Documents
Resources
Learning Center
Upload
Plans & pricing Sign in
Sign Out

Bakalarska_prace

VIEWS: 9 PAGES: 66

									                     MASARYKOVA UNIVERZITA
                       PEDAGOGICKÁ FAKULTA

                            KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY




   Tvorba ilustrací a nástin možné modernizace pro českou
  formu Výměnného obrázkového komunikačního systému s
              využitím informačních technologií




                                 Bakalářská práce

                                    Brno 2012




Vedoucí bakalářské práce:                              Vypracoval:
doc. PaedDr. Jiří Eliška                               Michal Weigel
Anotace:
Bakalářská práce se zabývá možnostmi vylepšení některých pomůcek české formy
Výměnného obrázkového komunikačního systému (dále jen VOKS), určeného pro
alternativní komunikaci jedinců s postižením. Práce je rozdělena na dvě části, tedy část
praktickou a teoretickou. Jednou z pomůcek výše zmíněného komunikačního systému je
soubor černobílých obrázků, které ilustrují vybraná slova užívané v komunikaci.
Výstupním produktem této práce je celkem 396 barevných ilustrací, které lze využít při
používání komunikačního systému VOKS. Práce se navíc pokouší nastínit možnou
cestu modernizace tohoto komunikačního systému za pomoci informačních technologií,
zejména pak s využitím přenosných počítačových přístrojů disponujících dotykovou
obrazovkou (tzv. „tabletů“). Tato možná modernizace se zaměřuje na počítačové
zpracování komunikační knihy, která slouží jako prostředek pro komunikaci v metodice
VOKS a je doposud vyráběna zejména za pomocí šanonů, papírů, fóliových obalů a
suchých zipů. Počítačově utvořená komunikační kniha je zpracována prakticky, a to ve
formě internetové aplikace s vlastní grafickou realizací. Teoretická část je pak
průvodním dokumentem, který doplňuje a podporuje praktický výkon bakalářské práce.



Klíčová slova:

Alternativní komunikační systém, Výměnný obrázkový komunikační systém,
komunikační kniha, komunikační symboly, obrázkové ilustrace, internetová aplikace



Annotation:
Bachelor thesis deals with the possible improvement for some aids of the czech
modificated version of the Picture Exchange Communication System (hereinafter called
"VOKS"), an alternative communication system intended for individuals with
disabilities. The work is divided into two parts, the practical and the theoretical part.
One of tools that using the communication system above is a set of black and white
images that illustrates selected words used in communication. Output product of this
work is overall 396 color illustrations that can be used in communication realised by
VOKS. Moreover this work is trying to suggest possible ways for modernization of this
communication system with use of information technologies, especially with use of
portable computers equipped with a touchscreen, so-called "tablet". This possible
modernization is based on a computer realization of the communication book (VOKS
tool). This aid is so far created by using materials like office files, flush folders, papers
and dry zippers. The computer created communication book is processed by practicaly
in an internet application modification with very own graphic realization. The
theoretical part of this work is something like an accompanying document, what
complements and supports the practical performance of the Bachelor thesis.



Keywords:

alternative communication system, Picture Exchange Communication System,
communication book, communication symbols, image illustrations, internet application
Prohlášení

Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracoval samostatně, s využitím
pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s
Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se
zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.



                                    Podpis ………………………………………………




Pozn.: Hlavní částí bakalářské práce je praktický výkon (soubor ilustrací, tvorba
internetové aplikace a její grafiky).
Rád bych touto cestou vyjádřil poděkování panu doc. PaedDr. Jiřímu Eliškovi za jeho
cenné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Rovněž bych chtěl poděkovat
paní PhDr. Barboře Bočkové, Ph.D. za vstřícnost a pomoc při získání potřebných
informací a podkladů.

                                  Podpis ………………………………………………
Obsah
Úvod .................................................................................................................................. 1
1. Komunikace .................................................................................................................. 2
   1.1 Alternativní a augmentativní komunikace............................................................... 2
2. Výměnný obrázkový komunikační systém ................................................................... 3
   2.1 Cíl systému VOKS .................................................................................................. 4
   2.2 Klienti, uživatele VOKS systému ........................................................................... 4
   2.3 Metodika .................................................................................................................. 5
   2.4 Pomůcky ke komunikaci ......................................................................................... 5
3. Praktická část bakalářské práce ..................................................................................... 7
   3.1 Vysvětlení použitých pojmů .................................................................................... 8
   3.2 Návrh a realizace obrázkového souboru.................................................................. 9
       3.2.1 Postup práce .................................................................................................... 10
       3.2.2 Styl zpracování ............................................................................................... 11
       3.2.3 Zařazení obrázků do kategorií ........................................................................ 11
       3.2.4 Použití vytvořených symbolů ......................................................................... 12
   3.3 Internetová aplikace – počítačová verze komunikační knihy................................ 12
       3.3.1 Postup práce .................................................................................................... 13
       3.3.2 Programátorská stránka, struktura internetové aplikace ................................. 14
       3.3.3 Grafické zpracování uživatelského prostředí .................................................. 16
       3.3.4 Jak pomůcku používat .................................................................................... 19
       3.3.5 Kompatibilita .................................................................................................. 21
Závěr ............................................................................................................................... 22
Resumé ............................................................................................................................ 23
Summary ......................................................................................................................... 23
Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 24
Seznam příloh.................................................................................................................. 25
Úvod

         V průběhu svého studia na vysoké škole jsem absolvoval předmět, který se
zabývá alternativní komunikací jedinců se zdravotním postižením. Otázka alternativní
komunikace mě velice zaujala. Díky tomuto předmětu jsem získal nejen bohaté znalosti
z této oblasti, ale také inspiraci pro svoji tehdy ještě budoucí bakalářskou práci. Již
mnoho let se zabývám grafickým designem, zejména pak webdesignem. Tento zájem
byl pak ještě více prohlubován během studií na Pedagogické fakultě. Napadlo mě tedy
proč své zájmy nespojit a vytvořit tak, dovolil bych si říci, mezioborovou bakalářskou
práci.
         Z hlediska alternativní komunikace mě nejvíce zaujaly systémy, které ke
komunikaci využívají obrázků, symbolů a piktogramů. Takto jsem tedy postupně
přicházel na nápad, který mě zavedl až k samotnému tématu bakalářské práce, tedy
tvorbě souboru obrázků a nástinu možné modernizace pro Výměnný obrázkový
komunikační systém (dále jen VOKS). Pro zmíněný systém byl soubor obrázků již
samozřejmě vytvořen, avšak pouze v černobílé formě a s nestejnorodým rukopisem,
který byl způsoben prací více autorů s rozličnými výtvarnými schopnostmi. Dal jsem si
tedy ta cíl, vytvořit sadu barevných komunikačních symbolů určených právě pro tento
systém. Jak jsem již víše zmínil, cíle své práce jsem si stanovil dva, tím druhým byla
modernizace VOKS s využitím informačních technologií, zejména pak s využitím
přenosných počítačových přístrojů s dotykovou obrazovkou, tzv. „tabletů“. Tato
modernizace je zaměřena na modifikaci komunikační pomůcky systému VOKS, zvané
komunikační kniha, kterou jsem převedl do počítačové podoby internetové aplikace.
         Jak z textu vyplývá, bakalářská práce má hlavně vizuální podobu. Tato
teoretická část má charakter „průvodního dokumentu“, který práci doplňuje. Obrázkový
soubor s komunikačními symboly ve zmenšeném formátu je připojen do sekce příloh
této bakalářské práce. Internetovou aplikaci je pak možno odzkoušet po předchozí
dohodě s autorem práce.




                                             1
1. Komunikace

       Slovo komunikace pochází z latinského slova communicatio, jehož význam je
možno vyložit jako spojování, sdělování, či přenos. Komunikace se významně podílí na
rozvoji osobnosti každého jedince a slouží také k utváření mezilidských vztahů.
Schopnost komunikace je pro život lidí velice důležitá, hlavně díky komunikaci totiž
dochází ke vzniku a rozvoji společenství, pro něž je typické sdílení určitých hodnot a
významů, které jsou sdíleny právě za pomoci komunikační interakce. (Klenková, J. in
Pipeková, J. 2010)
       Řeč je typickým komunikačním rysem lidské populace. Nejedná se o vrozenou
schopnost, avšak narozením většinou získáváme určité dispozice, které později
rozvíjíme pomocí verbální interakce se svým okolím. V souvislosti s řečí mluvíme o
dvou pojmech, které s ní bezprostředně souvisí, tedy o řeči zevní a vnitřní. Zevní řeč je
realizována za pomoci mluvních orgánů. Vnitřní řeč je pak v kompetenci mozku a jeho
hemisfér a slouží k chápání, ukládání a formulaci myšlenek. (Klenková, J. in Pipeková,
J. 2010)
       „Řeč lze definovat jako biologickou vlastnost člověka, systém, kterým lze
přenášet informace pomocí jazyka“ (Škodová, Jedlička a kol., 2003, s. 89).
       Komunikace se řadí k nejzákladnějším životním potřebám každého člověka a
jejím účelem je sociální interakce. Někteří z nás však bohužel nedisponují takovými
kompetencemi, aby se u nich mohla komunikace v klasické řečové formě uskutečnit. U
těchto jedinců je nutné najít cesty, jak jim zprostředkovat výměnu informací a interakci
s okolím. (Janovcová, 2010)



1.1 Alternativní a augmentativní komunikace


       Z. Janovcová (2010, s. 16) definuje cíl alternativní a augmentativní komunikace
(AAK) takto: „Cílem AAK je umožnit jedincům se závažnými poruchami
komunikačního procesu aktivní dorozumívání, to je zprostředkování, usnadnění a
rozšíření komunikace těm osobám, jejichž mluvená řeč je jen málo srozumitelná nebo je
jim znemožněna.“
       Dle Klenkové (2006) je nutné rozlišovat dva odlišné pojmy, a to pojem
„alternativní a augmentativní komunikace (AAK)“ a „systém alternativní a

                                            2
augmentativní komunikace (systém AAK). Zkratka AAK je zástupcem obecného
pojmu, který vyjadřuje určitý přístup, ten je však možno uskutečnit odlišnými postupy.
Pod pojmem systém AAK rozumíme komplex postupů a prostředků, které užívá určitý
jedinec k rozvoji svých komunikačních schopností a dovedností.


Systémy alternativní komunikace

       Základním stavebním kamenem těchto komunikačních systému je náhrada
mluvené řeči, jejich cílem však není přirozené řečové projevy nijak omezovat, či
potlačovat. Výzkumy a samotné užívání těchto systémů dokonce prokazují jejich
pozitivní vliv při budování mluvené řeči a podpoře jejího vývoje. Mezi systémy
alternativní komunikace patří například: Výměnný obrázkový komunikační systém
(VOKS), Znakový jazyk, Znakovaná čeština a další. (Janovcová, 2010)

Systémy augmentativní komunikace

       Název je odvozen z latinského slova augmentare, které znamená zvětšovat, nebo
rozšiřovat. Jak již původ slova napovídá, tyto systémy jsou zcela odlišné od systémů
alternativní komunikace. Jejich cílem je podpora již existujících komunikačních
schopností s tendencí pro zvýšení jejich kvality. Jako zástupce těchto komunikačních
systému je možno jmenovat například: Makaton, prstová abeceda, Cued Speech a jiné.
(Janovcová, 2010)



2. Výměnný obrázkový komunikační systém

     Jedná o českou modifikaci komunikačního systému, původem vzniklého v
zahraničí, zvaného Picture Exchange Communication System (PECS), který byl
vytvořen speciálně pro děti s poruchami autistického spektra. Systém pracuje s metodou
komunikace za pomoci vizuálních symbolů, které se v prvních lekcích metodiky užívají
pro výměnu za reálné předměty (hlavně pamlsky). Tato výměna je velice motivující a
postižený jedinec pak brzy pochopí smysl takové „obrázkové komunikace“. Skvělých
vlastností tohoto systému si při svém pobytu v zahraničí všimla PhDr. Margita
Knapcová, která později systém upravila pro potřeby českého prostředí a navíc jej
obohatila o odlišné postupy a metody, díky kterým získává česká modifikace svérázné
rysy. Jako název metodiky byl zvolen Výměnný komunikační systém (VOKS).

                                           3
Samotný komunikační systém byl vyzkoušen na několika osobách, přičemž byla
ověřena funkčnost této české modifikace s výbornými výsledky. Užití systému se
osvědčilo nejen u jedinců s poruchami autistického spektra, ale také u osob s jinými
typy postižení, zároveň byl zaznamenán pokles agresivity, větší spokojenost a
samostatnost uživatelů. (Knapcová, 2006)




2.1 Cíl systému VOKS

       Hlavním cílem je rychlé získání schopnosti komunikovat, ta zpřístupní jedinci
možnost výměny informačních obsahů se svým okolím, a umožní mu tak sdělovat své
pocity a potřeby. Díky významným motivačním činitelům toho systému se klienti
rychle naučí proč komunikovat a také způsob jak proces komunikace uskutečnit.
Metodika VOKS již od prvních výukových lekcí vede klienta k iniciativnímu přístupu
ke komunikaci, tedy snaží se, aby právě samotný klient byl ten, který bude iniciátorem
zrodu komunikační situace. Důraz je kladen hlavně na nácvik komunikace v rámci
běžných životních situací. (Knapcová, 2006)



2.2 Klienti, uživatele VOKS systému

       Výměnný obrázkový komunikační systém je stejně jako jeho zahraniční verze
určen především pro osoby s poruchami autistického spektra (PAS). Je výborný hlavně
z hlediska zohlednění jejich specifických problémů, jako jsou určitá úskalí verbální
komunikace a problémy s navazováním sociálních kontaktů. Mimo osob s poruchami
autistického spektra lze VOKS využít také u klientů s jinými typy postižení. Například
u dětí s Downovým syndromem je možnost systém využívat před stádiem, než jsou
schopni používat srozumitelnou řeč. (Knapcová, 2006)
       Věková skupina uživatelů není pro tento systém nijak omezena, lze jej začít
využívat v jakémkoli věku. Výhodou je fakt, že ačkoli se jedna o alternativní systém
komunikace, rozvoji řeči nijak nepřekáží, právě naopak. (Knapcová, 2006)
       Předpoklady pro zvládnutí VOKS klientem zformulovala M. Knapcová (2006, s.
8) následovně: „Systém vychází z předpokladu, že klient bezpečně zvládá diferenciaci
reálných předmětů (na úrovni reprezentační – klient je schopen pochopit k čemu určitý

                                            4
předmět slouží). S metodou Výměnného obrázkového komunikačního systému by se
nemělo začínat, dokud není zřejmé, že se klient domáhá předmětu přímou cestou.“



2.3 Metodika

       Metodika VOKS vznikla na základě modifikace zahraničního systému
alternativní komunikace PECS. Tato verze byla upravena nejen vzhledem k jazykovým
odlišnostem českého jazyka, avšak také z hlediska změny některých postupů, jejich
úpravou, či záměrným vyřazením. Díky tomu vznikla metodika nová, která nabyla zcela
osobitých rysů. (Knapcová, 2006)
       Rozdílnost české formy komunikačního systému od své „mateřské“ verze již
byla zmíněna víše. Kromě faktu, že je celá metodika přizpůsobena odlišnostem češtiny
(např. skloňování), je navíc odlišná výším počtem a podrobnějším zpracováním
jednotlivých výukových lekcí. Ve svých lekcích dává pokyny zvlášť pro
komunikačního partnera a zvlášť pro asistenta. Metodika je dále obohacena o nové
postupy a alternativní kroky pro případ nefunkčnosti kroků původních. Obsahuje navíc
příklady a ukázky konkrétních nácvikových situací, fotografické ilustrace jednotlivých
postupů a dokonce také příběhy klientů. Všechny tyto přídavky ještě více podtrhují
názornost a přehlednost celé metodiky. (Knapcová, 2006)
       Samotná metodika je rozdělena na dvě části, tedy část přípravnou a část, která
obsahuje výukové lekce. První část nám podává základní informace ohledně učitelů
VOKS, vhodném prostředí a pomůcek pro komunikaci. Kromě toho také obsahuje
přípravnou lekci, která se věnuje výběru odměn, tedy postupu nutného pro zahájení
nácviku metodiky VOKS. Druhou část pak tvoří samotné výukové lekce, které jsou
rozděleny na hlavní a doplňkové. Hlavní lekce jsou zaměřeny na nácvik samotného
způsobu komunikace. Lekce doplňkové se pak zaměřují na rozvoj obrázkové slovní
zásoby a různých doplňkových činností (např. postup při navazování očního kontaktu
apod.). (Knapcová, 2006)

2.4 Pomůcky ke komunikaci

Komunikační symboly
       V době zavádění metodiky byl průběžně vytvořen soubor černobílých
komunikačních symbolů sloužící pro potřeby komunikace. Obrázky si však můžeme

                                           5
vytvořit sami dle individuálních potřeb klienta, je možné využit také piktogramů, či
fotografií. Nad obrázky se umísťují jejich názvy, které se píší velkými tiskacími
písmeny. Uvedené názvy napomáhají při komunikaci s osobou, která nemusí být
s významem ilustrací vždy obeznámena, navíc do budoucna počítají s cestou případného
globálního čtení. (Knapcová, 2006)
Co se týče přípravy komunikačních symbolů, jako vhodný rozměr obrázků se uvádí 5x5
cm. Rozměry je však samozřejmě možné upravit dle individuálních potřeb klienta.
Samotný obrázek je pak zataven do laminovací fólie a na rubovou stranu je umístěn
suchý zip. (Knapcová, 2006)


Nosiče obrázků

  a) Komunikační tabulka
       Základním nosičem komunikačních symbolů je komunikační tabulka, tvořená z
       papírů formátu A4, průhledných fóliových obalů a suchého zipu. V průběhu
       výukových lekcí těchto tabulek přibývá, ty se proto následně sdružují do
       komunikační knihy. Jednotlivé tabulky jsou od sebe barevně odlišeny podle
       toho, pro jaký typ obrázků jsou určeny. (Knapcová, 2006)


  b) Komunikační kniha
       Pomůcka je tvořena kroužkovým pořadačem obsahujícím komunikační tabulky
       a větný proužek. Větný proužek je koncipován tak, aby mohl vyčnívat z šanonu,
       pro lepší manipulaci, ven a slouží uživatelům jako malý nosič symbolů, na který
       umísťují obrázky za sebou a vyjadřují tak svá sdělení. Větný proužek má šedou
       barvu a disponuje páskem suchého zipu pro snadné přichycení komunikačních
       symbolů. (Knapcová, 2006)


  c) Tematické komunikační palety
      Jedná se o nosič obrázků s vybranými symboly, které se v dané místnosti
      (jídelna, pokoj apod.) užívají nejčastěji. Komunikační paleta je tvořena pevným
      materiálem, který umožňuje přichycení suchého zipu. (Knapcová, 2006)




                                            6
  d) Komunikační taška
      Jedná se o odlehčenou verzi komunikační knihy, která je vyrobená z textilní
      látky. Tvar i struktura komunikační tašky je velice podobná komunikační knize.
      Využívá se pro mobilní použití, její výhodou je právě nižší hmotnost a
      uzpůsobení pro nošení přes rameno. Tento typ tašky je k dispozici pouze na
      zakázku. (Knapcová, 2006)



3. Praktická část bakalářské práce

       Výsledkem praktické části této bakalářské práce jsou dva, spolu související
produkty určené pro obohacení metodiky Výměnného obrázkového komunikačního
systému. Jedná se o soubor barevných komunikačních symbolů a internetovou aplikaci,
která je počítačovým zpracováním jedné z hlavních pomůcek tohoto komunikačního
systému.
       Vytvořený soubor obrázků k alternativnímu komunikačnímu systému VOKS
obsahuje celkem 396 barevných komunikačních symbolů rozdělených do tematických
kategorií. Inspiraci pro některé obrázky byla čerpána z již vzniklého souboru obrázků,
který byl vytvořen v souvislosti s metodikou tohoto systému. Ilustrační obrázky jsou
zpracovány za pomoci počítačového programu.
       Zhotovená internetová aplikace je vlastně počítačovým zpracováním
komunikační knihy, ta v metodice VOKS představuje jednu z důležitých pomůcek pro
komunikaci. Inspiraci pro kompozici a grafické zpracování uživatelského rozhraní
aplikace jsem čerpal z původní verze komunikační knihy, zároveň jsou zde také
zohledněna pravidla metodiky (např. barevné rozlišení komunikačních tabulek).
Výhody počítačové verze představují hlavně větší dostupnost a snadnější manipulaci.
Větší dostupnost je zjištěna díky internetovému zpracování, které umožňuje využívat
komunikační knihu kdekoli v dosahu internetového signálu. Snadnější manipulace je
pak zajištěna jak díky hmotnosti využívaných počítačových přístrojů, tak díky samotné
manipulaci s obrázky na dotykové obrazovce. Tato aplikace je určená primárně pro
přenosné počítače s dotykovou obrazovkou, vybavenými systémem Android. Lze ji
však bez problému používat také na klasických počítačích, které pro ovládání využívají
myš nebo touchpad.



                                           7
3.1 Vysvětlení použitých pojmů

       Před samotným rozborem výsledků mé práce je nutné vysvětlit některé pojmy,
které se týkají počítačové grafiky a informačních technologií.

Rastrový obrázek se označuje typ obrázku, který se skládá z jednotlivých barevných
bodů, přičemž počet těchto bodů určuje jeho kvalitu a počet obsažených barev pak jeho
barevnou hloubku. (Slowík, 2006)

Webdesign definuje C. Eccher (2005, s. 16) následovně: „Webdesign je nejednoznačný
termín. Různí weboví profesionálové jej definují různě. Jeden by jej například mohl
definovat jako proces programování podpůrných funkcí webu, jiný by jej mohl popsat
jako návrh vzhledu, jehož pomocí se identifikuje společnost nebo jednotlivec, kterému
daný web patří. Obě tyto definice jsou přitom v podstatě správné.“


Vektorový obrázek je tvořen jednotlivými (geometrickými) objekty. Tento typ obrázku
se vytváří za pomocí nástrojů jako elipsa, úsečka, křivka, text, výplň a v neposlední řadě
také obrys. Výsledný obrázek pak vzniká různým skládáním a deformací základních
tvarů. (Roubal, 2003)

Tablet (počítač) definuje redakce internetového magazínu Extra Notebook (2011)
následovně: „Tablet je mobilní počítač, větší než mobilní telefon nebo PDA,
integrovaný do dotykového displeje a primárně ovládaný dotykem obrazovky.
Klávesnice na displeji nebo digitální pero je používáno častěji než klávesnice fyzická.“


Android je operační systém pro mobilní zařízení vytvořený společností Google a
společenstvím Open Handset Alliance. (Burnette, 2009)

Internetový prohlížeč (browser) se nazývá program, který nabízí možnost prohlížení
internetových zdrojů. Umožňuje jejich vyhledávání, načítání a zobrazení. (Havelka a
kol., 1997)

Internetová aplikace je typem aplikace, která pro zobrazení svého uživatelského
rozhraní využívá internetového prohlížeče (Gála, Pour a Toman, 2006)

PHP je skriptovací programovací jazyk, který je vhodný pro programování
internetových stránek. (Leiss, O., Schmidt, J. 2007).



                                            8
Javascript je často používaným programovacím jazykem při tvorbě internetových
stránek. Jeho výhodou je fakt, že se zapisuje přímo do struktury HTML kódu stránek.
Jedná se o takzvaný klientský skript, což znamená, že se program nejprve odešle do
webového prohlížeče klienta, a tam je teprve zpracován. (Chromý, 2005)

XHTML je značkovacím jazykem, který slouží pro tvorbu hypertextových dokumentů
v prostředí internetové sítě. (Procházka, 2011)

Kaskádové styly (CSS) nám nabízejí možnost formátovat dokumenty XHTML a
určovat tak vzhled jejich jednotlivých prvků. Výhoda kaskádových stylů spočívá
v oddělení definice vzhledu a samotného dokumentu, což výrazně zpřehledňuje práci.
(Druska, 2006)

JQuery je javascriptová knihovna obsahující již vytvořené kódy, které je možno využít
při tvorbě webových stránek. (Holzner, 2009)



3.2 Návrh a realizace obrázkového souboru
         Tato podkapitola se zaměřuje na doplnění a teoretické podtržení první části
praktického výkonu bakalářské práce, tedy tvorbu souboru komunikačních symbolů pro
Výměnný obrázkový komunikační systém. Podrobně je zde popsán nejen celý postup
práce při zhotovování výsledného obrázkového souboru, ale také styl jeho zpracování a
otázka využitelnosti v praxi. Všechny vytvořené komunikační symboly lze nalézt
v přílohách této bakalářské práce, avšak pouze ve zmenšené formě. V případě zájmu o
komunikační symboly v originální velikosti, kontaktujte autora (email:
minfe3@gmail.com).




Obr. 1: Ilustrační obrázek komunikačních symbolů




                                                   9
3.2.1 Postup práce
          Z počátku bylo nutné ujasnit si, pro jaká slova se vlastně ilustrace budou
vytvářet, tedy vytvořit si jakýsi „výběr“. Pro tento účel byl využit již vzniklý obrázkový
soubor systému VOKS, který posloužil jako určitá „osnova“, která napovídala pro jaké
slova symboly vlastně tvořit. Vzhledem k velkému počtu komunikačních symbolů
původního obrázkového souboru však nebylo možné postupovat zcela lineárně. Výběr
bylo nutno redukovat vzhledem k časovému plánu bakalářské práce. Proces redukce
probíhal na základě četnosti potřeby jednotlivých symbolu, tj. z původního obrázkového
souboru byla vybrána nejpoužívanější slova, ta méně používaná byla z výběru odebrána.
Na konci tohoto kroku bylo nejen jasné, pro jaké slova se ilustrace budou vytvářet, ale
také jejich počet, což bylo nesmírně důležité vzhledem ke stanovení denního limitu
výroby obrázků.
          Tvorba obrázkových ilustrací se nesla nejprve ve znaku návrhů zhotovovaných
buď tužkou na papír, nebo fotografováním ilustrovaných předmětů. V této fázi byly
hledány nejvhodnější nápady, jak zpracovat obrázky s důrazem na co největší možnou
názornost a obecnou platnost. Inspirace pro některé obrázky byla čerpána z původního
obrázkového souboru metodiky Výměnného obrázkového komunikačního systému,
mnoho návrhů však vzniklo za pomoci vlastní autorovy invence.
          Jakmile byly návrhy hotové, nastala potřeba najít nejvhodnější cestu jakým
způsobem obrázky zpracovat. Jelikož se dnešní doba nese hlavně ve znaku
informačních technologií, nástrojem pro tvorbu finálních komunikačních symbolů se
stal počítač. V dalším kroku bylo nutné nalézt ten nejvhodnější program (software).
Jelikož se jednalo o tvorbu symbolů, bylo nejvhodnější zvolit program pro práci s 2D
grafikou. Na trhu se dnes nabízejí dva typy programů pro dvourozměrnou grafiku, jedná
se o programy využívající vektorové a rastrové zpracování grafiky. Pro potřeby práce je
jednoznačně vhodnější volba vektorového programu, a v tomto duchu bylo také
učiněno. Jako nástroj pro výsledné zpracování návrhů byl zvolen program InkSpace1.
Tento program splnil veškeré požadavky a je navíc zcela zdarma.
          Za pomoci programu InkSpace a jeho nástrojů byla vytvořena finální podoba
komunikačních symbolů. Jako formát pro realizaci obrázků byl zvolen list A4, který byl
kompozičně rozdělen tak, aby se na něj dalo umístit vždy 12 symbolů. Takovýchto
stránek vzniklo postupem času 33, ve finále pak tyto listy obsahovaly celkem 396


1
    Více informací na www.inkscape.org

                                              10
barevných ilustrací. Každý list s obrázky byl vyexportován do obrázkového formátu tak,
aby mohl být umístěn v příloze této bakalářské práce. Export byl proveden také u
každého symbolu samostatně, protože obrázky se následně využily pro druhou část
praktického výkonu této práce (internetovou aplikaci).


3.2.2 Styl zpracování

       Všechny obrázky jsou zpracovány s ohledem
na moderní trendy, kterými se dvourozměrná
vektorová grafika ubírá. Jsou zde využity iluzivní
trojrozměrné efekty typu stínů objektů, lesků povrchů
a další. Díky těmto efektům dostávají obrázky občas
až fotografický ráz (viz obr. 2). Některé méně výrazné

ilustrace (například z důvodu světlé barevnosti) jsou    Obr. 2: Příklad grafického zpracování
                                                         obrázkové ilustrace
navíc obtažené konturou ve tmavší barvě sousední
plochy. Ilustrace jsou většinou vyhotoveny na bílém pozadí se stínem, který naznačuje
prostorové umístění předmětu. Stíny hrají důležitou roli například v kategorii předložek,
kde je nutné názorné předvedení objektů v prostoru (např. předložka nad). V souboru
jsou však také ilustrace, které disponují barevně zpracovaným pozadím. Jedná se
zejména o takové obrázky, jejichž povaha takové znázornění pozadí přímo vyžaduje.
Příkladem mohou být obrázky ročních období, kde je využito stromu jako objektu a
přírodní dění pak znázorňuje ono pozadí. Každý ilustrovaný obrázek je obalen černým
rámečkem, který celý symbol ohraničuje. V horní části rámečku je tučně, velkými
písmeny nadepsán název pro daný obrázek. Všechny nadpisy symbolů jsou
koncipovány v bíle barvě na černém pozadí (kvůli výraznosti).


3.2.3 Zařazení obrázků do kategorií
       Pro snadnější orientaci v obrázkovém souboru jsou jednotlivé komunikační
symboly zařazeny do kategorií. Inspiraci pro zařazení obrázků do kategorií jsem opět
čerpal z původního obrázkového souboru metodiky VOKS. Některé kategorie se však
liší, či byly zcela odebrány. Důvod těchto změn je poměrně jasný, vzhledem ke značné
redukci počtu komunikačních symbolů (vzhledem k původnímu souboru) bylo nutné
takové změny realizovat.
       Celkem vzniklo 33 kategorií, které rozdělují obrázky do skupin dle tematického
začlenění a usnadňují tak vyhledávání symbolů v souboru.
                                           11
3.2.4 Použití vytvořených symbolů
       Vypracované ilustrační obrázky lze využít jak standartní cestou metodiky
Výměnného komunikačního systému (viz. Kapitola 3.4), tak i v případě počítačového
zpracování komunikační knihy, která je součástí této bakalářské práce. Díky tomu je
možné oba způsoby kombinovat a využívat tak jejich předností.


   a) Klasická cesta metodiky VOKS
              Jednotlivé symboly, vytvořené v této bakalářské práci je nutno před
       samotným použitím náležitě upravit pro potřeby komunikačního systému
       VOKS.
              Nejprve je samozřejmě nutné vytisknout, či jiným způsobem
       získat stránky s komunikačními symboly.
              V dalším kroku pak postupujeme dle pokynů M. Knapcové (2006), která
       ve své publikaci uvádí postup výroby s použitím laminovacího stoje, laminovací
       obálky a suchého zipu. Dle tohoto návodu se nejprve zataví obrázek do
       laminovací fólie a následně se do středu jeho rubové strany nalepí dva proužky
       obou částí suchého zipu.


   b) Užití symbolů v počítačovém zpracování komunikační knihy
              Vytvořené komunikační symboly je možné využívat také v počítačové
       verzi komunikační knihy (viz. Kapitola 3.3), která je pro jejich používání přímo
       uzpůsobena. Tato internetová aplikace disponuje komunikačními symboly ve
       vysokém rozlišení, díky kterému je možné ostré zobrazení obrázků i na větších
       počítačových obrazovkách.
               Není zde třeba jakýchkoli úprav ze strany klienta, obrázky jsou v online
       komunikační knize nahrané, připravené k použití. Uživatelé zde pouze určí,
       které obrázky budou využívat a které naopak ne.



3.3 Internetová aplikace – počítačová verze komunikační knihy


       Tato podkapitola je věnována teoretické opoře druhé části praktického výkonu
bakalářské práce, kterým je počítačové zpracování komunikační knihy (pomůcky
systému VOKS). Vytvořený nástroj si bere inspiraci z původní, „nepočítačové“

                                          12
komunikační knihy a snaží se ctít jejích principů a zásad. Je zde popsán postup a způsob
práce, jednotlivé části internetové aplikace, otázka kompatibility s různými operačními
systémy (hlavně pak internetovými prohlížeči), a v neposlední řadě také manuál jak
počítačovou komunikační knihu používat.
Jak tato pomůcka v praxi vypadá, a jak se
používá, lze přibližně ilustrovat na obrázku
vpravo (viz. Obr. 3). Webová aplikace je
přístupná na internetu, avšak adresa zde ze
strategických důvodů není uvedena.
V případě zájmu o její používání, či
odzkoušení, kontaktujte autora pomocí
                                                   Obr. 3: Ilustrace práce s počítačovou verzí
emailu (minfe3@gmail.com).                         komunikační knihy



3.3.1 Postup práce
       V prvé řadě bylo nejdůležitější navrhnout funkční schéma celé aplikace a ujasnit
si, jaké technologie a programy budou pro vlastní práci potřeba. Po navržení takového
schématu bylo jasné, že práce bude vyžadovat určité programátorské dovednosti, proto
byla tvorba jistých části aplikace přenechána do rukou zkušených programátorů. Kód
některých méně složitých částí aplikace jsem se však rozhodl vypracovat sám, na
základě svých vlastních dovedností.
       V dalším kroku byl dle funkčního schématu navržen možný vzhled jednotlivých
částí aplikace. Tyto návrhy měly zatím charakter pouhé kresby na papír, bylo totiž nutné
rychle vytvořit hrubý návrh, podle kterého se pak programátorskou cestou vytvářely
jednotlivé prvky internetové aplikace.
       Následující krok se nesl ve znaku volby vhodných programů pro zpracování jak
zdrojových kódů některých částí internetové aplikace, ale také pro jejich grafické
ztvárnění. Jelikož se ze strany programování jednalo o jednodušší úkony, pro jejich
realizaci bohatě posloužil poznámkový blok, který je součástí snad každého operačního
systému. Vzhledem ke grafickému zpracování však již bylo třeba volit více
profesionální nástroj, za pomoci kterého lze zpracovat moderní a přehledné uživatelské
prostředí. Jako nejvhodnější kandidát se pro tento úkol jevil program InkSpace (použitý
také v první části praktického výkonu bakalářské práce), a ten byl nakonec zvolen. Jeho
hlavní výhoda spočívá v úspoře finančních prostředků, je totiž zdarma. Ačkoli je
program InkSpace bezplatný, bez problému v něm lze vytvářet kvalitní grafiku.

                                              13
       Jakmile bylo vše rozvrženo a naplánováno, začalo se nejdříve programovat a
celkově po funkční stránce skládat internetovou aplikaci. Je nutné také podotknout, že
zde byly využity některé již hotové funkce a skripty, které jejich autoři poskytli
k volnému šíření na internetu pod licencemi, které dovolují jejich úpravu a využití. Na
konci tohoto kroku byla v podstatě hotová kostra celé aplikace, dále bylo nutné ji obalit
za pomoci grafiky.
       Grafika pro jednotlivé sekce aplikace byla tvořena za pomocí programu
InkSpace pro vektorovou grafiku. Jakmile byl grafický prvek zhotoven, následně se
vyexportoval do podoby rastrového obrázku s požadovanou velikostí. Pro export byl
zvolen formát PNG, který se vyznačuje dobrým poměrem kvality a datové velikosti.
       Grafický kabát byl hotový, nyní tedy bylo nutné jej umístit na již vytvořenou
internetovou aplikaci. Tento proces se uskutečňoval za pomocí externích kaskádových
stylu CSS. Soubor kaskádových stylů byl vytvořen za pomocí poznámkového bloku
operačního systému Windows. CSS soubor se na konci propojil s požadovanými prvky
internetové aplikace a bylo hotovo, aplikace dostala svůj výsledný vzhled.
       Počítačová verze komunikační knihy byla v této fázi již plně funkční. Nyní bylo
nutné nahrát do ní již vytvořené komunikační symboly (viz. Kapitola 3.2). Jelikož se
s takovým využitím při tvorbě komunikačních symbolů předem počítalo, a byly k tomu
uzpůsobené, samotné jejich nahrání trvalo jen několik sekund.
       V této fázi byla komunikační kniha zcela kompletní, avšak nepřístupná pro
veřejnost na internetu. Bylo tedy nutné najít vhodný prostor, kam tento projekt na
internet umístit. Pro úsporné účely jsem se rozhodl využít již zřízené domény a
webhostingu z jiného projektu.
       Posledním úkolem bylo otestovat funkčnost této nové pomůcky. Vytvořilo se
několik fiktivních uživatelských účtů, a na nich následně proběhla simulace práce
s pomůckou. Zjištěné nedostatky byly opraveny a internetová aplikace byla hotová.


3.3.2 Programátorská stránka, struktura internetové aplikace
       Celá internetová aplikace je v podstatě rozdělena na tři části – vstupní stránka
(nazvaná Můj účet), správce obrázků a komunikační rozhraní. Práce s jednotlivými
částmi je kontinuální, oddíly na sebe plynule navazují tak, aby práce s nimi a vlastně i
se samotnou aplikací, byla co nejjednodušší.
       Vstupní stránka představuje hlavní menu počítačové komunikační knihy.
Najdeme zde zejména prvky registrace, přihlášení a rozcestník. Programování této části

                                            14
byla přenechána zcela do rukou programátora, proto zde nebude popsán proces
programování, ale spíš způsob fungování celého oddílu (který vymyslel autor
bakalářské práce). Způsob funkce oddílu je tedy takový, že uživatel se nejdříve
zaregistruje, díky čemuž se vytvoří složka s jeho uživatelským jménem na úložišti
webové aplikace, do této složky se zároveň nakopíruje celý soubor obrázků. V této fázi
se ještě vytvoří prázdné složky, do kterých si později uživatelé nahrají svůj vlastní
obsah (vybrané komunikační symboly ze zásobníku). Uživatelské složky jsou pak
propojeny se samotným komunikačním rozhraním.
          Správce obrázků je vlastně převzatá internetová aplikace PDW Browser2, která
je šířena zdarma pod licencí umožňující její použití v tomto projektu. Tento správce
souborů byl využit, protože bylo nutné nějakým způsobem komunikační symboly ve
vytvořené uživatelské složce třídit a přesouvat. Jak již bylo dříve zmíněno, určité složky
jsou přímo propojeny s komunikačním rozhraním. Bylo proto nutné najít cestu, jak
uživatelům umožnit snadnou manipulaci s komunikačními symboly a především pak
možnost určit které obrázky se v komunikační knize zobrazovat budou, a které naopak
zůstanou skryty. PDW Browser pro tyto účely posloužil skvěle díky svému
jednoduchému a přehlednému uživatelskému prostředí.
          Komunikační rozhraní je nástroj pro samotnou komunikaci. Tento oddíl byl
vytvořen za pomoci jednoduchých programátorských postupů (autora bakalářské práce).
Využívá se zde programovacích jazyků Javacript , PHP, značkovacího jazyka XHTML
a kaskádových stylů. Pomocí jazyka XHTML je vytvořena základní struktura stránek,
která obsahuje soubor připojených externích stylů CSS, na základě kterých je
nadefinován výsledný vzhled stránky. Soubor externích CSS stylů je vytvořen
s ohledem na požadavek přizpůsobení velikosti jednotlivých prvků stránek obrazovce
přístroje. Velikost každého prvku je tedy definována pomocí procent. Práce
s javascriptem byla usnadněna za pomocí externí knihovny JQuery, která obsahuje
potřebné funkce a efekty. Jedná se zejména o funkce jako možnost tažení prvku
(komunikačního symbolu) v okně internetové stránky a jeho následnému umístění na
určité pole za pomocí kurzoru myši. Kromě samotné knihovny JQuery byly využity také
některé sekundární pluginy, které byly vytvořeny různými autory pod licencemi, které
umožnují jejich použití zdarma. Za prvé se jedná o plugin, který převádí události
uskutečněné na dotykových obrazovkách do podoby analogických pohybů myši. Tento


2
    http://www.neele.name/filebrowser/

                                            15
plugin se nazývá jQuery UI Touch Punch3, a díky němu je možné ovládat komunikační
knihu za pomocí dotykové obrazovky určitých operačních systémů. Druhým a
posledním využitým pluginem je SimplyScroll4, který jednoduše řečeno, umožňuje
posouvání obsahu elementu s výpisem komunikačních symbolů (v případě že element
obsahuje více obrázků, než se vejde do jeho prostoru pro zobrazení). Programovací
jazyk PHP je zde využit pro výpis komunikačních symbolů (obrázků) z uživatelských
složek do jednotlivých kategorií komunikačního rozhraní.


3.3.3 Grafické zpracování uživatelského prostředí
           Grafika uživatelského prostředí byla autorsky zpracována pro dvě části
internetové aplikace, tedy pro stránku „Můj účet“ a komunikační rozhraní. Nebyla
zpracována pro správce obrázků, jelikož se jedná o samostatnou aplikaci jiného tvůrce,
pro niž byl „grafický kabát“ již zhotoven. Jako nástroje pro zpracování grafiky se
využilo programu InkSpace, ze kterého byly výsledné grafické prvky vyexportovány do
obrázkového souboru a následně zasazeny do kódu webových stránek.

Vstupní strana

           Při návštěvě internetové adresy počítačové verze komunikační knihy se jako
první objeví stránka „Můj účet“, která má celkem tři úrovně, zastupující přihlašovací
formulář, registrační formulář a rozcestník. Všechny zmíněné úrovně mají základ
grafického zpracování stejný, je
jím tabulka v odstínech modré
barvy (viz. Obr. 4). Tato
barevnost byla zvolena kvůli
pozitivnímu působení modré
barvy, J. Vymětal (2008, s. 82) ve
své publikaci uvádí, že modrá
barva „vyvolává pocit klidu a
uvolnění, podporuje soustředění a
vyvolává pocit volnosti“. Vrchní
část formuláře tvoří tmavě modrý
pruh s nadpisem, po jeho pravé
                                        Obr. 4: Náhled hlavního menu internetové aplikace

3
    http://furf.com/exp/touch-punch/
4
    logicbox.net/jquery/simplyscroll/

                                               16
straně jsou pak dva kruhové objekty v červené a modré barvě, které představují jakýsi
ilustrační prvek. Obsah střední části tabulky se mění dle aktuální úrovně stránek,
obsahuje však vždy základní prvky ve formě naformátovaného textu, textových polí,
ilustračních obrázků a v některých případech také tlačítko. Textová pole na stránkách
byla ponechána volné interpretaci internetových prohlížečů (nejsou nastylovány), pouze
jejich velikost byla definována. Tlačítko je vyhotoveno ve tmavě modré barvě s bílým
textem, aby bylo dostatečně výrazné. Velikost tlačítka byla zvolena tak, aby jej bylo
možné bez problému zmáčknout na přístrojích s dotykovou obrazovkou. Ilustrační
obrázek uživatelského účtu má pak kruhový charakter s trojrozměrným efektem lesku a
stínu. Grafikou každé úrovně vstupních se nestojí zabývat, vzhledem k tomu že jsou
velice podobné. Za zmínku však stojí úroveň hlavního menu, kam se uživatel dostane
následně po přihlášení. Pro usnadnění orientace jsou zde vloženy graficky zpracované
ilustrační ikonky (viz. Obr. 4 na předchozí straně) pro vstup do dalších částí internetové
aplikace (správce obrázků, komunikační rozhraní). Dále je zde také umístěna ikonka pro
odhlášení uživatele. Všechny zmíněné ilustrační ikony jsou dodatečně velké, tak aby se
vyhovělo požadavku zpracovaní pro přenosné počítače s dotykovou obrazovkou.

Komunikační rozhraní

       Grafika komunikačního rozhraní je zpracována s ohledem na skutečnost, že
stránka bude používaná hlavně na přístrojích s dotykovými obrazovkami. Všechny
grafické prvky jsou dostatečně veliké, aby je bylo možné ovládat za pomoci prstu.
Grafika těchto stránek je zpracována v duchu jednoduchosti a maximální přehlednosti
(vzhledem ke zvýšeným nárokům na názornost ze strany uživatelů). Všechny grafické
prvky stránky mají definovanou
velikost pomocí procent, díky tomu
se tyto prvky a vlastně i celé
stránky přizpůsobují velikosti okna
prohlížeče.
       Rozvržení uživatelského
prostředí (viz. Obr. 5) je navrženo
s ohledem na individuální rozměry
dotykových obrazovek (okna
                                        Obr. 5: Rozvržení prvků komunikačního rozhraní
internetového prohlížeče), tak aby


                                            17
se zachovala ovladatelnost i na přístrojích s menší obrazovkou. Komunikační rozhraní
je vlastně rozděleno na tři části.
        První část je umístěna po celé délce levé strany uživatelského prostředí, a je
využívána k listování mezi jednotlivými kategoriemi. Její umístění bylo zvoleno
ergonomicky, tak aby levá ruka uživatele mohla přístroj držet a zároveň pomocí palce
volit jednotlivé záložky. Ovládací prvky této části jsou tvořeny pouze jednoduchými,
obdélníkovými, barevnými plochami s ikonou kategorie, které lze nazývat záložkami.
Celý oddíl záložek je pak zprava ohraničen výraznou černou linií, aby nedocházelo ke
splývání prvku s ostatními částmi komunikačního rozhraní. Barvy záložek nejsou
voleny nahodile, právě naopak, jsou inspirovány barevným rozlišením komunikačních
tabulek Výměnného obrázkového komunikačního systému.


       Knapcová (2006) uvádí následující barevné členění komunikačních tabulek:
               1. Oranžová barva je určena pro některá podstatná jména, která nejsou
                   součástí jiných kategorií.
               2. Žlutá barva zastupuje osoby a osobní zájmena.
               3. Zelená pod sebou skrývá slovesa.
               4. Modrá barva je zástupcem rozvíjejících slov (přídavná jména, některá
                   příslovce).
               5. Bílá je určena pro různé spojky, předložky, časové pojmy, barvy,
                   písmena, čísla a ostatní abstraktní pojmy.
               6. Červená barva se nese ve znaku tázacích zájmen a často používaných
                   slov (např. ano, ne).
               7. Šedá je barvou větného proužku.
               8. Hnědá obsahuje důležitá slovesa a slovní spojení (např. „já chci“, „já
                   vidím apod.).
               9. Fialová barva je zástupcem sociálních výrazů (zdvořilostní výrazy,
                   omluvná slova a další.).


       Druhá část, větný proužek je zasazen do horního segmentu okna internetového
prohlížeče. Je vyplněn tmavým přechodem odstínů šedé, tak aby stál v kontrastu mezi
světlou barvou další části uživatelského prostředí, která je umístěna hned pod ním.
V pravém horním rohu je umístěn ovládací prvek s ikonkou křížku, který je ilustrací pro
funkci „smazat“.

                                              18
       Třetí součástí je „tabulka“, obsažená ve spodní části komunikačního rozhraní,
určená pro výpis obrázků z jednotlivých kategorií. Pro její grafické zpracování byl jako
podklad zvolen přechod světle béžové barvy, která umožnuje dostatečné vyniknutí
samotných komunikačních symbolů. Po její pravé straně se nacházejí ovládací prvky ve
formě graficky zpracovaných šipek, které jsou ilustracemi pro posuvné funkce obsahu.
Nad horním a spodním koncem tabulky jsou dále umístěny obrázky se svislým
přechodem z béžové barvy do průhlednosti. Díky tomu dochází při posouvání obsahu
k efektu „vytrácení“ obsahu při okrajích tabulky.
       Samotné komunikační symboly byly ponechány beze změn. Mění se pouze
jejich velikost v závislosti na aktuální poloze. Umístěním k. symbolu na větný proužek
se obrázek zvětší, naopak jeho umístěním zpět do tabulky výpisu dojde ke zmenšení. Při
„tažení“ k. symbolu se pod obrázkem objeví efekt stínu, který byl přidán z důvodu větší
přehlednosti. Zmíněné úpravy byly realizovány pouze na základě kaskádových stylů
CSS, nikoli zásahem do samotných souborů s obrázky.


3.3.4 Jak pomůcku používat
       Použití počítačové verze komunikační knihy je velice jednoduché a intuitivní, je
však třeba vysvětlit základní principy a postup jak pomůcku používat. Samotná
komunikační pomůcka je sice určená pro zařízení s dotykovými obrazovkami, avšak její
nastavení je vhodnější provádět na klasickém stolním počítači, či notebooku a návod se
tedy ponese právě v tomto duchu.

       Po zadání internetové adresy pomůcky do webového prohlížeče se objeví
přihlašovací stránka. Každý nový uživatel se musí nejdříve zaregistrovat, aby mohl
pomůcku plně využívat. Pro registraci je třeba kliknout na odkaz „Nová registrace“,
který uživatele nasměruje na registrační formulář. V tomto formuláři je nutné vyplnit
všechna požadovaná pole (email, přezdívku a heslo) a poté kliknout na tlačítko
„Odeslat“. Po chvíli se objeví informační text, zdali registrace proběhla úspěšně, či
nikoli (v případě špatně zadaných údajů). Pokud registrace proběhne úspěšně, objeví se
také odkaz, který uživatele nasměruje zpět na přihlašovací stránku. Tímto se vytvoří
nový uživatelský účet, a je možné se pod ním přihlásit. Po přihlášení se objeví hlavní
menu s položkami správce obrázků, komunikační rozhraní a odhlášení.
       V této fázi je nutné nastavit, jaké komunikační symboly bude klient při
komunikaci využívat. To se provede kliknutím na ikonu „Správce obrázků“, která


                                            19
následně otevře nové okno prohlížeče s internetovou aplikací pro tyto účely. Jedná se
v podstatě o správce souborů, který zobrazuje v hlavním adresáři vždy dvě složky –
„Inventář obrázků“ a „Uživatelská složka“. Složka „Inventář obrázků“ obsahuje
podsložky, ve kterých se nachází jednotlivé komunikační symboly, uspořádané pomocí
názvů složek do různých kategorií. „Uživatelská složka“ pak obsahuje prázdné
podsložky nazvané podle barevného rozlišení jednotlivých kategorií (viz. Kapitola
4.3.3). Uživatel v této fázi tedy přesune požadované komunikační symboly z inventáře
obrázků do uživatelských složek. Nejrychlejší cestou jak takto učinit je otevřít si vždy
jednu podsložku v inventáři, podržet na klávesnici tlačítko Ctrl a levým tlačítkem myši
pak jedním kliknutím (na každý obrázek zvlášť) označit požadované komunikační
symboly. Jakmile budou všechny požadované obrázky označeny, tlačítko Ctrl již není
třeba držet stisknuté. Nyní se vybrané obrázky zkopírují tak, že uživatel klikne na
kterýkoli z vybraných obrázků pravým tlačítkem myši a v nabídce zvolí možnost
„Kopírovat“. Zkopírované obrázky je nyní třeba vložit do uživatelské složky. To se
realizuje tak, že uživatel otevře uživatelskou složku, klikne pravým tlačítkem myši na
požadovanou podsložku a z nabídky pak vybere možnost „Vložit“. Tímto způsobem se
pak postupuje dále, až do naplnění kategorií komunikačního rozhraní podle
individuálních potřeb klienta. Následně lze okno internetového prohlížeče se správcem
obrázků zavřít.
       Nastavení komunikačních symbolů je v této fázi hotové. Nyní uživatel použije
přístroj s dotykovou obrazovkou a do jeho internetového prohlížeče zadá adresu
komunikační pomůcky. Následně provede přihlášení a v hlavním menu zvolí položku
s názvem „Komunikační rozhraní“. Díky tomu se otevře nové okno prohlížeče se
samotným nástrojem pro komunikaci. Pomůcka se používá za pomoci pohybu prstu po
dotykové obrazovce. Rozvržení jednotlivých části ovládacích prvků je uspořádáno
s důrazem na ergonomičnost. Po celé délce levé části najdeme záložky s jednotlivými
kategoriemi. Ve spodní části okna internetového prohlížeče je pak tabulka s výpisem
komunikačních symbolů podle právě zvolené kategorie. Pokud je v kategorii nastaveno
více obrázků, než se do tabulky vejde, používají se k posuvu obsahu šipky umístěné
vpravo. S komunikačními symboly uživatel manipuluje tak, že na požadovaný symbol
najede prstem a následně jej přetáhne na větný proužek (v horní části okna), který je
určený k jejich přichycení. Jakmile je větné sdělení hotové a uživatel chce vypracovat
další, stačí zmáčknout křížek v pravém horním rohu okna. Tento symbol vymaže
veškerý obsah větného proužků a učiní tak prostor pro nové komunikační sdělení.

                                            20
3.3.5 Kompatibilita
       Počítačová verze komunikační knihy obsahuje dvě částí, které spolu souvisejí.
Tyto části lze rozdělit na oddíl pro nastavení, jehož součástí je správce obrázků, a oddíl
pro samotnou komunikaci (komunikační rozhraní).
       První část, oddíl pro nastavení, je možno používat na jakémkoli moderním
přístroji, který lze ovládat za pomoci myši, a zároveň disponuje internetovým
připojením.
       Druhá část, komunikační nástroj, je optimalizovaná pro tablet s operačním
systémem Android a jeho vestavěným internetovým prohlížečem. Bez problému by
měla fungovat také na webových prohlížečích jiných výrobců, avšak kompatibilita není
vždy zaručena.
       Komunikační nástroj je možné dále používat na klasických stolních počítačích a
noteboocích, které mají nainstalovaný nějaký novější internetový prohlížeč. Ovládání na
takových přístrojích se pak uskutečňuje za pomocí myši, nebo touchpadu.


pozn. Pro správný chod internetové aplikace je nutné mít v internetovém prohlížeči
zapnutý Javascript.




                                            21
Závěr

       Celá práce se zabývala možnostmi vylepšení některých pomůcek alternativního
komunikačního systému VOKS. Bakalářská práce byla rozdělena na dvě hlavní části.
První část se nesla ve znaku praktické tvorby souboru komunikačních symbolů a
počítačové verze komunikační knihy. Část druhá potom byla teoretickým doplněním a
podporou vzniklé praktické části.
       Práce měla celkem dva praktické cíle. Prvním bylo vytvoření souboru barevných
komunikačních symbolů, které lze využívat při komunikaci pomocí systému VOKS.
Druhým cílem bylo vytvoření počítačové modifikace jedné z hlavních pomůcek
používaných v tomto komunikačním systému, tedy komunikační knihy. Úkolem bylo
vytvořit takto upravenou pomůcku ve formě internetové aplikace, která bude při
samotném komunikačním procesu využívat dotykové obrazovky přenosných
počítačových přístrojů.
       V teoretické části práce jsem si dal za cíl objasnit některé pojmy a souvislosti,
které se systému VOKS buď přímo, nebo nepřímo týkají. Dalším úkolem této části bylo
vytvořit textovou podporu nově vytvořených pomůcek.
       Všechny stanovené cíle práce byly splněny a vznikly tak nové pomůcky, které
jsou připraveny k použití.




                                            22
Resumé
       Bakalářská práce se zaměřila na vylepšení pomůcek používaných ve Výměnném
obrázkovém komunikačním systému (VOKS), který se řadí mezi systémy alternativní
komunikace. Celá práce je rozdělena na dvě hlavní části, které tvoří část praktickou a
část teoretickou. Důraz je v této práci kladen na praktický výkon práce, teoretická část
pak pouze doplňuje a podporuje praktický výkon.
       Praktická část přináší dvě nové pomůcky, které je možné požívat při komunikaci
pomocí systému VOKS. První pomůckou je nový soubor komunikačních symbolů,
který obsahuje téměř 400 barevných ilustrací členěných do tematických kategorií.
Druhým praktickým výkonem je modifikace komunikační knihy, která slouží jako
důležitá pomůcka v systému VOKS. Jedná se o její počítačovou verzi, která je
zpracovaná ve formě internetové aplikace ovladatelné za pomocí dotykové obrazovky
přenosných počítačových přístrojů.
       Teoretická část má za cíl objasnit některé pojmy a souvislosti, které se týkají
tohoto tématu, a dále obsahuje také textovou oporu k vytvořeným pomůckám.



Summary
       This thesis was focused on making improvements for some tools that are used in
the czech modification of the alternative communication system called Picture
Exchange Communication System (VOKS). Whole work is divided into two main parts
that are including the practical and the theoretical part. This thesis is mainly focused on
practical performance, the theoretical part is only a document that is completing and
supporting the practical performance of this work.
       The practical part bring two new aids that can be used in communication via
VOKS system. The first tool is a new file of communication symbols, that including a
total of 396 colored illustrations structured into thematic categories. The next practical
work is a modification of the communication book, that is used like an aid in VOKS
system. In this work has been created a computer version of communication book that is
realised in a form of internet application with support for the touch screen based
computer devices.
       The theoretical part aims to explain some concepts and contexts related to this
topic, and also includes documentation for created aids.




                                            23
Seznam použitých zdrojů

BURNETTE, Ed. Hello, Android: introducing Google's mobile development platform.
3rd ed. Raleigh, N.C: Pragmatic Bookshelf, 2010, 139 s. ISBN 19-343-5656-5.

DRUSKA, Peter. CSS a XHTML: tvorba dokonalých webových stránek krok za krokem.
1 vyd. Praha: Grada, 2006, 200 s. ISBN 80-247-1382-9.

ECCHER, Clint. Profesionální webdesign: techniky a vzorová řešení. Vyd. 1. Překlad
Roman Zámečník, Michal Vaněk. Brno: CP Books, 2005, 421 s. ISBN 80-251-0547-4.

GÁLA, Libor, Jan POUR a Prokop TOMAN. Podniková informatika: počítačové
aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi, technologie informačních systémů, řízení
a rozvoj podnikové informatiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 482 s. ISBN 80-247-1278-
4.

HLAVENKA, Jiří. Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací: techniky a
vzorová řešení. 3. vyd. Překlad Roman Zámečník, Michal Vaněk. Praha: Computer
Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.

HOLZNER, Steven. Jquery: Visual QuickStart Guide. Berkeley, CA: Peachpit Press,
2009, 240 s. ISBN 0-321-67969-5.

CHROMÝ, Jan. Tvorba webových stránek. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v
Praze 8, 2005, 49 s. ISBN 80-865-7822-4.

JANOVCOVÁ, Zora. Alternativní a augmentativní komunikace: Učební text. 2. vyd.
Brno: Masarykova univerzita, 2010. 52 s. ISBN 978-80-210-5186-7.


Jak definovat označení přenosných počítačů. Extra Notebook [online]. 2011[cit. 2012-
04-19]. ISSN 1804-9907. Dostupné z: http://extranotebook.cnews.cz/zmatek-v-
nazvoslovi-jak-definovat-oznaceni-prenosnych-pocitacu

KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie. Praha: Grada, 2006. 228 s. ISBN 978-80-247-1110-2.




                                           24
KNAPCOVÁ, Margita. Výměnný obrázkový komunikační systém - VOKS. 2. vyd. Praha:
Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 2006. 90 s. ISBN 80-86856-14-
3.

LEISS, Oliver a Jasmin SCHMIDT. PHP v praxi: pro začátečníky a mírně pokročilé. 1.
vyd. Praha: Grada, 2010, 242 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-3060-8.

PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3. rozš. a uprav. vydání. Brno:
Paido Brno, 2010. 401 s. ISBN 978-80-7315-198-0.

ROUBAL, Pavel. Počítačová grafika pro úplné začátečníky. 2. vyd. Brno: Computer
Press, 2004, 171 s. ISBN 80-722-6896-1.

SLOWÍK, Josef. Nebojte se počítače: 2., aktualizované a přepracované vydání. 2. vyd.
Praha: Grada, 2006, 139 s. ISBN 80-247-1344-6.

ŠKODOVÁ, Eva a Ivan JEDLIČKA A KOL. Klinická logopedie. 1. vydání. Praha:
Portál, 2003. 612 s. ISBN 80-7178-546-6.

VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd.
Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.




Seznam příloh
Příloha č. 1: Soubor komunikačních symbolů pro systém VOKS




                                           25
Příloha č. 1: Soubor komunikačních symbolů pro systém VOKS
pozn.: Všechny obrázky jsou ze strategických důvodů publikované ve zmenšené formě.

								
To top