Docstoc

I

Document Sample
I Powered By Docstoc
					                    Masarykova univerzita
                      Právnická fakulta
                Katedra národního hospodářství




                 DIPLOMOVÁ PRÁCE
            Franchising jako způsob podnikání




2005/2006                                        Michal Malaník
                 Právnická fakulta Masarykovy univerzity
                     Katedra národního hospodářství




                       DIPLOMOVÁ PRÁCE

               Franchising jako způsob podnikání

                           Michal Malaník

                              2005/2006




„Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Franchising jako způsob
podnikání zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny.“
                                    2
1. ÚVOD ................................................................................................................................5

2. HISTORIE FRANCHISINGU ........................................................................................7

    2.1. VÝVOJ FRANCHISINGU VE SVĚTĚ .................................................................................7
    2.2. VÝVOJ FRANCHISINGU V ČESKÉ REPUBLICE ................................................................8

3. DEFINICE A POJMY VE FRANCHISINGU ............................................................. 11

    3.1. DEFINICE ...................................................................................................................11
    3.2. POJMY .......................................................................................................................12
    3.3. FUNKCE A ZÁSADY FRANCHISINGU ............................................................................13
    3.4. PŘEDNOSTI FRANCHISINGU ........................................................................................ 14
    3.5. OMEZENÍ FRANCHISINGU ........................................................................................... 15

4. FRANCHISING Z EKONOMICKÉHO HLEDISKA ................................................19

    4.1. FRANCHISING V OSTATNÍCH ZEMÍCH .........................................................................19
    4.2. FRANCHISING V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................19
    4.3. FRANCHISING Z HLEDISKA EKONOMICKÉ TEORIE ......................................................20
    4.4. FRANCHISING NA PŘÍKLADU ......................................................................................22
    4.5. MOŢNOSTI FINANCOVÁNÍ FRANCHISINGU ..................................................................23

5. ZALOŽENÍ A VZNIK FRANCHISOVÉHO PODNIKU...........................................26

    5.1. ODLIŠENÍ OD JINÝCH FOREM PODNIKÁNÍ ...................................................................26
       5.1.1. Odlišení od smlouvy licenční ............................................................................26
       5.1.2. Odlišení od smlouvy komisionářské ..................................................................26
       5.1.3. Odlišení od smlouvy o obchodním zastoupení ..................................................27
       5.1.4. Odlišení od smlouvy o zprostředkování ............................................................ 27
       5.1.5. Odlišení od smlouvy o tichém společenství .......................................................27
    5.2. PŘEDSMLUVNÍ FÁZE ..................................................................................................28
       5.2.1. Nabídková brořura ........................................................................................... 28
       5.2.2. Franchisový balík a manuál .............................................................................28
       5.2.3. Systém kontrolních otázek .................................................................................29
       5.2.4. Pilotní projekt ...................................................................................................29
    5.3. FRANCHISOVÁ SMLOUVA Z HLEDISKA ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA ...................30
       5.3.1. Smlouva inominátní .......................................................................................... 30
       5.3.2. Evropský franchisingový etický kodex .............................................................. 31
       5.3.3. Nařízení komise o blokové vyjímce ...................................................................32
       5.3.4. Franchisor ........................................................................................................32
       5.3.5. Franchisant.......................................................................................................33
       5.3.6. Proces uzavření franchisové smlouvy ............................................................... 33
    5.4. FRANCHISOVÁ SMLOUVA Z HLEDISKA OBSAHU ......................................................... 36
       5.4.1. Záhlaví ..............................................................................................................36
       5.4.2. Charakteristika služeb ......................................................................................37
       5.4.3. Povinnosti stran ................................................................................................ 37
       5.4.4. Know-how, duševní vlastnictví a poplatky ........................................................ 38
       5.4.5. Reklama ............................................................................................................39
       5.4.6. Povinnost mlčenlivosti ......................................................................................39
       5.4.7. Cenové podmínky u zboží či služeb ...................................................................40
       5.4.8. Délka trvání smluvního vztahu a zákaz konkurence .........................................40
       5.4.9. Rozhodčí doložka .............................................................................................. 41
       5.4.10. Závěrečná ustanovení .....................................................................................41

6. FRANCHISING V ODVĚTVÍCH ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU ........................ 42

    6.1. OBČANSKÉ PRÁVO .....................................................................................................42

                                                                   3
    6.2. OBCHODNÍ PRÁVO .....................................................................................................45
    6.3. ŢIVNOSTENSKÉ PRÁVO .............................................................................................. 50
    6.4. PRACOVNÍ PRÁVO ......................................................................................................50
    6.5. SPRÁVNÍ PRÁVO ........................................................................................................51
    6.6. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŢ ............................................................................................. 51

7. FRANCHISOVÁ SMLOUVA V PRAXI .....................................................................54

    7.1. O SPOLEČNOSTI A PROJEKTU .....................................................................................54
    7.2. ZAČÁTEK SPOLUPRÁCE S WWW.INTERNETCENTRUM.CZ ............................................55
       7.2.1. Podnikání na základě živnostenského oprávnění ..............................................56
       7.2.2. Společnost s ručením omezením .......................................................................56
       7.2.3. Náklady na samostatné podnikání ....................................................................56
    7.3. PRODUKTY FRANCHISORA ......................................................................................... 57
       7.3.1. Firemní zápis ....................................................................................................57
       7.3.2. Www stránky .....................................................................................................58
       7.3.3. Publikační systém ............................................................................................. 59
       7.3.4. Převedení do publikačního systému ..................................................................60
       7.3.5. Webhosting .......................................................................................................60
       7.3.6. Cenové srovnání s konkurencí a popis spolupráce ...........................................60
    7.4. KOMENTÁŘ K PŘILOŢENÉ FRANCHISOVÉ SMLOUVĚ ...................................................62

8. ZÁVĚR ............................................................................................................................ 67

9. RESUMÉ......................................................................................................................... 69

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................72

11. PŘEDNÁŠKY ...............................................................................................................73

12. JUDIKATY ...................................................................................................................74

13.  PRILOHA   –   VZOR            FRANCHISOVE                           SMLOUVY                       NA
WWW.INTERNETCENTRUM.CZ .................................................................................75




                                                                  4
1. Úvod
         Franchising je jedním ze způsobů podnikání, které je zaloţeno na
předem osvědčené a minimálně jednou odzkoušené koncepci, coţ by mělo
být zárukou úspěchu. Za vše mluví následující čísla ze statistik země, ze
které tento systém vzešel. V USA více neţ milión lidí kaţdoročně zaloţí
nějakou samostatnou firmu. Z nich do konce prvního roku své činnosti
minimálně 40% přestane fungovat, do pěti let jich skončí krachem přes 80
procent - tedy 800 tisíc. Z těchto zbývajích 200 tisíc podniků, přes 80
procent zkrachuje v druhých pěti letech podnikání. To znamená, ţe do deseti
let zkrachuje 96 procent firem a úspěšně funguje měně jako 40 tisíc těchto
samostatných podnikatelů.1
         Téma franchisingu mě zaujalo jiţ při studiu obchodního práva. Tento
způsob smluvní spolupráce dvou či více ekonomicky i právně nezávislých
podnikatelů není za současného stavu obchodním zákoníkem upraven, coţ
má dle mého názoru největší podíl na tom, ţe se o něm mezi podnikateli
v České republice mnoho neví. Jako společník firmy poskytující komplexní
sluţby na internetu jsem i já hledal moţnosti rozšíření současné klientely a
obchodních partnerů. Nabízel se systém obchodních zástupců a jednotlivých
regionálních zastoupení. Tento systém klade velké finanční nároky na naši
společnost, vyţaduje velký tým zkušených zaměstnanců atd. Zatímco
franchising nabízí moţnost smluvní spolupráce mezi naší společností a
jedním nezávislým podnikatelem v kaţdém kraji České republiky za
relativně malých finančních výdajů. Jako student Právnické fakulty jsem byl
zvolen odpovědným pracovníkem za oblast rozvoje společnosti právě
systémem franchisingu. Z tohoto důvodu jsem si vybral právě toto téma,
abych se s celou problematikou detailně seznámil.
         Cílem mé diplomové práce je zuţitkovat mé praktické zkušenosti a
nabídnout tak čtenáři pokud moţno úplné a pravdivé informace o
moţnostech vyuţití franchisingu při zákládání malého a středního podniku
v České republice. Provést legislativní i ekonomickou analýzu franchisingu,


1
    Tulpa, A.: Franchising – partnerství přinášející úspěch ( přednáška ) Brno, BVV,
24.10.2005


                                          5
na které více ukázat, proč je vhodné zaloţit právě franchisový podnik.
V praktické části tyto teoretické důvody podloţit konkrétnimi čísly. Najít
překáţky, které brání rozvoji franchisingu v České republice a navrhnout dle
mého názoru nejlepší řešení těchto bariér.
       V prvé části práce se zaměřuji na vývoj tohoto systému v České
republice a ostatních zemích. Komparace vývoje v naší republice a vývoji
zejména v USA je dle mého názoru velmi důleţitá, protoţe franchising se
nejenom do tehdejšího Československa, ale i do zbytku Evropy dostal právě
z USA v době, kdy se ve Spojených státech jiţ běţně vyuţíval. V další části
provádím výklad pojmů vyskytujících se v oblasti franchisingu tak, aby i
laický čtenář správně pochopil všechny pojmy uvedené v této práci.
Srovnání ekonomického a právnického hlediska odhalí             přednosti i
nevýhody při zakládání a fungování franchisového podniku. Práci uzavírá
konkrétní franchisová smlouva, kterou společnost Progress corporation
spol.s r.o. jako poskytovatel komplexních sluţeb na internetu a provozovatel
portálu www.internetcentrum.cz poskytuje pomocí franchisingu jednotlivým
podnikatelů oprávnění poskytovat sluţby touto společností nabízené.
       Nikdo Vám nemůţe garantovat, ţe budete úspěšným podnikatelem.
Můţete se však v maximální moţné míře vyhnout podnikatelským
problémům, krachům a rizikům nebo je alespoň omezit na minimum.
Jedním ze způsobů je franchising, který ale samozřejmě není stoprocentní
zárukou. Franchisová forma podnikání se zejména uplatňuje v oblasti
malého a středního podnikání. Tento systém nabízí mnoho výhod,
bezpečnější podnikání a relativně vysokou rentabilitu vloţeného kapitálu.
Tato tvrzení bych chtěl podloţit teoretickými i praktickými argumenty
uvedenými v této práci.




                                     6
2. Historie franchisingu

2.1. Vývoj franchisingu ve světě
         Franchising lze charakterizovat jako jeden z velmi účinných
marketingových nástrojů pro šíření výrobků nebo poskytování sluţeb.
Samotné slovo „franchising“ pochází z francouţštiny, kdy ve středověku
označovalo osvobození od cla a daní. Později tímto výrazem byla
označována privilegia, kterýmí král uděloval právo vyrábět výrobky nebo
s nimi obchodovat na vymezeném území. Jako podnikatelská metoda vzniká
na přelomu 19. a 20. století v USA. Samotnou podstatou tohoto systému je
udělování výhradních práv či určitých privilegií, čehoţ velmi dobře dokázali
vyuţít distributoři výrobků, kteří získali výhradní práva k prodeji výrobků
na určitém území2.
         Nejprve se tento způsob prodeje pouţíval k distribuci šicích strojů a
automobilů. K rozvoji franchisngu došlo vţdy po světových válkách, kdy
společnosti dospěli k názoru, ţe franchising vede k lepšímu zavedení
značky, ke snadnější a rychlejší distribuci a tím pádem i k vyšším ziskům.
Nejvíce se rozšířil v USA, kde se začal vyuţívat jako systém poskytování
kvalitních sluţeb zákazníkům. V oblasti prodeje zboţí dokázal vyřešit
problém boje malých podnikatelů s velkými společnostmi. Díky němu i
malý podnikatel mohl provozovat podnik pod jménem a image velké
společnosti. Ukázalo se, ţe malé firmy mohou mít v moderní trţní
ekonomice místo, ţe mohou uspět v případě, ţe podnikají ve velmi úzce
specifikovaném oboru podnikání. Pokud ovšem podnikají na relevantním
trhu, kde začaly působit velké společnosti, jako osamocení podnikatelé mají
dle mého názoru menší šanci na přeţití neţ kdyby patřili do jednoho řětezce.
         Jejich záchranou se můţe stát právě franchising, který jim umoţní
patřit do jedné sítě distributorů patřících pod jedno obchodní jméno,
popřípadě vystupující pod jednou značkou. To umoţní těmto podnikatelům
vystupovat vůči svým dodavatelům jako jeden silný partner a vyvíjet tlak na



2
    Havit, s.r.o. www.businesscenter.cz   [citováno 20. února 2006]. Dostupný z:
http://business.center.cz/business/pojmy/pojem.aspx?PojemID=581


                                          7
své dodavatele ohledně dodacích podmínek a nákupních cen. Díky tomuto
postupu jsou schopni nakoupit zboţí či sluţby daleko levněji, něţ kdyby
vyjednávali kaţdý zvlášť.
       Nejvíce se rozšířil v oblasti restauračního stravování, hotelnictví a
rychlého občerstvení. Celosvětově se rozšířil aţ v průběhu 80. let minulého
století. Důvodem byly ekonomické problémy osamocených malých a
středních podnikatelů. Franchising jim nabídnul metodu podnikání, která
jim umoţnila podnikat s minimem rizik a pomohl jim v boji s konkurencí.
V současné době se franchising v různé formě vyskytuje v různých formách
na všech kontinetech. Nejvíce je rozšířen v kolébce tohoto systému v USA,
kde je téměř jedna třetina maloobchodních prodejen provozováno formou
franchisingu. Lze předpokládat, ţe tento systém bude stále více rozšířen.
Vţdyť není nic lepšího, neţ jednou jeden systém důkladně proracovat a
vícekrát uplatnit, neţ vymýšlet a zkoušet stálé nové.

2.2. Vývoj franchisingu v České republice
       Vzhledem k vývoji hospodářství v Československu v letech 1948-
1989 bylo nereálné, aby se franchising pouţíval, díky tomu je jako metoda
podnikání u nás rozšířěn podstatně méně neţ v ostatních zemích Evropy.
Jeho rozvoj souvisí aţ se společenskými a hospodářskými změmani v 90.
letech. První franchisingové systémy se na našem území objeví aţ v roce
1991, kdy do ČR začaly investovat první zahraniční franchisoři.
Rychlejšímu rozšiřování tohoto systému podnikání bránila nedostatečná
znalost jeho principů a samotného fungování a tím určitá nedůvěra k němu
mezi podnikateli. Chyběla dostatečná nabídka i poptávka po odborných
seminářích, vhodné literatuře a poradenských sluţbách. Tento problém
částečně vyřešilo zaloţení České asociace franchisingu v roce 1993 jako
neziskové, profesní organizace sdruţující na národní úrovni poskytovatele
franchisingu a odborníky zaměřující se na tuto problematiku. Jejími členy
jsou jednak velké, známé, mezinárodní systémy, ale i menší tuzemské
firmy. Asociace je zameřena na podporu rozvoje stávajících franchisových
systémů a vytváření příznivějších podmínek pro rozvoj tohoto způsobu
podnikání. Jejími úkoly je reprezentovat tuto formu podnikání a být jejím
odborným garantem, informovat laickou i odbornou veřejnost, sdruţovat

                                      8
podnikatelské subjekty, poskytovat            členům a zájemcům o franchising
informační podporu a servis a napomáhat při získávání důleţitých informací
atd.
         Řádným členem se můţe stát na základě stanov této asociace fyzická
nebo právnická osoba, pokud o jejím přijetí za člena rozhodne Správní rada
České asociace franchisingu a pokud splní stanovené podmínky. Můţe jím
být kterýkoliv tuzemský podnikatelský subjekt, který v České republice
úspěšně a nejméně po dobu jednoho roku aplikuje franchising jako
odbytový systém a má nejméně dva nájemce franchisové licence nebo je pro
území České republiky drţitelem master-franchise licence renomované
franchisingové společnosti a hodlá provozovat franchisový systém. 3
         Velmi důleţitými faktory, které ovlivňovaly pomalý vývoj
franchisingu      byly    problémy      financování,     nedostatečně         vyvinutá
podnikatelská kultura, nedokonalá legislativa a právní povědomí, kvalita
managementu, chybějící know-how a zkušenosti českých podnikatelů.
V současné době v České republice evidujeme přibliţně 90 franchisových
systémů a sítí. Největší zastuoupení mají systémy restaurací, hotelů, kaváren
a čajoven, rychlého občerstvení, projekty týkající se bydlení a hobby a
kooperující maloobchodní koncepty. Většinu z nich tvoří systémy, které na
trhu působí více neţ pět let. V České republice se doba trvání franchisové
smlouvy pohybuje od 2 roků do 20 let. Nejčastěji jsou uzavírány smlouvy
v délce trvání 5 let, zpravidla uzavíranými s moţností jejich prodlouţení
nebo opce. Dlouhodobé smlouvy na 10 aţ 20 let uzavírají sítě jejichţ
obchodní jednotky vyţadují investice nad 3 milióny Kč s dobou návratnosti
nad čtyři roky. Výše vstupní investice se pohybuje od 10 tisíc Kč do 15
miliónů Kč. V případě franchisové systému OBI je tato investice 200
miliónů Kč. Průběţné franchisové poplatky se pohybují nejčastěji od 1% do
7% z obratu. 4


3
    Česká asociace franchisingu. www.czech-franchise.cz [citováno 20. února 2006].
Dostupný z: http://www.czech-franchise.cz/?page=asociace_zakladni_informace

4
    Česká asociace franchisingu. www.czech-franchise.cz [citováno 20. února 2006].
Dostupný z: http://www.czech-franchise.cz/?page=asociace_zakladni_informace

                                          9
         Oblibu tohoto systému podnikání potvrzují i údaje z posledních pěti
let, kdy počet přijemců franchisové licence vzrostl přibliţně čtyřikrát na 752
a počet franchisových provozoven vzrostl téměř devěkrát na 1450. V dalších
letech můţeme očekávat zvýšenou nabídku franchisových systémů zejméma
ze zemí Evropské unie. Tyto nabídky budou většinou adresovány malým a
sředním podnikatelům jako alternativa jejich dalšího rozvoje nebo u
některých jako jediná cesta, jak se udrţet na trhu.5




5
    Česká asociace franchisingu. www.czech-franchise.cz [citováno 20. února 2006].
Dostupný z: http://www.czech-franchise.cz/?page=franchising_cr




                                          10
3. Definice a pojmy ve franchisingu

3.1. Definice
         „... Lepší je jednou řádně myslet a stokrát to uplatnit, než stokrát
myslet a stokrát uplatnit...Franchising je systém, ve kterém místo, aby sto
drobných podnikatelů přemýšlelo o nejlepší formě podnikání, je pro ně
výhodnější převzít již vymyšlěnou a prověřenou formu ve franchisovém
systému,“6 V současné době neexistuje všeobecně uznávaná definice
franchisingu. Jako vodítko mohou pomoci různé definice podávané
asocieacemi jednotlivých zemí. Obecně lze franchising charakterizovat jako
odbytový systém, jehoţ prostřednictvím se uvádí na trh zboţí, sluţby nebo
technologie.
         Základem je úzká a nepřetţitá spolupráce právně a finančně
samostatných      podnikatelů.    Poskytovatel    licence   ukládá    příjemcům
povinnost a zároveň právo právo provozovat obchodní činnost v souladu
s jeho koncepcí. Tímto právem se rozumí oprávění uţívat za přímou či
nepřímou úplatu jméno franchisorovy firmy, ochrannou známku, servisní
známku nebo jiná práva z průmyslového či duševního vlastnictví, jakoţ i
know-how, hospodářské a technické metody po dobu trvání franchisové
smlouvy.
         „Know-how“ je soubor nepatentovaných praktických znalostí,
vycházejících z franchisorem získaných a ověřených zkušeností, které jsou
utajené, podstatné a identifikované, utajené znamená, ţe know-how, ve své
podstatě, struktuře nebo přesném sloţení součástí, není všeobecně známé
nebo lehce dostupné, to však nelze chápat zúţeně jakoby kaţdá individuální
součást know-how musela být mimo franchisorův podnik zcela neznámá
nebo nedostupná. „Podstatné“ znamená, ţe know-how zahrnuje informace,
jeţ franchisant nezbytně potřebuje pro pouţití, prodej či opětovný prodej
smluvních výrobků nebo sluţeb, zvláště pro prezentaci zboţí, určeného



6
    Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. VII.




                                        11
k prodeji, zpracování výrobků v souvislosti s poskytováním sluţeb, metody
přístupu k zákazníkovi, jakoţ i řízení podniku po administrativní a finanční
stránce.
         Know-how musí být pro franchisanta uţitečné tak, aby k datu
ukončení smlouvy zlepšilo jeho konkurenční postavení, a to zvláště
zvýšením jeho výkonnosti a usnadněním jeho přístupu na nový trh.
„Identifikované“ znamená, ţe know-how musí být specifikováno natolik
zevrubně, aby bylo moţno zjistit, zda odpovídá kritériím utajení a
podstatnosti, specifikace know-how můţe být zakotvena ve franchisové
smlouvě nebo ve zvláštním dokumentu, nebo ji lze zaznamenat jakoukoliv
další vhodnou formou.“
         Z výše uvedené definice obsaţené v Evropském kodexu etiky
franchisingu7 lze shrnout, ţe franchising je forma podnikání zaloţená na
vertikální spolupráci dvou samostatných podnikatelů. Na jedné straně stojí
zakladatel systému, původce a majitel podnikatelského nápadu, franchisor.
Na straně druhé stojí příjemce franchisingu, franchisant. Všechny vztahy,
které vznikají mezi těmito podnikateli, státními orgány, bankami, odběrateli
a jinými lze označit za vztahy, tvořící franchising.

3.2. Pojmy
         Ve franchisingu se pouţívají nasledující pojmy, které s tímto druhem
podnikání úzce souvisí. Podstatou celého systému je právo, licence
zmocňující jejího příjemce k provozování odbytové koncepce poskytovatele
na jeho vlastní účet označované jako franchisa. Poskytovatel licence se
označuje jako franchisor. Jeho protipólem je přijemce označovaný jako
franchisant. Licence se uděluje na základě franchisové dlouhodobé
smlouvy, upravující základní vztahy mezi franchisorem a franchisantem,
kterou se převádí souhrn práv, znalostí a dalších plnění poskytovaných
franchisorem označovaných jako franchisový balík. Na začátku i v průběhu


7
    Česká asociace franchisingu. www.czech-franchise.cz [citováno 21. února 2006].
Dostupný z: http://www.czech-franchise.cz/store/evropsky_kodex_etiky_franchisingu.pdf




                                          12
spolupráce se platí franchisové poplatky. Franchising přesahující území
státu, který je zpravidla udělován na celé území se nazývá master-franchisa
a s ním spojené pojmy jako master-franchisor, master-franchisant a master-
franchisová smlouva.

3.3. Funkce a zásady franchisingu
       Franchisor poskytuje franchisantům podnikatelský koncept „na klíč“
pro úspěšné vybudování a řízení franchisových podniků. Z výše uvedeného
vyplývá, ţe tento způsob podnikání je zaloţený na dělbě práce a specializaci
mezi poskytovatelem a příjemcem franchisy. Základní myšlenkou je
mnohokrát prodat jiţ jednou vytvořený podnikatelský systém, který byl jiţ
minimálně jednou vyzkoušen. Tím je franchisový systém ve své podstatě
předurčen pro další expanzi na jak národní, tak i mezinárodní expanzi. Pro
expanzi na nové trhy, je vhodná metoda tzv. master-franchisingu. Jednomu
podnikateli je udělena licence master-franchisanta. Tím je samostatný
podnikatel, který byl vybrán dle předem určených kritérií franchisorem k
tomu, aby rozšířil v určité zemi franchisovou síť franchisora tím, ţe je
oprávněn poskytovat licence dalším podnikatelským subjektům v dané
země. Tím je docíleno, ţe jsou vybráni vhodní kandidáti, protoţe master-
franchisant pochází ze stejné země jako příjemci licencí, je tedy seznámen
daleko více s podnikatelským prostředím v dané zemi, legislativou a jinými
důleţitými aspekty pro správný výběr dalších franchisantů.
       Pro úspěch celého konceptu je důleţité striktně dodrţovat pravidla.
Hlavní povinností franchisora je před vytvořením své sítě úspěšně
provozovat obchodní činnost po přiměřenou dobu s nejméně jedním
zkušebním objektem. Franchising by měl opravdu být jakousi zárukou
fungujícího systému. Franchisor by dále měl být majitelem nebo
právoplatným uţivatelem jména firmy, ochranné známky nebo jiného
zvláštního označení své sítě. Před udělením franchisové licence je tedy
nutné si vše ověřit v příslušných rejstřících daného státu popř. si vše nechat
řádně do těchto rejstříků zaregistrovat či zapsat.
       Na začátku, ale i v průběhu trvání smlouvy je franchisor povinen
zajistit základní školení a poskytnout kaţdému franchisantovi nepřetrţitou
obchodní a jinou pomoc. Na druhou stranu má samozřejmě i franchisant

                                      13
určité povinnosti. Měl by trvale usilovat o rozvoj svého podniku a
zachování společné identity i dobré pověsti celé franchisové sítě. Musí
franchisorovi poskytnout prokazatelně správné hospodářské údaje, aby mu
v zájmu     účinného     managementu    usnadnil   vyhodnocení     výkonu     a
hospodářských výsledků a musí mu umoţnit na poţádání přístup k jeho
podkladům. Dále nesmí po dobu platnosti smlovy ani po jejím ukončení
předávat třetím osobám know-how, které mu bylo v průběhu spolupráce
poskytnuto. Všechny výše zmíněné zásady a samozřejmě další povinnosti je
pro právní jistotu vţdy nutné začlenit do franchisové smlouvy.

3.4. Přednosti franchisingu
       Největší výhodou je rychlá a relativně bezpečná expanze a vstup na
nové, pro franchisora zcela neznámé nebo velmi vzdálené trhy. Tím je
zajištěn jistější a rychlejší odbyt jeho výrobků či sluţeb, coţ mu samozřejmě
přináší konkurenční výhodu. Čím více franchisantů, v čím více zemích je
zapojeno do spolupráce, tím lepší má franchisor vyjednávací pozici na trhu
a zákazník dostává kvalitnější sluţbu či zboţí za lepší cenu, v lepší kvalitě a
je mu lépe dosaţitelná.
       Celý systém by nemohl efektivně fungovat bez důsledně dodrţované
dělby práce. Franchisor se věnuje hlavně systémovým a strategickým
úkolům a franchisantům přenechává řešení běţných záleţitostí. Nemusí tedy
řešit lokální problémy, jako jsou legislativní změny v jednotlivých
oblastech, personální otázky a mnohé jiné. Můţe také při budování své sítě
rozloţit investiční náklady na jednotlivé franchisanty a není tak zatíţen
velkou kapitálovou investicí. Tento systém by nemohl řádně fungovat,
kdyby jednotliví franchisanti tento potřebný kapitál neměli. Díky osvědčené
a předem vyzkoušené koncepci, je ale daleko jednodušší ţádat o úvěr,
leasing či pojištění, čímţ je z velké části zajištěno financování rozvoje
franchisingové sítě.
       Neméně důleţitý je i psychologický apekt. Franchisant, jako majitel
pobočky, má daleko větší zájem na prosperitě, neţ kdyby byl pouhým
zaměstnancem této pobočky. Je zde také velký prostor pro seberealizaci a
uplatnění    vlastních    podnikatelských   nápadů.    Velkou    oporou     pro
začínajícího podnikatele je vyuţítí jména a silné značky franchisora. Má

                                       14
zajištěno zásobování, neboť má moţnost a mnohdy i povinnost nakupovat
přímo od franchisora a to za obvykle mnohem niţší ceny, neţ kdyby
nakupoval u jiných dodavatelů. Díky jeho zapojení se do jednotné sítě má
takovou vyjednávací pozici, na jakou by jako samostatný podnikatel nikdy
nedosáhl. Můţe vyuţívat osvědčenou prodejní koncepci, která velmi
výrazným způsobem sniţuje rizika podnikání. Franchisant má jistější a
rychlejší vstup na trh a musí vynaloţit méně nákladů na počátku, neţ kdyby
začínal jako samostatný podnikatel. Na začátku podnikání získává
zkušenosti, které by normálně získal aţ po několika letech provozování
podniku.

3.5. Omezení franchisingu
       Pro franchisora je vybudovaní kvalitní a fungující franchisové sítě
nemalou kapitálovou a časovou investicí. Celou svoji koncepci by měl
nejprve vyzkoušet na minimálně jednom pilotním projektu, aby prověřil
jeho ţivotaschopnost a rentabilitu. Franchisant, byť je z hlediska práva
samostatným podnikatelem, se musí podřizovat pokynům a kontrole
franchisora a přizpůsobit se zájmům i ostatních členů systému. Je v celé
řadě případů nucen omezit jinou podnikatelskou aktivitu a prodávat pouze
určený sortiment od předem určených dodavatelů. Kdyţ uţ se jednou zapojí
do franchisové sítě, tak jeho odchod je velmi obtíţný.
       Velkým problémem, pokud není dobře ošetřen ve franchisové
smlouvě, můţe být pocit franchisanta, ţe jiţ podporu franchisora
nepotřebuje a jeho snaha osamostatnit se. Můţe taky nabýt pocit, ţe výše
poplatků je nepřiměřená. V takovém případě se strácí tolik v celém
franchisingu potřebná důvěra mezi oběma stranami. Franchisor nemá tolik
kontrolních prostředků, jako kdyby se jednalo o jeho pobočku, celá
spolupráce je tedy daleko více zaloţena na vzájemné spolupráci a důvěře.
Důleţitým okamţikem je volba franchisanta. Franchisant, neţ je mu licence
poskytnuta, musí splnit mnoho kritérií, protoţe i jeden z celé sítě můţe
zkazit dobrou pověst celého projektu.
       Franchising sebou přináší spoustu výhod. Mohlo by se dokonce zdát,
ţe je tím nejlepším způsobem, jak začít podnikat. Nic ovšem není nikdy tak
dokonalé a jednoduché jak se můţe na první pohled zdát. Největším

                                     15
problémem téměř kaţdého začínajícího podnikatele jsou peníze. Při
samostatném podnikání záleţí většinou jen na vůli podnikatele, kolik peněz
je ochoten do začátku investovat. Je zde prostor pro postupný vzestup.
Naproti tomu u franchisingu je situace opačná. Podnikatel je většinou
postaven před hotovou věc, protoţe vstupní poplatek je předem dán. Pokud
si jej zájemce nemůţe dovolit, je dána přednost jinému. Jistou výhodou
můţe být vetší důvěra bankovních institucí, nicméně nic v praxi to není tak
jednoduché.
       Jistým řešením by mohlo být doporučení asociacemi franchisingu.
Pokud by byla např. zavedena nějaká značka typu “Dobrý franchising“,
která by se dle předem stanovených kritérií udělovala uznávanou asociací
osvědčeným franchisingovým projektům, mohla by tímto způsobem být
zvýšena bonita ţadatele o úvěr, který by měl alespoň nějaký hmatatelný
důkaz o svém budoucím úspěchu. Za současného stavu se banky téměř ke
kaţdému začínajícímu podnikateli staví zády. Jinak se samozřejmě dívají na
potencálního franchisanta sítě typu McDonalds a jinak na franchisanta.
www.internetcentrum.cz Kdyby ovšem existovala nějaká taková značka,
myslím si, ţe banky by se na takové ţadatele dívaly jinýma očima. Zřejmě
by nedosáhly na takový úvěr jako u McDonalds, ale tak velké prostředky
nejsou stejně u menších franchisingových projektů potřebné.
       Mnoho lidí na samostatném podnikání láká jistý způsob volnosti.
Mnohdy zálěţí čistě na jejich svobodné vůli zda začnou podnikat, jestli
podnikání neukončí či kterým směrem se jejich činnost bude ubírat. U
franchisingu se tato svoboda či volnost vyskytuje zpravidla pouze na
začátku dlouholeté spolupráce. Jakmile franchisant jednou nasedne do
rozjetého vlaku, je velmi těţké z něj vystoupit či změnit jeho směr. Toto
přirovnání dle mého názoru velmi výstiţně vystihuje podstatu franchisingu.
Je to franchisantova svobodná vůle, zda franchisu s pevně danými pravidly
po důkladném zváţení přijme či nikoli. Pro mnoho lidí je právě toto jakési
„sešněrování“ důvodem franchisu odmítnout či o ní vůbec neuvaţovat. Dle
mého názoru je to dobře, ţe jsou v tomto systému pravidla jasně a pevně
daná. Vţdyť je to téměř podstata franchisingu, ţe zde není prostor na nějaké
velké změny. Není určitě dobře, kdyţ franchisor odmítá jakoukoli změnu.
Esistují totiţ určité lokální odlišnosti, které je potřeba vzít v úvahu a
                                    16
připomínky nebo návrhy na změnu jednotlivých franchisantů respektovat.
Na předem jasných pravidlech je tedy třeba trvat. Jen tak můţe celý
franchisingový projekt uspět, vţdyť se jedná o předem prověřený a úspěšný
projekt, takţe na tomto lpění na pravidlech bych trval a neměnil vůbec nic.
       Mnoho franchisorů poţaduje po franchisantech podnikatelskou
minulost. Tento jejich poţadavek lze povaţovat za další bariéru rozvoje
franchisingu. Ze strany franchisora je tento poţadavek zcela pochopitelný.
Na začínajícího franchisanta i přes veškerou podporu a školení ze strany
franchisora je v prvních měsících po zaloţení franchisového podniku
vyvíjen obrovský tlak, který si málokterý zaměstnanec dokáţe vůbec
představit. Je velmi pravděpodobné, ţe kdyby jím byl franchisant bez
jakýchkoliv předchozích zkušeností, jeho franchisový podnik by mohl být
ohroţen a tím i celý samotný franchisový koncept.
       Existuje jiţ u mnohých franchisantů prováděné řešení. Podmínkou
udělení franchisy je předchozí praxe v některém jiném franchisovém
podniku, nejlépe na všech pracovních pozicích. Toto zdánlivě dobré řešení,
má ale i druhou stránku. K tomu, aby franchisant prošel všechny pozice, je
třeba delší časový úsek a to řádově v měsících. Pro mnoho franchisantů je
nemyslitelné opustit na tak dlouhou dobu místo bydliště. Navíc u některých
konceptů se lze setkat s tím, ţa tato praxe je franchisantem vykonávána
zdarma. Nicméně nezbývá opět konstatovat nic jiného, neţ ţe je to
franchisantova svobodná vůle přijmout franchising. Pokud tedy chce vyuţít
předem osvědčený koncept a mít tedy jakousi záruku úspěchu, je tomu třeba
i něco obětovat.
       Samotný proces získání franchisy je mnohdy zdlouhavý proces.
Navíc většina nejúspěšnějších franchisingových projektů pochází ze
zahraničí. Nemusí se jednat ani o franchising, aby se přeshraniční investice
protáhla dokonce i na roky. Zahraniční franchisoři vyuţívají mnohdy formu
master-franchisingu. Tento způsob dokáţe zkrátit růst franchisové sítě
podstatným    způsobem.    Jednání   o   smlouvě    mezi    franchisorem      a
franchisantem nemusejí trvat dlouho, ale překáţky jsou mnohdy kladeny ze
strany legislativy. Největší překáţkou je dle mého názoru nutnost posouzení
kaţdé významné smlouvy Úřadem pro hospodářskou soutěţ, zda nebyla
narušena rovnováha souteţe na trhu. Nechtěl bych zpochybnit smysl tohoto
                                   17
úřadu, nicméně si myslím, ţe franchisové smlouvy jsou jiné povahy neţ
ostatní smlouvy tákající se rozdělení trhu atd. Inspiraci bychom mohli hledat
v právní úpravě Evropské unie, kde byla udělena těmto smlouvám bloková
vyjímka. Pokud by se i v našem právním řádu vyskytla bloková vyjímka pro
franchisové smlouvy, dokázalo by to urychlit proces franchisingu a to aţ o
několik týdnů.
       Problém blokové vyjímky by se zcela určitě narazil na další problém,
a to je chybějící právní úprava franchisingu v českém právním řádu. Tento
docela sloţitý proces smluvní spolupráce by si zaslouţil alespoň základní
úpravu. Není zde zatím dostatečná vůle a dle mého názoru to ani v současné
době není     potřeba, aby byl franchising upraven samostatnou právní
normou. Dostačujícím by zcela určitě byla úprava v obchodním zákoníku.




                                     18
4. Franchising z ekonomického hlediska

4.1. Franchising v ostatních zemích
           Dle statistik a zkušeností ze zemí EU je franchising šestkrát
úspěšnější neţ podnikání „na vlastní pěst“. Odhaduje se, ţe celkový počet
franchisových systémů ve světě je cca 16.000. V USA například své know-
how nabízí cca 4 tisíce franchisových systémů více neţ 600 tisícům
franchisantů. Celkový obrat vytvořený metodou franchisingu je odhadován
na 1 000 miliard USD, Franchising v USA zaměstnává přibliţně 8 miliónů
osob s nárůstem přibliţně 180 tisíc pracovních míst ročně a téměř 80 %
expanze se realizuje formou master-franchisingu. Evropské statistiky ze
závěru loňského roku uvádějí existenci přibliţně 5 tisíc franchisových
systémů a na 220 tisíc franchisantů. Oblast podnikání formou franchisingu
zaměstnává přibliţně 1,5 miliónu osob a celkový obrat je odhadován na 115
miliard EUR. Ve srovnání s USA však můţeme pozorovat niţší dynamiku
rozvoje.8
           Pokud jde o moţnosti rozvoje franchisingu v České republice,
podívejme se na Belgii, která je počtem obyvatel i jinými kritérii naší zemi
podobná a má i pro vývoj franchisových forem podnikání přibliţně podobné
podmínky. V Belgii existuje na 170 franchisových systémů a zhruba 3 500
franchisantů. Franchising tam vytváří přibliţně 29 tisíc. pracovních míst.
Celkový obrat se odhaduje na 2,4 miliardy Euro coţ představuje přibliţně
6 % belgického maloobchodního obratu. Většina tamních franchisových
systémů pochází ze zahraničí.9



4.2. Franchising v České republice
           Česká republika se postupně stává součástí jednotného evropského



8
        Stanford     a.s..    www.profit.cz      [citováno     24.      února     2006].
Dostupný z: http://www.profit.cz/archiv.php?iEd=200450&iArt=10049&iSearch=

9
    www.franchising-info.cz [citováno 24. února 2006] Dostupný z: http://www.franchising-
info.cz/


                                            19
trhu.     Odpovídá      tomu    stupeň    integračního     zapojení    i   postupné
harmonizování právního prostředí, daňového systému, či obchodního
propojení se státy EU. Příznivé hospodářsko politické prostředí podporuje i
zájem zahraničních franchisových systémů o vstup na český trh a motivuje
české systémy k dalšímu rozvoji. Pro obchodní činnost bylo vydáno více
neţ 1,1 miliónu ţivnostenských oprávnění. V ČR je přibliţně 800 tisíc
ekonomicky aktivních malých a středních podnikatelů, na trhu je cca 100
tisíc maloobchodních jednotek. Tzv. malé a střední podnikání zaměstnává
v ČR přibliţně 1,9 miliónů osob, coţ je zhruba 61% ekonomicky činného
obyvatelstva. Přitom právě v této oblasti panuje hodně obav a nejistoty
z dalšího vývoje, které by v mnoha případech mohla zmírnit franchisingová
forma podnikání.10
          V současné době působí na českém trhu asi 90 franchisových
systémů nebo systémů, vykazující alespoň určité znaky franchisingu.
Nejvíce se uplatňuje franchising, obdobně jako v ostatních zemích v oblasti
obchodu, sluţeb a gastronomie. Česká republika nezůstává po vstupu do EU
izolována od vnitřních vazeb a rozvoje evropského trhu. Lze tedy
předpokládat, ţe se zvýší nabídka franchisových systémů, hlavně ze zemí
Evropské Unie. Zvýší se však i poptávka po tomto způsobu podnikání,
zejména u malých a středních podnikatelů, a to buď jako alternativa jejich
dalšího rozvoje nebo u některých jako jediná cesta, jak se udrţet na trhu.
Tuzemští zájemci o franchising ovšem nemají většinou dostatečný kapitál.
          Dosavadní úspěšnost franchisingových systémů v ČR je nejlepší
vizitkou a doporučením zvlášť pro malé a střední firmy, které o své další
budoucnosti zodpovědně přemýšlejí.

4.3. Franchising z hlediska ekonomické teorie
          Původně byl franchising v Americe pouţíván jenom k distribuci
výrobků a populárního podnikového jména, avšak tento způsob v poslední


10
     Tulpa, A.: Franchising – partnerství přinášející úspěch ( přednáška ) Brno, BVV,
24.10.2005




                                          20
době ztrácí na důleţitosti. Druhý způsob pouţití frančízingu je provozní
formát franchisingu (Business Format Franchising), neboli pouţívání
drţitelova systému k celkovému obchodnímu řízení a provozu nezávislé
provozovny. Tento způsob totiţ dovoluje uţivateli nejenom pouţívat
drţitelovo jméno, a provozní systém, ale také všechny ochranné známky,
odchodní formát, manuály, chráněné receptury, strategii marketingu, apod.
Dnes téměř kaţdý podnik s dobrým hospodářským výsledkem, který je
dobře organizován, s unikátním, jednoduchým a efektivním systémem
řízení, který je moţno někoho snadno a rychle naučit, má předpoklady stát
se zakladatelem a drţitelem franchisingu.11
          Hlavní výhodou drţitele franchisingu při rozšiřování jeho základní
organizace je, ţe není odkázán jen na svůj kapitál, jelikoţ uţivatelé jeho
systému a majitelé nezávislých provozoven jsou vlastně investory v jeho
základním podniku a tím pomáhají k jeho rozvoj a růstu. Vstupní poplatek
je určen smlouvou podle rozsahu v jakém uţivatel pouţívá drţitelův systém.
V některých případech to můţe být jenom jméno, případně centrální systém
marketingu nebo systém reservací, jako je tomu u mnoha hotelových a
restauračních provozů, ale ve většině případů se jedná o pouţívání
kompletního provozního formátu vlastněného drţitelem. Rozdíl mezi
nejniţším a nejvyšším franchisovým poplatkem můţe být v USA i několik
set tisíc dolarů, avšak úměrně k tomu stoupá naděje na vyšší čistý zisk.
          Za další výhodu je moţno povaţovat moţnost hromadného nákupu,
kdy jak závislé, tak i nezávislé provozovny dostávají slevu na suroviny a
zařízení na základě hromadného nákupu. Se zvýšeným počtem provozoven
narůstá i známost a popularita základního řetězce, coţ se samozřejmě odráţí
ve zvýšeném obratu a případném čistém zisku. Popularita samozřejmě
přináší i jiné výhody jako je například lepší výběr při přijímání pracovníků.
Je totiţ známo, ţe lidé raději pracují za méně peněz ve známých podnicích,
s dobrým jménem a s dobrou reputací, neţli za více peněz v podnicích které
nemají naději na růst a nebo jsou dokonce ztrátové a nebo které jsou méně


11
     AWD česká republika s.r.o. www.finance.cz [ citováno 24. února 2006 ] Dostupný z:
http://www.finance.cz/home/firmy/financovani/franchizing/abc2/


                                           21
známé. Zvýšený počet zájemců o zaměstnání v prosperujícím podniku
samozřejmě dává majiteli moţnost výběru kvalitního personálu.

4.4. Franchising na příkladu
         Příkladem můţe být nejznámější franchisový koncept na světě
McDonald's. První franchisová restaurace McDonald's v ČR byla otevřena v
roce 1996. V současnosti je v ČR 21 franchisantů McDonald's, kteří
provozují více jak 60 % z celkového počtu restaurací. Franchisant si kupuje
vybavení restaurace a zároveň samotnou franchisu, která ho opravňuje pod
dobu 20 let pouţívat obchodní známku a další práva společnosti
McDonald's. Stává se zároveň součástí systému McDonald's, který mu
umoţňuje vyuţít veškerých výhod z toho plynoucích, např. centrálního
nákupu, marketingových kampaní a veškerého dalšího know how spojené se
značkou McDonald's™. Na druhé straně je povinen dodrţovat standardy
společnosti v oblasti kvality, servisu a čistoty a odvádět poplatky z
pronájmu prostor a za poskytnutí franchise, které odpovídají určitému
procentu z obratu restaurace. U této společnosti existují následující
moţnosti.12
         První z nich je přímá franchisa. Při koupi přímé franchise se
franchisant stává od začátku majitelem vybavení restaurace. S touto formou
franchise je spojena jednorázová investice ve výši cca 12 500 000,- Kč,
která se skládá z následujících poloţek. Přibliţně 345 000 Kč (ekvivalent
15 000 USD) kauce, dále cca 1 035 000 Kč (ekvivalent 45 000 USD)
jednorázový poplatek za franchise na 20 let. Největší částkou je 11 000 000
Kč - za vybavení restaurace jeţ obsahuje technologie kuchyně, interiér,
dětský koutek a reklamní značení. Tato část investice se můţe lišit od
restaurace k restauraci a závisí na velikosti a typu restaurace. McDonald's
poţaduje od franchisanta, aby minimálně 40 % této investice tvořil jeho
vlastní kapitál, zbytek je moţno dofinancovat bankovním úvěrem.



12
     McDonald's Česká republikaMcDonald's Česká republika , www.mcdonalds.cz
[       citováno      25.      února       2006                ]   Dostupný   z:
http://www.mcdonalds.cz/informace/franchising/principy.shtml


                                          22
           Dalším moţným způsobem je Program BFL ( Business Facilities
Lease) Tento model byl vytvořen pro výjimečně schopné kandidáty, kteří
nedisponují finanční částkou potřebnou pro získání přímé franchise. Pro
BFL program je zapotřebí, aby uchazeč disponoval vlastním kapitálem ve
výši minimálně 1,5 mil. Kč. Tento kapitál je nezbytný pro uhrazení
následujících nákladů: kauce (viz přímá franchise), nákladů na otevření
restaurace a nákupu první zásoby surovin. U tohoto typu franchise je
restaurace pronajata franchisantovi na tři roky včetně vybavení restaurace s
moţností akumulace kapitálu a opcí na koupi vybavení restaurace během tří
let. O úspěchu tohoto systému svědčí fakt, ţe dnes existuje 30 000 těchto
restaurací rozmístěných ve více jak 100 zemích světa.13

4.5. Možnosti financování franchisingu
           Financování franchisingu je jedním z velmi důleţitých aspektů
důleţitých pro rozvoj tohoto způsobu podnikání. Měla by mu tedy být
věnována větší pozornost českých bank a jiných finančních institucí. Pro
financování franchisingu jsou pouţitelné následující finanční zdroje:
bankovní úvěry, půjčky z privátních zdrojů, státní programy podpory pro
malé a střední podnikatele, finanční nebo strategický partner. Dále leasing,
jenţ je jednou z forem financování, přičemţ leasingový pronajímatel
přenechá uţívání dlouhodobého majetku leasingovému nájemci za úplatu na
smluvně definovaný časový úsek. Můţe se jednat o movité věci i
nemovitosti.
           Významnou roli na poli financování franchisingu v České republice
hraje Komerční banka a.s. a její KB Franchising Program. Komerční banka
jako první banka na českém trhu uvedla speciální program určený pro
financování podnikatelských potřeb v rámci franchisingu. Program
především otevírá franchisantům přístup k prostředkům nezbytným pro
financování jejich podnikatelské činnosti, franchisorům umoţňuje rozšiřovat


13
     www.franchising-info.cz [citováno 24. února 2006] Dostupný z: http://www.franchising-
info.cz/




                                            23
jejich franchisingovou síť bez nutnosti dalších investic nebo vlastních
půjček.
          Jedná se o dlouhodobou spolupráci mezi franchisorem, bankou a
jednotlivými franchisanty z dané franchisingové sítě. Financovaný
franchisant je povaţován za součást ověřeného a úspěšně fungujícího
podnikatelského konceptu, coţ se projeví při hodnocení jeho ţádosti o
financování. Významnou úlohu v této fázi obchodu hraje jiţ zmíněný
"ochranný deštník" franchisora. Výhodou KB Franchising programu je
moţnost financování klientů i "neklientů" Komerční banky včetně zcela
nových, začínajících podnikatelů. KB Franchising Program nabízí
franchisantům výběr z široké nabídky úvěrů i ostatních produktů
financování. V rámci programu Komerční banka nabízí financování investic
v podobě hmotného i nehmotného majetku včetně financování pořízení
franchisy, dále financování oběţných prostředků, například zásoby nebo
pohledávky z obchodního styku či provozní potřeby, jako jsou náklady na
opravy a údrţbu. Program umoţňuje financování krátkodobé, střednědobé i
dlouhodobé financování v korunách i v cizích měnách s moţností
jednorázového nebo postupného čerpání a splácení, podle konkrétního typu
poskytnutého produktu.
          Kaţdé financování cizími prostředky vyţaduje zajištění ze strany
financovaného podnikatele. KB Franchising Program však díky svým
specifikům minimalizuje nároky na poţadované zajištění. Pro financování
řádově do 1 milionu Kč je moţné například vyuţít pouze zajištění formou
krycí blankosměnky a vinkulace ţivotního pojištění. Toto platí dokonce i
pro začínající podnikatele. Vyšší částky je potom moţné zajistit standardně
ručením, zástavním právem k nemovitostem, k věcem movitým nebo k
pohledávkám či bankovní zárukou, např. Českomoravské záruční a
rozvojové banky. Komerční banka pro účely spolupráce s franchisory a
franchisanty vyškolila specialisty v celé pobočkové síti. Ti jsou schopni
připravit takovou formu spolupráce, resp. financování, která bude
vyhovovat všem zúčastněným stranám - franchisorovi i franchisantům.
          Samotnému financování předchází spolupráce banky a franchisora.
Franchisor uzavře s bankou smlouvu o spolupráci a spolu s bankovním
poradcem jsou specifikovány dokumenty a informace, které banka
                              24
vyhodnotí a pouţije k vytvoření konceptu financování franchisorem
provozovaného franchisingového systému. Toto hodnocení a koncept
financování jsou kaţdoročně aktualizovány. Jakmile franchisor spolupracuje
s Komerční bankou v rámci KB Franchising Programu, je moţné přistoupit
k financování jednotlivých franchisantů. Bankovní poradce franchisanta
spolu se specialistou pro franchising připraví vhodný způsob financování
šitý na míru potřebám konkrétního franchisanta. Podmínky financování jsou
poté nastaveny na základě informací a dokumentů, které umoţní vyhodnotit
finanční situaci a podnikatelský záměr franchisanta. O teprve rozvoji
franchisingu v České republice svědčí i fakt, ţe do roku 2006 bylo na KB
Franchising program uvolněno pouze 42 milionů korun, coţ je částka
v porovnání s ostatními bankovními úvěry částka opravdu zanedbatelná.14 15




14
  Česká asociace franchisingu. www.czech-franchise.cz [citováno 1. března 2006].
Dostupný z: http://www.czech-franchise.cz/?page=franchising_financovani

15
     Cariola, J.: Jak financovat franchisové podnikání ( přednáška ) Brno, BVV, 26.10.2005




                                              25
5. Založení a vznik franchisového podniku

5.1. Odlišení od jiných forem podnikání
           Franchising jako takový není upraven obchodním zákoníkem. Pro
lepší pochopení fungování celého systému je nutné srovnání s ostatními
způsoby podnikání, které v obchodním zákoníku upraveny jsou.

5.1.1. Odlišení od smlouvy licenční
           Nejbliţsí je franchisingu licenční smlouva upravená v § 508 a násl.
Obchodního zákoníku. Licenční smlouvou k předmětům průmyslového
vlastnictví opravňuje poskytovatel nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na
sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví (dále jen
"právo") a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty, nebo jiné
majetkové hodnoty.16 Na rozdíl od licenční smlouvy jsou předmětem
franchisové smlouvy nejen práva průmyslová, ale i další aspekty typické pro
tento způsob podnikání, jako jsou obchodní známka, právo na prodej zboţí
či poskytování sluţeb, image, dobrá pověst franchisora, know-how, výrobní
postupy a jiné práva či znalosti potřebné pro řádné fungování podniku.
Franchisová smlouva jde tedy nad rámec smlouvy licenční, která se tak
velmi často stává její pouhou součástí.

5.1.2. Odlišení od smlouvy komisionářské
           Další srovnatelný způsob podnikání upravují § 577 a následující, ve
kterých je upravena komisionářská smlouva. Smlouvou komisionářskou se
zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet
určitou obchodní záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu.
Komisionář je povinen při zařizování záležitosti jednat s potřebnou
odbornou péčí podle pokynů komitenta. Z jednání komisionáře nevznikají
komitentu ve vztahu k třetím osobám ani práva ani povinnosti.17 Největším
rozdílem mezi komisionářským a franchisovým systémem je délka trvání
smluvní vztahu. Komisionářská smlouva je zpravidla sjednávána na velmi



16
     Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
17
     Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.


                                             26
krátkou dobu, k vyřízení pouze jedné určité záleţitosti a navíc komisionář
nemá tolik znalostí o projektu jako franchisant.

5.1.3. Odlišení od smlouvy o obchodním zastoupení
           Velmi blízkým systémem je obchodní zastoupení. Smlouva o
obchodním zastoupení je upravena v § 652 a následujících Obchodního
zákoníku. Na rozdíl od komisionářské smlouvy se jedná o dlouhodobý
závazek kdy se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje
dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého
druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na
jeho účet.18 Z uvedeného vyplývá, ţe obchodní zástupce na rozdíl od
franchisanta nevystupuje vlastním jménem a smlouvy neuzavírá na svůj
účet. Výhodou je především to, ţe nenese obchodní riziko a zároveň jeho
kapitálový vklad je nízký jak na počátku, tak i v průběhu spolupráce.

5.1.4. Odlišení od smlouvy o zprostředkování
           Zdánlivě podobným systém spolupráce je upraven v § 642 a
následujících Obchodního zákoníku. Smlouvou o zprostředkování se
zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby
zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se
zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi).19 V tomto případě se
jedná o zprostředkování příleţitosti uzavřít smlouvu, v ţádném případě
nejde o zastoupení.

5.1.5. Odlišení od smlouvy o tichém společenství
           V § 673 a následujících Obchodního zákoníku se smlouvou o tichém
společenství zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a
podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části
čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, je-li
podnikatel povinen tento fond vytvářet, vyplývající z podílu tichého




18
     Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
19
     Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

                                             27
společníka na výsledku podnikání. Ve smlouvě o tichém společenství musí
být dohodnutý rozsah účasti tichého společníka na zisku a ztrátě stejný.20
           Franchising nelze podřadit ani pod jeden způsob podnikání upravený
v Obchodním zákoníku. Z kaţdého systému vykazuje pouze některé znaky.
Na druhou stranu nelze, říci, ţe není upraven vůbec. Při tvorbě franchisové
smlouvy musíme samozřejmě brát v úvahu zásady, na kterých je vystavěn
obchodní zákoník, právní řád, obecné zásady právní a mnohé jiné.

5.2. Předsmluvní fáze
           Je nutné, aby před tím, neţ je franchisorem nabídnut projekt, byl
alespoň jednou proveden pilotní projekt. Jakmile se tento pilotní projekt
ukáţe jako ţivotaschopný a to po dobu alespoň jednoho roku, můţe majitel
franchisového projektu pomýšlet na jeho rozšířění.
           Právním uákladem kaţdého franchisového podniku je smlouva
uzavřená mezi franchisorem a franchisantem. Ješte před tím, neţ je tato
smlouva uzavřena, je nutné zpracovat nabídkovou broţuru, franchisový
balík, manuál a systém tzv. kontrolních otázek.

5.2.1. Nabídková brořura
           Nabídková broţura je obligatorní součástí kaţdé předsmluvní fáze
franchisového podnikání. Měla by obsahovat nabídku výrobků, sluţeb a
technologií, výši vstupních a průběţných poplatků, pravidla uţívání
ochranných známek, patentů, cíle celého projektu a podmínky ukončení
spolupráce. Tato brouţura by měla slouţit především moţným zájemcům o
vstup do projektu, aby se mohli lépe zorientovat při výběru vhodného
franchisingu.

5.2.2. Franchisový balík a manuál
           Franchisový balík obsahuje postup pomoci franchisora při zakládání
nového podniku, povolení uţívat nehmotná práva, image a goodwill,
pravidla školení a všemoţnou podporu. Za tuto pomoc vyţaduje franchisor
od franchisanta poplatky jak na začátku, tak i v průběhu spolupráce.


20
     Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.


                                             28
Obsahem manuálu je metodologie vedení podniku. Jedná se o jakýsi
podrobný návod jak kaţdodenně řídit franchisový podnik. Jelikoţ se jedná o
téměř podrobný návod k úspěchu, je samozřejmě snahou kaţdého
franchisora tento manuál chránit. Manuál by měl začínat popisem
franchisového projektu, jeho základní filozofií. Následovat by měl popis
metody řízení celého podniku a jeho kaţdodenní provoz. Nápomocné mají
být také vzorové formuláře např. pracovních smluv, dohod o hmotné
zodpovědnosti, dohod o ochraně obchodního tajemství, konkurenční
doloţky, dohody s dodavateli, zákazníky a ostatní, které se při běţném
provozu mohou vyskytnout. Uzavírat by jej měl podrobný adresář se
spojeními na všechny členy franchisové sítě. Je velmi důleţité, aby byl tento
manuál pravidelně aktualizován.

5.2.3. Systém kontrolních otázek
       Ještě před tím, neţ se obě strany rozhodnou pro vzájemnou
spolupráci, je nutné si poloţit pár kontrolních otázek. Je velmi důleţité si ze
strany franchisanta poloţit otázky typu, jsem podnikatelská osobnost? Jsem
schopný z osobního i profesního hlediska unést tího samostatného
podnikání? Mám nějaké dřívější zkušenosti s tímto druhem podnikání? Co
vše vím o franchisorovi a jeho franchisovém podniku? Jsou jeho výrobky či
sluţby konkurence schopné právě v mojí oblasti? Mám potřebný kapitál?
Jakým způsobem jsem schopen si jej opatřit? Má moje investice reálnou
šanci návratnosti? Nejen tyto, ale i mnohem více otázek jsou zpravidla
obsahem dotazníku, který franchisor zasílá potenciálnímu franchisantu
k vyplnění před započetím spolupráce. Velmi podobné otázky by si měl
poloţit i franchisor. Někdy jsou tyto otázky podceňovány, nicméně by měly
být důleţitým vodítkem pro franchisora ke správnému výběru franchisanta a
naopak pro franchisanta pro správný výběr projektu.

5.2.4. Pilotní projekt
       Samotný projekt je zpravidla vytvářen tak, ţe franchisor nejdříve
zaloţí svůj podnik a po té se ho pomoci franchisingu snaţí rozšířit. Poměrně
často se setkáváme s podnikately, kteří jsou označování jako tzv.černé



                                      29
ovce21. Tito podnikatelé se snaţí vyuţít franchising k získání pěněţních
prostředků tím,          ţe nabízejí       a prodávájí       neosvědčený a předem
nevyzkoušený projekt. I z tohoto důvodu by měla být volba franchisora
důkladně promyšleným krokem. Franchisor by se měl snaţit vytvořit projekt
co nejjednodušší.
           Právě pilotní projekt by měl ověřit, zda je tento podnikatelský
koncept provozu schopný, měl by označit problémy, zjistit mezery ve
vybavení podniku či provozovny, stanovit optimální otevírací dobu, určit
která reklama je nejúčinější atd. V rámci tohoto zkušebního provozu se
velmi často školí zaměstnanci, kteří potom následně působí jako poradci u
nových franchisantů. Povinnost franchisora provést pilotní projekt je natolik
důleţitá, ţe byla začleněna i do etických kodexů franchisingových asociací.

5.3. Franchisová smlouva z hlediska českého a evropského
práva
           Základem        dlouhodobé       spolupráce       mezi      franchisorem   a
franchisantem je franchisová smlouva, ve které by měly být zakotveny
veškerá pravidla spolupráce mezi franchisorem a franchisantem. Měl by to
být téměř dokonalý popis spolupráce mezi poskytovatelem franchisingu a
jeho příjemcem. Základem je svobodný projev vůle, učiněný dvěma právně
i ekonomicky nezávislými podnikateli. Je typem kombinované smlouvy, coţ
znamená, ţe v sobě nese znaky mnoha jiných smluv a z tohoto důvodu
zasahuje do mnoha právních odvětví.

5.3.1. Smlouva inominátní
           Obvyklými smluvními stranami jsou podnikatelé, proto je třeba na
jejich vztah aplikovat ustanovení obchodního zákoníku, kde se v §261
odst.1 stanoví, ţe část třetí obchodního zákoníku upravuje závazkové vztahy
mezi podnikateli, jestliţe při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem
okolnostem, ţe se týká jejich podnikatelské činnosti22. Dle obchodního


21
     Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 31

22
     Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

                                             30
zákoníku lze uzavírat dva typy smluv. Těmi prvními jsou smlouvy
pojmenované, jeţ obsahují podrobnější úpravu právě v třetí části
Obchodního zákoníku. Těmi druhými jsou smlouvy nepojmenované neboli
inominátní, které výslovně upraveny nejsou. Tato moţnost uzavírat
nepojmenované smlouvy je zakotvena v § 269 odst.2 Obchodního zákoníku,
kde se stanoví ţe, účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není
upravena jako typ smlouvy.23 Jestliţe však účastníci dostatečně neurčí
předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. V současné době
franchisová smlouva není upravena ţádným způsobem v obchodním ani
v občanském zákoníku, který se za určitých okolností vztahuje i na
podnikatele. Z toho vyplývá, ţe se jedná o smlouvu inominátní a ţe nachází
své právní vyjádření pouze v ustanovení § 269 odst. 2 Obchodního
zákoníku.
           Základním zákonným předpokladem pro uzavření nepojmenované
smlouvy je dostateční určení předmětu závazků smluvních stran. Ţádné jiné
náleţitosti jakýkoliv jiný právní předpis nestanoví. Franchisová smlouva je
tedy jediným dokumentem, který upravuje vzájemné vztahy a který
smluvním stranám stanovuje jejich práva a ukládá jim povinnosti. Měla by
tedý být výsledkem dalekosáhlých jednání předcházejících uzavření
smlouvy. Ţádným způsobem není upravena ani forma franchisové smlouvy.
Bude tedy záleţet čistě na vůli smluvních stran, zda uzavřou smlouvu
písemně čí ústně. Vzhledem k důleţitosti a chybějící právní úpravě lze
doporučit, aby smlouvy byla uzavřena písemně.

5.3.2. Evropský franchisingový etický kodex
           Přestoţe franchising není legislativně zakotven v jednotlivých
národních právních úpravách, je však jeho úprava v zemích Evropské unie
velmi integrovaná a na vysoké úrovni. Jedním z prvních dokumentů, které
upravují franchisingové podnikání, je European Code of Ethics for
Franchising ( Evropský franchisingový etický kodex ) zpracovaný v roce
1972 Evropskou franchisingovou federací ve spolupráci s národními



23
     Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.


                                             31
franchisingovými svazy z jednotlivých členských států Evropských
společenství. Kodex obsahuje souhrn zásadních pravidel poctivého chování
a jednání při franchisingové praxi v Evropě. Tento kodex je závazný pro ty
členy národních svazů, které jej přijaly. Kodex byl přijat i Českou asociací
franchisingu na jejím ustavujícím shromáţdění dne 26. 10. 1993.

5.3.3. Nařízení komise o blokové vyjímce
          Dalším předpisem, který je závazný pro státy Evropské unie, je
Commission Regulation No. 4087/88 of 30. November 1988 on the Treaty
to categories of Franchise Agreements - Nařízení Komise Evropských
společenství vztahující se na franchisingové smlouvy ( Nařízení Komise ES
o blokové výjimce pro franchising ), které se tímto vyjímají z působnosti
článku 85/3 Římské smlouvy o dohodách omezujících soutěţ. Článek 85
Římské smlouvy upravuje zákaz ujednání a postupů, které omezují nebo
znehodnocují soutěţ a mohou mít vliv na obchod mezi členskými státy.
Komise Evropských společenství ( dnes Evropské unie ) tímto nařízením
udělila blokovou výjimku franchisingovým smlouvám, pokud budou v
souladu s podmínkami v něm uvedenými. Franchisingové smlouvy tak byly
uznány jako smlouvy, u kterých převaţují pozitiva rozvoje podnikání nad
negativy v podobě omezování soutěţe.24

5.3.4. Franchisor
          Franchisorem je zpravidla větší společnost, která je vlastníkem
obchoního jména, ochranné známky, obchodní značky, goodwill atd. Má
vyvinutou jednotnou koncepci prodeje výrobků či poskytování sluţeb nebo
technologií. Je schopen tuto svoji metodu a koncepci poskytnout k uţívání
prostřednictvím franchisové smlouvy, franchisového manuálu, počátečního
a průběţných školení a je schopen zajistit nepřetţitý poradenský servis. Měl
by zabezpečovat neustálý rozvoj a kontinuitu svého systému a samozřejmě
musí být oprávněn poskytovat práva k nehmotným statkům, které při své
činnosti vyuţívá.


24
     Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 157 - 161


                                         32
5.3.5. Franchisant
          Franchisantem je samostatný podnikatel, vystupující pod vlastním
jménem a na vlastní účet. Měl by být důvěryhodný, mít základní teoretické
znalosti o franchisovém způsobu podnikání, být ctiţádostivý, cílevědomý,
ochotný spolupracovat a podřídit se pravidlům franchisové sítě, být ochoten
strpět kontrolu franchisora, mít schopnost řídít kolektiv zaměstnanců a
organizační schopnosti, mít k dispozici vlastní finanční prostředky a kapitál.
Všechny tyto vlastnosti, schopnosti a moţnosti franchisanta by měly být
důkladně před započetím spolupráce prověřeny.25

5.3.6. Proces uzavření franchisové smlouvy
          Celý proces uzavření franchisové franchisové smlouvy má několik
fází. První fází je získávání nejvhodnějšího franchisanta či franchisora. To
se dějě především pomocí médií jako jsou rozhlas, televize, tisk a
v neposlední řadě taky internet či veletrhy franchisových příleţitostí.26
          Druhou fází je kontakt franchisora s potenciálním franchisantem.
V průběhu této fáze potenciální franchisant obdrţí formulář ţádosti o
poskytnutí licence a také informační broţuru o franchisovém systému
podnikání franchisora. Obsahem tohoto formuláře bývají zpravidla osobní
údaje franchisanta jako jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa
trvalého bydliště, státní příslušnost, národnost, rodinný stav, údaje o
partnerovi, zdravotní stav, bezúhonnost. Dále údaje o předchozím a
současném povolání či zaměstnání, podnikatelská minulost, předchozí
pracovní zkušenosti, povolání manţela či manţelky, dosaţené vzdělání,
akademický titul, důvody ukončení minulého povolání, údaje o současném a
minulém podnikání, finanční zázemí, reference a všechny ostatní informace,
které jsou důleţité pro správný výběr. Třetí fází je hodnocení vyplnění výše
uvedeného, ale jiţ vyplněného formuláře franchisorem. Neexistují jednotná
pravidla pro hodnocení těchto formulářů. Zpravidla jsou jednotlivé


25
     Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 38
26
     Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 39 - 57


                                         33
odpovědi bodovány a podle součtu jednotlivých bodů je potenciální
franchisant ohodnocen. Pokud je výsledkem třetí fáze výběr vhodného
kandidáta, nastává fáze čtvrtá. Franchisant je pozván na pohovor, kde
prostřednictvím vzájemné komunikace společně hodnotí svoje zkušenosti,
cíle, finanční moţnosti, zájem zapojit se do vzájemně do sítě.
       Trvá-li po dokončení čtvrté fáze zájem započít spolupráci na obou
stranách, nastává pátá fáze, tou je uzavření smlouvy o budoucí franchisové
smlouvě. Tato smlouva upravuje vzájemné vztahy do doby, něţ je uzavřená
řádná smlouva. Jejím předmětem je závazek obou smluvních stran
v uvedené době uzavřít řádnou smlouvu, jakmile budou splněny všechny
smluvně stanovené podmínky, jako jsou úspěšné zakončení úvodního
školení, výběr a upravení franchisového podniku do konečné podoby,
zařazení této provozovny do franchisové sítě. Měla by obsahovat i
předběţnou podnájemní smlouvu na uţívání prostor, ve kterých se bude
podnikání budoucího franchisanta uskutečňovat. Forma této budoucí
smlouvy není opět nikde stanovena, nicméně se doporučuje písemná forma.
Touto smlouvou jsou zpravidla předávány důvěrné informace o celém
konceptu, sítí, jednotlivých členech, partnerech, dodavatelích, metodách a
jiných důleţitých aspektech úspěšného vedení podniku.
       Z důvodu právní jistoty smluvních stran a také ochrany franchisora
je vhodné tyto informace označit za důvěrné, aby poţívaly právní ochrany
zejméne dle § 271 Obchodního zákoníku. V rámci předsmluvních jednání
dochází k poskytnutí významných informací, jejichţ zneuţití můţe způsobit
jedné ze stran škodu a k uzavření smlouvy přitom nemusí vůbec dojít.
Vzhledem k tomu, ţe v období předsmluvních jednání nejsou strany vázány
smlouvou, nemohou ani porušit smluvní povinnost a chybí tak právní základ
odpovědnosti. Obchodní zákoník na tuto skutečnost reaguje a právní základ
případné odpovědnosti vytváří. Poskytnuté informace nemusí tvořit
obchodní tajemství - potud je ochrana širší, neţ jak vyplývá z § 17 an.
obchodního zákoníku kde se za obchodní tajemství povaţují obchodní,
výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou
nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v
příslušných obchodních kruzích běţně dostupné, mají být podle vůle
podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení
                                  34
zajišťuje27. Zákon ovšem váţe vznik odpovědnosti na určité podmínky.
Jednou z nich je i nezbytnost, aby sdělující strana dala jasně najevo, ţe
informace jsou důvěrné. Pro toto upozornění není předepsána určitá forma.
Odpovědnost za škodu, vzniklou vyzrazením důvěrných informací, se bude
řídit § 373 an. obchodního zákoníku, coţ se týká nejen rozsahu a způsobu
náhrady, ale také moţnosti liberace, protoţe ten, kdo poruší svou povinnost
ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé
straně, ledaţe prokáţe, ţe porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi
vylučujícími odpovědnost.28 Předpokladem vzniku odpovědnosti bude vznik
škody v příčinné souvislosti s prozrazení nebo pouţitím informací
označených jako důvěrných v předsmluvních jednáních. Poškozený bude
muset tyto předpoklady prokázat. Musí tedy vyčíslit a prokázat vzniklou
škodu, příčinnou souvislost, poskytnutí informací i jejich označení jako
důvěrných.
           Splnění podmínek pro uzavření řádné franchisové smlouvy můţe být
velmi náročné časově. Stanovení lhůty, do kdy má být řádná franchisová
smlouva uzavřena se u jednotlivých sytémů liší, protoţe kaţdý franchisor
má rozdílné poţadavky na provozovnu nebo celý podnik. Rozdílná je i
délka úvodního školení. Doporučuje se uzavřít smlouvu do 1 roku ode dne
uzavření smlouvy o budoucí franchisové smlouvě se závazkem smluvních
stran smlouvu o budoucí franchisové smlouvě prodlouţit, pokud podmínky
pro uzavření řádné franchisové smlouvy nebudou ve stanovené lhůtě
splněny. Po splnění stanovených podmínek a ve lhůtě stanovené smlouvou o
budoucí franchisové smlouvě dochází k jednání mezi franchisorem a
franchisantem, jehoţ výsledkem je podpis jiţ řádné franchisové smlouvy,
čímţ končí první ucelená fáze spolupráce mezi franchisorem a v této době
jiţ právoplatným franchisantem29.


27
     Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

28
     Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

29
     Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 39 - 57


                                             35
5.4. Franchisová smlouva z hlediska obsahu
          Kaţdá franchisová smlouva by měla stanovit typ spolupráce,
předmět smlouvy, včetně práv na označení, vzhled obchodů a provozoven a
dalších identifikačních znaků franchisora. Měla by upravit postavení a práva
obou smluvních stran, oprávnění a povinnost franchisora rozvíjet a dále
zdokonalovat franchisový systém. Detailně upravit vztahy v rámci
franchisové sítě, vztahy ke konkurenci a ke třetím osobám, dodací a platební
podmínky       včetně    vedení    účetnictví.   Povinnost    franchisora    školit
franchisanta včetně jeho zaměstnanců. Stanovit výši a splátkový kalendář
franchisových poplatků. Upravit předkupní právo franchisora a podmínky
prodeje či postoupení franchisového podniku, právní nástupnictví, délku
jejího trvání a moţnosti dalšího prodlouţení. Závěrem upravit podmínky
ukončení včetně důvodů pro odstoupení od smlouvy a podmínky
vzájemného vypořádání.30

5.4.1. Záhlaví
          Záhlaví kaţdé smlouvy musí obsahovat přesné označení smluvních
stran. Pokud je smluvní stranou právnická osoba, je nutné ji označit
obchodním jménem, pod kterým je zapsána v obchodním nebo v jiném
zákonem stanoveném rejstříku, sídlem a identifikačním číslem. Pokud je
smluvní stranou fyzická osoba musí být označena jménem a příjmením,
datem narození, rodným číslem a bydlištěm. Pokud je tato skutečnost
zapsána v obchodním rejsříku, je nutno ji uvést. V případě, ţe se jedná o
podnikatele, který není zapsán v obchodním rejstříku, je třeba uvést na
základě jakého oprávnění podniká, kým bylo vydáno, kdy a pod jakým
registračním číslem. Následuje preambule a přesné označení franchisového
systému. Franchisingová smlouva bývá někdy uvozována preambulí. V této
preambuli je podána definice franchisingu nebo jeho předmětu - franchisy,
která bude určující pro danou smlouvu. Oficiální definice neexistuje a proto




30
     Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 42 - 57


                                         36
záleţí na stranách smlouvy, na jaké se shodnou. Definice se ve smlouvě
stává jedním z nejdůleţitějších interpretačních pravidel a je proto nutné
zvaţovat i tento její dosah.

5.4.2. Charakteristika služeb
       Další částí smlouvy je přesná charakteristika výrobků či sluţeb, které
poskytovatel poskytuje smlouvou příjemci. Tyto výrobky a sluţby je nutné
přesně specifikovat, a proto se k franchisingové smlouvě často připojují
přílohy, které tvoří např. názorné vyobrazení ochranné známky, loga,
průmyslové vzory, receptury, know-how apod. Někdy bývá tento soubor
předáván zvlášť ve formě tzv. manuálu. S tím souvisí i přesné vymezení
vlastnických práv a především práv duševního vlastnictví, která jsou na
příjemce převáděna. Významným ustanovením smlouvy je vymezení
prostoru, ve kterém bude příjemce franchising vykonávat. V některých
případech jde o prostor přesně určený poskytovatelem, např. určité místo
nebo určité území. V tomto ohledu je třeba uvést i tzv. exkluzivitu, jíţ je
případ, kdy se poskytovatel zavazuje, ţe v dané oblasti neposkytne
franchisu jinému příjemci. Franchising bývá vymezen jako dlouhodobá
spolupráce a je tedy nutné smluvně upravit i moţnost změny postupu či
sortimentu výrobků nebo sluţby. Tato otázka bývá ve franchisingové
smlouvě řešena pomocí uzavírání dodatkových smluv. Jeví se praktické tyto
dodatkové smlouvy výslovně označit jako dodatek a chronologicky je
číslovat.

5.4.3. Povinnosti stran
       Jednou z nejdůleţitějších částí obsahu franchisingové smlouvy je
vymezení vzájemných povinností poskytovatele a příjemce franchisy.
Poskytovatel je osoba, která vlastní určité know-how a další práva a
přenechává je do uţívání příjemci. Mezi jeho základní povinnosti patří
podpora příjemce radou a pomocí v oblasti reklamy, obchodu, skladových
prostor, výchovy personálu, prodejní techniky, marketingu a všech oblastí
ovlivňujících obrat a rentabilitu. Poskytovatel je také povinen provést trţní
rozbor prodejního místa, koncipovat prodejní plány, poskytovat rady a



                                     37
pomoc např. při získávání správních povolení, při volbě personálu a jeho
školení, pomoc při vedení účetnictví.

5.4.4. Know-how, duševní vlastnictví a poplatky
       Jistá specifika obsahuje licenční smlouva o know-how, které lze
poskytovat třetím stranám bezúplatně nebo za úplatu, a to obvykle na
základě licenčních smluv. Takto upravená licenční smlouva se však týká
pouze práv, jeţ vyplývají z průmyslového vlastnictví a nikoliv z jiného
duševního vlastnictví. Omezuje se pouze na umoţnění výkonu těchto práv a
nezahrnuje jejich převod. Tato úprava se však nevztahuje na know-how,
jejichţ předmětem není právo, nýbrţ jen jiná majetková hodnota. Znamená
to, ţe licenční smlouva, jejímţ předmětem je know-how, nebude uzavírána
na podkladě § 508 a následujích. Tuto licenční smlouvu je moţné uzavřít s
pouţitím analogie výše uvedených ustanovení. Je moţné, na základě
souhlasu obou stran, postupovat při uzavírání licenční smlouvy na know-
how s vyuţitím ustanovení § 508 a násl. obchodního zákoníku. Know-how
je určitá majetková hodnota, kterou je nutné utajovat pomocí institutů, které
k tomuto utajení slouţí. Je tedy nutné nakládat s tímto know-how jako s
obchodním tajemstvím. Ochrana je potom tomuto obchodnímu tajemství
poskytována    za   splnění   určitých       podmínek,   jak   v   rámci   práva
nekalosoutěţního, tak i v rámci práva trestního. Podstatnou součástí
smlouvy je tzv.manuál. Tento manuál je jakousi kuchařkou franchisového
konceptu.
       Povinnosti příjemce korelují s povinnostmi poskytovatele, pokud
tedy poskytovatel přenechává příjemci určitá práva duševního vlastnictví,
ten má potom povinnost tato práva vyuţívat a nakládat s nimi podle
smlouvy. Především přesně dodrţovat poskytnutý manuál. Další povinností
můţe být povinnost odebírat výrobky od poskytovatele, ale častěji od
výrobců, kteří musí být poskytovatelem schváleni. Právem poskytovatele je
kontrola příjemce a z toho plyne povinnost příjemce předkládat
poskytovateli pravidelné finanční zprávy a skládat ze své činnosti účty.
Takové informace zpravidla plní dva cíle. Tím prvním je umoţnit
poskytovateli sledovat výkony kaţdého příjemce a současně mu poskytnout
podklady pro výpočet splatných poplatků. Druhým cílem je umoţnit

                                        38
příjemci, aby viděl své výkony ve srovnání se svým plánem i s ostatními
členy franchisové sítě. Poskytovatelem bývají většinou poţadovány hrubé
výnosy, účet zisků a ztrát a kapitálové výdaje. Povinností příjemce je rovněţ
placení určitých poplatků. Opět záleţí na dohodě mezi oběma stranami, jak
tyto poplatky nazvou, v jaké výši budou placeny a v jakém časovém období.
          Především   příjemce   platí    poskytovateli   jednorázový vstupní
poplatek. Výše poplatku se liší v závislosti na náročnosti a úspěšnosti
konceptu, který poskytovatel nabízí. Tento vstupní poplatek by bylo moţné
charakterizovat jako poplatek za vyvinutí systému a převod průmyslově
chráněných práv. Dalším poplatkem je průběţný franchisingový poplatek,
který bývá hrazen měsíčně a stanoven procentuální sazbou z měsíčního
obratu. Vlastně jde o platbu za sluţby, které jsou průběţně poskytovány ze
strany poskytovatele. Výše těchto průběţných poplatků se opět u různých
franchisingových projektů liší Můţe být však stanoven i z jiné základní
částky, jako např z čisté trţby restaurace. Je moţné se setkat s výpočtem
průběţného poplatku i z hrubých výnosů.

5.4.5. Reklama
          Ve většině franchisingových systémů se o reklamu a inzerci, alespoň
částečně, jak bylo uvedeno výše, stará poskytovatel. Ten za tímto účelem
dostává od svých příjemců příspěvek. Nejčastěji bývá pro výpočet
příspěvků na reklamu pouţita stejná metoda jako pro výpočet průběţného
poplatku. K těmto příspěvkům a poplatkům se váţe i nutnost upravit ve
smlouvě jejich splatnost. V případě vstupního poplatku je datem splatnosti
nejčastěji datum podpisu smlouvy, u ostatních je splatnost stanovena vţdy
k určitému dni běţného kalendářního měsíce. Je vhodné pro poskytovatele
upravit rovněţ následky nesplacení poplatku, např. smluvní pokutu či úroky
z prodlení. Ve smlouvě můţe být také upraveno pojištění, ručení a omezené
ručení.

5.4.6. Povinnost mlčenlivosti
          Pravidelným bodem smlouvy bývá stanovení povinnosti mlčenlivosti
a diskrétnosti. Příjemce je povinen zabezpečit, aby jeho zaměstnanci
dodrţovali povinnost mlčet o veškerých údajích a informacích týkajících se

                                         39
franchisingového systému. Poskytovatel si svůj franchisingový koncept
obvykle ve smlouvě zajišťuje sjednáním předkupního práva.

5.4.7. Cenové podmínky u zboží či služeb
       Pokud příjemce odebírá od poskytovatele zboţí a výrobky, mohou
být   podepsány    od   počátku    jejich   spolupráce,   tedy   současně
s franchisingovou smlouvou, všeobecné obchodní podmínky ohledně
dodávek tohoto zboţí. Ceny zboţí či sluţeb poskytovaných příjemcem jsou
určovány podle ceníku vypracovaného poskytovatelem. Ceník však
neobsahuje přesně určené ceny, ale pouze cenové hladiny, ve kterých je
moţné se pohybovat. Závazné určení cen by bylo v rozporu s předpisy na
ochranu hospodářské soutěţe. Konkrétní ceny si tedy určí kaţdý příjemce v
rámci cenové hladiny sám, se zřetelem ke specifickým podmínkám svého
smluvně vymezeného území a charakteru zákazníků.

5.4.8. Délka trvání smluvního vztahu a zákaz konkurence
       Franchisingový vztah by měl být schopen dlouhodobé existence.
Smlouva se obvykle uzavírá na období 2 aţ l5 let. Objevují se i smlouvy s
delším trváním, nejčastěji ale bývá doba stanovena na 7 let.Vzhledem k
tomu, ţe tedy jde o dlouhodobou spolupráci, je třeba ve smlouvě předejít
situacím, kdy jedna nebo druhá strana není ve vzájemném vztahu spokojena.
Je proto nutné upravit moţnosti ukončení platnosti smlouvy před uplynutím
doby sjednané. Takovou moţností je např. dohoda o moţnosti odstoupení
od smlouvy. Důvody odstoupení od smlouvy je ovšem třeba řádně upravit.
Základními důvody bývá dlouhodobá platební neschopnost, nedodrţování
pokynů poskytovatele příjemcem, poškozování dobré pověsti poskytovatele
či nedosahování předpokládaného obratu v určité době. Po ukončení
platnosti smlouvy není jiţ příjemce oprávněn prodávat zboţí či poskytovat
sluţby. Rovněţ nesmí pouţívat jména, označení zboţí, ochranných známek
a jiných znaků uvedených v preambuli franchisingové smlouvy. Po
ukončení smlouvy musí také dojít k vzájemnému vyrovnání.
       V zahraničních pramenech je moţné se setkat i se zákazem pro
bývalého příjemce konkurovat po určitou dobu poskytovateli nebo jiným
příjemcům ve shodném předmětu podnikání. U nás by takové omezení na

                                   40
základě smlouvy nebylo moţné a poskytovatel by mohl příjemce stíhat
pouze, pokud by po ukončení smlouvy vyuţíval jeho know-how a obchodní
metody, které byly předmětem franchisingu.

5.4.9. Rozhodčí doložka
          Pokud je franchisingová smlouva uzavírána mezi podnikateli v rámci
mezinárodního franchisingu, je výhodné upravit otázky rozhodného práva,
kterým se smlouva bude řídit, smluvní řeč a sjednat interpretační a zejména
rozhodčí doloţku. Pouţití arbitráţe se jeví v případě franchisingu jako
nejvhodnější řešení sporů, a to i v případě národního franchisingu z důvodu,
ţe ve sporech jsou projednávány, interní informace a metody důvěrné
povahy, které by při veřejnosti soudního řízení mohly být zneuţity.

5.4.10. Závěrečná ustanovení
          V zájmu právní jistoty je vhodné do smlouvy včlenit ujednání, ţe
uzavřením smlouvy ztrácejí všechna dřívější ujednání mezi stranami svoji
platnost. Rovněţ je do smlouvy vpravována klauzule, ţe pokud se některé
ustanovení smlouvy stane neplatným, ostatní ustanovení zůstávají v
platnosti. Smlouva musí být samozřejmě stranami podepsána a opatřena
datem podpisu. V některých případech bývá smlouva uzavírána před
svědky, kteří ji také podepíši.
          Závěrem je vhodné shrnout, ţe franchisingová smlouva je velice
sloţitý dokument, který je nutné pečlivě vypracovat. Zejména je nutné vzít v
úvahu jeho dlouhodobost a skutečnost neexistence právní úpravy. Smlouva
by měla být uzavírána po delším a podrobném jednání mezi stranami, ke
kterému by strany měly přizvat poradce s právnickým vzděláním a předejít
tak moţným sporům, které by ze smlouvy mohly vzniknout.31




31
     Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 42 - 57




                                         41
6. Franchising v odvětvích českého právního řádu

6.1. Občanské právo
      Občanský zákoník zná právnické a fyzické osoby. Je-li franchisant
osobou fyzickou, je výhodou jeho osobní osobní nasazení a zájem na co
nejlepším fungování jeho podniku, téměř neomezená moţnost veškeré svoje
úsilí věnovat franchisovému podniku a osobní odpovědnost za chod
takového podniku.



                                  42
           V souvislosti s typem osoby vhodným pro franchisové podnikání je
třeba zmínit další občasnkoprávní apekt, a to ochranu osobnosti fyzické
osoby a ochranu právnické osoby před neoprávněným pouţitím jejího názvu
a dobré pověsti. Ochrana osobnosti fyzické osoby je upravena v § 11 a násl.
Občanského zákoníku, kde se stanoví , že fyzická osoba má právo na
ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské
důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Dojde-
li k zásahu do práva na ochranu osobnosti, je fyzická osoba oprávněna
domáhat se u příslušného soudu po rušiteli, aby upustil od neoprávněných
zásahů, aby odstranil následky těchto zásahů a aby jí bylo přiznáno
přiměřené zadostiučinění.32
           Název právnické osoby před neoprávněným zásahem do dobré
pověsti je upraven § 19b odst. 2 a 3 Občanského zákoníku. Dobrá pověst
neboli goodwill je nezbytná pro úspěšné fungování právnické osoby.
Definici pojmu "dobrá pověst" ovšem český právní řád neobsahuje. Při
alespoň základním vymezení tohoto pojmu je tak nezbytné si pomoci
judikaturou soudů. Například dobrou pověst právnické osoby - podnikatele
je třeba hodnotit podle jeho chování v obchodních vztazích. Pokud tedy
tento subjekt neplní své závazky řádně a včas, popř. pouze výjimečně
dostojí svým povinnostem včas, nelze dospět k závěru, ţe jde o podnikatele,
který by poţíval dobré pověsti. Z uvedeného je patrné, ţe dobrá pověst
konkrétní právnické osoby je především vytvářena na základě zkušeností,
které s tímto subjektem mají její obchodní partneři, zákazníci či jiné
subjekty, kteří s ní přichází do kontaktu. Postupně se ukazuje, ţe dobrá
pověst vedle příslušného know-how tvoří poměrně velký základ úspěchu ve
fungování té které právnické osoby. V trţní ekonomice tvoří goodwill
neoddělitelnou součást konkurenčního boje. Subjekt poţívající výsady
dobré pověsti má konkurenční výhodu před subjektem, který dobrou pověstí
nedisponuje. Z tohoto důvodu podléhá institut dobré pověsti právnické
osoby zákonné ochraně. K zásahům do dobré pověsti můţe dojít různými
způsoby. K nejčastějším budou patřit zásahy prostřednictvím hromadných


32
     Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.


                                             43
sdělovacích prostředků jako jsou zejména rozhlas, tisk a televize, zásahy
prostřednictvím reklamy apod. Ochrana dobré pověsti právnických osob
obsaţená v občanského zákoníku se týká všech právnických osob bez
rozdílu.
          Ustanovení § 19b odst. 3 občanského zákoníku chrání dobrou pověst
právnické osoby před neoprávněným zásahem. Půjde především o ochranu
před šířením různých nepravdivých informací o konkrétní právnické osobě.
Tato ochrana můţe být realizována především tak, ţe zásahem dotčená
právnická osoba se můţe u soudu domáhat, aby od neoprávněných zásahů
bylo upuštěno a byl odstraněn závadný stav. Rovněţ je moţné se domáhat
přiměřeného zadostiučinění, které můţe být poţadováno i v penězích. Je
třeba říci, ţe i kdyţ se dotčená právnická osoba domáhá aplikace všech výše
zmíněných prostředků, soud jí nemusí vyhovět. Pokud v případě
neoprávněného zásahu do dobré pověsti právnické osoby vznikne škoda, lze
se její náhrady domáhat podle § 420 občanského zákoníku.
          Dalším z důleţitých aspektů občanskoprávních vztahů vznikajících
při franchisovém podnikání je uţívání prostor, které se při budoucím
podnikání budou vyuţívat. Zpravidla půjde o nebytové prostory v nájemním
či podnájemní vztahu. Jen velmi málo franchisorů či franchisantů jsou
vlastníky těchto nebytových prostor. Ve franchisovém podnikání bývá
zpravidla nájemní smlouva sjednávána přímo s franchisorem. Důleţitou
součástí franchisové smlouvy je ujednání týkající se řešení sporů mezi
smluvními stranami. Z tohoto důvodu jsou do závěrečných ustanovení
včleňovány rozhodčí doloţky nebo smlouvy o rozhodci. Rozhodčí řízení je
upraveno zákonem číslo 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu
rozhodčích nálezů. V případě vztahu s mezinárodním prvkem je důeţité,
aby si smluvní strany zvolily i rozhodné právo, podle kterého mají rozhodci
rozhodovat.33



33
     Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 59 - 67




                                         44
6.2. Obchodní právo
         Franchising je vztah dvou či více samostatných podnikatelů.
Podnikatelem obchodní zákoník rozumí osobu zapsanou v obchodním
rejstříku, osobu podnikající na základě ţivnostenského oprávnění, osobu
podnikající na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle
zvláštních předpisů jako jsou např. advokáti, lékaři, notáři a fyzickou osobu,
která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle
zvláštního zákona. Všechny tyto osoby musí vykonávat soustavnou činnost
samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení
zisku.
         Jedním ze stavebních kamenů franchisingu je oprávění franchisanat
uţívat obchodní jméno franchisora. Obchodním jménem se rozumí název,
pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti.
Obchodním jménem fyzické osoby je její jméno a příjmení s případným
dodatkem, který jej odlišuje od ostatních podnikatelů. Obchodním jménem
právnické osoby je název, pod kterým je zapsána v obchodním rejstříku,
popř. jiném zákonem stanovém rejstříku. Obchodní jméno právnické osoby
musí obsahovat dodatek, který označuje její právní formu. Zákon zakazuje
převést obchodní jméno bez převodu podniku, ale ţádným způsobem
neupravuje     moţnost    uţívat   obchodní    jméno     podnikatele    jiným
podnikatelem. Je ale nezbytné, aby do franchisové smlouvy bylo vtěleno
ujednání, kterým bude franchisant oprávněn pouze uţívat obchodní jméno
franchisora ve spojení s franchisovým systémem a jeho znaky a na druhé
straně bude franchisantovi uloţena povinnost v běţném obchodním styku
vystupovat jako samostatný podnikatel.
         Nepostradatelným ustanovením je ochrana obchodního tajemství
franchisora. Obchodní tajemství vymezeno jako předmět práv náleţejících k
podniku. Tento předmět se zároveň v tomto ustanovení charakterizuje
několika znaky. Za prvé jde o věcnou charakteristiku pojmu obchodního
tajemství. Podle zákona obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti
obchodní, výrobní či technické povahy, které souvisejí s podnikem. Druhým
znakem obchodního tajemství je, ţe všechny uvedené skutečnosti mají
skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu. V
tomto znaku je zároveň obsaţen poţadavek vyplývající z obecného
                              45
vymezení podniku a obchodního jmění v § 5 a 6 obchodního zákoníku, jímţ
je ocenitelnost obchodního tajemství jako sloţky podnikání. Třetím znakem
obchodního tajemství je, ţe skutečnosti, které jej tvoří, nejsou v příslušných
obchodních kruzích běţně dostupné. Poslední předpoklad má subjektivní
povahu. Aby určitá skutečnost mohla být obchodním tajemstvím, musí být
podle vůle podnikatele utajena a podnikatel také odpovídajícím způsobem
její utajení zajišťuje. Právo k obchodnímu tajemství je výlučné. Jeho
obsahem je oprávnění s tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho
uţití a stanovit podmínky takového uţití, coţ je zákonné zmocnění, které se
u franchisingu vyuţívá téměř ve všech případech. Podnikateli přísluší právní
ochrana proti porušení nebo ohroţení jeho práva na obchodní tajemství jako
při nekalé soutěţi. Prostředky této chrany spočívají v tom, ţe podnikatel,
jehoţ právo bylo porušeno nebo ohroţeno, má právo domáhat se, aby ten,
kdo jeho právo porušuje nebo ohroţuje , se svého jednání zdrţel a odstranil
způsobený závadný stav. Podnikatel se dále můţe domáhat přiměřeného
zadostiučinění, a to i v penězích. Jestliţe podnikateli vznikne škoda, můţe
poţadovat její náhradu. Pokud by se delikvent takovým jednáním obohatil,
má podnikatel právo na vydání takového bezdůvodného obohacení.
S ochranou obchodního tajemství souvisí i ochrana know-how.
       Stranou franchisového vztahu můţe být i zahraniční osoba, nejčastěji
na straně franchisora. Zahraniční osobou jsou fyzické osoby s bydlištěm
nebo právnické osoby se sídlem mimo území České republiky. Za podnikání
zahraniční osoby se povaţuje umístění podniku nebo jeho organizační
sloţky na území České republiky. Zahraniční osoba se můţe v České
republice podílet na zaloţení české právnické osoby nebo se účastnit jako
člen nebo společník jiţ zaloţené české právnické osobě. Pro zahraničního
franchisora je současná právní úprava výhodná v tom, ţe si můţe zaloţit
českou právnickou osobu a skrze ni uskutečnit pilotní projekt a činit další
důleţité kroky pro rozšíření své franchisové sítě na území České republiky.
       Na co by se nemělo při franchisovém podnikání zapomenout je
zajištění závazků. Důleţitým institutem v této oblasti je smluvní pokuta.
Smluvní pokuta je jedním z prostředků zajištění závazku, kdy si smluvní
strany dohodnou, ţe dluţník je povinen při nesplnění závazku zaplatit
určitou částku, přičemţ na rozdíl od úroku z prodlení, je nezbytné jí sjednat
                                     46
písemně, jinak na ni nevznikne právní nárok ani při porušení povinnosti.
Výši smluvní pokuty je třeba určit předem buď absolutní částkou anebo
stanovením způsobu jejího výpočtu. Povinnost zaplatit smluvní pokutu
můţe stíhat jak dodavatele, například ţe nedodal zboţí včas, tak i
odběratele, který naříklad neodebral celé objednané mnoţství. U smluvní
pokuty musíme rozlišovat jakého právního vztahu se týká, buď
občanskoprávního nabo obchodněprávního. V reţimu občanskoprávním,
zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dluţníka povinnosti splnit takto
zajištěný závazek, smluvní pokuta obecně vylučuje uplatnění náhrady
škody, ledaţe je smluvními stranami sjednáno něco jiného a dluţník není
povinen smluvní pokutu uhradit. Pokud porušení povinnosti nezavinil, bude
muset toto nezavinění v případném soudním sporu prokázat.
       V reţimu obchodněprávním pro obchodní závazkové vztahy platí
sice úprava občanského zákoníku, ale s významnými odchylkami danými
obchodním zákoníkem. Předně okolnosti vylučující odpovědnost nemají
vliv na povinnost platit smluvní pokutu, coţ je významné zejména při
srovnání s náhradou škody, k níţ není obecně povinen ten, kdy prokáţe, ţe
porušení povinnosti bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost
dle § 374 Obchodního zákoníku. Smluvní strany si však mohou podmínky
upravit odchylně, nejde totiţ o kogentní ustanovení. Na rozdíl od dalšího o
tom, ţe nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu můţe soud sníţit. Odstoupení
od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty, ovšem toto
ustanovení jiţ zase není závazné a lze smluvně změnit. Smluvní pokutou se
dá zajistit jakékoli porušení závazku, nejen včasné zaplacení, třebaţe se
jedná přirozeně o nejčastější případ. V praxi zcela převaţuje přístup, kdy
ujednání o smluvní pokutě je přímo součástí zajišťované smlouvy, lze
ovšem se stejným právním účinkem sjednat smluvní pokutu samostatně s
odkazem na zajištěný závazek. Druhý případ bude na místě pokud,
zajišťovaná smlouva byla sjednána pouze ústně, musíme totiţ mít na paměti,
ţe ujednání o smluvní pokutě musí být vţdy v písemné formě, jinak je
absolutně neplatné, byť by s ním dluţník i následně souhlasil, takovéto
plnění by bylo třeba posoudit jako bezdůvodné obohacení věřitele bez
právního důvodu. I z tohoto důvodu se doporučuje uzavírat franchisové


                                    47
smlouvy výhradně písemně a ujednání o smluvní pokutě zařadit jako jeden z
bodů celé smlouvy mezi franchisorem a franchisantem.
       Pro předem specifikované případy lze ve smlouvě sjednat moţnost
odstoupení od franchisové smlouvy. Od smlouvy lze odstoupit pouze
v případě, ţe je to zákonem stanoveno nebo účastníky smlouvy dohodnuto.
Moţnost odstoupit od smlouvy je v obchodním zákoníku upravena ve dvou
rovinách. Především je to obecná úprava obsaţená v § 344 aţ 351. Je
spojena s prodlením dluţníka nebo věřitele a jen výjimečně umoţňuje od
smlouvy odstoupit i v případě, ţe ještě k prodlení nedošlo. Kromě toho
obsahuje obchodní zákoník řadu zvláštních ustanovení, v nichţ jsou
uvedeny další důvody pro moţnost odstoupení od smlouvy. Tyto důvody
jsou jak v obecných ustanoveních a obchodních závazkových vztazích, tak i
ve zvláštních ustanoveních o některých obchodních závazkových vztazích,
t.j. v ustanoveních upravujících jednotlivé typy obchodních smluv. Některé
z nich jsou spojeny s porušením smluvní povinnosti, jiné nikoliv. Přitom
obecná úprava platí, jestliţe ve zvláštních ustanoveních není obsaţena
úprava odchylná. V obchodním zákoníku jde o úpravu nezávislou na úpravě
v občanském zákoníku. Současně jde v celém rozsahu o úpravu dispozitivní.
Odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti smluvních
stran, vyjma nároku na nahradu škody, ujednání o volbě práva nebo volby
obchodního zákoníku a řešení sporů mezi smluvními stranami. Ve
franchisové smlouvě by měly být striktně stanoveny podmínky, za kterých
lze od franchisové smlouvy odstoupit, aby nemohlo dojít např. ke zneuţití
postavení smluvních stran franchisového vztahu. Rovněţ je vhodné
formulovat, které porušení smluvní povinnosti se povaţuje pro účely
odstoupení za podstatné a které za nepodstatné.
       Další moţností zániku nesplněného závazku je institut odstupného
upravený § 355 obchodního zákoníku. Úprava v něm obsaţená má
dispozitivní charakter, proto se smluvní strany mohou v rámci své svobodné
vůle od této úpravy odchýlit. Vţdy je ale potřeba mít na paměti ustanovení
§ 265 obchodního zákoníku, které stanoví, ţe výkon práva, který je
v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, právní ochrany



                                    48
nepoţívá.34 Institut odstupného spočívá v oprávnění jedné smluvní strany
nebo obou smluvních stran smlouvu zrušit, pokud zaplatí druhé smluvní
straně ve smlouvě určené odstupné. V takovém případě se smlouva zrušuje
od počátku, pokud oprávněná strana oznámi druhé smluvní straně, ţe svého
práva vyuţívá a zaplatí druhé straně smluvně stanovené odstupné.
Vzhledem k charakteru odstupného by nebylo vhodné vkládat do
franchisových smluv ustanovení o oprávnění kterékoli smluvní strany
zaplacením odstupného smluvu zrušit. Franchisová smluva je totiţ natolik
sloţitým systémem smluvní spolupráce, ţe by nebylo vhodné a rozumné dát
kterékoli smluvní straně oprávnění smlouvu zaplacením odstupného zrušit.
Franchisant, by totiţ tohoto institutu mohl vyuţít k získání know-how a
dalších dovedností tím, ţe jakmile by je všechny získal, zaplatil by odstupné
a smlouva by byla od počátku neplatná.
           Spolupráci je také moţné ukončit výpovědí dle § 582 a následujicích
Občanského zákoníku. Tato občanskoprávní úprava se totiţ vztahuje i na
obchodněprávní závazky, pokud jednotlivé smluvní typy upravené
obchodním zákoníkem neobsahují odlišnou právní úpravu. Potom má tedy
speciální právní úprava samozřejmě přednost před úpravou obecnou.
Výpovědí lze ukončit pouze spolupráci zaloţenou na základě smluv na dobu
neurčitou.
           Velmi důleţitou roli nejen ve franchisovém podnikání hraje reklama.
Franchisoví podnikatelé musí být velmi opatrní při výběru reklamních
prostředků, protoţe kaţdá reklama musí vyhovovat poţadavkům na ni
kladenými a to zejména zákonem číslo 40/1995 Sb., o regulaci reklamy.
Zároveň by neměli zapomenout na zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele. 35




34
     Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

35
     Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 68 - 90


                                             49
6.3. Živnostenské právo
        Nezbytným předpokladem pro začátek kaţdého podnikání je získání
ţivnostenského oprávnění k podnikatelské činnosti. Ţivností je soustavná
činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost,
za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Franchisor i
franchisant jsou podnikatelé, proto musí získat oprávnění k podnikatelské
činnosti. V některých případech bude třeba získat koncesní listinu. Poněkud
jiná je situace v případě master franchisingu. Protoţe je master franchising
jeho hlavní soustavnou činností, je mu v reţimu ţivností ohlašovaných
volných vydán ţivnostenský list na ţivnost franchising.

6.4. Pracovní právo
        Ve franchisingu existují dvě skupiny vztahů. Tím prvním je vztah
mezi franchisorem a franchisantem jeţ nelze v ţádném případě zařadit mezi
vztahy pracovněprávní. Naproti tomu vztahy mezi franchisantem a jeho
zaměstnanci mezi tyto vztahy samozřejmě patří. Ustanovení zákoníku práce
týkající se školení zaměstanců jsou pro franchising velmi důleţítá, jakoţ i
spolupráce franchisora při této velmi důleţité činnosti. Ve vetšině případů je
přímo podmínkou přijetí do zaměstnání absolvování úvodního školení, kde
se   tito   zaměstnanci   velmi   detailně   seznamují    s chodem     takové
franchisového podniku.
        Při sjednávání pracovních smluv je velmi důleţité, aby v nich
franchisant neopměl ošetřit ochranu dobrého jména franchisového systému,
samotné obchodní jméno franchisora, image, know-how a všechny ostatní
znaky celého systému, a to jak během trvání pracovního poměru, tak i po
jeho ukončení. Je důleţité, aby pod hrozbou smluvní pokuty bylo zajištěno,
aby se zaměstnanec zdrţel podnikání v oboru po určitou dobu po skončení
pracovního poměru, nesdělil třetí osobě ţádné informace týkající se
franchisového podnikání v průběhu trvání pracovního poměru, tak i po
určitou dobu po jeho ukončení.
        Ve franchisových provozovnách či podnicích bývá zařízení a
výrobky nemalé hodnoty, které je samozřejmě potřeba ochránit. Nejen
z tohoto důvodu je dobré se zaměstnanci franchisanta uzavřít dohody o
hmotné zodpovědnosti, kterou zaměstnanec přebírá odpovědnost za

                                     50
svěřenou hotovost, ceniny, zboţí, zásoby nebo jiné hodnoty svěřené mu
k vyúčtování. Pokud je zaměstnanců více, je dobré sjednat zodpovědnost
kolektivní.36

6.5. Správní právo
       Kaţdé podnikání je doprovázeno spousty rozhodnutí správních úřadů
vydaných dle správního řádu, franchisový způsob nevyjímaje. Správní
zozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání.
Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se všem účastníkům řízení v plném
rozsahu. Proti správnímu rozhodnutí lze podat odvolání skrze orgán, který
napadené rozhodnutí vydal a to zpravidla do 15-ti dnů ode dne oznámení
rozhodnutí. O tomto odvolání můţe rozhodnout správní orgán, který
napadené rozhodnutí vydal, pokud mu vyhoví v celém rozsahu a jestliţe se
rozhodnutí netýká jiného účastníka řízení neţ odvolatele nebo jestliţe s ním
ostatní účastníci souhlasí. V jiných případech o odvoláních rozhoduje
správní orgán nejblíţe nadřízený správnímu orgánu, který napadené
rozhodnutí vydal. Pokud byl vydávajícím orgán státní správy ústředním, lze
proti takovému rozhodnutí podat rozklad. Příslušným rozhodujícím
orgánem je vedoucí takového orgánu, např. vedoucí Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěţe.37

6.6. Hospodářská soutěž
       Franchising je úspěšná forma distribuce výrobků, nicméně fungující
na vertikální dohodě franchisora a franchisanta, kterou si svým způsobem
rozdělují trh, zaručují určitou exkluzivitu a dalšími smluvními ujednáními
omezují ostatní účastníky na trhu. Je zájmem kaţdého prosperujícího státu,
aby tyto dohody nebyly kontraproduktivní, aby nebránili volnému vstupu
ostatních účastníku na trh a samozřejmě aby podléhaly určité kontrole.
       Nejdůleţitější kontrolní roli plní Úřad na ochranu hospodářské
soutěţe, postupující při své kontrolní činnosti dle zákona číslo 143/2001
Sb., o ochraně hospodářské soutěţe. První způsobem, jak lze narušit


36
   Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 98 - 100
37
   Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 111
                                       51
rovnováhu na trhu jsou dohody narušující soutěţ. Tyto dohody mezi
soutěţiteli, rozhodnutí jejich sdruţení a jednání soutěţitelů ve vzájemné
shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěţe, jsou
zakázané a neplatné, pokud obsahují přímé nebo nepřímé určení cen
popřípadě jiných obchodních podmínek. Toto ustanovení se velmi dotýká
právě franchisingu, vţdy mnohdy je to jednou z podmínek pro příjem
franchisy.
           Dále je zakázaný jakýkoli závazek omezení nebo kontroly výroby,
odbytu, technického vývoje nebo investic, rozdělení trhu nebo nákupních
zdrojů. Závazek alespoň jednoho z účastníků, ţe smlouvy s kupujícím
budou vázané podmínkou, ţe kupující odebere i další plnění, které
s poţadovaným předmětem plnění ani věcně, ani podle obchodních
zvyklostí nesouvisí, čili tzv. vázané obchody. Nesmí obsahovat závazek
omezit přístup na trh soutěţitelům, kteří nejsou členy dohody a závazek
účastníků, ţe vůči jednotlivým odběratelům budou při plnění stejného
charakteru uplatňovány rozdílné obchodní podmínky, kterými budou někteří
kupující v hospodářských vztazích znevýdněni atd.
           Na první pohled z vše uvedených zákonných znaků vyplývá, ţe jsou
tedy zakázány téměř všechny franchisové smlouvy, ale dohody narušující
soutěţ jsou ze zákona zakázané a neplatné jen v případě, ţe zákon o ochraně
hospodářské soutěţe nebo jiný zvláštní zákon nestanoví něco jiného nebo
pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe nepovolí po splnění zákonem
stanovených podmínek výjimku. Je nutné podotknout, ţe týká-li se důvod
zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen tato část. Pokud však
z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z okolností, za nichţ k ní došlo,
vyplývá, ţe ji nelze od ostatního obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá
dohoda.
           Zákaz se nevztahuje na dohody, které přispějí ke zlepšení výroby
nebo distribuce zboţí nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje
a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích.38
Tuto podmínku by měl kaţdý franchisový koncept bez větších problémů



38
     Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe, ve znění pozdějších předpisů.

                                             52
obhájit. Aby mohli být tyto dohody účinné, je nutné aby je schválil Úřad pro
ochranu hospodářské soutěţe.
           Předmětný zákon rozlišuje smlouvy na horizontální a na vertikální.
Horizontální dohody jsou takové, jejichţ účastníky jsou soutěţitelé působící
ve vztahu ke svým dodavatelům i odběratelům na stejné úrovni střetu
nabídky a poptávky, jednoduše řečeno mezi konkurenty, např. mezi výrobci
téhoţ zboţí. Vertikálními dohodami naopak takové, jejichţ účastníci působí
na jiných stupních střetu nabídky a poptávky. Typicky zde půjde o dohody
mezi výrobcem a jeho distributorem. Pokud nastanou pochybnosti, má se za
to, ţe se jedná o dohodu horizontální. Horizontální dohoda nepodléhá
zákazu, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu
nepřesahuje 10%. Vertikální dohoda zákazu nepodléhá pokud společný
podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 15%39.
           Moţným způsobem porušení pravidel hospodářské soutěţe je
zneuţití dominantního postavení na trhu. Zneuţití je podstatným znakem
porušení, z čehoţ vyplývá, ţe nestačí pouhá existence. Výslovně se zakazuje
zneuţití dominantního postavení, nikoli přímo jeho vznik. Podle § 10 odst. 1
ZOHS má dominantní postavení na trhu soutěţitel nebo společně více
soutěţitelů, kterým jejich trţní síla umoţňuje se chovat ve značné míře
nezávisle na jiných soutěţitelích nebo spotřebitelích.40 Stejně jako v případě
kartelových dohod se v § 11 odst. 1 ZOHS uvádí demonstrativní výčet
příkladů zneuţití dominantního postavení. Jde především o přímé nebo
nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými
účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jeţ je v době uzavření smlouvy v
nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění, vázání souhlasu s
uzavřením smlouvy na podmínku, ţe druhá smluvní strana odebere i další
plnění, které s poţadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle
obchodních zvyklostí nesouvisí, uplatňování rozdílných podmínek při
shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiţ
jsou tito účastníci v hospodářské soutěţi znevýhodňováni, zastavení nebo


39
     Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe, ve znění pozdějších předpisů.
40
     Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe, ve znění pozdějších předpisů.


                                             53
omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů,
dlouhodobé nabízení a prodej zboţí za nepřiměřeně nízké ceny, které má
nebo můţe mít za následek narušení hospodářské soutěţe, odmítnutí
poskytnout jiným soutěţitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním
přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním
zařízením a tito jiní soutěţitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez
spoluuţívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní
soutěţitelé, kteří přitom neprokáţí, ţe takové spoluuţívání není z
provozních nebo jiných ůvodů moţné anebo je od nich nelze spravedlivě
poţadovat.
        Zneuţívání dominantního postavení můţe Úřad pro ochranu
hospodářské soutěţe zakázat nebo můţe uloţit porušujícímu subjektu
pokutu do výše 10.000.000,- Kč nebo do výše 10% z čistého obratu za
poslední ukončený kalendářní rok. Jestliţe je prokázán majetkový prospěch
soutěţitele v důsledku porušení předmětného zákona, lze mu uloţit pokutu
nejméně ve výši tohoto prospěchu.41
        Franchisové smlouvy jsou dle tohoto zákona vertikálními dohodami
se závazkem výlučného odběru, stanovením ceny, rozdělením trhu a se
závazkem     umoţnení      kontroly    franchisora.    Před    uzavřením     kaţdé
franchisové smlouvy bude tedy nutné zkoumat, zda franchisová smlouva
nesplňuje nekterý z výše popsaných znaků zakázaných dohod. Z charakteru
franchisingu i z výše popsaného, se doporučuje franchisovým podnikatelům
předkládat uzavřené franchisové smlouvy Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěţe s návrhem na jejich posouzení a udělení výjimky.42

7. Franchisová smlouva v praxi

7.1. O společnosti a projektu
        Společnost Progress corporation spol. s r.o. byla zaloţena v roce
1998 ve Zlíně jako společnost zabývající se celou řadou činností. V roce


41
  Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe, ve znění pozdějších předpisů
42
  Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha : nakladatelství
C.H.Beck, 1999, s. 113 - 152



                                        54
2000 se její majitelé rozhodli začít pracovat s internetem. V témţe roce se
zrodila myšlenka poskytovat komplexní sluţby na internetu. Jako prvotní
byla zaregistrována doména kontaktuj.cz Pod tímto názvem se zrodil portál,
který v současné době obsahuje přibliţně čtyřicettisíc firemních zápisů.
        Dalšími činnostmi je poskytování neomezeného bezdrátového
připojení k internetu, kompletní grafické a reklamní práce důleţité pro
prezentaci na internetu a tvorba internetových prezentací. Jelikoţ se ve
Zlínském kraji podařilo za uplynulých pět let oslovit obrovské mnoţství
zákazníků, rozhodla se tato společnost pro expanzi vně Zlínský kraj.
        Po důkladném zvaţování jakým způsobem by šlo zajistit rozvoj
v dalších krajích, se jako optimální jevil právě franchising. Pro franchisora
představuje moţnost mít v kaţdém kraji vyškolené spolupracovníky, aniţ by
to obnášelo neúměrně velkou finanční investici. Na druhé straně pro
franchisanta moţnost vyuţívat zkušených grafiků a programátorů,
osvědčený software a tisíci zákazníků vyzkoušený systém bez vysokých
finančních nároků jak na počátku, tak v průběhu spolupráce.
        Na podzim roku 2005 se společnost účastnila veletrhu franchisových
příleţitostí FRANCHISE Meeting Point v Brně v rámci veletrhu INVEX
2005. Tato moţnost se jevila jako optimální, protoţe v ceně několika desítek
tisíc    bylo     moţno         prezentovat   zájemcům        celý     projekt
www.internetcentrum.cz , který názvem zastřešil všechny poskytované
sluţby. V průběhu čtyř dnů se na stánku vystřídalo spoustu odborné i laické
veřejnosti. Výsledkem bylo šestnáct potenciálních zájemců o spolupráci,
kterým byl jiţ na veletrhu detailně představen systém, vysvětlen záměr
franchisora a předány potřebné materiály k prostudování. V lednu byli
pozváni na seminář týkající se budoucí spolupráce. Po jeho absolvování se
pro spolupráci rozhodlo sedm podnikatelů z různých částí České republiky.
K měsíci březnu je pět z nich těsně před podepsáním franchisové smlouvy,
která je přílohou této práce.

7.2. Začátek spolupráce s www.internetcentrum.cz
        Z hlediska právního je jedinou podmínkou podnikání dle českých
právních předpisů.


                                       55
7.2.1. Podnikání na základě živnostenského oprávnění
       Jednoduchým způsobem je ţádat o udělení licence jako ţivnostník
podnikající na základě platných ţivnostenských oprávnění. Všechny
poţadované ţivnosti patří mezi tzv. ţivnosti volné, není tedy pro jejich
vydání potřebné speciální vzdělání, zkušenosti či jiné dovednosti. První z
nich je ţivnost pod názvem grafické a kresličské práce, která je potřeba pro
tvorbu internetových stránek. Druhou je reklamní činnost a marketing. Pod
touto ţivností lze nabízet a prodávat veškerou reklamu na internetu a
poskytovat kompletní internetové poradenství. Třetí potřebnou ţivností je
zpracování dat, sluţby databank, správa sítí. Tato ţivnost je potřeba k
poskytování sluţby zvané webhosting. Začít podnikat jako ţivnostník je
z hlediska vyřízení všech zákonem stanoveným podmínek pro podnikání tím
nejrychlejším. Ţadatel o vydání ţivnostenských listů si jen zajistí potvrzení
o jeho bezdluţnosti vůči územním a finančním orgánům, výpis z rejstříku
trestů a zaplatí správní poplatek ve výši 1000,- Kč za kaţdý vydaný
ţivnostenský list.    Začít   podnikat    můţe   ode    dne   vydání   tohoto
ţivnostenského oprávnění.

7.2.2. Společnost s ručením omezením
       Nejvíce ţadatelů o franchising podniká jako společnost s ručením
omezením. Tento způsob se dá jedině doporučit i přesto, ţe zaloţit
společnost s ručením omezením je poněkud časově i finančně sloţitější
proces. Proces získávání ţivností je stejný jako v případě ţivnostenského
podnikání. K zaloţení společnosti s ručením omezením je potřeba přibliţně
20.000,- Kč a vyţaduje přibliţně tři týdny přípravy.
       Jakmile má podnikatel vyřízené všechny potřebné doklady, stojí před
rozhodnutím, jakým způsobem bude podnikat. Můţe začít rozvíjet svůj
podnikatelský záměr a svým způsobem i riskovat a doufat, ţe si vybral
správnou cestu. Jiným způsobem je legálně vyuţít předem osvědčený
podnikatelský koncept.

7.2.3. Náklady na samostatné podnikání
       Náklady       na   pořízení       podobného     projektu,   jako    je
www.internetcentrum.cz se dají v současné době vyčíslit přibliţně na

                                     56
1.500.000,- Kč. Nezbytné technologické zázemí se dá pořídit za 200.000,-
Kč. Největší poloţkou je vývoj potřebných programů a naplnění databáze
firem. V současné době je na portálu www.kontaktuj.cz zaregistrováno přes
40.000 firem. Oslovení jedné firmy a vyţádání si jejího souhlasu odpovídá
20-ti korunám, takţe jednoduchým násobkem jsme na částce 800.000,- Kč.
Zbývajících 500.000,- Kč si vyţádá naprogramování publikačního systému
pro správu obsahu internetových stránek.
       Pokud by i přesto byl někdo ochoten investovat tyto nemalé
prostředky, vystavuje se opravdu velkému riziku neúspěchu. Zaloţení
franchisového podniku si vyţádá pouze desetinu výše popsané investice,
franchisant tedy ušetří nejméně 1.400.000,- Kč Místo toho, aby plítval
penězi, energií, časem a začal vydělávat aţ po několika měsících provozu,
můţe začít fakturovat první sluţby jiţ v prvním týdnu po zaloţení. Od
franchisanta se vyţaduje opravdu velmi málo. Minimálním technickým
vybavením je počítač připojený k internetu a mobilní telefon.
       Z výše popsaného vyplývá, ţe otevření nového franchisového
podniku můţe být po podpisu franchisové smlouvy velmi rychlým
procesem.   Vţdyť      činnost   kaţdého   podniku   vrcholí    aţ   inkasem
fakturovaných       částek.       Díky      franchisingovému         projektu
www.internetcentrum.cz se tento proces můţe urychlit a to aţ o několik
měsíců, s menším rizikem a desetinou potřebných nákladů

7.3. Produkty franchisora

7.3.1. Firemní zápis
       Franchisingový projekt www.internetcentrum.cz se skládá z několika
produktů. Tím prvním je firemní zápis v katalogu firem www.kontaktuj.cz.
Základní zápis obsahující popis činnosti firmy a kontakty je zdarma.
Úkolem franchisanta je nabídka a prodej přednostních výpisů v sekci
sponzorovaných odkazů za 1,- Kč denně. Právě jedna koruna je základní
myšlenkou celého projektu a díky ní se podařilo v uplynulých pěti letech
získat tisíce zákazníků. Zákazník za pouhou 1,- Kč denně přeskočí svoji
konkurenci v sekci, ve které je zařazen a navíc má moţnost vyuţít unikátní
sluţby „Akce“. Navíc má moţnost uvést rozšířěné informace o firmě, vloţit

                                     57
reklamní firemní bannery nebo fotky a vyzdvihnout jednu z činností, která
se umístí hned vedle popisu jeho činnosti. Díky tomuto propojenému
systému informací se zřetelně odliší od firemních zákazníků, kteří mají
zápis zdarma.
       Franchisant má za úkol kontaktovat potenciální zákazníky a
sjednávat tyto přednostní zápisy za 1,- Kč denně na dobu minimálně
jednoho roku. Na předtištěných tiskopisech vypíše u zákazníka objednávku,
která obsahuje všechny potřebné údaje. Po té ji zašle na centrálu, kde je do
24 hodin zpracována. Náhled takového zápisu je zaslán zpět franchisantovi,
který jej spolu s fakturou zasílá zákazníkovi. Po uhrazení faktury koncovým
zákazníkem, o čemţ podává franchisant zprávu franchisorovi, se zápis do 24
hodin zobrazí na internetu. Z výše uvedeného vyplývá, ţe opravdu jediným
úkolem franchisanta je kontakt se zákazníkem a              jediným nutným
technickým vybavením je počítač připojený k internetu. Díky franchisingu
můţe tedy vyuţívat techniků a grafiků franchisora, zavedený systém, jméno
a nemusí tedy zdlouhavě vyvíjet finančně náročný samostatný projekt.

7.3.2. Www stránky
       Systém jedné koruny je nastaven i u stěţejní činnosti, kterou je
tvorba internetových stránek s doprovodnými sluţbami. V České republice
je více něţ půl milionu aktivních podnikatelů. Odhaduje se, ţe svoji
internetovou prezentaci jich má něco málo přes sto tisíc. Důvodů, proč není
tento systém propagace zatím více roţšířen je více. Tím největším je
samozřejmě cena. Pro mnoho ţivnostníků je částka za výrobu www stránek
v tisících či dokonce desetitisích nepředstavitelná. Tuto největší překáţku se
franchisor rozhodl razantním způsobem odstranit.
       Díky tisícům zákazníků, dobrému technickému i personálnímu
zázemí franchisora, můţe franchisant nabízet výrobu www stránek za
pouhou 1,- Kč. Koncový zákazník má na výběr z pěti předem
předprogramovaných šablon. Systém šablon se dá přirovnat k motorům
vyráběným v Kolínské automobilce TPCA, kde se jeden typ motoru
montuje do tří různých karoserií automobilů tří různých značek. Ve svém
důsledku kaţdý automobil vypadá jinak, ale koncový zákazník automobil


                                     58
pořídil levněji, neţ kdyby všechny tři automobilky vyráběli motory kaţdá
zvlášť. Tento podobný princip funguje i u šablon www stránek za 1,- Kč.
       Struktura stránek vyrobených např. dle šablony s vertikálně
umístěným menu je velmi podobná, ale vzhled kaţdé takové stránky je
samozřejmě jiný. Při výrobě kaţdé stránky se totiţ samozřejmě vychází
z odlišných podkladů, jako jsou logo a firemní barvy, fotky provozovny,
výrobky atd. Místo toho, aby kaţdý zákazník platil práci programátora
kaţdý zvlášť, je tento náklad rozprostřen mezi stovky zákazníků. Jako kaţdá
nabídka na trhu za 1,- Kč má samozřejmě i ta franchisorova své podmínky.
Jedinou podmínkou je smlouva na provoz takových stránek na dobu
minimálně 24 měsíců.

7.3.3. Publikační systém
       Další překáţkou rozvoje www stránek byla jejich sloţitá a drahá
aktualizace. Není pro firmu nic horšího, neţ kdyţ po zadání internetové
adresy se tyto stránky vůbec nezobrazily nebo kdyţ na nich byly
neaktualizované údaje jako například nefungující číslo telefonu. Takovýchto
stránek lze na českém internetu stále najít obrovské mnoţství. Důvodem je
to, ţe práce programátorů je velmi drahá. Mnohdy se stávalo a dokonce
ještě i stává, ţe za změnu byť jediného údaje jako telefon bývají účtovány
stokorony. Není zde tedy důvod se divit, ţe se do pravidlené aktualizace
majitelům takových stránek moc nechce.
       Řešením můţe být systém, díky kterému si je majitel můţe zdarma a
okamţitě aktualizovat. Takový systém zvaný anglicky CMS ( Content
management system ) tedy nástroj na správu obsahu webu začal franchisor
vyvíjet v roce 2001. Po důkladném zváţení se rozhodl postavit svůj
publikační systém na platformě zvané Typo3. Základ tohoto systému
podléhá GNU licenci, coţ ve zkratce znamená, ţe jej provozovatel nesmí
prodávat. Franchisor tento systém dopracoval a přeloţil do češtiny. Aby
neporušil pravidla GNU licence, nabízí je ke svým produktům zcela zdarma.
Díky tomuto systému si koncový zákazníci mohou okamţitě a zcela zdarma
aktualizovat své www stránky.




                                    59
7.3.4. Převedení do publikačního systému
       Při své činnosti se franchisanti samozřejmě nemusí zaměřit jen na
zákazníky, kteří www stránky nemají. Je spousta firem, které své www
stránky mají, ale jejich provoz a aktualizace je stojí tisíce či dokonce
desetitisíce korun kaţdý rok. Takovým klientům můţe franchisant
nabídnout převedení těchto stránek do publikačního systému. Díky velmi
vyspělé metodě programování koncový zákazník nic nepozná, je mu
zachován pokud si přeje stávající vzhled takových stránek a tyto stránky se
s jeho souhlasem, ale bez jeho jakékoliv práce převedou. Cena za takové
převedení je stanovena vţdy na základě individuální cenové nabídky a
publikační systém je dodáván samozřejmě zdarma.

7.3.5. Webhosting
       Podmínkou provozu kaţdých www sránek je sluţba webhosting.
Touto sluţbou se rozumí pronájem datového prostoru na serverech
franchisora. Tyto servery jsou umístěny v zabezpečené místnosti v sídle
franchisora, jsou připojeny na optické lince k internetu coţ zaručuje
obrovskou rychlost připojení a samozřejmě pod neustálým technickým
dohledem. Tato sluţba je nutná, aby www stránky byly vţdy načítatelné a
byly ochráněny před neoprávněnými zásahy ze strany třetích osob. S touto
sluţbou je spojeno i poskytování emailových sluţeb. Kaţdý zákazník má
k dispozici několik emailových schránek. Pro jejich výběr můţe pouţit
webové rozhraní na stránkách franchisora nebo je můţe vybírat skrze
standartní poštovní programy typu MS Outlook.

7.3.6. Cenové srovnání s konkurencí a popis spolupráce
       Pro představu o situaci na trhu přikládám srovnání sluţeb franchisora
se sluţbami poskytovanými jeho největším konkurentem společností Avonet
s.r.o. Tato společnost nabízí publikační systém pod názvem Websystem.
Jedná se o systém vyvinutý touto společností. Jeho vlastnosti a moţnosti
jsou téměř podobné franchisorovu systému Typo3. Zásadní rozdíl je
v cenové politice. Zatímco tato společnost se zaměřuje na velké firmy, které
si mohou dovolit investovat do internetové prezentace desítky tisíc korun,
franchisorův projekt je pro všechny.

                                       60
           Cena základní konfigurace Websystemu je 30.000,- Kč Franchisant
poskytuje publikační systém zdarma. Cena za webhosting a doplňkové
sluţby u společnosti Avonet s.r.o. je stanovena na 790,- Kč bez DPH za
měsíc provozu. Franchisant poskytuje tuto sluţbu za 10,- Kč denně bez
DPH tj. za 300,- Kč bez DPH měsíčně. Cena za vytvoření www stránek se u
společnosti Avonet s.r.o. stanovuje na základě hodinové práce. V průměru
se dostáváme na částku deseti a více tisíc. Franchisant poskytuje tuto sluţbu
i za 1,- Kč.
           Pokud si vezmeme za příklad menší firmu či ţivnostníka, můţeme
deklarovat velmi výrazným způsobem, proč je franchisorův produkt na trhu
tak oblíbený. U společnosti typu Avonet s.r.o. by klient minimálně za
srovnatelnou sluţbu zaplatil následující. Přibliţně 10.000,- Kč za tvorbu
www stránek, 30.000,- Kč za základní konfiguraci publikačního systému a
za rok provozu 9480,- Kč4344. Celkem tedy za první rok částku 49.480,- bez
DPH.U franchisanta je výsledná částka díky velkému počtu klientů a
obchodní politice následující.Za tvorbu základních www stránek i se
základním naplněním obsahem částka 1,- Kč. Publikační systém je zcela
zdarma. Za rok provozu tedy 3650,- Kč bez DPH.45
           Franchisant se zákazníkem podepíše objednávku, jejíţ kopii zašle
franchisorovi. Zákazníkovi je ze strany franchisanta zaslána faktura. Jakmile
je tato faktura uhrazena, podá o této skutečnosti zprávu franchisorovi. Od
zákazníka je třeba jen získat materiály potřebné pro zaloţení a základní
naplnění internetové stránky. Jakmile jsou tyto podklady doručeny
franchisorovi, jsou tyto stránky do 48 hodin zprovozněny.
           Franchisant se tak díky smluvní spolupráci s franchisorem dostává
do pozice zkušeného, spolehlivého a hlavně jednoho z nejlevnějších
poskytovatelů internetových sluţeb na trhu. Z výše uvedené cenové




43
     http://www.websystem.cz/page/150.cenik/

44
     http://www.websystem.cz/page/213.cenik-webhostingu-a-doplnkovych-sluzeb/

45
     http://img.internetcentrum.cz/cenik/cenik.pdf

                                               61
kalkulace je patrné, ţe franchisant s minimálními náklady můţe dosáhnout
velkých zisků.

7.4. Komentář k přiložené franchisové smlouvě

       Franchisová smlouva přiloţená k této práci je vzorovou smlouvou
uzavíranou mezi společností Progress corporation spol. s r.o. jako
franchisorem a budoucími franchisanty. Jelikoţ se jedná o smlouvu
vzorovou, některé její pasáţe se mohou lišit od těch, které jsou
v konkrétních     smlouvách     uzavíraných   s konkrétními   franchisanty
v jednotlivých krajích. V kaţdém kraji bylo potřeba zohlednit místní
podmínky, situaci na trhu a samozřejmě konkurenci, a to jak vzájemnou tak
i ze strany třetích subjektů.
       V bodu I. jsou specifikovány smluvní strany. U franchisingových
smluv je důleţité neopomět uvést bankovní spojení a samozřejmě datum
uzavření smlouvy.
       V bodu II. jsou blíţeji specifikovány produkty, které díky této
smlouvě můţe franchisant nabízet a prodávat. Záměrně byla zvolena
zevrubnější specifikace. V tomto velmi dynamickém odvětví se totiţ
produkty mění a zdokonalují velmi rychle. Bliţší specifikace je obsaţena
v manuálu, který bude pravidelně aktualizován. Tímto krokem se chci
vyhnout povinnosti při kaţdé změně produktů měnit smlouvu či uzavírat její
dodatky.
       V bodu III. je stanovena povinnost franchisanta vystupovat pod
hlavičkou franchisora. Z hlediska úspěchu celého projektu, je důleţité, aby
všichni franchisanti zapojení do tohoto projektu vystupovali pod jedním
obchodním jménem. Zároveň se sjednává právo franchisora, odstoupit od
smlouvy při porušení této povinnosti. Je totiţ jeho zájmem, aby celý
koncept působil na zákazníky jako celek, čímţ mu má dodat na
důvěryhodnosti.
       V bodu IV. se sjednávají povinnosti franchisora k řádné podpoře
franchisanta na začátku a v průběhu spolupráce. Bez zkušeností a dohledu
nad franchisanty by mohly totiţ vzniknout problémy. Nejdůleţitější je vše
řádně ohlídat hlavně na začátku spolupráce. Důleţitou pasáţí je oprávnění

                                     62
franchisanta vyuţívat technické a personální zázemí franchisora. Díky tomu
můţe bez jakékoliv investice okamţitě poskytovat sluţby, jejichţ příprava
by franchisanta stála statisíce korun a měsíce příprav.
       V bodu V. je upravena povinnost franchisora udrţovat z hlediska
práva franchisový koncept v provozu. Smyslem tohoto článku je ochránit
investice franchisanta do tohoto projektu.
       V bodu VI. je dalším způsobem zajištěna franchisantova investice.
K tomu, aby mohl naplno vyuţít své znalosti a obchodní talent v jeho kraji,
je mu zajištěna exkluzivita. Právě díky tomuto ustanovení se franchisové
smlouvy v určitých případech dostávají k posouzení před Úřad pro ochranu
hospodářské soutěţe.
       V bodu VII. je upravena další podpora franchisora. Je totiţ nesmírně
důleţité, aby byla ze strany franchisora zajištěna pomoc při zakládání, ale i
při chodu podniku. Znakem franchisingu je, ţe se všechny materiály i
reklama připravuje centrálně a jednotlivý franchisanti jsou povinni na tyto
činnosti přispívat.
       V bodu VIII. se ve smlouvě pamatuje na technický pokrok. Je
v zájmu všech, aby franchisor neustále své sluţby zdokonaloval a udţel tak
krok se svou konkurencí nebo se ji stále snaţil předbíhat. Je důleţité, aby
toto právo nebylo omezeno souhlasem ze strany franchisantů. V takovém
případě by franchisor ztratil to největší právo, které mu náleţí a to jako
tvůrce celého projektu jej nezávisle vést a rozvíjet.
       V bodu IX. se opětovně zajišťuje ochrana franchisantovi investice.
Tato ustanovení jsou velmi důleţitá, protoţe v mnoha franchisových
systémech jsou tyto poplatky vysoké. Mají svým způsobem taky zabránit
vyuţívání franchisingu tzv. černými ovcemi, kteří chtějí tento systém vyuţít
pouze o ozdravení svých nefungujících podniků.
       V bodu X. se zdůrazňuje další podstata franchisingu, kterou je
potvrzení, ţe se jedná o spolupráci dvou právně a ekonomicky nezávislých
podnikatelů. Nejedná se tedy v ţádném případě o obchodní zastoupení.
Franchisant nadále vystupuje jako samostatný subjekt, jen je oprávněn, ale i
povinen pouţívat a vystupovat pod franchisorovou značkou. Jen tak lze totiţ
zajistit jednotný vzhled provozoven a jiných znaků franchisového projektu.


                                      63
       V bodu XI. je upravena povinnost franchisanta vzdělávat se. Je
důleţité,   aby   všichni   franchisanti   i   jejich   zaměstnanci   působili
profesionálním dojmem, aby dokázali zodpověď většinu otázek od
zákazníků a dokázali tak udrţet vysoké renomé celého projektu.
       V bodu XII. se opět pamatuje na dobrou pověst franchisora a celého
projektu. Je zde pamatováno i na případ, kdy franchisant bude chtít nabízet i
jné sluţby. Není to touto smlouvou výslovně zakázáno, ale je to podmíněno
souhlasem franchisora. Dále, ţe není oprávněn prodávat tyto sluţby dalším
podnikatelům, kteří by je prodávali koncovým zákazníkům. Tímto
postupem by mohli totiţ franchisanti udělit subfranchising bez kontroly
franchisora, coţ je z hlediska ochrany dobré pověsti a zajištění kontroly ze
strany franchisora nepřípustné.
       V bodu XIII. se upravuje povinnost franchisanta informovat
pravidelně franchisora o vývoji na trhu, o počtu zákazníků, o výši jeho
objednávek a všech skutečnostech, které mohou ovlivnit jeho situaci na trhu
či franchisový koncept. Franchising je opravdu velmi úzká dlouhodobá
spolupráce dvou a více podnikatelů. Je důleţité, aby spolu aktivně
komunikovali a tím zajistili, aby jejich vzájemné úsilí vedlo ke
spokojenému zákazníku.
       V bodu XIV. se opět chrání dobrá pověst a nehmotné statky
franchisora po dobu spolupráce, ale i po ukončení vzájemné spolupráce.
Jedná se o jakýsi typ konkurenční doloţky, kdy franchisant nesmí po
ukončení spolupráce vystupovat po určitou dobu v konkurenčním postavení
vůči franchisorovi. Do tohoto článku je vtělen i zákaz převodu
franchisantových práv. Tímto ustanovením se má zamezit, aby franchisant
bez vědomí franchisora nepřevedl svůj podnik na jiný subjekt.
       V bodu XV. se řeší reklama. Ve většině franchisingů je reklama
řešena na dvou úrovních. Franchisor zajišťuje reklamu centrální, na kterou
mu přispívají jednotliví franchisanti, kteří jsou přitom povinni provádět i
reklamu místní dle svých moţností.
       V bodu XVI. je vyčíslen vstupní poplatek. Jemu odpovídá veškerá
příprava, která je potřebná ze strany franchisora k otevření nového
franchisového podniku. Velkou část z něj tvoří školení franchisanta a jeho
zaměstnanců. Průběţný poplatek je stanoven ve výši 40% z hrubého obratu.
                                   64
Byť se můţe na první pohled zdát, ţe je tento poplatek vysoký, není tomu
tak. Nejprodávanější balíček se skládá z tvorby www stránek za 1,- Kč a
ročního přednostního zápisu. Výsledná částka tohoto balíčku je bez DPH
4016,- Kč. Franchisantovi tedy zůstává částka 2410,- Kč z kaţdé takové
zakázky. Je nutné si uvědomit, ţe všechny technické záleţitosti se řeší na
centrální úrovni u franchisora a franchisantovi tedy po odečtení poměrných
nákladů na telefon, kancelář, benzín a jiné nutné záleţitosti, stále zůstává
velmi zajímavá částka.
       V bodu XVII. se více rozvíjí bod XII ohledně konkurenčního
postavení franchisanta, subfranchisingu atd. Je vhodné to ve franchisingové
smlouvě     detailně rozvést, protoţe ochrana franchisorova know-how by
měla být jedním z nejpodstatnějších bodů smlouvy.
       V bodu XVIII. se zabezpečuje účetní kontrola ze strany franchisora.
Tato   kontrola   je   důleţitá   jednak   z hlediska   výpočtu   průběţných
franchisingových poplatků, jednak pro kontrolu hospodaření jednotlivých
franchisantů. Můţe to být povaţováno za jednu z nevýhod franchisingu,
protoţe ne kaţdý samostatný podnikatel by dokázal strpět takový druh
kontroly.
       V bodu XIX. je jako v kaţdé jiné smlouvě potřeba specifikovat
dobu, na kterou se smlouva uzavírá. Franchisingové smlouvy se nejčastěji
uzavírají na dobu 3 aţ 7 let s moţností opce či přednostního práva na
prodlouţení. Tato smlouva se uzavírá na dobu 5-ti let. Cílem je, aby se
kaţdý rok fakturovalo všem stávajícím zákazníkům a k tomu ještě navíc
novým. Výhodou pro franchisanta je i technický fakt, ţe pokud má klient
www stránku postavenou na platformě Typo3, nemůţe si zvolit jiného
poskytovatele sluţby webhosting neţ toho, který má na serveru tento
publikační systém nahrán. Dále je třeba vyřešit moţnosti odstoupení od
smlouvy. Při odstoupení od smlouvy ze strany franchisora, je třeba
zdůraznit jeho povinost předat veškerou dokumentaci o klientech
franchisorovi, tak aby mohl sluţby poskytovat nadále.
       V závěrečném bodu XX. se jako v téměř kaţdé smlouvě objevují
závěrečná ustanovení. Je dobré si ve franchisingových smlouvách sjednat
rozhodčí doloţku. Za prvé je toto řízení mnohem rychlejší a rozhodnutí
závazné a za druhé při sporu se mohou objevit utajované skutečnosti
                                65
ohledně know-how a celého projektu. Tyto informace je potřeba chránit
před vyzrazením, coţ lze v případě rozhodčího řízení zajistit mnohem
efektivněji neţ v řízení před obecnými soudy.




                                    66
8. Závěr
       Malí a střední podnikatelé jsou hnacím motorem kaţdé ekonomiky.
Je tedy potřeba se o tuto obrovskou skupinu lidí zajímat a nálěţitě starat.
Pokud nebudou mít tito podnikatelé příznivé podmínky pro zaloţení
a následný provoz jejich ţivností či řemesel, doplatíme na tuto situaci
všichni. Právě obtíţe se zaloţením a následným začátkem podnikání jsou
tím největším důvodem, proč mnoho lidí ukončilo svoje podnikání
v prvních letech po zaloţení své ţivnosti či podniku nebo vůbec nezačalo.
Zřejmě nikdy se nedočkáme dostatečné podpory ze strany státu, ale můţeme
vyhledat pomocnou ruku od soukromoprávních subjektů.
       Touto pomocnou rukou můţe být právě franchising. Díky tomuto
systému smluvní spolupráce dvou ekonomicky i právně nezávislých
podnikatelů, můţe zaloţit úspěšný podnik i ten, kdo nemá dostatečné
finanční zázemi. Nedostatek finančních prostředků na počátku podnikání je
největší brzdou zakládání malých a středních podniků. Banky a jiné finanční
instituce nedůvěřují těmto začínajícím podnikatelům a jejich konceptům,
projektům či značkám. Pro bankovní domy se stávají zajímaví, aţ kdyţ mají
za sebou alespoň dvouletou úspěšnou podnikatelskou minulost. Jak ale
můţeme uspět se svojí novou značkou, podnikem či produktem, pokud ho
nemám za co nakoupit, vyrobit atd.? Jestliţe jsem omezen při výdajích na
reklamu a na dostatečnou propagaci či kvalitní stroje, zaměstnance nebo
jiné podstatné poloţky, šance na úspěch ja opravdu malá.
       Jednou z moţností, jak opustit tento začarovaný kruh můţe být právě
franchising. Začínajícímu podnikateli je nabídnut osvědčený koncept,
pomocná ruka jak finanční tak personální na začátku spolupráce a mnohé
jiné výhody. Existují dokonce franchisingové koncepty, při kterých se
nevyţadují ţádné vstupní poplatky. Můţe se tedy stát, ţe úspěšným
podnikatelem se stane i ten, kdo na začátku spolupráce měl pouze vizi,
snahu a chuť podnikat.
       Před výběrem vhodného franchisora by si měl franchisant velmi
dobře zváţit, zda je tento projekt pro něj vhodný, zda je mu finančně
dostupný, zda je v dané oblasti konkurenceschopný atd. Podobné otázky by
si měl poloţit i franchisor, protoţe i jedna provozovna můţe zkazit pověst
celého systému. Franchising by se také neměl stát prostředkem, jak ozdravit
                                    67
nefungující společnost z příjmů plynoucích z počátečních a průběţných
poplatků.
       Největším problémem dle mého názoru je to, ţe převáţné většině
obyvatel samotný pojem nic něříká. Z tohoto důvodu mnohdy ani netuší,
jaké moţnosti se jím nabízí. Jednou z příčin můţe být to, ţe samotný
franchising není českým právním řádem upraven. Je samozřejmě dobře, ţe
je podnikatelům ponechána tak široká smluvní volnost, nicméně jsem
přesvědčen o tom, ţe úpravu alespoň základních institutů si zaslouţí.
       V globalizovaném světě zřejmě nebude místo pro samostatné
podnikatele. Franchising je jedním ze způsobů, jak na trhu uspět a rozšířit
úspěšný koncept i do ostatních zemí. Franchisanti vděčí za úspěch podpoře
franchisora, který vyuţívá jejich nasazení a znalosti místního prostředí.
Tato jejich vzájemná spolupráce pomohla milionům lidí na celém světě
získat práci. Doufejme, ţe i v České republice bude přibývat těchto projektů
a to jak tuzemských, tak i ze zahraničí.
       Jedním z takových projektů je i projekt www.internetcentrum.cz,
který má jediný cíl a to poskytnout pokud moţno komplexní sluţby na
internetu. Zákazníkovi je nabídnuta široká paleta sluţeb, ze kterých si
vybere i ten nejnáročnější zákazník. Franchisor nabízí zájemcům o
franchising stabilní zázemí fungující společnosti a vyţaduje pouze
stoprocentní pracovní nasazení. Na počátku spolupráce je vyţadována pouze
malá vstupní investice a poţadavky na zřízení provozovny jsou také ve
srovnání s ostatními koncepty minimální. Věřím, ţe tento projekt na trhu
nejen v České republice uspěje a ţe se tak zařadí mezi tisíce fungujích
projektů.
       Cílem mé práce bylo seznámit čtenáře s teoretickými informacemi o
franchisingu, o situaci v České republice, najít výhody a nevýhody
franchisingu. Na praktickém případě jsem se pokusil dokázat, ţe byť má
tento systém i nevýhody, je v tomto konkrétní případě podstatně výhodnější
neţ samostatné podnikání a to se mi dle mého názoru povedlo.




                                      68
9. Resumé
                   Franchising is the granting of a license by one person called
franchisor to another called franchisee, which entitles the franchisee to trade
under the trade mark or trade name of the franchisor and to make use of an
entire package, comprising all the elements necessary to establish a
previously untrained person in the business and to run it with continual
assistance on a predetermined basis. The principle is really simple - some
companies choose to grow, not by developing in the conventional way, but
by granting a license to others to sell their product or service so it is a
business strategy for getting and keeping customers. It is a network of
interdependent business relationships that allows a number of people to
share a brand identification, a successful method of doing business and of
course proven marketing and distribution system. Franchisee are bound to
get and keep them using the prescribed marketing and operating systems of
the franchisor. 46
          The reason to do this is that new companies does not have to come
up with a new idea because someone else has had it and tested it before and
they does not have to invest as lot of money as they have to if they start
theirs bussines on theirs own. Also if aware that they are running a
franchise, customers will understand that they will be offering the best
service and products and that they are part of a much larger organisation.
          Other franchisees and company operated units are not theirs
competitiors. The opposite is true. They share the task of establishing the
brand as the dominant brand in all markets entered and reinforcing the
customers’ familiarity with and trust in the brand. So in this respect thay are
working as a team with others in the system. Other franchisees share with
them the responsibility for quality, consistency, convenience, and other
factors that define theirs franchise and insures repeat business for everyone.




46
     http://www.thebfa.org/whatis.asp




                                         69
Increasing the value of the brand name is a shared responsibility of the
franchisor and franchisee.47




          There are not many projects based on franchising in the Czech
republic because of many reasons. In my point of view the biggest reason is
that there was completely different political and economical system for
more than 40 years in the last century. In that times there was impossible to
set up any kind of a private limited company. First foreign investments
came to the Czech republic till the year 1990. First franchise projects were
opened only ten years ago but each year there are opened more and more
new franchise companies and not only foreign but also czech originated.
Franchising is not contained in the czech legal system so the franchise
agreement should be almost complete and perfect document. I was asked to
prepare franchise project by one czech company last year. That is the
reason why I chose these theme for my diploma paper.
          The private limited company called Progress corporation spol. s r.o.
based in Zlín and establised in the year 1998 is the owner and the operator
of the website called www.internetcentrum.cz The purpose of that website is
to offer comprehensive services about internet like the webdesign, the
webhosting, the internet advertisement and all necessary graphic works.
          The company acqiured more than 40.000 clients in the last five years
that is the biggest evidence that the project of www.internetcentrum.cz
should be successful also in other parts of the Czech republic. So they
introduced theirs project at the fair called Franchise Meeting Point in Brno
last autumn. The result of that fair is that five companies are before signing
the agreement which is attached to this diploma paper.
          The principal of the agreement is the franchise to offer and sell
services provided by the franchisor. The franchisee only has to offer and sell
services. He does not need to invest a lot of money at the start of the


47
     http://www.franchising.com/fuadmin/articles/article_WhatisFranchising3.shtml




                                            70
cooperation. The entry fee is only 100.000,- Czech crowns. The franchisor
provides for him all necessary trainings of his employees, advertisement and
gives him all help which he needs. I believe that franchising like the system
of distribution of their services was the right choice and that theirs project
will be successful also in other parts of the Czech republic.




                                      71
10. Seznam použité literatury
Jakubíková, D. Franchising. Plzeň : vydavatelství ZČU, 1997, s.93
Řezníčková, M. Franchising. Podnikání pod cizím jménem. Praha :
nakladatelství C.H.Beck, 1999, s. 243
Mendelsohn,M. – Acheson,D. Franchising – moderní forma prodeje. Praha :
nakladatelství Management Press, 1994, s. 23
Kislingerová E. – Nový I. a kol. Chování podniku v globalizujícím se
prostředí. Praha : C.H.Beck, 2005, s. 422
Kislingerová, E. a kol. Manaţerské finance. Praha : C.H.Beck, 2004, s. 714
Vlček,J. a kol. Ekonomie a ekonomika. Praha : ASPI, a.s., 2005, s. 560
Hazlitt,H. Ekonomie v jedné lekci. Přeloţil Radovan Kačín. Praha :
Liberální institut, Centrum liberálních studií, MegaPrint Praha, 1999, s. 254




                                     72
11. Přednášky
Tulpa,J. : Franchising – partnerství přínášející úspěch, Brno – BVV 2005,
24.10.2005
Lošták, J. : Kde a jak hledat vhodného franchisového poskytovatele ?, Brno
– BVV 2005, 24.10.2005
Cairola, J. : Jak financovat franchisové podnikání ?, Brno- BVV 2005,
24.10.2005
Jeţek, M. : Právní aspekty franchisového podnikání, Brno – BVV 2005,
26.10.2005
Krajča, J. : Kde a jak najdu vhodný franchisový systém pro mé podnikání ?,
Brno – BVV 2005, 27.10.2005




                                   73
12. Judikáty

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe ze dne 25.7.1997, č.j. S
25/97-230/642

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe ze dne 12.6.1998, č.j. S
59/98-240

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe ze dne 7.3.1996, č.j. S
6/96-230/292

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe ze dne 22.1.1998, č.j. S
102/97-230/71




                                   74
13.     Příloha       –     vzor      franchisové        smlouvy       na
www.internetcentrum.cz

                           Franchisová smlouva
            uzavřená dle § 269 odst.2 zákona číslo 513/1991 Sb.

                                     I.
                              Smluvní strany
Poskytovatel: Progress corporation, spol. s r.o.
               Náměstí Práce 2512
               760 01 Zlín
               IČ: 25539850
               DIČ: CZ25539850
               zapsaný v OR vedeném u KS v Brně oddíl C vloţka 30644
               zastoupený: Romanem Vaigelem – jednatelem
               bankovní spojení: KB Zlín , č.ú. 25-3875000430/0100
dále jen franchisor

a

Příjemce:      Společnost s ručením omezením
               Nad dvorem 354
               540 01 Brno
               IČ: 12743322
               DIČ: CZ12743322
               zapsaný v OR vedeném u KS v Brně oddíl C vloţka 43665
               zastoupený: ing.Martinem Nechutilem – jednatelem
               bankovní spojení: KB Brno, č.ú. 36-3455000560/0100
dále jen franchisant

uzavřeli dne 20.2.2006 tuto franchisovou smlouvu.



                                    II.

Franchisor poskytuje za úplatu právo franchisantovi nabízet a prodávat
produkty      nabízené     na    internetové     adrese     franchisora
http://www.internetcentrum.cz

Těmito produkty se zejména rozumí zápisy do katalogu firem a reklamní
prostory na internetovém portálu vedeném na internetové adrese
www.kontaktuj.cz. Dále internetové prezentace, tzv.www stránky spolu
s nástrojem na správu obsahu webu Typo3, tzv.publikačním systémem.
Sluţbu webhostingu, která je podmínkou provozu www stránek.
V neposlední řadě veškeré grafické a kresličské práce. Všechny tyto sluţby
je franchisant povinen nabízet dle cen uvedených v platném ceníku
vydávaném franchisorem. Bliţší specifikaci obsahuje franchisový manuál.


                                    75
                                   III.

Franchisant je povinen při své činnosti vystupovat pod hlavičkou
www.internetcentrum.cz a dodrţovat pravidla franchisora pro jednotné
vystupování na trhu.

Při porušení povinností vyplývajích z tohoto ustanovení je franchisor
oprávně jednostranně odstoupit od této smlouvy. Výpovědní doba se
sjednává na tři měsíce od doručení výpovědi franchisantovi.

                                          IV.

Franchisor je povinen umoţnit franchisantovi podnikat pod znaky
fanchisového systému uvedenými v článku II. této smlouvy, poskytnout
franchisantovi po celou dobu platnosti této smlouvy nezbytné a důleţité
informace k úspěšnému vedení franchisového podniku.

Franchisor je    povinen    pravidelně     provádět   školení   zaměstnanců
franchisanta.

Franchisor je povinen být franchisantovi k dispozici pro jeho konzultace
ohledně franchisového projektu.

Franchisor se zavazuje, ţe franchisantovi při podpisu smlouvy předá jedno
vyhotovení manuálu a ţe mu bude bez zbytečného prodlení dodávat dodatky
tohoto manuálu a nové verze tak, aby franchisant měl neustále jeho aktuální
znění. Zároveň se zavazuje, ţe bude franchisantovi vţdy řádně a včas
poskytovat dle tohoto manuálu veškeré sluţby a plnit svoje povinnosti.

Franchisor je povinen umoţnit franchisantovi plně vyuţívat jeho
zaměstnanců a technického zázemí k řádnému provádění zakázek.

Franchisor je povinen seznámit franchisanta se všemi dodavateli,
zaměstnanci a spolupracovníky tak, aby zakázky byly prováděny jednotným
systémem.

Franchisor je povinen na svoje náklady jedenkrát ročně uspořádat výroční
setkání všech členů franchisové sítě jejímţ cílem bude zhodnocení
dosavadního podnikání a předávání vzájemných zkušeností jednotlivých
členů.

                                    V.

Franchisor je povinen po dobu platnosti této smlouvy udrţovat v platnosti
veškerá nehmotná práva týkající se smluvní spolupráce, zejména doménová
jména a licence k softwarovým programům a zajistit jejich prodlouţení,
pokud to právní úprava vyţaduje. Franchisor je současně povinen chovat se
tak, aby nezpůsobil ţádné škody, neohrozil nehmotné statky, popřípadě aby
nedošlo k zániku jeho vlastnického nebo uţívacího práva k těmto statkům.


                                    76
Obě smluvní strany se zavazují k oboustranné podpoře a obraně v této
smlouvě popsaného franchisového systému. Franchisor je povinen
informovat franchisanta o všech hrozících nebo nastupujících problémech a
o způsobu jejich řešení.



                                     VI.

Franchisor se zavazuje, ţe na území vymezném hranicemi Jihomoravského
kraje nebude sám provozovat a ani jinému franchisantovi neposkytne
franchisovou licenci. Zároveň se zavazuje neumoţnit jiným osobám
provozovat podnikatelskou činnost s vyuţitím některého z nehmotných
statků specifikovaných v této smlouvě či jiných prvků a znaků tvořících
franchisový systém.

V případě, ţe franchisor bude v regionu sousedícím s regionem franchisanta
poskytovat franchisovou licenci, je o tomto svém záměru povinen
franchisanta informovat. Tato informace musí být učiněna písemně a musí
být doručena franchisantovi nejméně 45 dnů před první uveřejněním
nabídky. Frsnchisant má právo účastnit se výběrového řízení na poskytnutí
této franchisové licence.

                                     VII.

Franchisor je povinen předat franchisantovi nejpozději při podpisu této
smlouvy propagační materiály, katalogy a prospekty nabízených sluţeb,
předtištěné objednávky a smlouvy, přihlašovací údaje a heslo pro přístup do
databáze klientů franchisora. Franchisor si vyhrazuje, ţe výše uvedené
materiály zůstávají v jeho vlastnictví do té doby, neţ budou v rámci řádného
obchodního provozu předány zákazníkům. Franchisant se zavazuje chránit
přihlašovací údaje a hesla pro přístup do databáze proti jejich znuţití třetími
osobami.

Franchisor se zavazuje po dobu platnosti této smlouvy propagovat
franchisový systém a jeho název dle svého uváţení s tím, ţe je povinen vzít
v úvahu informace od jednotlivých franchisantů zapojených do franchisové
sítě.

Franchisor se zavazuje, ţe před zahájením činnosti franchisanta v jeho
regionu provede propagaci otevření tohoto podniku, a to prostředky dle
svého uváţení tak, aby s tímto byla řádně a včas obeznámena co nejširší
veřejnost.

Franchisor se zavazuje prostředky získané od jednotlivých franchisantů jako
příspěvek na reklamu soustředit na jednom účtu a pouţít je výhradně na tyto
účely. Jednou v roce je franchisor povinen franchisantovi předloţit ověřené
vyúčtování jakým způsobem byly tyto prostředky vyuţity.



                                      77
                                   VIII.

Franchisor se zavazuje vyvíjet maximální úsilí vedoucí k dalšímu rozvíjení
a zlepšování franchisového konceptu a metody. Franchisor je povinen o
všech zlepšeních franchisanta neprodleně informovat. Pokud je zlepšení
takového charakteru, ţe vyţaduje školení franchisanta a jeho zaměstnanců,
je franchisor povinen toto školení provést nejpozději do jednoho měsíce od
provedení takové změny.

Franchisor je oprávěn doplňovat a měnit systém podnikání vzhledem k nově
získaným zkušenostem a je povinen o těchto krocích franchisanta
neprodleně informovat. Dále si vyhrazuje právo rozšířit spektrum
nabízených sluţeb v průběhu smluvní spolupráce. V takovém případě se
smluvní strany zavazují uzavřít dodatek k této smlouvě ve lhůtě 1 měsíce
ode dne písemného oznámení takové skutečnosti franchisantovi. Tento
dodatek bude obsahovat úplnou a přesnou specifikaci nových sluţeb s tím,
ţe podléhají smluvnímu reţimu stávající franchisové smlouvy ve znění
jejího dodatku.

                                   IX.

Franchisor se zavazuje nahradit franchisantovi škodu vzniklou v souvislosti
s provozováním franchisového podniku, která franchisantovi vznikla
úmyslným zaviněním franchisora nebo prokázaným porušením práv
k nehmotným statkům ze strany franchisora a to jen v případě, ţe tato škoda
nevznikla z porušení této smlouvy ze strany franchisanta. Franchisor se
zavazuje mít uzavřené pojištění z odpovědnoti za škodu podnikatele a
průmyslu.

                                    X.

Smluvní straně prohlašují, ţe franchisant zůstává po uzavření franchisové
smlouvy právně i ekonomicky samostatným podnikatelem a není oprávněn
zastupovat franchisora ani vystupovat jako jeho zprostředkovatel.

Franchisant je povinen při veškerém provozu souvisejícím s chodem
franchisového podniku vystupovat jako samostatný podnikatel. Dále se
zavazuje, ţe bude uţívat povolený název jako své jediné a hlavní obchodní
označení dle podmínek uvedených v této smlouvě. Franchisant je povinen
uvádět na veškeré korespondenci, fakturách, smlouvách a jiných
dokumentech, ţe je samostatným podnikatelem.

Franchisant se zavazuje v rámci franchisové sítě spolupracovat s ostatními
franchisanty i franchisorem. Dále se zavazuje, ţe neprovede bez
předchozího písemného souhlasu změnu sídla svého podniku.

                                   XI.

Franchisant se zavazuje, ţe bez řádného školení sebe a svých zaměstnanců
nezačne provozovat franchisový podnik. Dále je povinen účastnit se
                                    78
kaţdého školení, na kterém franchisor představuje a školí nové produkty.
Franchisant se zavazuje, ţe pro své zaměstance bude pořádat vnitřní školení
ve svém franchisovém podniku s cílem zajistit kompetentnost a vysokou
profesionalitu zaměstnanců v plnění pracovních povinností.

                                    XII.

Franchisant je povinen provozovat franchisový podnik v souladu se všemi
platnými právními předpisy a nařízeními. Dále se zavazuje, ţe po dobu
platnosti této smlouvy bude dodrţovat franchisový koncept. Změny
franchisového konceptu je povinen provést ihned po písemném oznámení.

Franchisant se zavazuje, ţe po dobu platnosti této smlouvy bude chránit
dobrou pověst svého franchisového podniku a celé franchisové sítě.

Franchisant se zavazuje, ţe bude při své činnosti dodrţovat veškerá pravidla
stanovená pro franchisovou síť, zejména dbát na to, aby byl dodrţován
jednotný systém prodeje sluţeb a byla tak ochráněna dobrá pověst
franchisanta.

Franchisant se zavazuje zajistit, aby všichni jeho zaměstnanci zapojení do
franchisové sítě poskytovali zákazníkům sluţby na takové úrovni, aby byla
ochráněna dobrá pověst franchisanta.

Franchisant se zavazuje nabízet a prodávat sluţby výhradně pro franchisora.
Jiné sluţby, je oprávněn nabízet pouze se souhlasem franchisora.

Franchisant se zavazuje, ţe smluvní sluţby bude prodávat pouze konečným
zákazníkům.

                                    XIII.
                                     .

Franchisant se zavazuje pravidelně, to je jedenkrát měsíčně, informovat
franchisora o vývoji jeho obchodů a o celkové situaci na trhu v jeho oblasti.

Franchisant se zavazuje vést přesnou a podrobnou evidenci o svých
zákaznících a je povinen ji na poţádání předloţit franchisorovi k nahlédnutí.

                                   XIV.

Franchisant je oprávněn pouţívat know-how, systém a obchodní názvy
franchisora pouze při výkonu své činnosti v rámci franchisoivého systému,
na smluvně vymezeném území a pouze po dobu platnosti této smlouvy.

Franchisant je povinen opatřit všechny propagační jakoţ i provozní
materiály, týkající se franchisového podniku, informacemi dle pokynů
franchisora.



                                     79
Franchisant se zavazuje neprodleně informovat franchisora o kaţdém
potenciálním porušení či ohroţení jeho nehmotných práv a je povinen se
v případě takového porušení řídit pokyny franchisora.

Franchisant není oprávněn jakýmkoliv způsobem převést jakákoliv práva
nebo povinnosti vyplývající pro něj z této smlouvy, bez předchozího
písemného souhlasu franchisora.

Franchisant se zavazuje, ţe nesdělí třetí osobě ţádné informace, které se
dozvěděl v průběhu smluvní spolupráce s franchisorem. Tato povinnost trvá
i po dobu 24 měsíců po ukončení franchisové smlouvy.

Franchisant se zavazuje, ţe po ukončení této smlouvy nebude uţívat
nehmotné statky franchisora pro své ani cizí podnikatelské aktivity.

                                   XV.

Franchisant se zavazuje provádět reklamu a jinou propagaci jeho podniku
v souladu s pokyny franchisanta a znaky celé franchisové sítě. Materiály
dodoné franchisorem k propagaci se franchisant zavazuje pouţít pouze
k těmto určeným účelům.

Franchisant se zavazuje předkládat veškeré propagační a reklamní materiály
franchisorovi ke schválení. Bez jeho souhlasu není oprávněn tyto materiály
pouţít.

Franchisant se zavazuje, ţe minálně 5% z hrubého obratu svého podniku za
kalendářní rok věnuje výlučně na propagační a reklamní účely. Zároveň se
zavazuje účastnit se všech celosíťových reklamních a propagačních akcí
pořádaných franchisorem spolu s ostaními franchisanty zapojenými do
franchisové sítě.

                                   XVI.

Franchisant se zavazuje řádně a včas to je do měsíce ode dne podpisu této
smlouvy zaplatit       franchisový poplatek       100.000,- Kč slovy
stotisíckorunčeských převodem na franchisorův účet. Franchisant bere na
vědomí, ţe tento poplatek je jednorázovým vstupním poplatkem za
poskytnutí franchisové licence. Zároveň se zavazuje řádně a včas to je k 15.
dni kaţdého kalendářního měsíce platit průběţný poplatek za uţívání
technické zázemí a práv franchisora ve výši 40% z hrubého obratu svého
franchisového podniku za kalendářní měsíc.

                                   XVII.

Franchisant se zavazuje, ţe nubude nabývat majetkové podíly ani jinak
působit ve společnostech, které by mohly být v přímém či nepřímém
konkurenčním postavení vůči franchisorovi. Zakazuje se i forma tichého
společenství v takovýchto společnostech.


                                    80
Franchisant se zavazuje, ţe nebude provádět mimo území Jihomoravského
kraje marketingovou či jinou činnost, kterou by aktivně získával zákazníky
z tohoto jiného území.

Franchisant je oprávněn provádět subfranchising jen se souhlasem
franchisora. To znamená, ţe je oprávněn poskytovat franchisovou licenci
dle této smlouvy dalším franchisantům, ale musí si vyţádat předchozí
písemný souhlas franchisora. Současně není oprávněn bez předchozího
písemného souhlasu franchisora převést svůj podnik na třetí osobu. V tomto
případě se sjednává předkupní práva franchisora na tento franchisový
podnik.

                                  XVIII.

Franchisant je povinen vyhotovovat a uchovávat veškeré doklady, které jsou
nezbytné pro řádné a úplné vedení účetnictví. Franchisant podpisem této
smlouvy souhlasí s tím, aby bylo jeho účetnictví přezkoumatelné auditorem,
který bude vybrán franchisorem. Franchisant se zavazuje výsledky tohoto
auditu na poţádání předloţit franchisorovi ke kontrole.

Franchisant se zavazuje předkládat účetní závěrku vţdy nejpozději do 15-ti
dnů od jejího zhotovení. Zároveň uděluje souhlas franchisorovi ke vstupu a
kontrole jeho franchisového podniku.

Franchisant se zavazuje uzavřít pojištění nutné pro řádný provoz jeho
franchisového podniku.

                                   XIX.

Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou 5-ti let ode dne podpisu oběma
smluvními stranami. Franchisant má přednostní právo na její další 5-ti leté
prodlouţení, pokud v průběhu smluvní spolupráce hrubým způsobem
neporuší tuto smlouvu.

Franchisant má právo na odstoupení od smlouvy, pokud franchisor po dobu
smluvní spolupráce i přes písemné upozornění neplní závazky z této
smlouvy plynoucí nebo podstatným způsobem porušuje některý z článků
této smlouvy. V případě odstoupení od smlouvy ze strany franchisanta je
franchisant povinen franchisorovi předat veškerou dokumentaci související
s provozem franchisantova podniku jakoţ i veškeré údaje o jeho
zákaznících.

Franchisor má právo na odstoupení od smlouvy, pokud franchisant po dobu
smluvní spolupráce i přes písemné upozornění neplní závazky z této
smlouvy plynoucí nebo podstatným způsobem porušuje některý z článků
této smlouvy. V případě odstoupení od smlouvy ze strany franchisora je
franchisant povinen franchisorovi předat veškerou dokumentaci související
s provozem franchisantova podniku jakoţ i veškeré údaje o jeho
zákaznících. Vstupní ani průběţné franchisové poplatky se v takovém
případě nevrací. Franchisor má právo po odstoupení od smlouvy v dané
                                    81
oblasti provozovat franchisový podnik sám nebo poskytnout franchisu
jinému franchisantovi.

                                                           XX.

       Oznámení podle této smlouvy nebo v souvislosti s ní budou
povaţována za doručená příslušnému níţe uvedenému adresátovi, pokud
bylo doručeno osobně či zasláno faxem, a třetím dnem po odeslání, pokud
bylo odesláno doporučeně poštou nebo kurýrní sluţbou.

Tato smlouva obsahuje úplnou dohodu stran a neexistují jiná ujednání, ústní
či písemná, která by upravovala předmět této smlouvy, nebo, pokud taková
ujednání existovala, jsou tímto zrušena a nahrazena touto smlouvou.
Jakákoliv změna či úprava této smlouvy musí mít písemnou formu a být
podepsána oběma stranami. Autentičnost této smlouvy potvrzují svým
podpisem.

Smluvní strany prohlašují, ţe smlouvy přečetli, bezvýhradně souhlasí se
všemi jejími ustanoveními, ţe ji neuzavřeli pod nátlakem a za nápadně
nevýhodných podmínek ani pro jednu smluvní stranu.

Pokud se některé ustanovení smlouvy stane neplatným, ostatní ustanovení
této smlouvy zůstávají v platnosti.

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou
rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské
komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho
Řádu a Pravidel jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího
soudu.

Tato smlouva se vyhotovuje ve třech vyhotoveních, z nichţ franchisor
obdrţí dvě a franchisant jedno vyhotovení.




Ve Zlíně dne.........................




........................................................         ....................................................
                     Franchisor                                                        Franchisant


                                                           82

				
DOCUMENT INFO
Shared By:
Categories:
Tags:
Stats:
views:6
posted:6/24/2011
language:Slovak
pages:82