Docstoc

Diplomova_prace-_cela

Document Sample
Diplomova_prace-_cela Powered By Docstoc
					MASARYKOVA UNIVERZITA
     LÉKAŘSKÁ FAKULTA
      Katedra ošetřovatelství




         Bc. Jana Vojkovská




   Výživové zvyklosti seniorů
       v Jesenickém regionu



          Diplomová práce




Vedoucí práce: Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D.




               Brno 2011

                        1
       Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod metodickým
vedením Mgr. Petry Juřeníkové, Ph.D. a všechny použité informační zdroje jsem uvedla
v seznamu literatury.



V Brně, 31. 3 2011                                       ............................................
                                                             Bc. Jana Vojkovská




                                         2
      Děkuji Mgr. Petře Juřeníkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a podněty
při zpracování mé diplomové práce. Děkuji PhDr. Jiřímu Poláchovi za pomoc při
statistickém zpracování dat. Dále děkuji samotným respondentům za ochotu při
vyplňování dotazníků.




                                       3
OBSAH



ÚVOD………………………………………………………………………………… 6
1         CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU…………………………………….... 7
 1.1 Stáří a stárnutí...................................................................................................... 7
      1.1.1 Stárnutí.......................................................................................................... 7
      1.1.2 Stáří............................................................................................................... 7
      1.1.3 Stárnutí zažívacího traktu............................................................................ 8
 1.2 Energetická potřeba a složení těla ve stáří.......................................................                         9
 1.3 Potřeba jednotlivých živin................................................................................               10
     1.3.1 Bílkoviny...................................................................................................... 10
     1.3.2 Sacharidy..................................................................................................... 11
     1.3.3 Tuky............................................................................................................. 12
1.4 Úloha vitaminů ve stáří....................................................................................... 14
1.5 Minerální látky v gerontologii............................................................................ 17
      1.5.1 Makroelementy........................................................................................... 17
      1.5.2 Mikroelementy............................................................................................ 18
      1.5.3 Stopové prvky.............................................................................................        19
1.6 Příjem tekutin...................................................................................................... 20
      1.6.1 Vhodné a méně vhodné nápoje.................................................................. 20
1.7 Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky................................ 22
      1.7.1 Výživová doporučení CINDI....................................................................                     24
1.8 Specifika výživy ve stáří.....................................................................................            26
      1.8.1 Faktory ovlivňující kvalitu stravování.....................................................                       26
      1.8.2 Vztahy mezi výživou a užívanými léky......................................................                        27
      1.8.3 Zásady správného stravování seniorů...................................................                            28
      1.8.4 Pitný režim.................................................................................................      29
     1.8.5 Problémy a zlozvyky ve stravování seniorů..............................................                            29
1.9 Metody zjišťování výživového stavu................................................................. 31
      1.9.1 Výživová anamnéza..................................................................................               31
      1.9.2 Somatické vyšetření.................................................................................... 31
      1.9.3 Antropometrické vyšetření........................................................................                 32

                                                              4
                 1.9.3.1 Měření tělesné výšky a tělesné hmotnosti.....................................                     32
                 1.9.3.2 Měření tělesných obvodů..............................................................             32
                 1.9.3.3 Měření kožních řas kaliperem........................................................ 33
        1.9.4 Laboratorní biochemické zkoušky............................................................                  33
1.10 Výzkum výživových zvyklostí............................................................................ 34
        1.10.1 Metody používané k výzkumu výživových zvyklostí............................                                 34
                 1.10.1.1 24 hodinový recall....................................................................           34
                 1.10.1.2 Metoda rychlého hodnocení výživy pomocí potrav.skupin.......... 35
                 1.10.1.3 Hodnocení výživy za pomoci nutričního skóre............................ 35
                 1.10.1.4 Výživová anamnéza, výživové zvyklosti.....................................                       36
                 1.10.1.5 Metoda zjišťování výživové frekvence........................................                     36
                 1.10.1.6 Hodnocení výživových zvyklostí(podle J.Fialy)..........................                          36
        1.10.2 Potravinová pyramida............................................................................            37
 2          CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY...................................................................                       39
 3          METODIKA...............................................................................................        41
     3.1 Pilotní šetření.................................................................................................... 41
     3.2 Kritéria pro výběr respondentů......................................................................... 41
   3.3 Charakteristika výzkumné metody...................................................................                  41
 4           VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA.................................. 44
  4.1 Charakteristika respondentů............................................................................. 44
  4.2 Vlastní výzkum výživových zvyklostí respondentů............................................ 48
   4.3 Testování a statistické ověřování hypotéz......................................................... 67
DISKUSE.................................................................................................................... 74
ZÁVĚR....................................................................................................................... 86
ANOTACE.................................................................................................................. 87
ANNOTATION........................................................................................................... 88
LITERATURA........................................................................................................... 89
SEZNAM ZKRATEK................................................................................................ 92
SEZNAM TABULEK................................................................................................ 93
 SEZNAM GRAFŮ..................................................................................................... 95
SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 96




                                                              5
ÚVOD



           V důsledku stárnutí populace naší země nabývá výživa ve stáří neustále na
významu. Každý třetí senior je ohrožen podvýživou nebo nesprávnou výživou.
Podvýživa nemusí znamenat jen nedostatek potravy, ale i nedostatek potřebných živin.
Prevence podvýživy může mít obrovský dopad na zdraví a duševní pohodu starších lidí.
Bohužel ve společnosti převládá názor, že staří lidé potřebují méně stravy než osoby
mladší. Potřeba energie u seniorů se přitom snižuje pouze o 2 % za 10 let.1
           Ve své práci se věnuji výživovým zvyklostem seniorů. Jejich strava bývá často
jednotvárná se špatnou skladbou potravin. Strava postrádá některé důležité živiny –
klíčová je role bílkovin. Příčiny lze hledat v sociální izolaci, finanční nedostatečnosti,
jednotvárném způsobu stravování, nedostatečných možnostech nákupu, omezení
pohyblivosti, změnách v procesu trávení apod.
           Pracuji již 21 let na interním oddělení nemocnice v Jeseníku. Při své práci se
často setkávám se seniory, kteří přicházejí z domácího prostředí i ústavních zařízení.
Většinou jsou to klienti polymorbidní a důsledky nedostatečné výživy pro ně mohou být
daleko závažnější než u lidí v mladším věku. Toto téma diplomové práce jsem si
vybrala, protože jde o téma, které je mi blízké a myslím si, že je velmi důležité, i když
v dnešní době opomíjené. Velmi důležitá je informovanost seniorů a osob, které o ně
pečují. Senior, který netrpí nedostatečnou výživou, totiž zvládá následky chorob, které
přicházejí s věkem, daleko lépe než senior v malnutrici.




1
    Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 59

                                                        6
1      CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU




1.1 Stáří a stárnutí


1.1.1 Stárnutí


        „Stárnutí je specifický, nevratný a neopakovatelný biologický proces,
univerzální pro celou přírodu."2
        Délka života je pro každý živočišný druh specifická, je geneticky podmíněna. Ve
spojení s délkou života se používá termín střední délka života. Jde o údaj, který udává
věk, kterého se člověk pravděpodobně dožije. Vystihuje zdravotní stav populace.3


1.1.2 Stáří


        Stáří je konečnou etapou procesu stárnutí. Jde o projev a důsledek involučních
změn, které probíhají v organismu. Stáří rozlišujeme kalendářní, sociální a biologické.4
        Kalendářní stáří je jednoznačně vymezitelné, nepostihuje však individuální
rozdíly mezi jedinci. Jako počátek stáří se dnes považuje věk 65 let, o vlastním stáří se
hovoří od věku 75 let, což je uzlový ontogenetický bod.


        Současné orientační členění stáří je odvozeno z pojetí Neugartenové, navrženého
v 60. letech 20. století:
       65 – 74 let: mladí senioři
       75 – 84 let: staří senioři
       85 a více let: velmi staří senioři5




2
  TOPINKOVÁ, E., NEURWITH, J. Geriatrie pro praktického lékaře, str. 17
3
  Srov. TOPINKOVÁ, E., NEURWITH,J. Geriatrie pro praktického lékaře, str. 17
4
  Srov. KALVACH, Z. et al. Geriatrie a gerontologie, str. 47
5
  Srov. tamtéž str. 47

                                                     7
        Dle Světové zdravotnické organizace se stáří člení:
       60 – 74 let: rané stáří
       75 – 89 let: vlastní stáří
       90 a více let: dlouhověkost6
        Sociální stáří je charakteristické proměnou sociálních rolí a potřeb, životního
stylu a také finančního zajištění. Počátek sociálního stáří je shodný s počátkem nároku
na starobní důchod. Biologické stáří je podmíněno konkrétní mírou involučních změn
daného jedince.7


1.1.3 Stárnutí zažívacího traktu


       Změny v oblasti dutiny ústní – nejvíce patrným procesem je ztráta zubů,
        příčinou je souběžné působení více faktorů, patří sem stařecká osteoporóza,
        snížení intenzity péče o dutinu ústní a méně časté návštěvy zubního lékaře,
        výsledkem ztráty dentice je porucha žvýkání stravy a tím pádem omezená
        konzumace některých potravin, zvláště těch obsahujících bílkoviny. Dalším
        významným problémem je xerostomie – suchost v ústech, ta může být
        způsobena užíváním některých léčiv.
       Změny v oblasti hltanu a jícnu – proces stárnutí nemá za normálních okolností
        významný vliv na funkci těchto orgánů, poruchy polykání bývají způsobeny
        různými chorobnými procesy (cévní mozkové příhody, Parkinsonova choroba,
        různé typy demencí, záněty, nádory atd.).
       Poruchy žaludeční činnosti způsobené stárnutím – dochází ke zpomalení
        vyprazdňování žaludku, poruchy bývají nejčastěji způsobeny záněty, vředovou
        chorobou.
       Změny tenkého střeva – v tenkém střevě dochází ke změně architektury klků a
        k redukci neuronů inovujících střevo, funkci střeva ovlivňuje bakteriální
        dysbalance, která bývá častou příčinou průjmů.8




6
  Srov. TOPINKOVÁ, E., NEURWITH , J. Geriatrie pro praktického lékaře, str. 17
7
  Srov. KALVACH, Z. et al. Geriatrie a gerontologie, str. 47- 48
8 Srov. KUBEŠOVÁ, H., WEBER, P., POLCAROVÁ, V., MATĚJOVSKÝ, J., ŠLAPÁK, J. Výživa ve stáří,
Medicína pro praxi 3/2006, str. 118 - 123

                                                8
       Změny distálních částí střeva – narůstá výskyt divertikulózy a karcinomů
        tračníku, časté bývají záněty, nejvíce obtěžující pro seniory je tendence k zácpě,
        která je podmíněna sníženou inervací střeva, sníženým příjmem tekutin a
        vlákniny a také často špatnou dostupností toalety9.




1.2 Energetická potřeba a složení těla ve stáří


        Se stoupajícím věkem člověka dochází ke změnám složení těla a energetické
potřeby jedince. Jedná se o snížení netukové hmoty těla, buněčné hmoty, poklesu kostní
denzity, hmotnosti tělesného svalstva a obsahu vody v organismu.10
        Obsah vody v organismu se snižuje na 55 % u žen a 60 % u mužů. 11 Ve
věkovém rozmezí 20 až 30 let má člověk 30 % podíl svalstva na celkové tělesné hmotě,
tento podíl u člověka mezi 70. – 80. rokem věku klesá na 15%. Tím to mechanismem
dochází k snížení energetické potřeby organismu a také ke snížení celkových zásob
bílkovin v těle.12
        Energetická potřeba ve stáří klesá asi o 2% každé desetiletí života.
       Muži ve věku 51 – 75 let potřebují 34 kcal / 1kg tělesné hmotnosti a 1 den = asi
        140 kJ, nad 75 let potřebují 29 kcal/1kg hmotnosti a 1 den = asi 120 kJ.
       Ženy ve věku 51 – 75 let potřebují 33 kcal/1kg hmotnosti a 1 den = asi 134 kJ,
        nad 75 let potřebují již jen 29 kcal/1 kg/den = asi 120 kJ.13
        Energetickou potřebu nejlépe vyjadřují dva parametry, jsou to základní
energetická potřeba a celková energetická potřeba. Hodnotu energetické potřeby je
možno zjistit několika způsoby, nejvíce používaná je metoda indirektní energometrie.
V praxi je možno použít výpočet pomocí Benedictovy - Harrisovy rovnice.
        U starších jedinců je nutno přihlížet k celkovému zdravotnímu stavu a míře
stresové zátěže např. při hospitalizaci.14


9
   Srov. KUBEŠOVÁ, H., WEBER, P., POLCAROVÁ, V., MATĚJOVSKÝ, J., ŠLAPÁK, J. Výživa ve stáří,
Medicína pro praxi 3/2006, str. 118 - 123
10
    Srov. KALVACH, Z. et al. Geriatrie a gerontologie, str. 298
11
   Srov. KOLÍNKOVÁ, D. Aspekty výživy ve stáří, Diagnóza v ošetřovatelství, 2/2005, str. 69
12
   Srov. KALVACH, Z. et. al. Geriatrie a gerontologie, str. 298
13
   Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI,S. Klinická výživa, str. 59
14
   Srov. KALVACH, Z. et al. Geriatrie a gerontologie, str. 300



                                                9
1.3 Potřeba jednotlivých živin


1.3.1 Bílkoviny


           Bílkoviny patří mezi základní živiny, které není možné nahradit. V organismu se
trávením mění v aminokyseliny a jsou využity pro tvorbu plasmatických bílkovin,
tvorbu enzymů, tvorbu a obnovu tkání organismu, tvorbu dusíkatých látek se
specifickou funkcí v organismu, zajišťují transport látek v těle a také slouží k získávání
energie.15
           Bílkoviny přijímáme ve formě živočišné a rostlinné. Rozkládáme je látkovou
přeměnou, stolicí, slinami a za některých okolností je ztrácíme i močí.


           Hlavní zdroje živočišných bílkovin:
          maso jatečních zvířat, drůbež, zvěřina, ryby
          mléko
          vejce


           Hlavní zdroje rostlinných bílkovin:
          sója, luštěniny
          obiloviny, těstoviny
          brambory16


           Kvalita bílkovin se měří jejich využitelností v organismu. Proteiny se skládají
z aminokyselin. Aminokyseliny, které jsou pro náš organismus nezbytné (organismus si
je neumí sám vyrobit a je odkázán na jejich příjem potravou), jsou nazývány esenciální.
Plnohodnotné bílkoviny obsahují všechny aminokyseliny, neplnohodnotné bílkoviny
některé aminokyseliny postrádají. Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy hlavně
v mléce, vejcích, mase, drůbeži, rybách a mléčných výrobcích. Tyto bílkoviny jsou




15
     Srov. PÁNEK, J., POKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., KOHOUT, P. Základy výživy, str. 61
16
     Srov. PIŤHA, R., POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den, str. 13

                                                    10
velmi hodnotné, často jsou však doprovázeny množstvím tuků a cholesterolu. Tyto
živočišné bílkoviny nelze nahradit jinou živinou.17
         Neplnohodnotné bílkoviny najdeme v luštěninách, obilovinách, zelenině a
bramborách, jejich vhodnou kombinací potravin je možné docílit charakteru
plnohodnotných bílkovin. Důležitý je poměr bílkovin živočišných a rostlinných, protože
v tom případě se vhodně v organismu doplňují a zvyšuje se jejich biologická hodnota.18
         Nároky na příjem bílkovin v organismu ovlivňuje celá řada faktorů:
        stravitelnost potravin
        rychlost syntézy bílkovin v organismu
        podíl sacharidů a tuků ve výživě
        onemocnění – horečka, stres, užívání některých léků, operace19
         Doporučená dávka bílkovin na den je 10 – 15 % celkového příjmu energie,
1 gram bílkovin představuje 4 kcal. Doporučuje se přijímat 1 - 1,4 g bílkovin/ 1 kg
tělesné hmotnosti a 1 den. Při hmotnosti 70 kg je to 70 – 98 g bílkovin denně.20 Příklady
obsahu bílkovin v potravinách: 10 g bílkovin je např. obsaženo v 50 g libového
hovězího masa, v            37 g čočky, v 46 g kuřecího masa, ve 120 g pšeničného chleba,
v 335 ml mléka, v 475 g brambor nebo v 53 g tvarohu.21


1.3.2 Sacharidy


         Sacharidy jsou pro organismus nejvýznamnějším zdrojem energie. Některé
sacharidy je možné považovat pro některé typy buněk za esenciální. V organismu se
mohou částečně syntetizovat z aminokyselin a glycerol, ale příjem sacharidů je nutný,
aby se zabránilo odbourávání tkáňových proteinů a rychlé oxidaci tuků.22Sacharidy by
mělo být hrazeno 55 – 60 % celkového energetického příjmu člověka.
         Na 1 g bílkovin a 1 g tuků by ve výživě člověka měly připadat 4 gramy
sacharidů. Denní příjem vlákniny by měl představovat 25 – 35 g.23




17
   Srov. PIŤHA, R., POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den, str. 14
18
   Srov. tamtéž, str. 14
19
   Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 33
20
   Srov. tamtéž, str. 33
21
   Srov. KOLÍNKOVÁ, D. Aspekty výživy ve stáří, Diagnóza v ošetřovatelství, 2/2005, str. 69
22
   Srov. PÁNEK, J., POKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., KOHOUT, P. Základy výživy, str. 69
23
   Srov. SVAČINA, Š. et al. Klinická dietologie, str. 36

                                                       11
        Sacharidy, které jsou pro naše tělo využitelné, se dělí na monosacharidy,
oligosacharidy, polysacharidy a rozpustnou vlákninu. Nerozpustná vláknina je
nevyužitelný sacharid.
       monosacharidy- hlavními zástupci je glukóza (hroznový cukr) a fruktóza
        (ovocný cukr).
       oligosacharidy – patří tam maltóza (hlavním zdrojem je slad), sacharóza
      (zdrojem je cukrová třtina a řepa) a laktóza (mléčný cukr).
       polysacharidy – zařazujeme sem škrob (zdrojem jsou brambory, obiloviny,
      zelenina), celulózu, pektin a inulin.
       složené (komplexní) sacharidy – obsahují i jiné látky např. bílkoviny.24


        Vláknina potravy – jde o polysacharidy tvořící nestravitelnou složku potravin
rostlinného původu, vláknina může být nerozpustná, ta je obsažena v otrubách, zelenině,
salátech a ovoci. Nerozpustná vláknina zvětšuje střevní obsah a příznivě ovlivňuje
zácpu a divertikulózu. Rozpustná vláknina je obsažena v luštěninách, ovoci a
v obilninách. Zpomaluje resorpci sacharidů a má vliv na snížení cholesterolu.25




1.3.3 Tuky


        Tuky patří k nezbytným složkám potravy, není možné je nahradit jinou složkou
stravy. Význam tuků v organismu: jsou nejvydatnějším zdrojem energie, jsou nositeli
látek nezbytných k fungování organismu (např. vitamíny rozpustné v tucích, mastných
kyselin atd.), dodávají stravě specifickou chuť, po požití vyvolávají pocit sytosti.26
        Doporučení pro příjem tuků se vydávají buď v absolutním množství –
80 až 100 g/den a nebo v podílu na celkově přijaté energii – 28 až 30%. Minimální
příjem tuků, který zajistí dostatek esenciálních mastných kyselin či vitamínů
rozpustných v tucích, se odhaduje na 50 g/den.27




24
   Srov. PIŤHA, R., POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den, str. 16
25
   Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 32
26
   Srov. PIŤHA, R., POLEDNE, R Zdravá výživa pro každý den, str. 20
27
   Srov. PÁNEK, J., POKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., KOHOUT, P. Základy výživy, str. 80


                                                  12
            Tuky se dělí na živočišné a rostlinné. Mezi živočišné tuky zařazujeme mléčný
tuk, sádlo, lůj, rybí tuk. K rostlinným tukům patří oleje a stolní tuky z nich vyrobené.
Oleje obsahují skoro 100 % tuku, tuky tuhé 25 – 100 %. Z chemického hlediska tvoří
většinu tuku v potravinách triglyceridy, dále fosfolipidy a některé další lipidy.
Nejdůležitější složkou a stavební jednotkou tuků jsou mastné kyseliny.
Mastné kyseliny rozdělujeme:
           nasycené mastné kyseliny – jsou obsaženy v tucích živočišného původu,
            z rostlinných tuků jsou obsaženy v kokosovém tuku, jsou velmi rizikové pro
            vznik řady chorob, hlavně srdečně cévních onemocnění, doporučuje se omezit je
            na 7 – 10 % celkového energetického příjmu.
           nenasycené mastné kyseliny – dělí se na monoenové (hlavní zástupce je kyselina
            olejová obsažená hlavně v oleji olivovém, řepkovém a sójovém) a na polyenové.
            Mezi polyenovými kyselinami rozlišujeme ještě mastné kyseliny řady n-6 a
            mastné kyseliny řady n-3.Zdrojem n-6 mastných kyselin jsou rostlinné oleje
            (slunečnicový, kukuřičný, sezamový) a většina pomazánkových margarínů.
            Zdrojem n-3 mastných kyselin jsou rostlinné oleje (řepkový, sójový a lněný) a
            některé margaríny. Příjem polyenových mastných kyselin se doporučuje zvýšit
            na 10 – 20% celkového energetického příjmu.
         trans-nenasycené kyseliny – vznikají z nenasycených mastných kyselin
            hydrogenací – ztužováním a při tepelné úpravě např. smažením, zdrojem jsou
            rostlinné i živočišné tuky, doporučuje se omezit jejich příjem na 1 – 2%
            celkového energetického příjmu.


            Fosfolipidy jsou tuky obsahující kromě mastných kyselin i jiné složky, jsou
důležité pro řadu životních funkcí, jejich nejbohatším zdrojem jsou mozeček, vaječný
žloutek a panenské oleje např. sójový.
            Cholesterol nepatří mezi tuky, ale v souvislosti s tuky bývá vždy zmiňován. Jeho
spotřeba je u většiny obyvatel vyšší, než je doporučená dávka – 300 mg/den, hlavními
zdroji cholesterolu jsou vnitřnosti, vaječný žloutek, máslo a mléčné výrobky s vysokým
obsahem tuku.28




28
     Srov. PIŤHA, R., POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den, str. 20 – 23


                                                        13
1.4 Úloha vitamínů ve stáří


         Saturace vitamíny bývá ve stáří snížena vlivem sníženého příjmu potravy a také
zvýšenou potřebou některých druhů vitamínů.


Thiamin – vitamín B1
         Vitamín B1 je nepostradatelný pro metabolismus glukózy a glycerolu. Hlavními
zdroji v potravě jsou kvasnice, slupky obilovin a luštěniny. Při nedostatku tohoto
vitamínu může vzniknout kardiální dekompenzace nebo se projeví neurologickými
příznaky (motorické poruchy, encefalopatie, zmatenost, poruchy koordinace).
Rizikovou skupinou jsou alkoholici, při nadměrné konzumaci alkoholu dochází ke
snížení resorpce thiaminu. 29 Potřeba thiaminu pro starší populaci je 1,2 mg/den pro
muže a 1 mg/den pro ženy.30


Riboflavin – vitamín B2
         Zúčastňuje se spolu s dalšími vitamíny katabolismu mastných kyselin a glukózy.
Nedostatek se projevuje praskáním rtů, ragádami v ústních koutcích, záněty v dutině
ústní, neuropatiemi, anémií atd. Hlavními zdroji v potravě jsou játra, kvasnice, slupky
obilovin, mléko, maso.31 Denní potřeba pro jedince starší 50 let je 1,2 – 1,4 mg/den.32


Pyridoxin – vitamín B6
         Účastní se metabolismu aminokyselin. Nedostatek se projevuje záněty rtů,
jazyka a dutiny ústní, anémií, periferními neuritidami. Potřeba pyridoxinu se pohybuje
kolem 1,2 – 2 mg denně a závisí na množství přijímaných bílkovin.33




29
   Srov. SVAČINA, Š. et al. Klinická dietologie, str. 36
30
   Srov.ZADÁK, Z. Vitaminy a mikroelementy ve stáří, Česká geriatrická revue, 1/2003, str.12
31
   Srov. SVAČINA, Š. et al. Klinická dietologie, str. 36
32
   Srov.ZADÁK, Z. Vitaminy a mikroelementy ve stáří, Česká geriatrická revue, 1/2003, str.12
33
   Srov. SVAČINA, Š. et al. Klinická dietologie, str. 37



                                                       14
Kyselina listová
          Je důležitá pro dělící se buňky, její těžká karence se projevuje útlumem
krvetvorby. Hlavními zdroji v potravě jsou listová zelenina, ořechy, luštěniny,
obiloviny, vnitřnosti, mléko. Potřeba u starších jedinců je 200µg pro muže a 180µg pro
ženy.34


Cyanokobalamin – vitamin B12
          Je potřebný pro syntézu hemu, aminokyselin, pro metabolismus mastných
kyselin. Nedostatek se projevuje makrocytární anémií, poruchou kognitivních funkcí.
Hlavními zdroji v potravě jsou živočišné zdroje, zejména játra, je syntetizován
střevními bakteriemi. Přijatý v potravě se váže na bílkovinu, ze které se uvolňuje
působením kyseliny chlorovodíkové a pepsinu v žaludku. V žaludku je tvořen vnitřní
faktor, který je nezbytný pro vstřebávání vitamínu B12 v terminální části ilea.35
Snížená absorpce ze střeva může být důsledkem přerůstající bakteriální flóry v tenkém
střevě a nedostatek vitamínu B12 může vzniknout při atrofické gastritidě, kdy se
v nedostatečném množství tvoří vnitřní faktor. Doporučené množství na jeden je 2µg,
toto množství může být nedostatečné u pacientů s atrofickou gastritidou a
dysmikrobií.36


Kyselina askorbová – vitamín C
          Podle epidemiologických dat má ochranný účinek v prevenci kardiovaskulárních
onemocnění, katarakty a některých nádorů. Hlavními zdroji jsou čerstvé ovoce (jahody,
citrusy, černý rybíz) a zelenina, často se ničí nesprávným zpracováním. 37 Deficit tohoto
vitamínu ve stáří bývá způsobován sníženým příjmem potravy a nevhodně složenou
stravou, hlavně sníženým příjmem ovoce a zeleniny. Doporučený denní přívod vitamínu
C pro muže je 150 mg/den a pro ženy 75 mg/den. Hypovitaminóza C vede k vyšší
frekvenci vzniku infekcí.38




34
   Srov.ZADÁK, Z. Vitaminy a mikroelementy ve stáří, Česká geriatrická revue, 1/2003, str.12
35
   Srov. SVAČINA, Š. et al. Klinická dietologie, str. 38
36
   Srov.ZADÁK, Z. Vitaminy a mikroelementy ve stáří, Česká geriatrická revue, 1/2003, str.13
37
   Srov. SVAČINA, Š. et al. Klinická dietologie, str. 38
38
   Srov.ZADÁK, Z. Vitaminy a mikroelementy ve stáří, Česká geriatrická revue, 1/2003, str.13



                                                       15
Vitamin A
         Vitamin A není příliš rozšířen v potravě, ve značném množství jsou v
potravinách obsaženy jeho provitamíny – beta-karoten. Jeho využitelnost bývá ve stáří
snížena.39 Doporučenou dávku pokryje např. 50 g karotky a 100 g libového masa nebo
100g eidamu, 100 g meruněk a 200 g hlávkového salátu.40


Vitamín D
         Je potřeba k dokonalému hospodaření organismu s vápníkem a fosforem, pro
tvorbu zdravé kostní hmoty. Získáváme jej částečně z potravy a částečně působením
UV záření. Doporučenou dávku pokryje např. 100 g tvrdého sýra a 100 g tuňáka
v oleji.41 Deficit vitamínu D ve stáří může být způsoben nedostatkem slunečního záření,
nedostatkem vitamínu D v potravě a také klesá resorpce vitamínu z gastrointestinálního
traktu. U nemocných, kteří jsou nepohybliví a nejsou vystaveni slunečnímu záření, je
doporučená denní dávka vitamínu D 10µg.42


Vitamín E
         Vitamín E je významným antioxidantem, je součástí prevence některých
onemocnění např. srdce a cév. Hlavními zdroji vitamínu E jsou obilné klíčky, rostlinné
oleje, vnitřnosti, vejce a mléko. Denní potřeba je 10 mg vitamínu E, neliší se od mladší
populace.43


Vitamín K
         Je nutný pro tvorbu látek ovlivňujících krevní srážlivost, tvoří se pomocí střevní
mikroflóry, přímým zdrojem je rostlinná strava. Denní dávku ( 80µg pro muže a 65µg
pro ženy) pokryje např. 50 g hlávkového salátu nebo 30 g květáku.44




39
   Srov. ZADÁK, Z. Vitaminy a mikroelementy ve stáří, Česká geriatrická revue, 1/2003, str.13
40
   Srov. KUNOVÁ, V. Zdravá výživa, str. 43
41
   Srov. tamtéž, str. 43
42
   Srov. ZADÁK, Z. Vitaminy a mikroelementy ve stáří, Česká geriatrická revue, 1/2003, str.14
43
   Srov. SVAČINA, Š. A kol. Klinická dietologie, str. 39
44
   Srov. KUNOVÁ, V. Zdravá výživa, str. 44

                                                       16
1.5 Minerální látky v gerontologii


           Minerální látky nemají žádnou energetickou hodnotu, ale jsou nebytné pro
správné fungování organismu. V organismu jsou využity pro růst a vývoj, podílejí se na
látkové výměně a spoluúčastní se na vedení nervových vzruchů.
Podle množství potřebného pro člověka je dělíme:
           makroelementy – jejich potřeba se počítá v gramech, řadíme sem vápník,
          fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlór, síru
           mikroelementy – jejich potřeba se počítá v miligramech, patří sem železo, jód,
          zinek, měď, mangan, chrom, selen a další
           stopové prvky – potřeba se počítá v mikrogramech, řadíme sem např. křemík,
          vanad, nikl45


1.5.1 Makroelementy


Vápník – je součástí zubů a kostí, účastní se na krevní srážlivosti a nervové činnosti,
nedostatek se projevuje tetanií, osteoporózou, arytmiemi, ke zdrojům vápníku v potravě
patří: mléčné výrobky, vaječný žloutek, obilniny, listová zelenina, luštěniny, ořechy,
potřebná dávka na 24 hodin se pohybuje mezi 800 – 1200 mg.


Fosfor – je součástí kostí a zubů, účastní se na transportu mastných kyselin, na
energetickém metabolismu, na resorpci glukózy a glycerolu, nedostatek se projevuje
poruchami funkce leukocytů a trombocytů, hemolytickou anémií, srdeční nebo
respirační insuficiencí, hlavními zdroji fosforu v potravě jsou mléčné výrobky, maso,
vaječný žloutek, obilniny, luštěniny, ořechy, doporučená denní dávka pro dospělého
člověka je 800 – 1200 mg/24 hodin.


Hořčík – také je součástí kostí a zubů, má vliv na hladké svalstvo a na neuromuskulární
dráždivost, nedostatek v organismu se projevuje tetanií, svalovými záškuby, svalovou
slabostí, arytmiemi, hlavními zdroji v potravě jsou mléčné výrobky, maso, mořské ryby,
obilniny, luštěniny, ořechy, denní potřebná dávka je 270 - 400 mg/24 hodin46.

45
     Srov. PIŤHA, R., POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den, str. 27
46
     Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 39-40

                                                       17
Sodík – uplatňuje se v metabolismu vody, podílí se na normální svalové kontraktibilitě,
nedostatek se projeví hypotonií a svalovou slabostí, hlavními zdroji v potravě je sůl
(NaCl), mléčné výrobky, maso, vejce, mrkev, červená řepa, denní doporučená dávka je
1100 – 3300 mg.


Draslík – je hlavním kationtem intracelulární tekutiny, podílí se na rovnováze tekutin,
svalové dráždivosti, proteosyntéze, nedostatek se projevuje svalovou slabostí,
arytmiemi, zdroji v potravě jsou zelenina, luštěniny, ovoce, ořechy, denní doporučená
dávka je 2500 – 4000 mg.


Chlór – je hlavním aniontem extracelulární tekutiny, podílí se na rovnováze tekutin a
acidobazické rovnováze, zdrojem v potravě je sůl (NaCl), doporučená denní dávka je
1700 – 5000 mg.


Síra – je součástí některých bílkovin, podílí se na energetickém metabolismu a
detoxikačních pochodech, hlavními zdroji v potravě jsou vejce, maso, mléčné výrobky,
luštěniny, ořechy.


1.5.2 Mikroelementy


Železo – je potřebné k syntéze hemoglobinu, uplatňuje se při transportu hemoglobinu,
buněčné oxidaci, nedostatek se projeví mikrocytární anémií, stomatitidou, hlavními
zdroji v potravě jsou játra, maso, vejce, obilniny, zelenina, luštěniny, doporučená denní
dávka je 10 – 15 mg.


Jod – je potřebný k syntéze tyroxinu regulujícího buněčný metabolismus, mezi karenční
příznaky zařazujeme hypotyreózu a strumu, zdroji v potravě jsou jodovaná sůl,
produkty moře, ovoce a zelenina, doporučená denní dávka je 150 µg.47




47
     Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 41 - 42


                                                        18
Zinek – je složkou mnoha enzymů, má vliv na růst, vývoj a imunitní systém, nedostatek
se projevuje kožními erupcemi, letargií, alopecií, špatným hojením ran, zdroji v potravě
jsou produkty moře, játra, maso, mléčné výrobky, obilniny, doporučená denní dávka
je12 – 15 mg48.


Měď – spolu se železem je potřebná pro syntézu hemoglobinu, nedostatek se projeví
mikrocytární anémií, neutropenií, zdroji v otravě jsou játra, maso, mořské ryby,
obilniny, luštěniny, doporučená denní dávka je 1,5 – 3 mg.


Mangan – je složkou enzymů, nedostatek se projevuje hypercholesterolémií, poklesem
hmotnosti, v potravě se vyskytuje v obilkách, celozrnných potravinách, sójových
bobech, ženy i muži potřebují 2 – 5 mg manganu/24 hodin.


Chrom – účastní se přeměně sacharidů, zlepšení příjmu glukózy do tkání, nedostatek se
projeví intolerancí glukózy, periferní neuropatií, denní doporučená dávka je
50 – 200 µg49.


1.5.3 Stopové prvky


Vanad – je důležitý pro regulaci mineralizace kostí a zubů.


Nikl – podílí se na krvetvorbě a na syntéze inzulinu, je aktivátorem některých enzymů,
zdrojem v potravě jsou luštěniny a zelené části rostlin.


Křemík – patří mezi esenciální mikroelementy a jeho význam není zcela prozkoumán50.




48
   Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 41 - 42
49
   Srov. tamtéž, str. 41 - 42
50
   Srov. PÁNEK, J., POKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., KOHOUT, P. Základy výživy, str. 101



                                                  19
1.6 Příjem tekutin


           Funkce vody v lidském organismu je rozmanitá, voda tvoří prostředí pro životní
děje, funguje jako rozpouštědlo pro většinu živin, má roli v tepelném hospodářství,
slouží k udržení koloidů v rozpuštěném stavu, účastní se řízení toku energie, působí
jako reaktant při hydrolytických dějích. Lidské tělo obsahuje v průměru 45 až 75
procent vody.
Obsah vody v těle závisí na několika faktorech:
          Věk – se vzrůstajícím věkem se snižuje obsah vody v extracelulárním prostoru,
           u seniorů se obsah vody pohybuje kolem 50 %.
          Dehydratace – vzniká při nedostatečném příjmu vody a jejích velkých ztrátách.
          Pohlaví – organismus žen obsahuje většinou o 10% méně vody než organismus
           mužů.
          Individuální rozdíly – jsou závislé na obsahu tělesného tuku.51


           Optimální příjem tekutin za den by se měl pohybovat mezi 2 – 3 litry, pokud
pracujeme např. v horkém prostředí, je potřeba denní příjem tekutin zvýšit. Tekutiny
získáme v pokrmech, nápojích a 0,3 l přijaté vody tvoří tzv. metabolická voda, která
vzniká při katabolismu živin. Tekutiny vylučujeme močí, stolicí, pocením, dýcháním.
Nedostatek vody v organismu může vzniknout nedostatečným příjmem nebo vysokými
ztrátami. Nedostatek tekutin způsobuje dehydrataci organismu, což nejdříve vnímají
mozkové buňky, dochází k bolestem hlavy, poruchám psychiky. Akutní nedostatek
tekutin se projevuje žízní, pocitem slabosti, nevolností, křečemi.



1.6.1 Vhodné a méně vhodné nápoje


Stolní vody – obsahují málo minerálních látek, pocházejí z podzemních zdrojů, lze je
pít denně a dlouhodobě, patří sem např. Toma, Aquila, Dobrá voda).


Minerální vody – obsahují větší množství minerálních látek, je potřeba důkladně
studovat etikety a zjistit jejich složení.52

51
     Srov. PÁNEK, J., POKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., KOHOUT, P. Základy výživy, str. 95

                                                    20
Součástí minerálních vod jsou nejčastěji:
        Sodík – většina populace má nadměrný příjem sodíku, je vhodné vybírat
         minerálky s nižším obsahem sodíku (patří sem Mattoni, Korunní, Magnesia),
         mezi minerálky s větším obsahem sodíku patří Poděbradka, Hanácká, tyto se
         nedoporučují pít dlouhodobě a je nutné je střídat s jinými druhy.
        Hořčík – hořčík je většinou přijímán v nedostatečném množství, přísun např.
         formou Magnesie je výhodný.
        Vápník – nedostatečný příjem vápníku není příliš vhodné kompenzovat
         minerálkami vysokým obsahem vápníku, hrozí vznik ledvinových kamenů,
         k minerálkám s větším obsahem vápníku patří Hanácká nebo Ondrášovka.


Džusy – patří mezi zdravé nápoje, obsahují hodně vitamínu C, karotenů, vitamínu E,
jsou bohaté na antioxidanty, nevýhodou je vysoká energetická hodnota džusů daná
obsahem cukrů.


Limonády – jsou atraktivní chuťově, nikoli výživově, obsahují množství cukru a mají
vysokou energetickou hodnotu.53


Čaj – konzumuje se hlavně kvůli senzorickým a povzbuzujícím účinkům, které jsou
způsobeny kofeinem, čaj obsahuje také minerální látky a antioxidanty, bylinné čaje mají
léčivé účinky, čaje se doporučuje střídat.


Káva – konzumuje se kvůli povzbuzujícím účinkům způsobených kofeinem, má mírné
dehydratační účinky.54


Alkoholické nápoje – řada studií dokládá preventivní vliv mírného pití alkoholu
v prevenci srdečně cévních onemocnění (1,5 – 2 dl vína u žen a 3 – 4 dl u mužů).55




52
   Srov. KUNOVÁ, V. Zdravá výživa, str. 63
53
   Srov. tamtéž, str. 63
54
   Srov. BLATTNÁ, J., DOSTÁLOVÁ, J., PERLÍN, C., TLÁSKAL, P. Výživa na počátku 21. století, str. 27
55
   Srov. KUNOVÁ, V. Zdravá výživa, str. 65

                                                    21
1.7 Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky


           V současné době v České republice přetrvává vysoký výskyt neinfekčních
onemocnění hromadného výskytu, velký význam ve výskytu těchto onemocnění
(ateroskleróza, hypertenze, nádory, diabetes mellitus, dna, osteoporóza) má nesprávná
výživa. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky byla vytvořena
Společností pro výživu.


Ve výživových parametrech by mělo být dosaženo těchto změn:


           Úprava příjmu energie tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi příjmem a
            výdejem energie a BMI se pohybovalo v rozmezí 20 – 25.
           Snížení příjmu tuků, aby celkový podíl tuků na příjmu energie nepřesahoval
            30% optimální energetické hodnoty.
           Dosažení podílu nasycených, monoenových a polyenových mastných kyselin
            1: 1,4: 0,6 v celkové dávce tuků.
           Snížení příjmu cholesterolu na max. 300 mg za den.
           Snížení spotřeby jednoduchých cukrů na maximálně 10 % celkového
            energetického příjmu.
           Snížení spotřeby kuchyňské soli na 5 – 7 g za den s preferencí užívání soli
            obohacené jodem.
           Zvýšení příjmu vitamínu C na 100 mg denně.
           Zvýšení příjmu vlákniny na 30 g za den.
           Zvýšení příjmu některých minerálů a vitamínů podílejících se na ochraně
            organismu a antioxidační aktivitě, např. zinku, selenu, vápníku, jodu, chromu,
            vitamínu E, karotenů.56




56
     Srov. BLATTNÁ, J., DOSTÁLOVÁ, J., PERLÍN, C., TLÁSKAL, P. Výživa na počátku 21. století, str. 75 - 76

                                                       22
Doporučené změny ve spotřebě potravin:


          Snížení příjmu živočišných tuků, zvýšení podílu rostlinných tuků hlavně
           olivového a řepkového.
          Zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny včetně ořechů, denní příjem zeleniny a ovoce
           by měl dosahovat až 600 g, poměr zeleniny a ovoce by měl být 2:1.
          Zvýšení spotřeby luštěnin jako bohatého zdroje rostlinných bílkovin.
          Zvýšení spotřeby výrobků z obilovin s vyšším obsahem celého zrna.
          Výrazné zvýšení spotřeby ryb a rybích výrobků, zejména mořských, jsou
           důležité v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a chorob z nedostatku jodu.
          Snížení spotřeby živočišných potravin s vysokým obsahem tuků (např. vepřový
           bok, plnotučné mléčné výrobky, uzeniny, sladké pečivo).
          Snížení spotřeby vajec na 4 ks týdně.
          Zajištění správného pitného režimu, denní příjem 1,5 – 2 litry vhodných nápojů,
           neslazených cukrem, s přirozenou ovocnou složkou, čistou pitnou vodu.
          Umírněná konzumace alkoholu, u mužů by neměl překročit 30 g denně
           (přibližně 300 ml vína nebo 0,8 l piva nebo 70 ml lihoviny), u žen 20 g denně
           (přibližně 200 ml vína nebo 0,5 l piva nebo 50 ml lihoviny).




Změny v v technologii přípravy potravin:


          Racionální příprava stravy, preferovat vaření a dušení.
          Používat menší množství tuků k přípravě pokrmů.
          Zachovat dostatečný podíl syrové stavy, hlavně ovoce a zeleniny.
          Zvýšení spotřeby zeleninových salátů s přídavkem olivového oleje.
          Doplnění stravy chybějícími složkami např. sůl s jodem.57




57
     Srov. BLATTNÁ, J., DOSTÁLOVÁ, J., PERLÍN, C., TLÁSKAL, P Výživa na počátku 21. století, str. 76 - 77


                                                      23
Oblast výroby potravin:


          Snížení obsahu trans mastných kyselin v jedlých tucích.
          Snížení obsahu cukru v nápojích a cukrářských výrobcích.
          Rozšíření sortimentu celozrnných potravin.
          Rozšíření nabídky nízkotučných mléčných výrobků, zeleninových salátů.
          Rozšíření nabídky luštěnin.
          Rozšíření výběru potravin s menším obsahem soli, užívání soli s jodem.
          Dostatečné označování potravin všemi potřebnými informacemi o obsahu
           výživných látek.


           Je nutno dodržovat správný stravovací režim. Mělo by se jíst pravidelně- tři
hlavní denní jídla s energetickým obsahem pro snídani 20 %, oběd 35% a večeři 30% a
dopolední a odpolední svačinu s maximálně 5 – 10 %. Pauzy mezi jednotlivými jídly by
měly být 3 – 4 hodiny. 58


1.7.1 Výživová doporučení CINDI


Výživová doporučení CINDI (Contrywide Integrated Noncommunicable Diseases
Intervention Programme) vznikla jako důsledek spolupráce mezi tvůrci dvou programů
Světové zdravotnické organizace (WHO) a to Programu CINDI a Programu zásad
zdravé výživy, kojenecké výživy a nezávadnosti potravin WHO. Hlavním cílem
programu CINDI je snížení rizika vzniku civilizačních onemocnění omezováním jejich
společných rizikových faktorů.
           Hlavní zásadou výživových doporučení CINDI je, že spíše než na „živinách“ by
měly být založeny na „potravinách“, protože lidé kupují a jedí potraviny a ne živiny.
Tato doporučení jsou přizpůsobena stravovacím návykům, kultuře a prostředí
jednotlivých států, měla by být v souladu s filozofií veřejného zdraví a s místní produkcí
potravin.59




58
     Srov. BLATTNÁ, J., DOSTÁLOVÁ, J., PERLÍN, C., TLÁSKAL, P Výživa na počátku 21. století, str. 76 - 77
59
     Srov. BRÁZDOVÁ, Z., Výživová doporučení CINDI, str. 5


                                                      24
Hlavní zásady zdravé výživy dle směrnic CINDI:
        Jezte výživnou stravu založenou na rozmanitosti potravin, především rostlinného
         původu, méně na potravinách živočišného původu.
        Několikrát za den jezte chléb, obiloviny, těstoviny, rýži nebo brambory.
        Jezte rozmanité druhy zeleniny a ovoce, nejlépe čerstvé a z místní produkce,
         alespoň 400 g za den.
        Pravidelným nejlépe každodenním cvičením si udržujte tělesnou váhu
         v doporučeném rozmezí (BMI s hodnotami 20 až 25).
        Kontrolujte příjem tuků (ne více než 30 % denní energie) a většinu nasycených
         tuků nahrazujte nenasycenými rostlinnými oleji nebo margaríny.
        Nahrazujte tučné maso a masné výrobky fazolemi, luštěninami, čočkou, rybami,
         drůbežím nebo libovým masem.
        Konzumujte nízkotučné mléko a jeho produkty, které mají nízký obsah tuku a
         soli, např. kefír, kyselé mléko, jogurty, sýry.
        Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru, omezujte konzumaci slazených
         nápojů a sladkostí.
        Volte stravu s nízkým obsahem soli, celkový příjem soli by neměl přesahovat
         jednu čajovou lžičku denně (6 gramů), včetně soli v potravinách.
        Konzumaci alkoholu omezte na dva nápoje denně, každý s obsahem maximálně
         10 g alkoholu.
        Jídlo připravujte nezávadným a hygienickým způsobem, upravujte ho dušením
         pečením nebo v mikrovlnné troubě.
        Podporujte výhradní výživu kojením po dobu 6 měsíců a zavádění dalších
         potravin v průběhu prvního roku života ve správných časových intervalech.60


         Součástí programu CINDI Světové zdravotnické organizace je CINDI Health
Monitor, v rámci něhož jsou sledovány také stravovací zvyklosti populace.61




60
  Srov. BRÁZDOVÁ, Z., Výživová doporučení CINDI, str. 6 - 38
61
  Srov. CINDI HEALTH MONITOR 2002 – Česká republika, dostupné z
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI

                                                25
1.8 Specifika výživy ve stáří




1.8.1 Faktory ovlivňující kvalitu stravování


Tabulka č. 1 Vliv fyziologických změn na stav výživy62

               Fyziologická změna                                Možné důsledky na stav výživy
       Pokles látkové přeměny, úbytek
svalové hmoty, přírůstek tukové tkáně,                                 Tendence k obezitě
            snížení fyzické aktivity


              Snížená sekrece slin                           Suchost úst – omezení příjmu potravy


     Atrofie chuťových pohárků, pokles
                                                                   Nezájem o jídlo, anorexie
         chuti, zhoršení čichu a zraku


                                                         Jednostranná výživa, konzumace měkkých
          Choroby dásní, ztráta zubů,
                                                          jídel s vysokou energetickou hodnotou a
           nepadnoucí zubní protézy
                                                                      nedostatkem vlákniny
                                                      Zhoršené trávení, nedostatečná resorpce živin,
      Snížená sekrece žaludečních šťáv,
                                                          riziko nedostatku vápníku, železa, zinku,
 enzymů, redukce klků tenkého střeva
                                                                vitamínů rozpustných v tucích


     Pokles peristaltiky zažívacího traktu                              Zácpa, hemoroidy


Snížená koncentrační schopnost ledvin                                         Dehydratace


       Pokles tolerance glukózy, riziko                  Obavy z dietních předpisů, snížení příjmu
                 diabetu II. typu                                               potravy


62
     Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 58 - 59


                                                        26
Tabulka č. 2 Vliv psychosociálních změn na stav výživy63
                 Psychosociální změna                                     Možný vliv na výživu

       Sociální izolace, osamělost, chybějící                      Lhostejnost k jídlu, snížení příjmu
                     podpora rodiny                                               potravy


                                                                   Zhoršení výživy – konzum mléka,
            Chybějící finanční prostředky
                                                                              ovoce, zeleniny



                 Omezená pohyblivost                             Potíže s nákupem jídla a jeho přípravou




1.8.2 Vztahy mezi výživou a užívanými léky


            Ve stáří trpí mnoho lidí různými chronickými onemocněními, patří sem
cukrovka, choroby srdce a plic, vysoký krevní tlak, choroby pohybového aparátu, a
proto je potřeba trvale užívat léky. Onemocnění samo o sobě může zvyšovat
energetickou potřebu (srdeční nedostatečnost, chronická plicní nedostatečnost). Léky
mohou mít vliv na trávení, resorpci, využití živin, na chuťové vjemy a chuť k jídlu,
mhou vyvolávat nauzeu a zvracení, mohou se podílet na vzniku vředů a krvácení z GIT
a mohou zvyšovat základní látkovou přeměnu.64
Příklady interakce živin a léků:
           Podávání antikoagulačních přípravků – vyvolává nejen nedostatek vitamínu K,
            ale také vlákniny, při užívání těchto léků se nedoporučuje jíst listovou zeleninu,
            která obsahuje větší množství vitamínu K, a tím se zhoršuje také nedostatek
            vlákniny v organismu.
           Podávání      antiagreganční        terapie      –     malé   dávky    aspirinu     –   kyselina
            acetylsalicylová snižuje sérovou hladinu folátů, hladinu folátů v séru snižují i
            některá antiepileptika.



63
     Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 58 - 59
64
     Srov. tamtéž, str. 59

                                                        27
        Užívání fibrátů a statinů – při užívání fibrátů, méně po statinech bývá
         hyperhomocystémie, která je považována za samostatný rizikový faktor
         aterosklerózy.
        Užívání diuretik – může vyvolat hypokalémii a jeho substituce může dráždit
         střevo.65


1.8.3 Zásady správného stravování seniorů


        Konzumovaná strava by měla být pestrá, střídmá, kuchyňská úprava pokrmů by
         se měla přizpůsobit stavu chrupu, musí být šetrná, aby se zamezilo ztrátám
         vitamínů, měla by být dostatečně kaloricky hodnotná – adekvátní příjem živin je
         asi 25 – 30 kcal/kg/24 hodin.66
        Denní příjem potravy by měl být rozdělen alespoň do 5 menších porcí,
         nedoporučuje se hladovět, přejídat se, jíst a pít naposledy 2 hodiny před spaním.
        Omezit konzumaci tučných potravin, je možné si dopřát máslo, ale jen
         v množství 25 g / den jako zdroj vitamínu A, rostlinné tuky (olej řepkový,
         olivový, semena, ořechy) v množství 20 g /den jako zdroj vitamínu E a
         n – 6 nenasycených mastných kyselin.
        Je důležité omezit solení, snížit spotřebu cukru (sladkého pečiva, dortů apod.).
        Doporučuje se zvýšení příjmu vlákniny, denně sníst alespoň 3 porce celozrnného
         chleba či pečiva, zařazovat těstoviny, neloupanou rýži, syrovou zeleninu a
         ovoce, luštěniny.
        Je potřeba jíst alespoň 300 g zeleniny a 200 g ovoce denně, tyto potraviny jsou
         hlavním zdrojem vitamínů, karotenoidů, minerálních látek, stopových prvků a
         vlákniny.
        Nezapomínat na dostatečnou konzumaci bílkovin, v jídelníčku by nemělo chybět
         drůbeží a libové vepřové maso, obojí asi 3 krát týdně, 2 krát týdně se doporučuje
         zařadit rybí maso, mléko nebo mléčné výrobky by se měly jíst 2 krát denně.67
        Dbát na dostatečný příjem tekutin, denně přibližně 1,5 – 2 litry.



65
   Srov. KUŽELA, L., STARNOVSKÁ, T. Specifické požadavky na výživu ve stáří, Praktické lékárenství, 5/2006,
str. 239 - 240
66
   Srov. TOMANOVÁ, J., Požadavky na nutrici seniorů, Sestra, 6/2009, str. 43 - 44
67
   Srov. tamtéž, str. 43 - 44

                                                    28
        Konzumovat alespoň 10 g železa denně, jíst potraviny s jeho vysokým obsahem
         (játra, maso, vejce, celozrnné potraviny, zelená zelenina, luštěniny).68
        Stravu je možné po domluvě s lékařem doplnit o potravní doplňky určené pro
         seniory.69


1.8.4 Pitný režim


         Nejvyšší obsah vody v těle má člověk v mládí, senioři starší 60 let mají obsah
tělesné vody nižší – muži 52 %, ženy 46 %. Staří lidé jsou velice citliví na ztrátu
tekutin. Nejčastěji k ní dochází pocením a dýcháním, jedná se asi o 1 l denně. Kromě
tekutin se ztrácí i minerální látky. Větší ztráta tekutin hrozí při akutním onemocnění, k
narušení hospodaření s vodou může dojít i při chronickém onemocnění a při užívání
velkého množství léčiv.70
           Senioři mají snížené vnímání žízně, je nutné jim tekutiny pravidelně nabízet,
nejlépe se osvědčuje vypití 1 sklenice za 1 hodinu. Nedoporučuje se velký příjem
tekutin naráz, došlo by k velkému zatížení oběhového systému a ledvin. K zajištění
dostatečné hydratace se doporučuje pitná voda, minerální a stolní vody, ovocné čaje,
masové a zeleninové vývary, dostatek ovoce a zeleniny. Je možno pro zpestření užít i
speciální potravní doplňky určené k sippingu – Fortimel, Nutridrink. Doporučuje se
vypít za den kolem 2 litrů tekutin. Je vhodné podat 1 l čisté vody a zbytek tekutin může
být energeticky a biologicky vydatných (džusy, zeleninové šťávy, jogurtové nápoje).
Pravidelně je potřeba sledovat hmotnost a denní diurézu, která by neměla být nižší než
1500 ml. 71


1.8.5 Problémy a zlozvyky ve stravování seniorů


Příčiny, které brání správné výživě seniorů, můžeme rozdělit do několika skupin:
        Sociální – chudoba skutečná nebo domnělá, samota, ztráta soběstačnosti, nízké
         znalosti ve výživě, problémy v ústavní péči.



68
   Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 61
69
   Srov. TOMANOVÁ, J., Požadavky na nutrici seniorů, Sestra, 6/2009, str. 43 - 44
70
   Srov. PAVLÍČKOVÁ, J., Pitný režim v geriatrii, Florence, 3/2007, str. 118
71
   Srov. tamtéž, str. 118

                                                       29
          Psychické – demence, deprese, smutek, alkoholismus, úzkostná dieta – strach
           z glukózy, cholesterolu.
          Somatické – polékové dyspepsie, nechutenství, infekce dutiny ústní, neúplný
           chrup, potíže se žvýkáním, zvýšený metabolismus při některých onemocněních,
           malabsorpce při různých chorobách, smíšené příčiny např. nádory.72


           Často se setkáváme s odlišným přístupem seniorů k vlastnímu stravování.
Obvyklá je snaha o jednoduchou, nenáročnou přípravu jídel. Důsledkem je jednostranná
a nutričně nevyvážená strava. Redukce jídelníčku na nutričně nekvalitní potraviny může
být způsobena zažívacími obtížemi (nadýmání bolesti břicha, nechutenství, obtíže
s kousáním, nedostatečná hydratace).
           Ke zhoršení spektra konzumované stravy vede i snížená pohyblivost, zhoršení
zraku omezující nákup potravin. Zhoršená mobilita vede i k problémům s přípravou
stravy. Vliv na sortiment nakupovaných potravin mají i finanční možnosti každého
seniora. 73 Nedostatek v této oblasti může vést k nutnosti nakupovat jen omezený
sortiment potravin.74
           Senioři obvykle nakupují velké množství potravin naráz. Důvodem může být
snaha ušetřit si cestu do obchodu a také kumulace slev. Potom se může stát, že
nestihnou zkonzumovat potraviny v doporučené lhůtě a vystavují se riziku otravy
z jídla.
           U seniorů je častá rezignace na estetiku podávání stravy. Důsledkem může být
snížení zážitku z konzumace jídla a tím i snížení chuti k jídlu.75
           Velmi často se na nedostatečné výživě podílí i dodržování diet naordinovaných
lékařem. Stává se, že sám senior si dietu zpřísní v obavách ze vzniku potíží
(např.pankreatická dieta).76




72
   Srov. STEINBAUEROVÁ, M., Zlozvyky ve stravování seniorů, Diagnóza v ošetřovatelství, 7/2006,
   str. 252
73
   Srov. KUŽELA, L., STARNOVSKÁ, T. Specifické požadavky na výživu ve stáří, Praktické lékárenství, 5/2006,
str. 239 - 240
74
   Srov. tamtéž, str. 239 - 240
75
   Srov. STEINBAUEROVÁ, M., Zlozvyky ve stravování seniorů, Diagnóza v ošetřovatelství, 7/2006,
  str. 252
76
   Srov. KUŽELA, L., STARNOVSKÁ, T. Specifické požadavky na výživu ve stáří, Praktické lékárenství,
5/2006, str. 239 - 240



                                                    30
1.9 METODY ZJIŠŤOVÁNÍ VÝŽIVOVÉHO STAVU



1.9.1 Výživová anamnéza


           Výživovou anamnézu můžeme zjišťovat několika způsoby.
           Lékařská anamnéza – zjištění důležitých faktů o aktuálním onemocnění a o
            aktuální malnutrici, zjišťuje se např. onkologické onemocnění, diabetes, srdeční
            či respirační insuficience, selhání ledvin, onemocnění trávícího systému
           Systematická nutriční anamnéza – informace o druhu a trvání onemocnění, vlivu
            choroby na trávení, změnách tělesné hmotnosti v určitém čase, běžných
            stravovacích        zvyklostech,        užívaných        lécích,    konzumaci     alkoholu,
            psychosociálních problémech
           Podrobná nutriční anamnéza
            a) 24 hodinový nutriční protokol – požádáme nemocného, aby si vzpomněl na
            vše, co minulý den jedl a pil, nevýhodou je nepřesnost, porce nebyly zváženy
            b) rozhovor o frekvenci příjmu potravy – nemocný uvede, které potraviny a jak
           často jí
            c) prospektivní nárys – nemocný zapisuje vše, co snědl během jednoho, tří nebo
           sedmi dnů, je důležité zapisovat hmotnost porcí v gramech, nevýhodou je, že
           metodu je možno použít jen u výborně spolupracujících nemocných


1.9.2 Somatické vyšetření


           Nálezy získané při fyzikálním vyšetření mohou vést k podezření na karenci
určité složky výživy – např. bílkovin, vitamínů, minerálů či nehostečný kalorický
příjem.       Tyto     nálezy      je   nutno     dát    do     souvislosti    s daty   anamnestickými,
                                                              77
antropologickými a s laboratorními hodnotami.




77
     Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 20

                                                        31
Příklady příznaků při karenční výživě:
Alopecie, lomivé vlasy, změny barvy, suchost vlasů – nedostatek zinku, biotinu
Suchost spojivek – nedostatek vitamínu A
Angulární stomatitis – nedostatek vitamínu B2, B12
Krvácivé dásně – nedostatek vitamínu C78




1.9.3 Antropometrické vyšetření


1.9.3.1 Měření tělesné výšky a tělesné hmotnosti


           Tělesná výška:měří se vertikální vzdálenost nejvýše položeného bodu na hlavě
od podložky, měřená osoba je bosa a stojí vzpřímeně, výška se odečítá pomocí
pravoúhlého trojúhelníku. Tělesná hmotnost: vážení se provádí na osobní lékařské váze,
vážená osoba je oblečená pouze v nutném spodním prádle, za každý kus prádla, který
má na sobě se odečítá 0,1kg. K výpočtu ideální hmotnosti slouží celá řada indexů
nejčastěji je používán BMI (Body Mass Index), vypočítá se tak, že hmotnost v kg se
vydělí výškou v metrech na druhou.


1.9.3.2 Měření tělesných obvodů


Měření se provádí páskovou mírou nejlépe se skleněnými vlákny.
Obvod hrudníku: měří se na zádech těsně pod lopatkami, vpředu u mužů přes prsní
bradavky, u žen přes střed hrudní kosti.
Obvod pasu: měříme v nejužším místě trupu při pohledu zepředu, přes pupek.
Obvod boků: měří se v nejširším místě boků, v místech největšího vyklenutí kyčlí.
Obvod levé paže: měříme v poloviční vzdálenosti mezi ramenním a loketním kloubem,
paže je ohnuta do pravého úhlu při stanovení místa měření, při měření visí volně podél
těla.
Obvod stehna: měří se těsně pod gluteální rýhou.
Obvod hlavy: míra je vedena vpředu přes obočí, vzadu přes největší vyklenutí týlu.79


78
     Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 20
79
     Srov. KLEINWACHTEROVÁ, H., BRÁZDOVÁ, Z., Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování, str. 30

                                                     32
1.9.3.3 Měření kožních řas kaliperem


         Vzhledem k tomu, že 50 % tukových rezerv organismu se nachází v podkoží,
můžeme posoudit tělesný tuk měřením kožních řas.
Kožní řasa nad tricepsem – je snadno přístupná měření, měří se nejčastěji na levé
paži, paže je ohnutá do 90 stupňů, odtáhneme kůži od podkožního svalstva, používá se
kaliper, tloušťka se odečítá za 3 sekundy.
Kožní řasa subskapulární – měří se 1 cm pod úhlem lopatky.
Obvod svalstva paže – posouzení objemu svalové hmoty paže.80


1.9.4 Laboratorní biochemické zkoušky


         Laboratorní vyšetření poskytují cenné informace o stavu výživy, žádné z nich
není úplně specifické, je potřeba je posuzovat současně s dalšími klinickými ukazateli.81


Hladina albuminu – je často používaným nutričním markerem, normální hladina je
35 – 40 g/l, biologický poločas albuminu je 21 dní. Nízká hladina albuminu spolu
s váhovým úbytkem vypovídá o podvýživě, pokud je nemocný delší dobu ve
stabilizovaném stavu. Albumin je možné hodnotit jako marker nutrice pouze
z dlouhodobého hlediska. Pokud u pacienta probíhá akutní infekce, pohlíží se na
albumin jako na protein akutní fáze.


Hladina prealbuminu – jeho poločas je velmi krátký, pouze 1 den, o hladovění nás
informuje velmi svižně, během akutní fáze onemocnění rychle klesá.


Celková bílkovina – není jako ukazatel nutričního stavu zcela spolehlivá, její hodnoty
se mohou měnit při dehydrataci, hepatopatiích.82


Hladina transferinu – hladina v séru určuje rychlost syntézy, pro posouzení stavu
výživy jej vyšetřujeme přímo a také nepřímo určením vazebné kapacity pro železo.



80
   Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 21- 22
81
   Srov. tamtéž, str. 23
82
   Srov. GROFOVÁ, Z., Nutriční podpora, str. 86 - 87

                                                     33
Cholinesteráza – jeho míra odráží syntetickou schopnost jater, její nízké hodnoty
ukazují na zřetelnou karenci bílkovin.


Hladina lymfocytů – při malnutrici klesá množství T – lymfocytů.83




1.10 Výzkum výživových zvyklostí




1.10.1 Metody používané k výzkumu výživových zvyklostí


Metody recallu – retrospektivní zjišťování
           Do skupiny recallu patří tři metody: výživová anamnéza (zvyklosti), výživová
frekvence a 24hodinový recall


1.10.1.1 24hodinový recall


           Je nejužívanější retrospektivní metodou. Způsob provedení se liší podle typu
studie a podle možností respondentů. Může jít o kontakt osobní, telefonický, záznam
může být prováděn otevřenou formou nebo do předtištěného formuláře. Dalším
způsobem je použití magnetofonu nebo se záznam provádí rovnou do počítače. Ve
zprávě je vždy nutno zdůraznit, jaká metoda získání dat byla použita. Jestliže se
informace získávají pomocí osobního rozhovoru a je jich provedeno více než jeden, je
nutné, aby rozhovor prováděla stejná osoba. Vyšetřující osoba musí být důkladně
seznámena s výživovými zvyklostmi a běžně konzumovanými potravinami ve
studované oblasti.84




83
     Srov. KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, str. 24 - 27
84
     Srov. KLEINWACHTEROVÁ, H., BRÁZDOVÁ, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování, str. 89 - 91



                                                     34
            Výsledek velmi závisí na spolupráci s vyšetřovaným, proto tato metoda není
vhodná pro děti mladší sedm let. U seniorů nad 75 let by se problémy mohly
vyskytnout, pokud by záznam měl obsahovat informace za delší časový údaj než je
24 hodin.
            Doporučený pracovní postup: Sledovaná osoba nemá být předem informována,
kdy bude výzkum probíhat. Hrozí cílená změna výživových zvyklostí. Údaje se
získávají formou rozhovoru – osobního nebo telefonického. Rozhovor začínáme
dotazem na první jídlo před 24 hodinami, nejčastěji včerejší snídani. V první fázi
nespecifikujeme druhy potravin, spokojíme se z odpovědí např. chléb s máslem. Po
pokrytí celých 24 hodin otázky směřujeme k bližší identifikaci potravin, např, druh
chleba. V další fázi potom zjišťujeme množství jednotlivých potravin. K odhadu
velikosti porcí slouží atlasy fotografií potravin. Jestliže rozhovor probíhá telefonicky, je
nutno poslat atlas vyšetřovanému předem. Rozhovor končíme čtvrtou fází,
připomenutím běžně konzumovaných potravin – je to fáze oživení paměti.85


1.10.1.2 Metoda rychlého hodnocení výživy pomocí potravinových skupin


            Pro zjednodušení výzkumu pro respondenty je možné použít opakovaného
jednodenního recallu převodem na potravinové skupiny. K tomuto převodu se používá
tzv. potravinová pyramida. Údaje z 24hodinových recallů jsou pomocí jednotkových
porcí převedeny na denní počet potravinových skupin. Výsledky denní konzumace
potravinových skupin se porovnávají s doporučenými normami


1.10.1.3 Hodnocení výživy za pomoci nutričního skóre


            Světová zdravotnická organizace (SZO) doporučuje rychlé hodnocení výživy
doplnit ještě rychlým výpočtem nutričního skóre. Formulář dle SZO obsahuje 10
otázek, každá kladná odpověď je hodnocena jedním bodem.86




85
     Srov. KLEINWACHTEROVÁ, H., BRÁZDOVÁ, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování, str. 93 - 95
86
     Srov. tamtéž, str. 89 - 91

                                                     35
1.10.1.4 Výživová anamnéza, výživové zvyklosti


           Tato metoda nás informuje o výživové spotřebě, charakteru stravování,
frekvenci konzumace jednotlivých potravin nejčastěji za období posledních 6 měsíců.
Rozhovor začíná 24hodinovým recallem nebo dotazy na výživové zvyklosti. Denní jídla
musí být probrána z hlediska denní doby, sestavuje se průměrný týdenní a měsíční
jídelníček. Důležité jsou také dotazy na způsob přípravy stravy. Nakonec se
zaznamenávají velikosti obvyklých porcí. Není vhodné provedení této metody u osob
mladších 14 let a starších 80 let. Nevýhodou této metody je bagatelizace odchylek od
běžných výživových zvyklostí.


1.10.1.5 Metoda zjišťování výživové frekvence


           Metoda se může provádět pomocí osobního rozhovoru nebo písemně do
předtištěných formulářů. Tato metoda může mít více podob, záleží na cíli studie. Otázky
se mohou týkat způsobu úpravy potravy nebo četnosti konzumace jednotlivých druhů
potravin obsahujících určitou složku, která se může podílet na vzniku některých
onemocnění – např. kuchyňská sůl.87


1.10.1.6 Hodnocení výživových zvyklostí (podle J. Fialy, 1998)


           Jedná se o pracovní postup české verze metody zjišťování výživové frekvence.
Principem je porovnávání výživový ch zvyklostí vyšetřované osoby s výživovými
doporučeními ve formě výživové pyramidy. Strava se specifikuje formou potravinových
skupin a kvantifikuje se pomocí tzv. jednotkových porcí. Zjišťuje se, jak často každé
denní jídlo obsahuje jednotlivé potravinové skupiny. Základem je obvyklých šest
potravinových skupin – cereálie, zelenina, ovoce, mléko, maso, ostatní.
           Prvním krokem je stanovení obvyklé velikosti porce vyšetřované osoby u
jednotlivých potravinových skupin ve srovnání s typickými porcemi. Dále je zjišťována
četnost konzumace jednotlivých potravinových skupin v denních jídlech, je nabízena 7
– stupňová frekvenční škála.88



87   Srov. KLEINWACHTEROVÁ, H., BRÁZDOVÁ, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování, str. 93 - 95
88   Srov. tamtéž, str. 95

                                                     36
        Na Ústavu preventivního lékařství Masarykovy univerzity Brno byl vytvořen
jednoduchý nutriční software pro orientační hodnocení stravy podle hlavních
potravinových skupin a potravinové pyramidy. Hlavní dotazníkový formulář obsahuje
18 vybraných potravinových položek a pro každou z nich je vybírána týdenní frekvence
její konzumace. Výsledky se ukazují v grafické i numerické podobě, jako pyramida,
počty porcí v jednotlivých potravinových skupinách – konzumované a doporučené.
Program dále obsahuje hodnocení pohybové aktivity, konzumace alkoholu, kouření a
vybrané klinické parametry.89




1.10.2 Potravinová pyramida


        Potravinová pyramida slouží jako doporučení pro správnou skladbu výživy (viz
příloha č. 1).
        První skupina – do této nejrozsáhlejší skupiny patří těstoviny, obiloviny, rýže,
různé ovesné výrobky, kukuřice, chléb, celozrnné výrobky, brambory, luštěniny. Tyto
potraviny jsou bohaté na sacharidy, které tělu dodávají rychle využitelnou energii, ale
také některé vitamíny a minerální látky a jsou důležitým zdrojem vlákniny. Doporučená
denní dávka je 3 – 6 porcí potravin z této skupiny denně. Jedna porce představuje např.
1 krajíc chleba, 125 g brambor, 5 lžic fazolí, čočky a jiných vařených luštěnin, 2
vrchovaté lžíce vařené rýže nebo těstovin, 3 lžíce obilovin.
        Druhá skupina – tuto skupinu tvoří ovoce a zelenina, jsou bohaté na vitamín C,
antioxidanty jako ochranné látky, minerální látky a vlákninu. Doporučená denní dávka
je 3 – 5 porcí zeleniny, 2 – 4 porce ovoce. Jedna porce představuje např. středně velký
kus čerstvého ovoce, středně velkou misku zeleniny, 6 lžic kompotovaného ovoce, 100
ml ovocného džusu.
        Třetí skupina – třetí skupinu lze rozdělit na dvě menší skupiny, řadí se sem
potraviny jako libové maso, drůbež, ryby a vejce, které jsou bohaté na bílkoviny
minerální látky a vitamíny skupiny B. Doporučená denní dávka je stanovena na 1 – 3
porce denně. Jedna porce představuje např. 70 g tepelně zpracovaného masa, 120 – 140
g ryb, 2 – 4 vejce týdně. Dále se do této skupiny řadí mléko a mléčné výrobky, kysané
mléčné nápoje, jogurty, sýry, tvaroh, kromě bílkovin obsahují tyto potraviny i vitamíny
89
  Srov. FIALA, J., Jednoduchý nutriční software pro rychlé hodnocení a výsledky jeho distribuce
zájemcům, Hygiena, 1/2008, str. 12

                                                  37
skupiny A a D. Doporučená denní dávka je 3 – 4 porce. Jedna porce představuje např.
200 ml mléka, 50 g sýra, 125 g jogurtu, 100 g tvarohu.
        Čtvrtá skupina – tato skupina by měla být zastoupena v naší potravě
v nejmenším množství, představují ji jídla s vysokým obsahem tuků a cukrů, je potřeba
dávat přednost rostlinným olejům (řepkový, olivový, slunečnicový) a tuku obsaženého
v rybách.90
           Cukr jako sladidlo, čokolády, cukrovinky, moučníky by měly být zařazovány
spíše výjimečně. Doporučená denní dávka je maximálně 1 – 5 porcí denně
s doporučeným poměrem tuk:sacharidy = 3:2. Jedna porce představuje např. 10 g másla,
1 lžičku oleje, 1 lžíci majonézy, 1 lžíci smetany. Pro cukr platí, že jedna porce
představuje 3 lžičky cukru, 1 lžíci džemu nebo medu, 50 g čokolády.
        Tekutiny – jsou pro organismus nezbytné, ale nejsou v pyramidě zakresleny,
doporučená denní dávka je 1,5 až 2 litry. Vhodné jsou neperlivé stolní vody, minerální
vody, ovocné a bylinkové čaje, zelený čaj, černý čaj, ředěné ovocné a zeleninové
šťávy.91




90
   Srov. KLEINWACHTEROVÁ, H., BRÁZDOVÁ, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování, str. 92 - 95 a
KUNOVÁ, V. Zdravá výživa, str. 12 - 15
91
   Srov. tamtéž, str. 92 – 95 a str. 12 - 15


                                                   38
2 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY




Cíl 1 : Zmapovat rozdíly v dodržování zásad zdravé výživy u seniorů v domácím
prostředí vzhledem k věku, pohlaví a způsobu bydlení seniora



Hypotéza č. 1

1H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem a
uváděnou konzumací doporučeného množství libového masa

1HA – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem a
uváděnou konzumací doporučeného množství libového masa

Hypotéza č. 2

2H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím
seniora a frekvencí konzumace ovoce

2HA – Předpokládám, že existuje staticky významná závislost mezi pohlavím seniora a
frekvencí konzumace ovoce

Hypotéza č. 3

3H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi způsobem
bydlení seniora a konzumací doporučeného množství mléčných výrobků

3HA – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi způsobem
bydlení seniora a konzumací doporučeného množství mléčných výrobků




                                         39
Cíl 2: Zjistit, zda mají senioři dostatečný příjem tekutin




Hypotéza č. 4

4H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím
seniora a denním příjmem tekutin

4HA – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniora
a denním příjmem tekutin

Hypotéza č. 5

5H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem seniora a
denním příjmem tekutin

5HA – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem seniora a
denním příjmem tekutin




                                            40
3 METODIKA



       Diplomová práce se zabývá výživovými zvyklostmi seniorů v Jesenickém
regionu. Pro získání dat byla zvolena metoda anonymního dotazníku (viz příloha č. 2).
Dotazníkové šetření probíhalo od září do listopadu 2010. Dotazníky jsem distribuovala
osobně. Nejprve byli osloveni mí rodinní příslušníci. Dále jsem oslovila seniory, kteří se
zapojují do činnosti klubů pro seniory v Jeseníku, Žulové, Vápenné a Zlatých Horách.
Dotazníky jsem distribuovala na schůzky členů klubů pro seniory, mohla jsem tak
zodpovědět případné dotazy seniorů k vyplňování dotazníku.


3.1 Pilotní šetření

       V rámci pilotního šetření byl dotazník rozdán osmi seniorům. Hlavním důvodem
tohoto postupu bylo zjistit, zda jsou položky dotazníku srozumitelné. Senioři vyplnili
dotazník s pomocí autorky a uvedli, že otázkám rozumí. Nemusela být provedena žádná
úprava dotazníku.


3.2 Kritéria pro výběr respondentů

      Senioři starší 60 let
      Senioři žijící v domácím prostředí
      Respondenti ochotní spolupracovat při vyplňování dotazníků


3.3 Charakteristika výzkumné metody

       Pro vytvoření dotazníku k výzkumnému šetření byly použity některé položky z
dotazníku CINDI Health Monitor. Jedná se o položky z mého dotazníku č. 10, 12, 13,
15, 18, 19, 20. CINDI Health Monitoring byl realizován v ČR v rámci programu




                                            41
CINDI       (Contrywide          Integrated      Non       communicable          Diseases       Intervention
Programme).92
         Dotazník použitý k mému výzkumu obsahoval 31 otázek. Položky č. 1 – 8 se
týkají charakteristiky respondentů – věk, pohlaví, výška, váha, onemocnění
respondentů, dietní omezení. Položky č. 9 – 19 a 27, 28 zjišťují výživové zvyklosti
respondentů. V položkách č. 21 – 25 jsem se respondentů ptala na množství
konzumovaných potravin dle výživové pyramidy. Položka č. 26 je frekvenční tabulka,
v ní jsem zjišťovala, jak často v minulém týdnu respondenti konzumovali určitou
potravinu93.
         Byl proveden výpočet BMI (Body Mass Index) respondentů podle vzorce:
                  tělesná          (kg)
        BMI =          výška (

         Výsledky dotazníkového šetření jsem vyjádřila pomocí absolutní a relativní
četnosti. Data jsem zpracovala do tabulek a pro lepší přehlednost i do sloupcových nebo
výsečových grafů. K počítačovému zpracování dat byl použit program Microsoft Excel.
         V práci bylo ověřováno celkem 5 hypotéz, k nimž se vztahovaly položky
dotazníku. Pro statistické testování byly stanoveny vždy dvojice testovaných hypotéz H0
(hypotéza nulová) a HA (hypotéza alternativní).
         V hypotéze č. 1 se zajímám o statisticky významnou závislost mezi věkem
seniora a konzumací doporučeného množství libového masa. Pro testování této
hypotézy byly použity položky dotazníku č. 1 a č. 23. V hypotéze č. 2 zjišťuji
statisticky významnou závislost mezi pohlavím seniora a frekvencí konzumace ovoce.
Pro testování této hypotézy byly použity položky dotazníku č. 2 a č. 26. V hypotéze č. 3
se zajímám o statisticky významnou závislost mezi způsobem bydlení seniora a
konzumací doporučeného množství mléčných výrobků. Pro testování této hypotézy byly
použity položky dotazníku č. 3 a č. 24. V hypotéze č. 4 zjišťuji statisticky významnou
závislost mezi pohlavím a denním příjmem tekutin. Pro testování této hypotézy byly
použity položky dotazníku č. 2 a č. 16. V hypotéze č. 5 zjišťuji statisticky významnou
závislost mezi věkem a denním příjmem tekutin. Pro testování této hypotézy byly
použity položky dotazníku č. 1 a č. 16.




92
 Srov. SKÁLOVÁ, L. a kol., CINDI Health Monitoring, dostupné z WWW.SZU.CZ/CINDI
93
 Srov. FIALA, J., Jednoduchý nutriční software pro rychlé hodnocení a výsledky jeho distribuce zájemcům,
Hygiena, 1/2008, str. 12

                                                      42
            K testování hypotéz byl použit Pearsonův chí-kvadrát test ( X2).


Hodnotu X2 vypočteme z následujícího vzorce:94




Legenda:
k = počet možných hodnot kategoriální proměnné;
ni = pozorovaná četnost v kategorii i;
Npi = očekávaná četnost v kategorii i vypočítaná za předpokladu platnosti H0, přičemž
n označuje rozsah výběru a pi teoretickou pravděpodobnost kategorie i.
            Byla zvolena hodnota hladiny významnosti p, definovaná jako pravděpodobnost
chyby prvního druhu neboli pravděpodobnost toho, že kvůli případnému náhodnému
vychýlení dat bude zamítnuta H0, pokud by přitom tato byla ve skutečnosti pravdivá.
Zvolena byla 5% hladina významnosti, tedy p ≤ 0,05.




94
     Srov. HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat, str. 304

                                                          43
4 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA



Celkem bylo distribuováno 170 dotazníků, vyplněných se jich vrátilo 160 (94 %),
všechny dotazníky byly použity k analýze výsledků.


4.1 Charakteristika respondentů

Tabulka č. 3 Věk respondentů
Věk           Absolutní četnost Relativní četnost v %
60 - 74 let          96                   60
75 - 89 let          63                   39
90 a více let         1                    1
Celkem              160                  100



                      60 %

      60

      50                               39 %

      40

    % 30

      20
                                                            1%
      10

       0
               60 - 74 let      75 - 89 let        90 a více let



Graf č. 1 Věk respondentů



       V položce č. 1 dotazníku jsem zjišťovala věk respondentů. Respondenty, kteří se
účastnili výzkumu, jsem rozdělila do tří kategorií podle Světové zdravotnické




                                              44
organizace (SZO)95. Ve věkové kategorii 60 – 74 let se výzkumu účastnilo 96 (60 %)
respondentů. Další věkovou kategorií byl věk od 75 – 89let. V této kategorii se
výzkumu účastnilo 63 (39 %) respondentů. V nejstarší věkové kategorii nad 91 let se
výzkumu účastnil 1 (1 %) respondent. Průměrný věk respondentů byl 73,9 let
(směrodatná odchylka 6,4) – viz tabulka č. 3, graf č. 1.


Tabulka č. 4 Pohlaví respondentů

 Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost v %
 Muž            69                   43
 Žena           91                   57
 Celkem        160                  100




          57%                                                            43%



                                                                                   Muž
                                                                                   Žena




Graf č. 2 Pohlaví respondentů



           V položce dotazníku č. 2 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Výzkumu se
zúčastnilo 160 respondentů. Z celkového počtu bylo 91 (57 %) žen a 69 (43 %) mužů
(viz tabulka č. 4 a graf č. 2).




95
     Srov. TOPINKOVÁ, E., NEURWITH, J. Geriatrie pro praktického lékaře, str. 17



                                                       45
Tabulka č. 5 Bydlení respondentů

 Bydlení respondentů Absolutní četnost Relativní četnost v %
Sám (a)                     58                   36
S partnerem                 88                   55
Jiná možnost - s dětmi      14                    9
Celkem                     160                  100


       V položce č. 3 dotazníku jsem se respondentů ptala na způsob jejich bydlení. Ze
160 účastníků výzkumu bydlí samo 58 (36 %) seniorů, s manželem či partnerem žije
88 (55 %) respondentů, třetí možností odpovědi u této položky byla jiná možnost,
odpovědělo na ni 14 (9 %) seniorů a jediná odpověď, která se vyskytla, byla, že žijí s
dětmi (viz tabulka č. 5).


Tabulka č. 6 BMI (Body Mass Index) respondentů
BMI respondentů                 Absolutní četnost Relativní četnost v %
Podváha - méně než 18,5                 1                    1
Normální váha - 18,5 - 24,9            29                   18
Nadváha - 25,0 - 29,9                  77                   48
Obezita 1. stupně - 30,0 - 34,9        38                   23
Obezita 2. stupně - 35,0 - 39,9        11                    7
Obezita 3. stupně - 40 a více           4                    3
Celkem                                160                  100


       V položce 4. a 5. dotazníku jsem zjišťovala aktuální výšku a váhu respondentů.
Pro zpracování dat jsem z těchto hodnot vypočítala BMI (Body mass index) a podle
hodnot byli respondenti rozčleněni do kategorií. Nejvíce respondentů – 77 (48 %) trpí
nadváhou, v pásmu normální váhy se pohybuje 29 (18 %) seniorů, celkem 53 (33 %)
respondentů je obézních, z tohoto počtu 4 (3 %) trpí obezitou 3. stupně. (viz tabulka
č. 6). Při rozdělení dle pohlaví jsou výsledky obdobné. Nadváhou trpí 42 (46 %) žen a
35 (51 %) mužů. Ženy trpí více než muži obezitou, dle výpočtu bylo v souboru
34 (38 %) obézních žen a 19 (27 %) obézních mužů. Normální váhu si udržuje
14 (15 %) žen a 15 (22 %) mužů.
       Hmotnost respondentů může být ovlivněna otoky dolních končetin, proto jsem
v položce č. 6 dotazníku zjišťovala, zda respondenti trpí tímto problémem. 56 (35 %)
respondentů uvedlo, že mívá často oteklé dolní končetiny a 104 (65 %) seniorů tímto
problémem netrpí.

                                         46
Tabulka č. 7 Struktura respondentů vzhledem k přítomnosti onemocnění

Onemocnění respondentů Absolutní četnost Relativní četnost v %
Onemocnění srdce              52                   33
Cukrovka                      55                   34
Hypertenze                    97                   61
Choroby pohyb. aparátu        61                   38
Onemocnění zažív.traktu       20                   13
Plicní onemocnění             18                   11
Onkologické onemocnění        27                   17
Jiné                           0                    0



       70                   61 %
       60
       50                          38 %
       40     33 %   34 %
     %
       30                                               17 %
       20                                 13 %   11 %
       10                                                      0%
        0




Graf č.3 Struktura respondentů vzhledem k onemocnění



       V položce dotazníku č. 7 jsem zjišťovala onemocnění respondentů. V této
položce mohli respondenti zvolit více možností, podle toho s jakým onemocněním se
léčí. Nejčastější odpovědí respondentů bylo, že trpí hypertenzí, uvedlo ji 97 (61 %)
respondentů, druhou nejčastější odpovědí respondentů bylo onemocnění srdce,
vyskytovalo se 52 (33 %) těchto odpovědí, v 55 (34 %) odpovědích respondentů byla
uvedena cukrovka. Onkologické onemocnění se vyskytlo v 27 (17 %) odpovědích
seniorů. Jinou možnost nevyužil žádný účastník výzkumu (viz tabulka č. 7, graf č. 3).




                                          47
Tabulka č. 8 Dieta vzhledem k onemocnění

Dieta vzhledem k onemocnění Absolutní četnost Relativní četnost v %
Neslaná dieta                       8                    5
Dieta při cukrovce                 51                   32
Redukční dieta                      7                    4
Dieta s omezením tuků              29                   18
Jiná možnost - žádné omezení       65                   41
Celkem                            160                  100


       V položce č. 8 dotazníku jsem se zajímala o přítomnost dietního omezení
vzhledem k onemocnění respondentů. Dietu při cukrovce dodržuje 51 (32 %)
respondentů, dietu s omezením tuků 29 (18 %) respondentů, neslanou dietu 8 (5 %)
účastníků výzkumu, redukční dietu 7 (4 %) respondentů. 65 (41 %) respondentů je bez
dietního omezení, tento údaj uvedli do poslední možnosti této položky, kde mohli
dopsat jinou možnost dietního omezení (viz tabulka č. 8).




4.2 Vlastní výzkum výživových zvyklostí respondentů

Tabulka č. 9 Frekvence denních jídel

Frekvence denních jídel Absolutní četnost Relativní četnost v %
6 x denně                      31                   19
5x denně                       45                   28
4 x denně                      31                   19
3x denně                       53                   34
Jiná možnost                    0                    0
Celkem                        160                  100


       V položce č. 9 dotazníku jsem se zaměřila na frekvenci denních jídel
respondentů. 6 x denně (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře, II. večeře) jí 31 (19 %)
respondentů, 5 x denně (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře) jí 45 (28 %) účastníků
výzkumu, 4 x denně (snídaně, oběd, svačina, večeře) jí 31 (19 %) respondentů, největší
počet respondentů uvedl, že jí 3 x denně (snídaně, oběd, večeře). Týká se to 53 (34 %)
respondentů. Jinou možnost si nevybral žádný respondent (viz tabulka č. 9).



                                           48
Tabulka č. 10 Pravidelnost snídaně

Pravidelnost snídaně Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano                        138                   86
Ne                          22                   14
Celkem                     160                  100



                      Pravidelnost snídaně
                    14%




                                                                 Ano
                                                                 Ne




                                                      86%



Graf č. 4 Pravidelnost snídaně



       V položce č. 10 dotazníku jsem se respondentů ptala, zda pravidelně snídají.
138 (86 %) respondentů uvedlo, že jsou zvyklí pravidelně snídat, jen 22 (14 %)
účastníků pravidelně nesnídá (viz tabulka č. 10, graf č. 4).


Tabulka č. 11 Denní konzumace teplého jídla

Denní konzumace teplého jídla      Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano, vařím si sám                         80                   50
Ano, vaří mi rod.příslušníci              40                   25
Ano, dováží mi ho peč. služba             23                   14
Ano, chodím do restaurace, jídelny        15                   10
Ne                                         2                    1
Celkem                                   160                  100




                                            49
       V položce č. 10 dotazníku jsem se zajímala o zajištění teplého jídla seniorů.
Naprostá většina seniorů, kteří se účastnili mého výzkumu, má nějakým způsobem
zajištěno každodenně teplé jídlo. 80 (50 %) respondentů si vaří samo, 40 (25 %)
respondentům vaří rodinní příslušníci, 23 (14 %) seniorů si nechává jídlo vozit
pečovatelskou či jinou službou, 15 (10 %) respondentů chodí do restaurace nebo školní
jídelny. Jenom 2 (1 %) senioři udali, že nemají denně teplé jídlo (viz tabulka č. 11).


Tabulka č. 12 Druh tuku užívaný k přípravě teplých pokrmů

 Druh tuku užívaný k přípravě teplých
                pokrmů                          Absolutní četnost Relativní četnost v %
Rostlinný olej                                         60                   71
Margarín                                                5                    6
Máslo a přípravky obsahující máslo                      3                    4
Vepřové sádlo nebo živočišný tuk                       11                   12
Žádný tuk                                               6                    7
Celkem                                                 85                  100


       Na položku č. 12 dotazníku odpovídali pouze respondenti, kteří si vaří sami,
bylo jich 85 (100 %). 60 (71 %) seniorů uvedlo, že k vaření používá rostlinný olej,
5 (6 %) respondentů užívá k vaření margarín, 3 (4 %) respondenti užívají máslo nebo
výrobky obsahující máslo, 11 (12 %) seniorů vaří na vepřovém sádle nebo živočišném
tuku a 6 (7 %) respondentů uvedlo, že k vaření neužívá žádný tuk (viz tabulka č. 12).


Tabulka č. 13 Příprava stravy

Příprava stravy     Absolutní četnost Relativní četnost v %
Vaření                     51                   32
Dušení                     51                   32
Pečení                     35                   22
Smažení a grilování        23                   14
Celkem                    160                  100


       V položce č. 13 dotazníku jsem zjišťovala, jaký způsob přípravy stravy
respondenti preferují. Vaření a dušení uvedlo jako svůj oblíbený způsob stravy
51 (32 %) seniorů, pečení preferuje 35 (22 %) respondentů, smažení a grilování
preferuje 23 (14 %) seniorů (viz tabulka č. 13).


                                           50
Tabulka č. 14 Tuk užívaný k namazání na pečivo

Tuk k namazání na pečivo       Absolutní četnost Relativní četnost v %
Žádný                                  6                    4
Margarín s nízkým obsahem tuku        58                   36
Běžný margarín                        30                   19
Máslo nebo výrobky z másla            54                   34
Sádlo či živočišný tuk                12                    7
Jiný                                   0                    0
Celkem                               160                  100


         V položce č. 14 dotazníku jsem zjišťovala, jaký tuk preferují respondenti
k namazání na pečivo. Největší počet seniorů si na pečivo maže margarín s nízkým
obsahem tuku, jde o 58 (36 %) respondentů. Skoro stejný počet preferuje máslo a
výrobky z másla, jde o 54 (34 %) seniorů. 30 (19 %) respondentů uvedlo, že preferuje
běžný margarín a 12 (7 %) seniorů používá sádlo nebo živočišný tuk. Jen 6 (4 %)
respondentů uvedlo, že si na pečivo nemaže žádný tuk, jinou možnost nevyužil žádný z
respondentů (viz tabulka č. 14).


Tabulka č. 15 Příjem tekutin za 24 hodin

Příjem tekutin   Absolutní četnost Relativní četnost v %
999 ml a méně           20                   12
1000 - 1499 ml          45                   28
1500 - 2000 ml          81                   51
Více než 2000 ml        14                    9
Celkem                 160                  100




         Položka č. 16 byla otevřená, respondenti uváděli, kolik vypijí tekutin za 24
hodin v mililitrech. Pro zpracování jsem jejich odpovědi rozdělila do 4 kategorií
(999 ml a méně, 1000 – 1499 ml, 1500 – 2000 ml a více než 2000 ml).
         Dvacet (12 %) seniorů uvedlo, že vypije 999 ml a méně, 45 (28 %) respondentů
vypije 1000 – 1499 ml za den, 81 (51 %) respondentů pije 1500 – 2000 ml tekutin a jen
14 (9 %) seniorů uvedlo denní příjem tekutin větší než 2000 ml (viz tabulka č. 15, graf
č. 5).



                                           51
       60                                         51 %

       50

       40                        28 %

    % 30

       20         12 %
                                                               9%

       10

        0
            999 ml a méně 1000 - 1499 ml 1500 - 2000 ml více než 2000
                                                              ml


Graf č. 5 Příjem tekutin za 24 hodin



Tabulka č. 16 Druh tekutin

Druh tekutin Absolutní četnost Relativní četnost v %
Minerálka           48                   30
Limonáda            13                    8
Voda                46                   29
Čaj                 42                   26
Pivo                11                    7
Celkem             160                  100


       V položce č. 17 dotazníku respondenti uváděli, jaké pijí nejčastěji tekutiny.
Potvrdila se oblíbenost minerálek, pije je 48 (30 %) respondentů, dále v oblíbenosti
tekutin respondentů následovala voda a čaj, vodu pije 46 (29 %) seniorů a čaj 42 (26 %)
respondentů, limonádu jako oblíbenou tekutinu uvedlo 13 (8 %) respondentů a pivo
11 (7 %) seniorů (viz tabulka č. 16).


Tabulka č. 17 Pití kávy

Pití kávy   Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nepijí kávu        21                   13
1 šálek            53                   34
2 šálky            63                   39
3 šálky            23                   14
Celkem            160                  100

                                             52
       V položce č. 18 dotazníku jsem se respondentů dotazovala, kolik šálků kávy
vypijí za den. Kávu vůbec nepije 21 (13%) respondentů, 1 šálek denně pije 53 (34 %)
seniorů, 2 šálky 63 (39 %) respondentů a 3 šálky pije 23 (14 %) respondentů (viz
tabulka č. 17).


Tabulka č. 18 Slazení kávy či čaje
Slazení čaje či kávy Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nesladí                     70                   44
1 kostka                    43                   27
2 kostky                    31                   19
3 kostky                    14                    9
4 kostky                     2                    1
Celkem                     160                  100


       V položce č. 19 dotazníku mě zajímalo, jak jsou respondenti zvyklí sladit kávu
nebo čaj. Kávu či čaj vůbec nesladí 70 (44 %) respondentů, 1 kostku cukru do těchto
nápojů přidává 43 (27 %) respondentů, 2 kostky cukru 31 (31 %) respondentů, 14 (9 %)
seniorů přidává do čaje či kávy 3 kostky cukru a 2 (1 %) senioři sladí tyto nápoje čtyřmi
kostkami cukru (viz tabulka č. 18).


Tabulka č. 19 Přisolování připraveného jídla

Přisolování připraveného jídla Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nikdy                                 79                   49
Ano, když není dost slané             69                   43
Ano, vždy před začátkem jídla         12                    8
Jiné                                   0                    0
Celkem                               160                  100


       V položce č. 20 dotazníku jsem zjišťovala, jestli si respondenti přisolují
připravené jídlo. Připravené jídlo nikdy nepřisoluje 79 (49 %) respondentů, pokud není
dost slané, tak si jídlo přisolí 69 (43 %) respondentů, vždy před začátkem jídla si přisolí
připravené jídlo 12 (8 %) seniorů, jinou možnost si nevybral žádný respondent (viz
tabulka č. 19).




                                            53
Tabulka č. 20 Denní konzumace těstovin, obilovin, rýže
Konzumace těstovin, obilovin, rýže Absolutní četnost Relativní četnost v %
1 porce                                   31                   20
2 porce                                   53                   33
3 porce                                   50                   31
4 porce                                   16                   10
5 porcí                                   10                    6
Celkem                                   160                  100



                                 33 %
        35                                 31 %

        30

        25        20 %

        20
    %
        15                                                10 %

        10                                                           6%

        5

        0
              1 porce        2 porce    3 porce        4 porce   5 porcí

Graf č. 6 Denní konzumace těstovin, obilovin, rýže


        V položce č. 25 dotazníku jsem zjišťovala, kolik porcí těstovin, obilovin, rýže,
brambor, luštěnin respondenti denně zkonzumují. Doporučené množství konzumace
těstovin, obilovin, rýže, brambor, luštěnin je 3 – 6 porcí denně. Toto množství
konzumuje celkem 76 (47 %) respondentů, 3 porce jí 50 (31 %) respondentů, 4 porce
16 (10 %) seniorů a 5 porcí konzumuje 10 (6 %) respondentů. Jednu porci těchto
potravin denně konzumuje 31 (20 %) respondentů a 2 porce jí 53 (33 %) seniorů (viz
tabulka č. 20, graf č. 6).




                                                  54
Tabulka č. 21 Denní konzumace zeleniny

Denní konzumace zeleniny Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nejí zeleninu                   11                    7
1 porce                         80                   50
2 porce                         44                   28
3 porce                         16                   10
4 porce                          7                    4
6 porcí                          2                    1
Celkem                         160                  100


                          50 %
      50
      45
      40
                                   28 %
      35
      30
    % 25
      20
                                              10 %
      15        7%
                                                        4%
      10
                                                                  1%
       5
       0
              nejí     1 porce   2 porce   3 porce   4 porce   6 porcí
            zeleninu


Graf č. 7 Denní konzumace zeleniny



       V položce č. 21 dotazníku mě zajímalo, kolik porcí zeleniny zkonzumují
respondenti denně. Doporučené množství konzumace zeleniny je 3 – 5 porcí denně. Jen
minimální počet účastníků výzkumu konzumuje toto doporučené množství, jedná se o
9 (5 %) seniorů, nejvíce respondentů jí 1 porci zeleniny denně – 80 (50%), 2 porce
zeleniny denně konzumuje 44 (28 %) respondentů, 3 porce jí 16 (10 %) seniorů.
Zeleninu vůbec nekonzumuje 11 (7 %) respondentů (viz tabulka č. 21, graf č. 7).




                                             55
Tabulka č. 22 Týdenní frekvence konzumace zeleniny
Frekvence konzumace zeleniny Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nikdy                                5                    3
1 x týdně                           29                   18
1 x denně                           90                   56
Každý den více než 1 x              36                   23
Celkem                             160                  100



                                               56 %
       60

       50

       40

    % 30                                                     23 %
                                18 %

       20

       10         3%

        0
               nikdy       1 x týdně     1 x denně    každý den více
                                                         než 1 x

Graf č. 8 Týdenní frekvence konzumace zeleniny


       V položce č. 26 dotazníku jsem se ve frekvenční tabulce respondentů
dotazovala, kolikrát za minulý týden konzumovali dané potraviny. Zeleninu
konzumovalo více než 1 x každý den 36 (23 %) respondentů, 1 x denně ji jedlo 90
(56 %) seniorů, 1 x týdně 29 (18 %) respondentů. Nikdy v uplynulém týdnu zeleninu
nekonzumovalo 5 (3 %) respondentů (viz tabulka č. 22, graf č. 8).


Tabulka č. 23 Denní konzumace ovoce

Denní konzumace ovoce Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nejí ovoce                    1                    1
1 porce                      91                   57
2 porce                      45                   28
3 porce                      16                   10
4 porce                       7                    4
Celkem                      160                  100



                                          56
                            57 %
       60

       50

       40                               28 %

    % 30

       20                                              10 %
                                                                  4%
       10        1%

        0
            nejí ovoce   1 porce     2 porce        3 porce   4 porce


Graf č. 9 Denní konzumace ovoce



       V položce č. 22 dotazníku jsem zjišťovala, kolik sní respondenti porcí ovoce
denně. Doporučené množství konzumace ovoce je 2 – 4 porce denně. Doporučené
množství konzumuje celkem 42 % respondentů, 2 porce jí 45 seniorů (28 %), 3 porce
16 seniorů (10 %) a 4 porce 7 seniorů (4 %), největší podíl účastníků výzkumu
konzumuje 1 porci ovoce, jedná se o 57% podíl všech respondentů, jen jeden
respondent uvedl, že ovoce nejí vůbec (viz tabulka č. 23, graf č. 9).


Tabulka č. 24 Týdenní frekvence konzumace ovoce

Frekvence konzumace ovoce Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nikdy                             1                    1
1 x týdně                        27                   17
1 x denně                        91                   57
Každý den více než 1 x           41                   25
Celkem                          160                  100




                                               57
                                                57 %

       60

       50

       40
                                                              25 %
     % 30                          17 %

       20

       10           1%

         0
                 nikdy        1 x týdně   1 x denně    každý den více
                                                          než 1 x


Graf č. 10 Týdenní frekvence konzumace ovoce



       V položce č. 26 dotazníku, což byla frekvenční tabulka, jsem zjišťovala
frekvenci konzumace ovoce v minulém týdnu. Každý den více než 1 x konzumovalo
ovoce 41 (25 %) respondentů, 1 x denně jedlo ovoce 91 (57 %) seniorů, 1 x týdně pak
27 (17 %) respondentů. Jen jeden senior uvedl, že v minulém týdnu vůbec nejedl ovoce
(viz tabulka č. 24, graf č. 10).


Tabulka č. 25 Denní konzumace libového masa
Konzumace libového masa Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nejí maso                       8                    5
1 porce                       122                   76
2 porce                        28                   18
3 porce                         2                    1
Celkem                        160                  100


       V položce č. 23 dotazníku mě zajímala denní konzumace porcí libového masa.
Doporučené množství konzumace libového masa je 1 – 3 porce denně. Do skupiny
libového masa je zařazeno drůbeží, rybí a králičí maso. Toto množství konzumuje 95 %
respondentů, 1 porci denně jí 122 (76 %) seniorů, 2 porce denně jí 28 (18 %)
respondentů a 3 porce 2 (1 %) senioři. Maso vůbec nejí 8 (5 %) respondentů (viz
tabulka č. 25, graf č. 11).




                                           58
                             76 %
      80
      70
      60
      50
    % 40
      30                                   18 %

      20
                 5%                                        1%
      10
       0
            nejí maso     1 porce     2 porce         3 porce

Graf č. 11 Denní konzumace libového masa


Tabulka č. 26 Týdenní frekvence konzumace červeného masa

Frekvence konzumace červeného masa Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nikdy                                     10                    6
1 x týdně                                 92                   58
1 x denně                                 52                   32
Každý den více než 1 x                     6                    4
Celkem                                   160                  100


                              58 %

      60

      50

      40                                    32 %

    % 30

      20
                  6%
                                                           4%
      10

       0
              nikdy      1 x týdně   1 x denně     každý den více
                                                      než 1 x


Graf č. 12 Týdenní frekvence konzumace červeného masa




                                       59
       V položce č. 26 dotazníku – frekvenční tabulce -jsem se dotazovala respondentů,
jak často v minulém týdnu konzumovali červené maso (do této skupiny je zařazeno
maso vepřové, hovězí, skopové, zvěřina), na tuto otázku odpovědělo 6 (4 %)
respondentů, že každý den více než 1 x. 1 x denně jedlo červené maso 52 (32 %)
seniorů, 1x týdně tuto potravinu konzumovalo 92 (58 %) respondentů a nikdy červené
maso nejedlo 10 (6 %) respondentů (viz tabulka č. 26, graf č. 12).


Tabulka č. 27 Pití mléka

 Pití mléka Absolutní četnost Relativní četnost v %
 Plnotučné         23                   19
 Polotučné         91                   76
 Odtučnělé          6                    5
 Celkem           120                  100
¨


                                        76 %
       80
       70
       60
       50
     % 40
                      19 %
       30
       20
                                                          5%
       10
        0
                 plnotučné         polotučné        odtučnělé


Graf č. 13 Pití mléka



       Na položku č. 15 dotazníku odpovídali jen respondenti, kteří pijí mléko, bylo
jich 120 (100 %). Nejvíce seniorů preferuje pití polotučného mléka, jde o 91(76 %)
respondentů, plnotučné mléko pije 23 (19 %) seniorů a odtučnělé mléko 6 (5 %) seniorů
(viz tabulka č. 27, graf č. 13).




                                               60
Tabulka č. 28 Denní konzumace mléčných výrobků
Konzumace mléčných výrobků Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nejí mléčné výrobky                8                    5
1 porce                           78                   49
2 porce                           53                   33
3 porce                           16                   10
4 porce                            5                    3
Celkem                           160                  100

                                49 %
         50

         40                               33 %

         30
     %
         20                                          10 %
                    5%
         10                                                      3%

          0
              nejí mléčné   1 porce    2 porce    3 porce   4 porce
               výrobky


Graf č. 14 Denní konzumace mléčných výrobků


         V položce č. 24 dotazníku jsem se zajímala o denní konzumaci mléčných
výrobků. Doporučené množství konzumace mléčných výrobků je 3 – 4 porce denně.
Toto doporučené množství konzumuje 13 % respondentů, 3 porce jí 16 (10 %) seniorů a
4 porce jí 5 (3 %) seniorů, největší podíl účastníků výzkumu konzumuje 1 porci
mléčných výrobků, jedná se o 78 respondentů a 49% podíl na všech účastnících
výzkumu. 2 porce mléčných výrobků konzumuje 53 (33 %) seniorů. Mléčné výrobky
vůbec nekonzumuje 8 (5 %) seniorů (viz tabulka č. 28, graf č. 14).




                                             61
Tabulka č. 29 Týdenní frekvence konzumace mléčných výrobků

Frekvence konzumace mléčných                  Absolutní               Relativní četnost v
výrobků                                       četnost                 %
Nikdy                                                  7                         4
1 x týdně                                             28                        18
1 x denně                                             88                        55
Každý den více než 1 x                                37                        23
Celkem                                               160                       100

                                              55 %
          60

          50

          40

     % 30                                                   23 %
                                 18 %
          20
                     4%
          10

          0
                 nikdy      1 x týdně   1 x denně    každý den více
                                                        než 1 x


Graf č. 15 Týdenní frekvence konzumace mléčných výrobků



          V položce č. 26 dotazníku, což byla frekvenční tabulka, jsem zjišťovala
frekvenci konzumace mléčných výrobků v minulém týdnu. Každý den více než 1 x
konzumovalo mléčné výrobky 37 (23 %) respondentů, 1 x denně jedlo mléčné výrobky
88 (55 %) respondentů, 1 x týdně tuto potravinu jedlo 28 (18 %) seniorů. Nikdy
v minulém týdnu nejedlo mléčný výrobek 7 (4 %) respondentů (viz tabulka č. 29, graf
č. 15).


Tabulka č. 30 Týdenní frekvence konzumace masných výrobků

Frekvence konzumace masných výrobků Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nikdy                                      30                   19
1 x týdně                                  84                   52
1 x denně                                  40                   25
Každý den více než 1 x                      6                    4
Celkem                                    160                  100

                                         62
       V položce č. 26 dotazníku, což byla frekvenční tabulka, jsem zjišťovala, jak
často v minulém týdnu jedli respondenti masné výrobky (salámy, uzeniny). Šest (4 %)
respondentů uvedlo, že tyto výrobky jedli každý den více než 1 x. 1 x denně jedlo tyto
potraviny 40 (25 %) respondentů, 1 x týdně jedlo masné výrobky 84 (52 %)
respondentů. Vůbec v minulém týdnu tyto výrobky nejedlo 30 (19 %) respondentů (viz
tabulka č. 30).


Tabulka č. 31 Týdenní frekvence konzumace ryb

Frekvence konzumace ryb Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nikdy                          24                   15
1 x týdně                     127                   79
1 x denně                       8                    5
Každý den více než 1 x          1                    1
Celkem                        160                  100


       V položce č. 26 dotazníku jsem zjišťovala, jak často v minulém týdnu jedli
respondenti ryby. Jeden senior uvedl, že jedl ryby každý den více než 1 x. 1 x denně
jedlo ryby 8 (5 %) respondentů, 1 x týdně jedlo tuto potravinu 127 (79 %) respondentů.
24 (15 %) seniorů uvedlo, že v minulém týdnu ryby nejedlo (viz tabulka č. 31).


Tabulka č. 32 Týdenní frekvence konzumace cukrovinek
Frekvence konzumace cukrovinek Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nikdy                                 43                   27
1 x týdně                             72                   45
1 x denně                             37                   23
Každý den více než 1 x                 8                    5
Celkem                               160                  100


       V položce č. 26 dotazníku jsem se respondentů ptala, jak často v minulém týdnu
konzumovali cukrovinky. Osm (5 %) respondentů uvedlo, že cukrovinky jedlo každý
den více než 1 x, 1 x denně jedlo cukrovinky 37 (23 %) respondentů, 1 x týdně jedlo
tuto potravinu 72 (45 %) respondentů, nikdy v minulém týdnu nejedlo cukrovinky
43 (27 %) seniorů (viz tabulka č. 32).




                                          63
Tabulka č. 33 Konzumace doplňků výživy

Konzumace doplňků výživy Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano                             67                   42
Ne                              93                   58
Celkem                         160                  100




                                                              42%
   58%


                                                                       ano
                                                                       ne




Graf č. 16 Konzumace doplňků výživy


         V položce č. 27 dotazníku jsem se respondentů ptala, zda konzumují některý
z doplňků výživy kupovaný v lékárně (multivitaminy, probiotika atd.) 67 (42 %)
respondentů některý z těchto doplňků konzumuje, 93 (58 %) seniorů uvedlo, že tyto
přípravky neužívá (viz tabulka č. 33, graf č. 16).


Tabulka č. 34 Ovlivňování vyprazdňování stolice výživou

Ovlivňování vyprazdňování stolice                Absolutní          Relativní četnost v
výživou                                          četnost            %
Ano                                                      47                  29
Ne                                                      113                  71
Celkem                                                  160                 100




                                            64
                                                        29%




  71%                                                                 ano
                                                                      ne




Graf č. 17 Ovlivňování vyprazdňování stolice výživou



        V položce č. 28 dotazníku jsem zjišťovala, zda respondenti mění své stravovací
zvyklosti v souvislosti s vyprazdňováním stolice. Většina seniorů své zvyklosti nemění,
jedná se o 113 (71 %) seniorů, 47 (29 %) respondentů uvedlo, že své zvyklosti mění
v souvislosti s vyprazdňováním stolice (viz tabulka č. 34, graf č. 17).


Tabulka č. 35 Zájem o informace o zdravé výživě
Zájem o informace o zdravé výživě Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano                                     101                   63
Ne                                       59                   37
Celkem                                  160                  100


        Položka č. 29 dotazníku se týkala zájmu respondentů o informace o zdravé
výživě. 101 (63 %) respondentů uvedlo, že mají o tyto informace zájem, 59 (37 %)
respondentů zájem o informace o zdravé výživě nemá (viz tabulka č. 35).


Tabulka č. 36 Zdroj informací
Zdroj informací    Absolutní četnost Relativní četnost v %
Televizní pořady          34                   34
Časopisy                  24                   24
Informační letáky         14                   14
Rozhovor s lékařem        16                   16
Rozhovor s přáteli        13                   12
Celkem                   101                  100

                                            65
                 34 %
        35

        30                   24 %
        25

        20                                              16 %
                                        14 %                         12 %
    %
        15

        10

        5

        0
             televizní   časopisy   informační      rozhovor s   rozhovor s
              pořady                   letáky        lékařem       přáteli

Graf č. 18 Zdroj informací


        Na položku dotazníku č. 30 odpovídali pouze respondenti, kteří se zajímají o
informace o zdravé výživě, bylo jich 101 (100 %). Jako nejčastější zdroj informací
uvedli respondenti televizní pořady, bylo to 34 (34 %) respondentů, 24 (24 %)
respondentů uvedlo jako oblíbený zdroj informací časopisy, informační letáky jako
zdroj informací preferuje 14 (14 %) seniorů, rozhovor s lékařem nebo zdravotní sestrou
upřednostňuje 16 (16 %) respondentů, rozhovor s přáteli jako zdroj informací uvedlo
13 (12 %) seniorů (viz tabulka č. 36, graf č. 18).


Tabulka č. 37 Absence informací

Absence informací             Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nic nechybí                         147                   92
Informace o léčebných dietách        13                    8
Celkem                              160                  100


        Poslední 31. položka dotazníku byla volná, respondenti sami dopisovali
odpovědi, ve všech dotaznících se objevily jen dva typy odpovědí. 147 (92 %)
respondentů uvedlo, že nepostrádá žádné informace, 13 (8 %) seniorů postrádá
informace o léčebných dietách, nejčastěji o diabetické dietě (viz tabulka č. 37).




                                               66
4.3 Testování a statistické ověřování hypotéz


Testování hypotézy č. 1


1H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem a
uváděnou konzumací doporučeného množství libového masa

1HA – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem a
uváděnou konzumací doporučeného množství libového masa

                              Veličina věk respondentů byla kategorizována do tříd podle Světové
zdravotnické organizace ( SZO). 96 Ve věkové kategorii 90 a více let se výzkumu
účastnil jen jeden respondent, proto byla za účelem testování hypotéz                                     sloučena
kategorie 75 – 89 let a 90 a více let v kategorii 75 a více let. Pro testování hypotéz byly
tedy použity 2 kategorie: 60 – 74 let a 75 a více let.



Tabulka č. 38 Konzumace porcí masa denně vzhledem k věku respondentů

                                   Žádná porce Jedna porce Dvě porce                    Tři porce   Celkem
                            Věk
                                   abs.č.   rel.č abs.č. rel.č. abs.č. rel.č. abs.č. rel.č. abs.č. rel.č.
60 - 74 let                          7       7%     67 70% 21 22%               1     1%     96 100%
75 a více let                           1       1%         58       91%        5   8%    0    0%    64   100%



                             100
                                                                          VEK
                                                                             1
                                                                             2
     R elativni cetn. (%)




                              75




                              50




                              25




                              0
                                    0       1          2        3
                                                Maso

Graf č. 19 Graf interakcí věk vs. maso
96
         Srov. TOPINKOVÁ, E., NEURWITH, J. Geriatrie pro praktického lékaře, str. 17

                                                                          67
Pearsonův chí – kvadrát = 9,99391
s.v. = 3
p = 0,019


       Zjistila jsem statisticky významnou závislost mezi věkem seniora a uváděnou
konzumací doporučeného množství libového masa (p = 0,019). Z tabulky č. 38 resp.
grafu č. 19 je vidět, že starší senioři častěji než mladší více konzumují maso jen 1x
týdně, zatímco mladší senioři častěji než starší konzumují maso 1x denně.


Na základě výsledků testování zamítáme hypotézu 1H0 a můžeme přijmout hypotézu
1HA, prokázala se statisticky významná závislost mezi věkem seniora a uváděnou
konzumací doporučeného množství libového masa.




Testování hypotézy č. 2


2H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím
seniora a frekvencí konzumace ovoce

2HA – Předpokládám, že existuje staticky významná závislost mezi pohlavím seniora a
frekvencí konzumace ovoce




Tabulka č. 39 Frekvence konzumace ovoce týdně vzhledem k pohlaví respondentů

                                                                Každý den více
                  Nikdy         1 x týdně        1 x denně                           Celkem
 Pohlaví                                                           než 1 x
             abs.č.   rel.č.   abs.č. rel.č. abs.č.    rel.č.   abs.č.   rel.č.   abs.č.   rel. č.
  Muž          1       1%       11 16%        39       57%       18      26%       69      100%
  Žena         0       0%       16 18%        52       57%       23      25%       91      100%




Pearsonův chí – kvadrát = 1,39418
s.v. = 3
p = 0,7096

                                            68
                        100
                                                          Sex
                                                             1
                                                             2
                        75
  Relativni cetn. (%)




                        50




                        25




                         0
                                1     2          3   4
                                          Ovoc

 Graf č. 20 Graf interakcí pohlaví vs. ovoce


                         Zjistila jsem, že není statisticky významná závislost mezi pohlavím seniora a
 frekvencí konzumace ovoce (p = 0,7096).



Na základě výsledků testování nelze zamítnout nulovou hypotézu 2H 0, zamítáme
hypotézu 2HA, neprokázala se statisticky významná závislost mezi pohlavím seniora
a frekvencí konzumace ovoce.




 Testování hypotézy č. 3



 3H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi způsobem
 bydlení seniora a konzumací doporučeného množství mléčných výrobků

  3HA – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi způsobem
 bydlení seniora a konzumací doporučeného množství mléčných výrobků




                                                          69
    Tabulka č. 40 Konzumace porcí mléčných výrobků denně vzhledem k bydlení seniora


                                    Žádná         Jedna                       Dvě           Tři        Čtyři
                                                                                                                    Celkem
  Bydlení                            porce        porce                      porce         porce       porce
                                 abs.č. rel.č. abs.č. rel.č.              abs.č. rel.č abs.č rel.č. abs.č. rel.č. abs.č. rel.č.
  Sám (a)                          1     2%     28 48%                     23    39%     5     9%     1     2%     58 100%
S partnerem                        6       7%           41       47%        28        32%   9   10%    4    4%     88    100%
  S dětmi                          1       7%           9        65%        2         14%   2   14%    0    0%     14    100%




                           100
                                                                       Bydleni
                                                                          1
                                                                          2
                           75                                             3
     Relativni cetn. (%)




                           50




                           25




                            0
                                       0   1     2      3    4
                                               Mlecvy

    Graf č. 21 Graf interakcí bydlení vs. mléčné výrobky


    Pearsonův chí – kvadrát = 6,79917
    s.v. = 8
    p = 0,5617


                            Zjistila jsem, že není statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení
    seniora a konzumací doporučeného množství mléčných výrobků (p = 0,5617).




    Na základě výsledků testování nelze zamítnout nulovou hypotézu 3H 0, zamítáme
    hypotézu 3HA, neprokázala se statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení
    seniora a konzumací doporučeného množství mléčných výrobků.


                                                                                 70
Testování hypotézy č. 4

4H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím a
denním příjmem tekutin

4HA – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím a
denním příjmem tekutin



                        Za účelem testování hypotéz bylo u veličiny tekutiny provedeno třídění tak, že
respondenti byli rozděleni do dvou skupin podle doporučeného denního příjmu tekutin:

                        1. příjem tekutin menší než 1500 ml

                        2. příjem tekutin 1500 ml a více



Tabulka č. 41 Denní příjem tekutin vzhledem k pohlaví respondentů

                             Tekutiny- méně než 1500 ml Tekutiny- 1500 ml a více   Celkem
Pohlaví
                                abs.č.         rel.č.      abs.č.       rel.č.   abs.č. rel.č.
         Muž                      27           39%          42          61%       69 100%
         Žena                     38           42%          53          58%       91 100%



                       100
                                                           Sex
                                                              1
                                                              2
                       75
 Relativni cetn. (%)




                       50




                       25




                        0
                                     0              1
                                         TEKUTINY

Graf č. 22 Graf interakcí pohlaví vs. tekutiny




                                                           71
 Pearsonův chí – kvadrát = 0,112347
 s.v. = 1
 p = 0,7375


            Zjistila jsem, že není statisticky významná závislost mezi pohlavím seniora a
 denním příjmem tekutin (p = 0,7375).



Na základě výsledků testování nelze zamítnout nulovou hypotézu 4H 0, zamítáme
hypotézu 4HA, neprokázala se statisticky významná závislost mezi pohlavím seniora
a denním příjmem tekutin.




 Testování hypotézy č. 5

 5H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi věkem a
 denním příjmem tekutin

 5HA – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi věkem a denním
 příjmem tekutin



 Tabulka č. 42 Denní příjem tekutin vzhledem k věku respondentů

               Tekutiny- méně než 1500 ml Tekutiny- 1500 ml a více   Celkem
     Věk
                  abs.č.         rel.č.      abs.č.       rel.č.   abs.č. rel.č
 60 - 74 let        40           42%          56          58%       96 100%
 75 a více let      25           39%          39          61%       64 100%




 Pearsonův chí – kvadrát = 0,107962
 s.v. = 1
 p = 0,742




                                               72
                         100
                                                          VEK
                                                             1
                                                             2
  R elativni cetn. (%)
                         75




                         50




                         25




                          0
                                     0              1
                                         TEKUTINY

 Graf č. 23 Graf interakcí věk vs. tekutiny


                          Zjistila jsem, že není statisticky významná závislost mezi věkem seniora a
 denním příjmem tekutin (p = 0,742).


Na základě výsledků testování nelze zamítnout nulovou hypotézu 5H 0, zamítáme
hypotézu 5HA, neprokázala se statisticky významná závislost mezi věkem seniora a
denním příjmem tekutin.




                                                          73
DISKUSE


        Diplomová      práce    se   zabývá     zjištěním    výživových      zvyklostí    seniorů
v Jesenickém regionu. Empirická část práce byla realizována prostřednictvím
dotazníkového šetření. Pro vytvoření dotazníku k výzkumnému šetření byly použity
některé položky z dotazníku CINDI Health Monitor. Jedná se o položky z mého
dotazníku č. 10, 12, 13, 15, 18, 19, 20. V následující kapitole se pokusím výsledky
mého výzkumu srovnat s pracemi dalších autorů a také se zveřejněnými výsledky
CINDI Health Monitor Česká republika - 2002 . Toto srovnání bude jen velmi
orientační, protože v tomto výzkumu byla nejstarší věkovou kategorií kategorie 55 –
64 let (v tomto věkovém rozmezí se výzkumu zúčastnilo 192 mužů a 212 žen).
Vzhledem k různému počtu odpovídajících respondentů, bude srovnání prezentováno
pouze pomocí relativních četností.
           Respondenty, kteří se účastnili mého výzkumu, jsem rozdělila do kategorií
podle Světové zdravotnické organizace (SZO). Ve věkové kategorii 60 -74 let se
výzkumu účastnilo 60 % respondentů, v kategorii 75 – 89 let pak 39 % respondentů.
V nejstarší věkové kategorii nad 91 let se výzkumu účastnil jen jeden respondent.
Výzkum probíhal u seniorů v domácím prostředí, proto není překvapující, že největší
počet respondentů byl v nejmladší věkové kategorii. Také je důležité zdůraznit, že
v domácím prostředí žijí převážně senioři soběstační (ve věkové skupině 60-74 let je
většina seniorů - 85 % zcela soběstačných, nad 80 let je soběstačných pouze 49 %).97
        Ve vzorku respondentů převažovaly ženy, bylo jich 57 %, mužů se zúčastnilo
43 %. Tento podíl je dán podílem obou pohlaví v populaci seniorů (nad 80 let tvoří ženy
71 %, na jednoho muže tedy připadá 2,39 ženy).98 Dále tento rozdíl přikládám místu
výzkumu. Výzkum probíhal převážně v klubech pro seniory a do jejich činnosti se větší
míře zapojují ženy (dle vlastního pozorování autorky práce při rozdávání dotazníků).
        Zajímala jsem se o způsob bydlení seniorů. 36 % účastníků mého výzkumu bydlí
samo, 55 % respondentů žije s manželem či partnerem a jen 9 % seniorů uvedlo, že žije
s dětmi.     Ve výzkumu, který prováděla autorka Hanáčková 99 , bydlelo samo 25 %


97 Srov. WEBER, P., BRADÁČOVÁ, M., WEBEROVÁ, D., POLCAROVÁ, V. Minimum z klinické gerontologie
pro lékaře a sestru v ambulanci, str. 16
98 Srov. NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVOĆOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli
nestátního sektoru, str. 15
99 Srov. HANÁČKOVÁ, E. Zdravá výživa z pohledu seniorů, str. 37


                                               74
seniorů, s partnerem či manželem 55 % a s dětmi 18 % respondentů. Nejvíce
překvapující je relativně malé procento seniorů, kteří žijí s vlastními dětmi. Dle mého
názoru je to dáno způsobem bydlení rodin v dnešní době. Upustilo se od
vícegeneračního bydlení, mladí lidé si brzy hledají vlastní bydlení, často daleko od
svých rodičů.
         Ve čtvrté a páté položce dotazníku jsem zjišťovala výšku a váhu respondentů,
z těchto hodnot jsem vypočítala BMI a respondenty rozdělila do kategorií podle
vypočtené hodnoty. V pásmu normální váhy se pohybovalo 18 % respondentů, největší
počet seniorů se pohyboval v pásmu nadváhy – 48 %, obezitou trpí 33 % respondentů.
Tato zjištění jsou alarmující vzhledem k tomu, že obezita se považuje za jeden
z rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Pokud srovnám hodnoty
BMI u obou pohlaví, jsou výsledky obdobné. Nadváhou trpí 46 % žen a 51 % mužů,
ženy více než muži trpí obezitou. V souboru bylo 38 % obézních žen a 27 % obézních
mužů. Normální váhu si udržuje 15 % žen a 22 % mužů. Ve výzkumu prováděném
autorkami Kudlovou a Slámovou100 mělo celkem 57 % respondentů BMI vyšší než 25,
tito respondenti se vyskytují v pásmu nadváhy a obezity.
         Struktura respondentů dle přítomnosti onemocnění potvrdila obecně známé
zastoupení nejčastějších chorob vyššího věku. Nejčastější chorobou respondentů byla
hypertenze, trpí jí 61 % seniorů, 33 % účastníků výzkumu uvedlo onemocnění srdce,
cukrovkou trpí 34 % respondentů, onemocnění pohybového ústrojí uvedlo 38 % seniorů
a onkologické onemocnění udalo 17 % respondentů.
         Další zjišťovanou skutečností byla přítomnost dietního omezení vzhledem
k onemocnění. Dietu při cukrovce dodržuje 32 % respondentů, dietu s omezením tuků
18 % respondentů, neslanou dietu 5 % účastníků výzkumu, redukční dietu 4 %
respondentů, 41 % respondentů je bez dietního omezení.
         V deváté položce dotazníku jsem se zaměřila na frekvenci denních jídel
respondentů. Z výsledků je zřejmé, že respondenti nejsou zvyklí rozdělovat svou stravu
na více menších porcí denně, jak se doporučuje. Největší počet respondentů jí 3 x
denně, jedná se o 34 % respondentů. Do šesti jídel denně dělí svou stravu 19 % seniorů,
5 x denně jí 28 % respondentů a 4 x denně stravu konzumuje 19 % respondentů. Dle
výzkumu prováděného autory Rurikem a Antalem 101 v Maďarsku u seniorů žijících


100 Srov. KUDLOVÁ, E., SLÁMOVÁ, A. Analýza životního stylu seniorů v domácím prostředí se zaměřením na
stravovací návyky, str. 35
101 Srov. RURIK, I., ANTAL, M. Eating habits and lifestyle practice of elderly people in Hungary, str. 77 - 88


                                                       75
v domácím prostředí téměř 60 % respondentů jedlo 3 x denně. Největší váhu
respondenti přikládali obědu.
         Další skutečností, které mě zajímala, byla pravidelnost snídaně.                                   86 %
respondentů účastnících se mého výzkumu uvedlo, že jsou zvyklí pravidelně snídat. Jen
14 % seniorů pravidelně nesnídá. Tato skutečnost byla pro mě překvapivá,
předpokládala jsem menší procento snídajících respondentů. Ve výzkumu CINDI
Health Monitor pro Českou republiku z roku 2002102 ve věkové kategorii 55 – 64 let si
zvyklo denně snídat 83 % mužů a 86 % žen, tyto výsledky jsou zcela srovnatelné s mým
výzkumem, i když byl prováděn i ve vyšších věkových kategoriích.
         V položce č. 11 dotazníku jsem se zajímala, zda a jak mají respondenti zajištěno
denně teplé jídlo. Naprostá většina respondentů, kteří se účastnili mého výzkumu, má
nějakým způsobem zajištěno každodenně teplé jídlo. 50 % respondentů si vaří samo,
25 % respondentů vaří rodinní příslušníci, 14 % respondentů si nechává vozit obědy
pečovatelskou nebo jinou službou, 10 % respondentů chodí do restaurace nebo školní
jídelny. Pouze 1 % seniorů uvedlo, že nemá denně teplé jídlo. S tímto mým zjištěním se
rozchází zjištění autorů Rurika a Antala 103. V jejich výzkumu prováděném u seniorů
v Maďarsku bylo zjištěno, že 90 % seniorů má teplé jídlo, které bylo uvařeno doma.
Méně tedy využívají dovážkové nebo jiné služby a také možnost stravovat se
v restauraci či školní jídelně. Jedním z možných příčin tohoto stavu je menší finanční
náročnost domácího vaření. Ve výzkumu prováděném autorkou Liškovou 104 si denně
vařilo samo 86 % respondentů, 8 % účastníků výzkumu využívalo dovážkovou nebo
jinou službu, 5 % seniorů mělo teplé jídlo zajištěno vlastními dětmi a jen 1 % seniorů se
stravovalo v restauraci či školní jídelně.
         Důležitá je také otázka, jaký tuk senioři používají k přípravě teplých pokrmů.
71 % účastníků mého výzkumu používá k přípravě stravy rostlinný olej, 6 %
respondentů užívá k vaření margarín, 4 % užívají máslo nebo výrobky z másla, 12 %
seniorů vaří na vepřovém sádle nebo živočišném tuku a 7 % seniorů uvedlo, že k vaření
neužívá žádný tuk. Ve výzkumu CINDI Health Monitor pro Českou republiku z roku
2002105 ve věkové kategorii 55 – 64 let užívá k vaření rostlinný olej 50 % mužů a 66 %



102 Srov. CINDI HEALTH MONITOR 2002 – Česká republika, dostupné z
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI
103 Srov. RURIK, I., ANTAL, M. Eating habits and lifestyle practice of elderly people in Hungary, str. 77 - 88
104 Srov. LIŠKOVÁ, J. Saturace potřeby stravování seniorů v domácím prostředí, str. 39
105 Srov. CINDI HEALTH MONITOR 2002 – Česká republika, dostupné z
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI

                                                        76
žen, margarín k vaření užívá 11 % mužů a 15 % žen, máslo k vaření používá 8 % mužů
a 11 % žen, na vepřovém sádle vaří 12 % mužů a 6 % žen a žádný tuk k vaření neužívá
1 % mužů a 2 % žen. Autoři výzkumu prováděného v Maďarsku106 se ptali pouze na
užití vepřového sádla nebo jiného živočišného tuku k vaření. 44 % respondentů uvedlo,
že k vaření používá sádlo nebo živočišný tuk. Příčiny tohoto vysokého procenta seniorů,
kteří vaří na sádle, můžeme hledat v nižší osvětě a také v menší ochotě respondentů
upouštět od zavedených zvyklostí.
         Další zjišťovanou skutečností byla preference ve způsobu přípravy stravy.
Vaření a dušení preferuje stejný počet respondentů – 32 %, pečení jako způsob přípravy
stravy používá 22 % seniorů, smažení a grilování preferuje 14 % respondentů. Rozdílné
údaje zjistila ve svém výzkumu autorka Hanáčková 107 . Většina respondentů jejího
výzkumu preferovala vaření, jednalo se o 51 % respondentů, pečení nejvíce k přípravě
stravy používalo 35 % a smažení preferovalo 13 % seniorů. Tato zjištění byla příjemná
a ukazují na účinnost osvěty, která informuje o škodlivosti konzumace smažených jídel.
         Ve 14. položce dotazníku jsem zjišťovala, jaký tuk respondenti preferují
k namazání na pečivo. Největší počet respondentů – 36 % si na pečivo maže margarín
s nízkým obsahem tuku, Skoro stejný počet preferuje máslo a výrobky z másla – 34 %
seniorů, 19 % respondentů uvedlo, že preferuje běžný margarín a 7 % respondentů si na
pečivo maže sádlo. Jen 4 % respondentů uvedlo, že si na pečivo nemaže žádný tuk.Ve
výzkumu CINDI Health Monitor pro Českou republiku z roku 2002 108 bylo zjištěno
vysoké procento respondentů, kteří na pečivo mažou máslo a výrobky z másla, jednalo
se o 49 % respondentů, 24 % seniorů uvedlo, že k namazání na pečivo užívají
nízkotučný margarín. Tento velký rozdíl si vysvětluji věkovým složením respondentů,
výzkum v rámci CINDI Health Monitor byl prováděn ve věkové kategorii 55 – 64 let.
Starší senioři více používali nízkotučný margarín. Domnívám se, že důvodem je
finanční dostupnost tohoto výrobku.
         V další položce jsem se zaměřila na denní příjem tekutin. Minimální doporučený
příjem tekutin je 1500 ml za den. Položka, která zjišťovala denní příjem tekutin, byla
otevřená, respondenti sami uváděli, kolik vypijí tekutin. Pro zpracování jsem jejich
odpovědi rozdělila do 4 kategorií (999 ml a méně, 1000 – 1499 ml, 1500 – 2000 ml a
více než 2000 ml). 12 % seniorů vedlo, že vypije méně než 1000 ml za den, 28 %

106 Srov. RURIK, I., ANTAL, M. Eating habits and lifestyle practice of elderly people in Hungary, str. 77 - 88
107 Srov. HANÁČKOVÁ, E. Zdravá výživa z pohledu seniorů, str. 37
108 Srov. CINDI HEALTH MONITOR 2002 – Česká republika, dostupné z
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI

                                                        77
respondentů vypije 1000 – 1499 ml za den, 51 % respondentů vypije 1500 – 2000 ml
denně a jen 9 % seniorů uvedlo denní příjem tekutin větší než 2000 ml. Toto zjištění je
velmi alarmující, vyplývá z něj, že 40 % respondentů má nedostatečný příjem tekutin.
Je to dáno hlavně sníženým pocitem žízně v seniorském věku. Dle autorky Liškové109
pije méně než 1000 ml 8 % seniorů, 1 – 2 litry tekutin vypije 59 % respondentů a více
než 2 litry tekutin vypije 33 % respondentů.
         Jedním z cílů mé diplomové práce bylo zjistit, zda mají senioři dostatečný
příjem tekutin, k tomuto cíli se vztahovaly hypotézy č. 4 a č. 5.
         Hypotéza č. 4 zjišťovala závislost mezi pohlavím seniora a denním příjmem
tekutin. Neprokázala se statisticky významná závislost mezi pohlavím a denním
příjmem tekutin (p = 0,7375).
Na základě výsledků testování nelze zamítnout nulovou hypotézu 4H0, neprokázala
se statisticky významná závislost mezi pohlavím seniora a denním příjmem
tekutin.
         Hypotéza č. 5 zjišťovala závislost mezi věkem seniora a denním příjmem
tekutin. Neprokázala se statisticky významná závislost mezi věkem seniora a denním
příjmem tekutin (p = 0,742).
Na základě výsledků testování nelze zamítnout nulovou hypotézu 5H 0, neprokázala
se statisticky významná závislost mezi věkem seniora a denním příjmem tekutin.
         V položce č. 17 dotazníku jsem se zajímala o to, jaké tekutiny respondenti pijí.
Potvrdila se oblíbenost minerálek, pije je 30 % respondentů, dále v oblíbenosti
následovala voda a čaj, vodu pije 29 % seniorů, čaj pije 26 % respondentů. Limonádu
jako oblíbenou tekutinu uvedlo 8 % respondentů a pivo 7 % seniorů. Ve výzkumu
autorky Dvořákové 110 uvedlo 43 % respondentů, že jejich nejoblíbenější tekutinou je
čaj, 33 % seniorů preferovala čistou vodu, 14 % seniorů nejraději pije minerálky a 7 %
seniorů pije nejraději pivo. V průzkumném šetření autorky Liškové 111 respondenti
uváděli jako nejoblíbenější tekutinu čaj – 32 %, čistou vodu preferovalo 24 % seniorů,
minerálky nejraději pije 31 % respondentů, limonády 4 % respondentů a pivo jako svou
nejoblíbenější tekutinu uvedlo 9 % respondentů. Z těchto údajů vyplývá, že se
respondenti snaží pít spíše doporučené druhy tekutin, sladké limonády preferuje malá
část respondentů.


109 Srov. LIŠKOVÁ, J. Saturace potřeby stravování seniorů v domácím prostředí, str. 39
110 Srov. DVOŘÁKOVÁ, R. Výživa seniorů v domácím prostředí, str. 56
111 Srov. LIŠKOVÁ, J. Saturace potřeby stravování seniorů v domácím prostředí, str. 44


                                                       78
         Další skutečností, která mě zajímala, bylo pití kávy. Respondenti uváděli, kolik
vypijí šálků kávy denně. Kávu vůbec nepije 13 % respondentů, 1 šálek pije 34 %
seniorů, 2 šálky pije 39 % respondentů a 3 šálky 14 % respondentů. Ve výzkumu
CINDI Health Monitor pro Českou republiku z roku 2002112 bylo zjištěno, že ve věkové
kategorii 55 – 64 let nepije kávu 35 % mužů a 20 % žen, 1 šálek vypije 19 % mužů a
25 % žen, 2 šálky vypije 24 % mužů a 34 % žen a 3 šálky 12 % mužů a 18 % žen. 8 %
mužů a 8 % žen uvedlo, že pije 4 – 6 šálků kávy denně. Dle autorky Liškové113 18 %
seniorů nepije kávu vůbec, 68 % respondentů uvedlo, že vypije 1 – 2 šálky denně a
10 % respondentů vypije 3 – 5 šálků denně.
         V další položce mě zajímalo, zda si respondenti sladí kávu či čaj. Kávu nebo čaj
vůbec nesladí 44 % respondentů, 1 kostku přidává do těchto nápojů 27 % respondentů,
2 kostky přidává 31 % seniorů, 3 kostky přidává 9 % seniorů a 1 % seniorů sladí
4 kostkami cukru. Ve výzkumu CINDI Health Monitor pro Českou republiku z roku
2002114 bylo zjištěno, že tyto nápoje vůbec nesladí 52 % mužů a 58 % žen, 1 kostku
přidává do těchto nápojů 20 % mužů a 24 % žen, 2 kostky přidává 21 % mužů a 13 %
žen, 3 kostky přidává do čaje či kávy 6 % mužů a 4 % žen a 2 % mužů a 1 % žen
přislazuje tyto nápoje 4 kostkami cukru. Zjištění, že v průměru polovina respondentů
v obou výzkumech nesladí kávu a čaj, bylo pro mě překvapivé. Předpokládala jsem, že
se bude ve výzkumech vyskytovat větší procento respondentů, kteří si tyto nápoje sladí.
         Dále jsem se zajímala o to, zda respondenti přisolují připravené jídlo. Uvařené
jídlo si nikdy nepřisoluje 49 % respondentů, pokud není jídlo dost slané, přisolí si ho
43 % respondentů. Vždy před začátkem jídla si přisolí připravené jídlo 8 % seniorů. Ve
výzkumu CINDI Health Monitor pro Českou republiku z roku 2002115 bylo zjištěno, že
15 % mužů a 4 % žen si vždy přisoluje připravené jídlo. Autoři výzkumu prováděného
v Maďarsku116 zjišťovali, kolik respondentů si připravené jídlo nepřisoluje, jedná se o
18 % respondentů. Doporučuje se snížit spotřebu kuchyňské soli na 5 – 7 gr denně.117
Dle výše uvedených výsledků se domnívám, že skutečná spotřeba kuchyňské soli je
několikanásobně vyšší.

112 Srov. CINDI HEALTH MONITOR 2002 – Česká republika, dostupné z
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI
113 Srov. LIŠKOVÁ, J. Saturace potřeby stravování seniorů v domácím prostředí, str. 45
114 Srov. CINDI HEALTH MONITOR 2002 – Česká republika, dostupné z
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI
115 Srov. tamtéž
116Srov. RURIK, I., ANTAL, M. Eating habits and lifestyle practice of elderly people in Hungary, str. 77 - 88
117 Srov. BLATTNÁ, J., DOSTÁLOVÁ, J., PERLÍN, C., TLÁSKAL, P. Výživa na počátku 21. století, str. 75 - 76




                                                      79
            V dalších položkách jsem se zajímala o konzumaci jednotlivých potravin, které
jsou obsaženy v potravinové pyramidě, podle množství jednotlivých porcí denně.
K srovnání těchto výsledků jsem nenalezla ucelený výzkum, dostupné výzkumy se
zabývají spíše týdenní frekvencí konzumace jednotlivých potravin.
           Zajímala jsem se o denní konzumaci potravin ze skupiny těstoviny, obiloviny,
rýže, brambory, luštěniny. Doporučené množství konzumace těchto potravin denně je
3 – 6 porcí. Doporučené množství konzumuje celkem 47 % respondentů, 3 porce jí
31 % respondentů, 4 porce jí 10 % seniorů a 5 porcí konzumuje 6 % respondentů.
Nedostatečný příjem potravin z této skupiny mělo 53 % respondentů, jednu porci
těchto potravin denně konzumuje 20 % seniorů a 2 porce jí 33 % seniorů.
           Další potravinou z potravinové pyramidy je zelenina. Doporučené množství
konzumace zeleniny je 3 – 5 porcí denně. Jen minimální počet účastníků výzkumu
konzumuje toto doporučené množství, jedná se o 5 % seniorů, nejvíce respondentů –
50 % jí 1 porci zeleniny denně, 2 porce zeleniny denně konzumuje 28 % seniorů,
3 porce jí 10 % seniorů. Zeleninu vůbec nekonzumuje 7 % respondentů.
           Dále jsem se zajímala o týdenní frekvenci konzumace zeleniny, tato položka
byla obsažena ve frekvenční tabulce. Zeleninu konzumovalo více než 1x každý den
23 % respondentů, 1 x denně ji jedlo 56 % seniorů, 1 x týdně zeleninu konzumovalo
18 % respondentů. Nikdy v uplynulém týdnu zeleninu nekonzumovala 3 %
respondentů. V práci autorky Liškové118 je uvedeno, že 1 x denně konzumuje zeleninu
54 % respondentů, 1 x týdně zeleninu konzumuje 8 % respondentů, žádný respondent
neuvedl, že by v minulém týdnu vůbec nejedl zeleninu. Z těchto výsledků plyne, že
konzumace zeleniny je velmi nedostatečná. V příčinách tohoto stavu může hrát roli
finanční stránka a také horší stravitelnost pro některé seniory. Obecně lze říci, že již děti
nejsou v rodinách vedeny k dostatečné konzumaci této potraviny.
           Dále mě zajímala denní konzumace ovoce. Doporučené množství konzumace
ovoce je 2 – 4 porce denně. Doporučené množství konzumuje celkem 42 % seniorů,
2 porce jí 28 % seniorů, 3 porce 10 % a 4 porce 4 % seniorů. Největší podíl účastníků
výzkumu konzumuje 1 porci ovoce denně – 57 %, jen jeden respondent uvedl, že ovoce
nejí vůbec. Ve frekvenční tabulce jsem se dotazovala na týdenní frekvenci konzumace
ovoce. Každý den více než 1 x konzumovalo ovoce 25 % respondentů, 1 x denně jedlo
ovoce 57 % seniorů, 1 x týdně pak 17 % respondentů. Jen jeden senior uvedl, že


118   Srov. LIŠKOVÁ, J. Saturace potřeby stravování seniorů v domácím prostředí, str. 45

                                                        80
v minulém týdnu nejedl ovoce. Ve výzkumu CINDI Health Monitor pro Českou
republiku z roku 2002 119 bylo zjištěno, že ve věkové kategorii 55 – 64 let ovoce 1 x
týdně konzumovalo 40 % mužů a 42 % žen, 1 x denně ovoce jedlo 7 % mužů a 14 %
žen, nikdy nejedlo ovoce 27 % mužů a 18 % žen. Výsledky těchto výzkumů jsou velmi
rozdílné, podle mého názoru je to dáno jinou nabídkou frekvencí konzumace ovoce ve
výzkumu CINDI Health Monitor, nabídka zněla: nikdy, 1 – 2x týdně, 3 – 5 x týdně,
6 – 7 x týdně, oproti mému výzkumu chyběla nabídka každý den více než 1 x. Přesto je
z obou těchto výsledků patrné, že senioři nedostatečně konzumují ovoce, dovolím si
říct, že příčiny budou podobné jako u konzumace zeleniny.
         Hypotéza č. 2 zjišťovala závislost mezi pohlavím seniora a frekvencí konzumace
ovoce. Neprokázala se statisticky významná závislost mezi pohlavím seniora a týdenní
frekvencí konzumace ovoce (p = 0,7096).
Na základě výsledků testování nelze zamítnout nulovou hypotézu 2H 0, neprokázala
se statisticky významná závislost mezi pohlavím seniora a frekvencí konzumace
ovoce.
         Další zajímavou skutečností byla denní konzumace libového masa. Do skupiny
libového masa je zařazeno maso drůbeží, rybí a králičí. Toto doporučené množství
konzumuje 95 % respondentů, 1 porci denně jí 76 % respondentů, 2 porce denně jí 18 %
respondentů a 3 porce 1 % seniorů. Tento druh masa vůbec nekonzumuje 5 %
respondentů.
         Ke konzumaci libového masa v závislosti na věku se vztahovala hypotéza č. 1.
Prokázala se statisticky významná závislost mezi věkem seniora a denní konzumací
libového masa (p = 0,019).
Na základě výsledků testování zamítáme hypotézu 1H0 a můžeme přijmout
hypotézu 1HA, prokázala se statisticky významná závislost mezi věkem seniora a
uváděnou konzumací doporučeného množství libového masa.
         V další položce frekvenční tabulky jsem se zajímala o týdenní frekvenci
červeného masa. Do skupiny červeného masa je zařazeno maso vepřové, hovězí,
skopové, zvěřina. 4 % respondentů uvedlo, že toto maso konzumovali každý den více
než 1x. 32 % seniorů jedlo toto maso 1 x denně. 1 x týdně tuto potravinu konzumovalo
58 % respondentů a nikdy červené maso nejedlo 6 % respondentů. Ve výzkumu autorky



119 Srov. CINDI HEALTH MONITOR 2002 – Česká republika, dostupné z
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI

                                                81
Liškové120 byly jinak rozčleněny nabídky frekvence konzumace než v mém výzkumu.
Denní konzumaci masa uvedlo 15 % respondentů, 72 % respondentů jí maso 3 x týdně a
6 % seniorů jí maso 1 x týdně.
         Další skutečností, kterou jsem se zabývala, bylo pití mléka. Ze 160 respondentů
uvedlo, že pije mléko 120 seniorů. Nejvíce seniorů – 76 % preferuje pití polotučného
mléka, plnotučné mléko pije 19 % respondentů a odtučnělé mléko 5 % seniorů.Ve
výzkumu CINDI Health Monitor pro Českou republiku z roku 2002121 bylo ve věkové
kategorii 55 – 64 let zjištěno, že plnotučné mléko pije 14 % mužů a 11 % žen.
Polotučné mléko pije 42 % mužů a 61 % žen, odtučnělé mléko pije 10 % mužů a 10 %
žen.
         Zajímalo mě také, jaké množství mléčných porcí respondenti zkonzumují za
jeden den. Doporučené množství konzumace mléčných výrobků je 3 – 4 porce denně.
Toto doporučené množství konzumuje 13 % respondentů, 3 porce jí 10 % seniorů a
4 porce jí 3 % seniorů. Největší podíl respondentů konzumuje 1 porci mléčných
výrobků denně – 49 % seniorů, 2 porce mléčných výrobků konzumuje 33 % seniorů.
Vůbec mléčné výrobky nejí 5 % seniorů. Z výše uvedených výsledků plyne, že senioři
konzumují nedostatečné množství mléčných výrobků, tím mají i nedostatečný přísun
vápníku. Zvyšuje se riziko osteoporózy a komplikací z ní vyplývajících.
          Hypotéza č. 3 se zabývala vztahem způsobu bydlení seniora a denní konzumace
mléčných výrobků. Neprokázala se statisticky významná závislost mezi způsobem
bydlení seniora a denní konzumací mléčných výrobků (p = 0,5617).
Na základě výsledků testování nelze zamítnout nulovou hypotézu 3H 0, neprokázala
se statisticky významná závislost mezi způsobem bydlení seniora a konzumací
doporučeného množství mléčných výrobků.
         Další zajímavou skutečností byla týdenní konzumace ryb. Touto položkou
obsaženou ve frekvenční tabulce jsem zjišťovala, jak často v minulém týdnu
respondenti jedli ryby. Jeden senior uvedl, že jedl ryby každý den více než 1 x. 1 x
denně jedlo ryby 5 % respondentů, 1 x týdně jedlo tuto potravinu 79 % seniorů. 15 %
seniorů uvedlo, že v minulém týdnu ryby nejedlo. V průzkumném šetření autorky
Liškové122 žádný s oslovených seniorů nejedl ryby každý den. 1 x týdně konzumovalo


120 Srov. LIŠKOVÁ, J. Saturace potřeby stravování seniorů v domácím prostředí, str. 45
121 Srov. CINDI HEALTH MONITOR 2002 – Česká republika, dostupné z
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI
122 Srov. LIŠKOVÁ, J. Saturace potřeby stravování seniorů v domácím prostředí, str. 41




                                                       82
ryby 32 % seniorů, 3 x týdně jedlo ryby 4 % oslovených, ryby nejedlo vůbec 9 %
seniorů, autorka přidala do výběru ještě možnost jiné, sem 52 seniorů uvedlo, že jí ryby
občas. Doporučuje se konzumovat ryby 1 – 2 x týdně, dle výsledků výzkumů senioři
konzumují ryby nedostatečně. Domnívám se, že nedostatečná konzumace ryb je
ovlivněna polohou naší země. V přímořských státech je konzumace ryb vyšší a ryby
jsou více dostupné.
        Zajímavý byl také údaj o týdenní frekvenci konzumace cukrovinek. Jen 5 %
respondentů uvedlo, že cukrovinky jedlo každý den více než 1 x. Jednou denně jedlo
cukrovinky 23 % respondentů, 1 x týdně tyto pochutiny konzumovalo 45 %
respondentů a vůbec cukrovinky nejedlo 27 % respondentů. Ve výzkumu CINDI Health
Monitor pro Českou republiku z roku 2002123 bylo zjištěno, že 53 % mužů a 41 % žen
nikdy v posledním týdnu nejedlo cukrovinky. 1x týdně tuto pochutinu konzumovalo
30 % mužů a 44 % žen. Každý den jedlo cukrovinky 5 % mužů a 4 % žen. Tyto
výsledky jsou potěšující v nízkém procentu každodenních konzumentů cukrovinek
vzhledem k vysokému procentu seniorů, kteří trpí nadváhou nebo obezitou.
        Velmi      zajímavá      byla     položka     zjišťující    konzumaci        doplňků      výživy
(multivitaminy, probiotika atd.). 42 % respondentů uvedlo, že některý z doplňků výživy
užívá pravidelně, 58 % respondentů tyto přípravky neužívá. Ve výzkumu autorek
Kudlové a Slámové 124 39 % oslovených respondentů uvedlo, že užívá některý
multivitaminový nebo minerálový doplněk. Ve výzkumu autorů Wyky a Piernata 125
provedeném v městě Vratislav u žen v seniorském věku bylo zjištěno, že 43 %
respondentů pravidelně konzumuje doplňky stravy. Dle autorky Dvořákové126 neužívá
žádný doplněk stravy 61 % respondentů, tyto přípravky pravidelně či občas užívá
celkem 38 % respondentů. Všechny výše uvedené výsledky jsou srovnatelné, užívání
multivitaminových či jiných přípravků je dle mého názoru velmi ovlivněno reklamou.
        V položce č. 28 dotazníku jsem zjišťovala, zda respondenti mění své stravovací
návyky v souvislosti s vyprazdňováním stolice. Většina seniorů – 71 % své zvyklosti
nemění, 29 % respondentů uvedlo, že své zvyklosti v souvislosti s vyprazdňováním
stolice mění. Toto zjištění pro mě bylo překvapivé, předpokládala jsem větší procento


123
    Srov. CINDI HEALTH MONITOR 2002 – Česká republika, dostupné z
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI
124
    Srov. KUDLOVÁ, E., SLÁMOVÁ, A. Analýza životního stylu seniorů v domácím prostředí se zaměřením na
stravovací návyky, str. 35
125
    Srov. WYKA, J., PIERNAT, J. Nutritional knowlege and rating habits of elderly womenfrom big-city
environment, str. 20 - 24
126
    Srov. DVOŘÁKOVÁ, R. Výživa seniorů v domácím prostředí, str. 56

                                                    83
seniorů, které své vyprazdňování ovlivňují změnou ve stravování. Senioři často trpívají
zácpou a mohu se domnívat, že své vyprazdňování častěji ovlivňují farmakologicky.
         Další zajímavou informací byl zájem respondentů o informace o zdravé výživě.
63 % respondentů uvedlo, že o tyto informace mají zájem, 37 % seniorů zájem o tyto
                                                                                    127
informace nemá. V průzkumném šetření autorky Hanáčkové                                    uvedlo zájem o
informace o zdravé výživě 81 % respondentů, 19 % seniorů zájem o tyto informace
nemá. Autorka Lišková 128 ve svém výzkumu zjistila, že 48 % seniorů zájem o
informace o zdravé výživě má a 52 % respondentů uvedlo, že tyto informace
nepostrádají.
         Dále jsem se zajímala o možné zdroje informací. Jako nejčastější zdroj
informací uvedli respondenti televizní pořady, jednalo se o 34 % seniorů, 24 %
respondentů uvedlo jako oblíbený zdroj informací časopisy, informační letáky jako
zdroj informací preferuje 14 % seniorů, rozhovor s lékařem nebo zdravotní sestrou
upřednostňuje 16 % seniorů, rozhovor s přáteli jako zdroj informací uvedlo 12 %
seniorů. Ve výzkumu autorů Wyky a Piernata129 provedeném v městě Vratislav u žen
v seniorském věku bylo zjištěno, že 63 % respondentů se řídí vlastní zkušeností, z tisku
získává informace 53 % seniorů, televizní programy jako zdroj informací uvedlo 34 %
respondentů a 10 % seniorů získává informace v různých kurzech nebo na etiketách
potravin. Ve výše uvedených výsledcích mě překvapilo malé procento seniorů, kteří
preferují získání informací od zdravotníků. Při rozhovorech s respondenty jsem zjistila,
že respondenti mají dojem, že svými dotazy zdravotníky zdržují a že na ně zdravotníci
nemají dostatek času.
         Poslední 31. položka dotazníku byla volná, respondenti sami dopisovali
odpovědi na otázku, jaké informace postrádají. 92 % respondentů uvedlo, že
nepostrádají žádné informace, 8 % respondentů se shodlo na absenci informací o
léčebných dietách, nejčastěji o diabetické dietě.
         Výše zmíněné výsledky ukázaly, že senioři mají většinou nedostatečný příjem
základních potravin obsažených ve výživové pyramidě. Šetření také ukázalo, že mají
senioři téměř v polovině případů nedostatečný příjem tekutin.




127 Srov. HANÁČKOVÁ, E. Zdravá výživa z pohledu seniorů, str. 47
128 Srov. LIŠKOVÁ, J. Saturace potřeby stravování seniorů v domácím prostředí, str. 41
129 Srov. WYKA, J., PIERNAT, J. Nutritional knowlege and rating habits of elderly womenfrom big-city
environment, str. 20 - 24

                                                      84
       Pokusím se zformulovat některé možná doporučení pro praxi, aby došlo ke
zlepšení výživového stavu seniorů:
             Je nutno zlepšit edukaci seniorů o zdravé výživě a to nejen v ordinacích
              praktických lékařů, ale také ve formě přednášek uskutečněných např.
              v klubech seniorů.
             Zajistit vysílání většího množství televizních a rozhlasových pořadů
              o zdravé výživě.
             Vypracovat kvalitní edukační programy pro seniory o výživě, přizpůsobit
              je potřebám seniorů.
             Je potřeba propagovat důležitost konzumace libového masa, ryb,
              nízkotučných mléčných výrobků, ovoce, zeleniny na úkor konzumace
              červeného     masa,     plnotučných     mléčných    výrobků,    uzenin,
              konzervovaných výrobků.
             Neustále je potřeba informovat o důležitosti pitného režimu, vhodných
              nápojích.
             Je důležité naučit se studovat etikety na potravinách, zajímat se
              o výživové obsahy jednotlivých potravin.
             Přenést větší část edukace na sestry.
             Více zapojit do edukačního procesu sestry provádějící domácí péči u
              seniorů.




                                          85
ZÁVĚR


       Ve své diplomové práci jsem se zabývala výživovými zvyklostmi seniorské
populace. Výzkum proběhl formou dotazníkového šetření u seniorů žijících
v Jesenickém regionu.
       Zpracované výsledky ukazují na nedostatečný příjem většiny potravin
obsažených ve výživové pyramidě. Doporučené množství potravin ze skupiny těstoviny,
obiloviny, rýže, brambory, luštěniny konzumuje 47 % respondentů, Naprosto minimální
množství seniorů konzumuje doporučené množství zeleniny denně, jedná se o 5 %
respondentů. Ve skupině ovoce je situace o něco lepší, doporučené množství konzumuje
42 % seniorů. Nezjistila jsem statisticky významnou závislost mezi věkem seniora a
frekvencí konzumace ovoce. Doporučené množství libového masa konzumuje denně
95 % respondentů. Zjistila jsem statisticky významnou závislost mezi věkem a
uváděnou konzumací doporučeného množství libového masa. Také denní konzumace
mléčných výrobků je velmi nedostatečná. Doporučené množství mléčných výrobků
konzumuje 13 % respondentů. Denní příjem tekutin je také velmi důležitou složkou
výživy. 40 % respondentů mělo nedostatečný příjem tekutin, tzn. méně než minimální
doporučené množství 1500 ml. Nepodařilo se prokázat statisticky významnou závislost
mezi věkem a pohlavím seniorů a denním příjmem tekutin.
       Výživové zvyklosti v seniorské populaci je nutno dále monitorovat a přijmout
opatření ke zlepšení výživového stavu seniorů. Nejdůležitějším opatřením je, podle
mého názoru, zkvalitnění edukace seniorů.




                                            86
ANOTACE


Jméno a příjmení autora: Bc. Jana Vojkovská
Instituce:                  Masarykova univerzita
                           Lékařská fakulta
                           Katedra ošetřovatelství
Název diplomové práce:     Výživové zvyklosti seniorů v Jesenickém regionu
Vedoucí práce:             Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D.
Počet stran:                103
Počet příloh:              2
Rok obhajoby:               2011
Klíčová slova:             senior
                           zdravá výživa
                           výživové zvyklosti
                           výživová pyramida




Souhrn
       Diplomová práce se zabývá výživovými zvyklostmi seniorů. Teoretická část se
věnuje stárnutí zažívacího traktu, důležitým složkám výživy a faktorům, které ovlivňují
stravování ve vyšším věku. Samostatná kapitola se věnuje metodám výzkumu
výživových zvyklostí. V empirické části zjišťuji závislosti mezi věkem a pohlavím
seniorů a konzumací doporučeného množství jednotlivých potravin dle výživové
pyramidy. Také se věnuji příjmu tekutin seniorů a jeho závislostech na věku a pohlaví.




                                           87
ANNOTATION

Name and surname:           Bc. Jana Vojkovská
Institution:               Masaryk University
                            Faculty of Medicine
                            Department of Nursing
Title of thesis:            Nutrition habits of seniors in the Jeseník region
Supervisor:                 Mgr. Petra Juřeníková, Ph.D
Number of pages:            103
Number of attachments: 2
The year of defense:        2011
Key words:                  senior
                            healthy food
                            nutrition habits
                            nutrition pyramid




Summary
         This dissertation deals with nutrition habits of seniors. Theoretical part pursues
aging of alimentary canal, important components of nutrition and also the factors, that
influence boarding in higher age. The separate chapter attends to methods of research
the nutrition habits. In empirical part am I trying to find out subservience between the
age and the sex of seniors and consummation of recommended amount of several
foodstuffs according to the nutrition pyramid. I also attend to acceptance of liquid by
the seniors and its dependence on the age and the sex.




                                               88
LITERATURA


BLATTNÁ, J., DOSTÁLOVÁ, J., PERLÍN, C., TLÁSKAL, P. Výživa na počátku 21.
století, 1.vyd., Praha: Výživaservis spol. s r.o., 2005, 79 str. ISBN 80-239-6202-7


BRÁZDOVÁ, Z. Výživová doporučení CINDI. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav,
2000. ISBN 80-7071-158-2


CINDI    Health    Monitor    –   Česká    republika    2002.   [online]   Dostupné   z:
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CINDI. [ citováno 2011- 03- 15]


DVOŘÁKOVÁ, R. Výživa seniorů v domácím prostředí. Diplomová práce. Brno:
Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2008, 99 str.


FIALA, J., Jednoduchý nutriční software pro rychlé hodnocení a výsledky jeho
distribuce zájemcům, Hygiena, 1/2008, str. 12. ISSN 1210 - 7840


GROFOVÁ, Z., Nutriční podpora, 1.vyd., Praha: Grada, 2007.240 str. ISBN 978-80-
247-1868-2


HANÁČKOVÁ, E. Zdravá výživa z pohledu seniorů. Bakalářská práce. Brno:
Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2008, 99 str.


HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat.
2. vydání. Praha: Portál, 2006. 583 s. ISBN 80-7367-123-9.


IVANOVÁ, K., JURÍČKOVÁ, L. Písemné práce na vysokých školách se
zdravotnickým zaměřením. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci,
2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5.


KALVACH, Z. a kol. Úvod do gerontologie a geriatrie. 1. vydání. Praha:Karolinum,
1997. 194 s. ISBN 80–7184-366–0.



                                           89
KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa, 1.vyd., Praha: Scientia
medica, spol. s r.o., 1993, 240str. ISBN 80-85526-08-5


KOLÍNKOVÁ, D. Aspekty výživy ve stáří, Diagnóza v ošetřovatelství, 2/2005, str. 69.
ISSN 1801 - 1349


KLEINWÄCHTEROVÁ, H., BRÁZDOVÁ, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho
zjišťování, 2. přepracované vyd., Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských
zdravotnických oborů, 2005.102 str. ISBN 80-7013-336-8


KUBEŠOVÁ, H., WEBER, P., MELUZÍNOVÁ, H.,MOZOLOVÁ,K. Gastrointestinální
trakt ve stáří. Příčiny a důsledky poruch příjmu potravy a tekutin. Česká geriatrická
revue. 2004, č. 1, s. 50–60. ISSN 1214 - 072


KUDLOVÁ, E., SLÁMOVÁ, A. Analýza životního stylu seniorů žijících v domácím
prostředí se zaměřením na stravovací návyky. Prakt. Lék. 2006, č. 8, str. 439-442. ISSN
1803 - 6597


KUNOVÁ, V. Zdravá výživa, 1. vyd., Praha: Grada, 2004.136 str. ISBN 80-247-0736-5


KUŽELA, L., STARNOVSKÁ, T. Specifické požadavky na výživu ve stáří. Praktické
lékárenství. 2006, č. 6, s. 239–242. ISSN 1801 - 2434


LIŠKOVÁ, J. Saturace potřeby stravování seniorů v domácím prostředí. Bakalářská
práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta. 2007, 80 str.


NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, K., VIDOVIĆOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů
s důrazem na roli nestátního sektoru, 1.vyd., Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních
věcí, 2008. 85 str. ISBN 978 – 80 – 87007 - 85


PÁNEK, J., POKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., KOHOUT, P. Základy výživy, 1.vyd.
Praha: Svoboda Servis, 2002, 207 str. ISBN 80-86320-23-5




                                           90
PAVLÍČKOVÁ, J. Pitný režim v geriatrii. Florence, 2007, č. 3, s. 118. ISSN 1801 –
464X


PIŤHA, J., POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den, 1.vyd., Praha: Grada, 2009,
144 str. ISBN 978-80-247-2488-1


RURIK, I., ANTAL, M. Eating habits and lifestyle practice of elderly people in
Hungary. Acta alimentaria. 2003, roč. 32, str. 77 -88. ISSN 0139 - 3006


SKÁLOVÁ, L. a kol. CINDI Health Monitorig. [online] Dostupné
z: www.szu.cz/CINDI. [citováno 2011-03-12]


SVAČINA, Š. A kol. Klinická dietologie, 1.vyd., Praha:Grada, 2008, 384 str. ISBN
978-80-247-2256-6


STEINBAUEROVÁ, M., Zlozvyky ve stravování seniorů, Diagnóza v ošetřovatelství,
7/2006, str. 252. ISSN 1801 - 1349


TOMANOVÁ, J. Požadavky na nutrici u seniorů. Sestra. 2009, č. 6. ISSN 1210 - 0404


TOPINKOVÁ, E.; NEUWIRTH, J. Geriatrie pro praktického lékaře. 1. vydání. Praha:
Grada, 1995. 298 s. ISBN 80-7169-099-6.


WEBER, P., BRADÁČOVÁ, M., WEBEROVÁ, D., POLCAROVÁ, V. Minimum
z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci, 1. vyd. Brno: IDVPZ, 2000,
151 str. ISBN 80 – 7013 – 314 - 7


WYKA, J., PIERNAT, J. Nutritional knowledge and eating habits of elderly women
from big – city environment. Borgis – New medicine, 1 /2008, str. 20 – 24, ISSN
1734 – 2260


ZADÁK, Z. Vitaminy a mikroelementy ve stáří, Česká geriatrická revue, 1/2003, str.
13. ISSN 1214 - 072


                                          91
SEZNAM ZKRATEK


např.     například
apod.     a podobně
BMI       Body Mass Index
abs.č.    absolutní četnost
rel. č.   relativní četnost
s.v.      stupeň volnosti
p         hladina významnosti
vs.       versus
resp.     respektive
č.        číslo
tzn.      to znamená




                                92
SEZNAM TABULEK


Tabulka č. 1:   Vliv fyziologických změn na stav výživy......................................... 26
Tabulka č. 2:   Vliv psychosociálních změn na stav výživy...................................... 27
Tabulka č. 3:   Věk respondentů…………………………………………………..                                            44
Tabulka č. 4:   Pohlaví respondentů………………………………………………                                           45
Tabulka č. 5:   Bydlení respondentů……………………………………………....                                        46
Tabulka č. 6:   BMI respondentů…………………………………………………… 46
Tabulka č. 7:   Struktura respondentů vzhledem k přítomnosti onemocnění………. 47
Tabulka č. 8:   Dieta vzhledem k onemocnění……………………………………….48
Tabulka č. 9:   Frekvence denních jídel…………………………………………….. 48
Tabulka č. 10: Pravidelnost snídaně………………………………………………... 49
Tabulka č. 11: Denní konzumace denního jídla……………………………………..49
Tabulka č. 12: Druh tuku užívaný k přípravě teplých pokrmů………………………50
Tabulka č. 13: Příprava stravy……………………………………………………….50
Tabulka č. 14: Tuk k namazání na pečivo………………………………………….. 51
Tabulka č. 15: Příjem tekutin za 24 hodin………………………………………… 51
Tabulka č. 16: Druh tekutin………………………………………………………… 52
Tabulka č. 17: Pití kávy…………………………………………………………… 52
Tabulka č. 18: Slazení čaje či kávy……………………………………………….. 53
Tabulka č. 19: Přisolování připraveného jídla…………………………………….                                    53
Tabulka č. 20: Denní konzumace těstovin, obilovin, rýže………………………… 54
Tabulka č. 21: Denní konzumace zeleniny………………………………………… 55
Tabulka č. 22: Týdenní frekvence konzumace zeleniny…………………………... 56
Tabulka č. 23: Denní konzumace ovoce…………………………………………… 56
Tabulka č. 24: Týdenní frekvence konzumace ovoce……………………………… 57
Tabulka č. 25: Denní konzumace libového masa………………………………….. 58
Tabulka č. 26: Týdenní frekvence konzumace červeného masa…………………… 59
Tabulka č. 27: Pití mléka…………………………………………………………… 60
Tabulka č. 28: Denní konzumace mléčných výrobků……………………………… 61
Tabulka č. 29: Týdenní frekvence konzumace mléčných výrobků………………… 62
Tabulka č. 30: Týdenní frekvence konzumace mastných výrobků………………… 62
Tabulka č. 31: Týdenní frekvence konzumace ryb…………………………………. 63

                                                93
Tabulka č. 32: Týdenní frekvence konzumace cukrovinek………………………… 63
Tabulka č. 33: Konzumace doplňků výživy……………………………………….. 64
Tabulka č. 34: Ovlivňování vyprazdňování stolice výživou………………………. 64
Tabulka č. 35: Zájem o informace o zdravé výživě……………………………….. 65
Tabulka č. 36: Zdroj informací……………………………………………………. 65
Tabulka č. 37: Absence informací………………………………………………… 66
Tabulka č. 38: Konzumace porcí masa denně vzhledem k pohlaví respondentů…   67
Tabulka č. 39: Frekvence konzumace ovoce týdně vzhledem k pohlaví
respondentů…………………………………………………………......................... 68
Tabulka č. 40: Konzumace porcí mléčných výrobků denně vzhledem k bydlení
respondentů…………………………………………………………......................... 70
Tabulka č. 41: Denní příjem tekutin vzhledem k pohlaví respondentů…………….. 71
Tabulka č. 42: Denní příjem tekutin vzhledem k věku respondentů……………….. 72




                                       94
SEZNAM GRAFŮ


Graf č. 1: Věk respondentů…………………………………………………….. …. 44
Graf č. 2: Pohlaví respondentů…………………………………………………….. 45
Graf č. 3: Struktura respondentů vzhledem k onemocnění………………………… 47
Graf č. 4: Pravidelnost snídaně…………………………………………………….. 49
Graf č. 5: Příjem tekutin za 24 hodin……………………………………………… 52
Graf č. 6: Denní konzumace těstovin, obilovin, rýže……………………………… 54
Graf č. 7: Denní konzumace zeleniny……………………………………………... 55
Graf č. 8: Týdenní frekvence konzumace zeleniny……………………………….. 56
Graf č. 9: Denní konzumace ovoce………………………………………………... 57
Graf č. 10: Týdenní frekvence konzumace ovoce ...................................................... 58
Graf č. 11: Denní konzumace libového masa.............................................................. 59
Graf č. 12: Týdenní frekvence konzumace červeného masa...................................... 59
Graf č. 13: Pití mléka.................................................................................................. 60
Graf č. 14: Denní konzumace mléčných výrobků...................................................... 61
Graf č. 15: Týdenní frekvence konzumace mléčných výrobků................................... 62
Graf č. 16: Konzumace doplňků výživy...................................................................... 64
Graf č. 17: Ovlivňování vyprazdňování stolice výživou............................................. 65
Graf č. 18: Zdroj informací......................................................................................... 66
Graf č. 19: Graf interakcí věk vs. maso..................................................................... 67
Graf č. 20: Graf interakcí pohlaví vs. ovoce............................................................... 69
Graf č. 21: Graf interakcí bydlení vs. mléčné výrobky.............................................. 70
Graf č. 22: Graf interakcí pohlaví vs. tekutiny........................................................... 71
Graf č. 23: Graf interakcí věk vs. tekutiny................................................................. 73




                                                             95
SEZNAM PŘÍLOH


Příloha č. 1 Potravinová pyramida............................................................................ 97
Příloha č. 2 Dotazník................................................................................................   98




                                                             96
Příloha č. 1   Potravinová pyramida




                          97
Příloha č. 2                            DOTAZNÍK




Vážená paní, vážený pane,
jmenuji se Jana Vojkovská, jsem studentkou ošetřovatelství na Lékařské fakultě MU
v Brně. Obracím se na Vás se žádostí o spolupráci při mém výzkumu, který se bude
zabývat výživovými zvyklostmi seniorské populace. Tento dotazník je zcela anonymní
a informace z něj získané použiji pouze při zpracování své diplomové práce. U otázek
zřetelně označte pouze jednu odpověď, pokud nebude uvedeno jinak. K otázkám bez
možností odpověď dopište.
                                                                           Děkuji za spolupráci.
                                                                           Bc.Jana Vojkovská
1. Kolik je Vám let?(uveďte)……………………………………….


2. Jste:
1) muž
2) žena


3. S kým žijete ve společné domácnosti?
1) žiji sám/sama
2) žiji s manželem/manželkou (s druhem/družkou)
3) jiná možnost, prosím uveďte………………………………………..


4. Kolik v současné době vážíte kilogramů?(uveďte)..........................................


5. Kolik měříte centimetrů?(uveďte).....................................................................


6. Trpíte často otoky dolních končetin?
1) ano
2) ne




                                                      98
7. Léčíte se s některým z následujících onemocnění? (možno uvést více možností)
1) onemocnění srdce
  a) ano      b) ne
2) cukrovka
   a) ano     b) ne
3) vysoký krevní tlak
   a) ano     b) ne
4) onemocnění pohybového aparátu
   a) ano     b) ne
5) onemocnění zažívacího traktu
   a) ano     b) ne
6) plicní onemocnění
   a) ano     b) ne
7) onkologické onemocnění
     a) ano    b) ne
8) jiná možnost, prosím uveďte………………………………………..


8. Máte omezení ve stravě (dietu) vzhledem k onemocnění, se kterým se léčíte?
1) neslanná dieta
2) dieta při cukrovce
3) redukční dieta
4) dieta s omezením tuků
5) jiná možnost, prosím uveďte…………………………………………….


9. Kolikrát denně jíte?
1) snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře, II. večeře
2) snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře
3) snídaně, oběd, svačina, večeře
4) snídaně, oběd, večeře
5) jiná možnost, prosím uveďte………………………………………….




                                             99
10. Snídáte každý den?
1) ano
2) ne


11. Máte denně teplé jídlo?
1) ano, vařím si sám
2) ano, vaří mi rodinní příslušníci
3) ano, dováží mi ho pečovatelská nebo jiná služba
4) ano, chodím do restaurace, školní jídelny atd.
5) ne


Na otázku č. 12 odpovídají pouze ti, kteří si vaří sami
12. Jaký druh tuku nejčastěji používáte k přípravě teplých pokrmů?
1) rostlinný olej
2) margarín
3) máslo nebo přípravky obsahující máslo
4) vepřové sádlo nebo živočišný tuk
5) žádný tuk


13. Jaký způsob přípravy stravy preferujete?
1) vaření
2) dušení
3) pečení
4) smažení či grilování


14. Jaký druh tuku nejčastěji používáte k namazání na pečivo?(uveďte jeden
druh)
1) žádný
2) margarín s nízkým obsahem tuku
3) běžný margarín
4) máslo nebo výrobky z másla
5) sádlo či živočišný tuk
6) jiný (prosím uveďte)…………………………………………………………..


                                           100
Na otázku č. 15 odpovídají jen ti, kteří pijí mléko
15. Jaké pijete mléko?
1) plnotučné
2) polotučné
3) odtučnělé
16. Kolik za den vypijete tekutin mimo kávy? (uveďte v mililitrech)………………..


17. Jaké tekutiny pijete nejčastěji?(uveďte)...............................................................


18. Kolik šálků kávy za den obvykle pijete?(uveďte)…………………………


19. Kolik kostek nebo lžiček cukru přidáváte do kávy či čaje?(uveďte)………..


20. Přisolujete si připravené jídlo?
1) nikdy
2) ano, když není dost slané
3) ano, vždy, před začátkem jídla
4) jiné (uveďte)…………………………………………………………………


21. Kolik porcí zeleniny obvykle sníte za 1 den? (1 porce je např. 1 paprika, 1 mrkev,
2 menší rajčata, miska zelí, salátu, 100 ml 100%zeleninové šťávy)
Uveďte počet porcí:………………………………..


22. Kolik porcí ovoce obvykle sníte za 1 den? (1 porce je např. 1 střední jablko,
1 banán, 1pomeranč, 2 menší kiwi, miska jahod, rybízu, 100 ml 100% ovocné šťávy)
Uveďte počet porcí:……………………………………..


23. Kolik porcí libového masa (drůbeží, rybí, králičí) obvykle sníte za 1 den?
(1 porce je 70 gr masa, 120-140 gr ryb)
Uveďte počet porcí:…………………………………….


24. Kolik porcí mléka a mléčných výrobků obvykle sníte za 1 den?(1 porce je
200 ml mléka, 50 gr sýra, 125 gr jogurtu, 100 gr tvarohu)
Uveďte počet porcí:……………………………………

                                                     101
25. Kolik porcí těstovin, obilovin, rýže, chleba, brambor a luštěnin obvykle sníte za
1 den?
(1 porce je např. 1 krajíc chleba, 125 gr brambor, 5 lžic luštěnin, 2 vrchovaté lžíce
těstovin nebo rýže, 3 lžíce obilovin)
Uveďte počet porcí:………………………………….


26. Jak často jste během minulého týdne konzumovali následující potraviny?
                       Zaškrtněte vždy v každém řádku 1 políčko křížkem
                                                                                    Každý den
           Potravina                            Nikdy         1x týdně   1x denně   více než 1x


           Chléb tmavý, celozrnné pečivo

           Cereálie-musli,ovesná
           kaše,cornflakes

           Jemné, sladké pečivo např.vánočka,
           koblihy


           Rýže


           Těstoviny


           Knedlíky


           Vařené brambory


           Čerstvá zelenina


           Čerstvé ovoce


           Mléko nebo mléčné výrobky
           (jogurt,sýr,tvaroh)

           Maso (jen vepřové, hovězí,
           skopové, zvěřina)


           Masné výrobky (uzeniny, salámy)


           Drůbež


           Ryby


           Vejce


           Luštěniny

           Cukrovinky (čokoláda,

           zákusky)




                                                        102
27. Užíváte některé doplňky výživy, které jsou volně prodejné v lékárnách?(např.
vitamínové přípravky, Centrum, Geriavit, probiotika atd)
1) ano
2) ne


28. Měníte své stravovací zvyklosti v souvislosti s obtížemi s vyprazdňováním
stolice?
1) ano
2) ne


29. Zajímáte se o informace o zdravé výživě?
1) ano
2) ne


Na otázku č. 30 odpovídají pouze ti, kteří se zajímají o informace o zdravé výživě
30. Kde je získáváte?
1) televizní pořady
2) časopisy
3) informační letáky
4) rozhovor s lékařem nebo zdravotní sestrou
5) rozhovor s přáteli


31. Jaké informace nejvíce postrádáte?(uveďte).......................................................




                                                  103

				
DOCUMENT INFO
Shared By:
Categories:
Tags:
Stats:
views:25
posted:9/21/2012
language:Czech
pages:103