Strategicky rozvojovy plán Mikro by fjzhangxiaoquan

VIEWS: 29 PAGES: 43

									Obsah:
1.     Vymezení a geografická poloha území .............................................................................. 3
2.     Historie území .................................................................................................................... 6
3.     Přírodní podmínky ............................................................................................................. 8
     3.1       Geologie území ....................................................................................................................... 8
     3.2       Geomorfologické poměry...................................................................................................... 8
     3.3       Vodstvo ................................................................................................................................... 8
     3.4       Klimatické podmínky ............................................................................................................ 9
     3.5       Půdní fond .............................................................................................................................. 9
     3.6       Rostlinstvo a živočišstvo ...................................................................................................... 10
     3.7       Ochrana přírody .................................................................................................................. 11
4.     Obyvatelstvo ...................................................................................................................... 12
     4.1       Obecná charakteristika obyvatelstva ................................................................................ 12
     4.2       Demografie ........................................................................................................................... 14
     4.3       Vzdělaní ................................................................................................................................ 17
     4.4       Národnostní složení a náboženské vyznání ....................................................................... 18
     4.5       Dojížďka a vyjížďka za prací ............................................................................................. 18
5.     Domovní a bytový fond .................................................................................................... 20
6.     Ekonomická aktivita a zaměstnanost obyvatelstva ......................................................... 23
     6.1       Ekonomická aktivita a zaměstnanost ................................................................................ 23
     6.2       Nezaměstnanost ................................................................................................................... 26
7.     Technická infrastruktura ................................................................................................. 28
     7.1       Dopravní infrastruktura ..................................................................................................... 28
       7.1.1      Silniční doprava .............................................................................................................................. 28
       7.1.2      Ţelezniční doprava .......................................................................................................................... 32
       7.1.3      Vodní doprava ................................................................................................................................. 32
       7.1.4      Letecká doprava .............................................................................................................................. 32

     7.2       Vodovodní a kanalizační síť ............................................................................................... 32
     7.3       Zásobování plynem, tepelnými energiemi a elektrickou energií ..................................... 33
       7.3.1      Zásobování plynem ......................................................................................................................... 33
       7.3.2      Zásobování tepelnými energiemi .................................................................................................... 33
       7.3.3      Zásobování elektrickou energií ....................................................................................................... 33

     7.4       Spoje ..................................................................................................................................... 33
8.     Občanská vybavenost ....................................................................................................... 34
     8.1       Školství ................................................................................................................................. 34
     8.2       Kultura ................................................................................................................................. 35

                                                                                                                                                                  1
     8.3      Zdravotní a sociální péče .................................................................................................... 35
9.     Životní prostředí ............................................................................................................... 37
     9.1      Ovzduší ................................................................................................................................. 37
     9.2      Voda ...................................................................................................................................... 38
     9.3      Půda a reliéf ......................................................................................................................... 38
     9.4      Hluk ...................................................................................................................................... 39
     9.5      Ekologické zátěže................................................................................................................. 39
     9.6      Skládky ................................................................................................................................. 39
10.        Cestovní ruch ................................................................................................................ 40
11.        Územní plánování ......................................................................................................... 42




SWOT analýza ……………………………………………………………………………….43

Strategická vize……………………………………………………………………………….48

Prioritní osa č.1 Infrastruktura a vybavenost obcí ……………………………………….49

Prioritní osa č.2 Kvalita života …………………………………………………………….53

Prioritní osa č.3 Cestovní ruch …………………………………………………………….58

Prioritní osa č.4 Životní prostředí ………………………………………………………….61

Prioritní osa č.5 Podpora podnikání a zemědělství ……………………………………….64




Zpracovatel:
Regionální rozvojová agentura Východní Moravy
Vavrečkova 5262
760 01 Zlín
www.rra-vychodnimorava.cz
mail@rra-vychodnimorava.cz                                                                                                           říjen 2007




                                                                                                                                                          2
1. Vymezení a geografická poloha území

Mikroregion Slušovicko jakoţto dobrovolný svazek obcí vznikl koncem roku 2006. Rozkládá
se na ploše 72,4 km2 a sdruţuje celkem 11 obcí. Jedná se obce Březová, Dešná, Hrobice,
Hvozdná, Neubuz, Ostrata, Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Veselá a Všemina. Hlavním
centrem regionu jsou Slušovice s necelými třemi tisíci obyvateli. Celková populace
Slušovicka čítala v roce 2005 9228 obyvatel.
Území se nachází ve východní části Česká republiky, v regionu východní Moravy. Centrum
mikroregionu se nachází asi 10 km severovýchodně od krajského města Zlína. Z hlediska
přírodních podmínek se oblast nachází na přechodu Hostýnských a Vizovických vrchů, jeţ
náleţejí ke karpatské soustavě. Administrativně oblast spadá pod Zlínský kraj a okres Zlín, na
niţší úrovní do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zlín a Vizovice. Z hlediska
evropských statistických jednotek region náleţí k NUTS II Střední Morava. Polohu
Slušovicka v rámci administrativních jednotek České republiky a Zlínského kraje zachycují
následující mapy.

                             Mapa č.1: Poloha Slušovicka v rámci České republiky



                                                                    Li b e re ck ý
                                                                         kr a j

                                   Ús teck ý
                                     kraj
                                                                                     K rá lo v é h ra d e ck ý
                                                                                               kr aj
         Ka rlov a rsk ý
              k ra j                                Hl . m.
                                                    P r ah a

                                                                                                  P ar d u b ic ký k ra j
                                                                                                                                                        Mo r a vsk o sl ez ský
                                               S tø d o èe s ký k ra j
                                                   e                                                                               O lo m o u ck ý              k ra j

                      Plze òsk ý                                                                                                        kr aj
                         k raj
                                                                                                                                                                 Slušovicko
                                                                                     K ra j V yso èi n a


                                                                                                                                                     Zlín s ký
                                           Jih o èe s ký                                                             Jih o m o ra v sk ý               kr a j
                                                kr a j                                                                      kr aj




   100                             0                                     100                                        200 km



Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím aplikace ArcView


Mapa č.2: Poloha Slušovicka v rámci administrativních jednotek Zlínského kraje




                                                                                                                                                                                 3
                                                                    Valašs ké Meziøíèí                R ožnov
                                                                                                  pod Ra dhoš tì m

                                                        B ystøice
                                                     pod Hos týnem
                       Chropynì                                                                           Karolink a
                                                                           Slušo vicko
                                             Holešov
                                                                                      Vse tín
                                     Hulín




       Morkov ice-   Krom ì øíž
        Slíž any                                        Zlín         Vizov ice            Horní Lideè


                                  Otrokovice
                                       Napajedla


                            Staré                              Luha èovice
        Kory èany           Mì sto                                        Slav ièín
                                                                                       Brum ov-
                                                                                       Bylnic e
                     Uhersk é H radištì

                                                                   Bojk ovic e
                               Uhersk ý
                                Ostroh                 Uhersk ý O stroh




   0            10        20                 30 km                                                             Slušovicko
                                                                                                               hranice správního obvodu
                                                                                                               obce s rozšířenou působností
                                                                                                               hranice správního obvodu
                                                                                                               pověřeného obecního úřadu

Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím aplikace ArcView



Z hlediska polohy Slušovicka v rámci sídelního sytému je největším a nejbliţším centrem
osmdesátitísícové krajské město Zlín, které je vzdáleno od Slušovic 14 km. Zlín je
přirozeným administrativním, obchodním i kulturním centrem celé oblasti. Z dalších větších
měst je to okresní město Vsetín s 28 350 obyvateli (2005). Z hlediska regionálních vazeb má
však mimo Zlín největší význam pro region město Vizovice, které je sídlem stejnojmenného
správního obvodu obce s rozšířenou působností. Významné vazby samozřejmě také existují i
mezi obcemi mikroregionu a jeho centrem, Slušovicemi. Rozmístění jednotlivých obcí
v rámci našeho zájmového území ukazuje následující mapa.




                                                                                                                                         4
                        Mapa č.3: Administrativní členění mikroregionu




                                                                   Po dk op ná
                                                                     Lho ta

                                                                                 Trn ava




                                                                                           Vš em ina


                                                 Hrobice


                                    Os t ra ta                        Neu buz         Dešná
                                                 Bø ov á
                                                   ez



                               Hvozdná                 Sluš ov ice

                                            Ve se lá




  0                        5                               10 km




Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím aplikace ArcView



Některé obce náleţí rovněţ do Euroregionu Bílé Karpaty, který vznikl v roce 1999 coby
platforma pro přeshraniční spolupráci se slovenskou stranou. Jedná se o obce Dešná, Hrobice,
Hvozdná, Neubuz, Podkopná Lhota, Slušovice a Všemina. Kromě zástupců Sdruţení měst a
obcí Východní Moravy, jehoţ jsou členy zmíněné obce, a Sdruţení miest a obcí Stredného
Povaţia se na přípravě vzniku euroregionu podíleli i členové nevládních neziskových
organizací a zástupci státní správy. Hlavní přínos euroregionu spočívá jednak v moţnosti
realizace evropských programů přeshraniční spolupráce a jednak v celkovém rozšíření
dlouhodobé přeshraniční spolupráce obou zemí.




                                                                                                       5
2. Historie území

První důkazy o osídlení území pochází z doby kamenné. Jednalo se o kamenné nástroje
prvních zemědělců, které byly nalezeny poblíţ Hvozdné, Dešné a Slušovic. V té době bylo ale
území osídleno jen velmi řídce. Bohatší nálezy svědčící o souvislejším osídlení regionu
pocházejí aţ z doby laténské. Byly jimi ţelezné předměty nalezené na hradisku lidu
púchovské kultury na Hrádku u Všeminy. Oblast je poté postupně osídlována keltskými,
germánskými a slovanskými kmeny. Od 13. století je území spravováno z královského hradu
Lukov, který později získal mocný šlechtický rod Šternberků.
Většina obcí Slušovicka vznikla v době kolonizace neosídlených území, mezi 1.pol. 13. století
a koncem 14.století. Území východní Moravy bylo tehdy osídlováno také kvůli výbojům
uherských vojsk. V době husitských válek zde proběhla slavná bitva u Slušovic (1424).
V roce 1446 jsou Slušovice povýšeny na městečko, coţ jim přineslo řadu privilegií v oblasti
řemeslné výroby a obchodu. Po husitských válkách a česko-uherském konfliktu mezi Jiřím
z Poděbrad a Matyášem Korvínem byla řada zdejších osad zničena a opuštěna. Příkladem
opuštěné vsi byla obec Březová. V 16. a 17. století se přistupuje k obnově řady dříve
opuštěných obcí a obnovuje se hospodářský ţivot (rozvoj řemesel a obchodu). Přichází
období valašské kolonizace, kdy byly dokonce zakládány nové osady v kopcovitém terénu.
Příkladem takto vzniklé osady je Podkopná Lhota. Během dalšího válečného konfliktu,
třicetileté války, byla znovu poničena řada vesnic a měst. Ztráty na ţivotech tehdy ještě
umocnila série odbojných valašských povstání proti habsburskému reţimu. V roce 1663 došlo
k dalšímu vyplenění vesnic po vpádu divokých Tatarů. Následovaly další vpády uherských
vojsk. Po těchto těţkých ranách se obnovuje hospodářství jen velmi pozvolna. Od 2. poloviny
17. století vzniká systém velkostatkářského hospodaření u panských dvorů. Později se
pozvolně začala rozvíjet průmyslová velkovýroba. Dlouhou dobu na Slušovicku i
v samotných Slušovicích převaţovala činnost malých řemeslníků a obchodníků. Na venkově
převaţovalo zemědělství aţ prakticky do druhé světové války. Větší průmyslové podniky se
objevují aţ koncem 19. století, zejména v okolních městech (Fryšták, Vizovice, Zlín).
Postupně jsou budovány školy a vznikají četné kulturní a osvětové spolky. Po dynamickém
rozvoji Baťových závodů ve Zlíně za doby první republiky se Zlín stává zdrojem pracovních
příleţitostí pro obyvatele Slušovicka. Postupně se rozmach průmyslové výroby šíří také na
Slušovicko.
Po druhé světové válce moc uchopili komunisté, kteří zahájili zestátňování majetku.
V padesátých letech tak došlo k zakládání jednotných zemědělských druţstev, které přešly do
vlastnictví státu. Od 60. let tyto druţstva započala s přidruţenou mimozemědělskou výrobou,
jejímţ nebývalým rozvojem se proslavilo JZD Slušovice. To přispělo k nebývalému růstu
města Slušovice. Podle dochovaných záznamů ţilo těsně po druhé světové válce ve
Slušovicích kolem 1 200 obyvatel a v současnosti Slušovice obývají necelé 3 000 lidí.. V
polovině 70. let minulého století druţstvo sdruţovalo 17 obcí a hospodařilo na téměř osmi
tisících hektarů. Existence druţstva nabízela řadu pracovních příleţitostí i moţnost získat
trvalé bydlení. Prudký rozvoj místního zemědělského druţstva přinesl i novou výstavbu.
V dobách největšího věhlasu místního druţstva bylo vybudováno sídliště, průmyslové zóny,
dostihový areál a jeho okolí, fotbalový stadion, čtyřproudová příjezdová komunikace a další
objekty. Po roce 1989 dochází k rozpadu zemědělského druţstva a některé známé
provozovny jsou postupně rušeny. Řada větších výrobních firem, které zde byly zaloţeny
v souvislosti s existencí místního agrokombinátu, však i nadále rozvíjí úspěšně své
podnikatelské aktivity. Jde především o firmy podnikající v oborech výpočetní techniky,
informatiky, dřevozpracující a kovozpracující výroby, finální výroby potravinářských


                                                                                           6
produktů, obchodní činnosti, dopravy a sluţeb. Celkově však město ekonomicky upadlo. Od
roku 1996 se staly Slušovice městem. Jsou tak nejmladším a nejmenším městem Zlínska.
V posledních letech se investiční činnost města Slušovice zaměřila zejména na úpravu a
usměrňování dopravy v centru města, především v zájmu zvýšení bezpečnosti chodců. Bylo
zbudováno několik dětských hřišť, zrekonstruována městská knihovna, která po modernizaci
rovněţ nabízí veřejnosti přístup k internetu. Pro podporu kulturního a společenského ţivota ve
městě bylo zřízeno městské kulturní středisko, které je vyuţíváno k zájmové činnosti mládeţe
a zároveň umoţňuje pořádání koncertů či výstav. Na Slušovicku se téţ rozvinula spolupráce
mezi veřejným a soukromým sektorem, jejímţ důkazem je mimo jiné účast města Slušovice,
okolních obcí, slušovické farnosti, podnikatelů a občanů na úspěšném projektu rekonstrukce
střechy farního kostela Narození sv. Jana Křtitele ve Slušovicích.




                                                                                            7
3. Přírodní podmínky
3.1 Geologie území
Z hlediska geologické stavby náleţí území ke karpatské soustavě, která je na území východní
Moravy tvořena Západními Karpaty. Mezi podjednotky Západních Karpat, které zasahují na
území mikroregionu Slušovicka, se řadí celky Hostýnsko – Vsetínská hornatina a Vizovická
vrchovina. Geologické sloţení oblasti je poměrně jednotné. Skládá se z několikanásobně
střídajících se vrstev sedimentů (pískovců, slepenců, jílovců, jílovitých břidlic a slínovců).
Tyto sedimenty se ukládaly v hlubokomořském prostředí od konce druhohor aţ do starších
třetihor. V průběhu třetihorního alpínského vrásnění byly jednotlivé vrstvy vyzdviţeny a
vyvrásněny. Výsledkem tohoto vrásnění byla pohoří členící se v pásma, která byla lemována
sníţeninami. Tyto deprese byly v mladších třetihorách zaplaveny mořem, v němţ se ukládaly
jíly, písky a štěrky. V dalším období, v chladných fázích pleistocénu ukládal vítr v prostoru
dnešní Fryštácké Brázdy, která okrajově zasahuje na naše území, jemnozrnný materiál spraší.

3.2 Geomorfologické poměry
Krajina mikroregionu Slušovicko má převáţně ráz pahorkatiny a vrchoviny. Do jeho severní
části okrajově zasahuje rovněţ pásmo hornatiny Hostýnských vrchů. Centrální částí regionu
probíhá severojiţním směrem poměrně široké údolí řeky Dřevnice. Řeka Dřevnice dále
protéká krajským městem Zlínem a tvoří přirozenou osu Zlínské vrchoviny.
Z hlediska geomorfologického členění oblast Slušovicka náleţí ke geomorfologické provincii
Západních Karpat a její subprovincii Vnější Západní Karpaty. Tato subprovincie se dělí do
několika dalších oblastí a podcelků. Z lokální perspektivy zasahuje na jihozápad
mikroregionu sníţenina zvaná Fryštácká Brázda, jeţ je podjednotkou Vizovické vrchoviny a
má ráz pahorkatiny. Většinu území pokrývá další podjednotka Vizovické vrchoviny a sice
Zlínská vrchovina, jejíţ nadmořské výšky se pohybují většinou v rozmezí 300 aţ 500 m n.m.
Její nejvyšší vrcholky se tyčí na severovýchodě Slušovicka. Absolutně nejvyšší vrcholky
nalezneme na samotném severu území v Hostýnských vrších, nedaleko obce Podkopná Lhota
(Humenec 703 m n.m.). Jak jiţ bylo řečeno, území Západních Karpat je tvořeno flyšovými
souvrstvími střídajících se pískovců a jílovců, popř. slínovců. Právě střídání těchto vrstev
hrálo klíčovou roli při utváření reliéfu krajiny. V pískovcích se vytvořily masivní hřbety,
zatímco v jílovcích sedla, údolí a kotliny. Typickým příkladem sníţeniny je Dřevnické údolí.

3.3 Vodstvo
Území mikroregionu je odvodňováno řekou Dřevnicí, která je levostranným přítokem řeky
Moravy a náleţí k úmoří Černého moře. Řeka Dřevnice je jedinou větší řekou regionu a má
značný vodohospodářský význam. Na jejím horním toku byla v roce 1975 vybudována vodní
nádrţ Slušovice s plochou 77,7 ha a objemem 9,95 mil. m³. Nádrţ slouţí jako zásobárna pitné
vody pro město Zlín a okolí a napomáhá sniţovat průtok na dolní toku v případě povodní. Na
základě zkušeností z minulosti byly pro potřeby ochrany obyvatelstva před povodněmi
vymezeny v územním plánu Zlínského kraje tzv. záplavová území. Jejich rozmístění ukazuje
následující obrázek.




                                                                                            8
Obr. č.1: Záplavová území na Slušovicku




Zdroj: Mapový server Zlínského kraje. [http://mapy.kr-zlinsky.cz/ - 25.4.2007 ]

3.4 Klimatické podmínky
Slušovicko náleţí do mírně teplé podnebné oblasti, v rámci níţ se objevují menší rozdíly
vlivem odlišné nadmořské výšky. Nejteplejší a nejsušší klima se vyskytuje na jihu a
jihozápadě území v oblasti pahorkatin, naopak nejchladnější a nejvlhčí na severu v oblasti
Hostýnských vrchů. Průměrná teplota v lednu kolísá mezi -2 a -5°C, v červenci pak mezi 16 a
18°C. Průměrná roční teplota činí 6 aţ 8°C. Průměrné roční sráţky se pohybují mezi 700 aţ
1000 mm. Průměrná roční teplota a průměrný roční úhrn sráţek za 45ti leté období (1961-
2005) naměřené na nedaleké meteorologické stanici ve Vizovicích činí 8,0°C a 719,6 mm
sráţek.

3.5 Půdní fond
Jelikoţ území mikroregionu leţí v oblasti pahorkatin a vrchovin s větší výškovou členitostí ,
vyznačuje se jeho struktura vyuţití půdy vyšším podílem trvalých travních porostů a lesů
oproti průměrných hodnotám České republiky (viz následující tabulka). Orná půda tvoří asi
20% veškeré půdy, trvalé travní porosty 18% a lesní půda dokonce 45%. U ostatních typů
vyuţití půdy se území nijak výrazně neodlišuje od průměrných hodnot okresu Zlín a Česka.

Tabulka č.1: Struktura využití půdy v mikroregionu, okresu Zlín a Česku
                                                        Způsob využití půdy (v procentech)
                                           chmelnice,
                                                          trvalé
      Územní jednotka                        vinice,                              vodní      zastavěné   ostatní
                              orná půda                   travní    lesní půda
                                           zahrady a                              plochy      plochy     plochy
                                                         porosty
                                          ovocné sady
         Okres Zlín               26            3           17         42            1          2          8

           Česko                  39            3           12         34            2          2          9
Zdroj: Statistická ročenka Zlínského kraje 2006. ČSÚ Zlín, Obce v číslech 2003 – okres Zlín. ČSÚ Zlín

                                                                                                            9
Nejvyšší podíl orné půdy mají obce na jihozápadě mikroregionu, tedy v oblasti pahorkatiny,
kde se navíc vyskytují i nejpříznivější klimatické podmínky. Naopak nejvyšší podíl trvalých
travních porostů najdeme na severu území v oblasti vrchoviny v obcích Podkopná Lhota a
Trnava.

Mapa č.4: Struktura využití půdy v obcích mikroregionu




                                         Podk opná
                                           Lhota


                                                        Trnava



                                                                     Všemina


                          Hr obice


                                               Neubuz
                         Bøezová                                 Deš ná
               Ostrata

                                  Sluš ovice
          Hv ozdná                                                             Leg end a:
                                                                                   O rn á p ù d a
                     Veselá
                                                                                   Ch m e ln i ce , vi ni ce , za h r a dy a o v o cn é sa d y
                                                                                   Tr va lé tr a vn í p o ro s ty
                                                                                   Le s y
                                                                                   V od n í p l oc h y
                                                                                   Za sta v ì n é p lo c h y
                                                                                   O sta tn í p lo c hy




    0                         5                              10 km




 Zdroj: Základní údaje o obcích (2004). ČSÚ.

Z hlediska klasifikace půd se na Slušovicku se setkáváme se třemi typy půd. V nejjiţnější
části sem zasahují nejúrodnější hnědozemě, popř. ilimerizované hnědozemě, které jsou
vhodné pro pěstování pšenice, ječmene, cukrovky nebo vojtěšky. V centrální části nalezneme
hnědé lesní půdy (kambizemě) niţších poloh, typické pro pahorkatiny a vrchoviny. Na nich se
daří pěstování pšenice, ječmene, ţita, brambor, ovsa a lenu. Na severu Slušovicka se vyskytují
rovněţ hnědé lesní půdy vyšších poloh typické pro pastviny a lesy. Mikroregion Slušovicka se
nachází na přechodu méně úrodných oblastí s pěstováním pícnin a oblastí s převládajícím
pastevním chovem skotu.

3.6 Rostlinstvo a ţivočišstvo
Vegetační kryt území je podmíněn především polohou území na západním okraji karpatské
soustavy. Na pestrosti rostlinstva se podílejí níţiny Dolnomoravského a Hornomoravského
úvalu, odkud proniká nivní flóra panonské níţiny, a rovněţ pahorkatiny, které umoţňují šíření
suchomilných, lesostepních a stepních druhů. Druhově bohaté jsou podhorské karpatské louky


                                                                                                                                   10
a pastviny, na nichţ se uplatňuje původní lesní vegetace i jiné teplomilné druhy, které sem
pronikly aţ po umělém odlesnění. V nejvyšších polohách Hostýnských a Vizovických vrchů
najdeme pestré květnaté bučiny a jedlobučiny s bohatým podrostem bylinných druhů, jeţ zde
dosahují nejzápadnějšího rozšíření karpatské horské květeny.
Mikroregion Slušovicka spadá do 2 fytogeografických oblastí, a sice do Hostýnských vrchů a
Zlínských vrchů. Květena Hostýnských vrchů nabízí řadu typických karpatských druhů jako
např. pryšec mahdlový a ostřice převislá. Oblast Zlínských vrchů, která leţí jiţně od
Hostýnských vrchů, pokrývaly v minulosti dubohabrové lesy. Na sever od údolí Dřevnice se
zase kdysi táhl pruh acidofilních doubrav. Pro lesní květenu jsou typické druhy jako svízel
Schuletsův, ostřice převislá a řepíček řepíkovitý. V nelesní vegetaci zde proniká řada
teplomilných druhů (např. růţe galská).
Původní faunu představovaly lesní druhy západní části Karpat. Tyto druhy se zachovaly ve
větší míře v Hostýnských vrších, které byly osídleny valašskou kolonizací teprve na začátku
novověku. Relativně chudší a jednotvárnou fauna nalezneme v podhůří Hostýnských a
Vizovických vrchů, kde jiţ řada přirozených stanovišť vymizela. K ochuzování zdejší fauny
dochází kvůli intenzivní zemědělské výrobě, která sniţuje například i stavy lovné zvěře
(koroptve, baţanti, zajíci aj.) nebo polního hmyzu. Menší lesíky hostí méně náročné druhy
ptactva a drobné savce. Podstatně bohatší je fauna vyšších poloh Hostýnských a Vizovických
vrchů a souvislejších lesních porostů. V horských lesích najdeme typické karpatské druhy
hmyzu (např. střevlíček Abax Schüpeli). Ţije zde rovněţ mlok skvrnitý a čolek horský. Na
loukách a pastvinách můţeme spatřit ještěrku ţivorodou nebo zmiji obecnou. Z ptáků
jmenujme jeřábka lesního, sluku obecnou nebo holuba doupňáka. Mezi savci jsou nejhojnější
rejsek horský, kuna lesní, jezevec, liška, srnec a jelen.

3.7 Ochrana přírody
Na území mikroregionu Slušovicka se nevyskytuje ţádné velkoplošné chráněné území
s vysokým stupněm ochrany přírody. Nalézají se tu však dva přírodní parky, které patří mezi
tzv. obecně chráněná území. Na severozápadě Slušovicka se jedná o Přírodní park Hostýnské
Vrchy a na severovýchodě o Přírodní park Vizovické vrchy. Byly zřízení pro ochranu a
zachování přírodních, kulturních a historických hodnot krajiny. Zásahy do krajinného rázu,
zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na
zachování významných krajinných prvků.
Přírodní park Hostýnské vrchy byl vyhlášen v roce 1995. Podle vegetační stupňovitosti patří
lesy v Hostýnských vrších do bukového a jedlobukového stupně (lesy na úpatí do
dubobukového). Nejcennější části původních porostů, mající převáţně charakter pralesů a
suťových lesů jsou zákonem chráněny jako tzv. zvláště chráněná území. V důsledku
nesprávného lesnického hospodaření v minulosti však byly na větších plochách v území
vysázeny smrkové monokultury.
V oblasti parku se vyskytuje jediné maloplošné chráněné území v mikroregionu a sice
přírodní památka Jalovcová louka. Nachází se západně od obce Trnava. Hlavním motivem
ochrany jsou teplomilná společenstva původní pastvinné vegetace na svaţitém území s
bohatým výskytem jalovce obecného.
Přírodní park Vizovické vrchy je charakterizován souvisle zalesněnou hornatinou, typickým
osídlením a hospodařením na svazích a v údolích a je významný z pohledu krajinářského,
ekologického a rekreačního. Lesní porosty tvoří smrkové monokultury a z menší části selské
lesíky s břízou, osikou, habrem a dalšími dřevinami. Pro niţší polohy je charakteristický
krajinný ráz pasekářského osídleni. Nejhodnotnější části přírody, k nimţ patří zbytky
květnatých luk, skalní útvary a lesy, jsou zařazeny mezi maloplošná chráněná území.



                                                                                        11
4. Obyvatelstvo
4.1 Obecná charakteristika obyvatelstva
V mikroregionu Slušovicko ţilo k 1.1. 2005 celkem 9228 obyvatel. To představuje asi 5 %
populace okresu Zlín. Jedná se venkovský region s pouze jediným menším městečkem,
kterými jsou Slušovice. Ve Slušovicích ţilo v roce 2005 2948 obyvatel, coţ představuje asi
třetinu populace celého mikroregionu. Populačně největšími venkovskými sídly jsou
Hvozdná, Trnava a Všemina, všechny s více neţ tisícem obyvatel. Nejmenší obcí je pak
Dešná se 182 obyvateli. Podíl jednotlivých velikostních kategorií obcí na celkové populaci
mikroregionu ukazuje následující graf.

Graf č.1: Zastoupení velikostních kategorií obcí v mikroregionu




Zdroj: Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje k 31.12.2005. ČSÚ Zlín.


Podíváme-li se na dlouhodobý vývoj populace, nejzajímavější je situace města Slušovice.
Během 70. a 80. let se jeho populace díky rozvoji Agrokombinátu Slušovice a následné
vysoké míře přistěhovalectví zdvojnásobila (viz dále graf č.2). Růst populace, i kdyţ
s podstatně menší dynamikou, pokračoval aţ do roku 2000, po kterém dochází k mírnému
poklesu či stagnaci..




                                                                                       12
                      Graf č.2: Index vývoje počtu obyvatel v obcích Slušovicka




Zdroj: Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje k 31.12.2005. ČSÚ Zlín.
       Obce v číslech 2003 – okres Zlín. ČSÚ Zlín

Zajímavé je i srovnání vývoje počtu obyvatel Slušovic s okolními městy. Jak uvádí
následující tabulka, v roce 1970 byly Slušovice relativně malou obcí, která v průběhu 70. a
80. let dorostla takřka do velikosti nedalekého Fryštáku.

Tabulka č.2: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve vybraných městech

  Město        1970         1980        1991         1995         2001    2005
Slušovice      1369         1902        2760         2 978        2985    2948
 Vizovice      3843         4251        4355         4 405        4501    4514
 Fryšták       3390         3446        3299         3 743        3473    3501
   Zlín       70 252       79 519        83 126      83 026      80 854   78 285
Zdroj: Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje k 31.12.2005. ČSÚ Zlín.
       Obce v číslech 2003 – okres Zlín. ČSÚ Zlín

Slušovice se tedy, na rozdíl od ostatních měst, staly lokálním centrem poměrně nedávno.
V posledním desetiletí nejvíce populačně rostly Vizovice, Slušovice naopak stagnovaly a Zlín
s Fryštákem obyvatelstvo ztrácely. Absolutně nejvíce ztratil Zlín, a to téměř 5 tisíc obyvatel.
Zbývající obce mikroregionu od roku 1961 do poloviny 90. let populačně ztrácely nebo
stagnovaly. V posledním desetiletí dochází u těchto obcí ke stagnaci či růstu počtu obyvatel.
V posledním období zaznamenaly největší populační růst díky zvýšené míře stěhování
podpořené novou výstavbou bytů obce Dešná, Hvozdná a Březová. Jedná se o obce
s výhodnou geografickou polohou, které leţí v zázemí Slušovic a zároveň nejblíţe krajskému
městu Zlín. Celkově dochází v posledním desetiletí k mírnému růstu populace mikroregionu,
který je důsledkem zvýšené míry přistěhovalectví zvláště do obcí v jiţní části území.


                                                                                            13
Co se týče hustoty zalidnění, dosahuje Slušovicko prakticky shodných hodnot jako činí
celorepublikový průměr. Hodnota pro Slušovicko činila v roce 2005 127 obyv./km2, pro
Česko pak 131 obyv./km2. Největší hustotu zalidnění mají obce Slušovice, Březová, Hvozdná
a Veselá v jiţní části mikroregionu, kde mimo jiné najdeme nejpříznivější přírodní podmínky.
Naopak nejniţší hustotu zalidnění mají obce na severu území, které se nacházejí v oblasti
vrchovin s vysokým podílem lesů. Hustotu zalidnění všech obcí ukazuje následující mapka.

                           Mapa č.5: Hustota zalidnění v obcích mikroregionu




                                                               Podkopná
                                                                 Lho ta



                                                                        Trnava

                                                                                          Vše mina


                                                Hro bi ce

                                  Ostrata                             Neubuz     Dešn á
                                               Březová


                          Hv ozdná                       Slušov ice
                                                                                                           n
                                                                                           Hus tota zalidněí
                                         Ves elá                                                    50 - 69.9
                                                                                                    70 - 89 .9
                                                                                                    90 - 119.9
                                                                                                    120 - 179 .9
                                                                                                    180 obyv. /km2 a víc

                  0   1       2      3     4        5 km


Zdroj: Počet obyvatel v obcích Zlínského kraje k 31.12.2005. ČSÚ Zlín.
       Základní údaje o obcích (2004). ČSÚ.



4.2 Demografie
Proto, abychom byli schopni přesně vysvětlit, proč v některých obcích dochází k růstu
populaci, zatímco jiné stagnují či pomalu vymírají, zhodnotíme nyní jednotlivé obce
mikroregion z hlediska vývoje přirozeného přírůstku/úbytku a migračního salda obyvatelstva.
Jako srovnávací období pouţijeme období mezi lety 1995 a 2005. Celkově lze říci, ţe hodnoty
přirozeného přírůstku celého mikroregionu byly aţ na rok 2002 vţdy vyšší neţ v případě
okresu Zlín a Zlínského kraje (viz dále Graf č.3). Pohybovaly se přibliţně mezi -2 a 4‰, coţ
znamená, ţe přirozená měna jen mírně ovlivňovala vývoj počtu obyvatelstva. Celkem v šesti
letech dosáhla kladných hodnot, kdeţto okres Zlín i Zlínský kraj vţdy vykazovaly zápornou
hodnotu, čili přirozený úbytek obyvatelstva. V posledních dvou sledovaných letech obyvatel



                                                                                                                           14
v mikroregionu jako celku přirozenou měnou přibývalo, zejména v roce 2005, kdy přirozená
měna dosáhla hodnoty 3,0‰.

Graf č.3: Vývoj přirozené měny obyvatelstva v mikroregionu v letech 1995 – 2005




Zdroj: Počty ţivě narozených v obcích Zlínského kraje v letech 1995 aţ 2005. ČSÚ Zlín
Na změny v počtu obyvatel obcí Slušovicka má však větší vliv neţ přirozená měna migrační
saldo, neboli stěhování. Od roku 1997 byl téměř po celé sledované období mikroregion
migračně ziskový, nejvíce pak v posledních čtyřech letech (viz dále Graf č.4 a 5). S výjimkou
let 1995 a 1996 jsou hodnoty migračního salda mikroregionu vţdy vyšší neţ u okresu Zlín a
Zlínského kraje. Pohybovaly se v rozmezí 0,2 aţ 6,4 %.

Graf č.4: Vývoj migračního salda v mikroregionu v letech 1995 – 2005




Zdroj: Přírůstky/úbytky stěhováním v obcích Zlínského kraje v letech 1995 aţ 2005. ČSÚ Zlín


                                                                                              15
O tom, ţe stěhování v posledních letech daleko více ovlivňovalo změny v počtu obyvatelstva
regionu neţli přirozené měna, vypovídá i následující graf č.5 (viz dále), který ukazuje celkový
přirozený přírůstek/úbytek a celkové migrační saldo za celé období 1995-2005 (souhrnně) na
úrovni jednotlivých obcí. Nejvíce migračně ziskové byly obce Dešná, Hvozdná, Hrobice a
Březová, tedy obce u nichţ došlo s výjimkou Hrobic k nejdynamičtějšímu nárůstu počtu
obyvatel. Hrobice zaznamenaly totiţ ve sledované období vysoký úbytek přirozenou měnou.
Nejvíce migračně ztrátové byly postupně na atraktivitě ztrácející Slušovice a polohově
znevýhodněná Podkopná Lhota. Příčinou záporného migračního salda Slušovic bude zřejmě
zčásti stěhování ze Slušovic do jeho bezprostředního zázemí, ale také do vzdálenějšího okolí.
Nejvíce přirozenou měnou přibývaly Dešná a Slušovice, které mají velmi mladou populaci.
Populačně mladé jsou i obce Všemina a Neubuz, které mají nízký index stáří (viz dále mapa
č.5). Index stáří je procentuálně vyjádřený poměr mezi počtem obyvatel starších 65 let a
obyvatel mladších 15 let. Čím vyšší hodnota indexu, tím starší obyvatelstvo. Na druhé straně
stojí obce, které přirozenou měnou vymírají a disponují vyšším podílem staršího obyvatelstva.
Jedná se o jiţ zmíněné Hrobice a Podkopnou Lhotu. Vyšší přirozený úbytek měla i obec
Březová.

Graf č. 5: Celkový přirozený přírůstek a migrační saldo za období 1995 - 2005




Zdroj: Počty ţivě narozených v obcích Zlínského kraje v letech 1995 aţ 2005. ČSÚ Zlín
       Přírůstky/úbytky stěhováním v obcích Zlínského kraje v letech 1995 aţ 2005. ČSÚ Zlín


Z hlediska věkové struktury má v posledních desetiletích Slušovicko díky celkově vyšší míře
porodnosti a migračního salda oproti okresu Zlín a i průměru České republiky výrazně mladší
populaci. Index stáří měl v roce 2005 v případě Slušovicka hodnotu 75,0, okresu Zlín 104,8 a
Česka 94,0.




                                                                                              16
                         Mapa č.6: Index stáří v obcích mikroregionu v roce 2005



                                                             Podkopná
                                                               Lhota



                                                                      Trnava

                                                                                       Všemina


                                              Hrobice

                               Ostrata                              Neubuz     Dešná
                                             Bøezová


                         Hvozdná                        Slušovice                            Index stáří
                                                                                             Index stáøí
                                        Veselá                                                      40 - 59.9
                                                                                                    60 - 79.9
                                                                                                    80 - 99.9
                                                                                                    100 a více


               0     1     2       3     4       5 km




Zdroj: Hlavní věkové skupiny obyvatel v obcích okresu Zlín k 31. 12. 2005. ČSÚ 2005


4.3 Vzdělaní
Vzdělanost obyvatel mikroregionu je ve srovnání s okresem Zlín a Českem mírně
podprůměrná (viz níţe tabulka č.3). Vzhledem k tomu, ţe se však jedná z velké části o
venkovskou populaci, lze úroveň vzdělanosti povaţovat za poměrně dobrou. Největší rozdíly
se vyskytují podle očekávání u podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Podíl
vysokoškoláků na populaci starší 15 let činil v roce 2001 na Slušovicku 6% a v celém Česku
8,9%.

Tabulka č.3: Vzdělanostní struktura obyvatelstva v roce 2001
                                       Obyvatelstvo 15ti leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání (v %)
                                                                 vyučen a                úplné střední
    Územní jednotka                                                                                                    bez vzdělání
                                        základní a                střední                  s matur.,
                                                                                                       vysokoškolské      včetně
                                       neukončené               odborné bez              vyšší odborné
                                                                                                                       nezjištěných
                                                                  matur.                 a nástavbové
 mikroregion Slušovicko                       28                        42                       23              6          1
        okres Zlín                            24                        38                       28              9          1
          Česko                              23,1                      38,0                      28,4            8,9       1,7
Zdroj: Vybrané údaje ze SLDB 2001 za ZSJ - okres Zlín. ČSÚ Zlín.
       Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - Pramenné dílo. ČSÚ.


Úroveň vzdělání obyvatelstva v jednotlivých obcích znázorňuje následující mapa. Z té je
patrné, ţe nejvzdělanější populaci mají Slušovice. Podíl obyvatel s úplným středním
vzděláním s maturitou, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním je téměř 40 %.
Ostatní obce mají méně vzdělanou populaci a nejsou mezi nimi výraznější rozdíly. Nejméně


                                                                                                                                      17
vzdělanou populaci mají geograficky odlehlé obce na severu území. Jedná se o obce
Podkopná Lhota, Trnava a Všemina.

            Mapa č.7: Vzdělanostní struktura obyvatelstva v obcích mikroregionu



        Legenda

         Obyva telstvo starší 15ti let po dle vzd ì lán í                                                Po dkop ná
               Zá kl a dn í a n e u ko n èe n é vz dì l á ní                                               Lho ta
               V yu èe n a støe dn í o d b o rn é b e z m a tu ri ty
               S tø d n í o d bo r n é s m a tu ri to u, v yšš í o d bo r n é a
                   e                                                                                                  Trn av a
               ná s ta vb o vé
               V yso ko š ko ls ké
               B ez vzd ì lá n í v èe tn ì ne zj iš tì ný ch                                                                      Všem ina


                                                                                       Hrobice


                                                                                                            Neu buz
                                                                                      Bøezov á                                   Dešná
                                                                       Os t ra ta

                                                          Hv oz dná                          Sluš ov ic e


                                                                                  Ve se lá




        0                                            5                                           10 km




Pozn. Velikost diagramu odpovídá počtu obyvatel starších 15ti let.


Zdroj: Vybrané údaje ze SLDB 2001 za ZSJ - okres Zlín. ČSÚ Zlín


4.4 Národnostní sloţení a náboţenské vyznání
Obyvatelstvo Slušovicka je národnostně jednotné. Převáţná většina obyvatelstva se hlásí
k české nebo moravské národnosti. Nejpočetnější národnostní menšinou jsou Slováci.
Specifickým rysem území je rovněţ vysoký podíl věřících. Příslušnost k náboţenskému
vyznání uvedlo v roce 2001 téměř 75 % obyvatelstva. Pro srovnání podíl věřícího
obyvatelstva v okrese Zlín a v České republice dosáhl ve stejném roce 53,1% a 32%. Většina
věřících se hlásí k římskokatolickému vyznání.

4.5 Dojíţďka a vyjíţďka za prací
Jedním z ukazatelů integrity regionů a regionálního významu center je dojíţďka a vyjíţďka za
prací. Data o vyjíţďce za prací v roce 2001 dle jednotlivých obcích ukazuje následující
tabulka. Nejsilnějším centrem pracovní dojíţďky byl jednoznačně Zlín, následovaný centrem
mikroregionu Slušovicemi.

                                                                                                                                             18
Tabulka č.4: Pracovní vyjížďka z obcí Slušovicka

                                                   % podíl            Hlavní
                              Počet
                                               vyjíždějících za     směr denní
       Obec              vyjíždějících za
                                                prací z obce ze      pracovní
                              prací
                                             všech zaměstnaných      vyjížďky
      Březová                  166                  77,2                  Zlín
       Dešná                   77                   78,6             Slušovice
      Hrobice                  120                  63,5                  Zlín
     Hvozdná                   324                  67,6                  Zlín
      Neubuz                   154                  73,3             Slušovice
      Ostrata                  117                  74,1                  Zlín
 Podkopná Lhota                106                  72,1                  Zlín
     Slušovice                 778                  49,9                  Zlín
      Trnava                   360                  68,7                  Zlín
      Veselá                   257                  71,2                  Zlín
     Všemina                   359                  73,1             Slušovice

Zdroj: Dojíţďka za prací a do škol ve Zlínském kraji (na základě výsledků SLDB 2001). ČSÚ Zlín.

Z většiny obcí vyjíţdělo za prací více neţ 2/3 ekonomicky aktivního obyvatelstva. Výjimku
představuje samotné centrum mikroregionu, město Slušovice, ze kterého vyjíţdělo necelých
50% ekonomicky aktivních obyvatel. Slušovice tak nestačí pracovně uspokojit vlastní
obyvatele, kteří vyjíţdějí za prací zejména do Zlína, dále do Vizovic a Neubuzi. Slušovice
tedy nejsou z pohledu pracovní dojíţďky dostatečně integrujícím centrem pro okolní obce.
Zajímavé je srovnání vývoje počtu obyvatel a pracovní dojíţďky Slušovic a okolních center
v období 1991 – 2001, jak jej uvádí následující tabulka.

Tabulka č.5: Velikostní charakteristiky vybraných měst

                                        Počet dojíždějících        Obsazená prac.
                 Počet obyvatel
                                         do obce za prací              místa
   Obec
                 1991         2001          1991      2001         1991          2001

 Slušovice       2760         2985          2590     1664         3490           2445
    Zlín        83 126       80 854         18098    17513        55663          48864
 Vizovice        4355         4501           734     1703         1884           2922

Zdroj: Dojíţďka za prací a do škol ve Zlínském kraji (na základě výsledků SLDB 2001). ČSÚ Zlín.
      Obce v číslech 2003 – okres Zlín. ČSÚ Zlín


Zatímco Slušovice i Vizovice v průběhu 90.let minulého století populačně rostly, počet
dojíţdějících za prací do Slušovic klesl o více neţ třetinu, kdeţto v případě Vizovic se více
neţ zdvojnásobil. To svědčí o příznivějším ekonomickém rozvoji v tomto novém správním
centru. Z hlediska celkového počtu obsazených pracovních míst tak Vizovice předstihly
Slušovice. I tak ale Slušovice zůstávají důleţitým lokálním centrem pracovní dojíţďky.

                                                                                                  19
5. Domovní a bytový fond
Co se týče počtu trvale obydlených bytů, nevyskytují se mezi obcemi příliš výrazné rozdíly.
Počet trvale obydlených bytů připadajících na 100 obyvatel dané obce je u všech obcí velmi
podobný (viz dále tabulka č.6). Nejvyšších hodnot dosahují obce, kde v posledních letech
probíhala rozsáhlejší výstavba nových domů. Mezi tyto obce patří Březová, Hvozdná nebo
Slušovice.

Tabulka č.6: Vybrané charakteristiky trvale obydlených bytů
                                                               Trvale obydlené byty
                                                                    z toho % podíl
     Územní jednotka                       počet bytů na                                        Průměrná obytná
                                celkem                        v rodinných      v bytových
                                           100 obyvatel                                         plocha bytu v m2
                                                                domech           domech
           Březová                149            32,8               99              1                  62,7
            Dešná                  56            29,9              100              0                  61,1
           Hrobice                131            28,8               95              3                  60,8
          Hvozdná                 334            33,4               95              5                  60,0
           Neubuz                 137            31,9              100              0                  63,1
           Ostrata                106            30,6              100              0                  68,5
      Podkopná Lhota              106            31,7              100              0                  54,5
          Slušovice               989            33,4               53              45                 56,5
           Trnava                 328            29,1               95              4                  63,1
           Veselá                 226            31,9              100              0                  62,4
          Všemina                 286            27,1               98              1                  67,7
  mikroregion Slušovicko         2 848           31,4               82              17                 61,9
         okres Zlín              68 458          35,1               52              47                 50,2
        Zlínský kraj           204 806           34,5               58              41                 52,5
Zdroj: Vybrané údaje ze SLDB 2001 za ZSJ - okres Zlín, Kroměříţ, Uherské Hradiště a Vsetín. ČSÚ Zlín


Počet bytů připadajících na 100 obyvatel mikroregionu je ve srovnání s okresem Zlín a
Zlínským krajem niţší. Lze tedy konstatovat, ţe je Slušovicko podprůměrně vybaveno
bytovým fondem.Vzhledem k tomu, ţe se jedná o venkovský mikroregion, většina bytů se
nachází v rodinných domech. Pouze město Slušovice vykazuje vyšší podíl bytů v bytových
domech.
Pro potřeby posouzení kvalitativní úrovně bytového fondu byl zvolen ukazatel průměrné
obytné plochy bytu. V tomto ohledu dosahuje mikroregion nadprůměrných hodnot oproti
okresu Zlín i Zlínskému kraji. To je dáno zejména jiţ zmíněnou strukturou bytů, kdy v území
převaţují větší byty v rodinných domech. Dalším kvalitativním ukazatelem můţe být
například struktura domů dle období výstavby, jak ji ukazuje následující mapa.




                                                                                                               20
                                  Mapa č.8: Vybrané charakteristiky domovního fondu


     Legenda

     Dom y pod le ob dob í výstavb y
            do r o ku 1 9 1 9                                                             Po dkop ná
            19 2 0   -   1 94 5                                                             Lho ta
            19 4 6   -   1 98 0
            19 8 1   -   1 99 0
            19 9 1   -   2 00 1                                                                        Trn av a

     In dex vývoje poètu bytù m ezi lety 1 991 a 200 1 (v % )
                                                                                                                   Všem ina
            da ta n e js o u k d is po zi ci
            95 - 9 9 ,9
            10 0 - 1 0 4,9                                              Hrobice
            10 5 - 1 0 9,9
            11 0 a víc e
                                                                                             Neu buz
                                                                       Bøezov á                                   Dešná
                                                          Os t ra ta

                                                   Hv oz dná                  Sluš ov ic e


                                                                   Ve se lá




        0                                      5                                  10 km




Pozn. Velikost diagramů odpovídá celkovému poštu domů v dané obci.

Zdroj: Vybrané údaje ze SLDB 2001 za ZSJ - okres Zlín. ČSÚ Zlín



V porovnání s okresem Zlín a Zlínským krajem má Slušovicko výrazně vyšší podíl domů
postavených během posledních 30 let. To je dáno zejména rozmachem výstavby nových bytů
v 70. a 80. letech ve Slušovicích, v souvislosti s rozvojem JZD Slušovice. Největší podíl
domů postavených v období 1981-2001 mají zmíněné Slušovice a také Dešná, ve které
probíhala nová výstavba nejintenzivněji v 90.letech minulého století. Mezi ostatními obcemi
nejsou velké rozdíly ve stáří domů a jejich struktura se velmi podobá struktuře okresu Zlín
nebo Zlínského kraje. Nejvíce domů postavených před druhou světovou válkou najdeme
v Březové a Hrobicích.
Pro posouzení intenzity nové výstavby v poslední době pouţijeme ukazatel index vývoje
počtu bytů mezi lety 1991 a 2001, jehoţ hodnoty jsou zobrazeny v mapě č.8. Ten nám říká,
kolik procent bytů přibylo v roce 2001 oproti roku 1991. Nejvíce nových bytů se tedy
postavilo, kromě jiţ zmíněné Dešné, v Březové, Hvozdné a Slušovicích. Nejméně intenzivní
byla výstavba v Ostratě a Podkopné Lhotě. V posledním období, v letech 2002 - 2006, vrostl
významně počet nových bytů v Březové a ve Slušovicích.



                                                                                                                              21
Trošku odlišný obraz podává rozloţení neobydlených domů, jak jej uvádí tabulka č.7.
Zatímco v některých případech se logicky shodují obce s nejmenší stavební aktivitou
v poslední době s obcemi s nejvyšším podílem neobydlených, často opuštěných domů
(Hrobice, Podkopná Lhota, Trnava), v jiných to tak není. Jedná se například o obce Hvozdná
a Dešná, které mají vysoký podíl neobydlených domů, ale také vyšší podíl domů postavených
v posledních letech. Hodnota podílu neobydlených domů v mikroregionu na celkovém počtu
domů se přibliţně shoduje s hodnotou okresu Zlín a oproti Zlínskému kraji je dokonce niţší.
Lze tedy říci, ţe v oblasti se nachází spíše méně neobydlených domů, které by mohly být
zátěţí pro obce.

Tabulka č.7: Zastoupení neobydlených domů v obcích mikroregionu

                                          Neobydlené domy
           Obec                                   podíl na celkovém
                              na 100 obyvatel
                                                  počtu domů (v %)

          Březová                     2                    6,7
           Dešná                      8                   22,4
          Hrobice                     7                   21,1
         Hvozdná                      5                   16,6
          Neubuz                      3                    8,5
          Ostrata                     4                   11,3
      Podkopná Lhota                  7                   20,0
         Slušovice                    1                    6,4
          Trnava                      4                   14,4
           Veselá                     3                   10,8
          Všemina                     4                   12,2
 mikroregion Slušovicko               3                   12,3
        okres Zlín                    2                   11,7
       Zlínský kraj                   3                   14,1

Zdroj: Vybrané údaje ze SLDB 2001 za ZSJ - okres Zlín. ČSÚ Zlín




                                                                                        22
6. Ekonomická aktivita a zaměstnanost obyvatelstva
6.1 Ekonomická aktivita a zaměstnanost
Mezi jedny z nejdůleţitějších ukazatelů, které vypovídají o socioekonomických podmínkách
daného území, patří míra ekonomické aktivity obyvatelstva a struktura ekonomicky aktivního
obyvatelstva dle hospodářských sektorů. Oba tyto ukazatele jsou zobrazeny na mapě č.9 (viz
dále). Nejvyšší míru ekonomické aktivity mají obce Dešná, Veselá a Slušovice. Všechny tyto
obce se vyznačují mladou populací i poměrně nízkou nezaměstnaností. Naopak nejméně
ekonomicky aktivní jsou obyvatelé obcí, které v minulosti migračně ztrácely a jejich populace
tak stárly. Jedná se o obce Podkopná Lhota, Březová a Hrobice. Jak ukazuje tabulka č. 8 (viz
dále), míra ekonomické aktivity celého mikroregionu je však nepatrně vyšší oproti hodnotě za
okres Zlín nebo Česko.

Mapa č.9: Míra ekonomické aktivity a struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva
podle hospodářských sektorů v roce 2001


         Legenda

         Ekon omicky aktivního ob yvatelstvo pod le ho sp odá øských
         se ktorù                                                                                        Po dkop ná
                                                                                                           Lho ta
              ze mì d ì ls tví, l e sn ic tví a r yb ol o v
              pr ù m ysl
              sta ve b n ic tví
                                                                                                                      Trn av a
              slu žb y a o s tatn í e k on o m i cké è in n o sti



         Míra ekon omické aktivity o byvate lstva                                                                                 Všem ina
              45 - 4 9 ,9
              50 a v íce
                                                                                       Hrobice


                                                                                                            Neu buz
                                                                                      Bøezov á                                   Dešná
                                                                         Os t ra ta

                                                                                             Sluš ov ic e
                                                                  Hv oz dná

                                                                                  Ve se lá




         0                                                    5                                  10 km




Pozn. Velikost diagramů odpovídá počtu ekonomicky aktivních v dané obci.

Zdroj: Vybrané údaje ze SLDB 2001 za ZSJ - okres Zlín. ČSÚ Zlín




                                                                                                                                             23
Druhým ekonomickým ukazatelem, který jsme si zvolili, je struktura ekonomicky aktivního
obyvatelstva podle hospodářských sektorů. V porovnání s Českem se na Slušovicku a i
v okrese Zlín vyskytuje vyšší podíl pracujících v průmyslu a stavebnictví (viz dále
tabulka č.8). To je dáno silnou pozicí obou sektorů ve Zlíně, Slušovicích i Vizovicích. Ve
městě Slušovice se uplatňuje především kovovýroba (výroba obytných kontejnerů), dále
potravinářský, plastikářský a elektrotechnický průmysl. Jedná se většinou o středně velké a
malé podniky s domácím kapitálem.
Z předchozí analýzy vyplývá, ţe velká část populace mikroregionu dojíţdí za prací do
průmyslových a stavebních podniků v okolních městech. Proto je zde také, vzhledem
k venkovskému charakteru území, nezvykle nízký podíl pracujících v zemědělství, lesnictví a
rybolovu, který je prakticky totoţný s celorepublikovou hodnotou.

Tabulka č.8: Míra ekonomické aktivity a struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva dle
hospodářských sektorů
                                   Míra                           % pracujících v odvětví
                                ekonomické
     Územní jednotka              aktivity            zeměd.,                               služby a
                                obyvatelstva        lesnictví a   průmysl    stavebnictví   ost.ekon.
                                   (v %)             rybolov                                činnosti

  mikroregion Slušovicko              52                 4          41            13           43
         okres Zlín                   51                 3          37            11           50
           Česko                      51                 4          29             9           58

Zdroj: Vybrané údaje ze SLDB 2001 za ZSJ - okres Zlín. ČSÚ Zlín
       Dlouhodobý vývoj kraje v letech 1993-2005. ČSÚ Zlín.

Zemědělství je důleţitým hospodářským odvětvím na Slušovicku. Kromě významu pro místní
ekonomiku a trh práce je důleţitá také jeho role jako odvětví, které má značný vliv na
utváření krajiny. Území je z hlediska podmínek k zemědělské výrobě dosti heterogenní.
Lepší podmínky pro zemědělství jsou v niţších polohách na jihozápadě území. Je to dáno
větším zastoupením orné půdy v půdním fondu, celkově vyšší úrodností půd a příhodnějšími
klimatickými podmínkami.
Lesnictví je rozvinuto na velké části území. Významné tesařské podniky se nacházejí ve
Slušovicích a Trnavě (Lesy České republiky, CE Wood, Lesní druţstvo SG Janůvky).
V odvětví se v posledních letech uplatňují inovace. Mění se struktura porostů skrze opětovné
upřednostňování výsadby původních druhů dřevin. Mění se také pouţívané technologie.
Z důvodu nedostatku finančních prostředků však většina subjektů neobnovuje své technologie
dostatečně rychle.
Dosti nízký je i podíl pracujících v sektoru sluţeb. To je ovlivněno nízkou úrovní urbanizace
obyvatelstva. Nejvěhlasnější společností v tomto sektoru je SWS , která sídlí ve Slušovicích a
zabývá se velkoobchodem a poradenstvím v oblasti výpočetní techniky a informatiky. Známá
je i další slušovická společnost MOBA zaměřující se na bezpečnostní a ochranné sluţby. Pro
ilustraci zde uvádíme seznam největších zaměstnavatelů Slušovicka pokrývajících všechny
výše zmíněné ekonomické sektory. Do seznamu byly zahrnuty společnosti s minimálně 50
zaměstnanci.




                                                                                                        24
Tabulka č.9: Nejvýznamnější zaměstnavatelé Slušovicka
Název                                                                  počet
                          Obec            Zaměření činnosti
společnosti                                                         zaměstnanců
                        Slušovice
                         (sídlo),        kovovýroba (výroba
FAGUS a.s.                                                            300 (2005)
                         Trnava           obytných buněk)
                        (provoz)
Greiner
                                         plastikářský průmysl
Packaging               Slušovice                                     395 (2004)
                                            (výroba obalů)
Slušovice
TNS Servis              Slušovice       automobilový průmysl          339 (2006)
MOBA                    Slušovice      pátrací a ochranné sluţby      250 (2005)


                                         zpracování kovového
PARTR                   Všemina                                       190 (2007)
                                            odpadu a šrotu


                                            velkoobchod s
SWS                     Slušovice      kancelářskou a výpočetní       130 (2006)
                                              technikou
Yoplait Czech           Slušovice            potravinářství           117 (2005)
                                        plastikářský průmysl
Elkoplast                Ostrata                                      90 (2004)
                                      (výroba plast. kontejnerů)
                                         velko a maloobchod
Oxalis                  Slušovice                                     75 (2006)
                                                s čajem
                                          silniční a nákladní
Cargo Air               Březová                                       60 (2005)
                                                doprava
Monza CZ                Slušovice             kovovýroba              60 (2007)
RAN                      Veselá               kovovýroba              60 (2005)
ENFIN CZ                  Dešná              maloobchod               50 (2006)
Caliga                  Slušovice              obuvnictví             50 (2006)
Morávia-chem             Hrobice          chemický průmysl            50 (2005)
                                        opravy a údrţba motor.
Nikey                   Hrobice                                       50 (2005)
                                               vozidel
RM GAS                  Hvozdná               stavebnictví            50 (2005)
Mould & Mastic
                         Neubuz               strojírenství           50 (2005)
Solutions

                       Podkopná
Imecon                                        kovovýroba              50 (2005)
                         Lhota
                        Slušovice
Lesní druţstvo           (sídlo),
                                                lesnictví                     -
SG Janůvky               Trnava
                        (provoz)
Zdroj: Vlastní zpracování na základě databáze HBI. [www.hbi.cz – 22.4.2007]
       Vlastní dotazníkové šetření


Z tabulky je patrné, ţe největší společnosti se koncentrují ve městě Slušovice. Velké
společnosti však najdeme i v Trnavě, Všemině a Ostratě. Menší podniky jsou poměrně
rovnoměrně rozmístěny takřka po celém mikroregionu. Nejvýznamnějšími ekonomickými
odvětvími z pohledu zaměstnanosti jsou kovovýroba, plastikářský a automobilový průmysl.
Uplatňují se i sluţby pro podniky a velko a maloobchod.

                                                                                    25
Z hlediska rozvoje podnikání je limitujícím faktorem okrajová poloha území v rámci ČR, dále
jeho dopravní dostupnost a nepříznivá situace na trhu práce. Další rozvoj jednotlivých firem
je kromě dostupnosti kvalitní pracovní síly determinován také niţší kapitálovou silou
některých podniků, která neumoţňuje pruţněji reagovat na měnící se podmínky na trhu.
Z hlediska odbytu výrobků a zásobování surovinami nehraje periferní poloha regionu
důleţitou roli. Menší podniky se většinou specializují na místní klientelu, větší podnikatelské
subjekty tento problém vyřešily přizpůsobením produktové a cenové politiky.

6.2 Nezaměstnanost
Stejně jako Zlínsko, tak i území mikroregionu Slušovicko patří tradičně k oblastem s niţší
mírou nezaměstnanosti. To dokládá graf č.6 (viz dále), jenţ znázorňuje vývoj
nezaměstnanosti na Slušovicku v posledních 6 letech. Míra nezaměstnanosti byla po celé
sledované odbobí pod úrovní okresu Zlín i České republiky. Navíc v posledních třech letech
došlo k výraznějšímu poklesu nezaměstnanosti aţ na honotu 5,6 % v roce 2006. Tento pokles
byl částečně ovlivněn změnou metodiky výpočtu nezaměstnanosti v roce 2004, ale z větší
části také přiznivějším ekonomickým vývojem v posledních letech.

Graf č.6: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2001 – 2006




Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz – 18.4.2007]

Regionální rozloţení nezaměstnanosti na úrovni jednotlivých obcí v roce 2006 ukazuje mapa
č.10 na následující straně. Nejvyšší míru nezaměstnanosti měla obec Ostrata (11,2 %) a dále
skupina obcí, které leţí v poněkud odlehlé severní části mikroregionu. Jedná se obce
Podkopná Lhota, Trnava a Všemina. Nejméně problémovými obcemi jsou z tohoto pohledu
Slušovice a Březová.




                                                                                              26
                     Mapa č.10: Míra nezaměstnanosti na Slušovicku k 31.12.2006

       Legenda

       Míra ne zamì stn ano sti (v% )
             mé n ì n e ž 5
                                                                        Po dk op ná
             5 - 6 ,9                                                     Lho ta
             7 - 9 ,9
             více n e ž 1 0 %                                                         Trn av a




                                                                                                 Vš em ina


                                                      Hrobice


                                         Ost ra ta   Bø ov á
                                                       ez                  Neu buz          Dešná




                                    Hvozdná                Sluš ov ice
                                                Ve se lá




0                               5                               10 km




Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz – 18.4.2007]




                                                                                                             27
7. Technická infrastruktura
7.1 Dopravní infrastruktura
7.1.1 Silniční doprava
Nejvýznamnější postavení v přepravě osob a zboţí má automobilová silniční doprava.
Mikroregion je poměrně dobře napojen na regionální silniční dálkové trasy, o něco hůře jiţ
však na dálniční síť. Nachází se zde jediná silnice II. třídy č. 491 vedoucí v trase Fryšták –
Slušovice – Lípa (viz dále Mapa č. 11). Komunikace spojuje region s krajským městem
Zlínem, dálniční sítí ČR a se Slovenskou republikou. Konkrétně je území napojeno na
dálniční síť postupně prostřednictvím silnic I. třídy č. 49 (Otrokovice – Zlín – Vizovice –
Horní Lideč – Púchov), č. 55 (Břeclav – Otrokovice – Hulín – Olomouc) a č. 47 (Hulín –
Kroměříţ – Vrchoslavice) nebo č. 50 (Staré město u U.H. - Bučovice – Slavkov u Brna –
Holubice). Brno je od Slušovic vzdáleno cca 120 km a Praha 330 km. Na slovenské území
vede zmíněná silnice I. třídy č. 49, která se v Púchově napojuje na slovenskou dálnici D1.
Třetí alternativní trasa spojující region s dálniční sítí je vedena po silnicích druhé, resp. první
třídy v trase Slušovice – Fryšták – Holešov – Hulín – Kroměříţ – Vrchoslavice. Mimo
zmíněnou silnici II. třídy se setkáme na Slušovicku uţ jen se silnicemi III. třídy. Celkovou
dopravní polohu mikroregionu ukazuje následující mapa.

Mapa č.11: Dopravní poloha mikroregionu Slušovicko




0             5            10 km




                                                                                                28
Zdroj: http://www.shocart.cz/cs/mapa-online.php



Napojení na českou i slovenskou dálniční síť by se však mělo v dohledné době výrazně
vylepšit, a to po vybudování rychlostní komunikace R49 v trase Hulín – Holešov – Fryšták –
Slušovice – Vizovice – Horní Lideč – státní hranice. Jako první bude vybudován úsek mezi
Hulínem a Fryštákem, jeţ bude slouţit k snadnějšímu napojení města Zlína k dálniční síti.
Součástí této etapy výstavby bude i vybudování zlínského dálničního přivaděče. Uvedení do
provozu těchto komunikací se plánuje na rok 2010. Zbývající část komunikace R49 má být
dokončena v září roku 2014. Vedení trasy R49 skrze území Slušovicka je ukázáno na
následujícím schématu.




                                                                                       29
Obr. č.2 : Trasa vedení komunikace R49




Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic. [http://www.rsd.cz/doprava/rychlost/index.htm – 20.4.2007]


                                                                                                 30
Pokud jde o stav silniční sítě, je většinou neuspokojivý – vyskytují se bodové i liniové
dopravní závady.
Vzhledem k tomu, ţe se region nachází stranou hlavních dopravních tahů, nedosahuje zde
silniční doprava velké intenzity, coţ má příznivý vliv na kvalitu ovzduší. Největší intenzita
dopravy se vyskytuje na zmíněné silnici II.třídy č.491 v úseku mezi Slušovicemi a Lípou.
Tuto skutečnost dokládá i následující obrázek.

Obr. č. 3: Intenzita silniční dopravy na Slušovicku




Legenda:




Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic. [http://www.scitani2005.rsd.cz/start.htm – 20.4.2007]




                                                                                            31
Větší význam má ještě silnice III.třídy č. 4915 spojující Slušovice se Vsetínem. Ostatní
komunikace mají lokální význam. Veřejná osobní doprava je zabezpečena výhradně
prostřednictvím autobusových linek.

7.1.2 Ţelezniční doprava
Osobní ţelezniční doprava zde není realizována, neboť územím Slušovicka neprochází ţádná
ţelezniční trať. Nejbliţší ţelezniční zastávkou je Lípa nad Dřevnicí, která se nachází na
regionální trati č.331 vedoucí z Otrokovic přes Zlín do Vizovic. Na této trati jezdí vyjma
několika mála spojů pouze osobní vlaky. Proto má trať spíše regionální význam.
V Otrokovicích se tato trať dále napojuje na 2. tranzitní ţelezniční koridor Břeclav – Přerov –
Ostrava – Petrovice u Karviné.

7.1.3 Vodní doprava
Vodní doprava se vzhledem k neexistenci vhodných vodních ploch či toků na území
nevyskytuje.

7.1.4 Letecká doprava
Nejbliţším vnitrostátním letištěm je letiště v Holešově. Nejbliţším mezinárodní letištěm je
letiště v Kunovicích u Uherského Hradiště. V osobní mezinárodní letecké dopravě je však
nejvíce vyuţíváno letiště Brno – Tuřany, Wien Schwechat nebo Praha – Ruzyně.

7.2 Vodovodní a kanalizační síť
Většina obcí je v současnosti napojena na vodovodní a kanalizační síť. Vodovod dosud není
vybudován v obcích Neubuz, Trnava a Všemina. Kanalizace zase schází v obcích Neubuz,
Trnava, Všemina, Dešná. V obcích Březová, Slušovice, Veselá je kanalizační síť napojena na
čističku odpadních vod.

Tabulka č.10: Připojení obcí na vodovodní a kanalizační síť

   Název obce          vodovod         kanalizace
     Březová              ano                ano
      Dešná               ano                ne
     Hrobice              ano                ano
     Hvozdná              ano                ano
     Neubuz                ne                ne
      Ostrata             ano                ano
 Podkopná Lhota           ano                ano
    Slušovice             ano                ano
      Trnava               ne                ne
      Veselá              ano                ano
     Všemina               ne                ne

Zdroj: Základní data o obcích (2004). ČSÚ.
       Vlastní dotazníkové šetření.



                                                                                            32
7.3 Zásobování plynem, tepelnými energiemi a elektrickou
    energií
7.3.1 Zásobování plynem
V současnosti je ve všech obcích mikroregionu zavedena plynofikace. Jako poslední byl
zemní plyn zaveden v obcích Podkopná Lhota a Trnava. Většina obyvatel vytápí své domy
zemním plynem (většinou se jedná o více neţ 2/3 domů v dané obci). Dalšími způsoby
vytápění jsou elektřina, uhlí a dřevo.

7.3.2 Zásobování tepelnými energiemi
V území není zavedeno centrální zásobování ani tepla ani teplé uţitkové vody. Veškeré
obytné domy jsou tedy vytápěny individuálně. Obnovitelné zdroje energie zde rovněţ zatím
nejsou vyuţívány. Z alternativní zdrojů stojí za zmínku jen několik málo jednotek slunečních
kolektorů a tepelných čerpadel ve Slušovicích.

7.3.3 Zásobování elektrickou energií
Kapacita i technický stav sítě nízkého napětí jsou ve všech obcích kromě Ostraty vyhovující.
V obcích Ostrata a Hvozdná se rovněţ nacházejí transformační stanice v nevyhovujícím počtu
či technickém stavu. Tyto nedostatky proto bude nutné v příštích letech napravit.

7.4 Spoje
V současnosti je ve všech obcích zaveden veřejně přístupný internet. Rovněţ pokrytí signálem
všech mobilních operátorů je na Slušovicku velmi dobré. Horší pokrytí mají pouze obce
Dešná a Ostrata.




                                                                                         33
8. Občanská vybavenost
Občanskou vybavenost území budeme posuzovat na základě vybavenosti a dostupnosti
školských, kulturních, zdravotnických a sociálních zařízení.

8.1 Školství
V obcích mikroregionu se můţeme setkat s mateřskými, základními a základními uměleckými
školami. Údaje o všech školských zařízení v mikroregionu uvádí následující tabulka.

Tabulka č.11: Přehled školských zařízení v obcích mikroregionu

                  Název                       Obec
             Mateřská škola                  Březová
             Mateřská škola                  Hrobice
             Mateřská škola                  Hvozdná
      Základní škola (niţší stupeň)          Hvozdná
  Základní umělecká škola (pobočka)          Hrobice
      Základní škola (niţší stupeň)          Neubuz
             Mateřská škola                  Slušovice
             Základní škola                  Slušovice
        Základní umělecká škola              Slušovice
             Základní škola                   Trnava
             Mateřská škola                   Trnava
             Mateřská škola                   Veselá
      Základní škola (niţší stupeň)           Veselá
             Mateřská škola                  Všemina
      Základní škola (niţší stupeň)          Všemina
Zdroj: Základní data o obcích (2004). ČSÚ.
       Vlastní dotazníkové šetření.


Mateřské školy se nacházejí v sedmi obcích mikroregionu a jsou tedy poměrně rovnoměrně
rozmístěny. Základní školy se většinou objevují v podobě škol niţšího stupně (Hvozdná,
Neubuz, Veselá a Všemina). Vyšší stupeň najdeme pouze v základní škole ve Slušovicích a v
Trnavě. Ve Slušovicích se taky nachází jediná základní umělecká škola, která má svou
pobočku v Hrobicích. Většina obcí rovněţ uvedla, ţe kapacita školských zařízení je v jejich
obci, případně v blízkém okolí, dostatečná. Střední odborná učiliště a střední odborné školy se
nacházejí v nedalekém Zlíně a Vsetíně. Nejbliţší vysoké školy se nacházejí ve Zlíně,
Olomouci a Brně.
Co se týče trendu vývoje počtu zapsaných dětí v mateřských a základních školách
v posledních letech, lze říci, ţe ve většině obcí dochází ke stagnaci čí mírnému poklesu.
Výraznější pokles počtu dětí zaznamenaly pouze základní školy v Trnavě a ve Hvozdné, a to
15, resp. 20 %. Menší pokles zaznamenala i základní škola ve Slušovicích. V budoucnu lze
očekávat opětovný nárůst počtu dětí, a to v souvislosti s očekávaným růstem porodnosti.



                                                                                            34
8.2 Kultura
Nabídka kulturního vyţití je v řešeném území poměrně velká. Najdeme zde celou řadu
kulturních zařízení. Jejich seznam je uveden v následující tabulce.

Tabulka č.12: Přehled kulturních zařízení v obcích mikroregionu
      Typ zařízení                                     Obce
    Veřejná knihovna                         všechny obce mikroregionu
 Ostatní kulturní zařízení     Březná,Dešná, Hrobice, Hvozdná,Slušovice, Veselá
 Středisko pro volný čas
                                                      Dešná
     dětí a mládeţe

     Valašská galerie                                Hvozdná
Přírodní amfiteátr včetně                       Hvozdná, Slušovice
       letních kin
Zdroj: Základní data o obcích (2004). ČSÚ.


Jedním z kulturních zařízení, které stojí za prohlídku, je Valašská galerie v obci Hvozdná.
Návštěvník si zde můţe prohlédnout výstavu medailí a obrazů. Na Slušovicku je rovněţ
pořádána celá řada kulturních, společenských a sportovních akcí. Nejvíce aktivní je v tomto
ohledu obec Hvozdná. Ze zajímavých akcí ve Hvozdné vzpomeňme Velikonoční jarmark
nebo zářijový Hvozdenský triatlon. Velmi činorodé jsou rovněţ obce Slušovice, Veselá a
Trnava. Například ve slušovickém městském kulturním středisku bývají pravidelně pořádány
výstavy a koncerty. Na podzim bývá kaţdoročně organizována Slušovská kulturní jeseň,
zajímavá přehlídka hudby různých ţánrů. Z dalších slušovických akcí, které oslovují i
návštěvníky z okolí, jmenujme Dostihové dny, Extreme moto show a Autotunnig moto show.
V okolních obcích jsou oblíbené lidové slavnosti, zejména masopust, zde nazývaný Končiny,
poutě nebo kácení máje. Netradiční akcí je rovněţ kaţdoročně pořádný košt slivovice
v obcích Březová, Hrobice a Neubuz.
Náročnější divák jistě ocení širší kulturní nabídku blízkého Zlína. Nachází se zde například
Městské divadlo, Filharmonie Bohuslava Martinů, dále několik kin, galerií a hudebních klubů.

8.3 Zdravotní a sociální péče
Zdravotní péče je pro občany Slušovicka dobře dostupná. Zdravotní středisko, které zahrnuje
dětské lékaře, všeobecné lékaře pro dospělé, stomatologa a gynekologa, se nachází ve
Slušovicích. Další odborní lékaři a nemocniční zařízení jsou ve Zlíně, který je dostupný
automobilem z kteréhokoliv místa regionu do 30 aţ 40 minut. Detašovaná pracoviště
některých lékařů se nacházejí také v některých dalších obcích mikroregionu. Přehled všech
zdravotnických zařízení na Slušovicku uvádí následující tabulka.




                                                                                         35
Tabulka č.13: Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích Slušovicka

                             Druh zařízení                           Obec
                           Ústav sociální péče                      Hrobice
            Detašované pracoviště ordinace dětského lékaře          Hvozdná
         Detašované pracoviště ordinace lékaře (pro dospělé)        Hvozdná
                     Dům s pečovatelskou sluţbou                    Hvozdná
                     Dům s pečovatelskou sluţbou                    Neubuz
                     Dům s pečovatelskou sluţbou                    Slušovice
   Samostatné ordinace - pro děti, dospělé, stomatolog, gynekolog   Slušovice
                Ostatní samostatná zařízení (veterinář)             Slušovice
                                 Lékárna                            Slušovice
            Detašované pracoviště ordinace dětského lékaře           Trnava
         Detašované pracoviště ordinace lékaře (pro dospělé)         Trnava
                          Pečovatelská sluţba                        Veselá
            Detašované pracoviště ordinace dětského lékaře          Všemina
Zdroj: Základní data o obcích (2004). ČSÚ.
       Vlastní dotazníkové šetření.




                                                                                   36
9. Ţivotní prostředí
9.1 Ovzduší
Území mikroregionu se řadí mezi oblasti s poměrně kvalitním ţivotním prostředím. Kvalita
ovzduší je však mírně zhoršená. Toto tvrzení dokládá i následující mapa, která vymezuje
území s hodnotami imisních charakteristik vyššími neţ příslušné imisní limity pro ochranu
zdraví.

Obr č.4: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v Česku v roce 2005




                                                                                          Slušovicko




Vysvětlivky: LV – imisní limity pro ochranu zdraví
             MT – meze tolerance překročení imisních limitů




Zdroj: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2005.ČHMÚ. [http://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/hodn.html –
20.4.2007 ]

V mikroregionu Slušovicka byly tyto limity v roce 2005 překročeny pouze u částic poletavého
prachu. Nachází se zde jen několik malých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. Jedná se o
následující provozy:

         Eko Unibau a.s. Praha - skládka odpadů Březová
         ELKOPLAST Slušovice s.r.o - laminování plastů
         GATRAK CZ a.s. - chemická čistírna oděvů Slušovice
         greiner packaging Slušovice s.r.o. Technologie,kotelna
         Monza cz, s.r.o. lakovna kontejnerů, kotelna- provoz Slušovice
         Pneu Vraník s.r.o. Trnava
         RAN spol. s r.o. Slušovice

Zdrojem znečištění ovzduší, zejména oxidy dusíku a prachem je také automobilová doprava.
Jelikoţ Slušovicko leţí stranou hlavních dopravních tahů, jediným místem s mírně zhoršenou



                                                                                                                   37
kvalitou ovzduší je území podél silnice II. třídy č.491 mezi Slušovicemi a Lípou. Nejhorší
kvalitu ovzduší lze očekávat uvnitř zástavby ve Slušovicích.

Dalším výrazným problémem v oblasti znečišťování ovzduší jsou emise pachových látek
z technologií a z chovů hospodářských zvířat. Pokud se tyto látky objevují v koncentraci
obtěţující obyvatelstvo, je nutné zajistit dodrţování příslušných technologických postupů
v těchto provozech. Tento problém se týká zařízení určených k chovu hospodářských zvířat,
které se nacházejí poblíţ sídelní zástavby.

9.2 Voda
Kvalita povrchových a podzemních vod je v řešeném území plošně sniţována zejména vlivem
smyvu půdních částic a průsaků neţádoucích chemických látek z pozemků orné půdy a řádně
nezabezpečených hnojišť.

Vodní toky jsou různou mírou znečišťovány téţ komunálními odpadními vodami, které se do
jejich koryt dostávají převáţně prostřednictvím vybudované kanalizace, většinou přes čistírny
odpadních vod, v některých případech však zaústěné přímo do toku. Kvalita vody ve vodních
tocích můţe být také sníţena narušením její přirozené samočisticí schopnosti vlivem regulace
koryt (příp. i zatrubnění částí toků) a absence přirozené břehové dřevinné vegetace.

Dalším příleţitostným zdrojem znečištění vod je silniční doprava, provoz účelové zemědělské
techniky nebo čerpací stanice pohonných hmot. Nebezpečí pro kvalitu vod znamenají
především úniky ropných látek.

9.3 Půda a reliéf
V místech s trvalým vegetačním krytem je půda ušetřena přímých negativních vlivů
rozsáhlejšího rázu. Naproti tomu velkoplošně obhospodařované plochy orné půdy jsou
v různé míře postiţeny půdní erozí, a to jednak vodní, jednak větrnou. Míra aktuálního
působení vodní eroze závisí na řadě faktorů (zejm. na sklonu a délce neděleného svahu,
charakteru půdy, způsobu obhospodařování, druhu pěstované plodiny a intenzitě a délce
sráţek) a nelze ji tudíţ bez podrobných analýz detailně specifikovat. Lze však říci, ţe
vzhledem k častějšímu výskytu svaţitých obhospodařovaných ploch můţeme v území
očekávat větší škody způsobené vodní erozí. Rozvoj větrné eroze je podmíněn zejména
otevřeným terénem s malým podílem vzrostlé dřevinné vegetace (absence větrolamů),
náchylností obnaţené půdy k působení větrné eroze a příhodnými větrnými a vlhkostními
poměry. Nejvíce ohroţeny větrnou erozí jsou návětrné svahy a obnaţená temena hřbetů.
Velice závaţným problémem, který ovšem také nelze bez speciálních analýz přesněji
identifikovat, je zatíţení půd toxickými látkami či látkami měnícími nevhodně chemismus
půd. Toto zatíţení můţe souviset přímo se způsobem vyuţití půdy. Pouţívání průmyslových
hnojiv a přípravků na ochranu pěstovaných plodin s obsahem toxických látek nebo přenos
škodlivých látek do půdy z ovzduší, jako součást atmosférických sráţek či kontaminovaných
splachů ze zpevněných ploch mohou být způsoby, jak se půda můţe toxikovat.
Přímé zásahy do reliéfu řešeného území nejsou většinou nijak velké (zářezy a náspy
komunikací, meze, hráze, menší naváţky, regulovaná koryta toků aj.). K podstatnějším
zásahům do reliéfu patří především těţební prostory, dnes jiţ opuštěné. Jedná se o lomy u
obce Trnava a Hrobice.
Dalším ohroţením pro půdní fond je nevhodné hospodaření v lesích v kombinaci s reliktním
charakterem půd. Nesprávně zvolené postupy (druhová skladba porostů, plošná deforestace
formou holosečí) má negativní vliv na pedosféru. Zvýšená vodní eroze především v období

                                                                                          38
s extrémními sráţkami, v kombinaci se specifickými litografickými charakteristikami můţe
vést aţ ke vzniku strţové eroze a sesuvů.

9.4 Hluk
Hlavním zdrojem hluku je v území silniční doprava. Nadměrným hlukem je postiţeno
zejména město Slušovice, kterým prochází nejrušnější komunikace, silnice II. třídy č.491.
Odlehčení dopravě ve městě by měla pomoci plánována výstavba rychlostní komunikace R49,
která by se měla zástavbě města vyhýbat. Hluk z výrobních areálů ovlivňuje významněji
pouze jejich vnitřní prostředí a v okolním prostředí se podstatně neprojevuje.

9.5 Ekologické zátěţe
V mikroregionu Slušovicko se nenachází ţádné staré ekologické zátěţe.

9.6 Skládky
V řešeném území se nacházejí celkem tři skládky, z toho dvě jsou skládky komunální. Jedná
se o skládku odpadů společnosti Eko Unibau a.s. v Březové a o komunální skládky Bílá Hlína
u obce Neubuz a Vršek u Hvozdné. Skládka u obce Neubuz jiţ však ukončila svůj provoz,
byla asanována a zalesněna.




                                                                                       39
10. Cestovní ruch
Slušovicko se nachází v turistickém regionu Zlínsko, na rozhraní Hostýnských a Vizovických
vrchů. Ačkoliv se největší atraktivity Zlínska nacházejí mimo region Slušovicka (ZOO a
zámek Lešná, hrad Lukov, vizovický zámek, město Zlín, lázně Luhačovice a další) najdeme
zde několik míst, které stojí za návštěvu. Hlavní kulturní a technické památky se koncentrují
ve městě Slušovice. Jedná se o nedávno částečně zrekonstruovaný farní kostel Narození sv.
Jana Křtitele a dostihový areál s kvalitním golfovým hřištěm pro začátečníky. Netradiční
záţitek také nabízí místní sportovní letiště, kde si zájemci mohou objednat vyhlídkový let nad
regionem. Mezi další atraktivity patří technické památky z období socialismu: areál JZD
Slušovice, čtyřproudá příjezdová komunikace a vodní nádrţ Slušovice se zatopenou,
opuštěnou osadou Janůvky. Z ostatních památek stojí za zmínku ještě socha sv. Jana
Nepomuckého ve Slušovicích a venkovské usedlosti v obci Všemina. Seznam všech
nemovitých památek Slušovicka je uveden v následující tabulce.

Tabulka č.14: Nemovité kulturní památky Slušovicka
             Název obce                 Název památky                 Číslo popisné
                Dešná                   měšťanský dům                 čp. 15
               Hrobice                  Zvonice
              Hvozdná                   kostel Všech svatých
              Hvozdná                   kaplička se smírčím
                                        kříţem na Osmeku
              Hvozdná                   kaplička u rybníka
              Hvozdná                   kamenný cyrilometodějský
                                        kříţ
                                        pomníky (ke vzniku I.
                                        republiky; popraveným
              Hvozdná                   valašským povstalcům a
                                        obětem obou světových
                                        válek)
               Neubuz                   venkovská usedlost            čp. 30 a 59
               Ostrata                  Zvonice
               Ostrata                  Kříţ
                                        kostel Narození sv. Jana
              Slušovice
                                        Křtitele
              Slušovice                 kříţ (u kostela)
              Slušovice                 kříţ (přemístěn z Březové)
                                        socha sv. Jana
              Slušovice
                                        Nepomuckého
               Veselá                   Kaplička
                                                                      čp. 1, 2, 47, 48,
              Všemina                   venkovské usedlosti           73, 85, 114, 130,
                                                                      131
Zdroj: Národní památkový ústav [http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php – 15.4.2007]
       Vlastní dotazníkové šetření




                                                                                           40
Pro milovníky aktivní turistiky nabízí území celou řadu turistických a cykloturistických tras
v malebném prostředí Hostýnských a Vizovických vrchů. Nejvýznamnější cykloturistické
trasy znázorňuje mapa č.12 (viz dále).
Nejvýznamnějšími cyklotrasami v území jsou trasa č. 5036 Holešov – Fryšták – Hvozdná –
Slušovice – Dešná, č. 5034 Fryšták – Lukov – Drţková – Rajnochovice – Kelč a dálková
cyklotrasa č. 46 v úseku Vizovice - Všemina – Liptál – Vsetín (Beskydsko – karpatská
magistrála). Nízké dopravní zatíţení většiny komunikací umoţňuje vyuţívat je také pro
rekreační cykloturistiku. Povrch některých komunikací je však ve špatném technickém stavu,
coţ sniţuje bezpečnost cyklistické dopravy.


                              Mapa č.12: Cyklotrasy na Slušovicku




Zdroj: http://www.cykloserver.cz

Zajímavou lokalitou z přírodního hlediska je přírodní památka Jalovcová louka. Jak jiţ název
napovídá, jde o pastvinu s bohatým výskytem jalovce obecného. Další chráněná území se
nacházejí na severozápad od Slušovicka v jiţní a centrální části Hostýnských vrchů.
Předností regionu je však jeho vybavenost kvalitní turistickou infrastrukturou ve vybraných
rekreačních oblastech. Jedná se zejména o obce Podkopná Lhota, Trnava a Všemina, které
leţí na úpatí Hostýnských vrchů. Tyto obce disponují početnými ubytovacími i sportovními
zařízeními. Nejznámější mezi turisty je rekreační areál Parkhotelu Všemina nabízející
kompletní hotelový, sportovní a konferenční servis v celkové kapacitě 250 osob. V areálu se
nachází tří hvězdičkový Park Hotel Všemina s restauracemi, bary, krytým bazénem, relax

                                                                                          41
centrem se saunou, soláriem, masáţemi, půjčovnou horkých kol a velkým dětským koutkem.
Kvalitní ubytování nabízí i hotel Slivín v Podkopné Lhotě. Přehled ostatních ubytovacích
zařízení v regionu podává následující tabulka.

Tabulka č. 14: Ubytovací zařízení
                 Název                    druh zařízení (kategorie)       Obec         Kapacita
         Park Hotel Všemina                       hotel ***              Všemina         220
           Motel Golf start                         motel               Slušovice        49
              Hotel Slivín                        hotel ***           Podkopná Lhota     40
  Apartmánový dům Penzion Úsvit                   apartmán            Podkopná Lhota     16
          Penzion Rolimpex                        apartmán            Podkopná Lhota      7
       Turistická chata Kopná                  turistická chata       Podkopná Lhota      -
           Penzion Karolína                       penzion                 Trnava         18
            Selská chalupa                            -                   Trnava          -
         Hostinec Na rozcestí                         -                   Trnava          -
      Rekreační středisko Luhy                        -                   Trnava          -
        Ubytovací zařízení RH                     ubytovna               Ostrata        40-50
      RM GAS s.r.o. - penzion                     penzion                Hvozdná          8

Zdroj: http://www.zlinsko.tourism.cz
      Vlastní dotazníkové šetření obcí.


Na území mikroregionu najdeme také 3 lyţařské vleky. Nacházejí se v Trnavě a Všemině.
Z dalších sportovních zařízení je třeba zmínit krytý bazén v Podkopné Lhotě, nový sportovní
areál ve Hvozdné a víceúčelové hřiště s venkovním tenisovým kurtem a minigolfem ve
Slušovicích. Rovněţ nabídka stravovacích zařízení je bohatá, zvláště ve Slušovicích a
Všemině.
Celkově lze o rekreačním potenciálu území říci, ţe jsou zde jiţ etablována poměrně
významná centra aktivní letní i zimní turistiky v severní části území. Oblast vyniká spíše
z hlediska vybavenosti turistickou infrastrukturou. Hlavní turistické atraktivity regionu se sice
nacházejí mimo vlastní území, jsou však v blízkém dosahu. Oblast má předpoklady přitáhnout
spíše aktivní, sportovně zaloţené návštěvníky, kteří si případně rádi zpestří svůj pobyt
výletem za kulturními a historickými pamětihodnostmi v nedalekém okolí.

11. Územní plánování
Pro potřeby koordinace rozvoje kaţdého území si jednotlivé obce pořizují tzv. územně
plánovací dokumentaci. Ta nám podává obrázek o současném a budoucím (plánovaném)
funkčním vyuţití ploch, které se nacházejí na katastrálním území příslušné obce. V současné
době mají schválen územní plán všechny obce mikroregionu Slušovice. Uţitečnost územních
plánů se projeví zejména při formulaci a následné realizaci rozvojových projektů
v jednotlivých obcích. V současné době byly mimo jiné vymezeny v rámci územních plánů
tzv. rozvojové plochy. Patří mezi ně plochy nového bydlení, výroby, obchodu a sluţeb nebo
jiného vyuţití. Jejich aktuální přehled uvádíme na následující mapě a v tabulce.



                                                                                                  42
Mapa č.13: Plochy nového bydlení v obcích Slušovicka




Zdroj: Mapový server Zlínského kraje. [http://mapy.kr-zlinsky.cz/ - 25.4.2007 ]

Tabulka č.15: Rozvojové plochy vymezené v rámci územně plánovací dokumentace obcí (vyjma
ploch nového bydlení)

        Název obce                      způsob využití                     počet ploch        rozloha (v ha)
         Březová                             výroba                             2                  1,74
         Slušovice                      obchod a sluţby                         1                  1,09
         Všemina                             výroba                             1                  0,87
         Všemina                          jiné vyuţití                          1                  0,74
Zdroj: Obce se schválenou UPD [http://www.risy.cz/Regionalni_data_zlinsky_kraj - 22.4.2007]


Nejvíce ploch nového bydlení bylo vytyčeno ve Slušovicích a Hvozdné, tedy v obcích, kde
probíhala v 90.letech rozsáhlejší výstavba nových bytů. Plochy určené k novovýstavbě byly
vytyčeny ve všech obcích. U ploch určených k výrobě či jinému vyuţití se jednalo pouze o
několik málo obcí.




                                                                                                           43

								
To top