Docstoc

Plny text práce - IS MUNI

Document Sample
Plny text práce - IS MUNI Powered By Docstoc
					                Masarykova univerzita
                  Filozofická fakulta
                    Ústav slavistiky


             Chorvatský jazyk a literatura




                Markéta Zelená


Číslovky v chorvatštině a češtině ve srovnávacím aspektu
                   Bakalářská práce




    Vedoucí práce: Mgr. Mirna Stehlíková Đurasek
                         2011
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně
                  s využitím uvedených pramenů a literatury.
                  .....................................................................


                                                                                    2
        Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Mirně Stehlíkové Đurasek
nejen za cenné rady a připomínky, které mi při psaní mé bakalářské práce poskytovala,
                   ale i za trpělivost, s níţ k mé práci přistupovala.


                                                                                    3
                                                        OBSAH
1. ÚVOD ........................................................................................................................... 6
2. SLOVNÍ DRUHY (Vrste rijeĉi) ................................................................................... 8
3. ĈÍSLOVKY A JEJICH DRUHY ................................................................................ 10
   3. 1. ĈÍSLOVKY (Brojevi) ......................................................................................... 10
   3. 2. ĈÍSLOVKY NEURĈITÉ .................................................................................... 12
   3. 3. DRUHY ĈÍSLOVEK (Vrste brojeva) ................................................................ 13
      3. 3. 1. ĈÍSLOVKY ZÁKLADNÍ (Glavni brojevi) ................................................ 14
          3. 3. 1. 1. Ĉíslovka JEDEN, JEDNA, JEDNO (Jedan, jedna, jedno) .................. 15
          3. 3. 1. 2. Ĉíslovky DVA, DVĚ/ OBA, OBĚ (Dva, dvije/ oba, obje) ................. 17
          3. 3. 1. 3. Ĉíslovky TŘI, ĈTYŘI (Tri, ĉetiri) ....................................................... 19
          3. 3. 1. 4. Ĉíslovky od PĚTI výše (Pet i više) ...................................................... 20
             3. 3. 1. 4. 1. NUMERATIV .............................................................................. 21
             3. 3. 1. 4. 2. GENITIV PARTITIVNÍ (Partitivni, dijelni genitiv) ................... 21
          3. 3. 1. 5. Ĉíslovka STO (Sto, stotina) ................................................................. 21
          3. 3. 1. 6. Ĉíslovky TISÍC, MILIARDA, MILION, BILION, TRILION (Tisuća,
          milijarda, milijun, bilijun, trilijun) ....................................................................... 22
          3. 3. 1. 7. Ĉíslovka NULA (Nula) ........................................................................ 23
          3. 3. 1. 8. Ĉíslovky DÍLOVÉ (Dijelni brojevi) .................................................... 23
             3. 3. 1. 8. 1. ZLOMKY (Razlomci).................................................................. 23
          3. 3. 1. 9. Ĉíslovky NUMERICKÉ ...................................................................... 24
      3. 3. 2. ĈÍSLOVKY ŘADOVÉ (Redni brojevi) ...................................................... 25
      3. 3. 3. ĈÍSLOVKY HROMADNÉ A DRUHOVÉ (Zbirni brojevi) ...................... 27
          3. 3. 3. 1. Ĉíslovky DRUHOVÉ .......................................................................... 27
          3. 3. 3. 2. Ĉíslovky SOUBOROVÉ...................................................................... 30
          3. 3. 3. 3. Ĉíslovky SKUPINOVÉ ....................................................................... 32
          3. 3. 3. 4. Ĉíslovky ÚHRNNÉ ............................................................................. 34
      3. 3. 4. ĈÍSLOVKY NÁSOBNÉ (Umnoţni brojevi) .............................................. 34
4. ĈÍSLOVKY V SYNTAKTICKÝCH CELCÍCH ....................................................... 37
   4. 1. SYNTAX (Sintaksa) ........................................................................................... 37
      4. 1. 1. VĚTNÉ ĈLENY (Ĉlanovi reĉeniĉnog ustrojstva) ...................................... 37


                                                                                                                                   4
      4. 1. 2. VZTAHY MEZI VĚTNÝMI ĈLENY ........................................................ 38
          4. 1. 2. 1. SHODA (Sroĉnost) .............................................................................. 39
             4. 1. 2. 1. 1. Shoda SUBJEKT – PREDIKÁT .................................................. 39
                4. 1. 2. 1. 1. 1. Mluvnická shoda a shoda podle smyslu ............................... 39
             4. 1. 2. 1. 2. Shoda SUBTANTIVUM – ATRIBUT ........................................ 40
             4. 1. 2. 1. 3. Shoda jednotlivých typů ĉíslovek ................................................ 41
                4. 1. 2. 1. 4. 1. Ĉíslovka JEDEN (Jedan) ...................................................... 41
                4. 1. 2. 1. 4. 2. Ĉíslovky DVA, OBA, TŘI, ĈTYŘI (Dva, oba, tri, ĉetiri) ... 42
                4. 1. 2. 1. 4. 3. Ĉíslovka PĚT a výše, DESÍTKA a neurĉité ĉíslovky .......... 42
                (Pet i više, brojevi tipa desetak i neodreĊeni brojevi) .................................. 42
                4. 1. 2. 1. 4. 4. Ĉíslovky typu DVOJE, TROJE (Dvoje, troje) ..................... 43
                4. 1. 2. 1. 4. 5. Ĉíslovky typu DVOJICE a POLOVINA (Dvojica i
                polovina/polovica) ........................................................................................ 44
                4. 1. 2. 1. 4. 6. Substantiva oznaĉující mnoţství (Koliĉinske imenice) ........ 44
          4. 1. 2. 2. ŘÍZENOST (Rekcija) .......................................................................... 45
          4. 1. 2. 3. PŘIMYKÁNÍ (Adjunkcija) ................................................................. 45
   4. 2. ĈASTÉ CHYBY PŘI POUŢITÍ ĈÍSLOVEK V CHORVATŠTINĚ ................. 46
      4. 2. 1. Pouţití ĉíslice (ĉíslovky základní) místo substantivních ĉíslovek .............. 47
      4. 2. 2. Pouţití ĉíslovek typu DVOJICA pro smíšený kolektiv ............................... 48
      4. 2. 3. Pouţití ĉíslovek typu DVOJE pro skupinu neţivých předmětů .................. 48
      4. 2. 4. Pouţití tvaru ŠESTORKA ........................................................................... 49
      4. 2. 5. Pouţití tvaru DVOJAC ................................................................................ 49
      4. 2. 6. Shrnutí ......................................................................................................... 49
5. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 51
6. RESUMÉ .................................................................................................................... 54
7. BIBLIOGRAFIE ......................................................................................................... 57
   7. 1. Odborná literatura ............................................................................................... 57
   7. 2. Soupis odkazů k jednotlivým analyzovaným ĉlánkům ....................................... 59




                                                                                                                                 5
1. ÚVOD

       Ĉíslovky patří k slovním druhům, bez nichţ si nedovedeme kaţdodenní
komunikaci představit. Moţnost vyjádření kvantity jakéhokoliv druhu je velmi důleţitá.
Díky ní se mezi sebou denně dorozumíváme, specifikujeme své poţadavky,
vyjadřujeme vlastnosti apod. Ne vţdy však ĉíslovky pouţíváme správně. Obzvlášť
v chorvatském jazyce najdeme mnoţství sporných míst, kde se jednotlivé gramatiky
a jiné jazykovědné texty při pohledu na ĉíslovky rozcházejí, případně jsou velmi struĉné
a na řádné prostudování této problematiky nestaĉí. Z toho pramení chyby, které se pak
objevují v textech a promluvách všeho druhu, nejĉastěji pak v neoficiálním mluveném
projevu a v projevu psaném na internetu.

       Po celou dobu studia jsme se s ĉíslovkami setkávali – uĉili jsme se je skloňovat,
správně pouţívat, procviĉovali jsme je. Pravidla jejich pouţívání však byla pro nás,
jakoţto pro studenty chorvatské filologie, nesrozumitelná a nepochopitelná.
Při kontaktu s rodilými mluvĉími ĉi s texty psanými v chorvatštině jsme si totiţ všimli,
ţe ne všichni ĉíslovky pouţívají tak, jak se je my uĉíme. Dodnes jsou mnozí z kolegů
nejistí, mají-li ĉíslovku zapsat slovy. Na základě toho jsem se rozhodla věnovat
ĉíslovkám svou bakalářskou práci. V ní se komplexně zaměřím na problematiku
ĉíslovek a jejich pouţívání. Cílem této práce tak je popsat, uspořádat a zpřehlednit
systém ĉíslovek v chorvatštině na základě systému ĉeského a také komparace pojetí
ĉíslovek v obou jazycích. Jako základ nám budou slouţit dostupné odborné texty
chorvatského i ĉeského jazyka.

       V první ĉásti podrobně popíšeme, jak vypadá stav tohoto slovního druhu
na základě jednotlivých odborných textů. Pokusíme se tak vytvořit komplexní pohled
na tuto problematiku, při němţ zohledníme všechny moţné úhly pohledu chorvatských
jazykovědců. Získané poznatky porovnáme se situací v ĉeštině. Vzhledem k tomu,
ţe jde o dva slovanské jazyky, aĉkoliv kaţdý z jiné větve (jihoslovanská
a západoslovanská), předpokládáme urĉitou shodu v systému ĉíslovek v obou jazycích.
Pro zpřehlednění a sjednocení terminologie přiřadíme jednotlivé chorvatské druhy
ĉíslovek k druhům ĉeským.

       V druhé ĉásti práce se budeme věnovat postavení ĉíslovek v syntaktických
celcích, tzn. ĉíslovkám jako větným ĉlenům. Nejprve krátce zmíníme základní pojmy.

                                                                                      6
Následně se podíváme na funkci ĉíslovek ve větě ĉi slovním spojení. Podrobněji
pojednáme o větných vztazích, konkrétně o shodě, neboť té ĉíslovky ve větě primárně
podléhají.

       Abychom získané poznatky o chorvatských ĉíslovkách uplatnili v praxi,
podíváme se v závěru práce krátce na to, jak si stojí ĉíslovky v rukou novinářů, a to
z toho důvodu, ţe noviny velmi věrně odráţejí to, jak vypadá souĉasná jazyková situace
daného jazyka, v našem případě chorvatštiny. Struĉně shrneme chyby, kterých
se v souvislosti s pouţitím ĉíslovek novináři dopouštějí. K tomuto úĉelu jsme
analyzovali 350 novinových ĉlánků předních chorvatských deníků – Jutarnji list,
Večernji list, Slobodna Dalmacija, Novi list a 24 sata.




                                                                                    7
2. SLOVNÍ DRUHY (Vrste riječi)

         Jako slovní druhy oznaĉujeme třídy slov, mezi kterými se projevují gramatické
rozdíly v jejich významu, funkcích a tvarech. Základní klasifikaĉní kritéria při jejich
rozlišování       jsou      obsahově-sémantická,            syntaktickofunkĉní          a     tvaroslovná.
V chorvatském a ĉeském jazyce tradiĉně rozlišujeme deset slovních druhů, a to
substantiva (podstatná jména), adjektiva (přídavná jména), pronomina (zájmena),
numeralia (ĉíslovky), verba (slovesa), adverbia (příslovce), prepozice (předloţky),
konjunkce (spojky), interjekce (citoslovce) a partikule (ĉástice).1

         Při klasifikaci obsahově-sémantické chápeme slovní druhy jako slova
pojmenovávající různé projevy reality. Z toho důvodu je dělíme na plnovýznamová
neboli     autosémantika         (samoznaĉne         rijeĉi),    která    mohou        stát    samostatně,
a neplnovýznamová neboli synsémantika (suznaĉne rijeĉi), která se váţou se slovy
plnovýznamovými, případně s větami, tvoří s nimi významové celky a na základě
tohoto spojení získávají význam. Do skupiny plnovýznamových slov spadají
substantiva, adjektiva, zájmena, ĉíslovky, slovesa a adverbia. Mezi neplnovýznamová
slova patří předloţky, spojky, ĉástice a citoslovce.2

         Z hlediska syntaktickofunkĉního můţeme slovní druhy rozdělit na základní
(substantiva, adjektiva, slovesa, adverbia) a nezákladní, které se dále dělí na nástavbové
(zájmena, ĉíslovky), nesamostatné (předloţky, spojky) a citoslovce. 3 „Nezákladní slovní
druhy mají vzájemně velmi rozmanité funkĉní a významové vlastnosti.“4 Základním
slovním druhům jsou svou formou a významem nejblíţe ĉíslovky. Z toho důvodu k nim
bývají ĉasto přiřazovány. Přestoţe se chorvatské gramatiky o tomto dělení slovních
druhů nezmiňují, povaţujeme za důleţité ho v této práci zmínit, a to především z toho
důvodu, ţe právě ĉíslovky, které jsou ústředním tématem naší práce, stojí na pomezí
a jejich řazení nebývá vţdy jednoznaĉné.

1
  V chorvatské terminologii se slovní druhy nazývají: imenice, pridjevi, zamjenice, brojevi, glagoli, prilozi,
prijedlozi, veznici, uzvici a čestice.
2
  Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny. Brno: Nakladatelství Lidové
noviny, 1995, s. 229. Srov. též SILID, J., PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka
učilišta. Zagreb: Školska knjiga, 2005, s. 39 - 40.
3
 Viz PETR, J. et al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví. Praha: Academia, 1986, s. 13 – 14. Též KARLÍK, P.,
NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny. Brno: Nakladatelství Lidové noviny,
2002, s. 117.
4
  PETR, J. et al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví, s. 21.

                                                                                                            8
        Podle tvaroslovných kritérií dělíme slovní druhy na ohebné (promjenjive rijeĉi)
a neohebné (nepromjenjive rijeĉi). Ohebné se pak dále ĉlení na skloňované (substantiva,
adjektiva, zájmena, ĉíslovky) a ĉasované (slovesa). Ostatní slovní druhy jsou
neohebné.5




5
 Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 228. Srov. též TEŽAK, S.,
BABID, S. Gramatika hrvatskoga jezika. Školska knjiga, Zagreb 2005, s. 89 – 91.

                                                                                                        9
3. ČÍSLOVKY A JEJICH DRUHY


3. 1. ČÍSLOVKY (Brojevi)

        Ĉíslovky můţeme definovat jako nezákladní nástavbový, autosémantický,
ĉásteĉně ohebný a ĉásteĉně neohebný slovní druh. Jejich pomocí vyjadřujeme mnoţství,
kvantitu.6 Tato kvantita můţe být poĉítaná, urĉitá, tudíţ vyjádřená ĉísly (ch. jedan, peti,
sedam     puta,    dvojica,     četvero,     ĉ.   jeden,    pátý,    sedmkrát,      dvojice,    čtvero),
nebo nepoĉítaná, neurĉitá, tím pádem ĉísly nevyjádřitelná (ch. nekoliko, malo, brdo,
more, ĉ. několik, málo, hora, moře).

        Jak můţeme vidět, slovnědruhovou povahu ĉíslovek nelze vymezit přesně,
coţ můţeme zdůvodnit tím, ţe se jedná o heterogenní druh. Příĉinou je, ţe patří spolu
se zájmeny mezi nástavbové nezákladní slovní druhy, a tak slouţí jako substitut
za základní slovní druhy, jeţ napodobují a jejichţ syntaktické funkce přebírají. Dragutin
Raguţ ve své gramatice Praktična hrvatska gramatika pouţívá vedle termínu Brojevi
ve stejném smyslu i sousloví Brojevne riječi, coţ můţeme volně přeloţit jako „slova
vyjadřující ĉíselnou hodnotu.“ Toto sousloví přesně charakterizuje kategorii ĉíslovek
právě z důvodu, ţe formálně jsou to slova napříĉ několika slovními druhy. 7

        Na rozdíl od ostatních slovních druhů sdruţují ĉíslovky slova, která jsou
vymezena významem (kvantovostí), ne formálním znakem.8 Výrazově i významově
se blíţí substantivům (ch. tisuća, more obaveza, ĉ. tisíc, moře povinností), adjektivům
(ch. prvi, najviša liga, ĉ. první, nejvyšší liga), zájmenům (ch. toliko knjiga, nekoliko
ljudi, ĉ. tolik knih, několik lidí) a příslovcím (ch. Vidio je ga prvi put, ĉ. Viděl ho
poprvé).9 O slovesech kvantové povahy (zmnohonásobit, rozdvojit) se v této práci

6
  U číslovek jakožto slovního druhu je silně omezená kategorie čísla a to z toho důvodu, že číslovky
samotné slouží k vyjadřování kvantity.
7
  Viz RAGUŽ, D. Praktična hrvatska gramatika. Zagreb: Medicinska naklada, 1997, s. 104.
8
   Formálním znakem může být například ohebnost/neohebnost slovních druhů. Číslovky jsou však
v otázce ohebnosti/neohebnosti specifické. Podrobněji o deklinaci číslovek v kapitole Druhy číslovek.
9
  „Stejně jako vydělení číslovek do samostatného slovního druhu by bylo možné tato slova popisovat
v rámci jednotlivých slovních druhů, kam svojí formou náležejí.“ CVRČEK, V. et al. Mluvnice současné
češtiny 1: Jak se píše a jak se mluví. Praha: Karolinum, 2010, s. 226. Srov. PETROVID, B. Leksičko
izražavanje poredbenih i količinskih značenja u hrvatskome jeziku. In Način u jeziku/Književnost i kultura
pedesetih. Zbornik radova 36. seminara Zagrebačke slavističke škole. Zagreb: Zagrebačko-slavistička
škola, 2008, s. 56 – 59. Srov. též FRANČID, A., HUDEČEK, L., MIHALJEVID, M. Normativnost

                                                                                                      10
nebudeme blíţe zmiňovat, jelikoţ nejsou obvyklá ani v chorvatské, ani v ĉeské
gramatické tradici.10

        Ze slovotvorného hlediska můţeme ĉíslovky rozdělit na jednoslovné (jednoĉlani,
jednorjeĉni brojevi) a víceslovné (višeĉlani, višerjeĉni brojevi).11 U jednoslovných dále
rozlišujeme mezi jednoduchými, tedy původními (osnovni, netvorbeni brojevi), jakými
jsou jak v chorvatštině, tak v ĉeštině ĉíslovky od 1 do 10 a dále ĉíslovky sto, tisíc,
milion, miliarda, bilion (sto, tisuća, milijun, milijarda, bilijun), a mezi sloţenými
ĉili odvozenými (izvedeni, tvorbeni brojevi)12, kam řadíme v obou jazycích ĉíslovky
od 11 do 19 a dále ĉíslovky oznaĉující vyšší desítky od 20 aţ do 90. Ĉíslovky oznaĉující
stovky od 200 do 900 mohou mít v chorvatštině podobu buď ĉíslovek jednoslovných
sloţených (dvjesto, tristo, osamsto), nebo ĉíslovek víceslovných (dvije stotine,
tri stotine, osam stotina). V ĉeštině se objevuje v tomto případě pouze podoba
víceslovná (dvě stě, tři sta, osm set).13 Ostatní ĉíslovky patří mezi víceslovné a píší se
odděleně (ch. sedamsto pedeset dva, ĉ. sedm set padesát dva).14 Mezi předposledním
a posledním ĉlenem víceslovné ĉíslovky můţe (ale nemusí) v chorvatštině stát spojka
i (sedamsto pedeset (i) dva). Specifikem ĉeštiny jsou sloţené ĉíslovky typu
jedenadvacet, dvaatřicet, které se v chorvatštině neobjevují.15 Ĉíslovky za sebou
skládáme podle jednotlivých řádů od nejvyššího aţ po jednotky.



i višefunkcionalnost u hrvatskome standardnom jeziku. Zagreb: Hrvatska sveučilišna naklada, 2005,
s. 132.
10
   Blíže KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 302.
11
   Termíny jednočlani a višečlani, osnovni a izvedeni používá gramatika kol. autorů pod vedením Baričové
a Lončaride Hrvatska gramatika. Termíny jednorječni a višerječni, netvorbeni a tvorbeni nalezneme
v knize autorek Frančidové, Hudečkové a Mihaljevidové Normativnost i višefunkcionalnost u hrvatskome
standardnom jeziku. Čeština používá pro číslovky vyšších hodnot kromě názvu víceslovné číslovky název
kombinované číslovkové výrazy. Srov. BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika. Zagreb:
Školska knjiga, 1997, s. 214 – 215. Srov. též FRANČID, A., HUDEČEK, L., MIHALJEVID, M. Normativnost
i višefunkcionalnost u hrvatskome standardnom jeziku, s. 131. Srov. též KARLÍK, P., NEKULA, M.,
PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 96.
12
    Srov. BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 214 – 215. Srov. též FRANČID, A.,
HUDEČEK, L., MIHALJEVID, M. Normativnost i višefunkcionalnost u hrvatskome standardnom jeziku,
s. 131.
13
    V českém jazyce existují jednoslovné složené číslovky dvoustovka, pětistovka, osmistovka atd. Více
o nich v kapitole Číslovky numerické.
14
    Jak v chorvatštině, tak v češtině je povoleno psát v případě dokumentů peněžního charakteru
(složenky, šeky, daňové doklady apod.) víceslovné číslovky dohromady (ch. tisududvjestotridesetčetiri,
č. tisícdvěstětřicetčtyři). Viz BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 215. Též BABID, S.,
FINKA, B., MOGUŠ, M. Hrvatski pravopis. Zagreb: Školska knjiga, 1994, s. 86. Dále viz CVRČEK, V. et al.
Mluvnice současné češtiny 1: Jak se píše a jak se mluví, s. 231.
15
   Tímto způsobem se spojují číslovky od 21 do 99. Velmi často se užívají jako zkrácená podoba letopočtu
(Syn se mu narodil v dvaašedesátém/ v roce 1962. Železná opona padla v devětaosmdesátém/ v roce

                                                                                                     11
3. 2. ČÍSLOVKY NEURČITÉ

         Ĉíslovky neurĉité16 slouţí k vyjádření přesně (ĉíselně) nedefinovaného poĉtu,
např. ch. nekoliko pasa, ponovi to nekoliko puta, višestruki ubojica, more ljudi,
ĉ. několik psů, zopakuj to několikrát, mnohonásobný vrah, moře lidí. Na příkladech
vidíme, ţe neurĉité ĉíslovky můţeme zařadit do různých druhů. Spadají jak
mezi ĉíslovky základní, tak i mezi řadové, druhové, násobné, atd.17

         Výrazy pouţívané pro vyjádření neurĉité kvantity jsou po formální stránce
ve většině případů nesklonné. Řadí se proto k adverbiím (ch. mnogo, malo, puno, dosta,
točno, ĉ. mnoho, málo, hodně, dost, přesně) a zájmenům18 (ch. toliko, nekoliko, ĉ. tolik,
několik), kam formálně patří.

         Neurĉitý poĉet nemusíme vyjadřovat pouze pomocí zájmen a příslovcí, vyuţít
k tomu můţeme i některá podstatná jména. Jde většinou o slova, jeţ primárně oznaĉují
nějaký jev ĉi věc velkého rozsahu, výšky, délky, hmotnosti, aţ jejich sekundární,
hovorově daný význam je „velké mnoţství“.19 Ĉasto jsou expresivně zabarvená.
V chorvatštině mezi tato slova patří obilje, more, brdo, bezbroj atd., v ĉeštině tuto
funkci vykonávají např. slova fůra, moře, hora, hromada atd. Pojí se se substantivy
bez ohledu na rod, ţivotnost ĉi jejich abstraktnost/konkrétnost (ch. Na ured je stiglo
bezbroj nezaposlenika, Imala je u kući obilje lutaka, Božić donosi more ljubavi,
ĉ. Na úřad přišla nespočet nezaměstnaných, Doma měla hromadu panenek, Vánoce
přinášejí moře lásky).20



1989.). Máme-li číslovku vyšší než 99, pak její psaná podoba vypadá např. sto pětaosmdesát, tři sta
devětadevadesát. Číslovky vyšší hodnoty se však v tomto tvaru používají pouze sporadicky (Měří jen sto
dvaašedesát centimetrů. Tři sta pětašedesát dní v roce na tebe myslím.).
16
   Hlavní chorvatské gramatiky – Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka učilišta autorů Silide
a Pranjkovide, Gramatika hrvatskoga jezika autorů Težaka a Babide a Hrvatska gramatika kolektivu
autorů v čele s Baridovou a Lončaridem – se o neurčitých číslovkách vůbec nezmiňují. Nalezneme o nich
ale zmínku v kratších odborných textech, a proto, i s ohledem na českou tradici, je řadíme
do samostatné kapitoly.
17
   Srov. SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny. Praha: Academia, 1989, s. 148. Srov. též KARLÍK,
P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 97.
18
   Jako příklad můžeme uvést zájmeno něco (nešto) ve významu „trochu, málo“ (ch. Uzeo je nešto za jelo
i otišao je u svoju sobu, č. Vzal si něco k jídlu a odešel do svého pokoje) Viz SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice
srbocharvátštiny, s. 156.
19
   Už samotné slovo množství (količina) označuje „velký počet.“
20
   Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 303. Srov. též KUNA, B.
Gramatička kategorija broja i drugi načini izražavanja količinskih značenja. In Način u jeziku/ Književnost
i kultura pedesetih. Zbornik radova 36. seminara Zagrebačke slavističke škole, s. 37. Srov. též PETROVID,

                                                                                                         12
3. 3. DRUHY ČÍSLOVEK (Vrste brojeva)

        Chorvatština i ĉeština dělí podle významu a formy ĉíslovky do několika
skupin.21 Toto dělení se v mnohém shoduje a v mnohém také rozchází. Chorvatština
při dělení ĉíslovek zohledňuje jejich přináleţitost k jednotlivým slovním druhům, podle
toho máme skupiny: glavni brojevi (základní ĉíslovky), redni brojevi (řadové ĉíslovky),
zbirne imenice (hromadné ĉíslovky), brojevne imenice (substantiva s významem
ĉíslovky), brojevni pridjevi (adjektiva s významem ĉíslovky), brojevni prilozi (adverbia
s významem ĉíslovky). Ĉíslovky ale mohou přináleţet do více skupin najednou.
Jako příklad můţeme uvést ĉíslovku tisíc (tisuća), jeţ je ĉíslovkou základní,
v chorvatštině ale spadá i do skupiny s názvem brojevne imenice.

        Ĉeština naopak dělí ĉíslovky především podle významu a funkce a jejich
slovnědruhová přináleţitost není primárně důleţitá. Ĉíslovky, které vyjadřují prostý
poĉet jsou ĉíslovky základní. Pořadí urĉují ĉíslovky řadové, ĉetnost ĉíslovky násobné.
Poĉet souborů a druhů vyjadřují ĉíslovky druhové, úhrnné a souborové. Ĉíslovky
podílové pojmenovávají podíl a poĉet ĉlenů ve skupině ĉíslovky skupinové. Můţeme
vidět, ţe ĉeská klasifikace je podrobnější, ale s chorvatskou se v mnohém shoduje,
vţdyť stejně jako v chorvatštině ĉeština rozlišuje ĉíslovky základní, řadové a druhové,
respektive hromadné (souborové).22 Na rozdíl od chorvatštiny ale nemá speciální
skupinu pro ĉíslovky substantivní, ani adjektivní.

        Pro přehlednější a ucelenější popis budeme vycházet z klasifikace ĉíslovek
uvedené ve Stručné mluvnici srbocharvátštiny,23 v níţ autor sám zohledňuje oba dva
námi zkoumané jazyky, coţ se odráţí i ve zvolené terminologii. Tuto klasifikaci
doplníme o poznatky z dalších gramatik chorvatského jazyka. Zároveň porovnáme
chorvatský systém se stavem ĉíslovek v ĉeském jazyce a popíšeme jednotlivé rozdíly.




B. Leksičko izražavanje poredbenih i količinskih značenja u hrvatskome jeziku. In Način u jeziku/
Književnost i kultura pedesetih. Zbornik radova 36. seminara Zagrebačke slavističke škole, s. 56.
21
   Možná je i sémantická klasifikace číslovek podle toho, počet čeho vyjadřují, viz PETR, J. et al. Mluvnice
češtiny II: Tvarosloví, s. 108 – 12.
22
   Klasifikace číslovek viz KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny,
s. 96.
23
   SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny, s. 148 – 157.

                                                                                                        13
3. 3. 1. ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ (Glavni brojevi)

        Oznaĉují přesný poĉet jednotlivých jevů, druhů, předmětů. Odpovídají
na otázku: Kolik něčeho je? Ze své podstaty vyjadřují poĉet a pojmenovávají jednotlivá
ĉísla (jeden, dva, tři).24 Poĉet se odvozuje od všech moţných spojení a vyjádření.
V praxi se základní ĉíslovky pojí se jménem poĉítaného předmětu (ch. jedan stol, dvije
stolice, tri jaja, ĉ. jeden stůl, dvě židle, tři prostírání). „Základní ĉíslovky vyjadřují
poĉet prostý, bez dalších speciálních významových rysů.“25

        Spojení základních ĉíslovek s osobním zájmenem je v chorvatštině na rozdíl
od ĉeštiny ojedinělé, běţnější je spojení substantivní ĉíslovky s osobním zájmenem.
V obou případech stojí v chorvatštině na prvním místě před ĉíslovkou v nominativu
zájmeno v genitivu (nas dva, vas četiri, njih pet).26 „Zřídka i naopak: dva nas, obyĉejně
s předloţkou od, izmeĎu: tri od nas/izmeĎu nas.“27 V ĉeštině takováto spojení tvoří
pouze ĉíslovky základní, a to tak, ţe také stojí zájmeno osobní před ĉíslovkou, avšak
toto zájmeno je v nominativu stejně jako ĉíslovka (my dva, vy čtyři). Aţ od pěti výše je
zájmeno ve genitivu (nás pět, vás dvacet).

        Ĉeština mezi základní ĉíslovky řadí i několik specifických pojmenování,
která oznaĉují urĉitý poĉet, míru. Mezi tato pojmenování patří raz (1), pár (2), 28 tucet
(12), půltucet (6), veletucet (144), kopa (60).29 Mezi základní ĉíslovky řadíme i některé
ĉíslovky neurĉité. O nich výše v samostatné kapitole.




24
   Mluvnice češtiny II vyděluje tento typ číslovek do samostatného druhu s názvem Numerické číslovky.
Více o nich ve stejnojmenné kapitole.
25
   PETR, J. et al. Mluvnice češtiny I: Tvarosloví, s. 114. Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al.
Příruční mluvnice češtiny, s. 302.
26
   Viz RAGUŽ, D. Praktična hrvatska gramatika, s. 350 – 352. Viz též SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice
srbocharvátštiny, s. 151.
27
   „Rijetko je obratno: dva nas, a obično je s prijedlogom od, između: tri od nas/između nas.“ RAGUŽ, D.
Praktična hrvatska gramatika, s. 110.
28
   Dnes často užíváme pár s významem „několik.“
29
   Viz PETR, J. et al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví, s. 114. Viz též CVRČEK, V. et al. Mluvnice současné
češtiny 1: Jak se píše a jak se mluví, s. 231.

                                                                                                        14
        Ve slovanských jazycích se skloňují ĉíslovky jeden, dva, tři, čtyři.30 Od pěti
výše jsou ĉíslovky v chorvatštině nesklonné, v ĉeštině mají tvary substantivní
podle původních i-kmenů.31 Zvláštní skupinu tvoří substantivní ĉíslovky sto, tisíc,
milion, miliarda, atd. (sto, tisuća, milijun, milijarda atd.). Kategorii rodu rozlišují
v chorvatštině i ĉeštině pouze ĉíslovky jeden, dva a oba. Ostatní ĉíslovky základní rod
nevyjadřují. „Ĉíslovky základní jsou tvarově (i syntakticky) nejrozmanitějším druhem
ĉíslovek.“32 O specifikách jednotlivých základních ĉíslovek pojednáme v následujících
podkapitolách.



3. 3. 1. 1. Číslovka JEDEN, JEDNA, JEDNO (Jedan, jedna, jedno)

        Ĉíslovka jeden33 má vlastnosti adjektiva, její skloňování je ve slovanských
jazycích shodné se zájmenem ten, ta, to, i plurálové tvary se shodují s ti, ty, ta.34
V chorvatštině i ĉeštině má tvary pro všechny tři rody. Zároveň vyuţívá jak singulár,
tak plurál.

        Chorvatština připojuje v genitivu, dativu a lokativu singuláru maskulin a neuter
a v dativu, lokativu a instrumentálu plurálu všech rodů k příponě tzv. přísuvný vokál
(navezak). Tento přísuvný vokál nemění význam slova, pouze se díky němu dostáváme
několik supletivních tvarů přípony, přiĉemţ platí, ţe delší tvary (viz Tabulka ĉ. 1)
se pouţívají ve vyšším stylu, ve vědeckých textech apod. Kratší tvary jsou běţnější,
neboť jsou vyuţívány v běţné, kaţdodenní komunikaci. Ĉeština má tvar pouze jeden.
Následující Tabulka ĉ. 1 a Tabulka ĉ. 2 nám přinášejí přehled stavu obou jazyků.



30
   Stejně se skloňují i všechny víceslovné číslovky, jejichž posledním číslem je některá z číslovek jeden,
dva, tři, čtyři (ch. pedeset dva, pedeset dvaju, pedeset dvama, č. padesát dva, padesáti dvou, padesáti
dvěma).
31
   Vychází to ze starého slovanského stavu. „Skloňovali sa buď ako zámená tъ, ta, to (napr. číslovky
jedenъ, jedьna, jedьno, dъva, dъvě), buď ako podstatné mená (trьje, resp. tri, četce, rest. četli, p ȩtъ,
šestь). Číslovky 5 až 9 boli pôvodne i-kmeňmi ženského rodu (išlo o hromadné podstatné mená), vedľa
ktorých stál počítaný predmet v genitíve.“ TÝR, M. Číslovky vo spisovnej slovenčine a v spisovnej
srbochorvátčine. Bratislava: Alfa, 2001, s. 23. Srov. HORÁLEK, K. Úvod do studia slovanských jazyků.
Praha: Československá akademie věd, 1962, s. 171. Srov. též CVRČEK, V. et al. Mluvnice současné češtiny
1: Jak se píše a jak se mluví, s. 227.
32
   PETR, J. et al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví, s. 115 – 116.
33
   V případě negace užívá chorvatština výrazu ni jedan, tedy ani jeden. V tomto spojení se často chybuje,
bývá zaměňováno s nijedan, což je adjektivum s významem žádný, špatný. O této problematice blíže
OPAČID, N. Reci mi to kratko i jasno: Hrvatski za normalne ljude. Zagreb: Novi Liber, 2009, s. 135.
34
   Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 309.

                                                                                                      15
Tabulka ĉ. 1 – Deklinace číslovky jedan, jedna, jedno

                              Singulár                                           Plurál
           maskulina             feminina        neutra         maskulina        feminina         neutra
N            jed-a-n              jedn-a         jedn-o           jedn-i          jedn-e         jedn-a
G          jedn-og(a)             jedn-e       jedn-og(a)         jedn-ih         jedn-ih        jedn-ih
D         jedn-om(u/e)           jedn-oj      jedn-om(u/e)      jedn-im(a)      jedn-im(a)      jedn-im(a)
A      jed-a-n/ jedn-og(a)        jedn-u         jedn-o           jedn-e          jedn-e         jedn-a
V            jed-a-n              jedn-a         jedn-o           jedn-i          jedn-e         jedn-a
L         jedn-om(u/e)           jedn-oj      jedn-om(u/e)      jedn-im(a)      jedn-im(a)      jedn-im(a)
I            jedn-im             jedn-om         jedn-im        jedn-im(a)      jedn-im(a)      jedn-im(a)


Tabulka ĉ. 2 – Deklinace číslovky jeden, jedna, jedno

                             Singulár                                          Plurál
        maskulina            feminina          neutra        maskulina          feminina          neutra
N         jed-e-n             jedn-a           jedn-o           jedn-i           jedn-y           jedn-a
G        jedn-oho             jedn-é         jedn-oho         jedn-ěch          jedn-ěch         jedn-ěch
D        jedn-omu             jedn-é         jedn-omu          jedn-ěm          jedn-ěm          jedn-ěm
A        jedn-oho             jedn-u           jedn-o          jedn-y            jedn-y           jedn-a
V         jed-e-n             jedn-a           jedn-o           jedn-i           jedn-y           jedn-a
L         jedn-om             jedn-é          jedn-om         jedn-ěch          jedn-ěch         jedn-ěch
I         jedn-ím             jedn-ou         jedn-ím          jedn-ěm          jedn-ěm          jedn-ěm


        Plurálové tvary ĉíslovky jeden se pojí se substantivy pomnoţnými (pluralia
tantum), případně se substantivy párovými ĉi takovými, která oznaĉují celek, skupinu,
soubor (ch. jedne škare, jedna vrata, jedne rukavice, ĉ. jedny nůžky, jedny vrata, jedny
rukavice).

        Stejně jako v ĉeštině i v chorvatštině spojení ĉíslovky jeden s ĉíslovkou druhý
vyuţívá k vyjádření distributivního vztahu (ch. Jedni pjevaju, drugi plešu, ĉ. Jedni
zpívají, druzí tancují)35 nebo k vyjádření vzájemnosti (ch. Jedan drugomu nudi pomoć,
ĉ. Jeden druhému nabízí pomoc).36

        Problémem, na který můţeme narazit v chorvatském i v ĉeském jazyce
ve spojitosti s ĉíslovkou jeden, je její uţití ve smyslu neurĉitého ĉlenu.37 Horálek ve své

35
   I v tomto případě můžeme použít plurálové tvary číslovky jeden.
36
   Viz SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny, s. 150 – 151.
37
   Čeština používá číslovku jeden ve funkci neurčitého podmětu (Jeden by se z toho zbláznil).

                                                                                                       16
knize Úvod do studia slovanských jazyků jasně říká, ţe „neurĉitý ĉlen se v slovanských
jazycích nevyskytuje.“38 Tento nešvar se do obou jazyků dostal vlivem germánských
jazyků,     především      pak     příĉinou     špatných      překladů     z    jazyka     německého,
                      39
příp. anglického.          Význam ĉíslovky jeden je v takovém případě neĉíselný.
V chorvatštině můţe jeden znamenat: „opravdový“ (Bila je to u stvari jedna zanimljiva
ideja), „zdůraznění něĉeho“ (Jednu takvu knjigu pročita za dva dana) a „nějaký“ (Čula
sam jedan zanimljivi glas na radiju).40



3. 3. 1. 2. Číslovky DVA, DVĚ/ OBA, OBĚ (Dva, dvije/ oba, obje)

          Ĉíslovky dva, oba patří v obou jazycích také mezi sklonné ĉíslovky. Pomocí
jejich tvarů můţeme rozlišit všechny tři rody. V obou jazycích se nám u této ĉíslovky
zachovaly staré duálové tvary41 – ch. dvaju, dvama, ĉ. dvou, dvěma. Hlavním rozdílem
ve skloňování ĉíslovek dva, oba, jak můţeme vidět v Tabulce ĉ. 3, je to, ţe
v chorvatštině je tvar dva, oba spoleĉný pro maskulina a neutra, kdeţto v ĉeštině je
spoleĉný tvar dvě, obě pro feminina a neutra.




38
   HORÁLEK, K. Úvod do studia slovanských jazyků, s. 241.
39
   Jako příklad můžeme uvést německé ein Mann, eine Frau, ein Kind, což může v překladu znamenat
nějaký muž, nějaká žena, nějaké dítě, ale i jeden muž, jedna žena, jedno dítě. Blíže FRANČID, A.,
HUDEČEK, L., MIHALJEVID, M. Normativnost i višefunkcionalnost u hrvatskome standardnom jeziku,
s. 138.
40
    Blíže BARID, E. et al. Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb: Institut za hrvatski jezik i jezikoslovlje,
Pergamena, Školske novine, 1999, s. 171. Blíže též OPAČID, N. Reci mi to kratko i jasno: Hrvatski
za normalne ljude, s. 51.
41
   „Duál je dvojné číslo, které je užíváno u číslovek „dvě“ a „obě“ a dále k označení množného čísla
u částí těla, které má člověk dvě, přičemž se tak děje i u jiných živých bytostí v případu, že mají těchto
částí těla víc.“ CHADIM, O. Jak bysme (bychom) měli psát, kdybysme (kdybychom) chtěli: složit maturitu,
stát se žurnalisty, pracovat v reklamní agentuře, vydělávat 90.000 Kč měsíčně a v nejhorším případě
připravovat zákony v parlamentu. Praha: Adonai, 2002, s. 110.

                                                                                                      17
Tabulka ĉ. 3 – Deklinace ĉíslovky dva v chorvatštině a ĉeštině

                        Chorvatština                                    Čeština
              maskulina                feminina            maskulina               feminina
               neutra                                                               neutra
N               dv-a                    dv-ije                dv-a                   dv-ě
G              dv-aju                   dv-iju                dv-ou                 dv-ou
D              dv-ama                  dv-jema               dv-ěma                dv-ěma
A               dv-a                    dv-ije                dv-a                   dv-ě
V               dv-a                    dv-ije                dv-a                   dv-ě
L              dv-ama                  dv-jema                dv-ou                 dv-ou
I              dv-ama                  dv-jema               dv-ěma                dv-ěma


        Po ĉíslovkách dva, oba následuje v chorvatštině substantivum muţského
a středního rodu ve tvaru genitivu singuláru a substantivum ţenského rodu v nominativu
plurálu (dva muškarca, dvije žene, dva kazališta).42 V ĉeštině má poĉítané substantivum
po ĉíslovkách dva, oba tvar nominativu plurálu (dva muži, dvě ženy, dvě divadla).

        Chorvatština dává v jistých komunikaĉních situacích po předloţkách přednost
nesklonným tvarům ĉíslovek dva, oba (za dva sata, s obje strane). Nesklonný tvar
ĉíslovek je moţno uţít i v postavení neshodného genitivního přívlastku (zaposlenici
dvije tvrtke, razlozi dva rata).43 Jedná se především o stav v hovorovém jazyce,
spisovná chorvatština doporuĉuje uţití genitivního tvaru ĉíslovky. Ke ztrátě deklinace
u těchto ĉíslovek dochází v návaznosti na nesklonnost ĉíslovek do pěti výše.44

        V chorvatštině se můţeme setkat s tzv. zkamenělým akuzativem (skamenjeni
akuzativ). Jde o pád, který stojí „ĉasto za předloţkou namísto odpovídajícího pádu, ĉísla
a substantiva (zvlášť místo genitivu),… např. Ostao je bez obje ruke/ obiju ruku. Boluje
od dvije bolesti /dviju bolesti. …Obĉas se zkamenělý akuzativ pouţívá, i kdyţ před ním



42
   Sedláček ve své mluvnici uvádí: „Po číslovkách dva (oba, obadva)… je podstatné jméno muž. a střed.
rodu v tvaru, který je totožný s 2. sg., jména žen. rodu mají tvar 1. pl.“ SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice
srbocharvátštiny, s. 151. Srov. RAGUŽ, D. Praktična hrvatska gramatika, s. 109. Srov. též BARID, E.,
LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 216. Na základě znalosti jednotlivých paradigmat vidíme,
že se tvary substantiv ženského rodu v nominativu plurálu shodují s genitivem singuláru, proto můžeme
říci, že počítaný předmět je pro všechny rody v genitivu plurálu.
43
   Srov. SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny, s. 151. Srov. též RAGUŽ, D. Praktična hrvatska
gramatika, s. 110. Srov. též SILID, J., PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka
učilišta, s. 143.
44
   Blíže RAGUŽ, D. Praktična hrvatska gramatika, s. 110 – 111.

                                                                                                     18
není předloţka. Takové pouţití je následkem postupné ztráty tvarů a jeho přechodu
mezi neohebná slova.“45

        V chorvatštině existují sloţené ĉíslovky obadva, obadvije. Při skloňování
se proměňuje pouze druhá ĉást této sloţeniny. Stejně jako oba i obadva znamená „jeden
a druhý“46 a významově vypovídají o koneĉnosti poĉtu.47



3. 3. 1. 3. Číslovky TŘI, ČTYŘI (Tri, četiri)

        Ĉíslovky tři, čtyři mají v obou jazycích shodné tvary pro všechny tři rody,
viz Tabulka ĉ. 4. V ĉeštině jsou jejich tvary aţ na výjimky totoţné s tvary substantiva
vzoru kost. Stejně jako po ĉíslovkách dva, oba i po ĉíslovkách tři, čtyři následuje
v chorvatštině subjekt v genitivu singuláru (tri stola, četiri stolice). 48 Platí pro ně i to,
ţe se v jazyce objevují jejich nesklonné varianty, a to ve stejných případech
jako u ĉíslovek dva, oba, tedy po předloţkách a u neshodného genitivního přívlastku
(za tri sata, prije četiri godine, vozači tri auta, istraživači četiri ubojstva). U ohebných
ĉíslovek tři, čtyři se také objevuje tzv. zkamenělý akuzativ.49




45
   „Iza prijedloga se često mjesto odgovarajudeg padeža, broja i imenice (osobito mjesto genitiva) uzima.
Ponekad se skamenjeni akuzativ uzima i kad pred njim nema prijedloga. Takva je upotreba posljedica
postupnog nestajanja oblika brojeva i njihova prelaženja među nepromjenljive riječi.“ BARID, E.,
LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 217.
46
   O problematice spojení „jeden a druhý“ blíže DULČID, M. Govorimo hrvatski: Jezični savjetnik. Zagreb:
Naprijed, 1997, s. 355. Blíže též JONKE, L. O hrvatskome jeziku u Telegramu od 1960. do 1968. Zagreb:
Pergamena, 2005, s. 157 – 159.
47
   „Analogicky k významovému vztahu mezi číslovkami dva a oba je možné uvažovat i o dvojici jeden –
sám/jediný. V tomto pojetí by se tedy v případě adjektiva sám/jediný jednalo o číslovku s významem
„jedna“ obohacenou o rys konečnosti.“ CVRČEK, V. et al. Mluvnice současné češtiny 1: Jak se píše a jak se
mluví, s. 228.
48
   Srov. OPAČID, N. Reci mi to kratko i jasno: Hrvatski za normalne ljude, s. 212, 38 – 39.
49
   Více o něm viz Číslovky DVA, OBA.

                                                                                                     19
Tabulka ĉ. 4 – Deklinace ĉíslovek tři, čtyři v chorvatštině a ĉeštině

                     Chorvatština                               Čeština
N            tr-i                 četir-i              tř-i                     čtyř-i
G           tr-iju               četir-iju             tř-í                    čtyř-0
D          tr-ima                četir-ima            tř-em                    čtyř-em
A            tr-i                 četir-i              tř-i                     čtyř-i
V            tr-i                 četir-i              tř-i                     čtyř-i
L          tr-ima                četir-ima            tř-ech                 čtyř-ech
I          tr-ima                četir-ima            tř-ema                   čtyř-mi




3. 3. 1. 4. Číslovky od PĚTI výše (Pet i više)

        Ĉíslovky od pěti výše jsou v chorvatštině nesklonné.50 Pád se vyjadřuje pouţitím
předloţky. Ty „pomáhají, aby se i neohebné ĉíslovky zapojily do správných
komunikaĉních vztahů.“51 Následuje po nich poĉítané substantivum v genitivu plurálu
(pet ljudi, dvanaest jastuka, sedamdeset knjiga). I v ĉeštině následuje po ĉíslovce pět
a vyšších substantivum v genitivu plurálu. Deklinace vypadá tak, ţe se k základu
ve všech pádech (kromě nominativu, akuzativu a vokativu) připojuje koncovka –i.
Přehled rozdílů mezi tvary v chorvatštině a ĉeštině přináší následující Tabulka ĉ. 5.


Tabulka ĉ. 5 – Přehled tvarů ĉíslovek pět, deset a padesát v chorvatštině a v ĉeštině

                      Chorvatština                                  Čeština
N         pet            deset              pedeset    pět           deset               padesát
G         pet            deset              pedeset   pět-i          desít-i             padesát-i
D         pet            deset              pedeset   pět-i          desít-i             padesát-i
A         pet            deset              pedeset    pět           deset               padesát
V         pet            deset              pedeset    pět           deset               padesát
L         pet            deset              pedeset   pět-i          desít-i             padesát-i
I         pet            deset              pedeset   pět-i          desít-i             padesát-i




50
  Kromě číslovek jeden, dva, tři, čtyři, viz výše.
51
  „Prijedlozi pomažu da se i nesklonjivi brojevi uključe u komunikacijski odgovarajude sintagmatske
odnose.“ SILID, J., PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka učilišta, s. 143.

                                                                                                     20
3. 3. 1. 4. 1. NUMERATIV

        Numerativ neboli genitiv numerativní je pád (genitiv plurálu) poĉítaného
předmětu, který pouţíváme po ĉíslovkách pět a více (ch. pet momaka, šest knjiga, ĉ. pět
chlapců, šest knih). Pouţívá se i po neurĉitých ĉíslovkách typu kolik, mnoho
(ch. nekoliko muškaraca, mnogo žena, č. několik mužů, mnoho žen). Jde o důsledek
historického vývoje slovanských jazyků, není tedy nijak sémanticky podmíněný. 52



3. 3. 1. 4. 2. GENITIV PARTITIVNÍ (Partitivni, dijelni genitiv)

        Genitiv partitivní následuje po slovech (substantiva, adjektiva, adverbia), která
oznaĉují mnoţství, míru (ch. litra vina, mnoštvo studenata, puno ljubavi, ĉ. litr vína,
množství studentů, plno lásky), nebo po ĉíslovkách (ch. troje djece, osam knjiga,
ĉ. trojice dětí, osm knih). Můţe ale následovat i po slovesech. V takovém případě
oznaĉuje neurĉitou ĉást (ch. dati novaca, dodati začina, ĉ. dát peněz, přidat koření).53



3. 3. 1. 5. Číslovka STO (Sto, stotina)

        Ĉíslovka sto je v chorvatštině nesklonná. Poĉítané substantivum, ke kterému
se váţe, má vţdy tvar genitivu plurálu. V ĉeštině skloňování ĉíslovky sto kolísá. Můţe
se skloňovat jako substantivum středního rodu podle vzoru město, ale setkáme se i s její
nesklonnou variantou. V tom případě následuje poĉítané substantivum ve stejném pádě,
v jakém je ĉíslovka sto.

        Při tvorbě sloţenin se ĉíslovka sto v chorvatštině nemění a zachovává si svůj
tvar. Řídce, zvláště v hovorovém jazyce, se objevují ve spojení s ĉíslovkami dva a tři
tvary na a (dvjesta, trista),54 jinak tvary zůstávají neměnné.55 V ĉeštině dochází

52
   Viz LOTKO, E. Slovník lingvistických termínů pro filology. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. Viz též
KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 415. Též KARLÍK, P., NEKULA,
M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 152.
53
   Viz SILID, J., PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka učilišta, s. 202.
54
   Blíže BARID, E. et al. Hrvatski jezični savjetnik, s. 171
55
    Kromě neredukovaného tvaru číslovky čtyři sta (četiristo), se v chorvatštině setkáme, převážně
v hovorovém jazyce, s redukovanými tvary četirsto, četristo, četrsto. Problémy v chorvatštině také
vznikají při tvoření odvozenin od číslovky šest – šesto, šest stotina, šestgodišnji, neboť často dochází
k chybnému tvoření a namísto označení šestgodišnji dječak (šestiletý chlapec) se užívá označení
šestogodišnji dječak, což znamená „chlapec starý 600 let.“ O této problematice více viz DULČID, M.
Govorimo hrvatski: Jezični savjetnik. Zagreb: Naprijed, 1997, s. 355, 422 – 423. Srov. MATKOVID, M. Ah,
taj hrvatski: jezični savjetnik za svakoga. Zagreb: Večernji list, 2005, s. 87.

                                                                                                      21
k proměně tvarů, a to následovně: sto, dvě stě,56 tři sta, pět set. Při skloňování dochází
v ĉeštině k proměně obou ĉástí (dvě stě, dvou set, dvěma stům, pět set, pěti set, pěti
stům).

         V chorvatštině máme skupinu ĉíslovek nazvanou brojevne imenice (substantivní
ĉíslovky), mezi které patří i ĉíslovka stotina. Ta je tím pádem sklonnou variantou
ĉíslovky sto. Skloňuje se jako podle e–deklinace jako substantivum ţenského rodu.
Tvoří sloţené ĉíslovky dvije stotine, pet stotina, atd. Pojí-li se k substantivu, které je
ve tvaru genitivu plurálu, pak se uţívá ustrnulý akuzativní tvar stotinu (više nego stotinu
godina).57 Bariĉová v knize Hrvatski jezični savjetnik píše, ţe „ĉíslovky jsou stotinu,
tisuću, milijardu, zatímco stotina, tisuća a milijarda jsou substantiva.“58



3. 3. 1. 6. Číslovky TISÍC, MILIARDA, MILION, BILION, TRILION (Tisuća,
             milijarda, milijun, bilijun, trilijun)


         Podobně jako stotina, patří i tisuća, milijarda, milijun, bilijun, trilijun atd.
v chorvatštině do skupiny s názvem brojevne imenice, tedy substantivní ĉíslovky.
Tisuća a milijarda se skloňují podle e-deklinace jako substantiva ţenského rodu.
Vedle uţití tisuća se řidĉeji pouţívá i hiljada.59 Ĉíslovky milijun, bilijun, trilijun
se skloňují podle a-deklinace jako substantiva muţského rodu. Substantivum, k němuţ
se ĉíslovka tisíc pojí, stojí v genitivu plurálu (ch. Dala mu je tisuću poljubaca, ĉ. Dala
mu tisíc polibků).

         V ĉeštině se skloňuje ĉíslovka miliarda jako substantivum ţenského rodu podle
vzoru žena. Ostatní ĉíslovky – tisíc, milion, bilion, trilion atd. – se skloňují
jako substantiva muţského rodu (tisíc podle měkkého vzoru stroj, ostatní dle tvrdého
vzoru hrad).




56
   Jde o duálovou variantu číslovky sto.
57
   Srov. SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny, s. 152.
58
   „Brojevi su stotinu, tisudu, milijardu, dok su stotina, tisuda i milijarda imenice.“ BARID, E. et al. Hrvatski
jezični savjetnik, s. 171. Pod. též SILID, J., PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije
i visoka učilišta, s. 142.
59
   Hiljada se v chorvatštině používá především v literárně-uměleckém a hovorovém stylu.

                                                                                                             22
3. 3. 1. 7. Číslovka NULA (Nula)


        Ĉíslovka nula se pouţívá „pro vyjádření poĉtu na škále hodnot stojící na rozmezí
kladných a záporných hodnot.“60 Právě pro její vlastnosti bychom ji měli řadit
mezi ĉíslovky      numerické,       které    oznaĉují     ĉíslovku      vyjadřující     nějaký     poĉet
a pojmenovávající ĉíslo. V obou jazycích se nula skloňuje jako substantivum ţenského
rodu (v chorvatštině podle e-deklinace, v ĉeštině podle vzoru žena).61



3. 3. 1. 8. Číslovky DÍLOVÉ (Dijelni brojevi)


        Mezi základní ĉíslovky můţeme zařadit také ĉíslovky dílové. Pouţíváme je
pro oznaĉení nějakého dílu, ĉásti z celku. Odpovídají na otázku: „Po kolika?“
To znamená ch. po jedan, po dva, po tri, ĉ. po jednom, po dvou, po třech.62 Na příkladu
vidíme, ţe aĉ předloţka po naznaĉuje lokál, v chorvatštině zůstávají tvary ĉíslovky
neměnné. Proti tomu vidíme tvary ĉíslovek v ĉeštině, jeţ podléhají deklinaci a stojí
ve tvaru lokálu.



3. 3. 1. 8. 1. ZLOMKY (Razlomci)

        Zlomky „oznaĉují velikost dílu celku tak, ţe základem, od něhoţ se tvoří,
je poĉet dílů, na něţ se celek dělí: tři – třetina, deset – desetina.“63 Speciální tvoření
mají ĉíslovky ch. pol, pola, polovina, polovica, ĉ. půl, půlka, polovina64 a ch. četvrt,65
četvrtina, ĉ. čtvrt, čtvrtka, čtvrtina (dva – polovina, čtyři – čtvrtina).66

        Názvy zlomků jsou ĉíslovky derivované ze základních ĉíslovek. V chorvatštině
se tvoří pomocí přípon –ina, případně přípon –nina, –inka (trećina, stotnina,


60
   KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 98.
61
   O nule v chorvatštině blíže OPAČID, N. Reci mi to kratko i jasno: Hrvatski za normalne ljude, s. 137.
62
   Viz BARID, E. et al. Hrvatski jezični savjetnik, s. 172. Též BABID, S., FINKA, B., MOGUŠ, M. Hrvatski
pravopis. Zagreb: Školska knjiga, 1994, s. 86. Srov. SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny,
s. 155.
63
   KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 303.
64
    Tyto číslovky tvoří kombinované výrazy pro vyjádření počtu x+půl (jedenapůl, dvaapůl, pětapůl,
půldruhého, půlpátého). Patří sem i ty, jejichž součástí je řadová číslovka.
65
   O této číslovce a jejím užití více RAGUŽ, D. Praktična hrvatska gramatika, s. 109.
66
   Tvary čtvrt a půl (četvrt a pol) se v češtině i v chorvatštině používají především k vyjádření časových
údajů.

                                                                                                      23
osminka).67 Ĉeština je tvoří připojením přípony –(t)ina (pětina, devítina, dvanáctina)
k základu ĉíslovky základní. Skloňují se jako substantiva ţenského rodu (v ĉeštině
dle vzoru žena).68 Pouţívají se především v odborném prostředí pro vyjádření
co nejpřesnějšího poĉtu.69 Jejich variantou jsou názvy desetinných ĉísel (ch. desetina,
stotnina, tisućina, ĉ. desetina, setina, tisícina).

         Zvláštní tvar mají zlomky jejichţ jmenovatel je sloţený z ĉíslovky jedna (                         ,

případně dva (          . V takovém případě ĉteme v chorvatštině ĉíslo jedna jako prvina,

řídce jednina (ch. jedna dvadesetprvina/jednina, ĉ. jedna jednadvacetina) a ĉíslo dva
jako drugina, zřídka i dvojina (ch. jedna dvadesetdrugina/dvojina, ĉ. jedna
dvaadvacetina).70



3. 3. 1. 9. Číslovky NUMERICKÉ

         Ĉeština vymezuje skupinu ĉíslovek, která svým významem spadá mezi ĉíslovky
základní. Jsou to ĉíslovky numerické, které přímo pojmenovávají ĉísla (tři – trojka,
dvanáct – dvanáctka). Mají substantivní formu a pouze jeden rod. Skloňují se jako
substantiva ţenského rodu podle vzoru ţena. „Pojmenování ĉísel však se s takovými
substantivy nespojují, ani sama nebývají zpravidla rozvíjena, rozdílné tvary
pro mluvnický rod tedy nepotřebují, naopak je ţádoucí, aby měla jednotnou formu.“71
Mluvíme-li o numerickém tvaru ĉíslovek jeden a dva, pak jsou to většinou tvary
ţenského rodu jedna a dvě, jimiţ vyjadřujeme řadu poĉetních úkonů (Jedna plus dvě
jsou tři.). Podobně mají platnost numerických ĉíslovek i jednotky, desítky, stovky,
desetiny, tisíciny, apod.

         Zvláštní skupinu pak v ĉeštině tvoří substantivní ĉíslovky, které vznikly
spojením ĉíslovky s významovým substantivem. Jedná se o zkrácená, situaĉně ukotvená
pojmenování. Jako příklad uveďme, ţe dvojka můţe odznaĉovat známku ve škole,


67
   Srov. BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 221.
68
   Výjimku činí číslovky půl a čtvrt, jež jsou nesklonné. Viz KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al.
Příruční mluvnice češtiny, s. 303. Srov. PETR, J. et al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví, s. 122.
69
   Přírodní vědy využívají také ustálených pojmenování typu π (3,14), apod.
70
   V češtině použijeme obrácené pořadí číslovek, viz výše. V případě            bychom řekli sedmnáct jednin,
častěji však sedmnáct celých.
71
   PETR, J. et al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví, s. 116.

                                                                                                         24
autobus ĉíslo dva, dvě osoby, desítka je oznaĉením pro desítistupňové pivo, padesátka
můţe mít význam „běh (na lyţích) na 50 metrů,“ „plavecký bazén o délce 50 metrů,“
„padesátikorunová bankovka/mince,“ „věk ĉlověka,“ obdobně pak dvoustovka můţe
oznaĉovat „běh na 200 metrů“ nebo „dvěstěkorunovou bankovku.“72




3. 3. 2. ČÍSLOVKY ŘADOVÉ (Redni brojevi)

         Řadové ĉíslovky vyjadřují kvantitativní pořadí, respektive místo v nějaké řadě
jevů stejného druhu (ch. deveta simfonija, tisućiti Ďak, ĉ. devátá symfonie, tisící žák).
Odpovídají na otázku: Kolikátý je v pořadí? Můţeme je utvořit ke kaţdé základní
ĉíslovce urĉité i neurĉité (ĉ. několikátý, poslední), i k obecným ĉíselným výrazům.
V chorvatštině se tvoří připojením koncovky –i k základu ĉíslovky základní (pet-i,
dvanaest-i). Ĉeština tvoří řadové ĉíslovky připojením přípony –tý/–tá/–té podle rodu
poĉítaného předmětu taktéţ k základu ĉíslovek základních. Ĉíslovky první, druhý,
sedmý a osmý jsou utvořeny ze supletivních tvarů základu. I v chorvatštině jsou
ĉíslovky prvi a drugi vytvořeny pomocí supletivních tvarů.

         Řadové ĉíslovky mají adjektivní deklinaci (ch. drugi, drugog, drugom atd.,
v ĉeštině mají formu adjektiv tvrdých, např. druhý, druhého, druhému atd., a měkkých,
ĉíslovky první,73 třetí – první, prvního, prvnímu atd.). Díky tomu mají všechny tři rody
(ch. peti muškarac, peta žena, peto dijete, ĉ. pátý muž, pátá žena, páté dítě). Ve větě
vykonávají funkci přívlastku shodného a přebírají všechny jeho vlastnosti.

         V chorvatštině má tvar ĉíslovky řadové aţ poslední ĉlen víceslovného výrazu,
předcházející mají tvar ĉíslovky základní (tisuću devetsto osamdeset peti, tristo
dvadeset prvi). V ĉeštině má tvar ĉíslovky řadové kaţdý z ĉlenů víceslovné ĉíslovky
(tisící devítistý osmdesátý pátý, třístý dvacátý první). V chorvatštině je moţno psát
řadové ĉíslovky víceslovné buď zvlášť (trideset (i) četvrti), případně u bankovních
transakcí dohromady (tridesetčetvrti).74 Ĉeština umoţňuje oddělené psaní jednotlivých
ĉlenů víceslovných ĉíslovek (sedmdesátý sedmý). Chceme-li napsat řadovou ĉíslovku


72
   Blíže KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 305 – 306.
73
   V češtině je produktivní i varianta prvý, ta se skloňuje jako tvrdé adjektivum vzoru mladý.
74
   Srov. BARID, E. et al. Hrvatski jezični savjetnik, s. 171.

                                                                                                 25
jedním slovem, musíme uţít tvaru typu jedenadvacátý, dvaatřicátý. Sklonná je pouze
jejich druhá ĉást (jedenadvacátý, jedenadvacátého, jedenadvacátému atd.).75

        Píšeme-li v textu řadovou ĉíslovku pomocí ĉíslic, následuje za ní vţdy teĉka,
bez rozdílu jedná-li se o ĉíslovku římskou ĉi arabskou (4., IV.). V chorvatštině se však
můţeme setkat s případy, kdy tomu tak není. „Psaní řadových ĉíslovek jako základních,
tedy bez teĉky, je novinka, který se rozšířil pod vlivem angliĉtiny na chorvatštinu.“ 76
Takový zápis se však povaţuje za chybný a je třeba se ho vyvarovat.

        Řadová ĉíslovka druhý (drugi) můţe mít v neutrálním a hovorovém projevu
v obou jazycích kromě významu „druhý v pořadí“ také význam „jiný“ (ch. Neću obući
ovu majicu, obući ću drugu, ĉ. Nevezmu si tohle tričko, vezmu si druhou).77

        Připojením předloţek po a za vznikají v ĉeštině ustálená spojení. Spojením
předloţky po s urĉitým nebo neurĉitým tvarem ĉíslovky řadové, např. prvé, desáté, sté,
několikáté získáme poprvé, podesáté, posté, poněkolikáté, coţ jsou tvary, jimiţ
oznaĉujeme pořadí, v němţ se odehrál jistý děj (Poněkolikáté ho napomenul, Podesáté
ti říkám, abys to nedělal). Předloţka za připojená k řadové ĉíslovce, např. prvé, desáté,
sté, několikáté se pouţívá při oznaĉení poloţek při výĉtu78 (Za prvé jsem tam nebyl
a za druhé bych to ani nikdy udělat nemohl).79




75
   Srov. CVRČEK, V. et al. Mluvnice současné češtiny 1: Jak se píše a jak se mluví, s. 233.
76
    „Pisanje rednih brojeva kao glavnih, dakle bez točke, novotarija je koja se proširila s utjecajem
engleskoga na hrvatski.“ MATKOVID, M. Ah, taj hrvatski: jezični savjetnik za svakoga, s. 86.
77
   Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 97. Srov. též
SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny, s. 156.
78
   Blíže KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 304.
79
   Sedláček ve své gramatice uvádí, že je možné v chorvatštině použít ve významu výčtu buď pouze
číslovek prvo, drugo, trede, nebo je možno, jako v češtině, spojení těchto číslovek s předložkou za –
za prvo, za drugo. SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny, s. 156.

                                                                                                    26
3. 3. 3. ČÍSLOVKY HROMADNÉ A DRUHOVÉ (Zbirni brojevi)

           Tak jako ĉíslovky základní i ĉíslovky druhové, respektive hromadné oznaĉují
prostý poĉet. Jedná se však o poĉet jevů, osob, předmětů, jeţ se vyskytují pohromadě
ve skupině. Tyto jevy, předměty, osoby od sebe odlišuje nějaký druhový znak. Jelikoţ
o druhu můţeme mluvit, aţ kdyţ máme alespoň dva kusy, netvoří ani chorvatština,
ani ĉeština druhovou, případně hromadnou ĉíslovku od ĉíslovky jeden, jedna, jedno.80

           To, co chorvatština oznaĉuje jako ĉíslovky hromadné (zbirni brojevi), jsou
v podstatě v ĉeštině ĉíslovky spadající do několika poddruhů (druhové, souborové,
úhrnné). Tvarově se však shodují právě s ĉíslovkami druhovými, proto je přiřadíme
k této skupině. Významem a především pouţitím se však od sebe znaĉně odlišují.

           Ĉeština má pro ĉíslovky vyjadřující poĉet druhů, případně ĉlenů nějakého
seskupení více skupin. Dělí je krom zmiňovaných druhových ještě na souborové,
skupinové, úhrnné. I v chorvatštině najdeme více moţností, jak ĉíslovky s tímto
významem rozdělit. Jednotlivé chorvatské gramatiky se ve vymezení těchto ĉíslovek
rozcházejí. Budeme se proto opět opírat o Sedláĉkovu klasifikaci tohoto typu ĉíslovek
ze Stručné gramatiky srbocharvátštiny. V následujících podkapitolách se proto
pokusíme přiřadit k jednotlivým druhům ĉíslovek, které zná ĉeština, ĉíslovky
chorvatské.



3. 3. 3. 1. Číslovky DRUHOVÉ

           Ĉíslovky druhové v ĉeštině odpovídají na otázku „Kolikeré?“ Jejich úkolem
je urĉovat poĉet druhů toho, co oznaĉuje substantivum, ke kterému se váţou, ne kusů
jednotlivých druhů. „Toto však není v ĉeštině zakotveno příliš pevně. Formou druhové
ĉíslovky lze vyjadřovat nejen poĉet druhů, ale i prostý poĉet.“81 Váţou se většinou
se substantivy, jeţ se vyskytují ve více kusech. Jde o uzavřenou řadu ĉíslovek.
Zpravidla se uţívají do hodnoty 13 (třináctero), vyšší se objevují výjimeĉně. Jedním
z příkladů, který můţeme uvést, je ĉasté spojení tisíceré díky. Nejvyšší hodnota, která se
v ĉeštině pouţívá je právě tisícery, tisícera. Vyskytne-li se v textu ĉíslovka vyššího


80
     Srov. SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny, s. 152.
81
     KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 304.

                                                                                       27
řádu, píšeme ji např. dvaadvacatero, ne naopak. U vyšších ĉíslovek neţ 29 to není
moţné.

         V případě pomnoţných jmen oznaĉuje tento druh ĉíslovky prostý poĉet
jako ĉíslovky základní (dvoje nůžky, troje vrata). Pouţívají se ve spojení se substantivy
poĉitatelnými (dvojí lahve – skleněné a plastové) i nepoĉitatelnými, z nepoĉitatelných
pak jak s abstraktními (dvojí víra – v Boha a v lásku), tak s látkovými (dvojí mouka –
hladká a hrubá) i s hromadnými (dvojí uhlí – černé a hnědé). Spojení ĉíslovek
druhových se substantivy poĉitatelnými, které oznaĉují abstraktní jevy, si ĉasto
konkuruje s ĉíslovkami základními. Význam je totoţný, mohou se tedy dle libosti
zaměňovat (trojího druhu = tří druhů).

         V ĉeštině mají formu adjektiv tvrdých (šesterý, sedmerý) i měkkých (dvojí,
trojí). Objevují se ale i starší jmenné formy se smíšeným skloňováním (troje jablka,
patera okna). Jak jiţ bylo řeĉeno výše, „poněvadţ o rozlišení druhu hovoříme
aţ při existenci nejméně dvou jednotek, zaĉíná řada druhových ĉíslovek aţ ĉíslovkou
dvojí.“82 Ĉíslovka jeden v tomto případě oznaĉuje nerozlišenost druhu. Z neurĉitých
tvarů ĉíslovek druhových uveďme třeba ĉíslovku několikerý. „Je zřejmé, ţe se
u ĉíslovek úplnostních a neurĉitých ne vţdy zřetelně rozlišují poĉty druhů a prosté poĉty
jednotlivých jevů; přesněji řeĉeno při běţném vyjadřování se zpravidla přesně
neidentifikuje úplnostní a neúplnostní druhovost.“83

         V chorvatštině se ĉíslovky hromadné (druhové) tvoří připojením přípony –oje,
respektive –ero/–oro k základu ĉíslovky základní (dvoje, troje, četvero, petero/četvoro,
petoro).84 Pokud se jedná o víceslovnou ĉíslovku, pak má tvar ĉíslovky hromadné aţ
druhý tvar (dvadeset petero, četrdeset osmero).85 I v chorvatštině jde o uzavřenou
skupinu ĉíslovek, tvoří se pouze do ĉíselné hodnoty 90 (devedesetoro). Formálně jsou
substantivní povahy, coţ se projevuje hlavně v syntaktických spojeních (viz dále).

         Hromadné ĉíslovky mohou být v chorvatštině sklonné i nesklonné. V singuláru
jsou zpravidla nesklonné. Zejména v případech, kdy se ve větě objevují v nominativu

82
   KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 97.
83
   PETR, J. et al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví, s. 120.
84
   Doporučuje se především přípona –ero.
85
    Stejně jako v češtině i v chorvatštině netvoří číslovky hromadné, respektive druhové číslovky
víceslovné, jejichž druhým členem je číslovka jeden. Viz SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny,
s. 152.

                                                                                                     28
nebo akuzativu, případně kdy se pojí s předloţkami, kdy stojí na místě neshodného
přívlastku. Substantivum oznaĉující poĉítaný předmět má tvar genitivu plurálu
(ch. Vidio je petero ljudi. Zaustavio je svoj auto kraj njih dvoje., ĉ. Viděl pět lidí.
Zastavil auto vedle nich dvou.). Jiné dělení ĉíslovek předkládají autorky příruĉky
Normativnost i višefunkcionalnost u hrvatskome standardnom jeziku. Rozlišují zde
tvary hromadných ĉíslovek i pro neţivotné objekty. Podle ostatních gramatik
se pro poĉítání neţivotných objektů pouţívají ĉíslovky základní (dva auta, pet knjiga,
sedam kazališta).86 O tvarech hromadných ĉíslovek v plurálu více v následující kapitole.

        Ĉíslovky hromadné se pojí buď s hromadnými substantivy (zbirne imenice),
nebo se substantivy oznaĉujícími skupinu osob různého pohlaví. V tom případě rozlišují
druhový význam. Pojí se ale i se substantivy: gospoda, braća, djeca, vlastela (páni,
bratři, děti, šlechtici). Jejich význam je pak stejný jako u ĉíslovek základních.87
Ve všech případech následuje po hromadné ĉíslovce dané substantivum v genitivu
plurálu, v případě hromadných jmen a výše zmíněných jmen gospoda, braća, djeca
a vlastela v genitivu singuláru ţenského rodu (ch. šestero teladi, sedmero ljudi, troje
gospode, dvoje prijatelja, ĉ. šest telat, sedm lidí, tri páni, dva přátelé). Kromě toho se
pojí, podobně jako ĉíslovky základní, s osobními zájmeny (njih dvoje = muž a žena, nas
troje = on, ona a já, ĉ. oni dva, my tři). Moţné je i spojení s příslušným tvarem adverbia
sve (vše) (ch. sve petero, ĉ. všech pět).88 Tabulka ĉ. 6 zobrazuje paradigma vybraných
hromadných ĉíslovek v chorvatštině.




86
   Více o tomto tématu viz FRANČID, A., HUDEČEK, L., MIHALJEVID, M. Normativnost i višefunkcionalnost
u hrvatskome standardnom jeziku, s. 139.
87
    Viz BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 219. Odlišnou klasifikaci najdeme
v gramatice Ragužově Praktična hrvatska gramatika. Podle něj se se jmény djeca, gospoda, brada,
vlastela pojí jak tzv. brojevni pridjevi, tak i hromadné číslovky (tzv. brojevne imenice). Zároveň se podle
něj oboje mohou pojit i se substantivy hromadnými zakončenými v chorvatštině –ad (pilad, janjad, telad
atd.). Srov. RAGUŽ, D. Praktična hrvatska gramatika, s. 113.
88
   Srov. RAGUŽ, D. Praktična hrvatska gramatika, s. 112.

                                                                                                       29
Tabulka ĉ. 6 – Deklinace vybraných hromadných ĉíslovek v chorvatštině

                                         Chorvatština
N                       dvoje                                   petero
G                 dvojeg(a), dvog(a)                           peterog(a)
D                dvojem(u/e), dvom(u)                   peterom(u/e), peteroma
A                       dvoje                                   petero
V                       dvoje                                   petero
L                dvojem(u), dvom(u)                     peterom(u/e), peteroma
I                 dvojim(a), dvoma                       peterim(a), peteroma


           Rozdílné tvary najdeme v knize Normativnost i višefunkcionalnost u hrvatskome
standardnom jeziku. Tvary uvedené v Tabulce ĉ. 6 jsou přiřazovány ĉíslovkám
oznaĉujícím neţivotné jevy, předměty. Tvary, které se podle této publikace pouţívají
pro oznaĉení dvou osob různého pohlaví, pro hromadná substantiva a substantiva djeca,
gospoda, braća a vlastela, jsou uvedena v Tabulce ĉ. 7.


Tabulka ĉ. 7 – Deklinace hromadných ĉíslovek pro dvě osoby různého pohlaví atd.

N        dvoje                              troje                           ĉetvero
G        dvoje                              troje                           ĉetvero
D        dvojim(a)/dvoma                    trojim(a)/troma                 ĉetvorma
A        dvoje                              troje                           ĉetvero
V        dvoje                              troje                           ĉetvero
L        dvojim(a)/dvoma                    trojim(a)/troma                 ĉetvorma
I        dvojim(a)/dvoma                    trojim(a)/troma                 ĉetvorma


           Rozdíl mezi chorvatštinou a ĉeštinou v uţití těchto ĉíslovek je takový, ţe ĉeština
„běţně uţívá vedle jmenovaných tvarů druhových ĉíslovek jejich adjektivní podoby
sloţené: dvoje sukno/dvojí sukno.“89



3. 3. 3. 2. Číslovky SOUBOROVÉ

           Ĉíslovky souborové neboli hromadné se v ĉeštině ve všech tvarech shodují
s ĉíslovkami druhovými. Uţívají se k oznaĉení poĉtu souborů jevu. Jedná se především
o ustálené soubory, páry, svazky, soupravy apod. Nejĉastěji se vyuţívá jejich plurálový

89
     SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny, s. 154.

                                                                                          30
tvar ve spojení se substantivem, které oznaĉuje soubor, a shodují se s ním v ĉísle
i v rodě (jedny ponožky, dvoje oči, troje zápalky). Singulárové tvary se pouţívají pouze
se substantivy, jeţ uţ svým singulárem oznaĉují soubor, nemají plurál a jeţ se nepoĉítají
na kusy (dvoje noční prádlo, troje mazání).

        Stejně jako druhové ĉíslovky mají ĉíslovky souborové ve spojení s pluralii
tantum platnost ĉíslovek základních (dvoje papuče, troje rukavice). Mají smíšené
adjektivní skloňování, při kterém dochází ke střídání tvarů jmenných (v nominativu
a vokativu) a tvarů sloţených (ve zbylých pádech). Pokud je však pouţíváme
ve významu ĉíslovek základních, pak se skloňují jako substantiva středního rodu vzoru
město, případně zůstávají nesklonné.90

        V chorvatštině se s pluralii tantum a s dalšími substantivy, které oznaĉují
                                                                                       91
skupinu, soubor ĉi pár předmětů, pojí plurál souborových ĉíslovek.                          V ojedinělých
případech se mohou pouţít i na místě ĉíslovek základních (ch. Pričali su o četverim
knjigama., ĉ. Mluvili o čtyřech knihách.).92 Singulár tohoto typu ĉíslovek se pouţívá
ojediněle. Má stejný význam jako ĉíslovka ve spojení s příponou –struk.93

        V případě těchto ĉíslovek mluvíme o skupině ĉíslovek, které se v chorvatštině
nazývají brojevni pridjevi, tedy adjektiva s významem ĉíslovkovým (dvoji, troji,
četvori). Podobně jako v ĉeštině i v chorvatštině mají platnost ĉíslovek základních.
Tvoří se připojením přípony –oj– (dvoji, troji) a příponami –er–, –or– (šesteri, četvori).
Mají zájmenné skloňování a vzhledem k tomu, ţe jde o adjektivní tvary, i všechny tři
rody. Tabulka ĉ. 8 předkládá singulárové a plurálové paradigma souborových ĉíslovek
v chorvatštině. Rozdíly mezi chorvatštinou a ĉeštinou pak zachycuje Tabulka ĉ. 9.



90
   Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 97 – 98. Srov. též
PETR, J. et al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví, s. 118 - 119.
91
   Hrvatski jezični savjetnik řadí tento typ číslovek rovnou mezi číslovky hromadné (zbirni brojevi).
Konkrétně se v něm píše, že se pojí v množném čísle „hromadná číslovka (všechny tři
rody) + substantivum, se kterým se shoduje v rodě, čísle a pádě, ale jen takové, které v plurálovém tvaru
označuje celek, nebo je pomnožným substantivem (troja vrata).“ Sedláček ve své Stručné gramatice
srbocharvátštiny rozlišuje singulárovou a plurálovou podobu těchto číslovek. Srov. SEDLÁČEK, J. Stručná
mluvnice srbocharvátštiny, s. 157. Srov. též BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 220 –
 221.
„…zbirni broj (sva tri roda) + imenica s kojom se slaže u rodu, broju, padežu, ali samo ona koja
u množinskome obliku znači cjelinu ili je pluralia tantum (troja vrata).“ BARID, E. et al. Hrvatski jezični
savjetnik, s. 172
92
   Srov. BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 221.
93
   O tomto typu číslovek viz kapitola Číslovky násobné.

                                                                                                        31
Tabulka ĉ. 8 – Deklinace souborových ĉíslovek v chorvatštině

                                 Singulár                                                Plurál
              maskulina            feminina            neutra           maskulina       feminina         neutra
N               dvoj-i              dvoj-a             dvoj-e             dvoj-i         dvoj-e          dvoj-a
G        dvoj-eg(a), dvog(a)        dvoj-e      dvoj-eg(a), dvog(a)       dvoj-ih        dvoj-ih         dvoj-ih
D        dvoj-em, dvo-m(e)          dvoj-oj     dvoj-em, dvo-m(e)       dvojim(a)       dvojim(a)       dvojim(a)
A      dvoji/dvoj-eg, dvog(a)       dvoj-u             dvoj-e             dvoj-e         dvoj-e          dvoj-a
V               dvoj-i              dvoj-a             dvoj-e             dvoj-i         dvoj-e          dvoj-a
L        dvoj-em, dvo-m(e)          dvoj-oj     dvoj-em, dvo-m(e)       dvojim(a)       dvojim(a)       dvojim(a)
I              dvoj-im             dvoj-om             dvoj-im          dvojim(a)       dvojim(a)       dvojim(a)


Tabulka ĉ. 9 – Srovnání deklinace souborových ĉíslovek v chorvatštině a v ĉeštině

                          Chorvatština                                             Čeština
N             dvoja vrata               troje cipele                dvoje dveře                   troje boty
G            dvojih vrata              trojih cipela               dvojích dveří               trojích bot
D           dvojim vratima           trojim cipelama              dvojím dveřím              trojím botám
A             dvoja vrata               troje cipele                dvoje dveře                   troje boty
V             dvoja vrata               troje cipele                dvoje dveře                   troje boty
L           dvojim vratima           trojim cipelama             dvojích dveřích             trojích botách
I           dvojim vratima           trojim cipelama             dvojíma dveřmi              trojíma botami




3. 3. 3. 3. Číslovky SKUPINOVÉ

         Ĉíslovky skupinové jsou také substantivní povahy. Pojmenovávají skupinu jevů,
ĉastěji osob, případně věcí podle poĉtu jejích ĉlenů. Můţeme je pouţít k vyjádření
neurĉitého, přibliţného poĉtu. V chorvatštině se k tomuto úĉelu pouţívají ĉíslovky
zakonĉené příponou –ak (desetak, stotinjak). Řadí se do skupiny brojevni prilozi, tedy
adverbia s významem ĉíslovkovým.94 Tyto substantivní ĉíslovky jsou nesklonné.
V ĉeštině mají stejný význam ĉíslovky typu sta, stovky, desítky, tisíce, tisícovky. Tyto
ĉíslovky vyjadřují přibliţný poĉet95 ve skupině ĉlenů stejného druhu.



94
    Srov. FRANČID, A., HUDEČEK, L., MIHALJEVID, M. Normativnost i višefunkcionalnost u hrvatskome
standardnom jeziku, s. 142.
95
    Přibližný počet označují v češtině i adjektiva vytvořená od vyšších číslovek pomocí přípony –ový
(tisícový, stotisícový, několikamilionový, půlmiliardový),která udávají velikost v nějakém řádu. Mluvnice
češtiny II je označuje jako číslovky velikostní. PETR, J. et al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví, s. 120 – 121.
Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 305.

                                                                                                               32
        K ĉíslovkám skupinovým dále řadíme substantivní ĉíslovky typu ch. dvojica,
trojica, ĉ. dvojice, trojice. V chorvatštině tyto ĉíslovky oznaĉujeme jako tzv. brojevne
imenice,96 tedy substantiva s významem ĉíslovkovým. Jde svým způsobem také o typ
hromadných ĉíslovek, neboť jimi oznaĉujeme skupinu osob dle jejích ĉlenů.
V chorvatštině se tvoří připojením přípon –ojica, –orica v základu ĉíslovky základní
(dvojica, trojica, četvorica, petorica). V ĉeštině k základu základních ĉíslovek
připojujeme přípony –ojice, –ice (dvojice, trojice, čtveřice, pětice). Mají jen singulárové
tvary. Jak vypadá jejich paradigma v chorvatštině můţeme vidět v Tabulce ĉ. 10.


Tabulka ĉ. 10 – Deklinace ĉíslovek dvojica, trojica, četvorica

N               dvojica                  trojica                  četvorica
G               dvojice                  trojice                   četvorice
D               dvojici                   trojici                  četvorici
A               dvojicu                  trojicu                  četvoricu
V               dvojica                  trojica                  četvorica
L               dvojici                   trojici                  četvorici
I              dvojicom                 trojicom                  četvoricom


        V ĉeštině není pouţití této ĉíslovky problematické, neboť je neupravují ţádná
gramatická pravidla. Její pomocí oznaĉujeme skupinu osob bez ohledu na pohlaví,
případně gramatický rod. V chorvatštině však těmito výrazy oznaĉujeme pouze skupinu
osob muţského pohlaví (ch. dvojica muškaraca, petorica dječaka, ale ĉ. dvojice
mužů/žen, pětice chlapců/děvčat). V případě neznalosti tak můţe docházet k chybnému
pouţití jak v mluveném, tak i v psaném projevu.

        V ĉeštině se kryje skupina ĉíslovek skupinových s ĉíslovkami numerickými.97
Jako příklad můţeme uvést ch. desetorica očeva, jedanaestorica nogometaša, ĉ. desítka
otců, jedenáctka fotbalistů. Na těchto příkladech můţeme vidět, ţe v ĉeštině se ĉíslovky
typu dvojice, trojice pouţívají jen pro skupiny o malém poĉtu osob, většinou do šesti
(šestice studentů/studentek). Tyto tvary jsou vzájemně nahraditelné. V obou jazycích
pak můţeme ĉíslovky tohoto typu nahradit ĉíslovkami základními (ch. dvojica hokejaša
= dva hokejaša, ĉ. dvojice hokejistů = dvojka hokejistů = dva hokejisté). Podobně

96
   Srov. SILID, J., PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka učilišta, s. 108, 116
a 145. Srov. též FRANČID, A., HUDEČEK, L., MIHALJEVID, M. Normativnost i višefunkcionalnost
u hrvatskome standardnom jeziku, s. 138 – 140.
97
   O číslovkách numerických viz výše v podkapitole Numerické číslovky.

                                                                                                       33
jako ĉíslovky základní a výše zmiňované ĉíslovky hromadné se i tento typ ĉíslovek pojí
se osobními zájmeny v genitivu (nas dvojica, vas trojica, njih četvorica).


        Jak bylo výše řeĉeno, chorvatské tvary dvojica, trojica se pouţívají pouze
pro oznaĉení skupiny osob muţského pohlaví. V případě, ţe mluvíme o skupině
ţenského pohlaví, uţijeme hromadnou ĉíslovku ţenského rodu, která je shodná
s ĉíslovkou základní (dvije žene, tri bake). Pro skupinu osob různého pohlaví uţíváme
tvar ĉíslovek hromadných, o nich viz výše v podkapitole Ĉíslovky druhové (dvoje
studenata – jeden student a jedna studentka, troje liječnika – dva lékaři a jedna
lékařka/jeden lékař a dvě lékařky).



3. 3. 3. 4. Číslovky ÚHRNNÉ

        V ĉeštině existuje skupina ĉíslovek, jeţ podobně jako ĉíslovky základní
vyjadřuje poĉet jevů akorát s tím rozdílem, ţe jde o poĉet vzatý úhrnem, vcelku.
„Charakterizuje soubor udaného poĉtu ĉlenů jako celek.“98 V ĉeštině se dnes
nepouţívají ĉasto, najdeme je především v ustálených slovních spojeních (čtvero
ročních období, devatero pohádek, dvé holoubátek). Mají archaický, kniţní ráz.
Pouţívají se k humorné aktualizaci textu a při nadsázce.99




3. 3. 4. ČÍSLOVKY NÁSOBNÉ (Umnoţni brojevi)100

        Ĉíslovky násobné odpovídají na otázky: Kolikrát? Kolikanásobný? Vyjadřují
poĉet opakování děje, pokolikáté se něco odehrává (ch. pročitati knjigu tri puta,
ĉ. třikrát přečíst knihu), násobenost (ch. dvostruki zaštitni sloj, ĉ. dvojitá ochranná
vrstva) a srovnání, poměr mezi vlastnostmi (ch. dva put viši nego ona, ĉ. dvakrát větší
než ona). Můţeme je ale pouţít i k vyjádření míry (ch. Nakon što je to saznao, naljutio

98
   KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 98.
99
    Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 98. Srov. též
PETR, J. et al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví, s. 117.
100
    Hlavní chorvatské gramatiky – Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka učilišta autorů Silide
a Pranjkovide, Gramatika hrvatskoga jezika autorů Težaka a Babide a Hrvatska gramatika kolektivu
autorů v čele s Baridovou a Lončaridem – se o číslovkách násobných vůbec nezmiňují. Chorvatské
termíny viz BARID, E. et al. Hrvatski jezični savjetnik, s. 172.

                                                                                                      34
se dvostruko više, ĉ. Po tom, co se to dozvěděl, byl rozčilený dvojnásobně). Významem
i formálními vlastnostmi připomínají adverbia. Jak vidíme, moţností, jak násobenost
vyjádřit, je jak v chorvatštině, tak v ĉeštině více.

          Násobné ĉíslovky v ĉeštině mohou být adverbiální, nebo adjektivní. Adverbiální
se tvoří připojením přípony –krát (dvakrát, několikrát, n-krát) nebo přípony –mo
(dvojmo, trojmo, čtvermo) k ĉíslovce základní. K ĉíslovkám dva a tři můţeme připojit
přípony –násob (dvojnásob, trojnásob) a adjektivní příponu –itý (dvojitý, trojitý). Další
vyuţití     nabízejí    přípony      –násobně/       –násobný       (dvojnásobně,        dvojnásobný,101
pětinásobně, pětinásobný, pateronásobný,102 třicetinásobně, několikanásobný). 103

          Stejný význam jako ĉeské krát má v chorvatštině substantivum put. Násobné
ĉíslovky se tak tvoří podobně, přiloţením substantiva put (tedy krát) ve správném pádu
za ĉíslovku základní. „Pokud je substantivum put v genitivu, píšeme je zvlášť vedle
základní ĉíslovky, např. dva puta, tri puta, a pokud je substantivum put v nominativu,
píšeme takový ĉíselný výraz dohromady, tedy jako jedno sloţené slovo: jedanput,
dvaput, triput, petput, stoput.“104 S ĉíslovkou jedan se pojí vţdy nominativní tvar put
(jedanput), takový význam má i ĉíslovka jednom. Jejím ĉeským ekvivalentem
je ĉíslovka jednou (ch. Nije me nazvao ni jedan jedini put, ĉ. Ani jednou jedinkrát mi
nezavolal.). Nominativní tvar substantiva put můţe stát také vedle řadové ĉíslovky
a ĉíslovky neurĉité (drugi put, svaki put, neki put). Duálový tvar puta stojí většinou
u ĉíslovek dva, oba, tři, čtyři, pět a vyšších a u ĉíslovek neurĉitých (oba puta, 105 deset
puta, tisuću puta, mnogo puta, nekoliko puta), není to však pravidlem.106




101
    Číslovka dvojnásobný ve spojení dvojnásobný vítěz znamená, že jeden člověk vyhrál dvakrát a ne,
že jsou dva vítězové. Viz KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 304.
102
    Tento tvar se používá pouze sporadicky, a to ve významu intenzifikace. Viz PETR, J. et al. Mluvnice
češtiny II: Tvarosloví, s. 121 – 122.
103
    Čeština netvoří násobnou číslovku k číslovce miliarda a ke kombinovaným číslovkovým výrazům. Srov.
KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 304 - 305. Srov. též KARLÍK, P.,
NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 97. Srov. též CVRČEK, V. et al.
Mluvnice současné češtiny 1: Jak se píše a jak se mluví, s. 233.
104
    „Ako je imenica put u genitivu, pisat demo je odvojeno od glavnoga broja, npr. dva puta, tri puta,
a ako je imenica put u nominativu, takav se brojni izraz piše sastavljeno, dakle kao jedna, složena riječ:
jedanput, dvaput, triput, petit, stoput.“ DULČID, M. Govorimo hrvatski: Jezični savjetnik, s. 355.
105
    I čeština používá výraz obakrát, musí však být zapojen do kontextu (Dvakrát psala ten test a obakrát
udělala stejnou chybu.). Viz KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 305.
106
    Srov. OPAČID, N. Reci mi to kratko i jasno: Hrvatski za normalne ljude, s. 90. Srov. též BARID, E. et al.
Hrvatski jezični savjetnik, s. 172. Srov. též DULČID, M. Govorimo hrvatski: Jezični savjetnik, s. 355.

                                                                                                         35
        Další moţností, jak vyjádřit násobnost v chorvatštině, konkrétně násobnost
s významem srovnání míry, je spojení ĉíslovky s příponou –struk (jednostruk,
dvostruko, peterostruk). Stejný význam mají i adverbializované tvary dvojinom,
trojinom (veće).107




107
   Viz SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny, s. 157. Též BARID, E. et al. Hrvatski jezični
savjetnik, s. 172.

                                                                                                 36
4. ČÍSLOVKY V SYNTAKTICKÝCH CELCÍCH

4. 1. SYNTAX (Sintaksa)

        Syntax neboli skladba je lingvistická disciplína, která se zabývá vztahy
mezi jednotlivými slovy ve větě, mluvnickou stavbou vět a souvětí a také větných
a souvětných výpovědí.

        Rozlišujeme syntax generativní (bývá zaměňována generativní gramatikou),
syntax valenční (povaţuje sloveso za základní ĉlen věty, který má schopnost na sebe
navazovat urĉitý poĉet syntaktických pozic) a syntax závislostní (zkoumá závislosti
a vztahy mezi jednotlivými komponenty věty).108



4. 1. 1. VĚTNÉ ČLENY (Članovi rečeničnog ustrojstva)

        Větným ĉlenem můţe být kaţdé plnovýznamové slovo, které vstoupí do větné
konstrukce. Tím pádem získává ve větě svou funkci. Kaţdý větný ĉlen můţe být holý,
několikanásobný nebo můţe být rozvinut dalším větným ĉlenem. Základními větnými
ĉleny ve větě jsou podmět (subjekt) a přísudek (predikat). Spoleĉně tvoří základní
skladební dvojici a jsou tedy základem dvojĉlenné věty. Další větné ĉleny jsou pak
rozvíjející.     Přívlastek      shodný        (sroĉni/kongruentni         atribut)     a     neshodný
(nesroĉni/nekongruentni atribut) a přístavek (apozicija) jsou ĉleny, které rozvíjejí
podmět, předmět (objekt/dopuna) a přísloveĉné urĉení (priloţna oznaka) zase přísudek.
Oba základní větné ĉleny jsou rozvíjeny doplňkem.109

        Slovní druhy zpravidla předurĉují jednotlivá slova k plnění urĉitých funkcí
ve větě a tím pádem k tomu, aby se plnovýznamová slova stala urĉitými větnými ĉleny
v konkrétních výpovědích. „Ĉíslovky v syntaktických celcích primárně i sekundárně



108
    Z chorvatských gramatik se syntaxi velmi podrobně věnuje Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije
i visoka učilišta autorů Silide a Pranjkovide. Česká lingvistika nabízí několik specializovaných publikací
věnovaných otázce syntaxe. My budeme vycházet především ze Šmilauerovy Novočeské skladby
a ze Skladby spisovné češtiny Grepla a Karlíka (všechny viz Bibliografie), tedy ze závislostní syntaxe.
Stručně o jednotlivých typech syntaxe viz LOTKO, E. Slovník lingvistických termínů pro filology, s. 114.
109
    O doplňku se chorvatské gramatiky nezmiňují.

                                                                                                      37
zastávají funkce slovních druhů, s nimiţ se formálně shodují, nebo které zastupují.“110
To znamená, ţe ze syntaktického hlediska je nepovaţujeme za samostatnou kategorii.

        Ĉíslovky násobné (ch. dvaput, pet puta, ĉ. dvakrát, pětkrát) jsou brány
za adverbia. Ve větě plní funkci přísloveĉného urĉení (většinou měrového). Ostatní
ĉíslovky (kromě substantivních ĉíslovek v chorvatštině a ĉíslovek tisíc, milion
a miliarda v ĉeštině) se chovají jako adjektiva a ve větě mají funkci přívlastku.111
Substantivní ĉíslovky v chorvatštině a ĉíslovky tisíc, milion a miliarda v ĉeštině
se ve větě objevují ve funkci podmětu. Tyto ĉíslovky ale mohou stát i na pozici
předmětu (ch. Vidio je četvero ljudi, ĉ. Viděl čtveřici lidí) a přísudku, konkrétně
přísudku jmenného se sponou (ch. Filip je prvi, ĉ. Filip je první).112



4. 1. 2. VZTAHY MEZI VĚTNÝMI ČLENY

        Větné ĉleny jsou pomocí větných vztahů spojovány do skladebních dvojic.
V takové dvojici je vţdy ĉlen řídící (glavni ĉlan), kterým můţe být sloveso,
substantivum, adjektivum a adverbium, a ĉlen závislý (zavisni ĉlan). Základ věty tvoří
základní skladební dvojice, tedy zmiňovaný podmět a přísudek.

        Vztahy ve větě můţeme rozdělit na závislostní a nezávislostní. Závislostní dále
dělíme na větotvorné – predikace (vztah mezi podmětem a přísudkem), a nevětotvorné
– determinace (vztah mezi ostatními větnými ĉleny, který spojuje vţdy ĉlen řídící
se ĉlenem závislým, jenţ jej blíţe charakterizuje). Nezávislostními vztahy jsou
koordinace (spojuje ve větě několikanásobné větné ĉleny) a apozice (spojuje ĉleny,
které mají stejnou platnost). Jako příklad věty, v níţ se vyskytují všechny ĉtyři vztahy
můţeme uvést ch. Četiri bijele i dvije crne divlje, umorne mačke mijauču glasno
na susjedovu krovu, ĉ. Čtyři bílé a dvě černé divoké, toulavé kočky hlasitě mňoukají
na sousedově střeše.




110
    KARLÍK, P., NEKULA, M., PLESKALOVÁ, J. et al. Encyklopedický slovník češtiny, s. 96.
111
    Viz GREPL, M., KARLÍK, P. Skladba spisovné češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986,
s. 230.
112
    V takovém případě jde o tzv. kvantitativní přísudek. Viz KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al.
Příruční mluvnice češtiny, s. 415. Další možností, jak vyjádřit kvantovost, je použití některého ze sloves
s kvantitativním významem (ch. odvojiti, č. rozdvojit).

                                                                                                      38
         K vyjádření      závislostních       vztahů     se    vyuţívají      následující     prostředky,
subordinaĉní vztahy: shoda, řízenost a přimykání. 113



4. 1. 2. 1. SHODA (Sročnost)

         Shoda (kongruence) je syntaktický vztah, jímţ se vyjadřuje závislost
mezi ĉlenem závislým a řídícím. Projevuje se tak, ţe se oba, respektive všechny ĉleny
takového vztahu shodují v mluvnických kategoriích (ĉlen závislý přejímá od ĉlenu
řídícího kategorii ĉísla a osoby, případně pádu a rodu).114



4. 1. 2. 1. 1. Shoda SUBJEKT – PREDIKÁT

         „Podmět zaujímá ve větě pozici syntakticky nezávislou. Přísudek ve větách
s podmětem (vyjádřeným i nevyjádřeným), tedy ve větách podmětových, je na podmětu
syntakticky závislý.“115 Přísudek se s podmětem shoduje v osobě, ĉísle116 a pokud je to
moţné, tak i v rodě a ţivotnosti. Podmětem můţe být substantivum, zájmeno
ĉi ĉíslovka.


4. 1. 2. 1. 1. 1. Mluvnická shoda a shoda podle smyslu

         Rozlišujeme shodu podle smyslu (semantiĉka kongruencija/sroĉnost po smislu)
a mluvnickou shodu (gramatiĉka kongruencija/sroĉnost po obliku). O shodě podle
smyslu mluvíme v případě, kdy se řídíme faktickým stavem, zohledňujeme věcnou
skuteĉnost při volbě tvarů.117

         Mluvnická shoda se naproti tomu řídí gramatickými tvary jednotlivých ĉlenů
výpovědi. Ĉleny výpovědi se tak absolutně shodují. Mluvnická shoda se uplatňuje

113
    Srov. SILID, J., PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka učilišta, s. 262 – 264.
Srov. též GREPL, M., KARLÍK, P. Skladba spisovné češtiny, s 202.
114
    Srov. SILID, J., PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka učilišta, s. 262 – 263.
115
    GREPL, M., KARLÍK, P. Skladba spisovné češtiny, s. 234.
116
    V čísle se s podmětem neshoduje jmenný přívlastek ve formě hromadných jmen (nemají singulár)
a pluralií tantum (nemají plurál). Podobně, stojí-li hromadné jméno či pluralium tantum na pozici
podmětu, pak dochází ke shodě podle významu.
117
    V češtině dochází k porušování shody v rodě ve spojeních typu kluk ušatá. Jde o citově motivované,
expresivní výrazy. V chorvatštině je možno v případě substantiv mužského rodu zakončených na –a
a skloňovaných podle e-deklinace jako substantiva ženského rodu (kukavica, pijanica, izdajica) zvolit,
kterou shodu použijeme – zda shodu podle smyslu nebo shodu gramatickou (kukavica se bojao/se
bojala).

                                                                                                         39
především v případech, kdy je sloveso přímo spojeno s podmětem. V případě, kdy je
např. podmět vyjádřen uţ v předchozí větě, se vyuţívá shoda podle smyslu. „Zvláště to
bývá tehdy, je-li podmět vyjádřen výrazem oznaĉujícím mnoţství – jako skupina, řada,
několik, tisíce – ve spojení s 2. pádem mnoţ. ĉísla.“118



4. 1. 2. 1. 2. Shoda SUBTANTIVUM – ATRIBUT

         Přívlastek se se jménem shoduje v osobě, ĉísle, rodě a případně i v ţivotnosti,
respektive vyjadřuje všechny jeho gramatické kategorie.

         Autoři Silić a Pranjković ve své gramatice hovoří o dvou typech shody. Jednu
oznaĉují jako úplnou shodu (potpuna sroĉnost), neboť „adjektiva se mohou naprosto
přizpůsobovat substantivům, tzn. být jakéhokoliv rodu (muţského, ţenského
i středního), jakéhokoliv ĉísla (v singuláru i v plurálu) nebo v jakémkoliv pádě.“119
V tomto případě jde o přívlastek shodný. Tím můţe být adjektivum, zájmeno
ĉi ĉíslovka. V případě nesklonných adjektiv, slov cizího původu a zkratek se shoda
uplatňuje také.

         Druhou pak oznaĉují jako shodu neúplnou (nepotpuna sroĉnost). K té dochází
tehdy, kdyţ „se substantiva nemohou shodovat s dalšími substantivy v rodě, ani v ĉísle,
ani v pádě.“120 V takovém případě mluvíme o přívlastku neshodném, jeho tvar zůstává
neměnný.121 Většinou jde o substantivní přívlastek, jenţ má formu genitivu (ch. čaša
ulja, ĉ. sklenice oleje).

         „Substantivum můţe v ĉíselných výrazech dostat vlastní přívlastek, a ten se,
stejně    jako     ostatní    přívlastky,     musí      shodovat      v gramatických        kategoriích
se substantivem.“122          Oznaĉujeme           ho        jako       přívlastek        kvantitativní
(kvantitativni/koliĉinski atribut). Jedná se o přívlastek shodný, který vyjadřuje kvantitu
osob, zvířat, předmětů a jevů. Můţe být vyjádřen ĉíslovkami urĉitými (ch. jedan
muškarac, sedam konja, deseto dijete, ĉ. jeden muž, sedm koní, desáté dítě) i neurĉitými

118
    HAVRÁNEK, B., JEDLIČKA, A. Stručná mluvnice česká, s. 158.
119
     „Pridjevske riječi se mogu posve prilagođivati imenicama, tj. biti bilo kojega roda (i muškoga i
ženskoga i srednjega), bilo kojega broja (i u jednini i u množini) ili u bilo kojemu padežu.“ SILID, J.,
PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka učilišta, s. 262.
120
    „Imenice se često ne mogu složiti s drugim imenicama i u rodu i u broju i u padežu.“ Tamtéž, s. 262.
121
    Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, 503 – 510.
122
    „Imenice u brojevnim izrazima mogu dobiti vlastiti atribut, a on, kao i svaki atribut, mora se slagati
u gramatičkim kategorijama sa svojom imenicom.“ BARID, E. et al. Hrvatski jezični savjetnik, s. 265.

                                                                                                      40
(ch. nekoliko mačaka, višestruki pobjednik, ĉ. několik kocourů, několikanásobný vítěz).
„Základem syntagmatu je substantivum v plurálu, které oznaĉuje poĉítaný předmět.
Platí to nejen o spojení dva, tři, čtyři chlapci, ale i o spojení typu pět chlapců a mnoho
chlapců.“123 V ĉeštině dochází k tomu, ţe se substantiva typu řada, mnoţství, hromada
aj., která také vyjadřují kvantitu, chovají syntakticky jako substantiva, tedy ţe po nich
následuje poĉítaný předmět v genitivu (o hromadě ponožek, pro množství informací).124



4. 1. 2. 1. 3. Shoda jednotlivých typů číslovek


4. 1. 2. 1. 4. 1. Číslovka JEDEN (Jedan)

         Po ĉíslovce jeden a všech sloţených ĉíslovkách, jejichţ souĉástí je, stojí
v chorvatštině poĉítaný předmět v nominativu singuláru (jedan učitelj, trideset jedna
učiteljica). Přísudek, který se pojí k takovému typu podmětu (podmět spojený
s ĉíslovkou jeden), je v singuláru (Trideset jedan vatrogasac pokušava ugasiti vatru, Sto
i jedna mačka sjedi na krovovima). V případě, ţe je přísudek sloţený (jmenný
se sponou) a vyjadřuje i kategorii rodu, pak se rod přísudku shoduje s rodem
substantiva, s nímţ se ĉíslovka jeden pojí (Trideset jedan vatrogasac je pokušao ugasiti
vatru, Sto i jedna mačka sjedila je na krovovima). 125

         V ĉeštině stojí poĉítaný předmět v nominativu singuláru pouze vedle ĉíslovky
jeden. Po vyšších ĉíslovkách, jejichţ souĉástí ĉíslovka jeden je (dvacet jedna, tišíc sto
osmdesát jedna), následuje poĉítaný předmět v plurálu ((jeden učitel X třicet jedna
učitelů).126 Analogicky k tomu se přísudek v singuláru pojí pouze s podmětem
specifikovaným ĉíslovkou jeden, sloţené ĉíslovky mají přísudek v plurálu (Jeden hasič




123
    GREPL, M., KARLÍK, P. Skladba spisovné češtiny, s. 261.
124
    Srov. KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny, s. 498. Srov. též GREPL,
M., KARLÍK, P. Skladba spisovné češtiny, s. 261. Srov. též SILID, J., PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga
jezika za gimnazije i visoka učilišta, s. 309.
125
     Srov. BARID, E. et al. Hrvatski jezični savjetnik, s. 263. Srov. též FRANČID, A., HUDEČEK, L.,
MIHALJEVID, M. Normativnost i višefunkcionalnost u hrvatskome standardnom jeziku, s. 184. Srov. též
JONKE, L. O hrvatskome jeziku u Telegramu od 1960. do 1968, s. 72.
126
    Plurálové tvary ch. jedni, jedne, jedna, č. jedni, jedny, jedna se pojí s pluralii tantum (viz výše) a s nimi
se tím pádem shodují (ch. jedne škare, jedna vrata, č. jedny nůžky, jedny vrata). Váže se k nim plurálový
tvar přísudku (Jedne su mu se hlače sviđale, č. Jedny kalhoty se mu líbily).

                                                                                                             41
se snaží/se snažil uhasit požár X Třicet jedna hasičů se snaží/se snažilo uhasit požár,
Jedna kočka sedí/seděla na střeše X Sto jedna koček sedí/sedělo na střechách).127




4. 1. 2. 1. 4. 2. Číslovky DVA, OBA, TŘI, ČTYŘI (Dva, oba, tri, četiri)

         Při spojení ĉíslovek dva, oba, tři a čtyři s podmětem následuje v chorvatštině
i v ĉeštině přívlastek v plurálu. V případě, kdy je vyţadováno rozlišování rodu (např.
jde-li o sloţený tvar slovesa), se rod shoduje s rodem substantiva, k němuţ se ĉíslovka
pojí. Za ĉíslovkami dva, oba, tři a čtyři v pozici přívlastku následuje v chorvatštině
substantivum ve tvaru genitivu singuláru pro maskulina a neutra nebo v nominativu
plurálu v případě feminin (dva muškarca, dvije žene). Stejně se chovají i všechny
víceslovné sloţené ĉíslovky s dva, oba, tři a čtyři.128 V ĉeštině se tyto ĉíslovky
bez ohledu na rod pojí vţdy se substantivem v nominativu plurálu (dva muži, tři ženy).


4. 1. 2. 1. 4. 3. Číslovka PĚT a výše, DESÍTKA a neurčité číslovky
                  (Pet i više, brojevi tipa desetak i neodreĎeni brojevi)

         V obou jazycích následuje po těchto ĉíslovkách poĉítaný předmět v genitivu
plurálu. V chorvatštině jsou všechny tyto ĉíslovky nesklonné. V ĉeštině je situace
odlišná. Ĉíslovky typu pět, šest byly původně substantiva, avšak postupně se staly slovy
oznaĉujícími kvantitativní příznaky, a tím pádem formálními adjektivy. „To se v ĉeštině
projevilo nejen v oblasti formy morfologické tím, ţe se slova pět, šest přestala skloňovat
jako i-kmenová substantiva, ale především tím, ţe původní (neshodný) adnominální
genitiv, který po nich stával, zaĉal se v ostatních pádech skloňovat.“129

         Při shodě poĉítaného podmětu s přísudkem je přísudek v singuláru (ch. Pet
učitelja uči, Desetak pjevača pjeva, Nekoliko pasa laje, Puno knjiga leži na stolu ĉ. Pět
učitelů učí, Desítka zpěváků zpívá, Několik psů štěká, Na stole leží hodně knih).
V případě, ţe je nutno rozlišovat rod, pak se vyuţívá neutrálního středního rodu


127
    V češtině se tvary 3. osoby singuláru a 3. osoby plurálu prézentu sloves v mnoha případech shodují,
rozdíly jsou patrné v minulém čase (préteritu).
128
    Srov. BARID, E. et al. Hrvatski jezični savjetnik, s. 263 – 264. Srov. též . RAGUŽ, D. Praktična hrvatska
gramatika, s. 350 – 352. Srov. též BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 424 – 426. Srov.
též OPAČID, N. Reci mi to kratko i jasno: Hrvatski za normalne ljude, s. 39, 57 a 212. Srov. též JONKE, L.
O hrvatskome jeziku u Telegramu od 1960. do 1968, s. 72.
129
    GREPL, M., KARLÍK, P. Skladba spisovné češtiny, s. 234.

                                                                                                         42
(ch. Stiglo je dvadeset ljudi, Dosta učenika nije položilo ispit, ĉ. Přišlo dvacet lidí, Dost
žáků neprošlo u zkoušky).130

        V ĉeštině jde v případě substantivních ĉíslovek typu desítka, stovka o feminina,
shodují se proto v rodě s koncovkami ţenského rodu (ch. Dvadesetak je krava jelo travu
X ĉ. Dvacítka krav jedla trávu). V chorvatštině se v tomto případě rod poĉítaného
předmětu nezohledňuje.

        „Pokud stojí substantivní ĉíslovky vyšších řádů jako sto, tisíc (stotina, tisuća,
hiljada) jako přívlastek vedle substantiv v genitivu plurálu, kterými se oznaĉují poĉítané
předměty, mohou být substantivní ĉíslovky v akuzativu, nezávisle na tom, jaký pád
se oĉekává podle syntaktického vzorce. Tvar v akuzativu se substantivem v genitivu
můţe tehdy být podmětem, se kterým se bude shodovat přísudek ve tvaru středního
rodu.“131 Takto se shodují právě i ĉíslovky typu desetak, dvadesetak.


4. 1. 2. 1. 4. 4. Číslovky typu DVOJE, TROJE (Dvoje, troje)

        V chorvatštině se jedná o substantivní ĉíslovky, většinou středního rodu. Podle
toho vedle nich stojí vţdy přívlastky ve tvaru středního rodu. Poĉítané substantivum má
tvar genitivu plurálu. Sloveso v přísudku vedle nich stojí v singuláru (Petero djece
pjeva, Ovo dvoje stoji).132

        V ĉeštině jde o ĉíslovky skupinové (viz výše). Poĉítané substantivum následuje
v nominativu. Jedná se především o pluralia tantum a ĉíslovky oznaĉující pár, skupinu
jevů, předmětů, osob (dvoje ponožky, patery kalhoty). Přísudek má tvar plurálu, rod se
shoduje s rodem poĉítaného podmětu.

        Pokud bychom hledali ĉeský ekvivalent k chorvatskému Petero djece pjeva, pak
bychom mohli říci Patero dětí zpívá. V takovém případě by se jednalo o ĉíslovku

130
    Najdeme i případy, kdy dochází ke shodě podle smyslu. Jde však o ojedinělé případy, kterými se není
vhodné řídit, neboť bývají považovány za chybné (Stigli su dvadeset ljudi). Viz BARID, E. et al. Hrvatski
jezični savjetnik, s. 264. Srov. JONKE, L. O hrvatskome jeziku u Telegramu od 1960. do 1968, s- 72 – 74.
131
    „Kad su brojne imenice za velike brojeve kao stotina, tisuda, hiljada atributi uz imenice u genitivu
množine kojima se označuju brojivi predmeti, brojna imenica može dodi u akuzativu, neovisno o tom koji
se padež po sintaktičkom ustrojstvu očekuje. Oblik u akuzativu s imenicom u genitivu može tada biti
subjekt s kojim de se u predikatu slagati oblik srednjega roda.“ BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska
gramatika, s. 426.
132
    Srov. BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 425. Srov. též BARID, E. et al. Hrvatski
jezični savjetnik, s. 264. Srov. též . RAGUŽ, D. Praktična hrvatska gramatika, s. 355 – 359. Srov. též
JONKE, L. O hrvatskome jeziku u Telegramu od 1960. do 1968, s. 72.

                                                                                                      43
druhovou. Poĉítané substantivum má tvar genitivu plurálu a přísudek je v singuláru,
stejně jako v chorvatštině.


4. 1. 2. 1. 4. 5. Číslovky typu DVOJICE a POLOVINA (Dvojica i polovina/polovica)

        Tyto ĉíslovky jsou také formálně substantiva, v chorvatštině i v ĉeštině ţenského
rodu. Poĉítaný předmět vedle typu dvojice stojí v genitivu plurálu, vedle typu
polovina/polovica můţe stát jak v genitivu plurálu, tak i v genitivu singuláru.

        V chorvatštině se typ dvojice shoduje se slovesným přísudkem v plurálu (Trojica
muškaraca dolaze). Jmenný přísudek můţe mít tvar ţenského rodu v singuláru – shoda
gramatická, neboť jde o feminina, ale i muţského rodu v plurálu – shoda podle smyslu,
neboť v chorvatštině tyto ĉíslovky oznaĉují pouze skupinu (tzn. dva a více) osob
muţského rodu (Trojica muškaraca je dolazila/su dolazili).133 Ĉíslovky typu
polovina/polovica se shodují s přísudkem v singuláru v případě, ţe nemají „ĉíselné
znaĉení“ (Polovina studenata kasni). V případě, ţe před těmito ĉíslovkami stojí
základní ĉíslovky dva, tři, čtyři, je moţný přísudek v singuláru i v plurálu (Dvije trećine
podataka ne vrijedi/vrijede X Osam sedmina populacije nije dobro).134

        V ĉeštině se tyto substantivní ĉíslovky shodují s přísudkem v singuláru (Trojice
mužů přichází, Polovina studentů má zpoždění). V případě přísudku jmenného,
pouţijeme ve shodě s ĉíslovkou rod ţenský (Trojice mužů přišla, Polovina studentů
měla zpoždění). Pro ĉeštinu platí, ţe pokud před těmito ĉíslovkami stojí základní
ĉíslovky dva, tři, čtyři, pak dochází ke shodě se slovesem v plurálu (Dvě třetiny
informací neplatí/nejsou platné X Osm sedmin populace se nemá dobře).


4. 1. 2. 1. 4. 6. Substantiva označující množství (Količinske imenice)

        Substantiva oznaĉující nějaké mnoţství jako část, masa, hora, množství (dio,
masa, gomila, mnoštvo) zastávají ve větě pozici podmětu nebo předmětu. Poĉítaný
předmět má tvar genitivu plurálu. Přísudek následuje v singuláru, shodují se s ním




133
    Srov. BARID, E., LONČARID, M. et al. Hrvatska gramatika, s. 425. Srov. též BARID, E. et al. Hrvatski
jezični savjetnik, s. 264. Srov. též . RAGUŽ, D. Praktična hrvatska gramatika, s. 354 – 355. Srov. též
JONKE, L. O hrvatskome jeziku u Telegramu od 1960. do 1968, s. 72.
134
    Srov. RAGUŽ, D. Praktična hrvatska gramatika, s. 359.

                                                                                                     44
v rodě (ch. Gomila ljudi protestirala je protiv vlade, Mnoštvo ljudi išlo je u kino,
ĉ. Hora lidí protestovala proti vládě, Množství lidí šlo do kina).135



4. 1. 2. 2. ŘÍZENOST (Rekcija)

        Řízenost (rekce) je syntaktický vztah, při němţ řídící ĉlen (substantivum,
adjektivum, sloveso) urĉuje (prostý nebo předloţkový) pád závislého ĉlenu.

        Po předloţkách pojících se s jednotlivými pády – s genitivem, dativem,
akuzativem, lokálem a instrumentálem – mohou v chorvatštině následovat jak ĉíslovky
v příslušném tvaru, tak i ve tvaru nesklonném. Nesklonný tvar se vyskytuje ĉastěji,
neboť jiţ sama předloţka napovídá, o jaký pád jde. Tomuto tématu se podrobněji věnuje
gramatika autorů Siliće a Pranjkoviće Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije
i visoka učilišta, v níţ nalezneme k jednotlivých pádům řadů příměrů ilustrujících
chorvatský stav. 136



4. 1. 2. 3. PŘIMYKÁNÍ (Adjunkcija)

        V případě přimykání neboli adjunkce jde o syntaktický vztah, kdy tvar závislého
ĉlenu není urĉován ĉlenem řídícím, proto se ho mohou úĉastnit i neohebné slovní druhy,
např. příslovce.




135
    Srov. BARID, E. et al. Hrvatski jezični savjetnik, s. 265. Srov. též RAGUŽ, D. Praktična hrvatska
gramatika, s. 361.
136
    Viz SILID, J., PRANJKOVID, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka učilišta, s.203 – 239.

                                                                                                       45
4. 2. ČASTÉ CHYBY PŘI POUŢITÍ ČÍSLOVEK
      V CHORVATŠTINĚ

        Ĉíslovky jsou v běţné, kaţdodenní komunikaci – mluvené i psané – hojně
vyuţívány. Při jejich zápisu, ať jiţ v podobě slova, nebo ĉíslice,137 se nezřídka objevují
chyby. Proto se v této ĉásti pokusíme struĉně shrnout do několika bodů chyby
a také problematické momenty s nimi spojené. Abychom to mohli uĉinit, analyzovali
jsme 350 ĉlánků z internetových portálů největších chorvatských deníků – Jutarnji list,
Večernji list, 24 sata, Slobodna Dalmacija a Novi list. Novinové ĉlánky jsou bohatým
zdrojem materiálu, odráţejí souĉasný stav jazyka. Navíc se ĉíslovky se vyskytují téměř
ve všech ţurnalistických textech.138 Nejedná se o hloubkovou analýzu textů, pro tu
v této práci není prostor, ale o ilustraci stavu v otázce ĉíslovek v chorvatském jazyce.

        Mezi analyzovanými texty byly nejvíce zastoupeny ĉíslovky základní, dále pak
řadové, méně ĉíslovky hromadné, ĉíslovky násobné jen ojediněle. Zároveň šlo aţ na pár
výjimek ve všech případech o ĉíslovky urĉité. Z ĉíslovek neurĉitých byly nejvíce
zastoupeny nekoliko, mnogo, puno, dosta. Nejĉastějším spojením ĉíslovek byla
vyjádření ĉasového období, respektive data a hodin,139 např. u travnju 2005. godine,140
3. ožujka,141 27. i 28. svibnja 2011,142 ĉi iz 20. stoljeća,143 oko 14.25 sati.144




137
     V případě zápisu čísel číslicemi, jde o abstraktní vyjádření množství. Jeho konkrétní formulaci
(písemnou či zvukovou) nazýváme číslovkou.
138
    Předpokládaná hypotéza o tom, že číslovky budou obsaženy ve všech zkoumaných článcích, se
bohužel nepotvrdila. Necelých 7% z celkového množství zkoumaných článků neobsahovalo ani jednu
číslovku.
139
    Zásadní rozdíl mezi chorvatštinou a češtinou je v psaní letopočtu. V chorvatštině se za letopočtem
píše tečka a letopočet se tak stává číslovkou řadovou (2011.) – označuje o kolikátý rok se jedná.
V češtině se píše jako číslovka základní (2001).
140
    Viz http://www.jutarnji.hr/brijunski-transkipti--premijerka-potvrdila-da-istraga-oko-njihove-predaje-
haagu-vec-traje/941456/, [cit. 28. dubna 2011].
141
    Viz http://www.24sata.hr/news/branitelj-purda-tuziti-ce-srbiju-te-bosnu-i-hercegovinu-219191, [cit.
3. května 2011+.
142
    Viz http://www.vecernji.hr/vijesti/u-zagrebu-velika-medunarodna-konferencija-pogled-k-rusiji-
clanak-281263, [cit. 30. dubna 2011].
143
    Viz http://www.vecernji.hr/vijesti/drugi-broj-mjesecnika-vp-donosi-kioske-nove-velike-bitke-clanak-
281782, [cit. 30. dubna 2011].
144
    Viz http://www.vecernji.hr/vijesti/danci-priznali-nismo-ucinili-nista-dok-su-ubijali-hendikepirane-
srbe-clanak-280110, [cit. 30. dubna 2011].

                                                                                                      46
         Podíváme-li se na psané texty podrobně, zjistíme, ţe se v nich ĉastěji vyskytují
ĉíslice,145 a to především při zápisu ĉísel vyšších řádů, dat a letopoĉtů, ĉasových údajů,
finanĉních obnosů apod. Důvodem je především přehlednost, jednoznaĉnost,
srozumitelnost a jazyková ekonomika písemného projevu. V případě, ţe autor textu volí
variantu slovní, musí dbát na řadu gramatických pravidel. Ty se týkají především
substantivních ĉíslovek typu dvoje, dvojice (dvoje, dvojica) a také jejich samotného
pouţití. Mluvĉí i pisatelé mnohdy hřeší na pravidla jejich uţívání, a to buď z neznalosti,
nebo z vlastní lenosti.



4. 2. 1. Pouţití číslice (číslovky základní) místo substantivních číslovek

         Zajímavým zjištěním při analýze textů bylo, ţe novináři ve svých textech
mnohdy pouţili místo substantivní ĉíslovky ĉíslici. Jako příklad můţeme uvést
6 policajaca,146 12 volontera,147 14 starih ljudi148 místo spojení šest/šestero policajaca,
dvanaestero/dvanaest/dvanaestorica volontera, četrnaest/četrnaestero starih ljudi.
Hypoteticky si to můţeme zdůvodnit několika způsoby. Buď je to důsledek výše
zmíněné jazykové ekonomie, nebo snahy o přehlednost, případně obavy z chyb. Pravý
důvod toho, co k tomu autory vedlo, nám však zůstane skryt.

         V tomto případě samozřejmě nejde o chybu. V případech jako jsou ty výše
zmíněné (pro ĉíslovky niţších ĉíselných řádů) je běţnější psaní substantivních ĉíslovek.
Naopak, ve spojeních vyšších (sloţených) ĉíslovek jako 28 pripadnika, 95 osoba149 by
bylo pouţití substantivních ĉíslovek nepatřiĉné a tedy chybné.




145
    Konkrétně jde o číslice arabské (1, 2, 3 atd.), číslovky římské se využívají při zápisu ustálených spojení
označujících např. jména panovníků, papežů, názvy událostí apod., např. ch. Ivan Pavao II., č. Jan Pavel
II.
146
    Viz http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/ponovo -uhitili-vinka-mladinea-zbog-nezakonitog-
poslovanja-218767, *cit. 3. května 2011+.
147
    Viz http://www.vecernji.hr/vijesti/jadranka-kosor-posjetila-tesko-bolesnu-djecu-gornjoj-bistri-clanak-
280016, [cit. 30. dubna 2011].
148
    Viz http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Kistanjci-brigadira-Budanka-zele-za-pocasnog-
gradanina-On-nas-je-zastitio-nakon-Oluje?articlesrclink=related, *cit. 4. května 2011+.
149
    Oba případy viz http://www.vecernji.hr/vijesti/spor-mladena-bajica-hrvatskog-helsinskog-odbora-
zbog-oluje-clanak-281154, [cit. 30. dubna 2011].

                                                                                                          47
        V textech se objevují ve velkém mnoţství ĉíslovky vyjádřené ĉíslicí, k nimţ je
pomlĉkou připojená přípona, např. 200-njak,150 20-orici,151 12-ero152 apod. Také jsme
v nich našli mnoţství ĉíslovek spojených tímto způsobem s oznaĉovaným jménem,
kromě běţného 48-godišnjak,153 s 14-godišnjom, 154 také 48-satno.155



4. 2. 2. Pouţití číslovek typu DVOJICA pro smíšený kolektiv

        Podobně jsme v novinových ĉláncích našli několik chyb v pouţití hromadné
ĉíslovky pro kolektiv osob různého pohlaví. Tyto chyby nebyly evidentní na první
pohled při zápisu ĉíslovek, viz šestorica liječnika156, dvojica svjedoka.157 Aţ celkový
kontext ĉlánku napověděl, ţe se jedná o smíšený kolektiv (muţe i ţeny) a ţe tedy bylo
na místě pouţít spojení četvero liječnika, dvoje svjedoka. V jednom případě dokonce
autor v ĉlánku nejprve uvedl nesprávné spojení trojica haerteovaca, naĉeţ v druhé ĉásti
plynule přešel k správnému troje haerteovaca.158



4. 2. 3. Pouţití číslovek typu DVOJE pro skupinu neţivých předmětů

        V jednom případě jsme se setkali s pouţitím hromadné ĉíslovky při oznaĉení
poĉítaného neţivotného předmětu, konkrétně ve spojení restrukturiranje troje




150
    Viz
http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136437/Default.
aspx, *cit. 1. května 2011+.
151
    Viz http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Maloljetnik-tri-dana-iza-resetaka-Remetinca-jer-
suci-vikendom-ne-rade?articlesrclink=related, *cit. 4. května 2011+.
152
    Viz http://www.jutarnji.hr/kraljevsko-vjencanje--marija-kirin-ima-85-godina-i-ide-na-
vjencanje/942136/, [cit. 28. dubna 2011].
153
    Viz http://www.24sata.hr/news/generala-vladu-bagarica-na-celu-hrz-a-zamjenio-d-scuri-219396, [cit.
3. května 2011+.
154
    Viz http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Rabljanin-i-petorica-Zagrepcana-uhiceni-zbog-
pedofilije?articlesrclink=related, *cit. 4. května 2011+.
155
    Viz http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Korpar-i-Zuzul-u-pritvoru-48-sati-kako-ne-bi-
utjecali-na-svjedoke?articlesrclink=related, *cit. 4. května 2011+.
156
    Viz http://www.vecernji.hr/vijesti/jadranka-kosor-posjetila-tesko-bolesnu-djecu-gornjoj-bistri-clanak-
280016, [cit. 30. dubna 2011].
157
    Viz http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/djevojcica-10-se -cetiri-dana-nije-vratila-kuci-traze-
pomoc-218766, *cit. 3. května 2011+.
158
    Viz http://www.vecernji.hr/vijesti/silvija-luks-nisu-mi-dali-dnevnik-kunic-javila-se-sms-om-clanak-
281652, [cit. 30. dubna 2011].

                                                                                                       48
brodogradilišta.159 Na první pohled vidíme, ţe autor, pravděpodobně svou
nepřehledností, mylně zaměnil tvar triju tvarem troje.



4. 2. 4. Pouţití tvaru ŠESTORKA

        Jeden ĉlánek nám také představil nový typ ĉíslovky, s nímţ jsme se nesetkali
v ţádném ze zdrojů, z nichţ jsme ĉerpali. Celé spojení, v němţ se ĉíslovka objevila, zní
šestorka je kroz par godina organizirala »pornografske predstave«.160 Z kontextu
celého ĉlánku zjišťujeme, ţe se jedná o šest osob muţského pohlaví, a tak by bylo
pravděpodobně vhodnější pouţít místo výrazu šestorka běţnější výraz šestorica.



4. 2. 5. Pouţití tvaru DVOJAC

        Místo oĉekávané ĉíslovky dvojica jsme v jednom z ĉlánků našli výraz dvojac.
Celé spojení vypadá takto Nepoznati dvojac suzavcem je pošpricao muškarca…161 Ani
tento výraz, který má oznaĉovat dvojici osob muţského pohlaví, jsme při psaní
teoretické ĉásti nenašli v ţádné z námi pouţitých příruĉek. Jak jsme jiţ řekli,
předpokládali bychom pouţití ĉíslovky dvojica. Jelikoţ se v ĉlánku tato ĉíslovka dále
vyskytuje, zvolil pravděpodobně autor jiný tvar, aby na několika řádcích neopakoval
stále stejná slova.



4. 2. 6. Shrnutí

        Analýza potvrdila, ţe ĉíslovky jsou jedním z problematických slovních druhů.
Přesto musíme konstatovat, ţe se ve většině případů (téměř v 94% z celkového poĉtu
ĉlánků) autoři drţeli pravidel správného psaní a neporušovali normu.

        Chybným pouţitím substantivních ĉíslovek v textu byly ĉtenářům předkládány
neplatné, zavádějící informace. K zásadnímu zkreslení zpráv ale nedošlo. Mluvĉí,


159
    Viz http://www.vecernji.hr/vijesti/potpisima-prodaju-skverova-ek-bi-mogao-odgoditi-kraj-pregovora-
clanak-280095, [30. dubna 2011].
160
    Viz http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Rabljanin-i-petorica-Zagrepcana-uhiceni-zbog-
pedofilije?articlesrclink=related, *4. května 2011+.
161
    Viz http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/pospricali-ga-suzavcem-istukli-i-ukrali-torbicu-s-oko-
10000-kn-219454, *3. května 2011+.

                                                                                                   49
respektive pisatel by měl při uţití substantivních ĉíslovek myslet především na rod
poĉítaného substantiva a na celkový kontext, aby byl s to pouţít správný tvar a aby se
vyvaroval jakýchkoli chyb.




                                                                                   50
5. ZÁVĚR

       V této bakalářské práci jsme se věnovali problematice ĉíslovek a jejich postavení
s syntaktických celcích. Cílem práce bylo popsat, uspořádat, zpřehlednit a zjednodušit
systém ĉíslovek v chorvatštině na základě všech dostupných zdrojů. Metodou
komparace jsme mezi sebou porovnali situaci v chorvatštině a v ĉeštině.

       Práci jsme rozdělili do tří kapitol. V první se věnujeme samotnému vymezení
slovních druhů a jejich struĉné charakteristice. Stěţejní jsou pro naši práci však kvůli
svému obsahu aţ zbylé dvě kapitoly.

       Druhá kapitola nazvaná Číslovky a jejich druhy se rozsáhle věnuje podrobnému
popisu tohoto slovního druhu. Celá tato kapitola je rozdělena do tří podkapitol, v nichţ
nejprve krátce obecně pojednáváme o pojetí tohoto slovního druhu v chorvatštině
a v ĉeštině a postupně, v dalších kapitolách, předkládáme komparaci jednotlivých jevů,
které se v obou jazycích vyskytují. Podkapitola Číslovky neurčité přináší informaci
o tom, ţe chorvatština, na rozdíl od ĉeštiny, ĉíslovky neurĉité nevymezuje. Výrazy,
které se v ĉeštině běţně oznaĉují jako ĉíslovky neurĉité, řadí k slovním druhům, k nimţ
formálně přináleţejí – k adjektivům a adverbiím.

       V podkapitole Druhy číslovek jsme k druhům ĉíslovek, jeţ se běţně vydělují
v ĉeštině, přiřadili ty chorvatské. Chtěli jsme tím ilustrovat shodné momenty, obzvlášť
u ĉíslovek základních, řadových a násobných. Zde můţeme konstatovat, ţe se tyto tři
druhy v obou jazycích téměř shodují, a to jak ve formě, tak v moţnostech výskytu
v textech. Jako příklad můţeme uvést, ţe oba dva jazyky pouţívají ĉíslovku druhý
(drugi) ve smyslu „jiný“, ve spojení ĉíslovek jeden a druhý je v obou jazycích prvním
ĉlenem ĉíslovka základní a druhým ĉlenem ĉíslovka řadová, rozdílem je, ţe v ĉeštině se
rod obou ĉíslovek řídí rodem substantiva, k němuţ se pojí, kdeţto v chorvatštině jsou
rodu středního. V práci jsme upozornili především na rozdíly u skupiny ĉíslovek
druhových a hromadných – respektive ĉíslovek, které se pouţívají pro oznaĉení
skupiny, většího poĉtu jedinců jistého jevu. Tyto ĉíslovky se v ĉeštině dále ĉlení do více
skupin a tím se specifikují (existují zde kromě ĉíslovek druhových, ĉíslovky skupinové,
souborové, úhrnné). Mezi hlavní rozdíly patří to, ţe v ĉeštině je moţné pouţít ĉíslovky
typu dvojice pro skupinu osob bez rozdílu pohlaví, kdeţto chorvatské dvojica
se vyuţívá pouze pro oznaĉení muţského kolektivu. Dalším rozdílem je, ţe ĉíslovky

                                                                                       51
typu dvoje se v ĉeštině pouţívají výhradně pro oznaĉení neţivotných předmětů, kdeţto
v chorvatštině oznaĉují skupinu osob různého pohlaví. V souladu s ĉeštinou
se v chorvatštině pouţívají i ve spojení s hromadnými jmény a s plurálii tantum. Zmínit
můţeme také chorvatské petero, ĉíslovku, která se v chorvatštině pouţívá běţně,
bezpříznakově. Oproti ní má ĉeské patero, které bychom řadili mezi ĉíslovky úhrnné,
silný archaický, případně humorný příznak.

       Zjistili jsme tedy, ţe systém a dělení ĉíslovek v ĉeštině je propracovanější
a ĉlenitější. Ĉeština rozlišuje i jemné významové nuance mezi jednotlivými ĉíslovkami
a díky tomu podrobněji specifikuje základní druhy ĉíslovek a vymezuje tak jejich
poddruhy. Chorvatština na ĉíslovky nahlíţí obecněji, z druhů ĉíslovek vymezuje pouze
ĉíslovky základní a řadové, případně hromadné, pokud bychom mluvili o pluraliích
tantum. Další dělení ĉíslovek se v chorvatštině zabývá spíše formálním vzhledem
ĉíslovek, neboť je dělí na substantivní, adjektivní a adverbiální ĉíslovky. Tím
chorvatština správně a přehledně ukazuje, ţe ĉíslovky zahrnují i ostatní slovní druhy.
Přestoţe ĉeština podobné dělení nemá, formální stránku ĉíslovek a jejich přináleţitost
k ostatním slovním druhům zohledňuje téţ. Projevuje se to především v jejich postavení
ve větných celcích. Tím navazujeme na poslední kapitolu této práce.

       Třetí kapitola, která se jmenuje Číslovky v syntaktických celcích, se, jak jiţ sám
název napovídá, věnuje postavení ĉíslovek v slovních spojeních, větách a v souvětích.
Popisuje je z hlediska jejich uplatnění ve větě a přináleţitosti k jednotlivým větným
ĉlenům. Kapitola je rozdělena do dvou podkapitol. V té první se věnujeme základním
pojmům syntaxi. Popisujeme větné ĉleny a vztahy mezi nimi. Z těchto syntaktických
vztahů nás zajímá především shoda, a to jak shoda subjekt – predikát, tak shoda
substantivum – atribut. Právě shoda je syntaktickým vztahem, jenţ nejvíce upravuje
vztahy mezi ĉíslovkami a ostatními slovními druhy, respektive mezi větnými ĉleny,
z nichţ je některý ĉíslovka. Opět jsme postupovali komparativní metodou a porovnali
mezi sebou stav v obou jazycích.

       Nedodrţování    gramatických pravidel při uţívání ĉíslovek můţe vést
ke zkreslování daných výpovědí. Proto jsme druhou podkapitolu pojali jako struĉnou
praktickou ĉást. Chtěli jsme v ní ilustrovat chyby, které se objevily v některých
z 350 námi zkoumaných novinových ĉlánků. Bohuţel však chyby, které jsme
při analýze ĉlánků odhalili, nepotvrdili naši původní hypotézu, ţe se ve spojeních

                                                                                      52
s ĉíslovkami vyskytuje velké mnoţství chyb. Dokonce jsme se nesetkali ani s jednou
chybou ve shodě. Na druhou stranu jsme ale objevili několik chyb týkajících se pouţití
nesprávného tvaru ĉíslovky pro oznaĉení skupiny osob, věcí a jevů. Celkově však šlo
o chyby ojedinělé, coţ svědĉí o vzdělanosti chorvatských novinářů v této problematice.




                                                                                    53
6. RESUMÉ

       Ovaj se diplomski rad bavi problematikom brojeva i njihova stanja
u sintaktiĉkim   cjelinama.   Cilj   rada   je   bio   popisati,   organizirati,   razjasniti
i pojednostaviti sistem brojeva na hrvatskome na osnovi svih dostupnih gramatika
i drugih lingvistiĉkih tekstova. Komparacijom smo meĊu sobom usporedili situaciju
na ĉeškom i na hrvatskom jeziku.

       Rad smo podijelili u tri poglavlja. U prvom poglavlju pišemo o vrstama rijeĉi
i kratko ih karakteriziramo. Ostala su dva poglavlja zahvaljujući svojem sadrţaju
najvaţniji.

       Drugo se poglavlje zove Brojevi i njihove vrste. U njemu se bavimo detaljnim
opisom ove vrste rijeĉi. Cijelo ovo poglavlje dijelimo još dalje u triju pododjeljka
u kojima usporeĊujemo koncept brojeva i same pojave u svakodnevnom korištenju koje
se veţu uz brojeve na hrvatskom i na ĉeškom. Pododjeljak NeodreĎeni brojevi informira
o tome da se u hrvatskim gramatikama ne piše ništa o ovim brojevima. S druge strane
o njima ĉeške gramatike normalno obavještavaju. Izraze koje na ĉeškom znamo
kao neodreĊene brojeve sortiraju hrvatske gramatike meĊu vrste rijeĉi na koje
se formalno odnose – pridjevi i prilozi.

       U pododjeljku Vrste brojeva smo stavili uz vrste, koje poznajemo na ĉeškom,
vrste koje poznajemo na hrvatskom. Ţeljeli smo ilustrirati sroĉne momente u objema
jezicima, uglavnom se radi o brojeve glavne, redne i umnoţne. Na ovom mjestu
trebamo reći da se ove tri vrste brojeva slaţu na hrvatskom i ĉeškom i to u formi
i u korištenju u tekstovima. Kao primjer moţemo navesti što se oba jezici koristi brojem
drugi u smislu „ostali, ne ovaj.“ U vezi brojeva jedan i drugi stoji u objema jezicima
na prvom mjestu glavni broj i na drugom mjestu broj redni, u ovoj vezi moţemo
razlikovati što se na hrvatskome koristi i jedno i drugo/ ni jedno ni drugo u srednjem
rodu i na ĉeškom se rod prilagoĊuje rodu imenice uz koju stoji. U radu smo upozorili
uglavnom na razlike u vrste zbirnih brojeva, bolje je reći brojeva koje koristimo
kad ţelimo obiljeţiti skupinu ljudi, skupinu više ĉlanova odreĊenog fenomena. Ovi
se brojevi na ĉeškom dijeli u nekoliko skupina i time se specificiraju. MeĊu glavnim
razlikama vidimo što se na ĉeškom brojevne imenice kao dvojica koriste za skupinu
ljudi bez obzira na njihov spol. Na hrvatskom moţemo ovaj broj koristiti samo kad

                                                                                          54
priĉamo o dva osoba muškog spola. Za razliku moţemo takoĊer istaknuti što na ĉeškom
moţe brojevna imenica dvoje stati samo uz imenicu koja oznaĉava neţivu stvar.
Na hrvatskome moţe oznaĉivati skupinu osoba razliĉitog spola. U skladu s ĉeškim
jezikom koristi se hrvatski jezik zbirnim brojevima koje stoje uz pluralia tantum.
Istaknuti moţemo hrvatsku brojevnu imenicu petero koja se na hrvatskom normalno
koristi, bez simptoma. Na ĉeškom protiv tome ima ovaj broj dosta arhaiĉan simptom.

       Radi ovog rada smo saznali da je sistem i dijeljenje brojeva na ĉeškome
detaljniji. Ĉeški jezik precizira sve znaĉaje meĊu brojevima i zahvaljujući tome su bolje
specificirane osnovne vrste brojeva nego na hrvatskom. Moţemo to vidjeti u grupi
brojeva koje oznaĉavaju skupinu ĉlanova – ljudi, stvari. Hrvatski jezik smatra
o brojevima opće i jednostavnije. U hrvatskim gramatikama nije moguće naći toliko
podataka o brojevima, kraće su nego u ĉeškim gramatikama. Autori hrvatskih gramatika
definiraju uglavnom glavne i redne brojeve, u nekim sluĉajevima moţemo naći nekoliko
podataka o zbirnim brojevima i umnoţnim brojevima. Ove se skupine brojeva opisuju
na osnovi drugih slavenskih jezika. Drugo dijeljenje brojeva na hrvatskom bavi se više
formalnom strankom brojeva, dijeli ih na brojevne imenice, brojevne pridjevi i brojevni
prilozi. Ovo dijeljenje jasno ilustrira koje druge vrste rijeĉi su ukljuĉeni u brojevima.
Ĉeški jezik brojeve ne dijeli na ovaj naĉin. S druge strane i na ĉeškome razlikujemo
brojeve po njihove formalnoj stranki, uglavnom u sluĉajevima sintaktiĉkih spojeva,
u reĉenicama i sloţenim reĉenicama. Ali to je već tema trećeg poglavlja.

       Tek treće poglavlje koje se zove Brojevi u sintaktičkim cjelinama bavi se
brojevima u reĉeniĉkim spojevima, reĉenicama i sloţenim reĉenicama. Obavještava
o brojevima iz aspekta njihova zahtjeva u reĉenici i njihova pripadanja meĊu ĉlanove
reĉeniĉnog ustrojstva. Ovo smo poglavlje podijelili u dva pododjeljka. Prva od njih
opisuje osnovne termine sintaksi, ĉlanove reĉeniĉnih ustrojstva i veze meĊu njima.
Od ovih sintaktiĉkih veza najvaţnija je za naš rad sroĉnost i to sroĉnost subjekt –
predikat i sroĉnost imenica – atribut. Pišemo o njoj jer se u sroĉnosti s brojevima nadu
ĉesto greške u svakodnevnoj komunikaciji. I u ovom poglavlju smo se koristili
komparativnom metodom i usporedili smo stanje u objema jezicima.

       Nepoštivanjem gramatiĉkih pravila kad koristimo brojeve moţe doći
do iskrivljenja iskaza. Zbog toga smo drugi pododjeljak zamislili kao praktiĉni dio rada.
Ţeljeli smo u njemu ilustrirati greške koje se nalaze u ţurnalistiĉkim tekstovima.

                                                                                      55
Da bismo uspjeli, trebali smo analizirati 350 ĉlanaka na internetskim portalima najvećih
hrvatskih dnevnika – Jutarnji list, Veĉernji lit, 24 sata, Slobodna Dalmacija i Novi list.
Na nesreću nisu greške koje smo tijekom analiziranja pronašli potvrdili našu hipotezu
da se u spojevima s brojevima nalazi puno grešaka. Ĉak nismo pronašli ni jedne greške
u sroĉnosti. S druge strane smo našli nekoliko grešaka u korištenju ispravnih oblika
brojeva za skupinu ljudi ili stvari. Ukupno se radilo o jedinstvene greške. To pokazuje
na dobro znanje hrvatskih novinara u ovom pitanju.




                                                                                       56
7. BIBLIOGRAFIE


7. 1. Odborná literatura

BABIĆ, S., FINKA, B., MOGUŠ, M. Hrvatski pravopis. Zagreb: Školska knjiga, 1994.
BARIĆ, E., LONĈARIĆ, M. et al. Hrvatska gramatika. Zagreb: Školska knjiga, 1997.
BARIĆ, E. et al. Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb: Institut za hrvatski jezik i
jezikoslovlje, Pergamena, Školske novine, 1999.
BĚLIĈOVÁ, H. Nástin porovnávací morfologie spisovných jazyků slovanských. Praha:
Karolinum, 1998.
CVRĈEK, V. Mluvnice současné češtiny 1. Jak se píše a jak se mluví. Praha:
Karolinum, 2010.
DULĈIĆ, M. Govorimo hrvatski: Jezični savjetnik. Zagreb: Naprijed, 1997.
FRANĈIĆ, A., HUDEĈEK, L., MIHALJEVIĆ, M. Normativnost i višefunkcionalnost
u hrvatskome standardnom jeziku. Zagreb: Hrvatska sveuĉilišna naklada, 2005.
GREPL, M., KARLÍK, P. Skladba spisovné češtiny. Praha: SPN, 1986.
HAUSER, P. Základy skladby češtiny. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy
univerzity, 2008.
HAVRÁNEK, B., JEDLIĈKA, A. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 2002.
HORÁLEK, K. Úvod do studia slovanských jazyků. Praha: Ĉeskoslovenská akademie
věd, 1962.
CHADIM, O. Jak bysme (bychom) měli psát, kdybysme (kdybychom) chtěli: složit
maturitu, stát se žurnalisty, pracovat v reklamní agentuře, vydělávat 90.000 Kč měsíčně
a v nejhorším případě připravovat zákony v parlamentu. Praha: Adonai, 2002.
JONKE, L. O hrvatskome jeziku u Telegramu od 1960. do 1968. Zagreb: Pergamena,
2005.
KARLÍK, P., NEKULA, M., RUSÍNOVÁ, Z. et al. Příruční mluvnice češtiny. Brno:
Nakladatelství Lidové noviny, 1995.
KUNA, B. Gramatiĉka kategorija broja i drugi naĉini izraţavanja koliĉinskih znaĉenja.
In Način u jeziku/ Književnost i kultura pedesetih. Zbornik radova 36. seminara
Zagrebačke slavističke škole. Zagreb: Zagrebaĉko-slavistiĉka škola, 2008, s. 37 – 47.



                                                                                        57
LOTKO, E. Slovník lingvistických termínů pro filology. Olomouc: Univerzita
Palackého, 1998.
LUGARIĆ, Z., KOHAROVIĆ, N. Hrvatski jezik 5: Udžbenik za peti razred osnovne
škole. Zagreb: Nacionalna i sveuĉilišna knjiţnica, 2000.
LUGARIĆ, Z., KOHAROVIĆ, N. Hrvatski jezik 7: Udžbenik za sedmi razred osnovne
škole. Zagreb: Nacionalna i sveuĉilišna knjiţnica, 2002.
MATKOVIĆ, M. Ah, taj hrvatski: jezični savjetnik za svakoga. Zagreb: Veĉernji list,
2005.
OPAĈIĆ, N. Reci mi to kratko i jasno: Hrvatski za normalne ljude. Zagreb: Novi Liber,
2009.
PETR, J. et. al. Mluvnice češtiny II: Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.
PETROVIĆ, B. Leksiĉko izraţavanje poredbenih i koliĉinskih znaĉenja u hrvatskome
jeziku. In Način u jeziku/ Književnost i kultura pedesetih. Zbornik radova 36. seminara
Zagrebačke slavističke škole. Zagreb: Zagrebaĉko-slavistiĉka škola, 2008, s. 49 – 60.
RAGUŢ, D. Praktična hrvatska gramatika. Zagreb: Medicinska naklada, 1997.
SEDLÁĈEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny. Praha: Academia, 1989.
SILIĆ, J., PRANJKOVIĆ, I. Gramatika hrvatskoga jezika za gimnazije i visoka učilišta.
Zagreb: Školska knjiga, 2005.
SPAL, J. Ĉíslovky jako slovní druh. In Mištera, L.et al. Sborník Pedagogické fakulty
v Plzni: Jazyk a literatura XI. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973, s. 5 – 22.
TEŢAK, S., BABIĆ, S. Gramatika hrvatskoga jezika. Zagreb: Školska knjiga, 2005.
TÝR, M. Číslovky vo spisovnej slovenčine a v spisovnej srbochorvátčine. Bratislava:
Alfa, 1991.
ZIMOVÁ, L. Obtížnější jevy syntaktického rozboru: I. díl. Ústí nad Labem: Univerzita
Jana Evangelisty Purkyně, 2007.
ZNIKA, M. Kategorija brojivosti u hrvatskom jeziku. In FLUMINENSIA: časopis
za filološka istraživanja, ĉ. 1, 17/2005, s. 39 – 52.
ZNIKA, M. Pokazatelji brojivosti. In Rasprave Instituta za hrvatski jezik i jezikoslovlje,
ĉ. 1, 33/2007, s. 469 – 477.




                                                                                        58
7. 2. Soupis odkazů k jednotlivým analyzovaným článkům

        Pro přehlednost uvádíme seznam odkazů, z nichţ byly námi analyzované ĉlánky
přístupné v daných dnech, oĉíslovaný a seřazený podle jednotlivých deníků.



Jutarnji list [všechny ĉlánky cit. 28. dubna 2011]
   1.   http://www.jutarnji.hr/peter-galbraith--akcija-oluja---amerika-nije-franji-tudmanu-dala--quot-zeleno-
        svjetlo-quot-/941346/
   2.   http://www.jutarnji.hr/svjetska-banka--za-hrvatsku-kredit-od-150-milijuna-eura-/941021/
   3.   http://www.jutarnji.hr/haaski-sud--jure-radic-mogao-bi-postati-novi-optuzenik-/941218/
   4.   http://www.jutarnji.hr/policijski-presretac-zaustavio-nizozemca-koji-je-jurio-autocestom-oko-250-km-
        h/941272/
   5.   http://www.jutarnji.hr/glavni-haski-tuzitelj-serge-brammertz-nije-rekao-da-je-oluja-bila-legitimna-
        akcija/941239/
   6.   http://www.jutarnji.hr/republika-srpska-podigla-optuznice--a-terete-se-ljubo-cesic-rojs--rahim-ademi--
        damir-krsticevic--ante-gotovina---/941219/
   7.   http://www.jutarnji.hr/aukcijska-kuca-barac-i-pervan--blago-dobivamo-iz-smeca--u-njemu-smo-nasli-i-
        belu-krlezu/941027/
   8.   http://www.jutarnji.hr/pad-rejtinga-hdz-a--cak-84-posto-hrvata-i-57-posto-hdz-ovaca-ne-vjeruje-vladi--
        zemlja-ide-u-pogresnom-smjeru-/941534/
   9.   http://www.jutarnji.hr/brijunski-transkipti--premijerka-potvrdila-da-istraga-oko-njihove-predaje-haagu-vec-
        traje/941456/
   10. http://www.jutarnji.hr/dubrovnik-okupirali-turisti--za-uskrs-ih-stiglo-oko-15-tisuca/941400/
   11. http://www.jutarnji.hr/ravnatelj-splitskog-kbc-a-duje-marasovic-i-ministar-radovan-fuchs-se-svadali--
        smirio-ih-ministar-darko-milinovic/941408/
   12. http://www.jutarnji.hr/generali-rojs--ademi--filipovic-i-drugi-mogu-u-bih--optuznica-za-ratni-zlocin-nije-
        podignuta/941406/
   13. http://www.jutarnji.hr/dusan-bilandzic--josip-broz-tito-je-vec-1962--bio-svjestan-da-je-jugoslavija-
        neodrziva/941530/
   14. http://www.jutarnji.hr/skandal-u-katolickoj-crkvi--svecenik-pedofil-u-istocnoj-slavoniji-priznao--stalno-
        mastam-o-djecacima-iz-skole/941489/
   15. http://www.jutarnji.hr/sedam-uvjeta-za-kraj-pregovora-s-europskom-unijom-u-lipnju/941505/
   16. http://www.jutarnji.hr/oluja--ante-gotovina-dobio-24-godine--mladen-markac-18-godina--a-ivan-jarnjak-
        nije-niti-optuzen/941509/
   17. http://www.jutarnji.hr/konjscina--jadranka-kosor-hvalila-tvrtku-ciji-je-vlasnik-zoran-horvat/941704/
   18. http://www.jutarnji.hr/hrvatska-putovnica-za-americke-papire--/941532/
   19. http://www.jutarnji.hr/josip-friscic--jadranka-kosor-je-zeljela-prodati-podravku/941691/
   20. http://www.jutarnji.hr/troma-birokracija-zaustavlja-milijarde-kuna-vrijedne-investicije-u-golf-
        terene/941503/
   21. http://www.jutarnji.hr/gubi-li-jadranka-kosor-potporu-u-vrhu-hdz-a/941512/




                                                                                                                   59
22. http://www.jutarnji.hr/hrvatska-vojna-industrija--pistolji-odlaze-u-sad--kacige-u-egipat--vojne-odore-u-
     kuvajt/941546/
23. http://www.jutarnji.hr/banke-smanjile-kamate-i-ublazile-uvjete-za-kredite/941551/
24. http://www.jutarnji.hr/ante-gotovina-ne-zeli-trg-u-splitu-niti-biti-pocasni-gradanin-grada/941740/
25. http://www.jutarnji.hr/zeljko-kerum---bivsi-tajnik-torcide-dobio-otkaz-zbog-napada-na-
     gradonacelnika/941773/
26. http://www.jutarnji.hr/borut-pahor-ne-da-mercator---ivica-todoric-ne-odustaje/941803/
27. http://www.jutarnji.hr/hss-i-milan-bandic-skupa-izlaze-na-izbore-za-sabor/941854/
28. http://www.jutarnji.hr/filozofski-fakultet--strajk-lektora--studenti-gube-godinu/941831/
29. http://www.jutarnji.hr/ponovno-uhicen-vinko-mladineo--ostetio-fond-za-vise-od-100-milijuna-
     kuna/942178/
30. http://www.jutarnji.hr/stjepan-mesic--nisam-dostavljao-transkripte-u-haag/942190/
31. http://www.jutarnji.hr/ivo-sanader--prva-optuznica--u-hrvatskoj-blokirana-imovina-u-iznosu-od-19-
     milijuna-kuna--u-austriji-jos-10/942134/
32. http://www.jutarnji.hr/hrvatska--zmije-zavrsile-zimski-san--pazite-da-vas-ne-ugrizu/942163/
33. http://www.jutarnji.hr/kraljevsko-vjencanje--marija-kirin-ima-85-godina-i-ide-na-vjencanje/942136/
34. http://www.jutarnji.hr/sarajevo--rijecki-kirurg-ognjen-simic-pravomocno-osuden-na-dvije-i-pol-godine-
     zatvora/942133/
35. http://www.jutarnji.hr/tv-gledanost-big-brother--ezel-i-schalke-gledaniji-od-prijenosa-rodendana-
     dinama/942125/
36. http://www.jutarnji.hr/besplatan-prijevoz-zet-a--umirovljenici-satima-cekali-u-redu-ispred-mup--a/942123/
37. http://www.jutarnji.hr/htv-mislav-stipic-zatrazio-zahtjev-za-razrijesenje-silvije-luks-/942105/
38. http://www.jutarnji.hr/ratni-zlocin-u-oluji-ubijeno-10-mentalnih-bolesnika-pred-unproforom-u-dvoru-na-
     uni/942085/
39. http://www.jutarnji.hr/sinj--poznat-vlasnik-50-000-eura-koje-je-pronasao-ucenik-i-dijelio-po-skoli/942009/
40. http://www.jutarnji.hr/vinko-mladineo-ponovno-uhicen-zbog-nezakonitog-poslovanja/941971/
41. http://www.jutarnji.hr/prevara-osiguranja--biciklist-matija-kvasina-trazi-odstetu-zbog-teskih-ozljeda-u-
     vrijeme-dok-je-osvajao-utrke/941876/
42. http://www.jutarnji.hr/brijunski-transkipti-mogli-bi-utjecat-na-zatvaranje-poglavlja-23-u-pregovorima-s-
     eu/941894/
43. http://www.jutarnji.hr/ivan-zvonimir-cicak--zeljko-sacic-je-prikrio-ratni-zlocin-u-gruborima/942442/
44. http://www.jutarnji.hr/reuters--investicije-u-hrvatskoj-stoje-jer-su-pravosude-i-birokracija-spori--losi-i-
     neefikasni/942433/
45. http://www.jutarnji.hr/slucaj-mercator-borut-pahor--nisam-blokirao-agrokor/942419/
46. http://www.jutarnji.hr/vranjic-pokraj-solina-zagaden-otrovnim-azbestom--njemacka-stranka-zelenih-
     sokirana/942373/
47. http://www.jutarnji.hr/proslava-100-godina-dinama--davor-butkovic--mamicev-dinamo-dozivio-potpuni-
     drustveni-debakl-/942275/
48. http://www.jutarnji.hr/prevara-osiguranja--stopostotni-invalid--a-radi-kao-prometni-policajac/942150/
49. http://www.jutarnji.hr/svaki-deseti-ucenik-pao-razred--sve-vise-odustaju-od-daljnjeg-skolovanja/942179/
50. http://www.jutarnji.hr/new-york--hrvati-pred-zgradom-un-a-porucili-kako-su-gotovina-i-markac-
     nevini/942194/




                                                                                                                  60
Večernji list [všechny ĉlánky cit. 30.dubna 2011]

   1.   http://www.vecernji.hr/vijesti/hho-nitko-nije-osuden-ratne-zlocine-nakon-oluje-clanak-280715
   2.   http://www.vecernji.hr/vijesti/profesori-sa-studentima-krecu-strajk-zbog-fuchsovih-zakona-clanak-281136
   3.   http://www.vecernji.hr/vijesti/tudman-lobirao-kod-zidova-ustase-su-pocinili-mnoge-zlocine-clanak-282005
   4.   http://www.vecernji.hr/vijesti/kosor-kod-purde-ne-mislim-svaki-dan-odgovarati-ista-pitanja-clanak-281992
   5.   http://www.vecernji.hr/vijesti/drugi-broj-mjesecnika-vp-donosi-kioske-nove-velike-bitke-clanak-281782
   6.   http://www.vecernji.hr/vijesti/u-zagrebu-velika-medunarodna-konferencija-pogled-k-rusiji-clanak-281263
   7.   http://www.vecernji.hr/vijesti/predsjednik-josipovic-polozio-cvijece-racanov-grob-clanak-281243
   8.   http://www.vecernji.hr/vijesti/tuzitelji-istrazuju-je-li-cabo-dobio-otkaz-zbog-sukoba-sa-z-kerumom-clanak-
        281090
   9.   http://www.vecernji.hr/vijesti/elektrodom-mu-probudili-mozak-vratili-ga-zivot-clanak-282082
   10. http://www.vecernji.hr/vijesti/u-masliniku-pokraj-skradina-naisli-starohrvatske-grobove-posude-clanak-
        282111
   11. http://www.vecernji.hr/vijesti/sdp-se-dijeli-grobu-ivice-racana-clanak-282054
   12. http://www.vecernji.hr/vijesti/povjerenici-etiku-stit-protiv-raznih-buljubasica-clanak-282107
   13. http://www.vecernji.hr/vijesti/bjelis-podrzavam-strajk-lektora-jer-se-to-trebalo-davno-rijesiti-clanak-
        282034
   14. http://www.vecernji.hr/vijesti/dunav-nam-je-poveznica-prilika-da-potvrdimo-zajednicki-identitet-clanak-
        282003
   15. http://www.vecernji.hr/vijesti/bebic-primio-branitelje-koji-vec-12-dana-strajkaju-gladu-clanak-281805
   16. http://www.vecernji.hr/vijesti/svecenik-to-su-neistine-a-povod-je-ucjena-koju-nisam-htio-platiti-clanak-
        280635
   17. http://www.vecernji.hr/vijesti/umirovljenicima-mladima-prosvjedu-ce-se-pridruziti-seljaci-clanak-280728
   18. http://www.vecernji.hr/vijesti/fuchs-problem-lektora-postoji-no-mi-ga-rjesavamo-clanak-280869
   19. http://www.vecernji.hr/vijesti/stipic-uzvratio-s-luks-tako-je-bilo-yutelu-ali-htv-u-nece-clanak-281088
   20. http://www.vecernji.hr/vijesti/spor-mladena-bajica-hrvatskog-helsinskog-odbora-zbog-oluje-clanak-281154
   21. http://www.vecernji.hr/vijesti/za-zupnika-kazu-da-je-cudan-ali-njega-jos-nisu-posumnjali-clanak-280989
   22. http://www.vecernji.hr/vijesti/mesic-treba-istraziti-tko-nije-suradivao-haagom-clanak-281174
   23. http://www.vecernji.hr/vijesti/silvija-luks-nisu-mi-dali-dnevnik-kunic-javila-se-sms-om-clanak-281652
   24. http://www.vecernji.hr/vijesti/kostovic-seks-je-odbio-predati-dokumentaciju-carli-del-ponte-clanak-281721
   25. http://www.vecernji.hr/vijesti/dvije-srne-preskocile-ogradu-autocesti-a1-jedna-poginula-clanak-279874
   26. http://www.vecernji.hr/vijesti/ne-bojmo-se-svoje-nemoci-vec-se-pouzdajmo-bozju-svemoc-clanak-279877
   27. http://www.vecernji.hr/vijesti/oluja-bljesak-vise-su-tudmanove-politicke-nego-vojne-pobjede-clanak-
        279881
   28. http://www.vecernji.hr/vijesti/galbraith-nismo-dali-nikakav-znak-oluju-tudman-je-riskirao-clanak-279900
   29. http://www.vecernji.hr/vijesti/jadranka-kosor-posjetila-tesko-bolesnu-djecu-gornjoj-bistri-clanak-280016
   30. http://www.vecernji.hr/vijesti/danci-priznali-nismo-ucinili-nista-dok-su-ubijali-hendikepirane-srbe-clanak-
        280110
   31. http://www.vecernji.hr/vijesti/optuznice-protiv-generala-nisu-podignute-sve-je-jos-fazi-istrage-clanak-
        280153
   32. http://www.vecernji.hr/vijesti/potpisima-prodaju-skverova-ek-bi-mogao-odgoditi-kraj-pregovora-clanak-
        280095
   33. http://www.vecernji.hr/vijesti/pet-milijardi-kuna-hrvatsku-vojsku-2011-godini-clanak-280227



                                                                                                                  61
   34. http://www.vecernji.hr/vijesti/kacunko-milinoviceva-je-kuca-bas-mjeri-covjeka-nije-raskosna-clanak-
        280096
   35. http://www.vecernji.hr/vijesti/vitkovic-kinezi-bi-koprivnici-gradili-tvornicu-clanak-280208
   36. http://www.vecernji.hr/vijesti/seks-sanader-ja-uzeli-smo-transkripte-koji-pripadaju-hdz-u-clanak-280077
   37. http://www.vecernji.hr/vijesti/afera-safari-sef-hrvatskih-voda-husaric-bio-lovu-americi-clanak-280197
   38. http://www.vecernji.hr/vijesti/hrvatska-ce-mina-biti-ociscena-2019-godine-clanak-280349
   39. http://www.vecernji.hr/vijesti/zoran-savicic-dovodim-las-vegas-istru-crnu-goru-ili-grcku-clanak-280223
   40. http://www.vecernji.hr/vijesti/medicina-hrvatski-studiji-imat-ce-prijamni-ali-ga-nece-provoditi-sami-
        clanak-280140
   41. http://www.vecernji.hr/vijesti/zelena-akcija-projekt-golf-terena-srdu-pun-je-malverzacija-clanak-280498
   42. http://www.vecernji.hr/vijesti/poceli-prikupljati-potpise-istinu-zrtvama-podrucju-bivse-sfrj-clanak-280548
   43. http://www.vecernji.hr/vijesti/kosor-cilj-nam-je-kraja-godine-osjetno-smanjiti-nezaposlenost-clanak-
        280556
   44. http://www.vecernji.hr/vijesti/hrvatska-je-spremna-okoncanje-pregovora-eu-lipnju-clanak-280581
   45. http://www.vecernji.hr/vijesti/zagrebackom-branitelju-vukovara-pozlilo-strajka-gladu-clanak-280583
   46. http://www.vecernji.hr/vijesti/zlocin-dvoru-pripisuje-se-krajinskoj-paravojsci-clanak-280607
   47. http://www.vecernji.hr/vijesti/brammertz-kritizira-reakciju-nase-vlasti-kaznu-gotovini-markacu-clanak-
        280633
   48. http://www.vecernji.hr/vijesti/stopirana-prodaja-mercatora-agrokorova-ponuda-istjece-petak-clanak-280639
   49. http://www.vecernji.hr/vijesti/hrvatske-mucke-preureduju-savu-radi-osobne-koristi-clanak-280628
   50. http://www.vecernji.hr/vijesti/5000-hrvata-sydneyju-trazilo-ponistenje-presude-generalima-clanak-280667




Slobodna Dalmacija [všechny ĉlánky cit. 1. května 2011]

   1.   http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136342/Default.aspx
   2.   http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136338/Default.aspx
   3.   http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136341/Default.aspx
   4.   http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136346/Default.aspx
   5.   http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136357/Default.aspx
   6.   http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136359/Default.aspx
   7.   http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136364/Default.aspx
   8.   http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136371/Default.aspx
   9.   http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136387/Default.aspx
   10. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136365/Default.aspx
   11. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136379/Default.aspx
   12. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136398/Default.aspx
   13. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136363/Default.aspx
   14. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136406/Default.aspx
   15. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136375/Default.aspx
   16. http://www.slobodnadalmacija.hr/Crna-
        kronika/tabid/70/articleType/ArticleView/articleId/136497/Default.aspx
   17. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136422/Default.aspx
   18. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136434/Default.aspx
   19. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136437/Default.aspx


                                                                                                                 62
   20. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136444/Default.aspx
   21. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136450/Default.aspx
   22. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136491/Default.aspx
   23. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136453/Default.aspx
   24. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136455/Default.aspx
   25. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136458/Default.aspx
   26. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136462/Default.aspx
   27. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136464/Default.aspx
   28. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136467/Default.aspx
   29. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136456/Default.aspx
   30. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136476/Default.aspx
   31. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136457/Default.aspx
   32. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136484/Default.aspx
   33. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136470/Default.aspx
   34. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136500/Default.aspx
   35. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136503/Default.aspx
   36. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136506/Default.aspx
   37. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136510/Default.aspx
   38. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136516/Default.aspx
   39. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136515/Default.aspx
   40. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136538/Default.aspx
   41. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136546/Default.aspx
   42. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136562/Default.aspx
   43. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136564/Default.aspx
   44. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136572/Default.aspx
   45. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136580/Default.aspx
   46. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136581/Default.aspx
   47. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136585/Default.aspx
   48. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136586/Default.aspx
   49. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136607/Default.aspx
   50. http://www.slobodnadalmacija.hr/Hrvatska/tabid/66/articleType/ArticleView/articleId/136611/Default.aspx




Novi list [všechny ĉlánky cit. 4. května 2011 ]

   1.   http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Nezavisni-dragovoljci-prijavili-Mesica-zbog-izdaje-nacionalnih-
        interesa?articlesrclink=related
   2.   http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Rijeka/Rijecki-branitelji-u-soku-nakon-presude-
        generalima?articlesrclink=related
   3.   http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Rabljanin-i-petorica-Zagrepcana-uhiceni-zbog-
        pedofilije?articlesrclink=related
   4.   http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/HAC-duguje-85-milijuna-kuna-za-komunalni-
        doprinos?articlesrclink=related
   5.   http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Mimohod-potpore-generalima-u-Zagrebu?articlesrclink=related



                                                                                                               63
6.   http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Biskupi-Presuda-je-teska-uvreda-hrvatskom-narodu-i-pravdi-i-
     moze-biti-potpora-novom-nasilju?articlesrclink=related
7.   http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Hrvatski-biskupi-pozvali-katolike-da-ne-zaborave-vjeru-i-
     naciju?articlesrclink=related
8.   http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Nova-zgrada-HKB-a-na-Ksaveru-vrijedna-16-5-milijuna-
     eura?articlesrclink=related
9.   http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Beba-preminula-na-smetlistu-na-Hvaru-majka-uhicena-
     zbog-duhova-proslosti?articlesrclink=related
10. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Svijet/Madarski-Romi-pobjegli-iz-svog-sela-pred-
     desnicarima?articlesrclink=related
11. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Tko-je-sada-huligan-Kako-su-prosvjednici-promijenili-
     taktiku?articlesrclink=related
12. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Maloljetnik-tri-dana-iza-resetaka-Remetinca-jer-suci-
     vikendom-ne-rade?articlesrclink=related
13. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Sedam-manjih-sindikata-u-petak-prosvjeduje-protiv-
     Vlade?articlesrclink=related
14. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Zagrepcani-zele-sudenje-Mesicu-Kerum-se-u-Splitu-potukao-u-
     Rijeci-prozvani-i-Josipovic-i-Sanader?articlesrclink=related
15. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/HDZ-ovci-prosvjednicima-bacili-100-kuna
16. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Rijeka/Propagandni-rat-HDZ-a-i-SDP-a-na-Jadranskom-
     trgu?articlesrclink=related
17. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Ustavni-sud-odbio-Zagorcevu-zalbu-za-presudu-u-slucaju-
     dragulji?articlesrclink=related
18. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Sest-hrvatskih-sklonista-za-zrtve-nasilja-zatvara-se-krajem-
     travnja?articlesrclink=related
19. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Pilot-Nareden-nam-je-odlazak-s-Kornata-i-pomaganje-u-
     obrani-kuca?articlesrclink=related
20. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Perkovic-Jedan-vatrogasac-je-umro-pred-
     nama?articlesrclink=related
21. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Dalmacija/Piloti-tvrde-Nismo-znali-sto-se-dogodilo-na-
     Kornatu?articlesrclink=related
22. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Tudman-Isti-taj-sudac-Orie-dao-je-legitimitet-tzv.-
     Krajini?articlesrclink=related
23. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Nobilo-DORH-treba-ispitati-optuzbe-protiv-Jure-
     Radica?articlesrclink=related
24. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Sanader-9.-svibnja-ponovno-na-sudu-Hrvatska-jos-nije-poslala-
     sve-dokumente
25. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Robert-Jezic-izasao-iz-pritvora
26. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Jezicu-jos-mjesec-dana-pritvora?articlesrclink=related
27. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Milinovic-manipulira-brojkama-za-vise-beba-zasluzne-i-strane-
     klinike?articlesrclink=related
28. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Milinovic-Lani-rodeno-24-posto-vise-
     djece?articlesrclink=related
29. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Zagreb/U-Hrvatskoj-mjesecno-na-porodiljni-dopust-odlazi-110-
     oceva?articlesrclink=related

                                                                                                              64
   30. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Nakon-ulaska-u-EU-ocevi-na-porodiljnom-najmanje-mjesec-
        dana?articlesrclink=related
   31. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Rijeka/Sezonska-zaposlenost-u-PGZ-skocila-na-20-posto-nezaposleno-19-
        916-Rijecana?articlesrclink=related
   32. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Rijeka/Ri-Servis/HSLS-prikupio-75-tisuca-potpisa-za-zaposljavanje-
        mladih?articlesrclink=related
   33. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Gospodarstvo/U-ozujku-330.130-nezaposlenih?articlesrclink=related
   34. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Sestorica-Hrvata-unajmljenim-avionima-svercali-kokain-s-
        Bahama-vrijedan-8-milijuna-eura?articlesrclink=related
   35. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Kosor-Vlada-nije-utjecala-na-Ininu-odluku-o-cijeni-
        benzina?articlesrclink=related
   36. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Glas-Koncila-Haska-presuda-skinula-maske-vrijeme-je-za-novi-
        pocetak-drustva-i-drzave?articlesrclink=related
   37. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Zagreb/Andeli-otvorili-stan-na-Goljaku-za-bolesnu-djecu-iz-Splita-i-
        Rijeke
   38. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Zagreb/Zenske-udruge-protiv-nazadovanja-u-pravima
   39. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Zagreb/Petsto-pjevaca-vjezba-za-nastup-s-Papom
   40. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Heroj-iz-Kistanja-Nisam-htio-da-srpski-civili-produ-kao-moji-
        roditelji?articlesrclink=related
   41. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Kistanjci-brigadira-Budanka-zele-za-pocasnog-gradanina-On-
        nas-je-zastitio-nakon-Oluje?articlesrclink=related
   42. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Rijeka/Rijecko-skloniste-odbilo-75-zrtava-obiteljskog-nasilja-zbog-
        nedostatka-prostora?articlesrclink=related
   43. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Rijeka/Radijatori-s-razdjelnicima-slabo-griju-ali-dobro-sviraju
   44. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Zagreb/Bandic-popustio-gnjevu-umirovljenika-Za-pokaz-ne-trebaju-
        potvrde-o-prebivalistu
   45. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Anti-Gotovini-ne-pakirati-Kako-je-general-osuden-i-prije-
        presude?articlesrclink=related
   46. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Hrvatska/Tihomir-Budanko-se-zahvalio-stanovnicima-Cuceva-i-odbio-
        pocast-Kistanja?articlesrclink=related
   47. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Crna-kronika/Korpar-i-Zuzul-u-pritvoru-48-sati-kako-ne-bi-utjecali-na-
        svjedoke?articlesrclink=related
   48. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Rijeka/Erste-banka-odobrila-Energu-kredit-od-20-milijuna-kuna-za-
        izgradnju-nove-plinske-mreze?articlesrclink=related
   49. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Regija/Otoci/Predsezonski-promasaj-Malolosinjska-luka-pet-dana-bez-
        struje-i-vode
   50. http://www.novilist.hr/hr/Vijesti/Regija/Crikvenica-Novi-Vinodolski/Bruno-naj-recepcioner-Hrvatske-
        Ivona-uspjesna-turisticka-agentica




24 sata [všechny ĉlánky cit. 3. května 2011]

   1.   http://www.24sata.hr/news/branitelji-postupu-gotovininu-zelju-nema-prosvjeda-u-splitu-218868
   2.   http://www.24sata.hr/news/pobuna-profesori-i-studenti-najavljuju-zajednicki-strajk-218865
   3.   http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/urevac-u-sudaru-kamiona-i-auta-poginuo-je-vozac-seata-218745


                                                                                                                  65
4.   http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/djevojcica-10-se -cetiri-dana-nije-vratila-kuci-traze-pomoc-
     218766
5.   http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/ponovo -uhitili-vinka-mladinea-zbog-nezakonitog-poslovanja-
     218767
6.   http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/zena-pala-s-cetvrtog-kata-na-balkon-3-kata-i-slomila-rebra-
     218768
7.   http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/provalili-u-etno-muzej-i-ukrali-nekoliko-revolvera-iz-19-st-
     218770
8.   http://www.24sata.hr/news/sef-zagrebackog-sdp-a-zakleo-se-na-vjernost-partnerici-ireni-219123
9.   http://www.24sata.hr/news/sdp-se-dijeli-i-na-grobu-ivice-racana-polozili-su-vijence-219127
10. http://www.24sata.hr/politika/obrane-generala-gotovine-i-markaca-dogovorile-strategiju-219140
11. http://www.24sata.hr/news/izasli-u-nocni-provod-i-ispisali-osijek-grafitima-hdzsdp-219150
12. http://www.24sata.hr/news/ivan-pernar-osnovao-politicku-stranku-savez-za-promjene-219157
13. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/zagreb-zbog-skliske-ceste-sudarili-se-opel-kadet-i-dacia-219165
14. http://www.24sata.hr/news/cobankovic-s-kolegama-kusao-delicije-na-sajmu-agroturizma-219167
15. http://www.24sata.hr/politika/kosor-bljesak-je-dokaz-da-je-domovinski-rat-osloboditeljski-219177
16. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/za-izgrednike-iz-radiceve-ulice-tuzitelji-traze-62-god-zatvora-
     219181
17. http://www.24sata.hr//crna-kronika-news/policajci-na-granici-zaplijenili-drogu-i-uhitili-dva-muskarca-
     219185
18. http://www.24sata.hr/politika/osnovali-su-novu-stranku-za-predsjednika-izabrali-z-sacica-219188
19. http://www.24sata.hr/news/branitelj-purda-tuziti-ce-srbiju-te-bosnu-i-gercegovinu-219191
20. http://www.24sata.hr/news/sanja-dolezal-otvoreno-htjela-sam-postati-letacica-na-zmaju-219172
21. http://www.24sata.hr/news/bandic-izazvao-ludnicu-dok-je-dijelio-karanfile-u-maksimiru-219226
22. http://www.24sata.hr/politika/m-pupovac-hrvatska-je-imala-legitimnu-osnovu-za-oluju-219261
23. http://www.24sata.hr/news/novi-zivot-kako-je-cudesno-ozivio-zagrebacki-zrinjevac-219245
24. http://www.24sata.hr/politika/na-izborima-se-cuvajte-laznih-proroka-koji-ce-lijepo-govoriti-219274
25. http://www.24sata.hr/news/cnn-ova-lista-rab-proglasili-top-destinacijom-za-nudiste-219276
26. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/majka-prvo-rekla-policiji-da-je-ona-nasla-torbu-s-50000-eura-
     219278
27. http://www.24sata.hr/jako-je-vazna-potpora-sad-a-u-ulasku-rh-u-europsku-uniju-219282
28. http://www.24sata.hr/news/vratio-je-vlasniku-auto-i-prije-nego-je-saznao-da-su-ga-ukrali-219369
29. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/milkovic-ostaje-u-remetincu-jer-nema-narukvica-za-pracenje-
     219428
30. http://www.24sata.hr/news/kontrolori-popisa-tvrde-da-ih-je-drzava-prevarila-za-1360-kuna-219430
31. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/pospricali-ga-suzavcem-istukli-i-ukrali-torbicu-s-oko-10000-kn-
     219454
32. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/mariji-su-provalili-u-stan-dok-je-bila-na-kraljevskom-vjencanju-
     219303
33. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/slaven-zuzul-uhocen-po-treci-put-doveli-su-ga-na-ispitivanje-
     219306
34. http://www.24sata.hr/news/sud-odlucio-vlatko-markovic-nije-vrijeao-gay-populaciju-219328
35. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/premlatio-suprugu-te-ju-slikao-golu-dobio-samo-uvjetu-kaznu-
     219324



                                                                                                             66
36. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/nakon-20-godina-prijavili-osam-milicaja-zbog-ratnog-zlocina-
    219332
37. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/zelina-ubio-ga-u-vinogradu-policija-ubojicu-ubrzo-privela-219342
38. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/sto-prije-pocne-suenje-prije-ce-zavrsiti-i-ova-moja-agonija-
    219350
39. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/autom-udario-muskarca-jer-je-opalio-vritnjak-njegovoj-zeni-
    219354
40. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/u-naletu-vlaka-kod-maksimira-poginuo-je-drzavljanin-bih-219393
41. http://www.24sata.hr/news/generala-vladu-bagarica-na-celu-hrz-a-zamjenio-d-scuri-219396
42. http://www.24sata.hr/news/svi-benzini-iznad-10-kn-dizel-pada-na-898-eurodizel-na-935-kn-219398
43. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/ronioc-dozivio-kompresijski-sok-prebacili-su-ga-u-bolnicu-
    219400
44. http://www.24sata.hr/politika/tamura-urucio-kosor-pismo-zahvale-japanskog-premijera-219405
45. http://www.24sata.hr/news/uz-gablec-dobio-skarnicl-pun-novca-vratio-ga-prodavacici-219368
46. http://www.24sata.hr/news/barbara-besenic-gradi-dvorac-bez-dozvole-protekle-tri-godine-219425
47. http://www.24sata.hr/news/ivo-josipović-podrzao-pobjedu-sad-a-hrvatska-u-pripravnosti-219419
48. http://www.24sata.hr/crna-kronika-news/u-tijeku-istraga-u-varazdinskim-vijestima-priveli-troje-sefova-
    219410
49. http://www.24sata.hr/news/kako-je-nas-novinar-prezivio-u-ringu-s-prvakom-savate-boksa-219381
50. http://www.24sata.hr/news/sef-sudskih-vjestaka-a-selesi-prodavao-je-lazne-znacke-219283




                                                                                                             67

				
DOCUMENT INFO
Shared By:
Categories:
Stats:
views:10
posted:8/26/2011
language:Czech
pages:67