Docstoc

proslov_fajfr

Document Sample
proslov_fajfr Powered By Docstoc
					Jan Amos Komenský inspirací pro 3tí tisíciletí
                                                                              Jan Amos Komenský byl schopen zúročit nejen úspěchy a klady, ale i
Jak známo, interpretace díla JAK můţe být velmi rozmanitá.                    utrpení a mínusy svého ţivota. Neresignuje, ale znovu se pouští do práce
Například ani za komunismu jej nebylo moţno vynechat ze školních osnov,       navzdory všem překáţkám. A není to jen jednou, v roce 1656 při poţáru
ovšem byl interpretován „jen jako“ Učitel národů, pokud moţno jako učitel,    Lešna přijde znovu o vše, rukopisy, zejména o celoţivotní dílo Česko-
který překonal své náboţenské předsudky a zcela emancipován od břemene        Německo slovník, atd. Není to příklad hodný následování?
víry, tak mohl poslouţit coby revoluční postava, která otevírala nové         Mně někdy stačí, kdyţ si špatným kliknutím u počítače, vymaţu čerstvě
horizonty poznání. Jako ţák ZŠ v 60. letech si na to dobře pamatuji.          napsaný, ještě neuloţený článek či esej a jsem vyveden z míry, málem
Dnes můţeme být v pokušení vnímat jej pro změnu jako Evropana, jednoho        rozpálen do běla. V takové chvíli mě uklidní a pomůţe, kdyţ si vzpomenu
z praotců myšlenky evropského společenství národů, které ovšem není           právě na Jana Amose. Přitom v porovnání s Komenským, jaká maličkost. V
zaloţeno na vyšších principech a na bratrství – jak to vnímal Komenský, ale   ţivotě však přichází těţší ztráty, v takových situacích je nám příkladem i
na volném pohybu, volném trhu, prosperitě a bezpečí, jako předpokladu pro     povzbuzením.
zajištění pokud moţno bezproblémové a blahobytné budoucnosti.                 Z jeho citátu bych chtěl podtrhnout ještě slůvko – cíl. Dnes mluvíme o tom,
Je skvělé, ţe výstava je propojena s doplňujícími přednáškami, kde je         ţe je třeba mít vize. Někdy jsme alergičtí na ony vize (chápeme to jako
moţnost hlouběji nahlédnout do jeho díla a uvědomit si obrovskou šíři jeho    amerikanismus), ovšem bez vytýčení cílů a vizí, které buď postupně
záběru.                                                                       naplňujeme, nebo musíme měnit, to nejde. Komenský je i v tomto muţem
Ve svém krátkém proslovu chci zdůraznit, ţe Komenský byl především            nadčasovým.
kazatelem, teologem, křesťanským filosofem a posledním biskupem staré
Jednoty bratrské. Osobní víra u něj nebyla jen dobovým koloritem,             2. Nebát se prosazovat nové věci
z dnešního pohledu jakousi historickou nezbytností. V případě Komenského      To jest být otevřený všem poznatkům, které zkvalitní a obohatí lidský ţivot.
je víra východiskem i úběţníkem, ke kterému směřoval celý jeho ţivot a        To je zejména potřebný impuls křesťanské církvi, která často ţije ve
dílo. A právě na půdě křesťanské YMCY bych toto chtěl zdůraznit.              vyjetých tradicích a v zajetí vyjeţděných kolejí a setrvačnosti. Nové
Jako praktický teolog bych rád upozornil na 3 rysy jeho ţivota, které jsou    začátky, jsou vlastně kapitoly jeho pestrého a činorodého ţivota. Kdyţ něco
tak nadčasové, ţe mají co říci i nám občanům 3. tisíciletí a závěrem bych     končí i třeba neslavně, vidí v tom impuls začít něco nového. Věnuje se nejen
připomněl jednu naléhavou výzvu.                                              svým velkým projektům, je ochoten cestovat stovky kilometrů, často pěšky,
                                                                              jen aby splnil moţná nepatrný úkol, který se od něj čeká, ve kterém ovšem
    1. Nenechat se zlomit, odradit – umět začínat znovu (nové kapitoly        vidí moţnost posunout věci k lepšímu.
        ţivota)                                                                Ţijeme v době, kdy díky rozmachu vědy, globalisovanému pojetí ţivota,
Cituji jeho výrok: „Především je třeba vytýčit si vysoký cíl, vyhýbat se      druţicovým technologiím, internetové síti, atd. přicházejí změny a nové
zahálce, nezoufat v nehodách a nikdy neklesat na mysli.“                      věci daleko rychleji, neţ za JAK. Dovedu si dnes představit biskupa a
Doloţme si tento imperativ příkladem z jeho ţivota: V období krátce po        profesora Komenského, jak sedí u svého laptopu, zaplňujíc buffery
bitvě na Bílé hoře (kolem roku 1622) jeho osobní tragedie vrcholí, přijde     harddisku novými smělými koncepty, jak bloguje či komunikuje se
poprvé o všechno. Ztratil manţelku a 2 syny (zahubí je mor), musel opustit    slovutnými profesory akademie věd, hledá nové moţnosti a cesty k poznání,
svůj sbor ve Fulneku, přišel o své ţáky, o knihy, o rukopisy – mnohé ještě    jak burcuje církev svými progresivními postoji, aby vystoupila z šedi
rozepsané, ztrácí naději do budoucnosti a zůstává jen víra v Boha. A právě    průměrnosti a stala se solí a světlem. Přitom, pokud je to jen trochu moţné,
v této pohnuté a beznadějné situaci píše a dokončuje dílo, které jej asi      vystupuje za kazatelnu, aby díky svému charismatu a encyklopedické
nejvíce proslavilo, a ve kterém vystihuje podstatu smyslu ţivota: Labyrint    kapacitě svého mozku, vynášel z biblických knih jak staré poklady, tak
světa a ráj srdce.                                                            nové objevy, a především ţivé, prorocké, aktuální slovo do dnešní doby.
    3. Navzdory nepříznivým okolnostem je možné mít pěkné                      Není to víra zapšklá, uzavřená do kostelních budov, ani bánbíčkářství
        manželství                                                             odtrţené od ţivota, vyčerpávající se v církevní samoúčelnosti, v pochybném
Je znám jeho spisek Přemyšlování o dokonalosti křesťanské, který po            sebevědomém vlastnictví pravdy, víra zcela nesrozumitelná současnému
dopsání posílá téţ své manţelce a připojuje krásný dopis, který začíná         post-křesťanskému člověku. Ne taková víra je karikaturou Boha milujícího
známým: Manželko má milá Magdalenko, klénote můj po Pánu Bohu                  člověka.
nejdražší.                                                                     Mám na mysli víru Komeniovu, pravdivou, autentickou, přitom zranitelnou
S touto milovanou ţenou proţijí krásné chvíle, ale jak bylo zmíněno, i         a moţná nedokonalou a slabou, znovu a znovu těţce prověřovanou. Je to
obrovské těţkosti a je jim dopřáno, aby spolu ţili jen krátce, pouhé 4 roky.   ovšem víra, která spolu s dalšími dvěma sestrami – nadějí a láskou,
JAK se oţenil ještě jednou, s druhou manţelkou Marií Dorotou ţili 24 let a     přesahují nakonec i ţivot a dílo samotného Jana Amose a jako čerstvý
měli 4 děti.                                                                   pramen znovu a znovu vyvěrá v dobách zlých.
Jeho příklad je výzvou pro dnešní dobu, kdy krize manţelství a rodin je        V těchto dnech si budeme připomínat naši nedávnou zkušenost. Píseň Ať
obrovská, 50% rozvodovost, někde i vyšší. Hluboký manţelský vztah              mír dál zůstává s touto krajinou v podání M. Kubišové, jejíţ text je
vzájemné úcty, tolerance, lásky je nedostatkovým zboţím. Místo o               upraveným odkazem z Komenského Kšaftu, rezonoval v listopadu 89
celoţivotní oddanosti manţelů se mluví jen o partnerství, často ve smyslu      s nadějemi miliónů znásilňovaných komunistickou ideologií.
přítel-přítelkyně, nezřídka mající alternativu ve vztahu milenec-milenka.      Proto návrat ke Kristu, to je odkaz stále aktuální, který musí především
Manţelství jako celoţivotní svazek, který společně a věrně čelí těţkostem a    křesťané znovu uchopit, aby se ukázalo, ţe je to víra svébytná, nepodléhající
krizím, aby v zápětí zaţíval radost a uspokojení v harmonickém vztahu, je      erozi času, neboť můţe být Duchem svatým stále oţivována.
dnes velmi vzácným kořením. I v této velmi osobní aţ intimní oblasti je
odkaz JAK výmluvný a inspirující.                                              Jsem rád za skvělý počin ústecké YMCY uspořádat tuto výstavu, a věřím,
                                                                               ţe přispěje k oţivení mnohavrstevného odkazu J. A. Komenského. Nejen
Závěrem připomenu jeho známou výzvu:                                           jako projev úcty a obdivu k tomuto statečnému, pracovitému, charakternímu
    4. Národe český, vrať se ke Kristu                                         a geniálnímu muţi, ale téţ jako čerstvá inspirace pro nás, abychom si
Dnes by tento výrok vyzněl nacionalisticky, proto bych si dovolil malou        uvědomili, ţe ţivotní cíle a touhy nemusejí vycházet jen z nás, ale ţe je
změnu: lidé v české a moravsko-slezské kotlině, vraťte se ke Kristu. Ne        moţné nalézt zakotvení a naplnění v Bohu, který dává našemu bytí nový
k náboţenství či do církve, ale k JK jako zdroji ţivota. Myslím si, ţe uţ      rozměr přesahující naše pozemské horizonty, ke kterému ţivot Jana Amose
jsme se mnohokrát přesvědčili, ţe některé experimenty nemusíme ani             odkazoval a směřoval.
zkoušet, neboť je předem jasné, ţe k cíli nevedou. Zato křesťanská etika,
morálka a zboţnost, na kterých vznikala evropská civilizace, nejsou            Děkuji vám za pozornost.
anachronismem, ale prověřenou hodnotou a existenciální potřebou, stále
platnou. Proto je dobré slyšet tento Komenského odkaz novým způsobem.          Daniel Fajfr
Uvědomuji si ovšem, ţe tento nárok můţe dnes vyznít moralisticky aţ            Úvodní slovo k výstavě o J.A.Komenském, YMCA, Ústí n.L., 16.11.2007
ideologicky. V dnešní době bezbřehého pluralismu, kdy tolerance jako
poţadavek doby, vyţaduje tolerovat i netolerantnost, je takový postoj
podezřelý a zavání úzkoprsostí.
V Komenského podání nejde ale o zákon ani moralizování. Jde o vyšší
principy, které jsou nadčasové a přesahují kaţdou společnost. Je to návrat
k ţivotu, vyvěrající z víry ţivé.

				
DOCUMENT INFO
Shared By:
Categories:
Tags:
Stats:
views:8
posted:5/7/2011
language:Czech
pages:2