Docstoc

Prezentace neziskové organizace na internetu

Document Sample
Prezentace neziskové organizace na internetu Powered By Docstoc
					Závěrečná práce v rámci IV. ročníku vzdělávacího
     kursu „Řízení neziskových organizací“



                    Téma:



    Prezentace neziskové
   organizace na internetu




      Vypracoval Daniel Mikláš, Econnect
                                                                                                          2


                                              Obsah:

1.0. Internet – úvod do tématu
        1.1. Vznik sítě sítí
        1.2. Co internet obsahuje?
                1.2.1.Základní články internetu
                1.2.2. Aplikace internetu

       1.3. Mezinárodní internet
       1.4. Český internet
       1.5. Vyhledávání informací
            1.5.1. Přehled vyhledávacích sluţeb
            1.5.2. Příkazy pro vyhledávání
       1.6. Růst internetu

2.0. Internet a neziskové organizace
       2.1.     Aktivity neziskových organizací na poli demokratizace internetu
       2.2.     Internet jako platforma pro působení neziskových organizací
       2.3.     Efektivita elektronické komunikace
            2.3.1.      Časové investice
            2.3.2.      Finanční investice
            2.3.3.      Nevýhody elektronické komunikace
            2.3.4.      Efektivní komunikace elektronickou poštou
            2.3.5.      Práce s distribučními listy
            2.3.6.      Automatické zápatí e-mailové zprávy
3.0. Prezentace neziskové organizace na internetu
       3.1. Médium je zprávou
       3.2.1. Koho oslovit?
               3.2.2. O čem můţe nezisková organizace informovat?
               3.2.3. Vhodná volba odbornosti internetové prezentace
                3.2.4. Míra aktuálnosti stránek
              3.2.5. Finanční náročnost:
       3.3. Moţnosti financování:
              3.3.1. Příjmy z vlastní činnosti
                3.3.2. Fundraising
                3.3.4. Sponzorství




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                          3

4.0. Propagace internetových stánek
         4.1.   zacílení
         4.2.   měření reakce uţivatelů
         4.3.   flexibilita
         4.4.   Interaktivita
         4.5. Formy internetové reklamy:

5.0. Zpětná vazba – měření návštěvnosti stránek
         5.1. Statistiky
         5.2. Internetové diskuse a ankety

6.0. Kdo je průměrný uživatel internetu?

7.0. Internet a mediální propagace
         7.1. Práce s cílovou skupinou médií
         7.2. Jak můţe pomoci internet?
                7.2.1. Publikování na webu
                7.2.2. Informování novinářů e-mailem



Závěr:

České neziskové organizace aktivní na poli internetu
Použité zdroje:




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                          4




1.0. Internet – úvod do tématu


Vyuţívání elektronické celosvětové sítě Internet se dnes stává jiţ naprostou samozřejmostí.
Počítačová gramotnost se tímto rozrostla o další, zpočátku bezvýznamný, ale postupně stále
na důleţitosti nabírající předpoklad pro úspěšné vyrovnání se s technicko-(r)evoluční stránkou
současné doby.


Internet je, zjednodušeně řečeno, síť propojující sítě. Sítěmi jsou míněny mnoţiny počítačů
komunikujících dohodnutým způsobem navzájem mezi sebou. Prostřednictvím počítačových
sítí tímto mohou komunikovat lidé nejrozmanitějších potřeb, přesvědčení a třeba i zájmů mezi
sebou, ať uţ jsou z jakéhokoli místa naší planety. Moderní pojetí internetu je tedy postaveno
především na komunikaci mezi lidmi.


Denně se do této sítě připojují stovky milionů uţivatelů a jejich počet neustále vzrůstá. I
z toho vyplývá nepřeberné mnoţství moţností jeho vyuţití…


Přesto, ţe je pojem „internet“ skloňován ve všech pádech, nezaškodí se zběţně podívat do
jeho krátké historie.



1.1. Vznik sítě sítí


Datem zrození sítě internet je povaţován rok 1969, kdy americká vládní agentura DARPA
spustila projekt experimentální sítě umoţňující posílání dat po paketech a později i první
protokoly internetu. Projekt nesl pojmenování ARPANET. Tato vědecká počítačová síť se
stala inspirací pro několik projektů v tehdejších rozvinutých západoevropských zemích při
budování podobných akademických komunikačních prostředků. Počátkem 80. let začaly
vědecké instituce a agentury hledat způsoby, jak umoţnit komunikaci napříč celým spektrem
těchto akademických sítí. Vzhledem k tomu, ţe prapůvodem byla architektura projektu
ARPANET, výzkum trvající téměř 10 let přinesl cesty, jak nekompatibilitu technologií
překlenout a vytvořit unifikovaný komunikační systém. Ovšem stále ještě akademický.


Zpřístupnění internetu širokým masám světové populace by se však neobešlo bez jedné
podstatné věci. Tou je komercionalizace fenoménu internetu.


Počátkem 90. let, kdy se ve společnosti začínají masově objevovat osobní počítače,
s nárůstem trţeb firem, rozdělování trhu a hledání nových moţností pro oslovení
potenciálních zákazníků, stává se internet klíčovým ukazatelem, kam se bude další vývoj
v informačních technologiích ubírat.


Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                          5

1.2. Co internet obsahuje?
1.2.1.Základními články internetu jsou:
   a) síť, která se skládá z přenosových linek, počítačů a programů umoţňujících přenos
      různých typů elektronických informací
   b) server – počítač v síti, který odesílá slupiny dat nebo spouští aplikace pro jiné počítače
      v síti
   c) klient – softwarový program umoţňující připojení k serveru a správu získaných
      informací


1.6.2. Aplikace internetu
Internet zahrnuje různé druhy přenosu dat a informací. Základními aplikacemi internetu jsou:
   a) World Wide Web (WWW) – aplikace, která je často milně povaţována za celý
      internet. Tato aplikace umoţňuje přístup ke hypertextovým dokumentům
      nacházejících se všech serverech zapojených do sítě.
   b) Elektronická pošta (E-mail) – aplikace umoţňující přenos souborů dat mezi
      konkrétními odesílateli a adresáty. Doba přenosu je dána sloţitostí (vzdáleností) mezi
      počítači, řádově se jedná o vteřiny.
   c) Přenos souborů (FTP) – dává uţivateli moţnost přenášení různých druhů soborů
      (text, grafika, video, hudba,…)


1.7. Mezinárodní internet
Mezinárodní internet je především doménou průmyslově vyspělých zemí. Víc neţ polovina
všech uţivatelů jsou Severoameričané, dále to jsou uţivatelé z Evropy a východní Asie,
v menší míře Australané. Předpokládaný počet všech uţivatelů této sítě je odhadován na
téměř 500 milionů (odhad z r 2001).


1.8. Český internet
Tzv. „česká“ část internetu je tvořena v českém jazyce s dopadem na české uţivatele. Do roku
1999 se komunita uţivatelů počítala na desítky tisíc. Jednalo se převáţně o uţivatele
z podnikatelské nebo akademické sféry. V druhé polovině roku 1999 přišla první firma
nabízející připojení do sítě bez poplatku, coţ způsobilo zásadná boom v mnoţství připojení.
V roce 2001 je odhadováno, ţe internet nepravidelně vyuţívá více neţ 1 milion uţivatelů.


1.9. Vyhledávání informací
Vzhledem ke kvantitě informací bylo potřeba najít způsoby, jak z nepřeberného (na první
dojem) mnoţství údajů vyhledat uţší skupinu relativně kvalitních informací. Za tímto účelem
vznikly nejrůznější indexační a katalogizační servery. Mezi nejznámější české patří např.
Seznam.cz a Quick.cz, ze zahraničních to je především Altavista.com.




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                          6

   1.5.1. Přehled vyhledávacích sluţeb
   Vyhledávací sluţby jsou obecné a oborové. Obecně se dají najít téměř na jakémkoli
   vyhledávači po zadání klíčového slova „vyhledávač“ nebo „search engine“. Jedna
   z uţitečných adres je http://web.redbox.cz/hledej/ nebo
   http://www.zadara.com/main/hledace.php3


   1.5.2. Příkazy pro vyhledávání
   Aby internaut (uţivatel internetu) mohl najít v záplavě informací co nejuţší mnoţinu těch
   „svých správných“ vyhledávače umoţňují specifikovat dotazy podle nejrůznějších
   příkazů. Tato funkce vyhledávacích nástrojů není aţ tak známá, ale je velmi uţitečná.
   Dokáţe i při několika milionové indexované databázi vybrat „jen“ desítky těch opravu
   nejdůleţitějších informací. Jak úspěšně vyhledat data podle alternativních textů a třeba se
   naučit pracovat s konkrétními příkazy, logickými parametry nabízí např. text na
   http://www.infojet.cz/Other/Search.html


1.10. Růst internetu
V roce 1969 v rámci projektu Arpanet byly v síti propojeny 4 počítače (dva počítače
University of California a po jednom počítači Stanford Research Institute a University of
Utah). V roce 1971 to jiţ bylo 15 počítačů. O rok později jiţ 40 počítačů a o 12 let později
více neţ 2000 počítačů.
Počátkem druhé poloviny 90. let to bylo jiţ 40 milionů počítačů a odhady roku 2001 hovoří o
500 milionech, odhady na rok 2005 pak o více neţ 1 miliardě (zdroj eStat).
Objem informací přenesených internetem se podle růstových ukazatelů kaţdých 100 dnů
zdvojnásobuje, coţ je dáno především komerčním vyuţitím internetu
(http://www.ecommerce.gov). Informace v češtině jsou např. na http://www.e-biz.cz.



2.0. Internet a neziskové organizace
Projekt Arpanet nebyl vlastně ničím jiným, neţ jedním z mnoha zkušebních projektů
ministerstva obrany USA. Postupem doby, kdy se z tohoto pokusu stala sluţba umoţňující
výměnu souborů a zpráv propojených laboratoří výzkumných ústavů a univerzit, vyvstal
zásadní problém. Tímto problémem byl směr vyuţití projektu mimo armádu. Nebylo obvyklé,
aby ministerstvo obrany financovalo sluţbu, která jen velmi vágně souvisí s vojenským
výzkumem. Vzhledem k neochotě ministerstva dále financovat projekt se hledaly náhradní
zdroje financování.
Tím, ţe Arpanet nabízel moţnosti vyuţití v akademické i státní sféře, vláda USA poskytla pro
další rozvoj prostředky z ministerstva pro vědu a výzkum. Celý projekt byl přesunut pod
správu Národní nadace pro vědu (http://www.nsf.gov), čímţ se řízení přesunulo do
neziskového sektoru.
O rozvoj internetu se stará několik organizací: Internet Society (http://www.isoc.org), Internet
Engeneeting Steering Group, Internet Engeneering Task Force a další. Organizace Internet
Society je soustředěna na standardizaci, vzdělávání a politické aspekty rozvoje a vyuţívání
internetu. Tato nevládní mezinárodní organizace funguje na bázi kolektivního i individuálního
členství a sdruţuje více neţ 150 organizací a 6000 členů.
Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                          7

2.4. Aktivity neziskových organizací na poli demokratizace internetu
Internetová síť je plně decentralizovaná, coţ znamená, ţe nemá ţádný řídící uzel, který by
všechno koordinoval. Jakýkoli počítač se do sítě můţe připojit nebo naopak ze sítě odpojit,
aniţ by to mělo nejmenší vliv na fungování celé struktury. Tím, ţe síť neobsahuje autoritu,
která by rozhodovala, internet byl, a stále ještě částečně je, poněkud anarchistickým
prostředím.
Po boomu internetu způsobeném vstupem privátního sektoru se komerční část sítě dostala pod
drtivý tlak konkurenčního prostředí. Protoţe nebyla stanovena pravidla, komerční subjekty
začaly vyuţívat síť velmi tvrdě za účelem vlastního podnikání s důrazem na všechny výhody,
které elektronická komunikace nabízí. Firmy postupovaly mnohokrát takovým způsobem,
který by si v běţném právním prostředí dovolit nemohly.
Vůči komerčním praktikám se vznesla velká vlna protestu zezdola, od jednotlivých uţivatelů.
Tito uţivatelé, kteří se cítili ohroţeni a v komerčních aktivitách viděli nebezpečí rozvoje sítě,
začali se sdruţováním do organizací podobných zájmů. Spektrum odborníků se obávalo
zneuţití internetu, jeho moţné cenzuře, kontrole, monopolismu apod.
Jejich obranné aktivity byly impulsem pro zrod elektronické občanské společnosti. Sdruţení
profesionálních právníků, techniků ale i běţných lidí společných zájmů začala po celém světě
ofensivu vůči komerčním tlakům firem a pomáhala stanovovat „demokratická“ pravidla.
Tento proces je stále v chodu a v zhledem k variabilitě internetu bude pravděpodobně neustále
dbát o udrţení demokracie na internetu. Jednou zezdola vzniklých neziskových organizací je
také Asociace pro progresivní komunikaci (APC - http://www.apc.org), která se ve svém
celosvětovém projektu „internetových práv“ snaţí o prosazení práva jednotlivce na
elektronickou komunikaci, práva na informace, práva na soukromí a definování pojmu
internetového cenzorství. Projekt se snaţí o začlenění všech těchto práv do základní listiny
práv a svobod jednotlivců (http://www.apc.org/english/rights). Další témata spojená
s ohroţením elektronické demokracie jsou řešeny např. v rámci internetového fóra občanské
společnosti (http://www.civilsocietyinternetforum.org).
Jako další příklad lze uvést aféru kolem ICANN. V roce 2000 byly rozvířeny mediální vody
mnoţstvím informací o organizaci ICANN (http://www.icann.org - zřízena vládou USA),
která určuje podobu doménových jmen na internetu. V této době byly vůči ICANN vzneseny
zásadní poţadavky kritizující transparentnost její činnosti. Tlak na transparentnost byl opět
vznášen organizacemi zřízenými mimo privátní i vládní sektor. Jednalo se i o celosvětově
zastřešující zezdola vybudovanou organizaci APC, která zastupuje stanoviska několika
desítek nevládních neziskových organizací z více neţ 50 zemí všech kontinentů.


2.5.Internet jako platforma pro působení neziskových organizací
Vznik elektronické občanské společnosti jako obranného prostředku vůči komercionalizaci
sítě byl impulsem, a příkladem zároveň, pro nejrůznější občanské iniciativy po celém světě,
který ukazoval, ţe elektronická komunikace je velmi mocný nástroj i pro jejich běţnou
činnost při ovlivňování společenských záleţitostí.
Obrovský potenciál sítě umoţňuje za předpokladu základního technického vybavení a
jazykových znalostí oslovit iniciativy podobného zaměření, výměnu zkušeností popř. moţnost
získat pomoc či partnery mnohem snadněji neţ běţným neelektronickým stykem.




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                          8

2.6.Efektivita elektronické komunikace
Přístup k internetu je v dnešní české společnosti relativně snadnou, levnou a módní záleţitostí,
v českých podmínkách lze teoreticky oslovit přes 1 milion uţivatelů (http://www.park.cz nebo
http://www.vyzkuminternetu.cz).
Pokud o sobě bude chtít organizace zvýšit ve společnosti povědomí a prosazovat své poslání,
kromě finanční, výkonné i reprezentativní činnosti bude muset být viditelná i v médiích,
potaţmo na veřejnosti.
Při této náročné práci je nutné neustálé „chrlení“ aktuálních informací různým cílovým
skupinám. Zásobování informacemi se týká jak písemné i ústní formy.
Písemné, popř. audiovizuální informování spočívá ve vydávání tiskových zpráv, prohlášení,
výročních zpráv, projektových auditů, audio a video nahrávek a mnoha dalších dokumentů.
Proces informování je spojen s velmi vysokými finančními materiálovými náklady (např. tisk
výročních zpráv, reprodukce videokazet apod.).
Publikování všech těchto materiálů je pro organizaci nezbytné. Při začlenění internetu do této
činnosti však můţe všechny dokumenty relativně velmi levně umístit na své internetové
stránky, dle potřeb je snadno aktualizovat a dát je najednou k dispozici teoreticky všem
důleţitým cílovým skupinám, s kterými potřebuje komunikovat.
Pro jednání tím stačí s sebou brát menší, ale zato přehlednější mnoţství materiálů. Pokud se
při komunikaci budete potřebovat dotknout materiálů, které s sebou pracovník organizace
nemá, můţe partnera odkázat na internetové stránky nebo v případě nutnosti je můţe
z internetu bez obtíţí vytisknout a pracovat dále.
Podobně můţe pracovat s novináři, kterým bude stačit ústně sdělit „titulky“ a odkázat jej na
patřičné tiskové zprávy, fotografie či audio nebo videozáznam na stránkách organizace.
Efektivní stránkou věci je fakt, ţe novinář si nemusí psát tolik poznámek, čímţ se teoreticky
můţe sníţit podíl nepřesností v jeho finální práci.


2.6.1. Časové investice
       Mnoţství vloţeného času bude úměrně růst podle sloţitosti webu organizace. Pro
       základní stupeň informovanosti je moţno zadat tvorbu stránek neprofesionálovi,
       v ostatních případech je vhodné v organizaci vyčlenit pracovníka, který zmapuje
       všechny oblasti, které jsou potenciálně vhodné pro webovou propagaci. Ve velkých
       organizacích je k tomuto účelu moţné vytvořit pracovní skupinu. Výsledný materiál
       poslouţí jako obsahové zadání profesionálovi, který stránky navrhne po grafické a
       programátorské stránce.
       I přes počáteční časové investice týkající se navrţení obsahové struktury stránek se
       tímto z pohledu efektivity času stává z webových stránek pomocník, který při
       vhodném vyuţívání razantně šetří čas nejenom tiskových mluvčích, ale všech
       zaměstnanců, kteří organizaci prezentují.


2.6.2. Finanční investice
       Výsledek kvalitní webové prezentace je vţdy odvozený od poměru mnoţství
       investovaného času a finančních prostředků.



Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                          9

       Jednoduchá prezentace můţe být po grafické i obsahové stránce vytvořena za několik
       málo hodin a umístěna na jednom z mnoha desítek serverů, poskytujících provoz
       (webhosting) zdarma.
       Můţe to také být kolektivní práce 5 členné pracovní skupiny po dobu 4 měsíců.
       Sloţité stránky obsahující databáze, video, zvuk, systém pro snadné publikování bez
       znalosti html jazyka mohou stát dle komplexnosti i stovky tisíc korun.
       Pro vytvoření a správu webových stránek musí organizace také započíst pořizovací
       náklady na vybavení, coţ je počítač, připojení k internetu a poplatky za pronájem
       webového prostoru.


2.6.3. Nevýhody elektronické komunikace
       Internet přinesl do společnosti také několik negativ. V prvé řadě je to přísun velkého
       mnoţství informací, které, aby byly povaţovány za hodnověrné, musí být ověřovány
       z několika zdrojů. Pokud v organizaci není zpracován systém na zvládání tohoto
       náporu, můţe nastávat situace, kdy jsou ze záplavy informací vybírány pouze ty, které
       jsou snadno ověřitelné a ostatní nejsou zpracovávány, coţ můţe způsobit následující
       nemoţnost se podílet na některých podstatných aktivitách.
       Internet svou rychlostí dále způsobil sníţení formálnosti komunikace. Rozdíl
       v elektronické korespondenci mezi kolegou sedícím ve vedlejší místnosti stejné
       organizace se nijak výrazně neliší od korespondence s partnerem za na jiném
       kontinentu. Sníţení formálnosti vedlo aţ k deformaci jazyka, který je pro komunikaci
       pouţit. V případě angličtiny je jedná o deformaci na tzv. webbish a v případě češtiny
       je to psaní bez diakritických znamének. Ačkoli se tyto degenerace jazyků ujaly, pro
       formální komunikaci např. s dárcem je tento způsob naprosto nevhodný.
       Rozhodování také není, co bývalo. Dnes je to otázka minut, nanejvýš hodin, kdy je
       nutné se rozhodnout, coţ můţe způsobovat komplikace.


2.6.4. Efektivní komunikace elektronickou poštou
       Na rozdíl od klasické pošty, e-maily (elektronické dopisy) se nemusí vkládat do
       obálek, nemusí se na ně lepit známky, není nutné stát dlouhé a nepříjemné fronty na
       poštách, pravděpodobnost, ţe by e-mail nebyl doručen je prakticky nulová a je
       zaručeno, ţe e-mail bude doručen adresátu ne ve dnech, ale ve zlomcích vteřin. Pro to,
       aby organizace mohla elektronickou poštu provozovat, je nutné investovat do:
            -   Počítače a modemu;
            -   software (k dispozici je také široká škála volně šiřitelného software pro
                operační systémy Windows i Linux);
            -   poplatků Českému telecomu za vyuţívání telefonní linky připojující organizaci
                k internetu;
            -   v případě movitějších organizací se jedná o tzv. pevné připojení do sítě
                internet, které není většinou časově omezeno, umoţňuje větší rychlost přenosu
                dat, ale je relativně draţší neţ komutované připojení přes telefonní linky
                Českého telecomu, které nahrazuje.


Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        10

       E-mailová komunikace spočívá ve vyplňování formuláře e-mailového klienta
       (programu pro správu a zasílání e-mailů) textem, který pracovník organizace hodlá
       odeslat předem určenému adresátovi. Zasílání můţe proběhnout v rovině komunikace:
       1. odesílatel – adresát; 2. odesílatel – tzv. zaslat kopii dalšímu adresátu (zpráva pro
       adresáta má informativní charakter, nemusí na ni odpovídat, primárně je určena jinému
       adresátu) a 3. skrytá kopie, kdy primární adresát nemá moţnost zjistit, kdo další
       obdrţel zprávu.
       Časová i finanční efektivita elektronické komunikace je dána také tím, ţe je dovoluje
       jednu zprávu zaslat na teoreticky neomezený počet adresátů a to za stejné náklady jako
       při odeslání pouze jedné zprávy jednomu adresátu! Další plus je moţnost vkládání
       příloh, kterými mohou být soubory nejrůznějších typů (např. dokumenty, audio a
       video soubory, grafika apod.).


2.6.5. Práce s distribučními listy
       Pouţívání distribučních listů je vhodné pro opakované informování určité cílové
       skupiny. Distribuční list je moţno vytvořit ve většině e-mailových klientů
       shromáţděním poţadovaného mnoţství e-mailových adres pod jednou poloţkou, tzv.
       distribučním listem.


       Příklad:
       Organizace Greenpeace realizuje kampaň upozorňující na nebezpečí dětských hraček
       z PVC, její další programy je tématika GMO a energetika. Kaţdý s těchto programů
       pracuje s jinou cílovou skupinou novinářů, veřejnosti, odborníků apod. Pro kaţdou
       z těchto skupin si můţe odpovědný pracovník vytvořit distribuční list, kterým
       pravidelně informuje např. o výsledcích své činnosti. Z toho plyne, ţe distribuční list
       šetří čas při výběru kontaktů a umoţňuje jejich snadné kategorizování. Správa probíhá
       na lokálním počítači uţivatele.
       Jinou variantou distribučního listu je tzv. mailing list, který umoţňuje v podstatě to
       stejné, s tím rozdílem, ţe aktualizace a výběr kontaktů probíhá přes rozhraní na
       internetových stránkách. Mailing list je vhodný pro mobilní vyuţívání v terénu, aniţ
       by uţivatel měl s sebou vlastní notebook. Uţivatel můţe z kteréhokoli počítače
       připojeného k internetu vyuţít předem definovaný mailing list. To proto, ţe je
       spravován vzdáleně na technických prostředcích poskytovatele internetu a není
       lokalizován na určitý počítač.


2.6.6. Automatické zápatí e-mailové zprávy
       Zápatí e-mailové zprávy je automaticky připojovaná, předem definovaná část textu.
       V nejjednodušší formě usnadní neustálé dopisování jména a příjmení, popř. názvu
       organizace odesílatele e-mailu. V rozvinutější formě můţe obsahovat např. plnou
       adresu organizace včetně telefonních kontaktů.
       Automaticky připojované zápatí můţe být také pouţito pro informování všech
       adresátů, kterým kdy budeme psát, o zajímavých událostech, akcích, grantových
       uzávěrkách, projektech apod. Komfortnější e-mailoví klienti umoţňují vytváření
       několika zápatí, s tím, ţe uţivatel si zvolí, které zápatí se pro konkrétní odeslání e-

Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        11

       mailu hodí. Tato funkce je vhodná pokud pracovník organizace pracuje s různými
       cílovými skupinami, popř. v různých jazycích.
       Adresát je automaticky informován o předem určené události, aniţ by ji musel
       odesílatel neustále vkládat.
3.0. Prezentace neziskové organizace na internetu

3.1. Médium je zprávou
Slavnou větu „Medium is the message.“ napsal Marshall Mcluhan, autor „globální vesnice“
jiţ v roce 1963. Toto tvrzení se plně dotýká i internetu. Informační proces je vţdy ovlivněn
výběrem komunikačního média, respektive jeho charakteristikami a omezeními. Proto se i
publikování na internetu liší od klasických mediálních a prezentačních technik nejen tím, ţe
internet vyuţívá specifická část populace (http://www.vyzkuminternetu.cz), ale především
tím, ţe internet je vysoce interaktivní médium – vtahuje uţivatele do dění, ţádá jej aby
reagoval a komunikoval.
WWW tímto slouţí především k informování a komunikaci. Tím, ţe si organizace vytvoří
internetové stránky, teoreticky se jí naskýtá moţnost oslovit všechny uţivatele internetu a
informovat je o nejrůznějších věcech. Stává se tím elektronickým sdělovacím prostředkem a
aby byla úspěšná, musí mít naplánovanou mediální strategii.


            Strategie musí být plánovaná. Proč je potřeba plánovat?
            Plánování je činnost napomáhající dosaţení poţadovaného stavu organizace na
            konci vytčeného období. Skládá se z analýzy současné situace, určení cílů,
            rozvrţení činností a následné kontroly. Máte-li dosáhnout všeho, čeho jste si
            předsevzali, musíte si nezbytně stanovit hlavní, popř. vedlejší cíl(e).
            Plánování znamená zaujmout systematický přístup k tomu, co právě děláte.


            Námitka: proč je potřeba plánovat, když se vše mění?
            Ačkoliv je změna všudypřítomná a skutečně nezbytná pro pokrok, pokud se
            neplánuje, není budoucí vývoj pod kontrolou.


            Celkový proces plánování:
            Vzorec úspěchu:


                      Úspěch = jasně stanovené cíle + dobré plánování + týmová práce


            Obecné etapy plánovacího procesu:


            1. Seznámení se s tématem
            2. Analýza stavu a problémů
            3. Analýza názorů a představ
Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        12

            4. Identifikace cílů
            5. Identifikace cílových skupin
            6. Vyvinutí strategie
            7. Odsouhlasení strategie
            8. Vytvoření plánu
            9. Rozpočet
            10. Odsouhlasení rozpočtu
            11. Časový harmonogram
            12. Realizace
            13. Kontrola a hodnocení


Plánovací proces se vyplatí nepodceňovat. Proto aby byl opravdu efektivní, je nutné aby
jednotlivé segmenty (úkoly) byly měřitelné, definované termíny a aby bylo vţdy přesně
řečeno, kdo jakou část připraví. V případě nedodrţení těchto pravidel hrozí, ţe se z celého
procesu stane nepřehledná neefektivní činnost zbytečně pojídající čas a finance organizace.
Podívejme se podrobněji na některé segmenty plánovacího procesu. Uvedené postupy jsou
opět obecné a záleţí pouze na pracovním týmu, kolik kapacity do procesu vloţí a zda-li
půjdou do hloubky ještě více neţ je ukázáno v následujících bodech:

   3.2.1. koho konkrétně chceme oslovit
   3.2.2. co všechno budeme chtít sdělit
   3.2.3. vhodná volba odbornosti stránek (čitelnost pro laiky i odborníky)
   3.2.4. časová frekvence obnovování informací na stránkách

   3.2.5. stanovení finančního a realizačního plánu

3.2.1. Koho oslovit?
Pro zajištění minimalizace nedorozumění a případných chyb je vhodné konkretizovat si,
komu budou stránky organizace určeny. V praxi mohou stránky poslouţit jako vývěsní
informační tabule různým skupinám lidí a je jenom na kompetentním pracovníkovi
organizace si skupiny upravit, popř. rozšířit podle aktuálních poţadavků:

       úzké okolí organizace
                                 -   členové organizace
                                 -   zaměstnanci
                                 -   dobrovolníci
                                 -   členové správních a dozorčích rad
                                 -   pobočky organizací
                                 -   sponzoři
                                 -   partneři
Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        13



       střední okolí organizace
                                 -   novináři
                                 -   sympatizující veřejnost
                                 -   potenciální zájemci o spolupráci, dobrovolníci
                                 -   odpůrci
                                 -   školy, ústavy a veřejné instituce

       vzdálenější okolí organizace
                                 -   náhodní návštěvníci
                                 -   lidé, kteří o vás nevědí, ale za pomoci vyhledávacích
                                     nástrojů hledají informace blízké činnosti organizace


3.2.2. O čem můţe nezisková organizace informovat?


                       a) základní stupeň informovanosti:
                             1. název, sídlo a kontakt na organizaci
                             2. poslání organizace


                       b) rozvinutější stupeň informovanosti
                          (za účelem transparentnosti organizace)
                             3. přehled členů správní a dozorčí rady
                             4. ustavující dokumenty organizace
                             5. kontakt na ředitele a jednotlivé zaměstnance
                             6. ţádost o individuální podporu (číslo bankovního účtu)
                             7. oslovení potenciálních zájemců o členství
                             8. oslovení dárců
                             9. přehled běţících programů organizace
                             10. výroční zpráva organizace včetně finanční rozvahy
                             11. přehled účetnictví organizace – finanční otevřenost
                             12. přehled úspěšně realizovaných projektů
                             13. mediální ohlas, archiv tiskových zpráv
                             14. propagační materiály (moţnost tisku samolepek, atd.)
                             15. reference
                             16. výhled do budoucnosti
                             17. jakékoli další aktuální informace o organizaci

Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        14



                       c) komplexní stupeň informovanosti (pro různé cílové skupiny)
                             18. zpravodajství pro veřejnost, novináře, dárce apod.
                             19. shromaţďování údajů do databází pro podporu vzájemně
                                 prospěšné činnosti dalších organizací
                             20. Internetové vzdělávání a poradenství v různých oblastech
                             21. upozorňování na závaţné celospolečenské problémy
                             22. publikování výstupů z mediálních, internetových popř. jiných
                                 kampaní

3.2.3. Vhodná volba odbornosti internetové prezentace
Jak jsme si sdělili výše, pro různá témata i skupiny čtenářů musí být také zvolena vhodná míra
odbornosti uveřejňovaných informací.
Jiný druh jazyka pouţije například obecně prospěšná společnost Pohádka
(http://www.pohadka.org), připravující web pro vzdělávání a setkávání dětí ve věku 7 aţ 13
let, jiný zpravodajský server neziskových organizací Econnect (http://www.ecn.cz) a úplně
jiný Akademické informační centrum (http://www.ecn.cz/aic) seznamující studenty vysokých
škol a pracovníky vědeckých ústavů o moţnostech získání stipendií či dotací na výzkumné
projekty.


3.2.4. Míra aktuálnosti stránek
Důleţitým faktorem při tvorbě webové prezentace je nutné si pečlivě stanovit, zda se bude
jednat o prezentaci více statickou (pouze základní sdělení o organizaci) nebo interaktivní, kdy
bude předpoklad, ţe návštěvníci stránek se na ně budou chtít vracet. Pokud budete chtít aby
web byl pravidelně navštěvován, je nutné přinášet nové informace o činnosti organizace.
Naprosto neprofesionálním dojmem na čtenáře stránek působí, pokud podle data uveřejnění
uvidí, ţe informace jsou zastaralé např. několik týdnů. Čtenáře to ve velké míře odradí,
protoţe jej většinou zajímají nové informace.
Pokud se organizace rozhodnou pro nepravidelné aţ statické publikování, je vhodné datum
buď vůbec neuveřejňovat nebo do stránek vloţit programový skript generující automatické
datum. Příkladem tohoto řešení je např. server http://www.lidem.cz, který býval aktivní pouze
v období celostátní kampaně „30 dnů pro neziskový sektor“. Pokud se na něj podíváte
v průběhu roku, uvítá čtenáře informací o aktuálním datu, coţ z psychologického hlediska
vyvolá zdání, ţe byl právě dnes aktualizován, , ačkoli je několik měsíců neaktualizovaný.


3.2.5. Finanční náročnost:
Stejně jako všechny ostatní záleţitosti spojené s chodem organizace, i elektronická prezentace
něco stojí.


Nebudeme jiţ počítat základní investiční náklady na výpočetní techniku a připojení (zmíněné
v kapitole 2.3.4.) a zaměříme se na náklady týkající se čistě webové propagace. Je nutné
počítat s následujícími poloţkami:
Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        15

            a) vlastní časové náklady
            Do této poloţky patří finanční vyjádření času stráveného pracovníkem organizace
            (pracovní skupinou) při definování zadání webové prezentace. Poloţka je dána
            rozsahem činností organizace a předpokládanou „informační hloubkou“ webové
            prezentace
            b) náklady na grafickou a technickou tvorbu prezentace
            Sem patří práce koordinátora, grafika, programátora, popř. dalších. Funkce
            koordinátora je manaţerská činnost kladoucí si za cíl sjednocení práce všech
            ostatních členů týmu za účelem dobrého výsledku projektu. Jeho nejpodstatnějším
            posláním je schopnost empatie, tzv. „podívaní se“ na celý projekt pohledem potřeb
            cílových skupin se snahou maximálního uzpůsobení jejich poţadavkům.
            c) provozní náklady
            Mezi provozní náklady patří poplatky za pronájem webového prostoru, kde budou
            stránky umístěny, poplatky za pronájem domény (adresy, pod kterými se stánky
            nachází – např. http://www.greenways.cz). Mezi další, spíše nadstandardní,
            poplatky můţe být započítána zvýšená bezpečnost proti prolomení stránek,
            webové statistiky, pronájem nástroje usnadňující publikování na internetu a jiné.
            Jinými provozními náklady jsou náklady spojené s aktualizací stránek, které se
            vyčíslují časem pracovníka organizace, který uveřejňuje nové informace,
            aktualizuje databázi, či jinak stránky modifikuje.
            Neméně důleţitými provozními náklady jsou poplatky za provoz např. pevného
            připojení do internetu, či telefonní poplatky za modemové dial-up připojení.


Příklad nákladů na internetovou prezentaci malé organizace s nedostatkem finančních
prostředků:


Možnost pokrytí časem pracovníka organizace:            Nutnost finančního pokrytí:


     jednoduchá koncepce (3hodiny)                          investice do výpočetní techniky a
                                                              modemu
     grafické zpracování v jednoduchém
      html editoru (5hodin)                                  spotřebu elektrického proudu
     obsahové naplnění (dle uváţení (3 – 10                 telefonní poplatky za připojení
      hodin)                                                  k internetu
     doména 3. úrovně zdarma
     webhosting zdarma
     aktualizace (dle potřeb)


Při dostatečném mnoţství finančních prostředků je moţno všechny poloţky uvedené v levé
části tabulky převést na firmu, které se o vše profesionálně postará. Naopak při nedostatku
můţe vše zajistit pracovník organizace. V ideálním případě dobrovolník nebo „odpírač“.


Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        16

Příklad nákladů na internetovou prezentaci organizace s optimálním rozpočtem:


Možnost pokrytí časem pracovníka organizace:            Nutnost finančního pokrytí:


     koncepce prezentace                                    investice do výpočetní techniky a
                                                              modemu
     komunikace s firmou
                                                             kompletní zpracování webu
     obsahové naplnění
                                                             pronájem domény 2. úrovně
     aktualizace
                                                             spotřebu elektrického proudu
                                                             telefonní poplatky za připojení
                                                              k internetu nebo poplatky za
                                                              pronájem pevné linky
                                                             poplatky za publikační systém
Pokud je práce zadána externí firmě, měla by na základě dodaného zadání vypracovat návrh
řešení a po schválení zadavatelem jej realizuje. Záleţí jen na dohodě, co vše firma zajistí.
Můţe to být vše počínaje webhostingem, rezervací domény aţ po aktualizaci webu.
V obou případech je naprosto nezbytné vědět, co přesně chcete. Toto zadání by mělo být
v písemné formě aby se k němu v případě nejasností mohl kdokoli vracet.

3.3. Moţnosti financování:
3.3.1. Jestliţe organizace provádí výdělečnou činnost, můţe veškeré náklady hradit ze zisku
této činnosti.


3.3.3. Fundraising
V rámci grantových projektů nadací, fondů a orgánů státní správy či samosprávy je většinou
moţnost začlenit náklady na internetovou prezentaci do části grantové ţádosti definující
poloţky na propagaci. Při ţádání je vhodné se zmínit o budoucím rozvoji stránek, spoluúčasti
dalších dárců, případné dobrovolné práci, darovaném počítači, software apod. Konkrétní
poţadavky se budou lišit nepatrně, více informací je moţno získat z grantové politiky nebo při
konzultaci s konkrétním dárcem.


3.3.5. Sponzorství
Při jisté míře štěstí a profesionality se můţe zdařit zajistit vytvoření části či celých stránek
sponzorsky. Při kontaktování vhodného partnera je moţno nechat jej zafinancovat i výpočetní
techniku, software, pronájem webového prostoru, pronájem připojení apod. Při oslovování
sponzora je nutné vědět, ţe bude ţádat nějakou protihodnotu a je také nutné být mu
partnerem. Mezi firmy aktivně podporující český neziskový sektor patří např. Microsoft,
Mironet, Autocont či ComFor.




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        17



4.0. Propagace internetových stánek
Jakmile má nezisková organizace vytvořený web, je nutné začít s jeho propagací. Kromě
klasických forem propagace, jakými je umístnění internetové adresy na všechny propagační
materiály vizitkami počínaje, přes různé letáky, zpravodaje, články v médiích, samolepky,
obrázky, plakáty, pohlednice, trička a jiné drobnosti je nutné zajistit také propagaci
internetovou.
Internetová reklama, nebo chcete-li „propagace“, je nejen plně srovnatelná s reklamou
v klasických médiích, oproti kterým má celou řadu výhod: Jedná se především o:
4.2.   zacílení
Internet dává do rukou mocný nástroj, který umoţňuje velmi dobře zacílit propagační kampaň
a zasáhnout přesně stanovené cílové skupiny. Propagační kampaň lze přizpůsobit dle země,
regionu, oboru a zájmů neziskových organizací.
4.2.   měření reakce uživatelů
Neziskové organizace mohou na internetu poměrně dobře zaměřit, jak čtenáři reagují na
vydané sdělení; mohou zjistit, jak veřejnost reaguje na konkrétní projekty či sluţby. Pokud má
nezisková organizace na stránkách oblast o projektech, sluţbách, zpravodajství apod., má
moţnost přesně zjistit, o co se návštěvníci webu zajímají nejvíce. Zda to jsou opravdu
aktuální informace typu pozvánky na happening nebo je to informace o výroční zprávě nebo
aktuální uzávěrce grantu. Takto lze vysledovat zájem o kaţdý jednotlivý soubor.
4.3.   flexibilita
Reklamní prvky typu bannerů či tlačítek mohou být prostřednictvím reklamních systémů
zobrazovány 24 hodin denně. Na rozdíl od televize, rozhlasu či tisku nemusí dojít k přerušení
propagačního působení.
Propagace na internetu lze kdykoli v linii času měnit., coţ ţádné jiné medium tak snadno
neumoţňuje. Změna je moţná i u klasických propagačních médií, ale je většinou spojena s
dodatečnými finančními náklady. Ne neposledním pozitivem je fakt, ţe všechny výsledky o
úspěšnosti kampaně jsou k dispozici okamţitě.
4.4.   Interaktivita
Zřejmě hlavním rozdílem mezi moţností propagace v klasických médiích je schopnost
uţivatele vtáhnout do děje, působit na jeho rozhodovací schopnosti. Pro to aby se na
konkrétní informaci opravdu dostal musí něco udělat, zvolit si a volbu potvrdit kliknutím. Tím
víme, ţe má skutečně zájem.




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        18


4.5. Formy internetové reklamy:
            1) E-mailová (viz kapitola 2.3.6.)
            2) Webová propagace


            Propagace stránek subjektu privátního, veřejného či neziskového je na internetu
            umoţněna několika způsoby:
            a) reklamními prouţky neboli bannery
            b) tlačítky
            c) textovými odkazy
            d) sponzorstvím


Ad a) Propagace za pomoci bannerů je nejrozšířenějším způsobem, jak o sobě na internetu dát
vědět poměrně široké skupině uţivatelů. Stejně jako celý internet i reklamní prouţky se
v průběhu času radikálně vyvíjely a stále se vyvíjí. Zpočátku to byly statické obrázky různých
velikostí. Po standardizaci velikostí přišly bannery animované a to uţ byl jen krok i
interaktivním, které si kladou za cíl uţivatele více zaujmout a nabídnout mu několik funkcí.
Dnes není problém do banneru naimportovat např. zvuk.
Ad b) Tlačítka jsou prvky webové prezentace, které jsou mnohem menší neţ bannery, takţe
lze těchto prvků na stránku umístit několik, aniţ by byl násilně porušen původní záměr
stránek. Tlačítka upozorňující na nejrůznější věci mohou být vystaveny na stránkách
spřátelených organizací s cílem přilákat je na vaše stránky. Stejně tak můţete i vy tímto
jednoduchým způsobem vyzdvihnout důleţitost projektu či akce partnerské organizace.
Ad c) Odkazy (linky) jsou nejzákladnější prvek propagace. Propojují různé hypertextové
dokumenty nebo mohou být součástí e-mailů a diskusních skupin.
Ad d) Sponzorství poněkud vybočuje z klasické reklamy a bylo by moţné jej zařadit spíše do
kategorie public relations. Mnohé servery poskytující zdarma webhosting na oplátku poţadují
umístění do webových stránek uţivatele např. loga či jiný reklamní prvek.
Zajímavá práce věnovaná problematice získávání návštěvníků stránek a principům zvyšování
návštěvnosti byla na http://come.to/10rad publikována Jiřím Lahvičkou. Přesto, ţe se jedná o
více neţ 2 roky strou práci, je velmi přesná a vhodná pro pouţití i dnes. Věnuje se
problematice letáků, bannerů, bezplatné inzerci, knize hostů, výměnným systémům bannerů
apod.




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        19



5.0. Zpětná vazba – měření návštěvnosti stránek
I pro neziskové organizace je důleţité vědět, kdo jejich stránky navštěvuje. Za pomoci
správných nástrojů lze snadno zjistit:
            -     datum a čas návštěvy čtenáře stránek
            -     navštívenou stránku
            -     IP adresu čtenáře (adresa návštěvníkova počítače)
            -     Země, odkud se návštěvník připojuje
            -     Které stránky si čtenář prohlíţel, před tím neţ přišel na stránky organizace
            -     Návštěvnost stránek v časovém horizontu hodin, dnů, měsíců apod.
            -     Typ prohlíţeče
            -     Operační systém čtenáře
            -     A mnoho dalších údajů


5.1. Statistiky
Nejsnadnějším způsobem pro zjištění všech těchto údajů je registrace na některém
monitorovacím serveru. Tyto sluţby se nabízí zdarma nebo za poplatky. Mezi nejznámější
české bezpoplatné monitorovací systémy patří sluţby http://www.navrcholu.cz a
http://www.toplist.cz. Obě fungují po zaregistrování se na serveru a po vloţení krátkého
elektronického kódu odkazujícího do monitorovacího systému. Kód není navenek viditelný a
načítání stránek organizace nikterak neztěţuje.
Pro zjištění statistik si stačí vyhledat název organizace v dané kategorii monitorovacího webu
a podívat se na detaily. Uţivatel má samozřejmě moţnost dle uváţení si stanovit, zda
statistiky budou privátní či veřejné.
Další variantou je nainstalování speciálního software do technických prostředků
poskytovatele internetového prostoru. Opět je na trhu několik komerčních produktů nebo je
moţno pouţít produkty freewarové (volně šiřitelné) nebo sharewarové (volně šiřitelné za
určitých podmínek – např. po limitovanou dobu nebo pouze pro studenty nebo neziskové
organizace apod.). Mezi volně šiřitelné patří vynikající produkt Webalizer, který je tímto
k dispozici všem uţivatelům Econnectu. Pro konkrétní statistiku je moţno si za doménu vloţit
předem definovaný řetězec znaků, v našem případě je to „webalogs“. Např.
http://www.greenways.cz/webalogs. Webalizer (verze 2.01)je volně ke staţení na
http://www.mrunix.net/webalizer/.


5.2. Internetové diskuse a ankety
Pro zvýšení návštěvnosti stránek organizace je vhodné pouţít nástroje, které budou pro
návštěvníky stránek atraktivní z pohledu interakce a komunikace. Oba zmíněné nástroje do
této kategorie dozajista patří. Navíc udávají provozovateli stránek další zpětnou vazbu.
Internetové diskuse jsou nástrojem, který obzvláště neziskovým organizacím dává prostor
k další diskusi. Jedná se o nástroj, který např. pod publikovanými články umoţní o tématu
definovaném články dále diskutovat. Pro neziskové organizace to znamená okamţitou
myšlenkovou ať uţ pozitivní nebo i negativní konfrontaci na téma dané organizací.
Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        20

V případě správného facilitování takové debaty si můţe organizace zvyšovat prestiţ
společenského mínění a přepracovávat a přehodnocovat svoji činnost na základě získaných
negativních reakcí diskutujících. Pro příklad uvádím odkazy na diskuse k tématům týkajících
se událostí spojených se zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze.
Diskuse je moţno shlédnout na http://globalizace.ecn.cz.
Ankety jsou v poslední době značně populárním a rozšířeným prvkem na řadě internetových
serverech. Jejich úkolem je nejen zpestřit internetovou stránku a informovat návštěvníky, ale
především poskytnout tvůrcům cenné informace tvůrcům a provozovatelům internetových
stránek. Ankety na internetových stránkách mají nejrůznější formu: od jednoduchých otázek
typu „ano/ne“ – „souhlasím/nesouhlasím“, přes moţnost výběru několika odpovědí, aţ po
rozsáhlé dotazníky čítající několik desítek různých otázek. Nejvíce se však pouţívají
jednoduché ankety. Dokáţou poměrně snadno vtáhnout návštěvníka do webu svojí „hravostí a
interaktivností“ a donutí ho „kliknout si“, čímţ jej více váţou k daným stránkám. Příkladem
anket jsou téměř všechny zpravodajské servery. Např. http://www.idnes.cz nebo
http://www.lidovky.cz.



6.0. Kdo je průměrný uživatel internetu?

Páté kolo průzkumu uživatelů Internetu v ČR (červen - červenec 2000) – výtah ze studie
zdroj http://www.park.cz
Průzkumu se zúčastnilo celkem 1463 respondentů, coţ v celkovém součtu čtyř kol jiţ
představuje 7770 vyplněných dotazníků. V porovnání s předchozím kolem průzkumu (podzim
1998) došlo u řady otázek k významným změnám. Za zmínku stojí především výraznější
zastoupení ţen a věkový posun na průměrný věk 30 let. Ještě významnější posuny byly
zaznamenány u preferencí a aktivit týkajících se vyuţívání Internetu a jeho sluţeb.
Za typického uživatele můžeme dle výsledků označit mladého muže s výrazně
pravicovou politickou orientací, který právě končí nebo dokončil vysokou školu. Pracuje
převážně ve velkých městech, ve firmách orientovaných na služby související se
zpracováním informací. Internet používá v zaměstnání i doma a to jednu až dvě hodiny
denně, ze služeb především WWW a E-mail. Hlavní motivací je vyhledávání informací pro
osobní potřebu i vlastní práci a potřeba komunikace. Objektem zájmu na WWW jsou
především informace z oblasti kultury, zábavy a sportu, zpravodajství a odborné informace o
produktech. Vlastní zkušenosti s online nákupem má asi polovina uţivatelů Internetu, další
mají zřetelný zájem jej v budoucnu vyuţívat nebo alespoň vyzkoušet. Za hlavní překáţky
nákupu přes Internet povaţují respondenti obavu ze zneuţití informací. Online nákupy jsou
atraktivní především pro nákup knih a rezervace vstupenek a jízdenek.
Nepřekvapuje, ţe českému Internetu stále dominují muţi. Kaţdé další kolo průzkumu však
přináší vyšší podíl ţen, za poslední 2 roky vzrostl skoro na dvojnásobek a překročil hranici
20%. Dá se očekávat, ţe vzájemný poměr muţů a ţen online se bude s masovým rozvojem
Internetu postupně vyrovnávat.


                               Muţ                    78,1%
                               Ţena                   21,9%

Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        21



Obor činnosti organizace
Nejpočetnější zastoupení má stále obor informačních technologií (po zastavení poklesu v
prvních kolech jiţ zaznamenává mírný růst, coţ lze přičíst rostoucímu počtu IT pracovníků v
celé ekonomice). Druhé nejpočetnější zastoupení si udrţeli pracovníci obchodních firem.
Mírný nárůst je patrný u sféry bankovnictví, mírný pokles naopak zaznamenala sféra
vysokého školství a vědy. V tomto kole průzkumu byla znovu rozšířena nabídka oborů,
nicméně ţádný z nich významnějším způsobem do rozdělení nezasáhnul. Významnější
rozdíly oproti předchozímu kolu (nad 3%) se neobjevují. Výsledky ukazují, ţe podíl
veřejného sektoru (vysoké i střední školy, státní i veřejná správa, studenti, nezaměstnaní,
vojáci apod.) nadále klesá a blíţí se poměru 1:2 ve srovnání s privátní sférou.




   Hlavní obor činnosti                                                    %         %%       počet
   informační technologie                                                  13.4% 17.1% 196
   obchodní činnost                                                        9.0%      11.5% 132
   ostatní státní a veřejná správa                                         6.2%      7.9%     90
   bankovnictví, pojišťovnictví a finance                                  4.9%      6.3%     72
   ostatní výroba                                                          4.9%      6.2%     71
   ostatní sluţby                                                          4.9%      6.2%     71
   vysoké školství, věda a výzkum                                          4.4%      5.6%     64
   Strojírenství                                                           4.0%      5.2%     59
   poradenské a informační sluţby                                          3.6%      4.6%     53
   marketing a reklama                                                     3.6%      4.6%     53
   střední a základní školství                                             3.1%      3.9%     45
   telekomunikace                                                          2.9%      3.8%     43
   stavebnictví a reality                                                  2.9%      3.8%     43
   média                                                                   2.5%      3.2%     37
   zdravotnictví a farmacie                                                2.5%      3.1%     36
   energetika                                                              2.3%      3.0%     34
   doprava                                                                 2.1%      2.6%     30
   zábava a umění                                                          0.7%      0.9%     10
   zemědělství                                                             0.3%      0.4%     5
   neuvedeno                                                               21.8%              319



Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        22

Přestoţe výsledky průzkumu jsou nejvíce hodnotné pro komerční subjekty, které podle něj
můţou na tuto nejširší cílovou skupinu aplikovat své marketingové strategie, můţe poslouţit
jako názorný příklad i neziskovým organizacím.
Záleţí na schopnosti, jak organizace dokáţe na zvolenou skupinu zacílit. Zacílení můţe být ve
směru získání finančních prostředků, záštity projektu, nábor členů, dobrovolníků nebo jen
informování.



7.0. Internet a mediální propagace

7.1. Práce s cílovou skupinou médií
Princip komunikace s novináři zastupujícími nová i klasická elektronická média, stejně tak i
tisk je v podstatě identický. Velmi přesně tuto komunikaci vystihuje např. mediální rukověť
pro neziskové organizace „Novináři nejsou zlí“ od Marka Šálka a Tomáše Feřtka.
Pro neziskové organizace, které potřebují svoji činnost zviditelňovat, je velmi důleţité aby se
naučily předkládat novinářům zprávy zajímavé, zasazené do aktuálních společenských
událostí, zprávy mající příběh apod. Schopnost dokázat podívat se na svoji činnost
objektivním pohledem z vnějšku je velmi podstatná.
Uţitečnou pomůckou je dokázat zprávu novináři připravit tak, aby ji upravoval co nejméně.
Tím, ţe mu usnadníte práci, máte také jistotu, ţe výsledná podoba publikovaného článku bude
taková, jaká se hodí právě vám. A právě o to jde.


7.2. Jak může pomoci internet?
Na internetových stánkách organizace můţe být část věnovaná tiskovým zprávám a
aktualitám. Tím, ţe budou zprávy profesionálně zpracovány a vhodně propagovány, postupem
času se na ně můţe část novinářů a veřejnosti automaticky vracet.


7.2.1. Publikování na webu je moţno dvojím způsobem.
       1. První varianta podmiňuje znalost html jazyka schopnost vytvářet strukturu stránek,
       do které se tiskové zprávy, články, fotografie, audio a video zakomponují.
       2. Druhá varianta nabízí pouţití internetového nástroje na webové publikování aniţ by
       uţivatel musel znát html jazyk. Publikování tímto způsobem je velmi podobné psaní e-
       mailu, kdy si uţivatel napíše poţadovaný text, vloţí obrázek, odkaz na video nahrávku
       apod. do předem definovaných formulářů, které provedou automatický převod do
       podoby aplikovatelné pro html stránky a umístí je na web.
       Mezi tyto nástroje patří na např. redakční systém Genesis II, pouţívaný např. na
       http://www.iDnes.cz nebo http://www.Mobil.cz a dalších. Vysoká kvalita tohoto
       systému je ale bohuţel vyváţena také vysokou cenou. Coţ také můţe být výzva pro
       získání sponzorství. Další plnohodnotný redakční systém pro snadné publikování na
       webu je systém vytvořený speciálně pro účely neziskových organizací. Systém je
       nazýván Toolkit (http://web.ecn.cz/aa/admin/) a byl vytvořen Econnectem. Na rozdíl
       od dalších komerčních produktů je poskytován pouze neziskovým organizacím a to za
       neziskové ceny.
Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        23



7.2.2. Informování novinářů e-mailem
Při osobních kontaktech s novináři je vhodné je ţádat o jejich e-mailovou adresu. Pouţívání e-
mailu se stává jiţ běţnou záleţitostí i regionálních médií. Novinářům usnadňuje práci tím, ţe
materiály nemusí na rozdíl od faxovaných zpráv či dopisů přepisovat. Pro obě strany je pak
výhodná především rychlost komunikace.
Naopak při větším počtu mediálních kontaktů je vhodné dle uváţení pouţívat mailing listy
nebo distribuční listy. Pro propagačního pracovníka organizace má však toto usnadnění
nevýhodu. Při hromadném rozesílání ztrácí novinář pocit, ţe je jedná o exkluzivní informaci a
dozvídá se, ţe byla informována také jeho konkurence. Coţ můţe sníţit jeho zájem o téma.


Co si počít, pokud organizace má nedostatečný okruh mediálních kontaktů, popř. pokud nemá
příliš kapacity na vlastní propagaci?
Řešením je sluţba neziskových organizací na zasílání tiskových zprav do médií. Nazývá se
Press Service a byla vytvořena za finančního přispění Nadace Via. Na internetových stánkách
http://press.ecn.cz ji provozuje občanské sdruţení Econnect. Tento mediální pomocník
neziskovým organizacím nabízí aktualizovanou databázi více neţ 550 celostátních i
regionálních redakcí elektronických i tištěných médií. Dokáţe se postarat o rozeslání zpráv do
všech redakcí faxem nebo e-mailem. Smyslem sluţby je tedy poskytnutí kontaktů a také
usnadnění při distribuci. Na určeného pracovníka organizace pak spadá „čistá“ komunikační
práce.




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        24



Závěr:


Internet je nové elektronické médium, kterým budeme v budoucnu stále více a více
ovlivňováni, ať uţ se nám to bude líbit nebo ne. Nechceme-li, aby internet působil mimo nás
(či proti nám), nezbývá nic jiného, neţ se s tímto novým médiem naučit pracovat – naučit se
jej ovládat v náš prospěch.



Stejně jako v případě rozhlasu a televize, i internet, tím, ţe je mladý, hledá uplatnění ve
společnosti a rozvíjí se. V počátcích komerčního vyuţití se i televize vyuţívala jako rozhlas
s obrazem. Postupem času se vyvinula a vyuţila maxima z moţnosti sdělení obrazu i zvuku.



Identické období rozvoje zaţívá i internet, který spojuje moţnost předání textové, zvukové i
obrazové informace. Navíc nabízí moţnost obousměrné komunikace a interakce čímţ se stává
jedinečným nástrojem pro ovlivnění společnosti.




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        25



České neziskové organizace aktivní na poli internetu

Econnect – http://www.ecn.cz
Občanské sdruţení Econnect vzniklo v roce 1991 a jeho cílem bylo umoţnit jednoduchou
komunikaci mezi neziskovými organizacemi a pomoci jim i v komunikaci s veřejností.
Aktivitami Econnectu jsou především:
            -   Připojení neziskových organizací do internetu
            -   Provozování zpravodajsko-informačního systému
            -   A další sluţby (více na http://www.ecn.cz)



AID – http://www.aid.cz
Jiţ překlad latinského názvu Actio in Distans - Působení na dálku předznamenává předmět
činnosti naší organizace, kterým je zejména podpora komunikace mezi neziskovými
sdruţeními a veřejností i mezi neziskovými organizacemi navzájem. Podporou komunikace
rozumíme rozvoj komunikačních dovedností a samozřejmě také rozvoj komunikačních
nástrojů a prostředků.



Lotos, o.p.s. – http://www.weblostos.cz
Obecně prospěšná společnost věnující se:
            -   Webmarketingu
            -   Webhostingu
            -   Webdesignu



Otevřená společnost, o.p.s. – http://www.osf.cz/ic/
Otevřená společnost, o.p.s., zřízená Nadací OSF poskytuje neziskovým organizacím odborná
školení a workshopy v oblasti internetu a administrativních a grafických programů.




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz
                                                                                                        26



Použité zdroje:


                       1. Petr Stuchlík, Martin Dvořáček, Marketing na internetu, Grada
                          Publishing, 2000
                       2. Jiří Donát, e-Business pro manaţery, Grada Publishing, 2000
                       3. Karel Hyndrák, Microsoft Project 2000, Computer Press, 2000
                       4. Martin Lukáš, Městský informační management, Grada 2000
                       5. Lubomír Nondek, Lenka Řenčová, Internet a jeho komerční vyuţití,
                          Grada, 2000
                       6. Christian Huitema, A bůh stvořil internet…, Mladá fronta, 1996
                       7. Jiří Plamínek a spol., Řízení neziskových organizací, Nadace Lotos,
                          1996
                       8. Řízení neziskové organizace, Agnes, 1999
                       9. Michael Macrone, Od Aristotela k virtuální realitě, Brána 1999
                       10. Louis Rosenfeld, Information Architecture for the World Wide Web
                       11. Marek Tichý, Tvorba webových prezentací, 2000
                       12. Renata Elhenická, prezentace v médiích
                       13. Marek Šálek, Tomáš Feřtek, Novináři nejsou zlí, Nadace VIA, 2001
                       14. Jiří Hlavenka, Dělejte business na internetu, Computer Press, 2000
                       15. Petr Broţa, Tvorba WWW stránek pro úplné začátečníky, Computer
                           Press, 2000




Prezentace neziskové organizace na internetu – závěrečná práce vypracovaná v rámci IV. ročníku vzdělávacího
              kursu pro pracovníky neziskových organizací. Vypracoval Daniel Mikláš,Econnect
                                        kontakt: daniel.miklas@ecn.cz

				
DOCUMENT INFO