prezentace_sidla_2 by xiaopangnv

VIEWS: 0 PAGES: 18

									    Sociologie sídel

      Josef Bernard
Katedra sociologie FF UHK
        Dva hlavní přístupy
k sociologickému zkoumání města
• Na podobě měst, jejich funkcích a
  podobně se podepisují obecné
  společenské jevy a struktura společnosti.
  Jak?
  – Např.: globalizace a vývoj měst
• Město jako kontext sociálních jevů (jaké
  jsou specifické projevy sociálních jevů v
  městském prostředí?)
  – Např: existuje zvláštní městská rodina?
      Základní témata výzkumu
•   Morfologie sídel a její změny
•   Sociální chování obyvatel města
•   Instituce v sídlech
•   Semiotika sídel
•   Aplikované výzkumy
          Příbuzné vědní obory
•   geografie
•   urbanismus a architektura
•   demografie
•   ekologie
•   sociální psychologie, ekologická psychologie
•   regionální ekonomie
•   politologie
•   správní vědy
•   historie
•   etnologie
 Vývoj sociologického uvažování o
 městech – předsociologické teorie

• Úvahy o městech již v antice

• Především jde o dvě myšlenkové linie
  – Hledání ideálního města
  – Spor urbanismu a antiurbanismu
     Hledání ideálního města
• Středověké a novověké utopie
  – Thomas More (16. st.)
     • Město Utopia (6000 rodin)
  – Tommaso Campanella (17. st.)
     • Sluneční stát – kruhový půdorys o průměru 3 km
  – Charles Fouriér (19. st.)
     • Falangy – pracovně obytné obce
        – 1600 lidí, bez dělby práce. Silně komunitní, faktický zánik
          rodin
  – Ebenezer Howard (19./20. st.)
     • Zahradní města, cca 32 000 lidí, rodinné domky
            Antiurbanismus
• Obava z růstu velkoměst již v 16. století
  – Snaha o regulaci Londýna a Paříže
• Myšlenkové vlivy na antiurbanismus
  – Romantismus 18. a 19. století
  – Kulturní kritika
  – Americký liberalismus
  – Utopický socialismus
  – Empirická zjištění o nepříznivých životních
    podmínkách
  Malthusova teorie přelidnění
• Města jako regulátory populačního růstu

• Předpokládá v 19. století postupnou
  změnu o regulace nemocemi k regulaci
  omezením porodnosti
  Klasikové sociologie a město
• Max Weber a středověké město
  – Středověké město má částečnou politickou
    autonomii
  – Pro Webera zárodky moderní společnosti
  – Autonomie dává vznik „městské komunitě“
  – Základem města trh (rovnoprávné vztahy,
    smlouvy)
  – Společná obrana
  – Vlastní soudnictví
  Klasikové sociologie a město
• Ferdinand Tönnies
  – Evoluční pojetí vzniku moderní společnosti
    jako přerodu z Gemeinschaft do Gesellschaft
  – Gemeinschaft
    • Soudržnost díky intimním vztahům, vědomí
      vzájemné závislosti, podobnosti potřeb,
      příbuzenství – typicky venkovské
  – Gesellschaft
    • Soudržnost díky smluvním vztahům,
      individualismus, vlastní zájmy, odcizení – typicky
      velkoměstské
  Klasikové sociologie a město
• Georg Simmel
  – Sociální psychologie městského způsobu
    života
    •   Blazeovaný postoj
    •   Redukce na pracovní sílu
    •   Neosobní svět
    •   Anonymita
    •   Konzum
    •   Racionální kalkul
    •   Podřízení umělému rozdělení času
    •   Osvobození od sociální kontroly
    •   Možnost individuálního rozvoje
     Vlastní sociologie města
Chicagská škola
  – University of Chicago *1892
  – Department of Sociology
• Chicago 1. pol. 20. století
  – Enormně rostoucí
  – Růst založený na přistěhovalectví
  – Kulturní různorodost
  – Neexistence společné tradice
  – Chybějící plánování
    Dvě větve výzkumu Chicagské
                školy
Etnografické studie
    – The Gang
    – The Hobo
    – The Taxi Hall Dancers
• Vše pomocí účastněného pozorování
• Zaměření na specifické a marginalizované skupiny městských
  obyvatel
• Sem lze přiřadit i vlivnou studii o povaze městského člověka (Wirth –
  Urbanism as a way of life)
   Dvě větve výzkumu Chicagské
               školy
Ekologické studie
• Hlavní knihou: Park, Burgess, McKenzie: The City
• Sledování prostorových vzorců skladby obyvatelstva a
  využívaných ploch ve městě
• Snaha o zobecnění a vysvětlení
• Základním východiskem Burgessův koncentrický model
  města
• Burgessův
  koncentrický
  model města
               Sociální ekologie
• přenos biologických ekologických principů do sociálního
  prostředí
   – základní silou formující společenství je soutěžení o zdroje
   – v lidském světě k dělbě práce a k prostorovému rozdělení.
• Ve městě vede k soutěži o nejvýhodnější prostor, ta se
  promítá do ceny pozemků.
• Každý sleduje své zájmy, úspěšnější vytlačují méně
  úspěšné z jejich lokalit, to vede ke vzniku sociální
  morfologie města.
• Výrazně biologická teorie
• Podoba města důsledkem „přirozených sil“ – to dnes
  odmítáno
 Do jaké míry jsou principy sociální ekologie
aplikovatelné na současná česká města (např.
              Hradec Králové)?


• Jaké pohyby obyvatel?
• Jaké komerční aktivity se objevují kde?
• Dochází někde k vytlačování původních
  aktivit?
• Co dalšího kromě soutěžení o výhodné
  pozemky determinuje podobu města?
       Úkol na příští seminář
• Projít produkci Sociologického časopisu z
  let 2001-2011

• Hledat články věnované problematice
  města, bydlení, sídel (venkovských či
  městských), prostorové diferenciaci

• Vypsat, systematizovat (rozdělit podle
  obsahu do kategorií)

								
To top