PROGRAM CELOZIVOTNÍHO UCENÍ - VSEOBECNÁ VÝZVA K PEDKLÁDÁNÍ NÁVRH PRO ROKY 2008­2010

Document Sample
PROGRAM CELOZIVOTNÍHO UCENÍ - VSEOBECNÁ VÝZVA K PEDKLÁDÁNÍ NÁVRH PRO ROKY 2008­2010 Powered By Docstoc
					                                     PROGRAM CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

       VŠEOBECNÁ VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ PRO ROKY 2008–2010

                                      ČÁST 1 – STRATEGICKÉ PRIORITY


OBSAH


JAK POUŽÍVAT TENTO DOKUMENT.................................................................................. 2
ÚVOD – VŠEOBECNÉ POLITICKÉ PODMÍNKY................................................................. 3
ÚVOD – OBECNÉ A ZVLÁŠTNÍ CÍLE PROGRAMU .......................................................... 5
KAPITOLA 1 – ODVĚTVOVÉ PROGRAMY......................................................................... 6
1. Comenius – Školní vzdělávání........................................................................................... 6
   1.1 Mobilita a partnerství................................................................................................... 7
   1.2 Multilaterální projekty................................................................................................. 8
   1.3 Sítě ............................................................................................................................... 9
   1.4 Doprovodné aktivity .................................................................................................. 11
2. Erasmus – Vysokoškolské vzdělávání a odborné vzdělávání na vysokoškolské úrovni . 12
   2.1 Mobilita ..................................................................................................................... 13
   2.2 Multilaterální projekty............................................................................................... 14
   2.3 Tematické sítě............................................................................................................ 16
   2.4 Doprovodné aktivity .................................................................................................. 17
3. Leonardo da Vinci – Počáteční a další odborné vzdělávání a příprava18
   3.1 Mobilita a partnerství................................................................................................. 19
   3.2 Multilaterální projekty zaměřené na přenos a vývoj inovací .................................... 19
   3.3 Sítě ............................................................................................................................. 21
   3.4 Doprovodné aktivity .................................................................................................. 22
4. Grundtvig – Vzdělávání dospělých .................................................................................. 23
   4.1 Mobilita a partnerství................................................................................................. 24
   4.2 Multilaterální projekty............................................................................................... 24
   4.3 Sítě ............................................................................................................................. 26
   4.4 Doprovodné aktivity .................................................................................................. 26
KAPITOLA 2 – PRŮŘEZOVÝ PROGRAM .......................................................................... 28
1. Klíčová aktivita 1 – Spolupráce a inovace politik............................................................ 28
   1.1 Mobilita (studijní pobyty).......................................................................................... 28
   1.2 Studie a srovnávací výzkum ...................................................................................... 29
2. Klíčová aktivita 2 – Jazyky .............................................................................................. 30
   2.1 Multilaterální projekty............................................................................................... 30
   2.2 Sítě ............................................................................................................................. 30
   2.3 Doprovodné aktivity[................................................................................................. 31
3. Klíčová aktivita 3 – Informační a komunikační technologie ........................................... 32
   3.1 Multilaterální projekty.............................................................................................. 32
   3.2 Sítě ............................................................................................................................. 33
4. Klíčová aktivita 4 – Šíření a využívání výsledků............................................................. 35
   4.1 Multilaterální projekty............................................................................................... 35
KAPITOLA 3 – PROGRAM JEAN MONNET ...................................................................... 36
činnosti v oblasti výuky, výzkumu a reflexe v rámci programu Jean Monnet......................... 36



                                                                     1
                  JAK POUŽÍVAT TENTO DOKUMENT

Toto je první ze dvou dokumentů, které tvoří všeobecnou výzvu k předkládání návrhů pro
roky 2008–2010 programu Společenství – programu celoživotního učení. Stanovuje prioritní
témata, u nichž vyzývá k předkládání žádostí v rámci různých akcí programu.

Druhá část všeobecné výzvy k předkládání návrhů stanoví administrativní a finanční
ustanovení, která se použijí u všech akcí, které pokrývá tato výzva.

Je třeba uvést, že v rámci akcí mobility, partnerství a projektů „předávání inovací“ podle
projektu Leonardo da Vinci mohou národní orgány rozhodnout o některých dodatečných
prioritách, jako jsou tematické oblasti, cílové země atd. Tyto priority musí být v souladu
s evropskými prioritami uvedenými v tomto dokumentu a odsouhlasené Komisí. Budou
oznámeny buď prostřednictvím zvláštních národních výzev k předkládání návrhů, nebo skrze
internetové stránky národních agentur.

Všeobecná výzva k předkládání návrhů by se měla číst společně s těmito dokumenty:

– Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program celoživotního
  učení 2007–13.

– Pokyny pro žadatele.

– Jednotlivými výzvami k předkládání návrhů a veškerými národními prioritami
  vymezenými národními agenturami každé zúčastněné země (pouze u decentralizovaných
  akcí mobility, partnerství a projektů přenosu inovací v rámci projektu Leonardo da Vinci).

Priority uvedené v tomto dokumentu odrážejí ty otázky, které jsou ústřední pro rozvoj politiky
vzdělávání a odborné přípravy na evropské úrovni. Návrhy zaměřující se na tyto priority
budou mít větší šanci, že budou vybrány pro financování, než ty, které se na ně zaměřovat
nebudou, pokud bude kvalita návrhů stejná.

Současný text se zabývá obdobím od roku 2008 do 2010. Přestože bude ponechán prostor
pro některé menší každoroční úpravy, které budou odrážet vývoj politického procesu a budou
zajišťovat zavádění nových akcí programu, Komise očekává, že převážná část současného
textu zůstane nezměněna.

Tento dokument neobsahuje podrobné popisy týkající se povahy jednotlivých akcí v rámci
programu. Ty lze nalézt v pokynech pro žadatele.




                                              2
            ÚVOD – VŠEOBECNÉ POLITICKÉ PODMÍNKY

Zastřešující prioritou programu celoživotního učení je posilovat přínos vzdělávání a odborné
přípravy k dosažení lisabonského cíle, tedy učinit z EU nejkonkurenceschopnější znalostní
ekonomiku s udržitelným hospodářským rozvojem, větším počtem a vyšší kvalitou
pracovních míst a větší sociální soudržností. Každá část programu upřednostní akci, ve které
budou zúčastněné země podporovat rozvoj národních strategií celoživotního učení, posilovat
spolupráci mezi různými částmi vzdělávacího systému a systému odborné přípravy, zesilovat
kontinuum celoživotního učení a podporovat získávání klíčových schopností.

Za těchto podmínek jsou prioritními oblastmi akcí pro roky 2008 až 2010:

•     Podpora provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, který
      se zaměřuje na zlepšování kvality vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy
      v Evropě, jejich otevřenosti a přístupu k nim, zejména podporou soudržnosti mezi všemi
      stupni systémů celoživotního vzdělávání a odborné přípravy počínaje od raného věku
      a zlepšováním pružných cest ke vzdělávání mezi různými systémy, např.
      prostřednictvím provádění evropského rámce kvalifikací.

•     Posilování role vzdělávání a odborné přípravy v rámci lisabonského procesu jak
      na evropské, tak na národní úrovni nejen za účelem podpory konkurenceschopnosti, ale
      také udržitelného hospodářského růstu a sociální soudržnosti.

•     Posilování role vysokoškolských institucí v prostředí rostoucí konkurenceschopnosti
      pomocí vytváření, šíření a používání znalostí a inovací a usnadňování přístupu
      k vysokoškolskému vzdělávání prostřednictvím akce zaměřující se na systémovou
      reformu, posilování řízení vysokoškolských institucí a podpora vysoké kvality,
      rozmanitosti populace studentů i samotných institucí a rovných příležitostí.

•     Zvyšování kvality a přitažlivosti odborného vzdělávání a přípravy prováděním priorit
      kodaňského procesu na národní úrovni a podpora uznávání neformálního a informálního
      vzdělávání.

•     Zvyšování nízkých hladin účasti v dalším studiu v mnoha členských státech, které brání
      zaměstnanosti a osvojování schopnosti osob přizpůsobit se velmi rychle se měnícímu
      pracovnímu prostředí.

•     Podpora větší účinnosti a spravedlnosti v systémech vzdělávání a odborné přípravy,1
      zejména prostřednictvím rozvoje přístupů k poskytování vzdělání znevýhodněným
      osobám a předškolního vzdělání a posilování znalostní základny pro politiku a praxi.

•     Zlepšování kvality vzdělávání a odborné přípravy pracovníků ve všech druzích
      poskytovatelů vzdělávání, zejména učitelů a školitelů.



1
 Viz sdělení Komise „Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy“
(KOM(2006) 481) a závěry Rady na stejné téma.


                                                    3
•     Zlepšování kvality mobility osob, včetně provádění zásad stanovených v doporučení o
      kvalitě mobility 2 a prostřednictvím používání rámce ?co je to rámec Europass?
      Europass.3

•     Posilování udržitelného rozvoje, včetně otázek týkajících se energetiky a klimatických
      změn, prostřednictvím akcí ve všech odvětvích vzdělávání a odborné přípravy.

Úplnou řadu referenčních politických dokumentů k těmto tématům lze nalézt v kompendiu
hlavních politických iniciativ a výstupů GŘ EAC od roku 2000.4

Dále se v částech programu dostane priority projektům, které se zaměřují na podporu
a rozvoj:

•     mezikulturního dialogu, který bude zdůrazňován zejména v roce 2008, a

•     tvořivosti a inovací, které budou zdůrazňovány zejména v roce 2009.

Je třeba uvést, že se ve všech programech věnuje zvýšená pozornost systematickému šíření
a využívání výsledků na úrovni projektů a programů. Proto musí všechny návrhy projektů
obsahovat jasný plán týkající se šíření a využívání výsledků.

Komise posoudí žádosti o spolufinancování nových pracovních programů pro sítě
financované v rámci předchůdce programu celoživotního učení na základě prokázané
výkonnosti dotčených sítí.




2
  Doporučení 2006/961/ES ze dne 18. prosince 2006, Úř. věst. L 394, 30.12.2006.
3
  http://europass.cedefop.europa.eu/
4
  http://ec.europa.eu/education/policies/2010/doc/compendium05_en.pdf


                                                     4
        ÚVOD – OBECNÉ A ZVLÁŠTNÍ CÍLE PROGRAMU


Obecné a zvláštní cíle celkového programu celoživotního učení jsou uvedeny v článku 1
rozhodnutí o programu a pro informaci jsou znovu uvedeny níže. Náležitě se uplatní u všech
částí programu a u každého podprogramu jsou doplněny zvláštními a operativními cíli, které
jsou znovu uvedeny v příslušných kapitolách této výzvy k předkládání návrhů.

Obecným cílem programu, jak je uvedený v článku 1.2 rozhodnutí o programu, je:
prostřednictvím celoživotního učení přispívat k rozvoji Evropské unie jako vyspělé znalostní
společnosti s udržitelným hospodářským rozvojem, s větším počtem a vyšší kvalitou
pracovních míst a s větší sociální soudržností při zajištění dobré ochrany životního prostředí
pro budoucí generace. Program se zejména zaměřuje na podporu výměny, spolupráce
a mobility mezi vzdělávacími systémy a systémy odborné přípravy v rámci Evropské unie tak,
aby se staly zárukou světové kvality.

Zvláštními cíli, jak jsou uvedeny v článku 1.3 rozhodnutí o programu, jsou:
   a) přispívat k rozvoji kvalitního celoživotního učení a podporovat vysokou výkonnost,
       inovace a evropský rozměr v systémech a postupech v dané oblasti;
   b) podporovat realizaci Evropského prostoru celoživotního učení;
   c) napomáhat zlepšování kvality, přitažlivosti a dosažitelnosti příležitostí celoživotního
       učení dostupných v členských státech;
   d) posilovat přínos celoživotního učení k sociální soudržnosti, aktivnímu občanství,
       mezikulturnímu dialogu, rovnosti žen a mužů a osobnímu naplnění;
   e) napomáhat podpoře tvořivosti, konkurenceschopnosti, zaměstnatelnosti a růstu
       podnikatelského ducha;
   f) přispívat ke zvýšené účasti osob všech věkových kategorií na celoživotním učení, a to
       včetně jedinců se zvláštními potřebami a znevýhodněných skupin, bez ohledu na jejich
       socioekonomické zázemí;
   g) podporovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost;
   h) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe využívaných na
       základě informačních a komunikačních technologií v oblasti celoživotního učení;
   i) posilovat úlohu celoživotního učení při vytváření smyslu pro evropské občanství
       založeného na pochopení a respektování lidských práv a demokracie a při podpoře
       tolerance a úcty vůči ostatním národům a kulturám;
   j) podporovat spolupráci při zajišťování kvality ve všech oblastech vzdělávání a odborné
       přípravy v Evropě;
   k) podněcovat nejlepší využití výsledků, inovačních výrobků a procesů a vyměňovat si
       osvědčené postupy v oblastech, kterých se program celoživotního učení týká, a to za
       účelem zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy.




                                              5
                 KAPITOLA 1 – ODVĚTVOVÉ PROGRAMY


1. COMENIUS – ŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Úvod: Politické podmínky

Členské státy stanovily zvláštní cíle pro zlepšování vzdělávání a čtyři z pěti jejich
referenčních kritérií se týkají školního vzdělávání. 5 Je třeba učinit více. Nebylo dosaženo
zlepšení u porozumění psanému textu a rychlosti zlepšení u předčasného ukončování školní
docházky a dokončení středního studia zůstávají příliš pomalé. Ačkoli se dosáhlo cíle u počtů
studentů matematiky, přírodních věd a technologií, počty mimo studia výpočetní techniky
klesají a účast žen zůstává příliš nízká.

Pokud jde o obsah školního vzdělávání, doporučení z prosince 2006 uvádí osm klíčových
kompetencí pro celoživotní učení, které by si mladí lidé měli osvojit do konce svého
počátečního vzdělávání a odborné přípravy. 6 Ty pokrývají nejen základní kompetence
(komptence v oblasti mateřského jazyka, cizích jazyků, matematiky a přírodních věd
a kompetence práce s digitálními technologiemi), ale také průřezové kompetence (schopnost
učit se, sociální a občanské schopnosti, smysl pro iniciativu a podnikavost a kulturní
povědomí a vyjádření) – mnoho z nich je často ve národních osnovách vyjádřeno jako cíle
napříč osnovami, a tak vyžadují zaměření na rozvoj celých škol.

V roce 2007 zorganizovala Komise veřejnou konzultaci o modernizaci školního vzdělávání,
aby se tak postavila současným a budoucím problémům7 Také přijala zprávu o zlepšování
kvality vzdělávání učitelů. 8 ] Také roste povědomí o důležitosti možností vzdělávání
v předškolním a raném školním věku pro celoživotní učení a o tom, že jsou klíčové k zajištění
spravedlnosti na všech následujících úrovních vzdělávání a odborné přípravy.

Proto následující priority odrážejí potřebu rozvíjet základní kompetence pro znalostní
společnost u všech a potřebu věnovat zvláštní pozornost osobám s jakýmkoli znevýhodněním
při vzdělávání. Jelikož existuje mnoho problémů, které vyžadují organizační rozvoj a odborný
rozvoj pracovníků, je vzdělávání učitelů a rozvoj osob, které školy řídí, klíčově důležitý.



Úvod: Zvláštní a operativní cíle programu Comenius
5
  Závěry Rady z května 2003 o referenčních úrovních evropských průměrných výsledků ve vzdělávání a odborné
přípravě (referenční kritéria) a výroční zpráva o pokroku pro rok 2007
http://europa.eu.int/comm/dgs/education_culture/
6
  Doporučení 2006/962/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových kompetencích
pro celoživotní učení, Úř. věst. L 394/10, 30.12.2006. Mezi osm klíčových kompetencí patří: komunikace
v mateřském jazyce; komunikace v cizích jazycích; matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy
a technologií; schopnost práce s digitálními technologiemi; schopnost učit se; sociální a občanské schopnosti;
smysl pro iniciativu a podnikavost; kulturní povědomí a vyjádření.
7
  http://ec.europa.eu/education/school21/index_en.html
8
  http://ec.europa.eu/education/com392_en.pdf.


                                                      6
Zvláštními cíli programu Comenius, jak jsou uvedeny v článku 17.1 rozhodnutí o programu,
jsou:
    a) rozvíjet znalosti a porozumění mezi mladými lidmi a pedagogickými pracovníky
       ohledně rozmanitosti evropských kultur a jazyků a ohledně její hodnoty;
    b) pomáhat mladým lidem získávat základní životní dovednosti a kompetence nezbytné
       pro osobní rozvoj, pro budoucí zaměstnání a pro aktivní evropské občanství.

Operativními cíli programu Comenius, jak jsou uvedeny v článku 17.2 rozhodnutí o programu,
jsou:
    a) zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility žáků a pedagogických pracovníků v různých
       členských státech;
    b) zlepšit kvalitu a zvýšit objem partnerství mezi školami v různých členských státech,
       aby se společných vzdělávacích činností během trvání programu zúčastnily alespoň 3
       miliony žáků;
    c) podporovat studium moderních cizích jazyků;
    d) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na
       informačních a komunikačních technologií v oblasti celoživotního učení;
    e) zvýšit kvalitu a evropský rozměr vzdělávání učitelů;
    f) podporovat zlepšování pedagogických přístupů a vedení škol.

Priority pro akce v rámci programu Comenius

       1.1    Mobilita a partnerství

Projekty partnerství škol

Prioritní témata

Priority se dostane žádostem od partnerství, které se zaměřují na tato témata:

– kteroukoli z osmi klíčových schopností uvedených v doporučení z roku 2006,4
– překonání socioekonomického znevýhodnění a omezení předčasného ukončování školní
  docházky,
– probuzení a posilování tvořivosti a inovací,
– rozšíření účasti na příležitostech ke vzdělávání prostřednictvím sportovní činnosti.

Mobilita: Asistentský pobyt (Mobilita budoucích učitelů)

Prioritní témata

Žádná. Asistentský pobyt lze zorganizovat v kterékoli tematické oblasti.

Mobilita: Další vzdělávání pedagogických pracovníků

Prioritní témata




                                               7
Priority se dostane žadatelům, kteří si přejí rozvíjet dovednosti nezbytné k:

– uplatnění studia jazyků v raném věku a integrované výuky obsahu a jazyka (CLIL),
– uplatnění týmové výuky a učení a dalších pracovních metod založených na spolupráci
  za účelem podpory výuky průřezových schopností (např. schopnosti učit se, sociálních
  a občanských schopností, smyslu pro iniciativu a podnikavost a kulturního povědomí
  a vyjádření),
– přípravě na pozice funkční odpovědnosti v rámci školy nebo rozvoji schopností stávajících
  osob, které školy řídí,
– výuce nestejnorodých skupin (pokud jde o socioekonomické zázemí, kulturu a mateřský
  jazyk, věk nebo vzdělávací potřeby),
– rozvoji inovačních pedagogických přístupů, které zahrnují tvůrčí umění (jako je hudba,
  divadlo, kino, vizuální umění atd.).

       1.2    Multilaterální projekty

Všechny multilaterální projekty v rámci programu Comenius se týkají rozvoje nebo předávání
inovací za účelem zlepšování vzdělávání učitelů a dalšího odborného rozvoje pedagogických
pracovníků a za účelem zpřístupnění materiálů, metodiky a další podpory pro tyto osoby.
Priority se dostane těmto tématům:

             1.2.1    Priorita 1: Zlepšování motivace ke studiu a dovedností v oblasti
                      schopnosti učit se

   Ve znalostní společnosti je zásadní nejen zlepšovat přístup k možnostem vzdělávání, ale
   také posilovat motivaci jednotlivců ke studiu ve škole a během života. Zvláště je třeba
   zrychlit zlepšení v oblasti počtu osob, které dokončí vyšší střední vzdělání.
       Projekty by se měly zaměřovat na rozvoj, přezkoumání a uplatňování učebních
       materiálů, nových pedagogických metod a strategií určených k:
         – zvýšení motivace studentů a zatraktivnění studia, zejména pro migrující osoby
            a pro osoby socioekonomicky znevýhodněné,
         – podpoře získávání studijních dovedností u studentů,
         – posilování vazeb mezi školním vzděláváním a světem práce,
         – posilování mezikulturního vzdělávání a jeho přínosu k sociální integraci,
         – pomoci vyhovět potřebám dětí osob cestujících v souvislosti s povoláním
            a mobilních pracovníků.

             1.2.2    Priorita 2: Rozvoj řady přístupů k výuce a vzdělávání za účelem
                      podpory „průřezových“ klíčových schopností

   Roste požadavek na to, aby počáteční vzdělávání studujícím poskytovalo „průřezové“
   klíčové schopnosti (viz klíčové schopnosti 4 až 8), což vyžaduje koordinovaný přístup
   u velké řady pracovníků škol.
       Projekty by se měly zaměřovat na rozvoj, přezkoumání a uplatňování kurzů,
       pedagogických materiálů a metod a inovačních strategií (např. týmová výuka).




                                               8
               1.2.3     Priorita 3: Řízení škol

    Jelikož školní prostředí se stává stále složitějším, staly se dovednosti osob, které školy
    řídí, jako jsou ředitelé, zásadními pro úspěch školy, ale jsou jen zřídka zahrnuty do kurzů
    odborné přípravy učitelů.
        Projekty by se měly zaměřovat na rozvoj, přezkoumání a uplatňování přístupů
        k poskytování praktické odborné přípravy v oblasti řízení škol a dovedností týkajících
        se vedení a na podporu rozvoje tradice hodnocení v rámci jednotlivých škol.

               1.2.4     Priorita 4: Studium cizích jazyků a jazyková rozmanitost

    Projekty by se měly zaměřovat zejména na rozvoj, přezkoumávání a uplatňování osnov,
    kurzů nebo materiálů, metodik a pedagogických strategií v oblastech jako:
       studium cizích jazyků v raném věku,
       rozvoj a šíření nástrojů pro výuku a studium nejméně používaných a vyučovaných
       cizích jazyků,9
       integrovaná výuka obsahu a jazyka (CLIL) a
       testování jazykových dovedností osob.

               1.2.5     Priorita 5: Zlepšování gramotnosti

    Úroveň gramotnosti u studentů škol v EU se nezlepšuje a v některých případech upadá.
    Kultura čtení je stále více ohrožena soupeřící přitažlivostí nových sdělovacích prostředků.
    Zvláště je potřeba zvýšit motivaci k získávání gramotnosti, zejména u chlapců.
    Gramotnost migrujících osob a osob socioekonomicky znevýhodněných často vyžaduje
    zvláštní pozornost.
        Projekty by se měly zaměřovat na rozvoj, přezkoumávání a uplatňování učebních
        materiálů, kurzů, nových pedagogických metod a strategií určených ke zlepšování
        výuky a studia dovedností zajišťujících gramotnost.

               1.2.6     Priorita 6: Digitálně šířený vzdělávací obsah a služby

    Je třeba podporovat a posilovat dovednosti a znalosti učitelů, aby se co nejlépe využilo
    nových příležitosti vytvořených digitálně šířeným vzdělávacím obsahem a službami všech
    druhů, komerčně dostupných nebo neformálně vyvinutých.
        Projekty by se měly zaměřovat na rozvoj, přezkoumávání a uplatňování učebních
        materiálů, kurzů a nových pedagogických metod určených ke zlepšování využívání
        kvalitního digitálně šířeného obsahu při výuce ve školách, zejména ve vztahu
        k získávání klíčových schopností.

        1.3    Sítě

Priority se dostane těmto tématům:




9
 To se týká jazyků, které se běžně nevyučují, nehledě na to, zda jsou úředními jazyky zemí účastnících se
programu celoživotního učení, „regionálními“, „menšinovými“ jazyky nebo jazyky migrantů, u kterých projekty
mohou pomoci zlepšit kvalitu výuky těchto jazyků, přístup k možnostem vzdělávání v těchto jazycích, podnítit
výrobu, přizpůsobení a výměnu studijních materiálů a povzbudit výměnu informací a osvědčených postupů
v této oblasti.


                                                     9
         1.3.1   Priorita 1: Rozvoj možností vzdělávání v předškolním a raném věku

V rámci této priority by sítě měly poskytovat fórum pro poskytovatele, výzkumné
instituce a sdružení poskytující vzdělávání v předškolním a raném věku, se společným
zapojením rodičů v rámci sdílené odpovědnosti. Měly by pokrýt všechna tato témata:
    určení a výměnu zkušeností a osvědčených postupů v poskytování vzdělávání
    v předškolním a raném věku a čerpání z nich,
    pedagogické přístupy, které pomáhají rozvíjet tvořivost u dětí od raného věku,
    studium cizích jazyků v raném věku,
    určení témat pro multilaterální projekty a další spolupráci na evropské úrovni.

         1.3.2   Priorita 2: Řízení škol

Ředitelé škol hrají podstatnou roli v řízení a vedení škol. Stejně jako v mnoha
organizacích, kde se vedení sdílí, se dovednosti nutné k vedení požadují od všech
pracovníků na odpovědných pozicích.

V rámci této priority by se sítě měly zaměřovat na:
   zlepšování přípravy a odborné přípravy výkonných osob, které školy řídí,
   šíření lepšího porozumění roli osob, které školy řídí.

         1.3.3   Priorita 3: Podpora podnikavosti a vazeb se světem práce

V rámci této priority by sítě měly pokrýt všechna tato témata:
   úspěšný přechod mezi počátečním vzděláváním, další odbornou přípravou a kariérou,
   včetně poradenství,
   používání a šíření výsledků projektů v rámci programu Comenius, dalších evropských
   opatření a činností v oblasti „škola a svět práce“,
   výměna zkušeností a vytváření sítí zúčastněných stran (odborníci, instituce atd.)
   za účelem maximalizace přínosu škol ke snížení nezaměstnanosti mládeže,
   určování způsobů rozvoje smyslu pro iniciativu a podnikavost u studujících a učitelů.

         1.3.4   Priorita 4: Digitálně šířený vzdělávací obsah a služby

V rámci této priority by se sítě měly zaměřovat na:
   shromažďování, validaci a šíření digitálně šířeného obsahu a jeho začlenění do
   národních a regionálních vzdělávacích systémů,
   zajištění toho, že je obsah mnohojazyčný a odráží evropské hodnoty a morální zásady,
   poskytování služeb a rad týkajících se autorských práv, poskytnutí licence, zajišťování
   kvality, partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem a mnohojazyčnosti,
   podporu digitálně šířeného vzdělávacího obsahu týkajícího se klíčových schopností
   a povzbuzování učitelů k tvůrčímu používání digitálních technologií a zdrojů.

         1.3.5   Priorita 5:Zatraktivnění vzdělávání v oblasti přírodních věd

V rámci této priority by se sítě měly zaměřovat na:
   zatraktivnění studia přírodních věd pro studenty středních škol,
   rozvoj a poskytování informací o budoucím studiu přírodních věd a kariérách v tomto
   oboru,
   opatření k omezení nerovnováhy zastoupení mužů a žen ve vzdělávání a kariérách
   v oboru přírodních věd.


                                           10
      1.4   Doprovodné aktivity

Doprovodné aktivity budou ve vztahu k programu Comenius podporovat činnosti v oblasti
komunikace a události zaměřené na šíření a využívání výsledků.




                                         11
2. ERASMUS – VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÉ
        VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSOKOŠKOLSKÉ ÚROVNI

Úvod: Politické podmínky

Politika EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání se zaměřuje na podporu reforem systémů
vysokoškolského vzdělávání členských států, snaží se je učinit soudržnějšími a vnímavějšími
k potřebám znalostní společnosti. Reformy jsou zapotřebí, aby bylo možné čelit výzvám
globalizace a vzdělávat a přeškolovat evropskou pracovní sílu. Měly by vysokoškolským
institucím umožnit, aby mohly hrát svou roli ve znalostní Evropě a výrazně přispět
k Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost.

V rámci svých reflexí o modernizaci univerzit určila Komise tři hlavní oblasti reforem
vysokoškolského vzdělávání:

       o Reforma osnov: systém tří cyklů (bakalářský – magisterský – doktorský), studium
         založené na schopnostech, pružné cesty vzdělávání, uznávání kvalifikací a schopností,
         mobilita, v soudržnosti s boloňským procesem.
       o Reforma řízení: samostatnost a odpovědnost vysokoškolských institucí, strategická
         partnerství, zajišťování kvality.
       o Reforma financování: různorodý příjem vysokoškolských institucí, školné, granty
         a půjčky, spravedlnost a přístup, cílené financování EU.

V květnu 2006 Komise zveřejnila sdělení Plnění programu modernizace pro univerzity:
vzdělávání, výzkum a inovace, 10 které určuje devět opatření, jež se považují za nezbytná
pro plnění programu modernizace pro vysokoškolské instituce, a které se zabývá těmito třemi
oblastmi reforem: 1) odstranění překážek omezujících univerzity v Evropě; 2) zajištění
skutečné samostatnosti a odpovědnosti univerzit; 3) poskytnutí pobídky pro strukturovaná
partnerství s podnikatelskou sférou; 4) poskytnutí správné kombinace dovedností
a způsobilostí pro trh práce; 5) snížení schodku financování a zefektivnění financování
ve vzdělávání a výzkumu; 6) posílení mezioborovosti a nadoborovosti; 7) aktivování znalostí
vzájemným působením se společností; 8) oceňování špičkové úrovně na nejvyšším stupni; 9)
zvýšení prestiže a atraktivity Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a Evropského
výzkumného prostoru ve světě.

Vysokoškolské instituce se vyzývají, aby se plně účastnily znalostního trojúhelníku
(vzdělávání, výzkum a inovace) a zapojily se do projektů zaměřujících se na posílenou
spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi a podniky, což je priorita, která je zdůrazněna
v návrhu Komise na zřízení Evropského technologického ústavu 11 , ale obecněji se týká
vysokoškolského vzdělávání.




10
     KOM(2006) 208.
11
     http://ec.europa.eu/education/policies/educ/eit/index_en.html


                                                         12
Na provádění doporučení z roku 2006 o další evropské spolupráci při zajišťování kvality12
bude nadále kladen hlavní důraz, stejně jako na provádění evropského rámce kvalifikací
a na posilování jeho vazeb na rámec kvalifikací pro Evropský prostor vysokoškolského
vzdělávání. Lisabonská strategie a boloňský proces budou nadále rámcem pro politický
program vysokoškolského vzdělávání a budou brát ohled na závěry EU a závěry boloňských
ministerských setkání.

Úvod: Zvláštní a operativní cíle programu Erasmus

Zvláštními cíli programu Erasmus, jak jsou uvedeny v článku 21.1 rozhodnutí o programu,
jsou:
    a) podporovat realizaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;
    b) posilovat přínos vysokoškolského vzdělávání a dalšího odborného vzdělávání
       inovačnímu procesu.

Operativními cíli programu Erasmus, jak jsou uvedeny v článku 21.2 rozhodnutí o programu,
jsou:
    a) zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility studentů a pedagogických pracovníků v rámci
       Evropy, a přispět tak k dosažení toho, aby se do roku 2012 zúčastnily mobility
       studentů v programu Erasmus a programů, které mu předcházely, alespoň 3 miliony
       osob;
    b) zlepšit kvalitu a zvýšit objem multilaterální spolupráce mezi vysokoškolskými
       institucemi v Evropě;
    c) zvýšit úroveň průhlednosti a slučitelnosti kvalifikací vysokoškolského vzdělávání
       a dalšího odborného vzdělávání získaných v Evropě;
    d) zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi
       a podniky;
    e) usnadňovat rozvoj inovačních postupů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy
       na vysokoškolské úrovni a jejich předávání včetně předávání z jedné zúčastněné země
       do dalších;
    f) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogických postupů a praxe
       založených na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního
       učení.

Priority pro akce v rámci programu Erasmus

        2.1    Mobilita

Mobilita studentů na studijní pobyty a pracovní stáže, pedagogických pracovníků na
výukové pobyty a pedagogických i jiných pracovníků na školení

Mobilita studentů a pedagogických pracovníků hraje klíčovou roli při vytváření Evropského
prostoru vysokoškolského vzdělávání. Instituce účastnící se programu Erasmus se vyzývají,
aby podporovaly další zvýšení počtu mobilit, aby bylo do roku 2012 dosaženo cíle 3 milionů
studentů Erasmus.




12
  Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zajišťování
kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání, Úř. věst. L 64, 4.3.2006.


                                                    13
V souladu s doporučením o kvalitě mobility13 a s listinou Erasmus University Charter se klade
velký důraz na jazykovou přípravu a podporu studentů Erasmus, aby se optimalizovala kvalita
období mobility a posílila mnohojazyčnost a jazyková rozmanitost v evropském
vysokoškolském vzdělávání, stejně jako na zajištění dodržování závazků kvality mobility
(akademické uznávání, ubytování, poradenské služby atd.).

Pokud jde o akademické obory, nejsou na evropské úrovni v rámci mobility studentů
stanovena žádná prioritní témata, ačkoli národní orgány mohou vydat priority specifické pro
danou zemi. Celkovým cílem je dosáhnout v rámci celé EU vyrovnaného zeměpisného
a oborového pokrytí.

U mobilit pedagogických a jiných pracovníků vysokoškolských institucí se dostane priority
vyšší mobilitě do a z podniků, stejně jako mezi vysokoškolskými institucemi. Podpora na
mobilitu je rovněž dostupná pro zapojení pracovníků z podniků při poskytování výuky ve
vysokoškolském vzdělávání. Pro konkrétní obory nejsou stanoveny žádné priority.

Intenzivní programy Erasmus

Priority se dostane projektům, které:
– se zaměřují na oblasti oborů, které nejsou vhodné pro delší období studia v zahraničí
   pro studenty,
– jsou součástí integrovaných programů studia, které směřují k uznání dvou akademických
   titulů nebo jednoho společného,
– představují významný víceoborový přístup,
– reagují na prokázané potřeby a problémy na evropské úrovni (včetně potřeb podniků)
   a přispívají k šíření znalostí v rychle se rozvíjejících a nových oblastech,
– využívají nástrojů a služeb informačních a komunikačních technologií k podpoře přípravy
   a pokračování intenzivních programů, čímž v dotyčné oblasti přispívají k vytvoření
   udržitelné studijní komunity.


           2.2    Multilaterální projekty

                 2.2.1     Projekty na rozvoj studijních programů

       Projekty na rozvoj studijních programů jsou určené na podporu procesu inovace a
       modernizace univerzitní výuky. Mohou být navrženy u kteréhokoli akademického oboru,
       včetně oblastí tvořivosti a kultury.

       Priority se dostane projektům, které se zaměřují na rozvoj nebo revizi jedné či více
       z těchto oblastí:
           integrované programy, které se zabývají úplným cyklem studia (bakalářskou,
           magisterskou nebo doktorskou úrovní) a vedou k uznaným dvěma akademickým
           titulům nebo jednomu společnému, a/nebo:
           osnovy a moduly pro další vzdělávání určené k doplnění znalostí získaných
           v minulosti,
           výukové moduly ve vysoce mezioborových oblastech nebo v oblastech s konkrétní
           potřebou silné mezinárodní spolupráce při výuce.

13
     Doporučení 2006/961/ES ze dne 18. prosince 2006, Úř. věst. L 394, 30.12.2006.


                                                       14
         2.2.2   Projekty spolupráce vysokoškolskýchi institucí s podniky

Priority se dostane projektům, které zahrnují silnou roli pro partnery z jiné než
akademické oblasti, zejména: podniky (zvláště malé a střední podniky), profesní
organizace, obchodní komory, sociální partneři nebo místní / regionální subjekty, a které
se zaměřují na většinu z těchto témat, pokud možno na všechna:
    podpora podnikavosti, tvůrčího myšlení a inovačních přístupů, jako součást osnov
    pro studenty a jako dovednosti pro učitele / výzkumné pracovníky,
    posilování vazby mezi potřebami studia a zaměstnání, např. podporou přínosu
    podnikání k podobě a obsahu studií,
    rozvoj vzdělávacích služeb, jako jsou zvláštní kurzy pro doplňování znalostí
    a dovedností zaměstnanců (včetně jazykových dovedností za účelem zlepšení
    konkurenceschopnosti), poskytování vzdělání účastníkům distančního/kombinovaného
    studia, odborné vzdělávání pokročilé úrovně atd.,
    určení strategií na podporu výměn a spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi
    a podniky.

         2.2.3   Projekty modernizace vysokoškolských institucí

Priority se dostane projektům, které pomáhají vysokoškolským institucím rozvíjet jedno
nebo více z těchto témat:
    strategie zaměřené na modernizaci osnov a jejich zprůhlednění (např. popisem
    kvalifikací ve vztahu k výsledkům vzdělávání), řízení a financování, učinění institucí
    vnímavějšími k potřebám trhu práce, občanů a společnosti obecně,
    strategie celoživotního učení (propojení poskytování a certifikace vysokoškolského
    vzdělávání s poskytováním a certifikací odborného vzděláváním a přípravy) s cílem
    vytvoření z institucí „střediska dalšího vzdělávání“ nebo „otevřená vzdělávací
    střediska“ daného regionu,
    opatření zaměřená na zlepšení kvality jejich výkonnosti a přispění k jejich
    odpovědnosti,
    opatření zaměřená na lepší přístup osob z prostředí neformálního vzdělávání nebo
    osob s jinými kvalifikacemi, jako jsou kvalifikace odvozené z předchozího učení
    vycházejícího ze zkušeností,
    strategie zaměřené na zvýšení přitažlivosti vysokoškolských institucí, podporu
    poskytování poradenství a účinnější informování široké veřejnosti o jejich práci.

         2.2.4   Projekty virtuálních vzdělávacích zařízení

Priority se dostane projektům, které jsou prokazatelně zakotveny v globální strategii
pro účinnou integraci informačních a komunikačních technologií v zúčastněných
vysokoškolských institucích a které se zaměřují na jedno nebo více z těchto témat:
    rozvoj a šíření na evropské úrovni replikovatelných přístupů k vytvoření a podpoře
    virtuálních vzdělávacích zařízení,
    poskytování otevřených vzdělávacích zdrojů, zajištění toho, že se řeší otázky týkající
    se organizace, technických záležitostí a kvality, aby se sdílel obsah a učinil se
    dostupnějším na evropské úrovni,
    rozvoj nebo revize integrovaných programů, které se zabývají celým cyklem studia
    (úrovní bakalářskou, magisterskou nebo doktorskou) a směřují k uznaným dvěma
    akademickým titulům nebo jednomu společnému, ve kterém se používají nástroje



                                         15
       a služby informačních a komunikačních technologií, aby umožnily virtuální mobilitu
       studentů a pracovníků,
       podpora spolupráce a výměny strategických zkušeností mezi rozhodovacími orgány
       v oblasti vývoje virtuálních vzdělávacích zařízení.


       2.3    Tematické sítě

Tematické sítě v rámci programu Erasmus mohou být dvou druhů:

       Akademické sítě určené k podpoře inovací v konkrétním oboru, skupině oborů nebo
     víceoborové oblasti.

       Strukturální sítě určené na podporu zlepšování a modernizace konkrétního aspektu
     organizace, řízení nebo financování vysokoškolského vzdělávání.

Úplný popis základního minimálního souboru činností, které má provádět každý druh sítě, je
uveden v pokynech pro žadatele. Všechny sítě by měly shromáždit vhodnou skupinu
příslušných zúčastněných stran, kterých se řešené téma týká.

Priority se dostane návrhům na vytvoření sítí, které se zaměřují na oblasti a témata, která
nejsou dostatečně pokryta sítěmi, které jsou již financovány v rámci této akce. Sítím, které
dospěly na konec svého období financování a předloží návrh k pokračování, se rovněž
dostane priority za předpokladu, že kromě velké výkonnosti v minulosti (např. úspěchy
a účinek) mohou prokázat, že bude proveden i další vývoj sítí (např. ve vztahu k jejich
činnostem, metodickému přístupu, zeměpisnému pokrytí).

Prioritami u těchto dvou druhů sítí jsou:

             2.3.1    Akademické sítě

       právo,
       ekonomika,
       literatura,
       propojení mezi kulturou a vzděláváním,
       filozofie,
       matematika,
       studia evropské integrace,
       interkulturalismus a mnohojazyčnost,
       vzdělávání učitelů,
       udržitelný rozvoj, včetně otázek týkajících se energetiky a klimatických změn,
       tělesná výchova a sport,
       podnikavost a inovace.

             2.3.2    Strukturální sítě


      Přístup k vysokoškolskému vzdělávání
   Mezi klíčové záležitosti patří rozšíření přístupu k netradičním studujícím, jako jsou
   odborníci, starší studující a osoby s neformální kvalifikací, a uznávání předchozího
   neformálního a informálního vzdělávání.


                                             16
       „Znalostní trojúhelník“ vzdělávání, výzkumu a inovací
   Mezi klíčové záležitosti patří posílení vazeb mezi výukou a výzkumem ve
   vysokoškolském vzdělávání a jejich uplatněním v průmyslu a podnikání a vytvoření
   regionů vzdělávání zaměřených na univerzity jako hnací sílu rozvoje regionů.

       Řízení vysokoškolských institucí
   Mezi klíčové záležitosti patří podpora samostatnosti a odpovědnosti univerzit, zlepšené
   systémy řízení lidských zdrojů a uplatňování jak vnitřních, tak vnějších mechanismů
   zajišťování kvality.


      2.4   Doprovodné aktivity

Doprovodné aktivity budou ve vztahu k programu Erasmus podporovat činnosti v oblasti
komunikace a události zaměřené na šíření a využívání výsledků.




                                           17
3. LEONARDO DA VINCI – POČÁTEČNÍ A DALŠÍ ODBORNÉ
     VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA

Úvod: Politické podmínky

Politickým rámcem programu Leonardo da Vinci je nadále kodaňský proces, aktualizovaný
Maastrichtským komuniké (2004) a posledně Helsinským komuniké (2006). Proces se
zaměřuje především na zvýšení přitažlivosti, kvality a výkonnosti systémů odborného
vzdělávání a přípravy, zlepšování průhlednosti, informační a poradenské systémy, uznávání
schopností a kvalifikací a posilování evropského rozměru. V období do roku 2010 budou mít
na činnost v rámci programu vliv konkrétní iniciativy na podporu dalšího rozvoje,
přezkoumání a uplatňování společných evropských nástrojů pro odborné vzdělávání
a přípravu. Ty zahrnují rozvoj a přezkoumání evropského systému převodu kreditů
pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), provádění evropského rámce kvalifikací (EQF),
a navázání na závěry Rady z roku 2004 o zajišťování kvality odborného vzdělávání
a přípravy. Tyto činnosti budou napomáhat posílení vzájemné výměny poznatků, společné
práci a sdílení zkušeností a know-how.

Zvláštní pozornost bude věnována usnadňování účasti odvětví, organizací sociálních partnerů
a společností, zvláště malých a středních podniků, na všech akcích v rámci programu
Leonardo da Vinci.

Úvod: Zvláštní a operativní cíle programu Leonardo da Vinci

Zvláštními cíli programu Leonardo da Vinci, jak jsou uvedeny v článku 25.1 rozhodnutí
o programu, jsou:
    a) podporovat účastníky odborné přípravy a dalších vzdělávacích činností v získávání
       a používání vědomostí, dovedností a kvalifikací podporujících osobní rozvoj,
       zaměstnatelnost a účast na evropském trhu práce;
    b) podporovat zvyšování kvality a inovace v systémech, institucích a postupech
       odborného vzdělávání a přípravy;
    c) zvýšit přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy a mobility pro zaměstnavatele
       a jednotlivce a usnadňovat mobilitu učňů.

Operativními cíli programu Leonardo da Vinci, jak jsou uvedeny v článku 25.2 Rozhodnutí
o programu, jsou:
    a) zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility osob zapojených do počátečního odborného
       vzdělávání a přípravy a do další odborné přípravy v rámci Evropy, aby do ukončení
       programu celoživotního učení došlo k nárůstu stáží v podnicích alespoň na 80 000 za
       rok;
    b) zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi institucemi nebo organizacemi
       poskytujícími možnosti vzdělávání, podniky, sociálními partnery a dalšími
       příslušnými subjekty v Evropě;
    c) podporovat rozvoj inovačních postupů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
       na jiné než vysokoškolské úrovni a jejich předávání, včetně předávání z jedné
       zúčastněné země do dalších;
    d) zlepšit průhlednost a uznávání kvalifikací a schopností, včetně kvalifikací a schopností
       získaných neformálním vzděláváním a informálním učením;


                                              18
     e)
     f) podporovat studium moderních cizích jazyků;
     g) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených
        na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení.

Priority pro akce v rámci programu Leonardo da Vinci


        3.1    Projekty mobility a partnerství

Mobilita osob za účelem vzdělávání odborníků v rámci odborného vzdělávání a
přípravy
Mobilita hraje důležitou roli při dosahování cílů stanovených kodaňským procesem o posílené
evropské spolupráci v odborném vzdělávání a přípravě, zejména zvyšováním své přitažlivosti
a kvality.
Velký důraz se klade na kvalitu organizace mobility, včetně pedagogické, jazykové a kulturní
přípravy a opatření pro zahraniční pobyt na základě zásad stanovených v Evropské chartě
kvality mobility,14 s cílem optimalizovat účinek zkušeností z mobility.
Tato akce se zabývá dvěma druhy mobilit:
1)     mobilitou učňů v jakékoli podobě počátečního odborného vzdělávání a osob na trhu
práce účastnících se dalšího odborného vzdělávání. Zvláštní prioritu mají projekty, které se
zabývají organizací mobility učňů, tj. osob v duálním učňovském systému nebo jiném
systému odborného vzdělávání založeného na střídavém vzdělávání nebo s prací související
odborné přípravě v podnicích;
2)    mobilitou odborníků v odborném vzdělávání a přípravě. Zvláštní prioritu má rozvoj
schopností učitelů, školitelů a instruktorů a spolupráce s malými a středními podniky.
Partnerství Leonardo da Vinci
Prioritu mají žádosti, které se zaměřují na níže uvedená témata:
•    spolupráce mezi institucemi odborného vzdělávání a přípravy, podniky a/nebo sociálními
     partnery v otázkách společného zájmu ve vztahu k odbornému vzdělávání a přípravě,

•    spolupráce mezi zúčastněnými stranami odborného vzdělávání a přípravy na národní,
     regionální, místní a odvětvové úrovni, aby se zajistilo jejich aktivní zapojení do provádění
     kodaňského procesu, jak předpokládá Helsinské komuniké.

        3.2    Multilaterální projekty zaměřené na přenos a vývoj inovací

„Přenos“ inovačních projektů se zaměřuje na určení jednoho (nebo více) inovačních řešení
pro přizpůsobení a použití v některých cílových zemích a/nebo odvětvích, zatímco
„vývoj“ inovačních projektů vyvíjí nová řešení, která mají pomoci několika zemím a/nebo
odvětvím vypořádat se se společným problémem, který se ještě na evropské úrovni neřešil.


14
  Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř
Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání, Úř. věst. L 394, 30.12.2006.


                                                   19
Odborně zaměřené studium cizích jazyků (VOLL) a integrovaná výuka obsahu a jazyka
(CLIL) jsou prioritami, které se uplatňují ve všech projektech programu Leonardo.

          3.2.1 Priorita 1: Rozvoj dovedností a schopností učitelů, školitelů a instruktorů
          v odborném vzdělávání a přípravě

     V rámci této priority by projekty měly zohledňovat potřebu rozvíjet dovednosti
     a schopnosti odborníků v odborném vzdělávání a přípravě a v oblasti poradenství, včetně
     jejich trvalého odborného rozvoje a studia cizích jazyků. Návrhy by měly obsahovat
     všechna tato témata:
          rozvoj role odborníků v odborném vzdělávání a přípravě v reakci na systémové změny,
          jako je přechod k systémům založeným na studijních výsledcích a schopnostech,
          posílení propojení mezi odborníky v odborném vzdělávání a přípravě a pracovním
          životem (podniky, pracovní odvětví atd.),
          rozvoj jejich pedagogických dovedností a jejich zapojení do zlepšování osnov.

          3.2.2 Priorita 2: Zlepšování kvality a přitažlivosti systémů a postupů odborného
          vzdělávání a přípravy

     V rámci této priority by projekty měly:
        vyvíjet a přezkoumávat postupy zajišťování kvality v počáteční odborné přípravě
        a v dalším odborném vzdělávání a přípravě, včetně využití evropského referenčního
        rámce zajišťování kvality,15
        podporovat rozvoj vysoce kvalitní cesty odborného vzdělávání a přípravy, která
        povede k hladkému přechodu do práce a/nebo postupu do dalšího a vysokoškolského
        vzdělávání, a poradenství na všech úrovních,
        zlepšit řízení a přitažlivost systémů odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím
        zvýšené spolupráce se sociálními partnery a všemi příslušnými zúčastněnými stranami.

          3.2.3 Priorita 3: Průhlednost a uznávání schopností a kvalifikací

     V rámci této priority by záměrem projektů měla být podpora rozvoje národních
     a odvětvových systémů kvalifikací a rámců, které zapojují společné evropské nástroje
     vyvinuté na podporu průhlednosti a uznávání, jako je portfolio Europass, systém ECVET
     a evropský rámec kvalifikací (EQF). Měly by podporovat přezkoumání a používání prvků
     takových rámců jako:
         popis kvalifikací na základě výsledků vzdělávání,
         zmapování kvalifikací odborného vzdělávání a přípravy podle osmi referenčních
         úrovní evropského rámce kvalifikací prostřednictvím národních rámců a systémů
         kvalifikací,
         navržení kvalifikací pomocí převoditelných jednotek výsledků vzdělávání
         s přidělením kreditových bodů,
         navržení programů odborného vzdělávání a přípravy s pružnými nástroji pro validaci,
         předávání a uznávání výsledků vzdělávání dosažených ve formálních, informálních a
         neformálních podmínkách,
         kombinování a další vývoj evropských nástrojů a rámců nebo jejich použití
         v jednotlivých odvětvích.

15
   Evropský referenční rámec pro zajišťování kvality je referenčním systémem zaměřeným na pomoc členským
státům a zúčastněným zemím při vývoji, zlepšování, sledování a hodnocení jejich vlastních systémů a postupů
na základě společných zásad a kritérií.


                                                     20
        3.2.4 Priorita 4: Rozvoj dovedností dospělých osob na trhu práce

   Projekty v rámci této priority podporují těsné vazby s pracovním životem jak
   v počátečním, tak v dalším odborném vzdělávání a přípravě a větší příležitosti
   ke vzdělávání v zaměstnání prostřednictvím:
       rozvoje a provádění opatření na vytvoření pracovišť podporujících vzdělávání,
       akcí zaměřených na zlepšení uznávání a validace učení se prací, aby se podpořil
       rozvoj kariéry a celoživotního učení,
       rozvoje schopností práce s digitálními technologiemi,
       odborně zaměřeného studia cizích jazyků,
       zlepšování získávání dovedností podporou tvořivosti a podnikavosti.

        3.2.5 Priorita 5: Zlepšování úrovní schopností u rizikových skupin

   Projekty v rámci této priority by se měly zaměřovat na:
      začlenění skupin se zvláštními obtížemi do trhu práce, např. žáků, kteří předčasně
      ukončí školní docházku, pracovníků s nízkou kvalifikací, osob se zdravotním
      postižením, přistěhovalců a osob z prostředí migrantů a etnických menšin rozvíjením
      jejich dovedností a schopností týkajících se práce,
      zvyšování zájmu a účasti mužů nebo žen v těch oblastech odborného vzdělávání
      a přípravy, v nichž zůstávají nedostatečně zastoupeni (např. ženy v technologii),
      činnosti napravující problémy způsobené demografickými změnami, jako je udržení
      starších pracovníků v zaměstnání.

   Tato činnost pomůže členským státům dosáhnout referenčních kritérií stanovených
   pro účast na vzdělávání a odborné přípravě do roku 2010.

        3.2.6 Priorita 6: Rozvoj vzdělávacího prostředí

   Projekt v rámci této priority by měl podporovat pedagogické inovace v odborném
   vzdělávání a přípravě, zvláště prostřednictvím používání informačních a komunikačních
   technologií, tím, že se zaměří na:
       navrhování, rozvoj a používání nejmodernějších nástrojů napomáhajících poskytování
       odborné přípravy za všech podmínek,
       navrhování a používání nástrojů na podporu jednotlivců, kteří se rozhodli
       pro samostudium,
       podporu dálkového vzdělávání a studium cizích jazyků prostřednictvím vývoje
       nových metod jejich poskytování.


       3.3   Sítě

Projekty v rámci této akce by měly na odvětvovém základě napomáhat spolupráci mezi aktéry
v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, podniky, hospodářskými odvětvími, sociálními
partnery a organizacemi odborné přípravy. Sítě by měly podporovat tato témata:

        3.3.1 Sítě zúčastněných stran




                                            21
        Určování a šíření osvědčených postupů odborné přípravy v jednotlivých odvětvích
        a odborném vzdělávání a přípravě jako celku.
        Rozvoj a posilování spolupráce mezi poskytovateli odborného vzdělávání a přípravy
        a podniky.

          3.3.2 Sítě ECVET

     Podpora přezkoumání evropského systému převodu kreditů v odborném vzdělávání
     a přípravě (ECVET)16 v těchto klíčových odvětvích:
         –       výroba a údržba automobilů
         –       zpracovatelský průmysl, zejména chemický průmysl
         –       doprava a logistika
         –       stavebnictví
         –       pohostinství a hoteliérství
         –       obchod
         –       odvětví řemeslné výroby


        3.4    Doprovodné aktivity


Doprovodné aktivity budou ve vztahu k programu Leonardo da Vinci podporovat činnosti
v oblasti komunikace a události zaměřené na šíření a využívání výsledků.




16
  Viz: Pracovní dokument útvarů Komise: Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu
(ECVET), v Bruselu dne 31. října 2006, SEK(2006) 1431.


                                                   22
4. GRUNDTVIG – VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

Úvod: Politické podmínky

Zastřešující politický cíl Evropské unie zvýšit hospodářský růst, konkurenceschopnost
a sociální začlenění (Lisabonská strategie) poskytuje rámec pro program Grundtvig, jehož
cílem je reagovat na dvojí problém vzdělávání, na jedné straně se jedná o vysoký počet
dospělých osob, které předčasně ukončily školní docházku, nebo, což je případ mnoha
migrujících osob, nikdy neměly možnost školní vzdělání získat a na straně druhé jde
o stárnoucí populaci. Další vzdělávání pomáhá řešit tyto náročné problémy tím, že oběma
kategoriím jednotlivců umožňuje zlepšit jejich znalosti a schopnosti.

Další vzdělávání je nezbytnou složkou celoživotního učení. Ale účast dospělých osob
ve vzdělávání a odborné přípravě je nejen omezená, ale také nevyvážená. Ti, kteří dosáhli
nejnižšího vzdělání, se vzdělávání zúčastní s nejnižší pravděpodobností. Ve srovnání
s dohodnutými referenčními kritérii členských států pro účast na celoživotním učení ve výši
12,5 % populace dospělých osob v produktivním věku do roku 2010 jejich průměrné
zastoupení v roce 2005 bylo 10,8 %, přičemž se údaje velmi liší u jednotlivých zemí, a to
od 1,3 % do 35 %.

Aby bylo možné tento problém vyřešit, stejně jako další náročné problémy, kterým Evropa
čelí, jako jsou demografické změny, velmi rychlý rozvoj dalších regionů ve světě a chudoba
společně se sociálním začleněním, zveřejnila v roce 2006 Komise sdělení „Vzdělávání
dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě“ 17 . Zdůrazňuje v něm důležitost vzdělávání
dospělých pro podporu jejich zaměstnatelnosti, mobility na trhu práce, získávání klíčových
schopností a zároveň pro podporu trhu práce a společnosti, kde funguje sociální začlenění.

Zvyšující se účast na vzdělávání dospělých a jeho učinění spravedlivějším jsou zásadní. Měla
by se podporovat tradice kvality, přičemž by se měla věnovat zvláštní pozornost studujícím,
odbornému rozvoji zaměstnanců, poskytovatelům a samotnému poskytování vzdělávání.
Používání systémů uznávání a validace neformálního a informálního vzdělávání jsou zásadní,
mají-li se dospělí motivovat. Konečně, je třeba zlepšit kvalitu a srovnatelnost údajů o
vzdělávání dospělých jako základ pro budoucí politická rozhodnutí.

Úvod: Zvláštní a operativní cíle programu Grundtvig

Zvláštními cíli programu Grundtvig, jak jsou uvedeny v článku 29.1 rozhodnutí o programu,
jsou:
    a) reagovat na otázku vzdělávání stárnoucí populace v Evropě;
    b) pomáhat zajišťovat dospělým osobám cesty ke zdokonalení znalostí a schopností.

Operativními cíli programu Grundtvig, jak jsou uvedeny v článku 29.2 rozhodnutí
o programu, jsou:




17
     http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2006/com2006_0614cs01.pdf


                                                      23
     a) zvýšit kvalitu a dostupnost mobility osob zapojených do dalšího vzdělávání v celé
        Evropě a zvýšit objem této mobility, aby do roku 2013 byla podporována mobilita
        alespoň 7 000 těchto osob ročně;
     b) zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi organizacemi zapojenými do dalšího
        vzdělávání v Evropě;
     c) pomáhat osobám ze slabých sociálních skupin a osobám v okrajových sociálních
        podmínkách, zejména pak starším osobám a osobám, které skončily vzdělávání bez
        dosažení základní kvalifikace, aby získaly jiné příležitosti zapojit se do dalšího
        vzdělávání;
     d) podporovat rozvoj inovačních postupů v dalším vzdělávání a jejich předávání, včetně
        předávání ze zemí účastnících se tohoto programu do jiných zemí;
     e) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených
        na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení;
     f) zdokonalit pedagogické přístupy a řízení organizací zabývajících se dalším
        vzděláváním.

Priority pro akce v rámci programu Grundtvig

         4.1    Mobilita a partnerství

Mobilita: Další vzdělávání pracovníků institucí vzdělávání dospělých

Nejsou ustanovena žádná prioritní témata.

Projekty partnerství

Prioritní témata

Priority se dostane žádostem od partnerství, které se zaměřují na tato témata:

–    kterákoli z osmi klíčových schopností uvedených v doporučení z roku 2006,12
–    překonání socioekonomického znevýhodnění,
–    podpora začlenění migrujících osob,
–    zvýšení účasti starších studujících,
–    podněcování a posilování tvořivosti.

         4.2    Multilaterální projekty

Podpora bude poskytnuta projektům, které s prokázaným účinkem rozvíjejí inovace a/nebo
šíří inovace a osvědčené postupy.

       4.2.1     Priorita 1: Klíčové schopnosti18

     V rámci této priority by se projekty měly zaměřovat na:


18
   Doporučení 2006/962/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech
pro celoživotní učení, Úř. věst. L 394/10, 30.12.2006. Mezi osm klíčových schopností patří: komunikace
v mateřském jazyce; komunikace v cizích jazycích; matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy
a technologií; schopnost práce s digitálními technologiemi; schopnost učit se; sociální a občanské schopnosti;
smysl pro iniciativu a podnikavost; kulturní povědomí a vyjádření.


                                                      24
      – rozšiřování přístupu k základním dovednostem, jako je gramotnost, komunikace
        v cizích jazycích, matematická schopnost, základní schopnosti v oblasti vědy
        a technologií a schopnost práce s digitálními technologiemi,
      – pomáhání studujícím rozvíjet průřezové schopnosti, jako jsou sociální, občanské,
        kulturní a mezikulturní schopnosti a podnikavost, aby se přizpůsobili měnící se
        společnosti a požadavkům trhu práce,
      – posilování sebedůvěry dospělých a podpora dosažení jejich osobního naplnění
        rozvojem jejich kulturního povědomí a schopnosti tvůrčího vyjadřování,
      – zlepšování validace neformálních a informálních výsledků vzdělávání s ohledem
        na různé potřeby účastníků dalšího vzdělávání.

  4.2.2   Priorita 2: Zvyšování kvality, přitažlivosti a dosažitelnosti dalšího vzdělávání

V rámci této priority by se projekty měly zaměřovat na:
     – motivování jednotlivých studujících, aby se vydali cestou vzdělávání, včetně
         využití poradenské služby a partnerství s podniky,
     – posilování schopností práce s digitálními technologiemi a používání
         informačních a komunikačních technologií k rozšíření přístupu k vzdělávání
         dospělých,
     – zlepšování určování vzdělávacích potřeb učitelů, školitelů a jiných pracovníků,
     – rozvoj společných přístupů ke zlepšování kvality kvalifikací učitelů, instruktorů
         a dalších pracovníků v dalším vzdělávání a k následnému přizpůsobení jejich
         odborné přípravy,
     – zlepšování zajišťování kvality služeb a institucí, včetně prozkoumání toho, jak
         by se v dalším vzdělávání mohl použít evropský společný rámec pro zajišťování
         kvality pro odborné vzdělávání,
     – zlepšování průhlednosti a používání kvalifikací získaných v dalším vzdělávání
         a usnadňování přístupu k odbornému, všeobecnému a vysokoškolskému
         vzdělávání.

  4.2.3   Priorita 3: Podpora vzdělávání dospělých                pro    marginalizované
          a znevýhodněné občany a migrující osoby

V rámci této priority by se projekty měly zaměřovat na:
     – rozvoj alternativních vzdělávacích přístupů k začlenění či opětovnému začlenění
         marginalizovaných a znevýhodněných občanů do společnosti a trhu práce,
     – sdílení osvědčených postupů v oblasti mezikulturního vzdělávání, vzdělávání
         marginalizovaných občanů a jejich jazykového, sociálního a kulturního
         začlenění,
     – určování a šíření mechanismů pro hodnocení schopností a uznávání formálního,
         neformálního a informálního vzdělávání migrujících osob,
     – využití sportu jako možnosti vzdělávání pro marginalizované a znevýhodněné
         občany.

  4.2.4   Priorita 4: Vzdělávání v pozdější fázi života, mezigenerační a rodinné
          vzdělávání

V rámci této priority by se projekty měly zaměřovat na:
     – předávání znalostí, metod a osvědčených postupů pro vzdělávání starších občanů,



                                         25
         – vybavení starších občanů dovednostmi, které potřebují k tomu, aby zvládli
           změny ve společnosti a zůstali v ní aktivní,
         – posilování přínosu starších osob ke vzdělávání ostatních.

       4.3   Sítě

     4.3.1    Priorita 1: Studium cizích jazyků v dalším vzdělávání

   V rámci této priority by se sítě měly zaměřovat na:
        – sdílení znalostí a šíření osvědčených postupů týkajících se možností studia cizích
            jazyků pro dospělé,
        – určování současných, nově se objevujících a budoucích potřeb evropské
            spolupráce v oblasti studia cizích jazyků pro dospělé (včetně formálního,
            neformálního a informálního vzdělávání),
        – vývoj strategií k řešení nedostatků ve studiu cizích jazyků dospělých, jehož
            dostupnost je v současnosti nedostatečná,
        – šíření projektů a materiálů pro odbornou přípravu osob, které vyučují cizí jazyky
            pro dospělé.

     4.3.2    Priorita 2: Vytváření akademických sítí v dalším vzdělávání

   V rámci této priority by sítě měly podporovat těsnější spolupráci a vytváření sítí mezi
   výukou a výzkumem týkajícími se poskytovatelů vzdělávání dospělých a dalšího
   vzdělávání a odborníků ve stejné oblasti. Měly by se zaměřovat na:
         – vývoj, přezkoumání a podporu nástrojů pro zajišťování a zlepšování kvality
           ve vzdělávání dospělých,
         – analýzu a srovnávání národních přístupů týkajících se shromažďování údajů ve
           vzdělávání dospělých,
         – prozkoumání výhod a přínosů vzdělávání dospělých, formálního, neformálního
           a informálního vzdělávání a překážek jejich započetí.

     4.3.3    Priorita 3: Vytváření sítí zúčastněných stran v dalším vzdělávání

   V rámci této priority by se sítě měly zaměřovat na:
        – posilování spolupráce mezi poskytovateli dalšího vzdělávání, nevládními
            organizacemi, občanskou společností, sociálními partnery a rozhodovacími
            orgány na místní, regionální, národní a evropské úrovni,
        – sdílení znalostí a šíření osvědčených postupů týkajících se příležitostí
            pro vzdělávání dospělých v Evropě,
        – určování současných, nově se objevujících a budoucích potřeb evropské
            spolupráce v oblasti vzdělávání dospělých a poradenství,
        – prozkoumání metod a postupů ohledně toho, jak může být zvýšena účast
            dospělých ve vzdělávání.

Komise rovněž zváží žádosti od partnerství, která obdržela spolufinancování na tematický
seminář Grundtvig v roce 2004, 2005 nebo 2006 a přejí si vytvořit síť.

       4.4   Doprovodné aktivity




                                            26
Doprovodné aktivity budou ve vztahu k programu Grundtvig podporovat činnosti v oblasti
komunikace a události zaměřené na šíření a využívání výsledků.




                                         27
                KAPITOLA 2 – PRŮŘEZOVÝ PROGRAM

Zvláštní a operativní cíle průřezového programu

Zvláštními cíli průřezového programu, jak jsou uvedeny v článku 32.1 rozhodnutí
o programu, jsou:
    a) podporovat evropskou spolupráci v oblastech pokrývajících dva či více odvětvových
       podprogramů;
    b) podporovat kvalitu a průhlednost vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy
       členských států.

Operativními cíli průřezového programu, jak jsou uvedeny v článku 32.2 rozhodnutí
o programu, jsou:
    a) podporovat rozvoj politiky a spolupráci v oblasti celoživotního učení na evropské
       úrovni, zejména v rámci lisabonského procesu a pracovního programu „Vzdělávání a
       odborná příprava 2010“, jakož i boloňského a kodaňského procesu a jejich
       následovníků;
    b) zajistit dostatečný přísun srovnatelných údajů, statistik a analýz pro podchycení
       vývoje politiky celoživotního učení, jakož i sledovat pokrok v plnění cílů a úkolů
       celoživotního vzdělávání a určovat oblasti, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost;
    c) podporovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost v členských státech;
    d) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených
       na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení;
    e) zajistit, aby výsledky programu celoživotního učení byly v širokém měřítku náležitě
       uznávány, demonstrovány a prováděny.


1.     KLÍČOVÁ AKTIVITA 1 – SPOLUPRÁCE A INOVACE POLITIK
       1.1     Mobilita (studijní návštěvy)

Tato akce se zaměřuje na podněcování diskuze, výměny a vzájemné výměny poznatků
o tématech společného zájmu na úrovni EU, přičemž bude podporovat kvalitní přístupy
a průhlednost vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy.

Program studijních návštěv bude sledovat priority politiky vzdělávání a odborné přípravy,
včetně priorit určených členskými státy. Dále se bude věnovat zvláštní pozornost propojení
těchto témat s cíli pracovního programu 2010.

Prioritními tématy pro studijní pobyty jsou:

          –   tvorba politiky a praxe založené na skutečných údajích
          –   inovační přístupy k provádění evropských nástrojů
          –   otázky sociálního začlenění a integrace
          –   zvyšování přitažlivosti a kvality odborného vzdělávání a přípravy
          –   vzdělávání v prostředí pracoviště
          –   modely sdílení nákladů ve vzdělávání a odborné přípravě


                                               28
   – zvyšování účasti dospělých na vzdělávání a odborné přípravě (např. spolupráce
     se sociálními partnery)
   – integrace nástrojů vzdělávání a politiky práce do strategií celoživotního učení
   – inovační přístupy, které mají do vzdělávání a odborné přípravy přivést tvůrčí
     umění
   – poradenství a odborné vzdělávání v oblasti řešení hospodářských změn a stárnutí
     obyvatel v produktivním věku.

 1.2    Studie a srovnávací výzkum


Prioritními tématy pro srovnávací výzkum na posílení základny podkladových údajů
pro politiku a praxi ve vzdělávání a odborné přípravě jsou:

 Téma 1: Podpora vysoké kvality, účinnosti a spravedlnosti ve vysokoškolském
 vzdělávání: přístup a udržení studentů.

 Téma 2: Další rozvoj možností vzdělávání dospělých: určování, hodnocení a podpora
 kvality organizace, řízení a financování vzdělávání dospělých.

 Téma 3: Řešení slabých míst v předškolním vzdělávání a v povinném vzdělávání
 týkajících se získávání klíčových schopností.

 Téma 4: Podpora přitažlivosti a kvality odborného vzdělávání a přípravy: řízení
 systémů odborného vzdělávání a přípravy a zlepšování chápání vazeb mezi odborným
 vzděláváním a přípravou, vysokoškolským vzděláváním a pracovním životem.

 Téma 5: Role tvůrčích činností ve vzdělávacím procesu a jejich dopad na inovační
 schopnosti osob.




                                     29
2. KLÍČOVÁ AKTIVITA 2 – JAZYKY
Úvod: Politické podmínky

Jazyková rozmanitost je realitou života v Evropě. Evropská unie je odhodlaná zachovat
a podporovat tento hlavní rys našich kultur. V obnovené Lisabonské strategii a v pracovním
programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 se schopnost komunikovat v cizích jazycích
považuje za schopnost klíčovou. Pracovní síla s praktickými jazykovými a mezikulturními
dovednostmi pomáhá evropskému podnikání účinně soutěžit na globálním trhu, zlepšuje svou
vlastní zaměstnatelnost a je zásadní pro hospodářský růst a lepší pracovní místa.
Mnohojazyčnost rovněž posiluje sociální soudržnost a podporuje mezikulturní dialog, vytváří
příležitosti k objevování jiných hodnot, věr a chování.

Podpora studia cizích jazyků a jazykové rozmanitosti je cílem programu jako celku,
a zejména programů Comenius, Erasmus, Grundtvig a Leonardo. Klíčová činnost
„Jazyky“ doplňuje tyto odvětvové programy tím, že se na výuku cizích jazyků a vzdělávací
potřeby zaměřuje v rámci dvou nebo více daných odvětví.

Priority pro akci v rámci klíčové aktivity 2: Jazyky


       2.1     Multilaterální projekty

     Tyto průřezové projekty musí doplňovat nejméně dva ze čtyř předešlých programů
     a zaměřovat se na zvyšování povědomí o výhodách studia cizích jazyků
     a mnohojazyčném charakteru Evropské unie, na podporu přístupu ke zdrojům studia
     cizích jazyků a na vývoj a šíření učebních materiálů pro studium cizích jazyků, včetně
     kurzů on-line a nástrojů pro testování jazyků. Kdykoli je to vhodné, velmi se
     doporučuje použít společného evropského rámce pro jazyky Rady Evropy.

     Priority se dostane návrhům, které se zaměřují na jedno nebo více z těchto témat:
         – podpora zvládnutí méně používaných evropských jazyků a/nebo zvyšování
             povědomí o nich,
         – podpora zvládnutí jazyků za účelem zlepšení mezikulturního dialogu v Evropě
             a její konkurenceschopnosti v globalizovaných podmínkách,
         – vývoj a podpora metodik zaměřených na motivaci studentů cizích jazyků
             a na zlepšení jejich schopností studia cizích jazyků.


       2.2     Sítě

     Tyto průřezové sítě přispívají k rozvoji jazykové politiky v Evropě. Podporují studium
     cizích jazyků a jazykovou rozmanitost, výměnu informací o inovačních technikách
     a osvědčených postupech, zvláště mezi rozhodovacími orgány a hlavními odborníky
     ve vzdělávání, a přizpůsobují a šíří produkty předchozích projektů mezi potenciální
     koncové uživatele (veřejné orgány, odborníci, podnikatelé, studenti jazyků atd.).

     Priority se dostane návrhům, které se zaměřují na jedno nebo více z těchto témat:




                                              30
         – určování, rozvoj a šíření informací o osvědčených postupech za účelem
           motivování studujících jazyků a podněcování k vytvoření příznivého prostředí
           pro studium jazyků,
         – rozvoj spolupráce mezi sdruženími učitelů jazyků a dalšími zúčastněnými
           stranami podporujícími studium cizích jazyků a jazykovou rozmanitost,
         – rozvoj a podpora širšího zavádění politik podporujících studium cizích jazyků
           a jazykovou rozmanitost na všech úrovních formálního a neformálního
           vzdělávání, včetně šíření jazykového pasu Europass,
         – určování a výměna osvědčených postupů týkajících se výuky jazyků pro osoby
           se zvláštními potřebami a vycházení z nich.


      2.3    Doprovodné aktivity

Doprovodné aktivity budou ve vztahu ke klíčové činnosti „Jazyky“ podporovat činnosti
v oblasti komunikace a události zaměřující se na šíření a využívání výsledků.




                                          31
3. KLÍČOVÁ AKTIVITA 3 – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ
    TECHNOLOGIE

Úvod: Politické podmínky


Podpora informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání je cílem programu jako
celku, a zejména programů Comenius, Erasmus, Grundtvig a Leonardo. Klíčová činnost
„Informační a komunikačních technologie“ doplňuje tyto programy tím, že se zaměřuje
na informační a komunikační technologie pro potřeby vzdělávání v rámci dvou nebo více
z daných odvětví.
Zaměřuje se na potenciál informačních a komunikačních technologií jako původce sociálních
a vzdělávacích inovací a změn. Nejde zde o technologii, ale o to, jak je možné pomocí
informačních a komunikačních technologií zlepšit vzdělávání (např. simulace; vzdělávání
pomocí objevování; získání osob, které zanechaly studia, opět pro vzdělávání; umožnění
vzdělávání mimo školní prostředí; pružné celoživotní učení za účelem překonání mezer
ve využívání digitálních technologií).
Od Lisabonu bylo v oblasti informačních a komunikačních technologií pro vzdělávání
ve všech členských státech dosaženo významného pokroku. Téměř všechny instituce
vzdělávání a odborné přípravy jsou vybaveny informačními a komunikačními technologiemi
a síťově skrze ně propojeny. Avšak je třeba učinit více, aby mohl být využit plný potenciál
informačních a komunikačních technologií pro podporu inovačního pedagogického vývoje,
všeobecného přístupu k celoživotnímu učení a pokročilého řízení vzdělávacích systémů. Tak
se maximalizuje návratnost předešlých investic do informačních a komunikačních technologií.

Priority pro akci v rámci klíčové činnosti 3: Informační a komunikační technologie


       3.1    Multilaterální projekty

Priority se dostane těmto tématům:

     3.1.1    Priorita 1: Určení a uplatnění inovačních využití informačních
              a komunikačních technologií pro celoživotní učení, zejména u skupin
              ohrožených vyloučením

     Informační a komunikační technologie umožňují jednotlivcům zlepšovat rozvoj jejich
     sociálních sítí, což může podpořit jejich učení. Učení je převážně sociální proces.
     Samostudium a neformální vzájemné vzdělávání jsou důležité způsoby rozvoje e-
     dovedností a schopností. Ale ty se také stávají stále důležitějšími dovednostmi
     ve formálním vzdělávání. Oblíbenost nové generace nástrojů pro vytváření sociálních
     sítí a platforem založených na informačních a komunikačních technologiích („Web
     2.0“ a další související vývoj informačních a komunikačních technologií) velmi rychle
     stoupá. Mezi příklady patří weblogy, wiki, podcasty, sociální software, virtuální sociální
     internetové stránky, ale i nástroje jako mobilní telefony. Snadno se používají, jsou
     cenově dostupné a rozšířené, zejména mezi skupinami ohroženými vyloučením (žáci,
     kteří předčasně ukončují školní docházku, etnické menšiny, starší osoby atd.), a tak



                                             32
     nabízejí možnost (znovu)napojení skupin ohrožených vyloučením na veřejné služby
     a občanské a vzdělávací povinnosti.

     Projekty by se měly zabývat:
         – rozvojem a prováděním experimentálních přístupů týkajících se těchto nových
            trendů a nástrojů, včetně analýzy jejich vlivu na výsledky vzdělávání,
         – srovnávacími analýzami stávající praxe za účelem určení přenositelných
            osvědčených postupů a faktorů úspěchu,

      3.1.2 Priorita 2: Informační a komunikační technologie jako původci inovací
            a tvořivosti v celoživotním učení

     Podpora inovačních dovedností vyžaduje nové přístupy k učení a výuce a strategie v této
     oblasti založené na aktivních přístupech k učení, jako je tvůrčí řešení problémů,
     objevování, učení při práci, učení vycházející ze zkušeností, kritické myšlení a tvořivost.
     Učení podpořené informačními a komunikačními technologiemi může tyto nové
     přístupy účinně podchytit. Projekty by měly rozvíjet inovační přístupy pro rozšiřování
     studijních dovedností a posilování inovačních schopností.

     Priority se dostane projektům, které určí a použijí řešení v oblasti vzdělávání umožněná
     informačními a komunikačními technologiemi tak, že se zaměří na jedno nebo více
     z těchto témat:
          – podpora tvořivosti, kdy se studující může učit skrze tvůrčí vyjádření, kritické
             a laterální myšlení, čímž vytváří nové myšlenky a inovační řešení,
          – podpora přístupů založených na šetření a na řešení problémů, kdy se studující
             může učit při práci prostřednictvím provádění experimentů ve skutečném a/nebo
             virtuálním prostředí,


       3.2     Sítě


Priority se dostane sítím, které se zaměřují na:

      3.2.1    Priorita 1: Řešení průřezových otázek za účelem napojení a propojení
               vzdělávacích   společenství  inovativním  způsobem    prostřednictvím
               informačních a komunikačních technologií

     Pojem vzdělávacího společenství je čím dál tím rozšířenější a je založen na pevných
     vazbách mezi školou, domovem, pracovištěm a místními komunitami. Tvoří hlavní část
     nových služeb a infrastruktur využívajících informačních a komunikačních technologií,
     které jsou v Evropě zaváděny.

     Priority se dostane návrhům na vytvoření sítě, které se zaměřují na jedno nebo více
     z těchto témat:
          – sdílení znalostí a provádění partnerství se zapojením všech příslušných činitelů
             v učení pomocí informačních a komunikačních technologií, přičemž je pokryta
             jak nabídka, tak poptávka (např. zapojení jak vydavatelů, tak tvůrců ad hoc
             obsahu),




                                               33
    – poskytování rad a podpory v oblasti průřezových otázek, které se týkají
      využívání služeb digitálně šířeného obsahu ve formálním, neformálním
      a informálním vzdělávacím prostředí, jako jsou právní záležitosti týkající se práv
      duševního vlastnictví, norem kvality, e-hodnocení a e-portfolií,
    – vývoj dalekosáhlejších vzdělávacích inovací založených na schopnosti
      informačních a komunikačních technologií podporovat nové pedagogiky a jejich
      přizpůsobení se sociálním a hospodářským změnám, nové studijní dovednosti
      a řízení změn.

3.2.2   Priorita 2: Posilování vazeb mezi dovednostmi v oblasti informačních
        a komunikačních technologií, tvořivosti a inovací

Existuje stále důležitější propojení mezi vývojem používání informačních
a komunikačních technologií ve vzdělávání a odborné přípravě, novými možnostmi,
které tento vývoj nabízí v podpoře tvořivosti a inovací mezi jednotlivci, skupinami
a organizacemi z celé Evropy.

Priority se dostane návrhům na vytvoření sítě, které se zaměřují na jedno nebo více
z těchto témat:
     – sdílení znalostí a uplatňování experimentálních přístupů k rozvoji tvořivosti
        a inovací prostřednictvím využití informačních a komunikačních technologií,
     – poskytování rad a podpory institucím a odborníkům v dané oblasti,
     – určování osvědčených postupů pro přístupy k výuce a učení, které podchycují
        inovační schopnosti,
     – zapojení se do propagačních činností a činností pro zvýšení informovanosti.




                                       34
4. KLÍČOVÁ AKTIVITA 4 – ŠÍŘENÍ A VYUŽÍVÁNÍ VÝSLEDKŮ
     Klíčová aktivita „Šíření a využívání výsledků“ odráží narůstající povědomí jak mezi
     politickými činiteli, tak odborníky o potřebě zajistit maximální účinek projektů
     financovaných z EU a o akci na podporu revidované lisabonské agendy a splnění
     pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Hlavním cílem této klíčové
     činnosti je pomoci vytvořit rámec pro účinné využití výsledků na místní, odvětvové,
     regionální, národní a evropské úrovni. Akce financovaná v rámci této klíčové činnosti
     doplňuje akci zabývající se šířením a využíváním konkrétních výsledků v rámci
     podprogramů a dalších klíčových činností.

       4.1     Multilaterální projekty

Priority se dostane multilaterálním projektům, které se zaměřují na:

          – rozvoj vhodné infrastruktury (analýza, mechanismy, metodiky a praktické
            nástroje) k usnadnění využití výsledků,
          – evropskou úroveň (podle odvětví, tématu nebo uživatelské skupiny),
          – podporu činností „využívání výsledků“ v rámci stávajících klíčových
            regionálních / evropských / odvětvových sítí, zejména za účelem podpory
            účinného kruhu mezi rozvojem politiky a praktickou zkušeností, na podporu
            otevřené metody koordinace v rámci lisabonské agendy.

Tyto priority by mohly zahrnovat:

   – akce zaměřené na rozvoj a zakotvení evropské strategie o využívání výsledků,
     podpůrných studiích, demonstračních projektech a metodikách,
   – projekty zaměřené na přezkoumání a uplatňování výsledků probíhající evropské
     spolupráce, zejména ve spojitosti s činnostmi / prioritami otevřené metody koordinace,
     srovnáváním atd.,
   – činnosti na evropské úrovni zaměřené na podporu aktivního využití výsledků
     (konference, semináře a další výměny mezi produkty a potenciálními novými uživateli).
     Zvláštní priority se dostane akci zaměřené na uplatnění výsledků v rámci stávajících
     sítí,
   – činnosti zaměřené na přezkoumání a rozvoj způsobů zavedení výsledků projektů
     do politiky, definování a představení mechanismů na propojení projektů, programů
     a politik,
   – projekty zaměřené na určování, zapojování a podporu vhodných sítí k využívání
     výsledků (např. akce na určení kontaktů, vytvoření „pravomoci pro využívání“, šíření
     informací o vytváření sítí mezi zúčastněné zprostředkovatele / uživatele a podporu
     průhlednosti a rovného přístupu / rovných příležitostí),
   – akce zaměřené na zlepšování přístupu k výsledkům projektů.

     Upřednostněny budou projekty, které navrhují integrovaný přístup napříč různými
     oblastmi programu celoživotního učení, zapojují hlavní rozhodovací orgány a/nebo
     prokazují potenciál pro významný vliv na regionální, národní nebo evropské úrovni na
     zlepšování účinnosti a viditelnosti vzdělávání a odborné přípravy na úrovni evropské.




                                              35
              KAPITOLA 3 – PROGRAM JEAN MONNET


Zvláštní a operativní cíle programu Jean Monnet

Zvláštními cíli programu Jean Monnet, jak jsou uvedeny v článku 35.1 rozhodnutí
o programu, jsou:
    a) podněcovat výukové a výzkumné činnosti a reflexi v oblasti studií evropské integrace;
    b) podporovat existenci přiměřeného spektra institucí a sdružení zaměřených na otázky
       související s evropskou integrací a se vzděláváním a odbornou přípravou v evropské
       perspektivě.

Operativními cíli programu Jean Monnet, jak jsou uvedeny v článku 35.2 rozhodnutí
o programu, jsou:
    a) podněcovat vysokou kvalitu výuky, výzkumu a reflexe ve studiích evropské integrace
       ve vysokoškolských institucích na území Společenství a mimo něj;
    b) zvyšovat znalosti a povědomí mezi specializovanými akademickými pracovníky
       a evropskými občany obecně o otázkách evropské integrace;
    c) podporovat klíčové evropské instituce zabývající se otázkami evropské integrace;
    d) podporovat existenci vysoce kvalitních evropských institucí a sdružení působících v
       oblasti vzdělávání a odborné přípravy.



ČINNOSTI V OBLASTI VÝUKY, VÝZKUMU A REFLEXE V RÁMCI
PROGRAMU JEAN MONNET

Akce a) programu Jean Monnet se zaměřuje na podporu výuky, výzkumu a reflexe v oblasti
studií evropské integrace na úrovni vysokoškolských institucí (uvnitř Evropské unie i mimo
ní). Jejím účelem je zvýšit znalosti a povědomí o otázkách týkajících se evropské integrace
mezi akademickými pracovníky, studenty a občany na celém světě.

V tomto kontextu program Jean Monnet poskytuje podporu EU pro:
    o katedry Jean Monnet a katedry Jean Monnet ad personam,
    o centra excelence Jean Monnet,
    o výukové moduly Jean Monnet,
    o sdružení profesorů, jiných učitelů ve vysokoškolském vzdělávání a výzkumných
      pracovníků specializujících se na studia evropské integrace,
    o informační a výzkumné činnosti související se Společenstvím a zaměřené na podporu
      diskuze o procesu evropské integrace, jeho reflexi a znalostí o něm (např. konference,
      semináře, kulaté stoly a výsledné publikace, internetové stránky atd.),
    o multilaterální výzkumné skupiny Jean Monnet.

V souladu s účelem programu Jean Monnet musí všechny podporované projekty mít „studia
evropské integrace“ jako svůj předmět. Ta jsou definována jako analýza původu a vývoje


                                            36
Evropských společenství a Evropské unie ve všech směrech. Studia evropské integrace se
zabývají jak vnitřním, tak vnějším rozměrem evropské integrace, včetně role Evropské unie
v dialogu mezi osobami a kulturami a role Evropské unie a jejího vnímání ve světě.

S ohledem na výše uvedená podpůrná opatření se priority dostane projektům, které se týkají:

a) Katedry Jean Monnet

–      zahrnutí vytvoření nových výukových činností, zvláště v kandidátských zemích
       a zbytku světa,
–      pokrytí výuky na bakalářské a magisterské úrovni, stejně jako dohled nad výzkumem
       na postgraduální úrovni.

b) Katedry Jean Monnet ad personam

–      pokrytí výuky běžných kurzů v rámci studií evropské integrace a organizace
       pravidelné reflexe týkající se činností o evropském integračním procesu (konference,
       semináře, kulaté stoly).

c) Evropské moduly Jean Monnet

–      zaměření se na studenty, kteří se nedostanou do styku se studii evropské integrace
       automaticky (např. studenti v takových oblastech, jako je lékařství, strojírenství,
       přírodní vědy, učitelství, umění a jazyky),
–      zaměření se na občany (další vzdělávání) a konkrétní skupiny občanské společnosti
       (např. učitelé na základních a středních školách).

d) Centra excelence Jean Monnet

–      zapojení akademických činností, které využívají víceoborových zdrojů,
–      projevu otevřenosti občanské společnosti.

e) Informační a výzkumné činnosti

–     zapojení mezinárodního rozměru (např. vytvoření společných mezinárodních činností),
–      zapojení akademických činností, které využívají víceoborových zdrojů,
–      projevu otevřenosti občanské společnosti.

f) Multilaterální výzkumné skupiny Jean Monnet

–      zaměření se na produkci výzkumných výsledků, kterých nelze dosáhnout
       prostřednictvím výzkumné činnosti v národním rámci,
–      zapojení akademických činností, které využívají víceoborových zdrojů,
–      projevu otevřenosti občanské společnosti.




                                             37

				
DOCUMENT INFO
Shared By:
Stats:
views:20
posted:7/21/2008
language:Czech
pages:37