Analyza ke staení - BIOINSTITUT

Document Sample
Analyza ke staení - BIOINSTITUT Powered By Docstoc
					Analýza trhu s bio-potravinami v České republice
          Potenciál uplatnění bio-potravin české provenience
                 na domácích maloobchodních trzích


               Potravinářská komora ČR, listopad 2010
   OBSAH
1. Úvod do problematiky
2. Český trh s bio-potravinami
      2.1. Přehled
      2.2. Výroba bio-potravin v ČR
3. Distribuce bio-potravin v České republice
      3.1. Počet a struktura distributorů bio-potravin
      3.2. Způsob distribuce bio-potravin uplatněný výrobci
      3.3. Uplatnění bio-potravin v maloobchodních řetězcích
      3.4. Příleţitosti pro výrobce v maloobchodních řetězcích
4. Sortiment bio-potravin na českém trhu
      4.1. Přehled produktových kategorií
      4.2. Přehled produktových kategorií bio-potravin v maloobchodních řetězcích
5. Moţnosti zvýšení poptávky po bio-potravinách
      5.1. Moţnosti odbytu bio-potravin v dalších odbytových kanálech
      5.2. Moţnosti zacílení na nové skupiny spotřebitelů
6. Jak zlepšit vnímání českých výrobců bio-potravin
7. Závěr a doporučení
   1. Úvod do problematiky1
Světový trh s bio-potravinami nadále roste. Celková světová spotřeba v roce 2008
přesáhla 50 miliard dolarů (necelý 1 bilion Kč). Za posledních osm let se světová
spotřeba zvýšila více neţ třikrát, v roce 1999 byla jen 15 miliard dolarů. Největší
kategorií zůstávají bio-ovoce a bio-zelenina, na celkových obratech se podílí 35,4 %.

Spotřebitelská poptávka po bio-potravinách je koncentrována do Severní Ameriky a
Evropy; tyto dva regiony jsou odpovědné za 97 procent světových obratů. Evropa je
největším světovým trhem pro biopotraviny, její podíl přesáhl v roce 2008 51 %. Ostatní
regiony, jako Asie, Latinská Amerika a Oceánie jsou významnými producenty a
exportéry biopotravin.

Evropa má největší a nejrozvinutější trh s bio-potravinami a bio-nápoji na světě
s odhadovaným obratem zhruba 18 miliard eur za rok 2008. Největší objemy prodeje
biopotravin zaznamenávají zejména země západní Evropy. Ve skutečnosti to jsou čtyři
země (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie), které tvoří necelých 75 % celkového
obratu. Další země, jako Rakousko, Dánsko, Švédsko a Holandsko, vykazují
v posledních několika letech velký nárůst obratu.

Napříč Evropou se podíl bio-potravin na celkové spotřebě potravin a nápojů pohybuje
od přibliţně 6 % v Rakousku a Dánsku, 4,5 % ve Švýcarsku, ke 3,2 % v Německu a
přibliţně 3 % ve Švédsku. V některých hlavních evropských zemích trh s biopotravinami
v letech 2005 – 2009 výrazně rostl; rychlost růstu byla více neţ 80 % v Norsku, 50 %
v Dánsku, okolo 40 % ve Velké Británii, Belgii a Řecku, přes 35 % v Německu, přes 20
% v Itálii a Francii. Jen několik zemí zaznamenalo v tomto období niţší růst neţ 20 %,
konkrétně Rakousko, Nizozemí, Švýcarsko, Švédsko a Portugalsko.

Největšími bio-trhy v Evropě v roce 2008 byly Německo s obratem ve výši 5,8 miliard
EUR, Velká Británie více méně stagnovala na 2,61 miliardách EUR, Francie rostla o 25
% na 2,6 miliard EUR, Itálie s 1,97 miliardami EUR a Švýcarsko s přibliţně 940 miliony
EUR uzavíralo „velkou pětku“. I přes finanční krizi došlo i v roce 2009 k dalšímu nárůstu
trhu s biopotravinami ve většině evropských zemí.

Největší trh ve Východní Evropě má Česká republika, v roce 2008 to bylo přibliţně 68
miliard EUR, obrat na polském bio-trhu je odhadován na 30 aţ 35 milionů EUR.
Nejvíce za biopotraviny utrácejí spotřebitelé ve Skandinávii a v alpských zemích.
Švýcaři utratili v roce 2008 průměrně na osobu přibliţně 118 eur, Dánové 105,
Rakušané téměř 103 Euro. Švédové a Němci jsou dalšími v pořadí. Naopak spotřebitelé
z jiţní, střední a východní Evropy za bio-potraviny utrácí nejméně.

Biopotraviny se staly běţnou součástí nákupních košíků spotřebitelů po celé Evropě.
Ačkoli jsou jednotlivé trhy v evropských zemích odlišné, většina z nich sdílí minimálně tři
charakteristiky:
    1. spotřeba se zvyšuje, ve většině zemí o 10 % ročně a více,
    2. růst ploch v ekologickém zemědělství zaostává za růstem spotřeby bio-potravin,
       v některých zemích dokonce stagnuje, a
    3. objevuje se nová skupina zákazníků, silně oddaná zdravému a udrţitelnému
       způsobu ţivota (LOHAS). Tato skupina je jednou z nejdůleţitějších sil
       podporujících růst spotřeby.
Ačkoli se očekávalo, ţe díky ekonomické krizi dojde v roce 2009 celosvětově k mírnému
zpomalení růstu spotřeby bio-potravin, ukázaly se obavy jako neopodstatněné. Naopak,
trhy s bio-potravinami na celém světě ukázaly, ţe jsou vůči krizím velmi dobře
adaptovatelné a vesměs si i v roce 2009 připsaly pozitivní růsty. Ve skandinávských
zemích, Francii, Itálii, Německu i Rakousku spotřeba bio-potravin nadále rychle roste.
Největší růst byl v roce 2009 zaznamenán v kategoriích čerstvých bio-potravin a fair
trade produktů. Přes ekonomické zpomalení spotřebitelský zájem o fair trade výrobky
nijak neochlazuje. Růst spotřeby je stimulován jednak zájmem lidí o sociální a pracovní
podmínky v rozvojových zemích, jednak investicí maloobchodníků do stimulace
produkce; řada evropských maloobchodních řetězců převedla celé dodavatelské
řetězce některých produktů na fair trade.

Ideální kombinací jsou tedy biopotraviny, které se mohou chlubit přidanou hodnotou
surovin pocházejících ze systémů spravedlivého obchodu, a to jak v rozvojovém světě,
tak i v domácím prostředí.

Obrat a spotřeba bio-potravin na obyvatele ve vybraných evropských státech,
2008
Země                 Obrat v mld. Spotřeba          na
                     eur            obyvatele v eur
Německo              5,8            70,5
Francie              2,6            43,2
Velká Británie       2,3            38,3
Švýcarsko            0,94           118,7
Rakousko             0,85           102,9
Česká republika      0,068          6,5
Zdroj: Green marketing, ZMP, FiBL, AgroMilagro

Situace v České republice
Ani v České republice nedošlo v roce 2009 k dramatickému propadu obratů
s biopotravinami. Dle předběţných výsledků sběru dat pro ÚZEI autor naopak
předpokládá, ţe obrat s bio-potravinami se v roce 2009 mírně zvýšil, řadě firem na trhu
se ale dařilo natolik dobře, ţe jejich obraty meziročně rostly o desítky procent.

Trh s bio-potravinami v České republice zaznamenal v letech 2005 aţ 2008 dramatický
růst. Od roku 2005 do roku 2008 se obrat s bio-potravinami v České republice zvýšil
více neţ 3,5krát. Přesto zůstává celková i průměrná spotřeba na osobu daleko za
průměrem západní Evropy. Biopotraviny v ČR pravidelně kupuje jen malá část
spotřebitelů.

Při srovnání s ostatními zeměmi Evropy a při detailnějším pohledu na domácí nabídku
se ukazuje, ţe český trh ještě zdaleka není nasycen a nabízí domácím výrobcům
bio-potravin obrovské příleţitosti. A to zejména proto, ţe více neţ polovina
spotřebovaných bio-potravin je do České republiky dováţena ze zahraničí.
V posledních dvou letech se ale mezi českými spotřebiteli výrazně zvyšuje poptávka po
„bio-potravinách s biografií“, tedy bio-potravinách, u kterých je jasný a lehce
rozpoznatelný domácí původ. Čeští spotřebitelé věří, ţe kvalita domácích výrobků můţe
být stejně dobrá, nebo dokonce lepší, neţ kvalita dováţených potravin. Tento trend a
skutečnost, ţe při řadě spotřebních příleţitostí stále není dostupná varianta
v „BIO“ kvalitě, nabízí českým výrobcům bio-potravin velkou příleţitost.

   2. Český trh s bio-potravinami1
     2.1. Přehled
Spotřeba biopotravin v České republice dosáhla v roce 2008 (analýza vychází z dat za
rok 2008, aktuálnější data z trhu nejsou zatím k dispozici) 1,8 miliardy Kč, coţ je nárůst
o 40 % oproti roku 2007 (+ 510 mil. Kč).

Graf: Růst spotřeby biopotravin v ČR 2005 až 2008
Průměrná spotřeba na osobu v roce 2008 činila 176 Kč (+39 % oproti roku 2007) a
biopotraviny se na celkové spotřebě potravin a nápojů podíleli 0,75 % (+36 % oproti
roku 2007).

Graf: Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů v ČR 2005 až 2008




Graf: Růst spotřeby bio-potravin na obyvatele v ČR 2005 až 2008




Podíl biopotravin z dovozu na celkové spotřebě v roce 2008 zastavil v minulosti
stoupající tendenci a klesl o 5 procent na 57 procent. Podíl v České republice
vyrobených bio-potravin tak dosáhl podílu 43 procent. V letech 2006 a 2007 dosáhl
meziroční nárůst objemu dovozu biopotravin 55 %, respektive 88 %, zatímco v roce
2008 vzrostl „jen“ o 28 %. Naproti tomu nárůst v České republice vyrobených
biopotravin v letech 2006 a 2007 rostl meziročně o 42 %, respektive 47 %, ale vloni jiţ
vyletěl o 58 %.

Je třeba si nicméně uvědomit, ţe řada v České republice „vyráběných“ bio-potravin
obsahuje dováţené suroviny nebo se v tuzemsku pouze přebaluje. Podíl čistě českých
biopotravin tak stále zůstává výrazně pod polovičním podílem.
Přesto ale počet domácích výrobců biopotravin roste a s tím i objem české
bio-produkce. Zejména v kategoriích hovězího masa, pečiva, mléka a koření je vysoký
podíl domácích bio-potravin.

Graf: Vývoj podílu bio-potravin z dovozu na celkovém obratu 2005 až 2008




Pohled na jednotlivé marketingové kanály pro bio-potraviny v roce 2008 dává
jednoznačný obrázek: výrazně roste podíl nadnárodních maloobchodních řetězců na
úkor všech ostatních prodejních míst s výjimkou gastronomie.
Nejvíce bio-potravin, přesně za 1 332 mil. Kč (+ 461 mil. Kč oproti roku 2007), nakoupili
v roce 2008 čeští spotřebitelé v supermarketech, hypermarketech a drogistických
řetězcích. Maloobchodní řetězce tedy měly vloni podíl na trhu 74 %,
o 6,5 % více neţ v roce 2007.

V prodejnách zdravé výţivy a bio-potravin utratili Češi v roce 2008 324 mil. Kč
(+ 34 mil. Kč oproti roku 2007). „Speciálky“ měly tedy druhý největší podíl na trhu, a to
18 %, o 4,5 % méně neţ v roce 2007. Obrat v prodejnách zdravé výţivy a
bio-prodejnách vzrostl v roce 2008 meziročně jen o 11 % a výrazně zaostal za růstem
celého trhu.

Třetím největším prodejním místem jsou lékárny. V roce 2008 se v nich prodalo
bio-potravin za 72 mil. Kč (+ 8 mil. Kč oproti roku 2007), coţ dává lékárnám podíl 4 % (-
1 %) na celkovém obratu. I tento prodejní kanál rostl podstatně pomaleji neţ celý trh,
jen o 12 %.

V nezávislých prodejnách potravin se v roce 2008 prodalo bio-potravin za 36 milionů Kč
(+ 4 mil. Kč oproti roku 2007), coţ je podíl 2 % na celkovém trhu (- 1 % oproti roku
2007).

Přibliţně za 25 mil. Kč se prodá bio-potravin přímo na farmách či trţištích, coţ přímému
marketingu ekologických zemědělců dává podíl na celkovém trhu ve výši 1,4 % (- 0,6 %
oproti roku 2007).

Výrazně v roce 2008 vzrostl obrat s bio-potravinami v gastronomických provozovnách, a
to o celých 66 %, z 6,5 mil. Kč v roce 2007 na téměř 11 mil. Kč. Podíl tohoto prodejního
místa tak vloni dosáhl 0,6 %.

Podíl na trhu dle odbytového místa v roce 2008
Odbytové místo                                  mil. Kč     (%)
Supermarkety,     hypermarkety,     drogistické 1 332       74
řetězce
Prodejny zdravé výţivy a biopotravin            324         18
Lékárny                                         72          4
Nezávislé prodejny potravin                     36          2
Farmy a ostatní přímý prodej                    25          1,4
Gastro zařízení (restaurace, jídelny, rychlé 11             0,6
občerstvení)
Celkem                                          1 800       100.0
Zdroj: Green marketing


     2.2.   Výroba bio-potravin v ČR2

K 31. 12. 2009 bylo registrováno jako výrobce bio-potravin 395 subjektů, resp. 497
výrobních provozoven, z nichţ však 84 provozoven tvořily pouze prodejny obchodních
řetězců, které jsou registrovány z důvodu realizace dopékaní bio-pečiva či balení
mléčných výrobků.

Oproti konci roku 2008, kdy bylo registrováno 345 subjektů (resp. 429 provozoven)
vzrostl počet výrobců bio-potravin o 14 % (tj. 50 nových subjektů), coţ představuje
určité zpomalení ve srovnání s 82 % nárůstem mezi roky 2007 a 2008. K zpomalení
došlo zejména u výrobců vína. V roce 2009 došlo opět k mírnému zvýšení počtu
výrobců v oblasti zpracování mléka, nově pak u zpracování čaje a kávy a výroby
nealkoholických nápojů.

K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří, dle převaţující činnosti výrobců,
zpracování masa, výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků
(převáţně čerstvého pečiva), zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů a
zpracování zeleniny a ovoce. V posledních letech výrazně roste počet registrovaných
výrobců vína, kteří však většinou ještě s výrobou vína nezačali, jelikoţ jim u vinic běţí
přechodné období.




Výrobci bio-potravin dle druhu ekonomické aktivity v letech 2007, 2008 a 2009
                                                      Počet            výrobců
                                                                  1)
 Kód Ekonomická aktivita (dle NACE)                   biopotravin
                                                      2007     2008     2009
     Zpracování a konzervování masa a výroba
10.1                                                  22 (39) 63 (67) 63 (69)
     masných výrobků
10.1 Zpracování a konzervování masa, kromě
                                                      20 (36) 49 (53) 49 (54)
1    drůbeţího
10.1
     Zpracování a konzervování drůbeţího masa         2 (3)    2        3
2
10.1 Výroba masných výrobků a výrobků z drůbeţího
                                                      0        12       11 (12)
3    masa
10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny       25 (28) 38 (41) 35 (37)
10.3
     Zpracování a konzervování brambor                3        2 (3)    2 (3)
1
10.3
     Výroba ovocných a zeleninových šťáv              3        6 (8)    8
2
10.3 Ostatní zpracování a konzervování ovoce a
                                                      19 (22) 30        25 (26)
9    zeleniny
10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 0           1        3
10.5 Výroba mléčných výrobků                          20 (25) 32 (67) 38 (92)
10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 7 (10)          13 (15) 14 (16)
     Výroba pekařských, cukrářských a jiných
10.7                                                  29 (56) 40 (71) 40 (72)
     moučných výrobků
10.7 Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě
                                                      18 (44) 28 (56) 27 (56)
1    trvanlivých
10.7 Výroba      sucharů   a   sušenek;   trvanlivých
                                                      10       10 (12) 11 (12)
2    cukrářských výrobků
10.7 Výroba makaronů, nudlí, kuskusu a podobných
                                                      1 (2)    2 (3)    2 (4)
3    moučných výrobků
                                                                        106
10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků         65 (73) 87 (96)
                                                                        (111)
10.8
       Výroba cukru                                             1 (3)     3 (4)     3
1
10.8
       Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek                      3         7         6
2
10.8
       Zpracování čaje a kávy                                   14 (17)   14 (19)   20 (24)
3
10.8
       Výroba koření a aromatických výtaţků                     5         7         9
4
10.8
       Výroba hotových pokrmů                                   3         10        11
5
10.8   Výroba homogenizovaných potrav. přípravků a
                                                   5                      3         3
6      dietních potravin
10.8
       Výroba ostatních potravinářských výrobků j. n.           34 (37)   43 (46)   54 (55)
9
11.0   Výroba nápojů                                            22        71        96 (97)
11.0
       Destilace, rektifikace a míchání lihovin                 0         2         4
1
11.0
       Výroba vína z vinných hroznů                             17        62        77 (78)
2
11.0
       Výroba jablečného vína a jiných ovocných vín             0         0         0
3
11.0   Výroba    ostatních    nedestilovaných     kvašených
                                                                3         4         6
4      nápojů
11.0
       Výroba piva                                              1         1         1
5
11.0
       Výroba sladu                                             1         1         1
6
11.0   Výroba nealko.        nápojů;   stáčení    minerálních
                                                                0         1         7
7      a ostatních vod
                                                                190       345       395
       Celkem
                                                                (253)     (429)     (497)
1)
 Údaj v závorce odpovídá počtu všech provozoven.
Zdroj: Kontrolní organizace (ABCert, Biokont, KEZ); vlastní výpočty ÚZEI

Z regionálního hlediska se nejvíce výrobců bio-potravin nachází v Jihomoravském kraji
(téměř třetina všech výrobců), avšak v 66 % se jedná o zpracovatele vlastních hroznů
na výrobu vína (73 subjektů). Následuje kraj Středočeský se 40 výrobci biopotravin, kde
je vyváţená struktura výroby bez dominující kategorie. Naopak nejméně výrobců působí
v Karlovarském kraji (tj. jen 7 subjektů), přestoţe jde o kraj s nejvyšším podílem
ekologických ploch na celkové výměře z.p. kraje (46,5 % ploch je v EZ).

Ze získaných údajů vyplývá, ţe více jak polovina subjektů registrovaných jako „výrobce
bio-potravin“ (téměř 55 %) svou činnost v roce 2008 ve skutečnosti vůbec
neprovozovalo a to zejména z následujících důvodů:
          běţící moţné aţ dvouleté přechodné období po registraci (týká se zejména
          např. nově vstupujících vinařů)
         nezájem spotřebitelů o zamýšlené bio-potraviny, příp. jen příleţitostná výroba
         malého mnoţství v sezóně.
Řada společností také uvedla, ţe bio-potraviny jiţ nevyrábí, nejčastěji proto, ţe na trhu
nenašla dostatečný zájem a jejich registrace u MZe byla během roku 2009 zrušena.

Podíl zpracovaných bio-surovin z dovozu
Přestoţe informace o objemu zpracovaných bioproduktů a jejich původu nebyla
vyplněna u všech respondentů, lze shrnout následující závěry:
Z rostlinných produktů se dováţí zejména luskoviny a olejniny, a to z ostatních zemí
EU, Rakouska a Německa (téměř veškerý zpracovaný objem) a dále suroviny, které
nejsou v ČR dostupné jako rýţe, skořápkové plody a sušené ovoce, semínka, čokoláda,
třtinový cukr, čaje a ochucovadla či exotické produkty typu mořských řas. Dováţí se
však také suroviny, které by bylo moţné v tuzemsku vyrábět: jedná se především o
cereální směsi a dále mouky pro pekárenství dováţené z Rakouska a Německa
(přičemž zhruba 40 % produkce českého bio-obilí je vyváženo do zahraničí) a ovocné
sloţky do jogurtů dováţené z Rakouska (společnost Agrana). Důvodem je niţší cena a
vyšší kvalita u dováţených produktů. Potenciál pro domácí producenty skýtá také
produkce cukrové bio-řepy, která se zatím do ČR v poměrně velkém mnoţství dováţí,
zpracovává a zase vyváţí.

U ţivočišných produktů se potvrdilo, ţe téměř kompletní objem hovězího masa a
výrobků z něj pochází z českých ekofarem. Naproti tomu ale výrobci uzenin z více neţ
80 % vepřové bio-maso dováţí. Zde tedy existuje velký potenciál k růstu produkce,
několik domácích producentů vepřového biomasa zatím nedokáţe vykrýt poptávku
zpracovatelů. Také u mléka se potvrdilo, ţe současná domácí faremní produkce nestačí
pokrýt poptávku. Dovezeno bylo přes 3 mil. litrů mléka ze Slovenska (cca čtvrtina
celkového zpracovaného objemu), a to mlékárnami Olma a Ekomilk. Na druhou stranu
je však část syrového mléka občas z nedostatku poptávky pouţívána i pro konvenční
výrobu.

V rámci šetření byly zjišťovány také důvody dovozu bio-surovin ze zahraničí.
Z celkového počtu 90 vyplněných dotazníků, zůstalo 56 bez odpovědi na tuto otázku a
lze předpokládat, ţe více jak polovina z nich dovoz bio-surovin v roce 2008
nerealizovala.

Nejčastěji zmiňovaným důvodem pro nákup bioproduktů v zahraničí je dle respondentů
- výrobců jejich nedostatečné mnoţství na domácím trhu, coţ však zahrnuje také dovoz
takových surovin, které nelze v našich podmínkách vyprodukovat. Podobně i moţnost
„jiné:…“ zahrnuje dovoz bio-surovin, které nelze v ČR získat jako je rýţe, čaje, čokoláda
apod. Pro řadu výrobců je také důvodem pro nákup v zahraničí vazba na zahraniční
mateřský podnik, kdy odebírání vlastních výrobků je pro dceřiné společnosti nutností.

Důvody dovozu biosurovin
                                                                        Pořadí   dle
Důvody dovozu bio-surovin                                               četnosti
                                                                        odpovědí1)
    Nedostačené mnoţství bio-produktů (surovin) na domácím trhu           46
    Niţší cena bio-produktů (surovin) v zahraničí                         12
    Existující dlouhodobé odběratelsko-dodavatelské vztahy                11
    Jiné – uveďte:                                                        7
    Vyšší kvalita bioproduktů (surovin) ze zahraničí                      4
    Lepší sluţby zahraničních dodavatelů (jistota a spolehlivost dodávky,
    dodrţení podmínek)                                                    2
    Kratší vzdálenost od producenta / dodavatele                          1
1)
   Vzhledem k tomu, že byla možnost uvést až 2 důvody v pořadí dle priority, byla první
   odpověď násobena hodnotou (tj. váhou) 2 a druhá váhou 1.
   Zdroj: Statistické šetření ÚZEI 2009

 Rozsah výroby bio-potravin
 V rámci šetření uvedli respondenti z řad výrobců biopotravin celkový obrat v roce 2008
 ve výši přibliţně 963 mil. Kč. Jedná se o obrat 80 subjektů (viz.
 ). V tomto obratu jsou však zahrnuty také obraty společností, které pouze nakoupené
 bioprodukty přebalují do spotřebitelského balení (tj. včetně dovozu ovoce a zeleniny a
 jejího balení, dovozu zahraničního zboţí a jeho značení českým logem apod.). Po
 vyloučení obratu za tuto spíše distributorskou činnost dosahoval rozsah české výroby
 odhadem okolo 800 mil. Kč.

 Z pohledu rozsahu výroby (tj. obratu za bio-potraviny) jsou nejčastějšími kategoriemi
 podniky s obratem 100 aţ 300 tis. Kč, 500 aţ 750 tis. Kč a 3 aţ 5 mil. Kč. Při srovnání
 výše obratu dominuje jednoznačně kategorie podniků s obratem nad 100 mil. Kč, kdy 4
 firmy realizují více jak 57 % celkového objemu výroby bio-potravin v ČR (jedná se o
 PRO-BIO, obchodní společnost s r.o., Country Life s.r.o., OLMA, a.s. a RACIO, s.r.o.).

 Struktura výrobců dle velikosti obratu za bio-potraviny v roce 2008
                        Počet výrobců bio-potravin Obrat prodeje bio-potravin
 Kategorie obratu                                    (abs. v tis.
                        (abs.)        (%)            Kč)            (%)
 do 10 tis.             4             5,00           10             0,00
 < 10 tis. aţ 100 tis. 7              8,75           566            0,06
 < 100 tis. aţ 300 tis. 10            12,50          1 995          0,21
 < 300 tis. aţ 500 tis. 3             3,75           1 215          0,13
 < 500 tis. aţ 750 tis. 9             11,25          5 611          0,58
 < 750 tis. aţ 1 mil.   5             6,25           4 496          0,47
 < 1 mil. aţ 2 mil.     7             8,75           9 257          0,96
 < 2 mil. aţ 3 mil.     8             10,00          19 368         2,01
 < 3 mil. aţ 5 mil.     9             11,25          36 671         3,81
 < 5 mil. aţ 10. mil.   6             7,50           44 855         4,66
 < 10 mil. aţ 20 mil. 2               2,50           29 350         3,05
 < 20 mil. aţ 30 mil. 3               3,75           72 832         7,57
 < 30 mil. aţ 50 mil. 1               1,25           39 400         4,09
 < 50 mil. aţ 100 mil. 2              2,50           143 376        14,89
 nad 100 mil.            4              5,00            553 682         57,51
 Celkem                  80             100,00          962 684         100,00
 Zdroj: Statistické šetření ÚZEI 2009

 Pokud srovnáme výrobce dle obratu, který realizovali pouze na tuzemském trhu, pak
 získáme mírně odlišné pořadí. Patnáct největších výrobců v roce 2008 je uvedeno níţe
 (viz. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Je třeba zdůraznit, ţe u dvou prvních subjektů
 fungujících jednak jako výrobce, tak distributor – velkoobchod byl zahrnut při srovnání
 veškerý jejich obrat z důvodu nemoţnosti odlišit obrat za vlastní výrobu a za distribuci
 hotových výrobků.

   Seznam 15 největších výrobců bio-potravin dle obratu na českém trhu v roce
   2008
    Pořadí Název společnosti1)                     Obor výroby
             PRO-BIO, obchodní společnost s Obilniny, těstoviny, polotovary, mlýnské
    1.
             r.o.                                  výrobky
    2.       Country Life s.r.o.                   Obilniny, těstoviny, pečivo
    3.       OLMA, a.s.                            Mléko a mléčné výrobky
    4.       Biopark, s.r.o.                       Hovězí maso
    5.       Štěrba Jan, Ing.                      Ovoce a zelenina
    6.       Čerozfrucht s.r.o.                    Ovoce a zelenina
                                                   Trvanlivé pečivo, cereálií směsi,
    7.       bio nebio s.r.o.
                                                   polotovary…
             Mlékárna Valašské Meziříčí, spol.
    8.                                             Mléko a mléčné výrobky
             s r.o.
    9.       Sklenář Josef                         Maso a uzeniny
    10.      Emco spol. s r. o.                    Cereálií směsi
    11.      Sluneční brána, s.r.o.                Biopark, s.r.o.
    12.      Racio, s.r.o.                         Trvanlivé pečivo
    13.      Maštalíř Vladimír - St. Pierre        Výrobky z kozího mléka
    14.      LACRUM Velké Meziříčí, s.r.o.         Mléko a mléčné výrobky
                                                   Ostatní       potraviny     (pomazánky,
    15.      Lifefood Czech Republic s.r.o.
                                                   cukrovinky,…)
1)
   Pořadí výrobců je uvedeno dle obratu prodeje realizovaného pouze na českém trhu (tj.
   bez obratu exportu). Navíc je zahrnut celkový obrat za biopotraviny i u společností,
   které provozují výrobu a distribuci biopotravin současně (např. PRO-BIO, obchodní
   společnost s r.o., Country Life s.r.o. příp. Čerozfrucht s.r.o. aj.).
   Zdroj: Statistické šetření ÚZEI 2009; ročenka Český trh s biopotravinami 2009 (Green
   marketing)

 Z pohledu významu výroby biopotravin lze konstatovat, ţe do výroby bio-potravin se
 postupně pouští nejen „bio specialisté“, ale také střední a velké potravinářské firmy.
 Z průzkumu ÚZEI mezi výrobci totiţ vyplývá, ţe u více jak poloviny (54 %) aktivních
 výrobců se podíl bio-potravin podílí na jejich celkovém obratu méně neţ 5 %. Pouze 16
 % výrobců uvedlo, ţe podíl bio-potravin na jejich celkovém obratu je vyšší neţ 90 %
(viz. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Z velkých výrobců se do výroby bio-potravin
v posledních letech zapojili například výrobci pečiva (United Bakeries, Penam – oba
však s výrobou bio-pečiva v roce 2010 skončili), přibývá výrobců mléčných (Lacrum
Velké Meziříčí) i masných bio-výrobků (Kostelecké uzeniny, skupina Schneider) a
potěšitelný je také vstup na bio-trh potravinářské firmy Hamé.

Struktura výrobců dle podílu obratu za bio-potraviny na jejich obratu, 2008
                        Počet výrobců biopotravin Obrat         za       prodej
Kategorie – podíl
                                                  bio-potravin
na          celkovém
                                                  (abs. v tis.
obratu
                        (abs.)       (%)          Kč)             (%)
do 1 %                  29           36,25        48 932          5,08
1,1 aţ 5 %              14           17,50        188 338         19,56
5,1 aţ 10 %             6            7,50         13 371          1,39
10,1 aţ 20 %            4            5,00         10 050          1,04
20,1 aţ 30 %            2            2,50         4 400           0,46
30,1 aţ 40 %            3            3,75         120 000         12,47
40,1 aţ 50 %            1            1,25         350             0,04
50,1 aţ 60 %            1            1,25         5 200           0,54
60,1 aţ 70 %            1            1,25         133 916         13,91
70,1 aţ 80 %            2            2,50         15 500          1,61
80,1 aţ 90 %            4            5,00         103 376         10,74
90,1 aţ 95 %            3            3,75         199 272         20,70
95,1 aţ 100 %           10           12,50        119 978         12,46
Celkem                  80           100,00       962 684         100,00
Zdroj: Statistické šetření ÚZEI 2009

Podíl hlavních kategorií potravin na celkovém obratu výroby
Kromě informace o celkovém obratu za bio--potraviny byl u respondentů zjišťován také
podíl hlavních kategorií potravin na tomto objemu výroby (dle mezinárodní klasifikace
výrobků CPA, viz. příloha). Níţe uvedené výsledky odpovídají celkovému obratu ve výši
cca 873 mil. Kč (tzn. u 10 % obratu nebyla vyplněna kategorie vyrobených potravin).

Dle zjištěných údajů dosáhla největší objem výroby kategorie „Mléka a mléčných
výrobků“ (cca 220 mil. Kč, tj. 25 % celkového obratu výroby), následovaná kategorií
„Pekařské výrobky“ zahrnující pekařské a cukrářské výrobky čerstvé i trvanlivé a ostatní
moučné výrobky s podílem 22 % (cca 188 mil. Kč) Třetí kategorií byla kategorie „Ostatní
zpracované potraviny“ (cca 162 mil. Kč), a v rámci ní zejména podkategorie „Káva a
čaj“ a „Koření a aromatické výtaţky“ s téměř 55 % resp. 26 % podílem.

Podíl hlavních kategorií potravin na celkovém obratu výroby v roce 2008
                                   Nápoje   Oleje a tuky
           Maso a masné
                                    5%          0%
              výrobky
                8%

            Mlýnské /                                      Mléčné výrobky
          škrobárenské                                         25%
             výrobky
               9%


           Ovoce a                                          Pekařské
           zelenina                                          výrobky
             12%                                              22%

                         Ostatní
                          19%


     Zdroj: Statistické šetření ÚZEI 2009
     Je třeba vzít v úvahu, ţe podíly jednotlivých kategorií potravin jsou ovlivněny
     návratností dotazníku neboli počtem respondentů, kteří poskytli svoje údaje.

     Důvody pro podnikání na bio-trhu
     Nejvíce respondentů uvedlo jako důvod, proč se rozhodli podnikat v oboru biopotravin
     „poptávku po bio-potravinách ze strany odběratelů“, druhým nejčastějším důvodem pak
     bylo „osobní přesvědčení/profesionální výzva (podpora ekologického zemědělství a
     ochrany ţivotního prostředí)“ a jako třetí nejčastější se v dotaznících objevovala
     „potřeba se diverzifikovat/odlišit od ostatních výrobců (zvýšit konkurenceschopnost)“.
     Další důvody byly uváděny v daleko menší četnosti.




     Hlavní důvody vstupu do výroby bio-potravin
                                                                            Pořadí dle
     Důvody                                                                 četnosti
                                                                            odpovědí1)
     Poptávka po bio-potravinách ze strany odběratelů                       53,5
     Osobní přesvědčení / profesionální výzva (podpora ekologického
     zemědělství a ochrany ţivotního prostředí)                          48,5
     Potřeba se diverzifikovat / odlišit od ostatních výrobců (zvýšit
     konkurenceschopnost)                                                39
     Zlepšení jména a prestiţe firmy                                     16,5
     Ekonomické důvody, tj. vyšší prodejní cena za bio-potraviny         12,5
     Vyšší kvalita bio-surovin ve srovnání s konvenčními                 10
     Zvýhodněná moţnost čerpat státní podpory na investice               7
     Lepší vyuţití kapacit (zařízení, lidské zdroje, ...)                5
     Jiné, uveďte:                                                       4,5
     Dostatečné mnoţství bio-suroviny na domácím trhu (snaha o zvýšení
     přidané hodnoty přes vlastní zpracování)                            4
1)
     Vzhledem k tomu, že byla možnost uvést až 3 důvody v pořadí dle priority, byla první
 odpověď násobena hodnotou (tj. váhou) 2 a druhá váhou 1 a třetí váhou 0,5.
 Zdroj: Statistické šetření ÚZEI 2009

 Hlavní bariéry a negativa spojená se vstupem do výroby bio-potravin
 Za největší bariéru vstupu do výroby bio-potravin povaţují respondenti „zvýšenou
 administrativu (certifikace, evidence apod.)“ Jako druhá nejčastější bariéra byla
 uvedena odpověď „není poptávka po bio-potravinách, které vyrábím/chci vyrábět“,
 z čehoţ vyplývá, ţe někteří výrobci mají problémy hledat pro své výrobky dostatečné
 uplatnění na trhu. Vypovídá to o několika věcech: jednak výrobci před spuštěním výroby
 dostatečně neplánují a nedělají průzkum trhu, jednak se sníţila poptávka vlivem
 celkové ekonomické situace a finanční krize. Navíc ovšem někteří výrobci očekávali, ţe
 trh automaticky přijme jakýkoliv výrobek se značkou „BIO“. Hlavním motivem vstupu do
 výroby u respondentů, kteří za barieru uvedli malou poptávku po jejich zboţí, bylo
 „osobní přesvědčení“ a „potřeba se diverzifikovat“. Naopak pokud motivem vstupu do
 výroby byla existující poptávka po bio-potravinách, pak respondenti jako hlavní bariéry
 výroby uváděli „zvýšenou administrativu“ a „nedostatek bio-surovin“.

 Poměrně velkým problémem je velmi silné postavení maloobchodních řetězců. Několik
 výrobců si v průzkumu stěţovalo na „zalistovací“ poplatky řetězců a jejich neochotu
 naslouchat“ a fakt, ţe „(maloobchodní) řetězec má vysoké marţe a špatně výrobek
 umisťuje na prodejně“. Velkou bariérou pro zvýšený prodej bio-potravin je také jejich
 „příliš vysoká cena“ v maloobchodě.

 Hlavní bariéry spojené se vstupem do výroby biopotravin
                                                                       Pořadí   dle
  Bariéry                                                              četnosti
                                                                       odpovědí1)
    Zvýšená administrativa (certifikace, evidence apod.)               44,5
    Není poptávka po biopotravinách, které vyrábím / chci vyrábět      29,5
    Vyšší provozní náklady na výrobu bio-potravin ve srovnání
    s konvenční výrobou                                                 24,5
    Nedostatek bio-surovin                                              23
    Zdlouhavé a obtíţné hledání dodavatelů bio-surovin                  17
    Není oceněna dostatečně bio-produkce u odběratelů (dosahována
    cenová prémie za bio-potraviny nepokrývá zvýšené náklady na jejich
    výrobu)                                                             16
    Nutné dodatečné investice (zařízení, oddělení výroby bio-potravin)  14,5
    Vysoké náklady na zajištění bio-surovin (náklady na dopravu / svoz) 9,5
    Chybějící znalosti / zkušenosti s výrobou biopotravin               5,5
    Nedostatečná kvalita českých bio-surovin                            4
    Vysoké náklady na certifikaci                                       3,5
    Jiné, uveďte:                                                       3,5
    Sloţité přesvědčit vedení podniku                                   0,5
1)
   Vzhledem k tomu, že byla možnost uvést až 3 důvody v pořadí dle priority, byla první
   odpověď násobena hodnotou (tj. váhou) 2 a druhá váhou 1 a třetí váhou 0,5.
   Zdroj: Statistické šetření ÚZEI 2009
Přes tyto bariéry a negativa odpovědělo 59 respondentů (87 %) „Ano“ na otázku:
„Pokud byste měli moţnost volby, vstoupili byste do výroby bio-potravin znovu?“. Jen 9
respondentů (13 %) odpovědělo ne. Pro negativní odpověď byly zmíněny následující
důvody:
      – není poptávka po bio-potravinách, které vyrábím / neprodejnost výrobku,
      – malá poptávka na trhu / nepravidelný odběr,
      – vysoké náklady při nedosaţení plánovaného obratu a rozdrobení produkce,
      – není zájem nakupovat za vyšší ceny,
      – velmi obtíţné vyjednávání s řetězci,
      – neúměrné marţe v bioprodejnách,
      – vysoká cena vstupních surovin, konečná vysoká cena pro zákazníky
          v obchodech - nízká kupní síla, nedostatečná podpora (reklama).

Přání a doporučení
Na otázku „Pokud byste měl/a vyslovit nějaká přání a doporučení pro zlepšení situace
na českém trhu s biopotravinami, která by to byla“, uvedli respondenti z řad výrobců
biopotravin následující návrhy:
          – zajistit marketingovou podporu/masivnější reklamu BIO/lepší osvětu
          – jednoznačně specifikovat přínosy bio potravin / intenzívní podpora
             v komunikaci těchto benefitů ze strany státu,
          – podpora odbytu domácích bio-potravin / maximálně propagovat BIO
             výrobky pocházející z ČR ze strany MZe a dalších orgánů,
          – odstranit přebytečnou administrativu/omezení byrokratických překáţek,
          – podpořit výrobce bio-potravin (např. úlevy na daních, energiích aj.) /
             eliminace vysokých cen vstupů a navazujících vysokých prodejních cen,
          – finančně podpořit faremní zpracovatele regionálních produktů v prvních
             třech letech od spuštění výroby (např. přímé platby bio-výrobcům),
          – zajistit lepší přístup obchodních řetězců.



      3.     Distribuce biopotravin v České republice

      3.1. Počet a struktura distributorů bio-potravin2
Po výrobcích jsou druhou významnou kategorií pro rozvoj trhu s bio-potravinami
distributoři neboli subjekty uvádějící biopotraviny nebo bio-produkty do oběhu včetně
vývozu a dovozu bez jakéhokoli dalšího zpracování (Pozn.: za zpracování je
považováno i pouhé zabalení nebo označování bio-potravin). Jedná se zejména o
dovozce, regionální i celostátní distributory a velkoobchodníky. Počet distributorů vzrostl
ke konci roku 2009 na 168 subjektů (resp. 184 registrovaných provozoven), z nichţ
zhruba 15 % (26 subjektů) realizuje taktéţ dovoz ze třetích zemí.
K 31. 12. 2008 bylo registrováno celkem 137 subjektů, resp. 151 provozoven.

Je třeba ale zmínit, ţe v EZ navíc působí velký počet subjektů realizujících
maloobchodní prodej (tj. obchodní řetězce, obchody zdravé výţivy apod.), tyto se však
dle zákona o EZ od roku 2006 nemusí registrovat. (Pozn.: registrace není vyžadována u
prodejců, kteří pouze prodávají bio-potraviny konečnému spotřebiteli ve spotřebitelském
balení). Odhadem se jedná o přibliţně 2 000 maloobchodních prodejen potravin.
V současné době jsou bio-potraviny nabízeny všemi nadnárodními maloobchodními
řetězci s výjimkou prodejen Lidl (tj. cca 1 300 prodejen), některými českými
druţstevními prodejnami působícími pod značkou COOP (přibliţně 300 prodejen),
dalšími nezávislými prodejními sítěmi (např. Brněnka) a prodejnami a několika stovkami
prodejen zdravé výţivy a biopotravin.

Důleţitým odbytovým místem pro bio-potraviny jsou v České republice také lékárny, kde
spotřebitelé kupují především bio-potraviny pro děti a kojence, dětské čaje a bio
doplňky stravy. Počet lékáren nabízejících bio-potraviny je odhadován na 2 000.

Počet maloobchodníků nabízejících biopotraviny
Bioprodejny         /
                      Nezávislé        Maloobchodní
prodejny      zdravé                                               Lékárny
                      prodejny         řetězce
výživy
300                   200              10 společností,             2 000
(odhad: zdrojem byl (odhad: zdrojem 1 300 prodejen                 (odhad dle počtu
počet prodejen,       byl počet        Ahold (Albert super a       lékárenských sítí
uváděných             prodejen,        hypermarket), Billa,        v ČR a počtu
největšími            uváděných        COOP, Globus,               odběratelů
velkoobchodníky)      největšími       Interspar, Kaufland,        některých výrobců
                      velkoobchodníky) Penny, Tesco                - Hipp Czech
                                       + drogistické řetězce:      s.r.o.)
                                       dm drogerie a
                                       Rossmann
Zdroj: Green marketing

     3.2.   Způsob distribuce biopotravin uplatněný výrobci2

K určení hlavních distribučních cest prodeje biopotravin a následnému stanovení
celkové velikosti trhu (tj. objemu biopotravin nakoupenému konečnými spotřebiteli) bylo
zjišťováno prostřednictvím kterých odbytových míst realizovali prodej bio-potravin na
českém trhu v roce 2008 samotní výrobci, a to v členění dle jednotlivých kategorií
potravin.

Specifikaci distribučních cest uvedlo celkem 80 respondentů s obratem za prodej
biopotravin na českém trhu okolo 608 mil. Kč (tj. cca 14 % celkového objemu prodeje v
ČR nebylo specifikováno). Z tohoto obratu (objemu výroby) mířilo zhruba 83 % přímo ke
konečným spotřebitelům (tj. odhadem okolo 790 mil. Kč při uvaţované průměrné 30 %
obchodní marţi), a to 58 % prostřednictvím maloobchodních řetězců, 20 % přes
obchody zdravé výţivy, 3 % přes nezávislé / neřetězcové prodejny potravin a 3 %
v rámci ostatních cest jako je gastronomie, lékárny, drogerie či přímý prodej. Z detailní
analýzy distribučních cest dále vyplývá, ţe masné výrobky jsou téměř výhradně
prodávány přes maloobchodní řetězce (93 %), stejně tak 75 % masa (21 % pak jde
dalšímu výrobci). Ovoce a zelenina je kromě řetězců (67 %) prodávána výrazněji (19 %)
do specializovaných obchodů podobně jako nápoje (aţ 35 %) a pekařské, cukrářské a
jiné moučné výrobky (30 %). Mléčné výrobky výrobci prodávají ze 72 % do
maloobchodních řetězců, téměř 15 % směruje do velkoobchodu a 11 % do
specializovaných obchodů zdravé výţivy. Třetina výroby mlýnských a škrobárenských
výrobků míří shodně do prodejen maloobchodních řetězců i zdravé výţivy, 11 % pak do
velkoobchodů a okolo 8 % jde k dalšímu zpracování. U ostatních zpracovaných výrobků
je patrné vyšší zastoupení dalšího zpracování (19 %), následované prodejem do
maloobchodních řetězců (32 %) a specializovaných obchodů (26 %).

Podíl hlavních distribučních kanálů uplatňovaných výrobci bio-potravin v roce
2008

        9%            20%


   7%


 3%
                                  Další výrobce biopotravin
 3%
                                  Velkoobchod s bio/potravinami
                                  Specializované prodejny
                                  Maloobchodní řetězce
                                  Nezávislé prodejny potravin
                                  Jiné
                     58%

Zdroj: Statistické šetření ÚZEI 2009



      3.3.   Uplatnění bio-potravin v maloobchodních řetězcích1
Maloobchodní řetězce hypermarketů a supermarketů mají na trhu s biopotravinami
dominantní postavení. Přes jejich pokladny prošlo v roce 2008 74 % všech nákupů
biopotravin, spotřebitelé je také v průzkumech uvádějí jako nejčastější místo nákupu
biopotravin. Jejich podíl trvale roste na úkor všech ostatních prodejních kanálů
s výjimkou gastronomie, která je ovšem v počátcích svého rozvoje.

Mezi deseti největšími maloobchodníky s bio-potravinami je 9 nadnárodních řetězců.
Podíl 5 největších maloobchodníků na celkovém obratu s bio-potravinami v ČR se zvýšil
z 22 % v roce 2007 na 28 % v roce 2008.

Obrat v maloobchodních řetězcích v roce 2008 výrazně rostl, coţ je dáno jednak
značným rozšířením sortimentu bio-potravin v jejich prodejnách, uvedením vlastních
maloobchodních značek, značným počtem prodejen (hypermarkety, supermarkety,
diskonty a drogistické řetězce nabízí bio-potraviny v celkem téměř 1 600 prodejnách), a
také umístěním jednotného „bio-regálu“ do 400 druţstevních prodejen sítě COOP.

Razantní pokrytí nabídkou bio-potravin v maloobchodních řetězcích nastalo
s příchodem jejich privátních značek na přelomu roku 2007 a 2008. Do té doby byla
nabídka omezena většinou na sortiment souhrnně označený jako zdravá výţiva, který
byl vystaven na jednom regálu, zpravidla na málo frekventovaném místě.

Přehled bio-potravin v maloobchodních řetězcích3
V maloobchodních řetězcích Albert supermarket, Albert Hypermarket, Billa, dm, Globus,
Hypernova, Interspar, Kaufland, Penny Market, Rossmann, Ţabka a Tesco, bylo v září
2010 nabízeno celkem 1 662 unikátních poloţek biopotravin. Zákazníci
maloobchodních řetězců v září našli na jejich regálech celkem 2 432 biopotravin – celá
řada výrobků je nabízena více maloobchodníky.

Společnost Lidl bio-potraviny zatím nenabízí. Nově také prodejny Ţabka nabízí
bio-potraviny. Vybrané prodejny tohoto řetězce nabízí 106 poloţek bio-potravin, vesměs
od společnosti Country Life a čaje od společnosti Mediate. Nutno dodat, ţe ne všechny
prodejny Ţabky mají tak široký sortiment bio-potravin.
Vedoucí pozici v počtu nabízených biopotravin měl v září 2010 drogistický řetězec dm.
Ten nabízel 488 bio-poloţek. S výrazným odstupem následuje Globus s 341
bio-poloţkami a dále pak všechny sítě hypermarketů: Interspar (319), Albert
hypermarket (264), Tesco (235) a Kaufland (228).
Supermarkety nabízí v porovnání s hypermarkety zhruba poloviční mnoţství
bio-poloţek: Billa (162) a Albert supermarket (136). V Ţabce si mohou zákazníci
zakoupit aţ 106 bio-poloţek. Vybrané druţstevní prodejny Coop nabízely v září 2010
65 biopotravin, z diskotů pak Penny Market 58 bio poloţek.
Přehled maloobchodních řetězců působících v ČR s nabídkou bio-potravin
                                                              Počet
                                                 Počet                          Vlastní značka
Název MO             Formát                                   biopotravin   v
                                                 provozoven                     biopotravin
                                                              sortimentu
Albert supermarket   Supermarket                              135               Albert bio
                                                 280
Albert hypermarket   Hypermarket                              240               Albert bio
Billa                Supermarket                 200          175               Naše         Bio/
                                                                                Ja!Naturlich
COOP                 Supermarkety,         menší 350          65                -
                     prodejny
Globus               Hypermarket                14            336               -
Interspar            Hypermarkety             a 32            309               NaturPur
                     supermarkety
Kaufland             Hypermarket                 95           238          Little Bee
Penny                Diskontní prodejna          300          58           Biostyle,
                                                                           BabyTime
Tesco                Hypermarket, supermarket, 141            253          Tesco Organic,
                     obchodní dům                                          Tesco BIO
dm drogerie          Drogistický řetězec       190            488          Alverde-kosmeti
                                                                           ka
Rossmann             Drogistický řetězec         109          56           EnerBio
Ţabka                Supermarket                 100          106 (vybrané -
                                                              prodejny)
Zdroj: Green marketing - Cenový BIOmonitor, listopad 2010
     3.4.   Příleţitosti pro výrobce v maloobchodních řetězcích

Maloobchodní řetězce se v České republice etablovaly jako nejdůleţitější nákupní místo
pro bio-potraviny. Vede k tomu několik důvodů:
   1. čeští spotřebitelé v nich realizují okolo 80 % svých nákupů potravin
   2. vzhledem ke konkurenčnímu boji na trhu se dají bio-potraviny, obecně o desítky
       procent draţší neţ konvenční potraviny, v maloobchodních řetězcích koupit
       relativně nejlevněji
   3. řetězce nabízejí pohodlný nákup, moţnost parkování a poměrně široký sortiment
   4. jedině maloobchodní řetězce investují do informačních a komunikačních
       kampaní a aktivně propagují (svoje značky) bio-potravin

Pokud chtějí výrobci bio-potravin uspět na celostátním trhu a růst společně s růstem
poptávky, spolupráce s maloobchodními řetězci je nezbytná.

Do maloobchodních řetězců působících v České republice dnes dodává bio-potraviny
na 120 dodavatelů. Jen ovšem asi 55 z nich jsou výrobci, kteří bio-potraviny v České
republice vyrábí. Ostatní jsou obchodníci, kteří do řetězců vesměs dodávají zahraniční
výrobky.

Čeští výrobci se dokázali prosadit zejména v těchto kategoriích:
  - Mléko a výrobky z mléka
  - Maso a výrobky z masa
  - Trvanlivé pečivo
  - Mlýnské a škrobárenské výrobky
  - Vejce
  - Nápoje nealkoholické

Na druhou stranu kategorie jako oleje a tuky, pivo, víno, čokoláda a cukrovinky,
pomazánky a krémy, dţemy, obilné nápoje, koření, pochutiny, chlazené a mraţené
výrobky zůstávají zatím nevyuţity a výrobky se dováţejí.

Samostatnou kapitolou zůstává kategorie dětská a kojenecká výţiva. Naprosto
dominantní postavení v této kategorii zaujímá společnost HiPP Czech, která ale
veškerou výrobu realizuje mimo Českou republiku. Tato kategorie je nejsilněji
zastoupena ve všech hypermarketech a drogistických řetězcích, také v supermarketech
hraje důleţitou roli. Společnost HiPP si vybudovala jedinečnou pozici, bojovat se s ní
pokouší domácí výrobce Hamé.



Výzvy pro výrobce biopotravin v maloobchodních řetězcích
Privátní značky maloobchodníků tvoří přes 30 % z nabízeného bio-sortimentu. Nabídku
bio-potravin pod svou vlastní privátní značkou mají s výjimkou společnosti Globus
všechny hypermarkety a supermarkety. Do výroby bio-potravin více či méně „pouštějí“
domácí výrobce. Společnosti Ahold (Albert), Tesco a REWE (Billa/Penny Market)
intenzivně spolupracují s českými obchodníky a výrobci. Společnosti Interspar a dm se
na druhou stranu více soustřeďují na dodávky od výrobců z „mateřských“ zemí.

Někteří čeští výrobci bio-potravin na poptávku maloobchodních řetězců reagovali
poměrně pruţně a dnes jsou jejich výrobky, v privátních značkách řetězců, běţně
v nabídce. Zůstává otázkou, zda výroba do privátní značky v tak malých objemech,
v jakých se dnes bio-potraviny prodávají, a za podmínek, které jim maloobchodníci
nabízejí, je pro výrobce dlouhodobě rentabilní a tedy udrţitelná.

Je také nutné se na tuto problematiku podívat z pohledu zákazníků: ačkoli se na první
pohled zdá, ţe nabídka kaţdého maloobchodníka je specifická, po bliţším prozkoumání
se ukáţe, ţe vlastně několik výrobců zásobuje svými výrobky různé maloobchodníky,
jen vţdy výrobek zabalí do příslušné „značky“. Jak dlouho budou zákazníci tuto
„rozmanitost“ trpět, se teprve ukáţe.

Ani maloobchodníci nemohou dlouhodobě zůstat apatičtí vůči volání spotřebitelů po
výrobcích od českých firem z českých surovin. Výrobci by této poptávky měli vyuţít.
Důleţité je ale, aby se nenechali zatlačit do situace „nejniţší cena na prvním místě“.
V takovém případě totiţ výsledný výrobek sice ještě splňuje podmínky pro bio-potraviny,
nicméně jeho kvalita a hodnota je velmi nízká. Zákazníci toto velmi rychle poznají
pouhým srovnáním s výrobky v exkluzivních řadách a přestanou
bio-potraviny nevalné kvality kupovat.

Doporučení
Je naprosto zásadní, aby výrobci na první místo vţdy stavěli co nejvyšší kvalitu a
hodnotu výrobku. Jen tak mohou doufat v dlouhodobý a udrţitelný úspěch na trhu.
Podbízení se obchodníkům cenou je krátkozraká strategie, která nemá šanci na
úspěch.
Je také důleţité budovat silné výrobní značky. Výrobci musí pochopit, ţe jen silné „bio“
značky jim umoţní uspět na maloobchodním trhu. Výrobky v privátních značkách
maloobchodníků budou vţdy tvořit jen „nutný“ základ jejich nabídky bio-potravin, které
budou muset, aby se odlišili, doplňovat kvalitními výrobky ve vyšších cenových
úrovních. Zde je velká příleţitost pro budování silných domácích značek. Vyţaduje to
ovšem strategický rozhled při vytváření značky a soustavnou podporu a péči při
budování její pozice na trhu.

Příkladem výrobků domácího výrobce, který dokáţe poskytnout vynikající poměr kvalita
vs. cena je Biopekárna Zemanka. Vysoce kvalitní výrobky této rodinné firmy bez
problémů akceptovaly všechny maloobchodní řetězce a slaví s nimi úspěch. Zákazníci
nehledí na vyšší cenu, ale na atributy samotných výrobků: ruční výroba, nutriční
hodnoty, absence ţivočišných tuků, české suroviny…a především vynikající chuť!
Obchodníci tyto atributy za cenu vyšší ceny přijali zejména proto, ţe značka a výrobky
Biopekárny Zemanka slaví úspěch i mimo tento odbytový kanál.

Dalším dobrým příkladem, ţe inovace a kreativita mohou slavit úspěch, je rychlý a
úspěšný nástup na trh výrobků z bio-mléka mlékárny Lacrum Velké Meziříčí. Její
výrobky jsou vysoké kvality, vynikající chuti a jsou jako jediné na trhu baleny do
skleněných obalů. Většina maloobchodníků je dnes s úspěchem nabízí.


   4. Sortiment biopotravin na českém trhu1
     4.1.   Přehled produktových kategorií
Kategorie Zpracované biopotraviny sice v roce 2008 sníţila svůj podíl o 3,5 %, nicméně
zůstala s podílem 44 % nadále největší produktovou kategorií v oblasti biopotravin na
českém trhu. Kategorie Mléko a mléčné výrobky obsadila druhou příčku s podílem 22,5
%, o 1,5 % více neţ v roce 2007. Kategorie Nápoje drţí třetí příčku s podílem 11 %
(+0,5 %), Obilniny, luštěniny a ořechy společně s Ovocem a zeleninou čtvrtou (6 %),
Maso a masné výrobky pátou s podílem 5,5 %, Pečivo zaujímá se 4 % šesté místo a
nejmenší kategorií zůstává kategorie Byliny a koření s 1% podílem.

Nejrychleji rostoucí kategorií v roce 2008 byla kategorie Pečivo, jejíţ finanční objem
vzrostl oproti roku 2007 o 324 %. Zároveň tato kategorie nejvíce zvýšila svůj podíl na
celkové spotřebě z 1,5 % v roce 2007 na 4 %. Také kategorie Ovoce a zelenina vloni
výrazně zvýšila svůj finanční objem, z 69 na 111 milionů korun, tedy o 61 %.

Kategorie s největším zastoupením bio-potravin českého původu byla v roce 2008
Pečivo (96 %), další kategorií s nejvyšším zastoupením domácích bio-produktů byla
kategorie Maso a masné výrobky (87 %), Mléko a mléčné výrobky a Zpracované
biopotraviny měly shodně 57 %. Ostatní kategorie jiţ měly méně neţ poloviční
zastoupení domácích surovin.

Kategorie Zpracované bio-potraviny
Kategorie Zpracované bio-potraviny tvoří jiţ 4 roky největší kategorii na trhu. V roce
2008 se na celkovém obratu bio-potravin podílela 44 %, coţ je mírný meziroční pokles o
2,5 %. Celková hodnota této kategorie byla 804 mil. Kč, coţ bylo o necelých 31 % více
neţ v roce 2007.

Zdaleka největší podíl v této kategorii tvoří kojenecká a dětská výţiva. Firma HiPP
Czech, největší dovozce bio-potravin a firma s největším obratem s biopotravinami na
českém trhu, má v této kategorii dominantní postavení a její výrobky nabízí většina
maloobchodníků a lékáren. Bio-potraviny HiPP jsou vyráběny mimo Českou republiku.

Konkurovat se ji před dvěma lety rozhodla firmy Hamé se svým Bio Hamánkem, do
České republiky se ale vozí i další biovýrobky pro nejmenší: HERO, Martin Everst
Naturkost, Humana, Probios, Holle, Sunval, Alnatura a další. Vloni také na trhu uvedla
bio-mléko a dětské kaše Babio česká firma Goldim.

Značná část balených, zpracovaných biopotravin pochází z dovozu, převáţně z Itálie,
Nizozemí, Německa, Francie a Velké Británie. Jedná se o tuky a oleje, omáčky,
konzervované ovoce a zeleninu, rostlinné pomazánky, sladidla, slané pochutiny,
ochucovadla, čokoládu a další sladkosti.
Největšími českými bio-výrobci v této kategorii jsou Lifefood (pomazánky, sušenky),
Hamé (kojenecká výţiva, kečup, dţem a sterilovaná zelenina) a bionebio (nakládané
papriky, instantní pomazánky a směsi).

Konzervované a nakládané potraviny nabízí především dm drogerie pod značkou
Alnatura (různé omáčky na těstoviny, nakládaná zelenina, pesto, rajčatové protlaky,
olivy a okurky), Rossmann (omáčky na těstoviny), SPAR a Tesco.

Chlazené potraviny a lahůdky nabízí především společnosti Sunfood (tofu a tempeh),
Vitall (tofu), Alfa BIO (tofu). Rostlinné margaríny dováţí firma KaKa (Vive Bio), Country
Life (Provamel, bionebio (Rapunzel), Kalma (Alsan) a další.
I dţemy se zatím stále dováţí, především dm drogerie, Muhlhauser, KaperiCZ
a Rossmann.

Kategorie Mléko a mléčné výrobky
Kategorie Mléko, mléčné výrobky a vejce tvořila v roce 2008 druhou největší kategorii.
V roce 2008 měla kategorie podíl na českém trhu 22,5 %, její podíl se za rok zvýšil o
1,5 %. Celkově měla tato kategorie maloobchodní obrat 400 mil. Kč, coţ je nárůst oproti
roku 2007 o 48 %. Mléčné výrobky od českých mlékáren a českých ekozemědělců
tvořily 57 % (225 mil. Kč) z celkového obratu této kategorie. Je to
o 1 % méně neţ v roce 2007.
Kategorie Mléko a mléčné výrobky je také druhou největší kategorií co do počtu poloţek
v maloobchodních řetězcích. Počet výrobků v této kategorii byl v listopadu 2010
v mo-řetězcích 237, celkem se na českém trhu nabízí okolo 300 výrobků, včetně těch
prodávaných jen z farem.

Mlékárny denně zpracovávají přibliţně 50 000 litrů bio-mléka, z toho dováţí přibliţně
20 000 litrů ze Slovenska (Olma a Ekomilk). Seznam a kapacita mlékáren, které
zpracovávají bio-mléko: Bohemilk (500 litrů denně), Ekomilk (2 tisíce litrů denně),
Mlékárna Valašské Meziříčí (2-3 tisíce litrů), Mlékárna Varnsdorf (10 tisíc litrů), Olma
(25 tisíc litrů) a Lacrum Velké Meziříčí (10 tisíc litrů mléka denně).

Zároveň se do České republiky dováţí hotové bio-mléko a jogurty Tami ze slovenské
Tatranské mlékárny, kompletní sortiment mléka a mléčných výrobků si pod svoji
značkou Spar Natur*Pur dováţí maloobchodní řetězec Interspar, Billa dováţí některé
mléčné výrobky z Rakouska (mlékárna Pinzgau Milch) jak pod značkou Ja!Natürlich, tak
i Naše bio, dm drogerie dováţí trvanlivé mléko značky Alnatura, z Německa se dováţí
výrobky mlékáren Andachser, FrankenDammer, Goldsteig, z Rakouska výrobky
Alpenmilch Salzburg a kondenzované mléko Maresi. Nejvýznamnějším dovozcem
mléčných biovýrobků je s výjimkou samotných maloobchodníků vyjmenovaných výše
firma Bauer Bio.

Na tomto místě je nutné zmínit velmi razantní nástup Mlékárny Lacrum Velké Meziříčí
do segmentu biopotravin. Společnost Lacrum Velké Meziříčí uvádí na trh
prostřednictvím společnosti Aromatis řadu mléčných bio-výrobků pod značkou
AMÁLKA.
Značka Amálka se nejprve objevila na syrovátkových nápojích, syrovátkových
bonbonech a nápojích pro redukci váhy v kvalitě bio, kde surovinu pro tyto výrobky
produkuje bavorský výrobce sušené syrovátky, společnost BMI, eG, majitel Mlékárny
Velké Meziříčí. K suchým výrobkům řady Amálka ještě patří sušené bio-mléko
plnotučné a polotučné.

Řada chlazených mléčných biopotravin z Mlékárny Lacrum momentálně zahrnuje
několik přírodních sýrů v nejrůznějších gramáţích a příchutích, včetně uzených variant,
nivu, tvaroh na strouhání, máslo, jogurty a mléko. Lacrum jako první mlékárna v ČR
uvedla na trhu mléčné bio-výrobky ve skleněných obalech.

Několik menších výrobců mléčných produktů funguje přímo na ekofarmách a prodeje
zajišťují především lokálně.

Poměrně dobře se rozvíjí produkce kozích mléčných bio-výrobků, prodej je zajišťován
buď přímým prodejem v místě, nebo přes bio prodejny. Mezi největší výrobce patří Dvůr
Ratibořice rodiny Dobrovolných s výrobky značky DoRa, Kozí farma Březí, a několik
dalších farem, prodávajících své výrobky převáţně regionálně. Kozí farma
St. Pierre pana Maštalíře dokonce začala vyrábět kozí bio-výrobky pro společnost Billa
a její značku Naše bio.

Producenti bio vajec zdaleka nestačí pokrývat růst poptávky. Jediní dva větší producenti
bio vajec v Česku, Ekofarma Abatis ze Zvole u Prahy a Biofarm s.r.o. z Heroltic na
Olomoucku většinu produkce prodávají do obchodních řetězců, konkrétně Hypernovy,
Alberta a Billy. Další maloobchodní řetězce vejce dováţejí
ze zahraničí (Penny).

Kategorie Nápoje
Kategorie Nápoje tvořila v roce 2008 třetí největší kategorii s přibliţně 11% podílem na
trhu biopotravin (10,5 % v roce 2007). Tato kategorie zaznamenala značný růst,
konkrétně o 40 % a její celkový objem dosáhl 191 mil. Kč (136,5 mil Kč v roce 2007).
Podíl bionápojů od českých výrobců se meziročně sníţil o 2 % na 26 %, přesto, ţe
celkový objem v ČR vyrobených nápojů a čajů se zvýšil z 39 mil. Kč v roce 2007
na 50 mil Kč vloni.

Mezi domácí výrobce biošťáv patří společnosti Vitaminátor, Olga Syrovátková-Zámecké
sady Chrámce, Moštovna Laţany s.r.o., Solex Agro s.r.o., Vinselekt Michlovský a.s.
(hroznový biomošt) a Tradice Bílých Karpat s.r.o.

Poměrně oblíbené jsou kvašené nápoje kombucha, které v ČR vyrábí firmy Palisova
Kombucha s.r.o a STEVIKOM s.r.o. Bio kombuchy se na trh dostávají pod značkami
Country Life a Biolinie firmy PRO-BIO. Společně s Hostětinskými biomošty jsou
kombuchy jediné nápoje vyráběné v ČR, které se dostaly do sortimentu
maloobchodních řetězců.
V segmentu ovocných šťáv ovšem v maloobchodu silně převaţují výrobky z dovozu.
Největší dovozci jsou firmy Country Life, Pro-bio, Pfanner, dm drogerie (Alnatura) a
SPAR.

Velkou sub-kategorii tvoří obilné a sojové nápoje. Do České republiky je dováţí řada
firem, včetně samotných maloobchodníků. Jedná se především o nápoje sojové, rýţové
a ovesné.

Velmi razantně se v České republice v posledních dvou letech rozvíjí ekologické
pěstování vína. Na konci roku 2007 se plochy bio-vinic pohybovaly okolo 240 ha,
v polovině roku 2009 to jiţ bylo 652,06 ha, tedy více neţ 2,5 krát více! Většina ploch je
stále v přechodném období, nicméně jiţ letos řada vinic poprvé přinese ekologické
hrozny a tedy biovíno. Zatímco v roce 2006 v ČR fungovali čtyři výrobci biovína,
v roce 2007 se do systému ekologického vinohradnictví přihlásilo 12 nových vinařů, na
konci roku 2008 jich jiţ bylo 39.
V maloobchodních řetězcích ovšem silně převaţují levná, dovozová bio-vína, česká
biovína se prodávají přes bioprodejny, specializované vinotéky nebo přímo z farem.

Do této kategorie patří také káva a čaj. Kávu dováţí do ČR řada firem, zejména z Itálie
a Německa. Rozšiřuje se nabídka bio-kávy ze systému Fair trade.
Dominantní postavení na trhu s bio čaji má firma Sonnentor (do nedávna Sluneční
brána, s.r.o.). Většina její domácí produkce bylinných a ovocných čajů je exportována
buď přes rakouskou mateřskou firmu, nebo přímo do Maďarska, Polska, Slovenska a
Estonska. V České republice nabízí čaje ze Sluneční brány stovky maloobchodních
prodejen, včetně hyper a supermarketů.
Černé, zelené, ovocné a bylinné bio-čaje do ČR dováţí několik společností (Excellent
Plzeň, Oxalis, Marksman, Tony Bennet, Mediate, Velta Plus, slovenská firma Herbex a
další), čaje Alnatura dováţí také dm drogerie.

Kategorie Maso a masné výrobky
Kategorie Maso a masné výrobky zaujímala v roce 2008 5,5 % trhu a její obrat dosáhl
97 milionů Kč. Podíl této kategorie se oproti roku 2007 významně nezměnil (6,5 %
v roce 2007), celkový obrat ovšem meziročně vzrostl o 21 % z 80
na 97 milionů Kč. Podíl bio masa a masných výrobků od českých zpracovatelů
a ekofarmářů tvořil přibliţně 87 % (84 milionů Kč) z celkového obratu této kategorie, coţ
je oproti roku 2007 pokles o 9 %.

Kategorii dominuje hovězí bio-maso z masných plemen skotu, chovaných na velkých
podhorských ekofarmách. Bio-hovězí se prodává téměř výlučně v hyper
a supermarketech, ve své nabídce je mají i některé bio-prodejny v Brně a Praze.
V podstatě jediným dodavatelem hovězího bio-masa do maloobchodu je firma Biopark
s.r.o. Vloni rozšířila svoji nabídku také o jehněčí bio-maso.

Kuřecí bio-maso nabízí jak firma Biopark, tak také ekologická farma Abatis. Společnost
Raciola Jehlička dováţí bio-kuřata z Rakouska. V podstatě jediným producentem
vepřového masa zůstává Biofarma Sasov u Jihlavy.
Poměrně značně se za poslední rok rozrostla nabídka domácích bio-uzenin. Jediným
nedostatkem je, ţe část vepřového bio-masa pochází z dovozů. Společnost Kmotr
vyrábí několik druhů salámů, které prodává mimo jiné v prodejnách Penny. Svoje
portfolio bio-uzenin značně rozšířila společnost Kostelecké uzeniny – salám Vysočina,
šunka a párky – a nabízí je prostřednictvím řetězců Globus, Billa, Hypernova a Tesco.
Lovecký bio-salám vyrábí také Krahulík - MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. Masokombinát
Plzeň vyrábí dušenou šunku, frankfurtské párky a salám Vysočina (prodávají Alber,
Hypernova a Penny). Sušické uzeniny vyrábějí jemný salám a vídeňské párky. Řadu
biouzenin si dováţí společnost SPAR pod svoji značkou Spar Natur*Pur.

Kategorie Obilniny, snídaňové směsi, luštěniny, semena a ořechy
Kategorie Obilniny, snídaňové směsi, luštěniny, semena a ořechy se na celkovém
obratu v roce 2008 podílela zhruba 6 %, coţ je stejně jako v roce 2007. Celkově se
v této kategorii prodalo bio-potravin za 106 milionu Kč, coţ je meziroční nárůst
o 36,7 %.

Obiloviny (oves, jáhly, pohanku, bulgur, rýţi a další) dodávají na český trh především
společnosti Pro-bio, TopBio a Country Life. Exotické druhy obilnin dováţí například dm
drogerie (quinoa) nebo Country Life (kamut). Různé luštěninové směsi a polotovary
vyrábí společnost Pro-bio (jáhelník, špaldoto, bulgur s červenou čočkou, pohanková
sekaná, pohankový dezert), Country Life (polévková směs) a Hopi Popi (polévka Siesta,
polévka Ó hladové já).

Ořechy, semena a luštěniny do České republiky dováţí řada firem, nejvíce Country Life,
PRO-BIO, TopBio, Hopi Popi, bio nebio, Vetter Slovakia, dm drogerie, Rossmann a
Tesco.

Kategorie Pečivo a mlýnské výrobky
Kategorie Pečivo a mlýnské výrobky zaujímala v roce 2008 4 % trhu a stala se tak jasně
nejrychleji rostoucí kategorií ze všech. V roce 2007 měla tato kategorie pouze 1,5%
podíl. Celkový obrat této kategorie dosáhl v roce 68 milionů Kč, coţ je neuvěřitelný
nárůst o 324 %. Obrat biopečiva od českých výrobců tvořil 96 % z celkového obratu této
kategorie, coţ je ještě o 5 % více neţ v roce 2007. Tento nárůst je způsoben především
značným rozšířením výroby pečiva firmou Country Life, bionebio a Biopekárna
Zemanka. Svůj podíl, i kdyţ ne značný, mají také velkopekárny Penam a United
Bakeries. Kategorie bio-pečiva je tak kategorií s největším podílem českých výrobků.

Na trhu s pekárenskými a mlýnskými výrobky v biokvalitě působí jiţ celá řada
společností (20 pekařů a 7 mlynářů). Největším zpracovatelem obilovin je firma
PRO-BIO, obchodní společnost s r.o., provozující vlastní mlýn. Na trhu fungují další
mlýny - Country Life v Nenačovicích a Biomlýn v Březníku u Třebíče.

Z dotazování společnosti Green marketing je zřejmé, ţe zde existují dva typy firem.
Velká skupina těch, kteří mají toto zboţí jako doplněk k jiţ stávající produkci a
v drtivé většině bio-pečivo či bio-mlýnské výrobky tvoří maximálně 5 % jejich produkce
(70 % pekařů, 71 % mlynářů) a na druhé straně jsou zde společnosti, které vyrábí téměř
výhradně v bio-kvalitě (15 % pekařů, 29 % mlynářů).

Téměř polovina pekařů (45 %) peče z hotových směsí ze zahraničí, dalších zhruba 45
% z mouky pocházející také ze zahraničí a 45 % z mouky z České republiky
(respondenti mohli uvést více moţností, tudíţ se nejedná o 100 %). Podobná situace je
i u mlynářů: 43 % vyrábí ze zahraničního obilí a 57 % respondentů vyrábí
z českých surovin. Poměr pouţití zahraničních vs. českých surovin není pro české
bio-mlynáře příliš povzbudivé, ovšem do budoucna můţe být motivací. Současně se
respondenti shodli na tom, ţe pokud by mohli, budou vyrábět výhradně z českých
surovin.

Nejvýznamnějším odbytištěm bio-pečiva jsou obchodní řetězce (hypermarkety,
supermarkety a diskonty): 60 % pekařů zde prodává své produkty, logicky pak následují
prodejny zdravé výţivy (50 %) a ostatní nezávislý trh (45 %). Význam obchodních
řetězců je však pro většinu dotázaných klíčový.

Čerstvé pečivo v certifikované bio-kvalitě vyrábí Jizerské pekárny, Pekařství Chlebníček
a pekárna Albio. Čerstvé pečivo v bio kvalitě peče i společnost Country Life, která
uvedla na trh unikátní novinku – bio-pečivo z kamutové mouky.
Biopečivo z vlastních dopékáren na svých prodejnách nabízí hypermarkety Interspar.
Billa vloni zařadila do své vlastní bio-značky „Naše bio“ mraţené biopečivo od firmy
Melites, které dopéká na svých provozovnách. Do Hypernovy, Intersparu a Tesco
dodává biopečivo společnost United Bakeries. Prodejny Tesco nabízí čerstvé biopečivo
od Jizerských pekáren a pekárny Mimo.

Velký podíl v kategorii pečiva má trvanlivé pečivo. Poměrně populární je extrudované
pečivo, které vyrábí především firma Racio (rýţové a špaldové chlebíčky) a firma
Extrudo Bečice s.r.o.

Trvanlivé pečivo ve formě slaných a sladkých krekrů a sušenek úspěšně pekla
a prodávala Biopekárna Zemanka-Jan Zeman. Jejich čoko-kokosky se staly vítězem
soutěţe Česká biopotravina roku v kategorii pečivo. Podobné druhy bio-sušenek
a melasek uvedla na trh také firma bio-nebio s.r.o. Společnost Pro-bio vyrábí nebo si
externě zajišťuje výrobu řady pekařských výrobků (suchary, tyčinky).
Několik firem do ČR trvanlivé pečivo dováţí, převáţně různé druhy vaflí, sušenek
a tyčinek (PRO-BIO, bio-nebio, Vitek Trade, Country Life a dm drogerie).
Kategorii pečiva ovšem zatím dominuje trvanlivé druhy, které vyrábí především firma
Racio (rýţové a špaldové chlebíčky), Pragosoja (grahamové a kukuřičné plátky)
a Extrudo Bečice (Knuspi). Trvanlivé pečivo dováţí od loňského roku také drogistický
řetězec Rossmann. Jediné české müsli tyčinky vyrábí společnost Úsovsko (Fit),
od letošního roku také firma Simos.
Mezi další pekařské novinky v roce 2008 patří například Pravé hořické bio-trubičky
čokoládové nebo Hamé bagety vyráběné z bio-pečiva.

Těstoviny tvoří poměrně značnou část této kategorie. Vyrábí je v České republice
především společnost Pro-bio, Druid (Babiččiny nudle) a Country Life. Ze zahraničí
dováţí nudle firmy CanoCZ, TopBio, Pro-bio, Vitek Trade, dm drogerie, Tesco,
Rossmann a SPAR.
Největšími výrobci biomouky jsou společnosti Pro-bio, Biomlýn a Natural Kučírek.
Mouku vyrábí také Country Life. V roce 2008 vstoupila na trh společnost TopBio a.s. se
zaručeně českými bio-moukami, které nabízí jak do maloobchodu, tak dalším
zpracovatelům, zejména pekařům.

Značná část mouky se prodá v maloobchodním balení. V průmyslovém balení se
nejvíce prodá pšeničné bio-mouky, především pro potřebu výroby těstovin a pečiva.
Ţitná mouka není tradiční surovinou pro potravinářské zpracování na pekařské ani
těstovinářské výrobky a v České republice se proto prodává většinou prostřednictvím
maloobchodů přímo spotřebitelům.

Nejvýznamnějším odbytovým kanálem pro prodej bio-mouky v České republice stále
zůstává maloobchodní prodej. Zde se uplatňuje především špaldová bio-mouka.
Špaldová mouka je mezi spotřebiteli bio-potravin jasně nejpopulárnější. Pro větší vyuţití
pšeničné bio-mouky budou muset výrobci dostatečně komunikovat její zdravotní a
ekologické výhody, aby přesvědčili běţné uţivatele pšeničné mouky. Ţitná bio-mouka je
zatím nejméně populární, ovšem její spotřeba soustavně stoupá. U ţitné mouky je
nutné názorně vysvětlit, jak mouku pouţívat.

Zajímavým zpestřením produktových portfolií domácích mlynářů by mohly být různé bio
premixy a hotové směsi pro usnadnění přípravy těsta, jak ve velkokuchyních, tak i
v domácnostech. Některé výrobky jiţ na trh uvedli firmy Jizerské pekárny, Unimills,
Labeta, Amylon a Pro-bio obchodní společnost.

Českým pekárnám nabízí své pekařské bio-směsi některé firmy se zahraniční účastí.
Firma Backaldrin s.r.o. nabízí různé druhy pekařských směsí, pekařských zlepšujících
přípravků a aromatické směsi koření. Pekařské bio-směsi nabízí také firma UNIMILLS
a.s. Česká firma IREKS ENZYMA s.r.o. nabízí různé směsi cereálních surovin pro
výrobu celozrnného i bílého pečiva a chlebů.

Kategorie Ovoce a zelenina
Kategorie Ovoce a zelenina se na celkovém obratu v roce 2008 podílela 6 %, coţ je o
0,5 % více neţ v roce 2007. Celkový obrat této kategorie v roce 2008 dosáhl
111 milionů Kč, coţ je o 61 % více neţ v roce 2007. Kategorie bio-ovoce a zeleniny tak
navázala na značný růst v roce 2007. Bio ovoce a zelenina z českých ekofarem tvořily
přibliţně 27 % z celkového obratu této kategorie, tedy o 6 % méně neţ v roce 2007.

Značný nárůst spotřeby bio ovoce a zeleniny způsobila rozšířená nabídka
v maloobchodních řetězcích. Prodejny Billa, Interspar, Tesco, Globus, Hypernova, Plus
i Makro mají v nabídce základní sortiment bio zeleniny a exotického ovoce.
I diskontéři Kaufland a Penny nabízí čerstvou biozeleninu.

Mezi největší domácí producenty bio-zeleniny patří farma Abatis, Ekofarma Baucis,
Ekofarma Deblín, Josef Vymětal, Farma Mlýnec, Josef Ludík, Jaroslav Mach, Karel
Tachecí a Petr Weidenthaler-Biozelenina Velehrad. Hlavními odbytovými kanály pro
tuto zeleninu je kromě přímého prodeje v regionu prodej přes bio-prodejny, zásilkový
obchod a prodej na trţištích.

Produkce bio-brambor je poměrně velká, chybí ovšem skladovací kapacity a schopnost
zemědělců dostat brambory ve správný čas na trh v odpovídající kvalitě.
Bio ovoce pěstuje firma Heliavita s.r.o. (meruňky, jablka, broskve a další),
Bedřich Plíšek (jablka), Zámecké sady Chrámce (jablka, hrušky, peckoviny)
a Ekofarma Babiny. V posledních dvou letech se výrazně rozšířily plochy sadů, chybí
však kvalitní odolné odrůdy a skladovací kapacity. Velká část čerstvé produkce je
prodána konečným spotřebitelům buď přímo z farmy, nebo na trţnicích. Část ovoce se
vyváţí do Rakouska.

Většina čerstvého ovoce a zeleniny se dováţí ze zahraničí, pro maloobchodní řetězce ji
dováţí především Jan Štěrba (Albert, Hypernova, Globus) a Čerozfrucht, někteří
maloobchodníci dováţejí sami (Billa – Almaverde), pro obor gastronomie dováţí
biozeleninu firma GastroFresh.

Sušené ovoce dováţí do ČR řada společností, nejvíce Country Life, Pro-bio, TopBio,
Hopi Popi, a pak samozřejmě samotní maloobchodníci – Tesco, dm, SPAR
i Rossmann.
Firma ARDO Mochov, s.r.o. dodává do maloobchodních prodejen jednodruhovou
mraţenou bio-zeleninu, ale také zeleninové směsi. Podobný sortiment má také
společnost Frosta. Maloobchodník Penny si dováţí z Německa mraţenou biozeleninu
BioBio, SPAR zase vlastní značku Natur*Pur. Společnost McCain uvedla na český trh
mraţené hranolky.

Kategorie Byliny, koření
Kategorie Byliny, koření je nejmenší kategorií, její podíl na celkovém obratu bio trhu
tvořil v roce 2008 1 % s celkovým objemem ve výši 23 milionů Kč. Největší objem
koření zpracovává a prodává firma Sonnentor. Část surovin vykupuje od českých
ekozemědělců, část dováţí ze zahraničí.

Koření vyrábí také ekofarma Abrlovi z Pálavských vrchů (Pollau). Společnost Terezia
Company vyrábí sypké sušené zeleninové ochucovací směsi v různých chuťových
variantách pod značkou Vegi. Surovina je dováţena z Maďarska. Od loňského roku se
v maloobchodě také nabízí především jednodruhové bio-koření firmy Johann Kotanyi
CR s.r.o.

Jedním z nejúspěšnějších výrobků na trhu v této kategorii je zeleninový bujón, který do
České republiky dováţí společnost Country Life (Wurzl) od firmy Bruno Fischer. Je
prodáván ve většině bio-prodejen, stejně tak v maloobchodních řetězcích (Kaufland,
Intespar, Tesco, Globus). Do dalších řetězcových prodejen dodává obdobný výrobek
společnost Pro-bio. Kořenící směsi a jednodruhové koření dováţí také dm drogerie
(Alnatura).
Podíl jednotlivých produktových kategorií v roce 2008
                                         Podíl na trhu (%)       Obrat (mil Kč)
Zpracované biopotraviny                  44                      804
Mléko a mléčné výrobky                   22,5                    400
Maso a výrobky z masa                    5,5                     97
Nápoje                                   11                      191
Obilniny, snídaňové směsi, luštěniny, 6                          106
ořechy
Pečivo                                   4                       68
Ovoce a zelenina                         6                       111
Byliny, koření                           1,5                     21

     4.2.   Přehled produktových kategorií bio-potravin v maloobchodních řetězcích3
Největší kategorií bio-potravin nabízenou v maloobchodních řetězcích byla
v září 2010 kategorie Kojenecká a dětská výživa (340 poloţek, tato kategorie tvoří
pětinu poloţek v bio-kvalitě ve všech zmíněných maloobchodních řetězcích). Jedničkou
v této kategorii je neustále posilující společnost HiPP Czech. Zastoupení mají i privátní
bio-značka Kauflandu Little Bee a BioHamánek od Hamé. V poslední době byly
uvedeny na trh rovněţ privátní bioznačky kojenecké a dětské výţivy
od Rossmann – BabyDream, Penny – BabyTime a dm – babylove.

Na pomyslné druhé příčce je kategorie Mléko a výrobky z mléka (237 poloţek).
V mléčné kategorii se v poslední době na první příčku co do regálových pozic
probojovala společnost Lacrum Velké Meziříčí (55 ve všech sledovaných
maloobchodních řetězcích dohromady), následovaná Olmou (52).

Třetí nejvýznamnější je kategorie Pečivo trvanlivé a pekárenské výrobky
(233 poloţek). Nabídka čerstvého pečiva vypadá vedle pečiva trvanlivého jako chudý
příbuzný. Přes slibný vývoj nárůstu poloţek této kategorie v minulosti je nabídka
v současné době minimální. U pečiva trvanlivého je tomu naopak: je to třetí nejsilnější
kategorie vůbec. Největším dodavatelem je v této kategorii dm drogerie markt (69
poloţek) následovaná s výrazným odstupem českými společnostmi Racio (33 pozic),
Pro-Bio (26 pozic), expandující Biopekárna Zemanka (25 pozic) a Country Life (21
pozic).

Na dalších místech co do počtu poloţek v maloobchodních řetězcích jsou kategorie bio
Nápoje nealkoholické (175 poloţek), Čerstvé ovoce a zelenina (88), Cukrovinky a
čokoláda (83), Maso a výrobky z masa (75), Těstoviny (73), Čaje (73) a na desátém
místě pak kategorie Koření a kořenící přípravky (68).

Přehled bio-položek v kategoriích v maloobchodních řetězcích, září 2010
                                 Počet položek v jednotlivých kategoriích (TOP 10 kategorií)
                                    unikátní výskyty; řazeno podle celkového počtu výskytů

                                              68                                   Graf ukazuje nejsilnější kategorie v pořadí dle
   Koření a kořenící přípravky                67
                                              68                                   celkových výskytů, v grafu jsou ovšem
                                               74                                  zaneseny výskyty unikátní. Tedy: jakého
                         Čaje                 72                                   postavení kategorie dosahuje s kolika
                                              71
                                                                                   unikátními výrobky.
                                                75
                     Těstoviny                 72
                                               73
                                             65
       Maso a výrobky z masa                      75
                                                  75
                                                                                                                 06/10
                                                  76
         Cukrovinky a čokoláda                      83                                                           08/10
                                                    83
                                                    84                                                           10/10
     Čerstvé ovoce a zelenina                       83
                                                     88
                                                                    184
          Nápoje nealkoholické                                     180
                                                                  175
 Pečivo trvanlivé a pekárenské                                            218
                                                                          216
            výrobky                                                         223
                                                                          217
      Mléko a výrobky z mléka                                                   231
                                                                                 237
                                                                                                                 368
    Kojenecká a dětská výţiva                                                                                   363
                                                                                                          340
                                                                     počet položek




Doporučení:
     -        Značnou příleţitost na trhu nabízejí tyto produktové kategorie:
                 o Nealkoholické nápoje, zejména pro děti, s přidanou (zdravotní) hodnotou
                 o Mléko a výrobky z mléka: zejména sýry všeho druhu, výrobky pro děti
                 o Maso a výrobky z masa: zejména kuřecí, krůtí, uzeniny
                 o Konzervované a nakládané potraviny: zejména sterilovaná zelenina
                   a ovoce: omáčky, polévky, ovocné zavařeniny, apod.
                 o Čokoláda a cukrovinky
                 o Chlazené potraviny a lahůdky: zejména pomazánky, paštiky, saláty
                   a další „snack“ potraviny
                 o Chlazené a mraţené výrobky

     5. Moţnosti zvýšení poptávky po bio-potravinách
           5.1.            Moţnosti odbytu bio-potravin v dalších odbytových kanálech
Nejen maloobchodní řetězce jsou vhodné pro prodej bio-potravin. Další odbytové
kanály jsou z hlediska svého potenciálu zatím málo vyuţívány, některé téměř vůbec.

Prodejny bio-potravin a zdravé výživy
Prodejny biopotravin a zdravé výţivy se na obratu s bio-potravinami v roce 2008
podílely 18 %, zákazníci v nich utratili 324 milionů Kč. Jejich celkový obrat vzrostl ze
189 milionů Kč v roce 2005 na loňských 324 milionů Kč, tedy o 71 %, zatímco celý trh
za stejnou dobu vzrostl 3,5 krát. Od roku 2005 bioprodejny ztratily 19 % podílu
na obratech trhu.

Specializované prodejny bio-potravin a prodejny zdravé výţivy nebyly schopné zachytit
obrovský nárůst poptávky po bio-potravinách a profitovat z něj. Jsou sice schopné
nabídnout širší a hlubší sortiment, ovšem bez adekvátní profilace. Navíc řada z nich
není schopna nabídnout nákupní záţitek, po kterém spotřebitelé touţí: pohodlí, klid a
prostor pro výběr, znalost a angaţovanost v problematice prodavačů
a styl.

Samozřejmě existují světlé výjimky, ale je jich velmi málo. Jejich úspěch spočívá právě
v nadstandardní angaţovanosti majitelů, osobním aţ přátelském přístupu k zákazníkům
a schopnosti splnit i ta nejneočekávanější přání či potřeby s elegancí
a stylem.

Většina spotřebitelů dělá svůj hlavní nákup v hyper nebo supermarketech. S rostoucí
nabídkou biopotravin v těchto prodejnách má málo z nich jakýkoliv důvod ještě navštívit
bioprodejnu. V minulosti se bioprodejny často pyšnily především lepší kvalitou
biopotravin, širokým sortimentem zboţí a osobním přístupem k zákazníkům. V poslední
době se ovšem první dva jmenované důvody stále více stírají, zejména pokud mají
zákazníci poblíţ prodejnu dm drogerie.

Přesto tento prodejní kanál nabízí do budoucna velký potenciál, pokud se výrobci
a obchodníci spojí a začnou realizovat nové obchodní a marketingové koncepty.
V západní Evropě jsou specializovaní maloobchodníci motorem změn a nových
marketingových konceptů. V České republice v tomto ohledu zatím vidíme spíše
stagnaci a vyčkávání. Přestoţe se otevírají nové prodejny, nepřinášejí nic nového a
jedinečného. Většina prodejen je menších, okolo 50 m2, umístěna na periferii
městských center, bez dostatečného mnoţství zákazníků.
Díky vzdělanému a informovanému personálu by zákazníkům měly poskytnout to, co
super a hypermarkety nenabízí – poradenství, osobní přístup a sluţby přizpůsobené
individuálním přáním zákazníka. Ty musí ovšem být doplněny o vyhledávání
atraktivních lokací pro umístění prodejny, zajišťující nezbytný počet kupujících.

V západní Evropě se úspěšně prosazují koncepty spolupráce výrobců, velkoobchodníků
a specializovaných prodejen. Geografická roztříštěnost tohoto segmentu a nejednotný
marketing je nahrazován společnými obchodními a marketingovými aliancemi,
společným brandingem, společným nákupem a podobně. Velkoobchodníci a výrobci pro
prodejce zajišťují vzdělávání, podporu v místě prodeje, jednotné promoční koncepty a
podobně.

Zákazníci specializovaných prodejen jsou nároční a vybíraví. Malé prodejny jim ale
nemohou jejich poţadavky na široký výběr splnit, vzhledem k nedostatku prodejního
prostoru. Bioprodejny také nemají mrazící a často ani chladící boxy, přesto, ţe
kategorie čerstvého chlazeného a mraţeného zboţí patří k nejţádanějším. Spolupráce
na financování nákupu s výrobci či velkoobchodníky se nabízí jako řešení tohoto
problému.

Lékárny
Důleţitým odbytovým místem pro biopotraviny jsou v České republice také lékárny,
kde spotřebitelé kupují především kojenecké a dětské výţivy, dětské čaje a bio
doplňky stravy. V roce 2008 jejich podíl na celkovém obratu dosáhl 4 %
a obratu 72 milionů Kč.
Výhodou lékáren je jejich hustá síť a vzdělaný personál. Zákazníci v tomto nákupním
místě očekávají „zdravé“ a „zdraví posilující“ produkty. Pokud chtějí výrobci v tomto
segmentu uspět, musejí tomu přizpůsobit své výrobkové portfolio.

Gastronomie a veřejné stravování

Gastronomie
Pro biosektor nabízí gastronomie enormní potenciál. Poptávka zřetelně stoupá. Někteří
dodavatelé restaurací a velkoobchodníci jiţ nabízejí bio zboţí nebo mají jejich zavedení
v plánu. Velikost obratu s biopotravinami ve stravování mimo domov není zatím vysoká,
Green marketing jeho velikost spočítal v roce 2008
na 10,8 milionů Kč, coţ je o 66 % více neţ v roce 2007.

Biopotraviny začínají vstupovat zejména do segmentu exkluzivní gastronomie.
Biopotraviny od českých ekofarmářů a výrobců se pravidelně objevují v praţských
luxusních restauracích a hotelích, jako například InterContinental, Radisson SAS
Alcron, Hotel Hoffmeister, Four Seasons, Corinthia, Hilton, La Degustation Boheme
Bourgeoise, Patriot, Lví dvůr, Ambiente a Palffy Palace Restaurant, Restaurant Mlýnec,
Bellevue, Maze, Ţofín Garden nebo TRITON Restaurant hotelu Adria.
Mimo Prahu jsou to například restaurace Zahrada v Teplicích, Víno Restaurant Terra
Libera v Příboru, Hotel Kašperk v Kašperských horách a mnoho dalších.
Průzkum v high-gastro v Praze

V roce 2008 se agentura Green Marketing zajímala o postoj vybraných luxusních
restaurací v Praze k bio-potravinám. 89 % respondentů odpovědělo ano na zásadní
otázku: Pouţívá vaše restaurace v současné době některé bioprodukty či biopotraviny?
Současně 74 % uvádí, ţe suroviny v bio kvalitě tvoří méně neţ 10 %
z celkově pouţitých surovin pro přípravu jídel a nápojů, 88 % respondentů však hodlá
tento podíl v příštích dvou letech navýšit. Bio-potraviny se jim tedy zřejmě osvědčily a
hodlají je i nadále zařazovat do jídelníčku a jejich mnoţství zvyšovat.

Nejvíce respondenti souhlasí s tvrzením, ţe biopotraviny jsou ekologičtější a ţe jsou
zdravější neţ konvenční potraviny. Nejmenší mírou souhlasu vyjádřili restaurace u
tvrzení, ţe biopotraviny mají lepší kulinářskou kvalitu a ţe jsou ţádány jejich zákazníky,
i kdyţ i zde stále převaţoval souhlas s tvrzením. Restaurace nakupují biopotraviny
nejčastěji od distributorů či dovozců a dále z velkoobchodů
s biopotravinami.

Z průzkumu HORECA Monitor provedeného v prosinci 2008 společnosti INCOMA
Research mezi všemi druhy gastronomických zařízení a provozovatelů veřejného
stravování v České republice vyplývá, ţe 4 % všech provozoven jiţ bio-potraviny
pouţívají a 6 % uvaţuje o jejich zavedení. V závodním stravování zajišťovaném
cateringovými firmami 10 % provozovatelů pouţívá bio-potraviny, ve zdravotnických
zařízeních je to 20 %. Niţší podíl je zatím v oblasti HoReCa, 4 % hotelů a penzionů
a 4 % restaurací jiţ bio-potraviny pouţívá. Ovšem v restauracích, kde průměrná cena
oběda přesahuje 200 Kč, je penetrace větší, zde uvádí 13 % provozovatelů, ţe
z bioproduktů vaří a 7 % o tom uvaţuje. Ve školním stravování 9 % provozoven jiţ
biopotraviny pouţívá; tam, kde školní stravování zajišťují cateringové firmy, dosáhl podíl
dokonce 20 %. Navíc, 12 % všech školních kuchyní deklarovalo zájem biopotraviny
začít pouţívat.

Význam segmentu gastronomie si začínají uvědomovat i výrobci a obchodníci. V oblasti
zásobování restaurací a hotelů čerstvými bioprodukty zejména
z českých biofarem se v Praze profiluje společnost Biotop. Dovozovou bio-zeleninu
a ovoce nabízí společnost Ludvík Kacer – Gastrofresh.
Velkoobchodník s biopotravinami společnost PRO-BIO reaguje na poptávku nabídkou
více neţ 80 bioproduktů ve velkých gastro baleních. Nabídka je průřezem
nejţádanějších poloţek z různých kategorií potravin vyuţívaných v gastronomických
zařízeních, od rýţe, těstovin, luštěnin, obilovin, aţ po oleje, sladidla či dţemy. Výrobky
jsou baleny v praktických obalech usnadňujících manipulaci s balením
v hmotnostech 5 kg a méně. Do nabídky jsou nově zařazeny i méně známé suroviny
z oblasti zdravé výţivy (bulgur, kuskus, adzuki, mungo). Na kaţdém výrobku
vyţadujícím další zpracování je uveden návod na základní přípravu včetně informací o
hmotnosti po uvaření.

Bio-certifikace gastro provozů
Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických
produktů neřeší oblast kontroly veřejných stravovacích zařízení, která nabízí a prodávají
jídla připravená z biopotravin. Některé členské státy, jako Německo, Rakousko, Francie
nebo skandinávské země, se však rozhodly ve svých národních zákonech tento právní
nedostatek ošetřit. Ukazuje se, ţe pro domácí producenty a výrobce je toto rozhodnutí
velmi důleţité. Restaurace, které se chtějí nabídkou bio-pokrmů chlubit, totiţ sahají po
domácí, často regionální nabídce a tím podporují produkci.
Jen rok poté, co byla v Rakousku zavedena povinnost certifikace bio-provozů, funguje
přes sto certifikovaných bio-restaurací a mnoho dalších se na ni připravuje. V Německu
jiţ počet certifikovaných gastronomických provozů přesáhnul dva tisíce a gastronomie
se tak důleţitým dílem podílí na odbytu domácích bio-produktů. Naprosto unikátní je
situace v Itálii, kdy tamní zákon obecním a městským úřadům ukládá povinnost zajistit
školní stravování pouze z bio-produktů. Na 900 municipalit tak denně servíruje ve
školách na 1 milion pokrmů vyrobených z bio-produktů. Dokáţeme si lehce představit,
co toto opatření dělá pro rozvoj domácí produkce
a výroby bio-potravin.
S bio-certifikátem získají návštěvníci restaurací maximální důvěru v transparentnost
celého dodavatelského řetězce. Ministerstvo zemědělství by si mělo uvědomit, ţe
pokud chce zajistit bio oboru důvěryhodnost a transparentnost, certifikace
gastronomických provozů dle bio-směrnic je nezbytná.

Hromadné veřejné stravování
Veřejné stravování se stává v Evropě jedním z velmi perspektivních trhů pro
biopotraviny. Mnohé z vlád si daly za cíl právě tento odbytový kanál podpořit, sílí také
poptávka ze strany samotných institucí vařit z biopotravin.

V oblasti veřejného stravování (školy, nemocnice, domovy důchodců, podnikové jídelny,
armáda) je situace v České republice oproti sousedním zemím teprve v plenkách.
Nicméně tento segment představuje do budoucna pro české ekologické zemědělce a
výrobce bio-potravin obrovskou příleţitostí. Vyuţívání biopotravin v hromadném
stravování, zejména ve školních a předškolních zařízeních, můţe mít dalekosáhlé
pozitivní důsledky na zdraví české populace, ekonomický růst venkova a ekologizaci
českého zemědělství. Zavádění biopotravin do školních a předškolních zařízení je
obrovskou příleţitostí v oblasti zdravého stravování dětí.

V oblasti pouţívání bio-potravin ve školním stravování je situace v České republice
zatím v počátcích, přesto se několik firem a škol o zavádění bio-potravin snaţí. Mezi
průkopníky patří firma Extrudo Bečice.

Výrobci biopotravin si zatím neuvědomují potenciál veřejného stravování pro prodej
svých produktů. Často jej chápou jako těţko dosaţitelný trh s nízkými marţemi.
V mnoha případech jediným způsobem, jak se do trhu zapojit, je dodávka velkým
společnostem z oboru gastronomických sluţeb. Pro ty je ovšem zatím poptávka příliš
malá.

Dalším problémem můţe být regionální nedostupnost některých kategorií či produktů,
coţ stěţuje stálé uspokojení široké poptávky po čerstvých produktech z regionálních
zdrojů.

Ekonomický potenciál školního stravování
Ve školním roce 2008/2009 chodilo v České republice do mateřských škol 296 000 dětí,
do základních škol 822 000 ţáků a na střední školy 509 500 ţáků. V České republice se
nachází přibliţně 9 000 školních jídelen, ve kterých se denně stravuje přibliţně
1 232 000 dětí: v mateřských školách všichni, na základních školách
78 % školáků, a 58 % středoškoláků.
Z předběţných výpočtů vyplývá, ţe celkový objem biopotravin by v roce 2013 při 10%
podílu na celkové ceně nákupu potravin pro mateřské, základní a střední školy v České
republice činil přibliţně 590 milionů Kč.
Na první pohled se zdá, ţe to je dostatečný objem pro to, aby se o něj firmy popraly.
Pokud si ale uvědomíme, ţe se jedná o extrémně rozptýlenou poptávku, je nutné se
zamyslet dvakrát. Ani v oblasti zásobování běţnými potravinami nefunguje v ČR jediná
firma, která by byla schopna zvládnout zásobování všech školních zařízení sama. I ty
největší (Vitana, Nestlé, Nowaco a další) se spoléhají na regionální velkoobchodníky a
distributory.

Mezi největší překáţky zásobování institucí hromadného stravování biopotravinami
patří:
- Nedostatečná poptávka vyplývající z
- …nedostatečné informovanosti a osvěty odpovědných osob (vedoucí šk.
   jídelny,    zřizovatele škol, rodičů) a …
- …příliš vysokých cen biopotravin, způsobených …
- …příliš vysokými náklady na zaváţení malého objemu zboţí
- Nedostatek času objíţdět zařízení a nabízet bioprodukty
- Nemoţnost vykrytí (případné) celostátní poptávky vlastními silami
- Neochota zavádět nové výrobky, které primárně znamenají více práce, protoţe…
- …jídelny nemají dostatek pracovních sil a prostředků, aby například ručně
   čistili zeleninu či brambory
- Vyšší ceny biopotravin a nízký rozpočet na jednu porci
- Nelze přesně stanovit cenu z důvodu sezónních výkyvů nabídek
- Nedostatečná informovanost a angaţovanost kuchařek, rodičů, zřizovatelů škol
- Malý výběr v nabídce dodavatelů
- Malá pruţnost dodavatelů („…pro malou MŠ nepojedou dodavatelé kaţdý týden
   s menším mnoţstvím výrobků - potřebovali by takových zařízení víc“)
- Ţádná podpora „shora“, nedůvěra ze strany nadřízených orgánů (OŠMT, hygiena)

Stav na straně poptávky
Zavádět biopotraviny je velmi obtíţné na těch zařízeních hromadného stravování, kde:
   - neexistuje osobní angaţovanost vedoucí kuchyně/hospodářky
   - neexistuje osobní podpora vedení
   - neexistuje podpora rodičů/zákazníků/klientů/pacientů
   - neexistuje podpora „shora“, na úrovni zřizovatele na městském úřadě, krajském
      úřadě, podniku apod.

U institucí hromadného stravování převládá ve vztahu k biopotravinám obava
z něčeho nového, nadčasového a nevyzkoušeného. Samozřejmě přetrvává další
problém: vyšší cena biopotravin ve srovnání s běţnými potravinami. Nedostatek
informací a potaţmo angaţovanosti je dosud velkou překáţkou masovějšího přijetí
výhod zavádění biopotravin do zařízení hromadného stravování. Stejně tak i politická
podpora konceptu je zatím nedostatečná, vzhledem k obecným výhodám, které přináší.



Zásadní pro překonání vyjmenovaných překáţek je
- Výrobcům ukázat, ţe o jejich produkty je zájem a ţe prodávat do školních jídelen,
    restaurací, nemocnic, podnikových jídelen, apod. je moţné.
-   Překonat problémy s logistickými náklady a nedostatečnou nabídkou pomocí
    vzájemné spolupráce a sdílení zdrojů a technických prostředků.

Co by nejvíce pomohlo
- Větší objem a stálost objednávek
- Moţnost prodeje v dalších odbytových místech – sníţení nákladů na rozvoz
- Předem sjednané ceny a sortiment
- Smluvní vztah s odběrateli
- Podpora iniciativy (snaha státu resp. školských úřadů zavádět zdravější stravování,
   zavádění biopotravin) ze strany nadřízených orgánů (MŠMT, Ministerstva
   zdravotnictví)
- Závazné normy, které by zavedly nutnost pouţívat biopotraviny (vyhláška o šk.
   stravování, spotřební koš) a tomu odpovídající finanční zdroje
- Osvěta u kompetentních osob (vedoucí kuchyní, nákupčí, dietní sestry, šéfkuchaři,
   provozovatelé podnikových prodejen)
- Navýšit mzdové prostředky u pracovnic, které jsou ochotny nakupovat
   a připravovat čerstvé bio-produkty od místních dodavatelů, motivační sloţky platu
- Propagace biopotravin u rodičů strávníků
- Větší pruţnost dodavatelů v moţnostech zásobování
- Praktické semináře pro kuchařky a vedoucí školní kuchyně

Také nezbytná infrastruktura pro místní dodavatelský řetězec není často dostupná,
především chybí zpracovatelské kapacity na maso, mléko, čištění a zpracování zeleniny
a ovoce, balení, skladování a efektivní distribuce. Stává se tak často, ţe pro zákazníka
je například levnější nákup balené zeleniny ze zahraničí.

Podmínky úspěchu
Vytvoření udrţitelného dodavatelského systému bio-potravin do zařízení hromadného
stravování vyţaduje splnění několika zásadních podmínek. Především se musí jednat o
systémy, které jsou nejen funkční (dodají objednané biopotraviny tam, kde a kdy je po
nich poptávka), ale musí být i ekonomicky udrţitelné. Nemůţe se jednat o jednorázový,
„virtuální“ systém, který nemá předpoklady dlouhodobě a soustavně uspokojovat
základní potřeby všech jeho článků. Mezi tyto potřeby samozřejmě patří ekonomická
rentabilita. Neboť investice jsou vysoké (lidské, finanční i materiální zdroje, čas,
energie).
Jednotlivé gastro provozy budou samy o sobě jen těţko schopny naplnit poţadavek
ekonomiky zásobování, jejich potřeba nákupu biopotravin je příliš malá i u těch
největších z nich. Je proto nezbytné vytvářet pro zemědělce, výrobce a obchodníky,
kteří se rozhodnou instituce veřejného stravování biopotravinami zásobovat, další
odbytové moţnosti mimo vlastní kuchyně.

Ideální by proto bylo vytvořit tak zvané „Bio-klastry“, které by výše uvedené nedostatky
omezovaly na minimum, vytvářely potenciál pro plynulé rozšiřování prodejů biopotravin
směrem od jedné instituce (například školní kuchyně) dále do dalších míst a tím zajistily
funkčnost a ekonomičnost celého dodavatelského řetězce.
Bio-klastr – „Spoluprací k rozšiřování trhu“

„Klastr, popřípadě klastry jsou regionálně umístěná uskupení navzájem propojených
firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů sluţeb, firem v příbuzných oborech,
bank, přidruţených institucí a organizací, které si navzájem konkurují, ale také
navzájem kooperují za účelem zvýšení celkové konkurenceschopnosti, ziskovosti a
postavení na trhu.“ – definice Wikipedie.
Cílem je vytvoření modelových institucí (Bio-klastrů) v regionu či okolí.



         5.2.           Moţnosti zacílení na nové skupiny spotřebitelů1
Abychom mohli přemýšlet o tom, jak a zda oslovit skupiny spotřebitelů, které
bio-potraviny zatím nekupují nebo kupují jen občas a v malém mnoţství, je nutné se
podívat na to, kdo dnes biopotraviny kupuje a jak často.

Z výsledků ročenky Shopping Monitor 2009 vyplývá, ţe bio-potraviny zná přes 87 %
domácností. Nakupuje je 30 % domácností, přičemţ pravidelně je nakupuje necelých 5
% domácnosti.

Podívejme se blíţe na domácnosti, které bio-potraviny nakupují a které nikoliv.


 Nakupujete biopotraviny?
meziroční změna: - 3,2 %             -8,6 %                   + 4,8 %                             + 1,1 %


                                                                  57,0%
                                                        54,4%




                               27,9%
                                         25,5%


                                                                                            12,7%     12,8%

        4,8%     4,6%


     ano, kupuji je běžně     ano, kupuji je občas   znám, ale nenakupuji je       ne, ještě jsem se s nimi nesetkal
                                                                                        nebo neví, neodpověděl

       2008         2009

                                                                        Zdroj: Shopping Monitor 2008 a 2009, INCOMA GfK


Pouze necelých 5 % kupujících domácností nakupuje biopotraviny běţně. Ti co
nakupují biopotraviny alespoň občas, tvoří dalších téměř 26 %. Dohromady tedy
biopotraviny nakupuje 30 % všech českých domácností. Zbývají domácnosti, které
biopotraviny nekupují. Tyto domácnosti se dále dělí na bio-potravinami nedotčené, tzn.
ţe se s nimi ještě ani nesetkaly (12,8 %) a na ty, které se jiţ s bio-potravinami setkaly,
ale nekupují je (57 %). Z předchozího grafu je patrné, ţe odliv domácností proběhl
směrem od občasných kupujících k „informovaným“ nekupujícím. Pokud ovšem
současně klesl počet kupujících a rostla spotřeba bio-potravin, můţeme pouze
konstatovat větší intenzitu nákupů u skupiny aktivních nakupujících.
                                                                                            15-29 let
  Nakupujete biopotraviny?                                                                  30-39 let
  v % resp., členění podle věku                                                             40-49 let
                                                                                            50-59 let
                                                                                            60-69 let
        100%                                        5%                      25%                  57%                    13%



         26,6                                      27,7                     29,1                 25,6                   25,6



                                                                                                                        15,5
         20,5                                                                                    20,1
                                                                            21,7
                                                   31,9
                                                                                                                        12,4

         18,1                                                                                    19,2
                                                                            17,8
                                                                                                                        20,9
                                                   21,3
         20,4                                                                                    19,4
                                                                            23,3
                                                   12,8                                                                 25,6
         14,5                                                                                    15,6
                                                    6,4                     8,1

        celek                               ano, kupuji je běžně    ano, kupuji je občas      znám, ale           ne, ještě jsem se s
Zdroj: Shopping Monitor 2009, INCOMA GfK                                                    nenakupuji je          nimi nesetkal




Jak vypadá socio-demografický profil jednotlivých kupujících? Dalo by se říci, ţe
existuje spojitost mezi věkem a nakupováním biopotravin. Výrazně nadprůměrně je
zastoupena nejstarší věková kategorie mezi těmi, kteří se s biopotravinami ještě ani
nesetkali. Naopak mezi běţnými kupujícími bio-potravin je velmi nad-proporční skupina
ve věku od 30-39 let.

                                                                                                        VŠ
  Nakupujete biopotraviny?                                                                              SŠ s mat.
  v % resp., členění podle vzdělání                                                                     SŠ bez mat., vyučen
                                                                                                        základní

        100%                                       5%                     25%                  57%                   13%
                                                                                                                      1,6
        10,0                                      12,8                    13,6                 10,1

                                                                                                                     24,8


        33,0                                                                                   32,9
                                                                          34,1
                                                  48,9

                                                                                                                     41,9


        39,6                                                                                   40,2
                                                                          38,8

                                                  31,9
                                                                                                                     31,8
        17,4                                                              13,6                 16,8
                                                   6,4

        celek                              ano, kupuji je běžně    ano, kupuji je občas      znám, ale         ne, ještě jsem se s
Zdroj: Shopping Monitor 2009, INCOMA GfK                                                   nenakupuji je        nimi nesetkal




Pokud se na kupující biopotravin podíváme z pohledu vzdělání, výrazně nadprůměrně
jsou mezi nakupujícími bio-potravin zastoupeni středoškoláci s maturitou. V celém
vzorku tvoří 33 %, ovšem mezi těmi, kteří nakupují bio-potraviny běţně jsou zastoupeni
z téměř 49 %. Nadprůměrně jsou zastoupeni mezi kupujícími bio také vysokoškoláci.
Protipólem je nadprůměrné zastoupení respondentů se základním vzděláním mezi těmi,
kteří se s bio-potravinami ještě nesetkali. Oproti celku je jich zde o 14 procentních bodů
více.
Členění podle počtu osob v domácnosti přináší očekávané výsledky. Více-osobové
domácnosti (převáţně domácnosti s dětmi) nakupují biopotraviny více neţ například
domácnosti jedno či dvoj-osobové. Pokud tento graf porovnáme s grafem, který
zobrazuje členění podle věku, pak jsou oněmi jedno-osobovými domácnostmi
s největší pravděpodobností domácnosti důchodců. Nejedná se zřejmě o tzv. singles,
kteří budou více tíhnout k biopotravinám.

                                                                                         < 10.000 Kč
  Nakupujete biopotraviny?                                                               10.001-15.000 Kč
                                                                                         15.001-20.000 Kč
  v % resp., členění podle měsíčního čistého příjmu na domácnost
                                                                                         20.001-25.000 Kč
                                                                                         25.001-30.000 Kč
                                                                                         30.001-40.000 Kč
                                                                                         >40.001 Kč
        100%                                       5%                    25%                     57%              13%
                                                   0,0
                                                   4,7                    4,6
         8,8                                                              3,8                    9,8
                                                                                                                  16,0
         7,4                                                                                     7,7
                                                  30,2                   20,9
                                                                                                                  14,3
        23,9                                                                                    23,2
                                                                         14,2
                                                  11,6
        13,3                                                                                    14,2              31,1
                                                  16,3                   19,7
        14,6                                                                                    13,2
                                                                                                                   8,4
                                                                                                                  10,1
                                                  30,2                   29,7
        26,7                                                                                    27,1
                                                                                                                  16,8
         5,3                                       7,0                    7,1                    4,8               3,4
        celek                              ano, kupuji je běžně   ano, kupuji je občas        znám, ale     ne, ještě jsem se s
Zdroj: Shopping Monitor 2009, INCOMA GfK
                                                                                            nenakupuji je    nimi nesetkal



Z uvedeného členění podle příjmu zjistíme, ţe domácnosti, které dosahují na měsíční
čistý příjem minimálně 25 tis. Kč, nakupují biopotraviny výrazně nadprůměrně (aţ uţ
běţně či jen občasně). Naopak ty domácnosti, které mají příjem pod 10 tis. Kč jsou
velmi nadprůměrně zastoupeny mezi domácnostmi, které se
s bio-potravinami ještě nesetkaly.

Pohled na domácnosti podle jejich bydliště ukazuje velmi zajímavé rozloţení těch, kteří
biopotraviny kupují a kteří nikoliv. Velmi silnou spotřebitelskou základnu
bio-potravin nalezneme v Praze – bydlí zde více neţ dvojnásobné mnoţství těch, kteří
nakupují biopotraviny pravidelně oproti běţné populaci. V okresních městech zase
vysoce převyšují průměr občasní nakupující bio-potravin. V malých obcích nalezneme
více domácností, které se s bio-potravinami ještě nesetkaly.

Pokud se podíváme na místo nákupu, zjistíme, ţe více neţ 45 % domácností, které
nakupují biopotraviny běţně, nakupují převáţně v hypermarketech. Dá se tedy
předpokládat, ţe zde uskuteční i většinu svých "bio-nákupů". Nakupující převáţně
v hypermarketech dominují i mezi občasnými kupujícím biopotravin.
Občasní nakupující biopotravin se vyskytují více i mezi těmi, kteří mají jako hlavní
nákupní místo diskonty. Ti, kteří se s bio-potravinami ještě nesetkali, nakupují převáţně
v malých prodejnách potravin.
Shrnutí
Profil nakupujících bio-potraviny.
Zákazníci, kteří bio-potraviny nakupují nadprůměrně, jsou vysokoškoláci či
středoškoláci s maturitou, respondenti mezi 30 a 39 lety a dále domácnosti s alespoň
jedním dítětem mladším 14 let. Mají měsíční čistý příjem na domácnost vyšší neţ
25 tis. Kč a bydlí v Praze nebo naopak v malé obci s 1 – 4,99 tis. obyvateli. Oproti
celému vzorku nakupují bio-potraviny více zákazníci s hlavním nákupním místem
hypermarket.



Profil nekupujících bio-potraviny.
Jak vypadá profil domácností, které biopotraviny nekupují? Jsou to domácnosti s velmi
nízkými příjmy (čistý příjem na domácnost menší neţ 20 tis. Kč). Dále jsou to
respondenti z věkové kategorie 60-69 let a domácnosti jedno-osobové. Nejméně
nakupují biopotraviny domácnosti s hlavním nákupním místem pultová prodejna
a malá samoobsluha.

Doporučení
Výrobcům doporučujeme, aby svoje marketingové aktivity, včetně vývoje nových
výrobků, zaměřili na ty skupiny spotřebitelů, kteří patří do skupiny „aktivních“ zákazníků
a do skupiny „občasných“ zákazníků. Jsou to lidé, kteří jiţ dnes tvoří značnou část
nákupů a jsou nejsnadněji náchylní k tomu, aby byli utvrzeni o správnosti svého
rozhodnutí biopotraviny kupovat. Jsou také připraveni, pokud dostanou dostatečně
pádné argumenty a důvody, zvýšit četnost a velikost svých nákupů. K tomu nicméně
potřebují více přesvědčivých informací a argumentů o tom, jaké výhody jim osobně
konzumace biopotravin přináší.

K tomu, aby výše zmíněné cílové skupiny spotřebitelů zvýšily četnost a velikost svých
nákupů biopotravin, potřebují:
Produkty:
   - Výrobky, které naplní očekávání v oblasti chuti, nutriční hodnoty, původu a
      dalších atributů, očekávaných u biopotravin českého původu
   - Výrobky, které je přesvědčí, ţe jejich rozhodnutí zvolit bio variantu, bylo správné
      – výrobky jim poskytují nejlepší poměr hodnoty a ceny
   - Výrobky vhodné pro jakoukoli příleţitost. Pro celou řadu „příleţitosti“ stále na trhu
      chybí ať uţ biopotraviny českého původu, nebo biopotraviny vůbec.
Místo:
   - Zvýšit mnoţství „míst“, kde je moţné biopotraviny najít pohodlně, bez větší námahy.
       Mezi tato místa patří mj. restaurace, jídelny, bufety, kavárny, malé prodejny potravin,
       kiosky, trţnice, a mnohá další.
   - Zjednodušit vyhledávání a nakupování, například jasným značením, blokovým
       umístěním, POS podporou, proškolením personálu apod.
Komunikace:
   - Skupiny aktivních spotřebitelů bio-potravin jsou nadprůměrně vzdělaní a aktivní ve
       vyhledávání informací. Je zásadní, aby informace/data/zprávy/výsledky výzkumů apod.,
       přinášející pozitiva bio-potravin a ekologického zemědělství, byly běţně dostupné
       v médiích.
   -   Spotřebitelé biopotravin mají potřebu být ujišťováni, ţe jejich rozhodnutí volit
       biopotraviny, je pro ně správné a ţe přináší výhody jim a jejich nejbliţším.
       Bio-spotřebitelé nakupují bio-potraviny především proto, ţe „jsou pro ně lepší“,
       „pomáhají jim udrţovat lepší zdraví“, „pomáhají jim vyhnout se nebezpečným
       chemickým látkám“, apod. Tyto výhody musejí být součástí jakékoli produktové
       komunikace, pokud mají mít výrobky u zákazníků úspěch.
   -   Pro komunikaci s cílovými skupinami je nutné pouţívat vhodný jazyk a nástroje. Jazyk,
       kterému rozumí a nástroje, které akceptují.
   -   Existují desítky studií, které jasně ukazují zdravotní výhody konzumace biopotravin. Je
       nutné zajistit, ţe výsledky budou spotřebitelům adekvátně sděleny, aby mohli dělat
       informovaná nákupní rozhodnutí.
   -   Je důleţité sdělovat také celospolečenské výhody ekologického zemědělství, ty ale musí
       být vţdy provázány s individuálními subjektivními potřebami spotřebitelů.
Cena:
   - Cena bio-potravin musí vţdy odpovídat kvalitě a hodnotě daného výrobku. „Levné“
      biopotraviny jsou pro zákazníky nevěrohodné.
   - V místech nákupu mimo maloobchod je cena biopotravin značnou překáţkou pro
      hromadný průnik. Je velmi těţké nabídnout konkurenceschopnou cenu při prodeji
      malého mnoţství do značně diverzifikované odbytové struktury (např. školní jídelny
      apod.). Je proto důleţité pracovat na konceptech, které tuto překáţku postupně
      překonají, jako například vyhláškou ministerstva předepsané minimální zastoupení
      biopotravin v jídelníčku jídelen, apod.


   6. Jak zlepšit vnímání českých výrobců bio-potravin
Současná ekologická, ekonomická a finanční krize je pro bio-potraviny obrovskou
příleţitostí. Úspěch na trhu biopotravin podnikatelům automaticky nezajistí „logo" BIO
na etiketě. Musí dojít ke změně paradigmatu, výrobci a obchodníci musí pochopit a ve
svém marketingu aplikovat principy ekologického zemědělství: principy zdraví, ekologie,
spravedlnosti a péče.

V tomto smyslu přináší aktuální situace na trhu zásadní příleţitosti. Dlouhodobý, férový
a na důvěře zaloţený vztah mezi dodavateli a obchodníky je naprosto zásadní pro
úspěch na trhu, kde roztříštěná, nekontinuální nabídka a stále nerozvinutý dodavatelský
řetězec nejsou schopny uspokojit poptávku. Maloobchodníci musí pochopit, ţe nákup
bio-potravin je odlišný od nákupu běţných potravin a začít vytvořit trvale udrţitelná a
opravdová partnerství se svými dodavateli.

Největším nebezpečím pro trh s biopotravinami je ztráta důvěry spotřebitelů. Řešením
je větší ochrana před podvody prostřednictvím transparentnosti a plnou dohledatelností
kaţdého výrobku. Maloobchodníci by měli vyuţít příleţitost udrţet si důvěru svých
zákazníků jejich propojením s místními či regionálními zemědělci
a výrobci.
Výrobci a obchodníci musí pomoci lidem znovu nalézt a ocenit opravdovou hodnotu
jídla, váţit si rozdílů a místních specialit a řemeslného zpracování nejvyšší kvality.
Maloobchodníci a potravináři mají jedinečnou příleţitost postavit se do čela změn
stravovacích a spotřebitelských návyků, které nás vyvedou ze současné ekologické a
ekonomické krize a povedou k důstojnějšímu vztahu nás všech k celé ţivé přírodě a tím
i lepším projevům přírody zpět k nám.

Požadavky bio-spotřebitelů se mění
Prodeje biopotravin jsou ovlivněny zvyšující se sofistikovaností spotřebitelů.
Spotřebitelé dnes od biopotravin vyţadují více - stále více je zajímá etický zdroj surovin,
dohledatelnost původu, uhlíková stopa, trvalá udrţitelnost a společenská odpovědnost
firem.

Z toho vyplývá, ţe ekologicky produkované potraviny splňují očekávání veřejnosti jen
zčásti. Nejdynamičtější firmy v oboru biopotravin si tyto změny spotřebitelského chování
uvědomují a přijímají strategie „Bio Plus". Tyto společnosti jdou nad rámec ekologické
certifikace a začínají pouţívat vysoce etické, ekologické a trvale udrţitelné
podnikatelské postupy. Vyráběné bio-potraviny pak zákazníkům komunikují
prostřednictvím těchto hodnot.

Bio-potraviny nabízejí mnoho výhod. Jak je sdělovat?
Ve vysvětlování výhod bio-potravin širší veřejnosti však zbývá udělat mnoho práce,
zejména v jejich vztahu ke zdraví, pohodě hospodářských zvířat, klimatickým změnám a
ţivotnímu prostředí. Ekonomická krize zvýraznila důleţitost některých „jedinečných“
spotřebitelských alternativ, jako jsou místní potraviny, bezklecové chovy, fair trade,
potraviny bez aditiv, GMO free, sezónní či „přírodní“ potraviny.

Výrobci biopotravin, stejně jako obchodníci, musejí mnohem silněji neţ dříve
demonstrovat, ţe principy ekologického zemědělství v sobě všechny tyto „jedinečné“
vlastnosti zahrnují. Musejí zákazníkům srozumitelně přinést soubor do sebe
zapadajících výhod, které je mohou a budou motivovat a ulehčovat jejich nákupní
chování.

Tam, kde je pochopení těchto vzájemně provázaných výhod omezené, můţe být
omezená i spotřebitelská věrnost – zejména v těţkých ekonomických časech. Ovšem ti
zákazníci, kteří jsou „vzdělaní“ a výhody chápou, se stávají nebo zůstávají věrnými a
oddanými nakupujícími – vědí příliš mnoho na to, aby se „vrátili zpět“.

Pokud se nám podaří zdvojnásobit počet lidí, kteří pochopí výhody ekologického
zemědělství, a důsledkem toho se stanou celoţivotními spotřebiteli bio-potravin, stačí,
kdyţ si kaţdý účastník trhu udrţí svůj trţní podíl a jeho obraty se zdvojnásobí.

Marketing biopotravin? Jak na to
Principy ekologické zemědělství se pomalu ale jistě stávají normou v oblasti globálního
obchodu a výroby a stále více společností se k nim hlásí. Jak ale nalézt cestu k této
změně vidění světa i u nás?

Následujících 7 principů pro efektivní marketing biopotravin pomůţe výrobcům
bio-potravin na jejich cestě k vytvoření udrţitelného a úspěšného postavení na trhu.
Principy jsou zaloţeny na prověřených teoriích komunikace a sociálního marketingu.

1.     Začněte u sebe
Předtím, neţ začnete vytvářet jakékoli strategie a komunikační plány, měli byste udělat
krok zpět a podívat se nezaujatě na všechny vlastní předpoklady, předsudky, předem
vytvořené názory a stereotypy, které dnes pouţíváte. Vaše nejlepší snahy vytvořit
poctivou a správnou strategii mohou být podkopány starými domněnkami nebo
izolovanými zkušenostmi. Nepředpokládejte, ţe kaţdý váš partner se řídí stejnými
hodnotami a názory jako vy.

2.     Porozumějte svým zákazníkům.
Cílem jakékoli komunikace je vytváření sdíleného porozumění. Jako vysilatelé sdělení
(jazyk, symbol, obraz) očekáváme, ţe příjemci sdělení budou schopni naši zprávu
správně interpretovat a chovat se podle toho. Ne vţdy se tak děje. Různé skupiny mají
různé způsoby jak přijímat, organizovat a sdělení dále předávat. Mohou mít odlišné
potřeby, uznávat odlišné hodnoty, motivy a chování.
Neočekávejte, ţe vám zemědělci přivezou bio-produkty na zavolání. V zemědělství
vládnou přírodní principy, které nelze obcházet. Aby vám mohli na podzim přivézt svoji
úrodu, musejí zemědělci zasít na jaře.
To, co je pravidlem pro jednu skupinu, nemusí být vhodné či významné pro jinou. Vaše
sdělení musí pasovat do kulturního kontextu „publika“, které hodláte oslovit. Zjistěte o
něm maximum.

3.    Zasejte, dříve neţ sklízíte. Vytvářejte partnerství
Maloobchodníci svým zákazníkům chtějí nabídnout biopotraviny. Obrací se na své
dodavatele s ţádostí o výrobu a dodávku. Příliš často je taková komunikace
jednosměrná a egocentrická: „Co můţe tato firma pro nás udělat“? Podobná situace
nastává o stupínek níţe, mezi výrobci a zemědělci.
Na místo toho je zapotřebí proaktivní přístup, investice do vztahů, dokonalé poznání
problematiky výroby biopotravin a faremní produkce bioproduktů – vytváření důvěry a
základů pro dlouhodobé partnerství. Tímto prvním krokem, ještě předtím neţ vyřknete
svůj poţadavek, investujete do vztahů, které povedou k dlouhodobé, pro obě strany
prospěšné spolupráci.

4.    Vytvářejte hodnověrné vztahy. Udrţujte si dlouhodobou perspektivu
Opravdová partnerství jsou taková, která zaangaţují vaše partnery do plánování,
zpětné vazby a rozhodování. Taková partnerství se vytvářejí trpělivě, bez nutnosti
spěchat s poznáním a porozuměním druhé strany. Vztahy jsou zaloţeny na
opravdovém sdílení hodnot a poslání a jsou zaměřeny na trvalou spolupráci. Snaţte se
nalézat příleţitosti pro angaţování vašich dodavatelů a zákazníků do vašeho vlastního
poslání a cílů. Zapojte je jako spolutvůrce do rozhodování a udělejte z nich
spolumajitele strategie. Aktivně vyhledávejte jejich rady a názory při hodnocení a
dolaďování strategií. Komunikace, přispívání i závazky jsou vţdy dvousměrné.

5.      Dělejte to, co hlásáte. Veďte příkladem
Všichni z nás máme zkušenosti s tím, kdy sdělení organizace nekoresponduje s jejich
činy a chováním. Klasickým příkladem je maloobchodník s velikou cedulí u vchodu
„Vítáme vás“ a personálem, který vás ignoruje.
Pokud od svých partnerů či zákazníků očekáváte nějaké chování či pomoc, jděte jim
jako první vstříc vlastním příkladem (Chcete, aby vaši zákazníci kupovali biopotraviny?
Zajistěte, ţe také vaši zaměstnanci mají moţnost si biopotravin kupovat v bufetu nebo
v jídelně.). Pokud se přihlásíte ke spolupráci, pak vytvářejte podmínky k aktivní
spolupráci. Pokud říkáte, ţe vám záleţí na mínění partnerů a zákazníků, pak jim aktivně
naslouchejte a nechejte se jimi ovlivňovat.
Dokonce i v těţkých časech (nebo právě proto?) chtějí lidé ţít jednodušeji, šetřit energií,
pomáhat druhým a chovat se šetrněji ve prospěch společného dobra. Důleţitý je ovšem
fakt, ţe lidé stále více očekávají stejné chování od společností na trhu. Lidé vyhledávají
ty výrobky, sluţby a maloobchodníky, u kterých cítí stejné zaujetí pro společné dobro,
progresivní myšlení a trvale udrţitelné chování na všech úrovních.

6.     Mluvte jazykem svých partnerů a zákazníků.
Úspěšná komunikace je podmíněná pouţíváním jazyka, kterému druhá strana rozumí.
Zemědělci pouţívají úplně jiný jazyk neţ obchodníci. Pro mladé maminky jsou důleţitá
úplně jiná sdělení neţ pro muţe-gurmány ve středních letech. Přizpůsobte svůj jazyk
těm, s nimiţ hodláte vést dialog.

7.      Očekávejte změny.
Přijetím nových partnerů a jejich paradigmat, myšlení a chápání dochází ke změnám i
ve vaší organizaci. Můţe vyvolat změny ve struktuře, způsobu rozhodování, nebo si
dokonce vynutit výměnu zaměstnanců. Můţe dojít ke změně postupů při vývoji nových
výrobků, ke změně plánování a exekuci marketingových strategií. Jste na tyto změny
připraveni? Jste připraveni uspět a vydat se společně novým směrem?

Pro úspěch v marketingu biopotravin je nezbytné zajistit si podporu a spolupráci celého
spektra dodavatelů, partnerů, spolupracovníků, zainteresovaných skupin a zákazníků.
Pouţití 7 principů usnadní vaší organizaci dosaţení vytyčených cílů a pomůţe vám
vytvářet pevnější a poctivější vazby v dodavatelském řetězci.



   7. Závěr a doporučení
Transparentní trh, poskytující dostatek informací a dat pro rozhodování subjektů na
něm působících, efektivně a spravedlivě fungující dodavatelský řetězec, vzdělaní a
vzdělávající se aktéři trhu a stabilně rostoucí poptávka spotřebitelů zaloţená na důvěře
v systém a kvalitní produkty – to jsou nejdůleţitější předpoklady dalšího úspěšného
růstu podílu v České republice vyráběných bio-potravin na trhu.

Transparentní trh
-   Doporučujeme Ministerstvu zemědělství vést a zveřejňovat pravidelně
    aktualizovanou databázi všech subjektů zapojených do ekologického zemědělství a
    výroby/distribuce biopotravin, včetně kontaktních údajů na odpovědné osoby. Můţe
    to pomoci naplnit poţadavek na maximálně transparentní trh a především napomoci
    efektivní spolupráci jednotlivých subjektů na trhu.

-   Průběţně mapovat a šířit informace a data o trhu, nabídce a poptávce na trhu, vývoji
    cen a spotřebitelských trendů a ty pravidelně zveřejňovat. Vyčlenit dostatečné
    finanční prostředky na tyto činnosti.

Rozvoj nových marketingových příležitostí a možností
Tradiční maloobchodní prodej spotřebitelům, ať uţ prostřednictvím supermarketů nebo
bioprodejen, není jedinou moţností pro rozvoj ekologických trhů. Vedle významného
potenciálu nákupů v rámci veřejných zakázek poskytuje významné příleţitosti sektor
cestovního ruchu, gastronomie a zpracovatelský průmysl a tyto příleţitosti by se měly
rozvíjet.
Ve všech těchto aktivitách by se měla uznávat a povzbuzovat úloha malých a středně
velkých podniků coby jádra ekologického sektoru a nositelů změny a inovace a mělo by
se předcházet nadměrné byrokracii a regulaci.

-  Rozvíjet nové příleţitosti pro odbyt a zpracování v oblasti cestovního ruchu a
   pohostinství
Vedle významného potenciálu nákupů v rámci hromadného stravování, poskytuje
značné příleţitosti také sektor pohostinství. Producenti a výrobci biopotravin by měli
spolupracovat s Českou centrálou cestovního ruchu a profesními asociacemi sektoru
pohostinství s cílem podílet se na zvyšování gastronomické kultury v České republice.
Konkrétně by se měli zaměřit na kvalitu nabídky potravin a společně vytvářet a
podporovat specifické iniciativy pouţívání biopotravin v sektoru hotelnictví, pohostinství
a cestovního ruchu. Domácí a regionálně produkované bio-potraviny a ekoagroturitika
by měly tvořit součást programu rozvoje udrţitelné turistiky v České republice a
propagace České republiky v zahraničí.

-   Vytvořit a realizovat vládní „Program nákupu biopotravin ve státní správě a
    samosprávě“
Cílem je podporovat nákup českých biopotravin (pokud moţno lokálně vyrobených)
organizacemi státní správy a samosprávy a státem zřizovanými a financovanými
organizacemi: školami, nemocnicemi, univerzitami, sociálními zařízeními, armádou a
jinými veřejnými institucemi.
Za prioritu se povaţuje předškolní a školní stravování, stravování v nemocnicích a
v sociálních zařízeních. V rámci pilotních projektů by se měly řešit otázky související
s ekologickou certifikací zařízení hromadného stravování.
Je potřeba zajistit, aby zadávajícím státním orgánům předpisy pro veřejné zakázky při
nákupu potravin, umoţňovaly uvést ve smluvních specifikacích poţadavek, aby
potraviny byly vyprodukovány trvale udrţitelným způsobem, a to na základě
minimalizace dopadů výrobního procesu na ţivotní prostředí. Je třeba věnovat
pozornost tomu, aby při zohledňování environmentálních poţadavků zadávající orgány
dosáhly rovnováhy se sociálními a hospodářskými ohledy a zvláště, aby jejich postup
nevedl k nechtěné diskriminaci místních a českých producentů.

Vláda ČR a orgány státní správy a samosprávy financované ze státního rozpočtu by
měly svým poskytovatelům hromadného stravování doporučovat, aby v jejich jídelnách
a na jednáních zvýšili nabídku jídel a občerstvení z biopotravin.
Inspiraci a know-how k zavádění programu moţno hledat v podobných programech
v Nizozemí, Švédsku, Rakousku, Německu či Itálii.

-   Podpora faremního zpracování bio-produktů, výrobu biopotravin a jejich odbyt přímo
    v regionu
Prodejem zákazníkům přímo na místní nebo regionální úrovni získávají farmáři a drobní
výrobci větší kontrolu nad marketingem a prodejem. Ovoce, zelenina, maso a některé
mléčné výrobky jsou ideální pro faremní zpracování a přímý prodej konečným
zákazníkům. Přímý marketing slibuje zemědělcům větší podíl na trţbě, a tím
pravděpodobně i větší zisk. Pro mnoho menších zemědělců můţe být přidání hodnoty
zemědělským produktům zpracováním a jejich nabídka přímým spotřebitelům
významným zdrojem finanční jistoty. Zemědělci a drobní výrobci, kteří nejsou schopni
konkurence na celostátním trhu, si mohou vybudovat úspěšný, prosperující místní trh.
Zajistit podporu tradičním, řemeslným způsobům zpracování bio-produktů a výroby
biopotravin přímo na farmách (faremní zpracování) zmírněním hygienických a
veterinárních předpisů pro drobné a střední zpracovatele.
Zajistit kvalitní vzdělávání a poradenství ve specifických oblastech zpracování
bio-produktů jak na úrovni zpracovatelských podniků, tak na úrovni řemeslného
faremního zpracování.

Podpořit investice do zpracování bioproduktů na farmách (přidávání hodnoty
produktům) a do výroby biopotravin obecně.

-   Program rozvoje venkova maximálně vyuţít k tomu, aby byla poskytnuta
    ekologickým producentům a výrobcům biopotravin finanční podpora na propagační
    iniciativy: poskytnout podporu na informační a propagační akce, které jsou spojeny
    s certifikovanými ekologickými produkty a biopotravinami.

-   Poskytovat poradenství a vzdělávání aktérům trhu v oblasti prodeje a marketingu
    biopotravin v dosud nevyuţívaných odbytových kanálech: gastronomie, hromadné
    stravování a přímý marketing.

-   Poskytovat vzdělávání a poradenství organizacím v sektoru hromadného stravování,
    hotelnictví, pohostinství a cestovního ruchu při uplatňování bio-potravin

-   Poskytovat poradenství a vzdělávání v oblastech zpracování bio-produktů a výroby
    bio-potravin, včetně řemeslného faremního zpracování.

-   Podporovat vznik místních marketingových iniciativ a sdruţení zemědělců, výrobců,
    obchodníků a spotřebitelů.
Zvyšování spotřebitelské poptávky po bio-potravinách
- Připravit a vést kampaň na vzdělávání veřejnosti s cílem zvýšení povědomí o
   ekologickém zemědělství a důvěry spotřebitelů v bio-potraviny a ekologické
   zemědělství. V rámci České republiky je spotřeba biopotravin na obyvatele a rok jen
   176 Kč, bio-potraviny pravidelně kupuje jen 5 procenta obyvatel. Existuje tedy velký
   potenciál a potřeba zvýšit prodej širší veřejnosti. Pro rozšiřování tohoto trhu je
   zásadní větší osvěta o biopotravinách a jejich přínosech a rozvoj informovanosti
   občanů.

- Aktivně se podílet na zlepšování zdraví veřejnosti
Zvyšovat povědomí o vazbách mezi stravou, prostředím, odkud pochází, výţivou a
zdravím prostřednictvím práce s mládeţí a osobami, které přicházejí do kontaktu se
zdravotními sluţbami, jako jsou těhotné matky, starší občané a osoby trpící nemocemi.
Doporučujeme zahájit jednání s agenturami působícími ve zdravotním vzdělávání v ČR
za účelem zdůraznit společné rysy sdělovaných informací a zájmů.

-   Informačně podporovat aktéry trhu při jejich komunikačních aktivitách s médii a
    zákazníky

-   Vzdělávat maloobchodníky s cílem podpořit propagaci biopotravin v místě nákupu a
    zkvalitnit prodejní argumentaci

Podpora efektivní a férové spolupráce dodavatelského řetězce pro biopotraviny
Fragmentace dodavatelského řetězce pro bioprodukty ztěţuje ekologickým
zemědělcům a menším výrobcům zásobování maloobchodních odbytišť nebo
velkoobchodů. Sdruţováním do skupin mohou zemědělci i výrobci získat přístup
k větším trhům a zvýšit svou schopnost zajistit si přiměřené ceny. To vytváří přínosy
také pro velkoobchodníky a maloobchodníky prostřednictvím zvýšeného mnoţství,
kvality a jednotnosti dodávek.
Distribuční systémy pro některé komodity a marketingové kanály jsou nyní dobře
vyvinuty, ale problémy přetrvávají v lokální distribuci a v přípravě na naplňování
veřejných zakázek v oblasti hromadného stravování.

-    Jednat a spolupracovat s klíčovými maloobchodníky a jejich asociacemi
při prosazování biopotravin, s cílem dosáhnout většího zastoupení českých biopotravin
v maloobchodních řetězcích a zajistit podmínky pro zásobování prodejen bioprodukty
českých ekologických producentů (ovoce, zelenina, brambory, mléčné výrobky, maso).
Podíl maloobchodních řetězců na prodeji biopotravin v roce 2008 v ČR činil 74 %.
Obchodní řetězce představují i do budoucna jedno z nejdůleţitějších odbytišť pro české
ekologické producenty a výrobce. Je nicméně nutné navázat úzkou spolupráci mezi
řetězci a producenty s cílem zajistit co největší podíl nabízených bioproduktů a
biopotravin českého původu při zajištění adekvátní odměny producentům.
Druhým nejdůleţitějším odbytovým kanálem pro biopotraviny jsou specializované
prodejny zdravé výţivy a biopotravin. Pro efektivní fungování trhu s biopotravinami je
spolupráce producent-zpracovatel-(bio) prodejna-zákazník velmi důleţitá.
MZe a zástupci sektoru by měli pracovat s klíčovými maloobchodními řetězci a
nezávislými maloobchody na podpoře a rozvoji trhu pro české výrobky ekologického
zemědělství.
Maloobchodní specializované prodejny s biopotravinami podporovat tak, aby hrály
klíčovou úlohu při poradenství, propagaci v místě prodeje a pomoc s navazováním
partnerství mezi místními producenty a spotřebiteli.

- Vytvořit platformu, zahrnující všechny organizace dodavatelské vertikály, pro rozvoj,
zvyšování efektivity a sniţování nákladů dodavatelského řetězce pro biopotraviny.
Vytvářet spojení v dodavatelském řetězci, a to jak v oblasti nabídky (ekologičtí
zemědělci, velkoobchod), tak v oblasti poptávky (maloobchod, gastronomie, hromadné
stravování).

- Vypracovat návrh opatření na sniţování nákladů a zefektivňování spolupráce
dodavatelského řetězce pro biopotraviny

- Zveřejňovat příklady dobré praxe jak z České republiky, tak ze zahraničí v oblasti
férové spolupráce dodavatelského řetězce

- Zajistit finanční podporu odbytovým druţstvům ekologických producentů, zaměřenou
na propagační a marketingové aktivity. Podporovat rozvoj vhodných distribučních
systémů, zvláště těch, které se týkají místní distribuce a iniciativ v oblasti veřejných
zakázek.

Minimalizovat administrativní zátěž
- Ekologičtí podnikatelé jsou zatěţování prokazováním toho, ţe plní poţadavky
agroenvironmentálních programů a stále narůstajícími právními poţadavky.
Prostřednictvím MZe, SZIF a dalších institucí usilovat o sníţení administrativní zátěţe
vyplývající z účasti v agro-envi programech a z kontrolních inspekcí.


Zdroj dat:
1
 : Český trh s biopotravinami 2009, Mgr. Tomáš Václavík-Green marketing, duben 2009
2:
  Statistická šetření ekologického zemědělství provedená v roce 2009 - zpráva o trhu
s biopotravinami, výstup tématického úkolu MZe ČR č. 4212/2010, Ivana
Darmovzalová, Andrea Hrabalová, UZEI
3:
     Green marketing Cenový BIOmonitor, září 2010

				
DOCUMENT INFO
Shared By:
Categories:
Tags:
Stats:
views:27
posted:6/18/2011
language:Czech
pages:50