; Plny text práce - IS MUNI - Masarykova univerzita
Documents
Resources
Learning Center
Upload
Plans & pricing Sign in
Sign Out
Your Federal Quarterly Tax Payments are due April 15th Get Help Now >>

Plny text práce - IS MUNI - Masarykova univerzita

VIEWS: 10 PAGES: 58

  • pg 1
									                      MASARYKOVA UNIVERZITA
                   FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
                             KATEDRA POLITOLOGIE




    INTEGRACE NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN DO POLICIE
                ČESKÉ REPUBLIKY


                                BAKALÁŘSKÁ PRÁCE


                                   ZUZANA JAGROVÁ




Vedoucí práce PhDr. Josef Smolík Ph.D.

UČO: 363988

Obor: Bezpečnostní a strategická studia – Politologie

Imatrikulační ročník: 2009                              Brno 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Integrace národnostních menšin do Policie
České republiky vypracovala samostatně za použití zdrojů uvedených v seznamu literatury.

V Brně 10. 5. 2012                                      ……………………………..

                                                               Zuzana Jagrová
Ráda bych poděkovala PhDr. Josefu Smolíkovi, PhD. za projevenou vstřícnost a za cenné
připomínky a rady při psaní této práce.
Anotace
Bakalářská práce se zabývá integraci národnostních menšin do struktur Policie České
republiky. V práci jsou rovněž vysvětleny stěžejní pojmy, jejichž znalost je pro správné
pochopení práce téměř nezbytná. Stěžejní části práce je projekt, který se zabývá přípravou
občanů národnostních menšin k přijetí do služebního poměru Policie ČR. Projekt probíhal pod
záštitou SPŠ MV v Brně v letech 2000 – 2004. Hlavní výzkumnou metodou práce je
dotazníkové šetření policistů v Moravskoslezském kraji, které se zaměřilo na jejich percepci
kurzu s názvem "Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru
Policie ČR".

Klíčová slova
Integrace, národnostní menšiny, Policie ČR, Romové, přípravný kurz

Abstract
This bachelor's thesis deals with integration of national minorities into the structures of the
Police of the Czech Republic. The work also consists of explanation of terms necessary to
understand the work. The main part of the work is project which deals with preparation of
national-minority citizens to be employed by the Police of the Czech Republic. Project took
place from year 2000 to 2004 under the aegis of SPŠ MV in Brno. The main research method
used in the work is survey investigation of police officers in the Moravian-Silesian Region
which was focused on their perception of a course called "Příprava pro občany národnostních
menšin k přijetí do služebního poměru Policie ČR" (Preparation of citizens of national
minorities for working in the ranks of the Police of the Czech Republic).
Key words
Integration, ethnic minorities, The Police of the Czech Republic, Roma, preparatory course
Obsah
1. Úvod ....................................................................................................................................... 6
   1.1 Cíl práce ........................................................................................................................... 7
   1.2 Struktura práce ................................................................................................................. 7
2. Vymezení základních pojmů .................................................................................................. 9
   2.1 Národnostní menšiny........................................................................................................ 9
   2.2 Národnostní menšiny na území ČR ................................................................................ 10
   2.3 Integrace národnostních menšin ..................................................................................... 12
3. Romové ................................................................................................................................ 14
4. Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka
Policie ČR ................................................................................................................................ 16
   4.1 Pilotní projekt a následný přípravný kurz ...................................................................... 17
       4.1.1 Popis jednotlivých předmětů ................................................................................... 20
   4.2 Zhodnocení integračního projektu ................................................................................. 21
5. Vzdělávání žáku z národnostních menšin na SPŠ a VPŠ MV v Holešově .......................... 25
6. Další možnosti integrace národnostních menšin ................................................................. 27
   6.1 Vězeňská služba ČR ....................................................................................................... 27
   6.2 Veřejná správa ................................................................................................................ 28
7. Metodologie výzkumu .......................................................................................................... 30
   7.1 Dotazník ......................................................................................................................... 30
   7.2 Fáze vlastního výzkumu ................................................................................................. 31
8. Empirická část výzkumu ...................................................................................................... 32
9. Závěr..................................................................................................................................... 36
10. Použitá literatura a další zdroje .......................................................................................... 38
11. Seznam použitých zkratek .................................................................................................. 42
12. Přílohy ................................................................................................................................ 43


Počet znaků: 72 595
1. Úvod
       Otázka vzájemného soužití majoritní společnosti a národnostních menšin na území
České republiky (dále jen ČR) se v současnosti stává stále citlivějším a mediálně téměř denně
prezentovaným tématem. Na našem území se nachází několik národnostních menšin. Dle
předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, které nalezneme na stránkách
Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ), se k české národnosti (respektive k národnosti
české, moravské či slezské) přihlásilo 68,8 % z počtu 10 562 214 obyvatel. K národnosti
slovenské se přihlásilo 1,4 %, k polské 0,37 %, k německé 0,18 % a k romské 0,05 %.
Poměrně zarážející je fakt, že téměř 27 % se k žádné národnosti nepřihlásilo (Český
statistický úřad 2012).

       Česká republika se stejně jako většina států v současnosti potýká se skutečností, že
obyvatelstvo, které zde žije, není z hlediska národnostního, jazykového, etnického,
náboženské, rasového či kulturního jednotné. Multikulturalismus v ČR stále více souvisí s
oblastí ekonomickou, společenskou i politickou, a proto by se správné integraci měla věnovat,
i přes poměrně časté negativní reakce, dostatečná pozornost. Vzhledem k aktuálnosti tématu a
především četnosti diskuzí, které můžeme spatřit jak ze strany politických představitelů, tak
také ze strany široké veřejnosti, bude práce zaměřena především na integraci romské menšiny.
Problémy spojené s integrací či spíše naopak s neschopností začlenit se do majoritní
společnosti můžeme, především ve spojitosti s romskou menšinou, spatřovat již před dávno
rokem 1989. Se změnou režimu však dochází rovněž ke změně dosavadních společenských
podmínek. Průlomovým dokumentem v této oblasti se, v souvislosti se zlepšením integrace
Romů do společnosti, stává usnesení vlády ČR č. 686 ze dne 29. října 1997, které bylo přijato
ke „Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské
komunitě“1 k tzv. Bratinkově zprávě. Hlavním dokumentem, který nyní slouží jako podklad
pro zlepšení integrace je Koncepce integrace romské komunity (dříve Koncepce politiky
vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti),
která bývá každoročně aktualizována. Poslední platná aktualizace se soustředí na období let
2010 – 2013. Mezi integrační aktivity patří především programy na podporu vzdělávání
romských dětí, na podporu romských kulturních aktivit či na podporu kvalifikačních a




1
     Online   dostupná      verze     na    webových   stránkách   Vlády   České    republiky
http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=1428
                                                6
rekvalifikačních programů. Jedním z významných integračních projektů 2 se stal rovněž
projekt, zaměřující se na integraci občanů z národnostních menšin do struktur Policie ČR.
Projekt, poprvé realizován v roce 2000 Střední policejní školou (dále jen SPŠ) Ministerstva
vnitra (dále jen MV) v Brně, se soustředí především na přípravu občanů pocházejících
z národnostních menšin, k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR.

1.1 Cíl práce
    V naší společnosti nalezneme mnoho oblastí, ve kterých integrace národnostních menšin
probíhala či stále probíhá. Jelikož se jedná především o pojem sociologický, zabývá se tato
bakalářská práce oblastí blízkou bezpečnostním a strategickým studiím – integrací
národnostních menšin do struktur Policie ČR3. Podstatnou části práce je představit a následně
zhodnotit projekt, který probíhal v letech 2000 – 2004 na SPŠ MV v Brně. Náplní kurzu bylo
především vybrat vhodné uchazeče z národnostních menšin a následně je připravit k přijetí do
služebního poměru příslušníka Policie ČR. Cílem práce je zveřejnění výsledků výzkumu,
jehož záměrem bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit názory a postoje policistů
v Moravskoslezském kraji především k výše zmíněnému projektu integrace národnostních
menšin do struktur Policie ČR.

1.2 Struktura práce
    Z formálního hlediska je práce rozdělena do tří hlavních částí. V první části budou
představeny a objasněny pojmy, které s prací souvisejí. V této části bude rovněž podrobně
představen projekt pro přípravu občanů z národnostních menšin pro přijetí do služebního
poměru příslušníka Policie ČR. Druhá část se soustředí na metodologické ukotvení výzkumu
a v části třetí budou interpretovány samotné výsledky výzkumu. Podrobněji se práce dělí do
několika tematických kapitol a následných podkapitol. V samotném úvodu práce, nalezneme
mimo základních informací také vytyčené cíle, kterých má být dosaženo v závěru práce.
Druhá kapitola je zaměřena na vymezení pojmů, jelikož je jejich definice pro správné
pochopení záměru práce téměř nezbytná. Pozornost je zaměřena především na vymezení

2
  Integrační kurz probíhající v letech 2000 – 2004 a rovněž nyní probíhající integrační projekt, jehož
příprava byla zahájena již roku 2007, jsou zaměřeny na integraci všech národnostních menšin.
Romská menšina není jedinou menšinou, která je v rámci projektu vzdělávána, jak bude později
podrobněji popsáno. Zaměření na Romy bylo zvoleno pouze z důvodu aktuálního dění (problémy
v oblasti Šluknovského výběžku) a především proto, že v rámci pilotního projektu, který je pro tuto
práci stěžejní, byli k přijetí do Policie ČR vzdělávání převážně občané romské národnosti.
3
  Další projekt, jenž se dá zcela jistě považovat za navazující, byl zahájen v roce 2007. V rámci tohoto
projektu se nehovoří pouze o začlenění do struktur Policie ČR, ale uvádí se zde také další
bezpečnostní sbory a orgány veřejné správy, což do prvního projektu z let 2000 – 2004 není primárně
zahrnuto (SPŠ a VPŠ MV Holešov 2011).
                                                   7
pojmu integrace a pojmu národnostní menšiny. Další podkapitola je věnována podrobnějšímu
popisu národnostních menšin na území ČR Pozornost, tedy přesněji procentuální zastoupení
ve společnosti, je národnostním menšinám na našem území věnovaná převážně od doby
vzniku samostatné ČR v roce 1993. V podkapitole týkající se integrace jsou představeny také
vládní dokumenty, dle kterých je zabezpečena a řízena integrace v rámci ČR. Třetí kapitola se
věnuje romské národnostní menšině, na kterou je tato bakalářská práce převážně zaměřena.
Významnou části celé práce je kapitola, která se zabývá projektem „Příprava pro občany
národnostních menšin k přijetí do služebního poměru Policie ČR“. Následující podkapitola se
věnuje zhodnocení projektu, kterého bylo dosaženo pomoci závěrečných hodnotících
informací zpracovaných Poradním orgánem ředitele SPŠ MV v Brně. V šesté kapitole je
pouze ve zkratce představen vzdělávací projekt na podporu integrace, který nyní probíhá na
SPŠ a Vyšší policejní škole (dále jen VPŠ) MV v Holešově. Před samotným výzkumem, jsou
zmíněny dva integrační projekty, které se soustředí na integraci občanů z národnostních
menšin do struktur Vězeňské služby ČR a do oblasti veřejné správy. Návrhy projektů byly
vypracovány krátce po pilotním projektu zabývajícím se integrací národnostních menšin do
struktur Policie ČR. Ani jeden z těchto projektů však nebyl doposud samostatně realizován.
V pořadí sedmá kapitola se zabývá použitou metodologií, v rámci které bude představeno
dotazníkové šetření, prostřednictvím kterého byl výzkum proveden a rovněž fáze vlastního
výzkumu. Poslední část práce se zabývá interpretací výsledku výzkumu, jenž se soustředil
převážně na zjištění názorů a postojů policistů v Moravskoslezském kraji k již výše
zmíněnému kurzu.




                                             8
2. Vymezení základních pojmů
2.1 Národnostní menšiny
       V odborné literatuře nalezneme poměrně velké množství různých definic tohoto
pojmu, a proto není jednoduché zvolit tu nejpřesnější a nejlepší. Průcha (2010) uvádí, že
pojem národnostní menšina je nepřesný a mnohovýznamový a byl vytvořen proto, aby pod
něj bylo možno zařadit všechny typy a kategorie etnických společenství s výjimkou státních
národů na „vlastním“ teritoriu. Jak uvádí Lord (1999) je pojem „národnostní menšina“ často
používán k popsání širokého spektra různých skupin. Při vymezení pojmu je proto podstatné
určit několik charakteristických znaků. Jedním z důvodu, který brání ve shodě nad univerzální
definicí, je ten, že neexistují žádná obecná pravidla pro nakládání s národnostními menšinami
na mezinárodní úrovni ani společný právní jazyk, jenž by se touto problematikou zabýval.
Některé skupiny reprezentují různé vrstvy společnosti, jiné naopak patří k teritoriálním
menšinám, dále se rozlišuje vztah menšin k okolním státům, tedy zda mají tzv. „stát původu“
či nikoliv. OSN již v roce 1985 definuje národnostní menšinu jako skupinu obyvatel státu,
která se nachází v nedominantní pozici uvnitř státu a zároveň disponuje etnickými,
náboženskými či jazykovými charakteristikami, které ji odlišují od zbytku majoritní populace.
Tyto skupiny mají vědomí vzájemné solidarity, kolektivní vůli přežít a jejím cílem je
dosáhnout rovnosti s většinovou společností. Sulitka (1998) uvádí, že charakteristikou
národnostních menšin je především predispozice výrazného národního vědomí a různorodá
fixace na mateřský národ, s nímž je spojují historické a kulturní tradice. Poměrně často se
můžeme setkat s potíráním rozdílů mezi definicí národnostních menšin a definicí menšin
etnických. O menšině můžeme ovšem hovořit pouze ve vztahu k většině a naopak, přičemž
tento vztah závisí na relevantních systémových hranicích, které ve valné většině případů tvoří
hranice státu. V mnohých definicích nalezneme formulace, které směřují k zúžení kategorie
„národnostní menšiny“. Jednou z podmínek by mělo být udělení občanství hostitelského státu.
Dále se pak hovoří o limitách, kterými jsou „patřičně početná skupina“ či „prokázání vůle
zachovat svou odlišnost“. Zatímco některým společenstvím se z různých důvodů odmítá
přiznat, že jsou národnostními menšinou, jsou zde také společenství, která jsou za národnostní
menšinu uznávaná, ale toto své označení odmítají. Jedná se většinou o společenství
nacházející se na souvislém osídleném území, které považují za vlastní etnické teritorium a
vůbec, nebo jen velmi slabě se ztotožňují se státem, v jehož hranicích se jejich území nachází
(srov. Eriksen 2012, Waldenberg 2003).



                                              9
        Jelikož se práce zabývá národnostními menšinami na našem území, bude
pravděpodobně nejlepší zvolit definici, která je obsažena v zákoně č. 273/2001 Sb., o právech
příslušníků národnostních menšin. Dle tohoto zákona jsou národnostní menšiny definovány
jako společenství občanů ČR žijících na území současné ČR, kteří se odlišují od ostatních
občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi. Tvoří početní
menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za
účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň
za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo. Za
příslušníka národnostní menšiny je považován občan České republiky, který se hlásí k jiné
než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny
spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti (Zákon č. 273/2001 Sb.).

2.2 Národnostní menšiny na území ČR
       Otázka národnostních menšin je v ČR zahrnuta do příslušných dokumentů již od jejího
osamostatnění 1. 1. 1993. Za základní dokument se od počátku devadesátých let považovala
Listina základních práv a svobod, která byla vyhlášena jako ústavní zákon č.2/1993 Sb. a je
součástí ústavního pořádku ČR. Mimo jiné se zde uvádí, že příslušnost ke kterékoli etnické či
národnostní menšině nesmí být nikomu na újmu. Občanům pocházejících z těchto menšin se
zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat
informace v jejich mateřském jazyku a seskupovat se v národnostních sdruženích. Za
podmínek stanovených zákonem se příslušníkům národnostních a etnických menšin zaručuje
právo na vzdělávání v jejich jazyku, právo užívat jejich jazyka v úředním styku a právo účasti
na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin. Jak bylo uvedeno již výše,
otázka národnostních menšin je právně zakotvena v zákoně č. 273/2001 Sb. o právech
příslušníků národnostních menšin, ve kterém dochází poprvé k definici národnostních menšin.

        V době vzniku zákona o právech příslušníků národnostních menšin se na našem
území, dle přiložené důvodové zprávy, nachází obyvatelé těchto národnostních menšin:
bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, rakouské, romské, rusínské, ruské, řecké,
slovenské a ukrajinské. Uvádí se zde také, že na území ČR se nachází další významné etnické
nebo národnostní skupiny. V jejich případě se ovšem o menšiny nejedná, jelikož povětšinou
nejsou občany ČR, jako například Vietnamci (Tomášková 2001). Dá se předpokládat, že
informace vztahující se k obyvatelům vietnamské národnosti, nelze již s časovým odstupem
považovat za relevantní.


                                               10
       Informace, o procentním zastoupení občanů z národnostních menšin mezi majoritní
společností na našem území, můžeme nalézt především na stránkách ČSÚ, který zaznamenává
a interpretuje výsledky sčítání obyvatelstva. Při posledním sčítání obyvatelstva před vznikem
samostatné ČR v roce 1991 se na českém území k české 4 národnosti přihlásilo 94,9 %
obyvatelstva z celkového počtu 10 298 831. Z významněji zastoupených menšin je pak
potřeba zmínit 0,6 % polské menšiny, 0,5 % německé menšiny a 0,3 % menšiny romské.
Z méně výrazně zastoupených se pak jednalo o Maďary, Ukrajince, Rusy, Řeky, Rusíny,
Rumuny, Bulhary a Vietnamce (Žáček 1997).

       Při prvním Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo poprvé od vzniku samostatné ČR
v roce 2001, se podařilo získat další podrobnější statistiky o zastoupení národnostních menšin
na našem území. Jedná se zatím o poslední kompletní výsledky, které jsou k dostání, jelikož
sčítání probíhající v loňském roce je doposud vyhodnoceno pouze předběžně. K české,
moravské a slezské národnosti se přihlásilo 94, 2 % obyvatel z celkového počtu 10 230 060.
K nejvýznamněji zastoupeným menšinám patří Slováci 1, 89 %, Poláci 0,51 %, Němci 0,38
%, Ukrajinci 0, 17% a Romové 0,11% (Český statistický úřad 2005).

       Dle předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů je v ČR k loňskému roku
10 562 214 obyvatel. K národnosti české, moravské a slezské se přihlásilo 68,8 % obyvatel.
K národnosti slovenské se přihlásilo 1,4 %, k polské 0,37 %, k německé 0,18 % a k romské
0,05 %. Jak je uvedeno již v samotném úvodu práce, poměrně zarážející je fakt, že téměř 27
% (tj. více než 2,7 milionu obyvatel) se k žádné národnosti nepřihlásilo. Jelikož se stále jedná
pouze o předběžné výsledky, je možné, že při zveřejnění kompletních výsledků se uvedená
čísla budou lišit (Český statistický úřad 2012).

       Jelikož byla pro tuto práci zvolena romská národnostní menšina jako stěžejní, je
nezbytné zmínit, že ačkoliv se k této menšině během posledních dvou sčítání přihlásilo pouze
nepatrné procento populace (v roce 2001 0,11 % a v roce 2011 dokonce pouze 0,05 %),
pohybují se kvalifikované odhady v rozmezí okolo 150 000 – 300 000 obyvatel. Lokalitami
s největším usídlením Romů jsou především severní Morava (zejména města Ostrava a
Karviná), severní Čechy (Děčín, Ústí nad Labem) a dále pak velká města jako Praha a Brno.
Již v roce 1989 bylo v evidenci bývalých národních výborů na území ČR skoro 146 000

4
  Je zde zařazena také národnost moravská a slezská, které byly poprvé při tomto sčítání uvedeny do
statistik. Jelikož, jak uvádí Žáček (1997) nelze v případě Moravanů a Slezanů hovořit o národnosti,
protože nesplňují přinejmenším jeden z hlavních rozlišovacích znaků národa a tím je vlastní jazyk.
Jednotlivě se tedy jednalo o zastoupení: česká 81,3 %, moravská 13, 2 % a slezská 0,4 %.
                                                11
romských občanů. Byli to ovšem pouze ti, kteří se jevili jako problémoví a potřební péče, tzn.,
vyžadovali zvláštní pozornost ve prospěch veřejnosti. „Bezproblémoví“ Romové tedy vůbec
evidováni nebyli. Fakticky zde tedy žilo podstatně více Romů. Říčan (1998) odhaduje
přibližně 300 000 obyvatel romské národnosti a poukazuje na rychle rostoucí populaci
v důsledku toho, že romské ženy začínají brzy rodit, ale také proto, že mívají hodně dětí (srov.
Vláda České republiky 2006, Říčan 1998).

2.3 Integrace národnostních menšin
   Definice pojmu integrace je, jak tomu bývá u mnohých pojmů, které v sociálních vědách
nalezneme, velmi nejednoznačná, různorodá a víceúrovňová.

    Jak uvádí Holomek (1999) lze proces integrace do společnosti chápat jako plnohodnotné
zapojení příslušníků menšiny do majoritní společnosti. Jedná se tedy o občany se všemi
právy, možnostmi, ale také povinnostmi, přičemž národní charakter menšiny zůstává
plnohodnotně po všech stránkách zachován.

   Integrace je proces interakce mezi dvěma subjekty. Jednou z interpretací pojmu integrace
je vstup jednotky do systému, nebo rozšíření systému tak, že inkorporuje vnější prvky či
jednotky. V praktickém slova smyslu se jedná o začlenění jedince do skupiny, popřípadě o
začlenění menší skupiny do skupiny větší (Bauböck 1994).

   Další z definicí uvádí, že integrace je soužití jednotlivců ze dvou či více skupin
s odlišnými kulturními vzorci a pravidly chování či hodnotami, které jim umožňuje ponechat
si jejich specifika a zároveň všem zaručuje rovnoprávné postavení. Nedochází tedy
k diskriminaci členů některé skupiny (Budilová a Hirt 2005).

   Heckmann (1999) uvádí, že integrací se rozumí samotný proces, jako i výsledný stav. Na
integraci jednotlivců či skupin je tady třeba nahlížet skrze způsob jejich začlenění do stávající
společnosti, stejně tak jako na nové propojení těchto jedinců a skupin s existující společností.

   Další možnou definici nám nabízí Barša (1999), který hovoří o tzv. národní integraci.
Rozumíme jí proces, v rámci kterého se etnické, místní či jiné skupiny roztavují v oddělených
společnostech politicky organizovaných do místních národních států. Jedná se o proces
dlouhodobý, který lze chápat jako součást širších sociálních a ekonomických dějů, ale také
jako záměrný důsledek státních politik.




                                               12
   Dle Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšiny Rady Evropy (dále jen RE),
kterou Česká republika podepsala a Parlament ji následně ratifikoval, se dále definice
integrace rozšiřuje o stav přijmout odpovídající opatření k prosazování plné a účinné rovnosti
příslušníků národnostních menšin a příslušníků většiny. Učiní tak ve všech oblastech
hospodářského, společenského, politického a kulturního života (srov. Holomek 1999,
Framework Convention for the Protection of National Minorities 1995).

   Na našem území existují příslušné orgány, které se procesem integrace zaobírají. Jak bylo
již několikrát uvedeno, vzhledem k orientaci práce na romskou národnostní menšinu, bude
dále pracováno pouze s koncepcí romské integrace.

   Koncepce romské integrace pro období let 2010 – 2013 byla vypracována pod záštitou
Ministerstva pro lidská práva v prosinci roku 2009. Koncepce navrhuje opatření, které
povedou ke zlepšení situace Romů v klíčových oblastech. Cílem je dlouhodobě rozvíjet
opatření vedoucí k vyrovnávání šancí a počátečních znevýhodnění, která Romům brání
plnohodnotně se podílet na politickém, společenském a kulturním životě majoritní
společnosti. Za hlavní cíl si koncepce klade, dosáhnou bezkonfliktního soužití romské
menšiny se členy většinové společnosti. Těchto opatření by mělo být dosaženo hned
v několika oblastech. Jedná se například o oblast vzdělávání, opatření k podpoře romské
kultury a jazyka, oblast zaměstnanosti, bydlení, sociální ochrany a péče (Koncepce romské
integrace na období 2010 – 2013).

   Rovněž byla v roce 2006 vypracovaná koncepce s názvem Zásady dlouhodobé Koncepce
romské integrace do roku 2025, která se jako první snaží formulovat zásady vládní politiky
v této oblasti v dlouhodobém časovém horizontu zhruba dvou desetiletí. Zásady této koncepce
vycházejí ze tří perspektiv přístupů k Romům. Jedná se o perspektivu lidskoprávní, která
klade důraz na rovnost a ochranu před diskriminací. Národnostní perspektiva klade důraz na
kulturu a svobodnou vůli Romů vymezovat se jako národnostní menšina. Sociokulturní
perspektiva pak pracuje s pojmem „romská komunita“ (Vláda České republiky 2006).




                                             13
3. Romové
       Více než dvě století byl původ Romů předmětem mnoha diskuzí. Po mnohých
antropologických, historických, etnografických a zejména lingvistických studiích byla přijata
teorie o jejich Indickém původu. Převládla shoda, že Romové jsou potomci příslušníků
nejnižších indických kast tzv. pariů. Romové z Indie odešli v několika migračních vlnách
směrem na západ. Největší migrační vlna se datuje v období 9. – 11. století (Holomek 1999).

       Romové se na území Čech poprvé usídlili již ve 14. století, kdy mnoho z nich
pracovalo ve službách českých pánů například jako kováři či vojáci (Bancroft 2004). Po
třicetileté válce byli Romové nezřídka podrobeni tvrdým perzekucím. Teprve v 19. století se
začínají ve větší míře usazovat na našem území, přesněji tedy na území dnešní východní
Moravy. Se vznikem Československa v roce 1918 přibývá i početná menšina obývající
východní část země, která se kulturní úrovní zcela liší od Romů usídlených na českém území.
V době protektorátu bylo registrováno 6500 Romů a více než 5300 nacistickou okupaci
nepřežilo. V padesátých letech je situace spjata s romskou menšinou považována za sociální
problém, za jehož nejlepší řešení je považována asimilace. Časem se ukázalo, že rychlá
asimilace není možná a proto byl zřízen Výbor pro cikánské obyvatelstvo, který měl,
z důvodu přílišné koncentrace Romů, dohlížet na jejich systematické přemisťování ze
Slovenska do některých krajů v Čechách (převážně Severočeského a Severomoravského).
Přesídlování Romů, bez ohledu na připravenost českých obyvatel přijmout je, ale také bez
ohledu na vztahy jednotlivých rodin, jejich zvyky a přání, přineslo zárodky problémů, se
kterými se setkáváme ještě v dnešní době (srov. Barša 1999, Jakoubek 2008, Romové v České
republice 2002, Žáček 1997).

       S revolučním rokem 1989 nastávají celospolečenské změny. Romové jsou uznání jako
národnostní menšina, která mám Ústavou garantována základní práva. Rovněž jsou přijímány
další právní normy upravující postavení národnostních menšin ve společnosti. S proměnou
společnosti dochází také ke zhoršení ekonomického a sociálního postavení řady Romů.
Prohlubování sociální nerovnosti, způsobené ekonomickou transformací, způsobilo, že se
některé vrstvy obyvatelstva ocitly na okraji společnosti, stali se závislými na systému sociální
podpory a dostali se do koloběhu sociálního vyloučení (Budilová – Hirt 2005).

       Většina Romů, kteří dnes v ČR žijí, přišli do země ze Slovenska v období let 1945 –
1993 ve třech přistěhovaleckých vlnách. Od roku 1990 mnozí odcházejí do západní Evropy,



                                              14
kde se pokoušejí usadit nebo získat azyl. Do ČR přicházejí Romové z Rumunska, bývalého
Sovětského svazu či bývalé Jugoslávie (Sekyt 2001).

       Při sčítání lidu, které proběhlo v roce 1991, směli Romové poprvé od skončení druhé
světové války uvést romskou národnost a romštinu jako svůj mateřský jazyk. Dle odhadů
demografů tuto možnost však využila pouze asi pětina romské menšiny. Česká republika patří
tedy ke státům, se značně vysokým množstvím romské populace. Podíl na populaci dosahuje
podle kvalifikovaných odhadů 1,46%. Romové tak představují jednu z nejpočetnějších
menšin, která se profilovala a emancipovala teprve v nedávných desetiletích a zvláště pak
v období po roce 1989 (Nečas 1999).




                                            15
4. Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního
poměru příslušníka Policie ČR
    Projekt „Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru
příslušníka Policie ČR“ vznikl na základě usnesení vlády č. 686 ze dne 29. října 1997.
Usnesení vlády ukládá ministrovi vnitra zajistit maximální přístup romským uchazečům ke
studiu na středních policejních školách, při splnění podmínek přijímacího řízení k Policii
České republiky; pro tyto uchazeče zajistit kurz ke studiu na těchto školách (Usnesení vlády
ČR ze dne 29. října 1997 č. 686). Vláda přijala toto usnesení ke Zprávě o situaci romské
komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě, k tzv. Bratinkově
zprávě5. Samotný projekt byl však podepsán až 15. prosince 1999 tehdejším ministrem vnitra
za ČSSD Václavem Grulichem. Jak bylo uvedeno již dříve, nejedná se samozřejmě o projekt
určený pouze pro občany romské národnosti, o kterém se mluví v usnesení vlády. Samotný
projekt byl ve své době odvozen od předpokladu integrace ČR do struktur Evropské unie
(dále jen EU), kdy bylo předpokládáno, že do služebního poměru budou přijímáni občané
národnostních menšin. I přes tuto skutečnost je však v práci věnovaná pozornost především
romské národnostní menšině.

    Stěžejní části celého projektu je přípravný kurz, nesoucí název „Příprava pro občany
národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR“. Jak uvádí
autoři pilotního projektu, v rámci dosavadních zkušeností a předběžného průzkumu se
ukázalo, že největším problémem se v rámci přijímacího řízení stává fyzická a psychická
způsobilost uchazečů. Zlepšit úspěšnost uchazečů hlavně v těchto oblastech, je pomocí
výchovně vzdělávacích praktik náplní i cílem celého přípravného kurzu.




5
  Kancelář ministra Bratinky iniciovala počátkem roku 1997 sociologický průzkum, který se
zaměřoval na problematiku romských komunit v jednotlivých regionech ČR. Průzkum se mimo jiné
zaměřil na vzájemné vztahy mezi Romy a představiteli státní správy. Jednalo se o první pokus
systematicky zmapovat postoje zaměstnanců státní správy k Romům a jejich komunitě, názory na
příčiny a možnosti řešení problémů mezi soužitím Romů a majoritní společností. Výsledkem tohoto
výzkumu se staly součástí zprávy, která byla předložena vládě v září roku 1997. Terénní šetření
probíhalo mezi 25. březnem a 16. dubnem 1997, bylo provedeno formou rozhovoru na základě
standardizovaného dotazníku, realizováno agenturou AMASIA, s.r.o. Jak ukazují výsledky, téměř dvě
třetiny se domnívají, že rozvíjené programů pro romskou menšinu je potřebné jak v zájmu Romů, tak
v zájmu celé společnosti. Nutno podotknout, že při vyloučení vlivu zástupců romských a proromských
aktivit by bylo procento kladných odpovědí nižší. Nejlépe hodnocené se staly vzdělávací programy
pro romské děti. Celé znění zprávy k nahlédnutí na stránkách Vlády ČR
(http://vlada.cz/scripts/detail.php?id=1428).
                                               16
4.1 Pilotní projekt a následný přípravný kurz
    V rámci pilotního projektu kurzu se hovořilo o vyučování dvou klíčových předmětů, které
napomáhají úspěšnému složení přijímací zkoušky. Prvním z předmětů, který by se měl
orientovat na fyzickou zdatnost je tělesná příprava. Cílem předmětu je prohloubit a zlepšit
pohybovou schopnost, výkonnost a celkovou zdatnost uchazeče na takovou úroveň, aby byl
schopen splnit limity potřebné pro splnění tělesné způsobilosti při přijímacím řízení. Zlepšení
by se mělo docílit cestou zdokonalení metodiky, techniky a individuálních tréninkových
plánů. Podmínkou, kterou zde nalezneme je, že každý z uchazečů o zařazení do přípravného
kurzu je plavec6, jelikož v případě, že uchazeč je neplavec, byl by tréninkový proces časově
tak náročný, že by možnosti projektu nedosahovaly těchto rozměrů. Druhý předmětem je
psychologické praktikum, které se mělo soustředit na rozvoj psychické způsobilosti.
Vyučování tohoto předmětu probíhá pomocí nestandardních metod, které jsou realizovány
formou úkolů, her, kvízů atd. Cílem je práce s psychologickým potenciálem, nácvik
dovedností, které se u uchazečů předpokládají a užívají při psychologickém posuzování
profesní způsobilosti. Dalším ze zařazených předmětů je občanská nauka. Cílem tohoto
předmětu je formování jak životního tak pracovního postoje v demokratické společnosti,
v rámci kterého je především kladen důraz na humanitu a demokracii při řešení problémů ve
společnosti. Vyučování v rámci tohoto předmětu probíhá formou řízené diskuze. Poslední
části kurzu je vstupní test z matematiky a českého jazyka. Výsledky tohoto předmětu mají
především informativní charakter. Vyučující získají přehled o současných vědomostech,
všeobecném rozhledu a logickém myšlení uchazečů. Poznatky získané pomocí těchto testů
jsou určeny primárně pro vyučujícího, který individuálně zvolí metody a formy výuky
v následném navazujícím pětiměsíčním přípravném kurzu pro občany národnostních menšin.
Třídní učitel a asistent učitele u všech vyučovaných předmětů bude pedagogický pracovník
romské národnosti. Z hlediska počtu žadatelů a také z hlediska personálních a učebních
kapacit se předpokládá 12 – 18 žadatelů v jednom kurzu (SPŠ MV 1999).



6
  Tato poznámka je časově omezena na dobu, ve které byl pilotní projekt i samotný kurz realizován.
Tehdy jednou z části testu fyzické zdatnosti a způsobilosti bylo plavání. Nyní, jak můžeme vidět na
webových stránkách Policie ČR, test fyzické zdatnosti již plavání neobsahuje. V rámci tohoto testu
jsou uchazeči nuceni splnit čtyři disciplíny. Člunkový běh na 4x10 m, klik vzpor ležmo opakovaně,
celomotorický test opakovaně a běh na 1000 m. V každé disciplíně musí uchazeč získat určitý
minimální počet bodů, nastavení tohoto systému je dáno převážně proto, že nadprůměrné výsledky
z jedné disciplíny nejsou důvodem pro zproštění absolvování jiné disciplíny. Za všechny čtyři
disciplíny lze získat maximálně 64 bodů z toho pro splnění podmínek je nutné získat polovinu. Tyto
podmínky      pro     posouzení    fyzické     způsobilosti  jsou    stejné   pro    obě   pohlaví.
(http://www.policie.cz/clanek/posouzeni-fyzicke-zpusobilosti-uchazece.aspx)
                                                17
    Absolventi kurzu, kteří splní podmínky a budou přijati do služebního poměru, budou ve
studiu pokračovat dle kritérií nejvyššího dosaženého vzdělání. Absolventi, kteří před
nastoupením do kurzu dosáhli úplného středního vzdělání (zakončeného maturitní zkouškou)
budou pokračovat základní odbornou přípravou. Ti uchazeči, kteří před nastoupením do kurzu
dosáhli středního odborného vzdělání, tedy nejčastěji byli vyučeni ve tříletém učebním oboru,
budou pokračovat v programu „Pětiměsíční kurz pro občany národnostních menšin“ a
následně pokračovat nástavbovým studiem oboru 68 – 56 – 6 Policejní činnost. Pětiměsíční
kurz slouží především k zopakování, prohloubení a rozšíření vědomostí a dovedností, kterých
dosáhli v předchozím studiu a připraví studenty na nástavbové studium (SPŠ MV 1999).

       Dle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru musí žadatel o přijetí do služebního
poměru splňovat několik podmínek. Žadatel musí být občan ČR starší 18 let. Nesmí být
v minulosti trestán. Dále musí splňovat předpoklady stanovené pro výkon funkce, do které má
být ustanoven, výjimku v této věci lze učinit pouze na základě rozhodnutí ministra. Rovněž je
nutná fyzická, zdravotní a duševní způsobilost pro výkon služby. Žadatel vykonal základní
nebo náhradní vojenskou službu 7 , pokud podléhá branné povinnosti a musí úspěšně
absolvovat přijímací řízení (SPŠ MV 1999).

       Již v pilotním projektu byla doba trvání kurzu rozložena do čtyř týdnů. V jednom
kalendářním týdnu bude kurz probíhat vždy tři dny a to v úterý, středu a čtvrtek. Celková
podpora kurzu činí 74 vyučovacích hodin. Stejně jako délka kurzu bylo již v pilotním projektu
stanoveno místo výkonu. Kurz bude probíhat na SPŠ MV v Brně, kde bude rovněž
zabezpečeno ubytování, stravování a další prostředky potřebné pro realizaci kurzu, kterými
jsou například učebny, sportovní zázemí, didaktické pomůcky atd. (SPŠ MV 1999).

       Všem zainteresovaným subjektům byly při vypracování pilotního projektu zadány
úkoly, které by měly splnit před, či během přípravného kurzu. Prvním ze subjektů, které se na
přípravném kurzu budou podílet, je Policejní prezidium ČR, respektive oddělení personální
práce a vzdělávání v součinnosti s odděleními personální práce regionálních útvarů Policie
ČR. Úkolem prezidia je výběr vhodných uchazečů, realizace přijímacího řízení a následný
vznik služebního poměru. Zjistit zaměstnání uchazeče, nebo pokud není zaměstnán, zjistit, u
kterého úřadu práce je veden a nahlásit tyto informace SPŠ před zahájením kurzu. Druhým
významným subjektem je SPŠ MV v Brně, která realizuje samotný kurz, zajišťuje lektory a


7
 Podmínka se rovněž vztahuje k době, ve které kurz probíhal, tedy před zrušením povinné základní
vojenské služby k 31. 12. 2004 jak stanovuje zákon č. 585/2004 Sb.
                                                18
poskytuje didaktické prostředky. Ekonomické zabezpečení kurzu je rovněž úkolem školy.
Dále se škola stará o sjednání úrazového pojištění a o informační zabezpečení uchazečů –
zaslání harmonogramu kurzu, seznámení s vnitřními pravidly školy. Povinnosti, které projekt
ukládá účastníkům kurzu, se týkají pouze věcí, které s sebou mají uchazeči mít při nástupu.
Patří zde občanský průkaz či jiný platný doklad, nahrazující občanský průkaz. Průkaz
zdravotní pojišťovny a poté potřeby, které se považují za základní – poznámkový sešit
formátu A4, psací potřeby, pravítko, přezůvky, sportovní obuv a oblečení a osobní hygienické
potřeby (SPŠ MV 1999).

       Finanční kalkulace nákladů je v projektu stanovena celkem ve výši 307 000 Kč na
jeden kurz s tím, že kurzy by měly probíhat vždy dva v jednom kalendářním roce a to
nejméně po dobu pěti let. Předpokládané náklady tedy činí 3 070 000 Kč. Všechny kalkulace
proběhly za předpokladu, že se jednoho přípravného kurzu zúčastní třicet uchazečů, což jak si
můžeme všimnout, ne zcela odpovídá počtu účastníků, který se předpokládal z hlediska
kapacity školy a pedagogického personálu. Výše zmíněná částka, potřebná pro jeden kurz,
tedy pokrývá náklady na stravování, dopravu (první a poslední den kurzu každého
soustředění, respektive týdne), úrazové pojištění a z nižších položek se jedná např. o nájem
plaveckého bazénu. Největší položku celé předpokládané kalkulace představuje refundace
mezd a zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Dle dodatku ke zřizovací listině
rozpočtové organizace se dá přípravný kurz začlenit do ekonomického zabezpečení školy.
Jelikož účastníci nejsou v pracovním poměru ke SPŠ MV v Brně ani k samotnému MV, je
nutné zabezpečit finanční prostředky pro oblast, jako jsou například výdaje na potraviny a
cestovné. O tyto výdaje bude potřeba navýšit rozpočet školy. V pilotním projektu je dále
uvedeno, že vzhledem k tomu, že dle Usnesení vlády ČR č. 686/1997 lze samotnou realizaci
kurzu považovat za veřejný zájem, a proto je navrženo u účastníků kurzu, kteří v době
realizace budou v pracovním poměru, refundovat jejich zaměstnaneckou mzdu8. Projekt byl
realizován za finanční podpory Velvyslanectví Velké Británie v Praze, které pro samotnou
realizaci tohoto projektu poskytlo 20 000 liber (SPŠ MV 1999).

       Samotný přípravný kurz, který byl realizován poprvé v roce 2000, se od prvotního
pilotního projektu nikterak výrazné neliší. Studiu je organizováno jako denní, v délce čtyřikrát
tři pracovní dny v rámci jednoho kalendářního týdne. Jak je uvedeno již výše, při popisu


8
  Při kalkulaci se předpokládá, že všichni účastníci kurzu jsou v pracovním poměru a pobírají
průměrnou měsíční mzdu, tedy 12 000 Kč. Ve skutečnosti se pravděpodobně bude jednat o menší
množství zaměstnaných s nižší měsíční mzdou.
                                              19
pilotního programu, celková dotace jednoho přípravného kurzu čítá 74 vyučovacích hodin.
Nejvíce hodin dle tohoto rozpočtu připadá tělesné přípravě – 47 hodin (zvláště rozděleno na
gymnastiku, atletiku a plavání). Občanské nauce společně s psychologickým praktikem
připadá dohromady devatenáct hodin. Dvě hodiny jsou v rámci každého kurzu nazvány jako
hodiny třídnické. Zbylých šest hodin je vymezeno na vstupní testy z oblasti matematiky a
české jazyka a literatury (SPŠ MV 1999).

4.1.1 Popis jednotlivých předmětů
         Tělesná příprava – cílem tohoto předmětu je připravit uchazeče tak, aby splnili testy
fyzické zdatnosti, které jsou podmínkou pro přijetí do služebního poměru k Policii ČR. Cílem
učitele je podporovat kolektivní vztahy uvnitř skupiny, ale také individuální pojetí, ve smyslu
zdokonalování jedince skrze osobitý přístup pedagogického pracovníka. Je možné vypracovat
individuální tréninkový plán dle schopností a možností uchazeče. V rámci gymnastiky se
studenti soustředí na posilovací cvičení, cvičení ohebnosti a pohyblivosti a také na cvičení
relaxační. Zahrnuta je také zdravotní tělesná výchova. V rámci atletiky je výuka soustředěna
na odrazová cvičení, cvičení pohyblivosti, ale také člunkový běh, který je součástí přijímacího
řízení rovněž dnes. V rámci plavání se jedná převážně o nacvičování základních plaveckých
způsobů (SPŠ MV 1999).

         Občanská nauka – nejedná se o normální vyučovací hodiny. Žáci diskutují problémy
současnosti pomocí řízené diskuse o jevech, které jsou vnímány jako problémy
celospolečenské, eventuálně světové. Předmět napomáhá zlepšit interpersonální komunikaci,
rozvíjí kreativitu při řešení problémů a procvičování slovní formulaci myšlenek a vhodnou
argumentaci pro obhajobu svých postojů (SPŠ MV 1999).

         Psychologické praktikum – předmět usiluje o lepší porozumění problémů
souvisejících s použitím psychologie. Je nezbytné upozornit, že předmět nemůže nahradit
všeobecnou informovanost, natrénovat úsudek či znalost jazyka nebo sociálních realit.
Přispěje ovšem k orientaci ve výkonových a dotazníkových zkouškách. V rámci předmětu se
účastníci formou her, dotazníků a kvízů seznámí s psychologickými podněty. Pozornost se
zaměří na pochopení instrukcí užívaných ve výkonovém a dotazníkovém hodnocení a také na
porozumění úkolům, které bývají obsaženy ve struktuře profesního posuzování (SPŠ MV
1999).

         Vstupní test z českého jazyka a literatury – cílem je získat informace o znalostech a
vědomostech žáků, kterých nabyli předchozím vzděláním. Test je složen ze tří částí

                                              20
vycházejících z učiva základní školy a středních odborných učilišť. První částí testu je diktát,
který se zaměří na základní pravopisné jevy, jakými jsou vyjmenovaná slova, interpunkce ve
větě a další. Druhou částí je gramatický test a poslední část obsahuje test vědomostní, ve
kterém budou ověřeny obecné znalost téměř ze všech předmětů vyučovaných na druhém
stupni základní školy. Součástí je také obecný politický rozhled (SPŠ MV 1999).

       Vstupní test z matematiky – cíle testu je stejný, jako u výše zmíněného vstupního testu
z českého jazyka. Obsah rovněž odpovídá učivu základní školy a středního odborného
učiliště. První část testu se orientuje na početní výkony s celými čísly a zlomky. Druhá část
prověřuje znalosti trojčlenky a počty s procenty. Závěrečná část testu je zaměřena na
planimetrii, tedy na znalost základních geometrických útvarů v rovině (SPŠ MV Brno 1999).

4.2 Zhodnocení integračního projektu
       Zhodnocení přípravného kurzu pro občany z národnostních menšin k přijetí do
služebního poměru příslušníka Police ČR proběhlo 28. října 2005 poradním orgánem ředitele
na SPŠ MV v Brně. Kurz byl reflektován v několika oblastech, jednalo se o zkušenosti
s realizací projektu, dále byly reflektovány zkušenosti se vstupními psychodiagnostickými
vyšetřeními a zkušenosti ze vstupních testů fyzické zdatnosti. Došlo rovněž k vyhodnocení
celého projektu, následnému zařazení absolventů a také k vyhodnocení čerpání finančních
prostředků.

       Smyslem projektu bylo od počátku jeho realizace vytvořit multikulturní Policii ČR.
Projekt se zaměřil na výběr a následné zařazení příslušníků národnostních menšin do
služebného poměru příslušníka Policie ČR. Za kritiku ze strany autora reflexe se dá v rámci
realizace projektu považovat fakt, že mnozí funkcionáři MV a také Policejného prezídia ČR
chápali projekt výhradně jako určený pouze pro romskou menšinu. Dále je poukázáno na to,
že po celou dobu probíhání kurzu, bylo jedním z hlavních problémů zajistit vhodné uchazeče
pro kurz. Posledním negativním hodnocením realizace kurzu je fakt, že o absolventech, kteří
úspěšně ukončili kurz a nastoupili do služebního poměru, nejsou žádné zprávy. Kurz postrádá
zpětnou vazbu, teda zda byli policisté přijati v pracovním kolektivu, zda jsou ve služebním
poměru spokojeni, jak na jejich pracovní zařazení reaguje jejich rodina, zda nebyli následně
vyřazeni z řad komunity atd. Jejich zkušenosti by mimo jiné mohly být využity pro realizaci
dalších kurzů. Hodnocení těchto policistů, které by jejich nadřízení poskytovali alespoň
jednou ročně, by následně například sloužilo k tomu, aby vhodným uchazečům bylo zajištěno



                                              21
studium na Policejní akademii. Mohlo by se touto cestou předejít například tomu, aby
policisté zůstali ve služebním poměru pouze jako hlídkoví příslušníci (Daniel 2005)9.

       Po absolvování čtyřtýdenního přípravného kurzu následovalo v rámci procedury
přijímání do služebního poměru zjišťování duševní způsobilosti uchazeče. Psychologická
vyšetření uchazeče se řídí zákonem o služebním poměru, tedy zákonem 186/1992 Sb. o
služebním poměru příslušníka Policie ČR a dalšímu navazujícími normami Ministerstva
vnitra. Psychologické vyšetření uchazečů se skládalo ze dvou částí. První část se zaměřuje na
zjištění rozumové schopnosti uchazečů, postřehu a pozornosti. Druhá část se zaměřuje na
osobnostní charakteristiku uchazeče. Důvodem pro nepřijetí uchazeče do služebního poměru
jsou například duševní poruchy, emoční nestabilita, celková nevyrovnanost osobnosti,
abnormality osobnosti, nízká schopnost vyrovnat se stresem a se zátěží či tendence
k nadměrnému riskování. Výběr uchazečů byl prováděn ve spolupráci SPŠ MV v Brně a
psychologickým pracovištěm Policejního prezídia. V období přípravného kurzu v letech 2000
– 2004 psychologické vyšetření absolvovalo celkem 99 účastníků kurzu z celkových 107.
Jednalo se o 80 mužů a 19 žen. Nároky, které si kladlo za cíl psychologické vyšetření, splnilo
32 účastníků kurzu, z toho 26 mužů a 6 žen. Co se týká neúspěšných absolventů, jednalo se
většinou o kombinaci několika důvodů a to nedostatečnou úroveň rozumových schopností a
dalšími důvody, kterými jsou nezralost nebo emoční nevyrovnanost osobnosti, tendence
k riskování či emoční přístup při řešení situací. Při sdělování výsledků byl brán ohled
především na to, aby neúspěšní uchazeči pochopili, že to, že se nehodí pro práci policisty,
neznamená, že svoje další své přednosti nemohou využít při jiné profesní orientaci.
V některých případech bylo neúspěšným uchazečům navrhováno náhradní řešení např.
působení jako romský pedagogický asistent, romský poradce, práce v oblasti vězeňství či u
městské policie (Jurásková 2005).

       Testů fyzické zdatnosti se z celkového počtu 107 uchazečů, kteří do přípravného kurzu
nastoupili, nakonec zúčastnilo čtyřicet. V rámci všech devíti přípravných kurzů bylo
vyučováno vždy 47 tělesné přípravy (rozděleno na gymnastiku – 13 vyučovacích hodin,
atletiku – 20 vyučovacích hodin a plavání – 14 vyučovacích hodin), která měla účastníkům

9
  I přes navázání e-mailového kontaktu s panem Danielem, který v současné době působí jako
koordinátor projektu „Vzdělávání žáků z národnostních menšin na SPŠ a VPŠ MV v Holešově“, se mi
od něj bohužel nepodařilo získat žádné další podrobné informace ohledně projektu probíhajícího
v letech 2000 – 2004.



                                              22
napomoci úspěšně zvládnout testy fyzické zdatnosti. Úspěšných uchazečů bylo třicet, což
tvoří 75 %. Sestavení fyzických testů bylo realizováno v souladu s ustanovením odboru
tělesné přípravy a sportu MV. Test byl koncipován ze šesti částí, kterými jsou člunkový běh,
sestava s tyčí, kliky, sedy – lehy, dvanácti minutový běh a plavání na 100 m. Při hodnocení
jednotlivých částí testu se u účastníků přihlíželo k jejich věku a pohlaví. Největším
problémem testu fyzické zdatnosti se ukázalo plavání na 100 m. V případě, že uchazeč
v testech neuspěje, je možné test opakovat v plném obsahu, ne však dříve než po uběhnutí
doby jednoho měsíce. Vzhledem k vysokému procentu úspěšných uchazečů lze tuto část
přijímacích požadavků hodnotit kladně (Čáp 2005).

          Posouzení zdravotní způsobilosti bylo, vedle posouzení duševní a fyzické způsobilosti,
další z podmínek pro přijetí do služebního poměru. Vzhledem k finanční náročnosti se
posouzení zdravotní způsobilosti provádělo až po absolvování kurzu. Což znamená, že
úspěšný absolvent ještě nemusel splňovat podmínky přijetí do služebního poměru (Gajdošová
2005).

          Co se týká čerpání finančních prostředků ze sponzorského daru Velvyslanectví Velké
Británie, bylo na 9 přípravných kurzů vyčerpáno 78 % z celkových 20 000 liber (tj. 1 160 000
Kč). Největší finanční zatížení způsobila refundace mzdových nákladů zaměstnavatelům,
kteří zaměstnávali účastníky kurzu a zákonných odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Dále
pak cestovní náhrady účastníků kurzu, výdaje na nákup potravin a náklady na ubytování
účastníků. Mzdové prostředky pedagogických pracovníků a další související náklady byly
čerpány z rozpočtu SPŠ MV v Brně (Krček 2005).

          Všech devět uskutečněných přípravných kurzů proběhlo v období mezi únorem roku
2000 a červencem roku 2004. Plánovaný byl také desátý přípravný kurz, který ovšem nebyl
pro nedostatečný zájem občanů z národnostních menšin zahájen. Do přípravných kurzů
nastoupilo celkem 107 uchazečů, z nichž úspěšně absolvovalo 3010. Na základě výběrového
řízení bylo do služebního poměru přijato 27 absolventů. Největší počet byl přijat v rámci
Moravskoslezského kraje, kde do služebního poměru nastoupilo 16 uchazečů. Naproti tomu
na území hlavního města Prahy nebyl do služebního poměru přijat ani jediný uchazeč (Jager
2005).




10
     Úspěšnost v jednotlivých kurzech viz tabulka v příloze č. 1
                                                    23
      Přípravný kurz je bezesporu ve všech vyjádřeních kompetentních osob, jež se na
tvorbě a realizaci projektu podílely, hodnocen kladně. Třicet úspěšných absolventů je
pravděpodobně dostačující počet pro naplnění představ, které se od projektu při počáteční
myšlence očekávaly.




                                           24
5. Vzdělávání žáku z národnostních menšin na SPŠ a VPŠ MV v Holešově
       Přípravy pro Vzdělávání žáků z národnostních menšin byly zahájeny již v roce 2007.
Celý projekt, probíhající na SPŠ v VPŠ MV v Holešově se zaměřuje především na vytváření
rovných příležitostí pro žáky 9. tříd základních škol, kteří pocházejí z národnostních menšin
nacházejících se na našem území. Jedná se především o snahu zabránit jejich vyčleňování ze
vzdělávacího proudu a pomoci jim obstát při konkurenci na pracovním trhu. Po úspěšném
absolvování studia se počítá s přijetím absolventů, pocházejících z národnostních menšin, do
služebního poměru příslušníka Policie ČR či jiné uplatnění v bezpečnostních sborech nebo
orgánech veřejné správy. Projekt je zaměřen tak, aby napomohl snazší integraci a zabezpečil
potřebné podpůrné služby z oblasti sociální pedagogiky a psychologie. Zvláštní pozornost je
věnovaná prevenci rasismu a xenofobie, zaměřena rovněž na podporu multikulturní výchovy
a vzdělávání s důrazem na problematiku romské národnostní menšiny. Cílem projektu je tedy
podporovat studenty z národnostních menšin během jejich studia na SPŠ MV v Holešově a
snižovat touto cestou rozdíly, které plynou ze znevýhodněného sociálně-kulturního prostředí a
zvyšovaly jejich šance na úspěšné ukončení studijního oboru Bezpečnostně právní činnost
vykonáním maturitní zkoušky. Podstatné rovněž je, že ke každému z žáků je přistupováno
individuálně a individuální je také požadovaná úroveň vědomostí. Studium a jeho úspěšné
absolvování je pro občany pocházející z národnostních menšin přínosné hned v několika
ohledech. Absolventi tedy především získají střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou
v oboru Bezpečnostně právní činnost. Žáci z národnostních menšin budou zařazeni mezi
ostatní studenty z majoritní společnosti. Studium žákům nabízí účast na exkurzích a
zájezdech, kterých by se z důvodu sociálního vyloučení nemohli za normálních okolností
zúčastnit. Absolventi mají možnost pokračovat ve vzdělávání na vyšších odborných a
vysokých školách. Zvyšuje se také jejich uplatnění na trhu práce a nabízí se možnost pracovat
u Policie ČR. Jak je uvedeno v informacích o projektu, s vyšším vzděláním se zvyšuje
možnost integrace do společnosti a roste jeho postavení v rámci komunity (Vzdělávání žáků
národnostních menšin SPŠ a VPŠ MV Holešov srov. Informační leták SPŠ a VPŠ MV
Holešov).

       Projekt je financován z fondů EU a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále
jen MŠMT), které posílá téměř pět milionů korun na přípravu a výběr žáků z národnostních
menšin ke studiu na SPŠ a VPŠ MV v Holešově v rámci Operačního programu vzdělávání pro
konkurenceschopnost pro období 2007 – 2013 (MŠMT 2011).



                                             25
      Stěžejní části celého projektu je, stejně jako tomu bylo u projektu probíhajícího
v letech 2000 – 2004 nábor vhodných uchazečů z národnostních menšin. V rámci projektu
spolupracuje škola s Radou státu pro národnostní menšiny. V současné době studuje na SPŠ
s VPŠ MV v Holešově 52 žáků (30 chlapců a 22 dívek) z 15 národnostních menšin. Jedná se o
menšiny:   albánskou, angolskou, bulharskou,     gruzínskou,   chorvatskou, ukrajinskou,
mongolskou, řeckou, kazašskou, kirgizskou, kubánskou, polskou, romskou, slovenskou a
vietnamskou (Výroční zpráva SPŠ a VPŠ v Holešově 2010 – 2011).




                                           26
6. Další možnosti integrace národnostních menšin
       Krátce po zahájení přípravného kurzu určeného pro snazší integraci občanů
z národnostních menšin do struktur Policie ČR byly vypracovány další dva návrhy podobných
integračních projektů. Jednalo se o případnou integraci národnostních menšin do Vězeňské
služby ČR a do oblasti Veřejné správy.

6.1 Vězeňská služba ČR
   V počátcích již zahájeného přípravného kurzu pro integraci občanů z národnostních
menšin do služebního poměru příslušníků Policie ČR byl vypracován návrh na další
integrační projekt. Jedná se o projekt přípravného kurzu pro občany národnostních menšin
k přijetí do Vězeňské služby České republiky. Projekt byl pracován pod záštitou Institutu
vzdělávání Vězeňské služby ve Stráži pod Ralskem. Tento, stejně jako výše zmíněný projekt,
vzniká na základě reakce vlády na tzv. Bratinkovu zprávu a následnou snahu vlády o
usnadnění integrace občanů z národnostních menšin do naší společnosti, která je na cestě do
EU. Při vypracování tohoto projektu autoři vycházeli především, z již výše zmíněného
projektu realizovaného Střední policejní školou MV v Brně, byl ovšem přizpůsoben
podmínkám Vězeňské služby ČR. Předpokládaná délka trvání kurzu je čtyři týdny a obsahuje
souhrn takových předmětů, které by napomohly zmírnit dopady odlišného historického vývoje
a také překlenout problémy spjaté s nedokonalým zvládnutím české jazyka u příslušníků
národnostních menšin. Jak sami autoři projektu předznamenávají již v úvodu, je kurz určen
zejména pro občany romské národnosti, kterým budou pomocí kurzu vytvořeny podmínky,
aby úspěšně zvládli přijímací řízení k Vězeňské službě. Hodinová dotace kurzu je 132 hodin a
kurz by měl probíhat ve Stráži pod Ralskem v Institutu vzdělávání Vězeňské služby ČR, kde
budou zabezpečeny všechny potřebné prostředky pro realizaci kurzu – ubytování, stravování,
učebny, didaktické pomůcky, sportovní zázemí atd. Náplní kurzu budou tělesná příprava,
jazyková příprava a matematika, základy práva a společenských věd, odborná příprava a
psychologická příprava. Na začátku prvních čtyř uvedených předmětů proběhne vstupní test a
dle jeho výsledků bude osnova předmětu sestavena a přizpůsobena dosavadním znalostem
uchazečů. Podrobněji se vězeňské službě se věnuje předmět s názvem odborná příprava, kde
se uchazeč seznámí s úkoly a organizací vězeňské služby, s výkonem trestu odnětí svobody,
dále s výkonem vazby a také s úkoly a výkonem služby justiční stráže. Podmínky přijímání do
služebního poměru příslušníka Vězeňské služby jsou upravovány stejným zákonem jako
přijímání do služebního poměru příslušníka Policie ČR, tedy zákonem č. 186/1992 Sb. o



                                            27
služebním poměru příslušníka Policie ČR. Samotný projekt jako takový nebyl dosud
realizován (Dufek a Paukertová).

6.2 Veřejná správa
   Další plánovaný projekt se měl zaměřit na studium občanů z národnostních menšin
v oboru Veřejná správa a byl vypracován v roce 2002 v Brně. Veřejnou správu chápeme jako
správu věcí veřejných, plnění úkolů a celospolečenských cílů ve veřejném zájmu. Tento
projekt se od předchozích integračních kurzů, od prvního, který probíhal v letech 2000 –
2004, a také od připravovaného projektu integrace do Vězeňské služby, liší především délkou
trvání samotného integračního projektu. Projekt by měl probíhat formou čtyřletého denního
studia a měl by být zakončen maturitní zkouškou. Studium připraví občany z národnostních
menšin na vykonávání základních profesních činností ve veřejné správě. Vzdělání v tomto
čtyřletém oboru zabezpečí žákům získání všeobecných i odborných vědomostí a dovedností,
které jsou potřebné k vykonávání základních správních, technicko-administrativních a
dokumentačních činností v orgánech veřejné správy. Studium rovněž pomáhá žákům získat
vhodné komunikační dovednosti a také připraví absolventy na další studium na vyšších
odborných či vysokých školách. Předměty v rámci studijního programu by měly být
rozděleny na všeobecné a odborné předměty. V rámci všeobecných předmětů by měly být
vyučovány předměty shodné se standardy středoškolského odborného vzdělání v ČR, tedy
matematika, biologie, fyzika, chemie, český jazyk a také cizí jazyky. Odborné předměty pak
připraví studenty na výkon činnosti v oblasti veřejné správy. Jedná se například o předměty
jako organizace veřejné správy, základy ekonomiky veřejného sektoru, základy veřejných
financí, základy sociologie, základy kriminologie a prevence kriminality, aplikovaná statistika
a další odborné předměty. Dle plánovaného projektu se absolvent vyznačuje schopností použít
v práci znalosti a dovednosti, které nabyl v průběhu studia. Absolvent dokáže znalost českého
jazyka a s ním spojenou schopnost vyjadřovat se srozumitelně v mluvených i psaných
projevech, umí formulovat a obhajovat své postoje. Podstatná je také schopnost efektivní
komunikace s občany, úřady či jinými institucemi. Absolventi mají rovněž rozvinuté
schopnosti pro práci v kolektivu. Znají historii ČR a mají historicko-geografické znalosti
potřebné pro pochopení postavení naší země ve světě. Jsou schopni řešit problémy, k jejichž
pochopení jsou nutné znalosti z přírodních, sociálně ekonomických i sociálních věd.
Předpokládané znalosti, kterými by měl absolvent kurzu disponovat, odpovídají přímosměrně
délce samotného studia, proto není možné zmiňovat všechny. Projekt zabývající se studiem



                                              28
veřejné správy určený pro občany pocházející z národnostních menšin však nebyl dosud
realizován (SPŠ MV 2002).




                                        29
7. Metodologie výzkumu
7.1 Dotazník
          Sběr dat v rámci vlastního výzkumu byl prováděn pomocí dotazníkového11 šetření. Při
tvorbě dotazníku by se měl brát zřetel na jeho správné sestavení. Otázky by měly být pro
respondenta logické a snadno pochopitelné. Rovněž by na ně respondent měl být schopen
odpovědět a ochoten učinit tak zcela pravdivě. Mezi, spíš již technické znaky pak patří
instrukce, potřebné pro vyplnění dotazníků a představení samotného výzkumu. Základním
znakem je rovněž zaručení anonymity respondentů. Jak uvádí Reichel (2009) je dotazník
v sociálních vědách metodou velmi oblíbenou a v některých oborech dokonce metodou
tradiční. Jedná se o dotazování písemným způsobem, což ovšem přináší jistá aplikační
omezení. Nelze jej využít při výzkumu osob, pro které je čtení a psaní z nějakého důvodu
obtížné. Jedná se například malé děti, nevidomé, mentálně či jinak postižené osoby a také
nové imigranty, kteří neovládají daný jazyk. Standardizovaný dotazník, užívaný u
kvantitativního šetření,        představuje soubor          převážně uzavřených   otázek, několika
polozavřených a pouze výjimečně otevřených otázek. U uzavřených otázek jsou
respondentům nabízeny varianty odpovědí. Tyto otázky je možné rozdělit do dvou skupin.
Jedná a o otázky alternativní, které nabízejí pouze dvě odpovědi a otázky selektivní, které
nabízejí více než dvě varianty odpovědí (Řezanková 2009).

          Mezi nezpochybnitelné výhody dotazníkového šetření patří fakt, že je možné, pomocí
dotazníku postihnou poměrně velký počet jedinců při relativně malých nákladech. Nízké
náklady jsou rovněž při šetření na rozptýleném vzorku. Je tedy poměrně snadné získat
informace od velkého počtu jedinců v krátkém čase. Podstatná je mimo jiné přesvědčivá
anonymita respondenta. Za nevýhodu lze považovat to, že je pro dotázaného velmi snadné
„přeskočit“ otázky nebo na ně vůbec neodpovědět. U dotazníků je možné, že otázky byly
zodpovězeny jiným členem rodiny či dokonce rodinným týmem. Za velkou nevýhodu je
považována nízká návratnost dotazníků, která je ve většině případů tak nízká, že snaha o
reprezentativnost vzorku je ztracena (Disman 2008).

          Zkoumaný „vzorek“ jako takový je pouze technickým označením. Mnohem častěji se
používá označení „výběr“. Oba tyto výrazy znamenají menší podmnožinu vybranou z nějaké
větší, obvykle z „populace“ (Punch 2008). Populace neboli základní soubor, je soubor
jednotek, u kterého předpokládáme platnost našich závěrů (Disnam 2008).


11
     Plné znění použitého dotazníku viz příloha č. 2
                                                       30
       Výběr respondentů proběhl pomocí tzv. účelového výběru. „Účelový výběr je založen
pouze na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a o tom, co je možné
pozorovat.“(Disman 2008: 112) Účelový výběr nám téměř nikdy neumožní opravdu širokou
generalizaci našich závěrů, což ovšem neznamená, že by tyto závěry nebyly užitečné (Disman
2008). Pro výzkum byli zvoleni policisté na území o rozloze dvou okresů. S žádnou
generalizací na populaci se tak nedá počítat.

7.2 Fáze vlastního výzkumu
       Vlastní    výzkum     probíhal    v rámci     osmi   různých     oddělení    Policie   ČR
v Moravskoslezském kraji. Jednalo se o okresy Ostrava – město a Frýdek – Místek. Vzhledem
k přislíbené anonymitě v rámci dotazníkového šetření, nebudou uvedeny žádné podrobnější
informace. Lokalita Moravskoslezského kraje byla zvolena hlavně z toho důvodu, že do
služebního poměru příslušníka Policie ČR bylo přijato 16 z 27 absolventů výše zmíněného
přípravného kurzu. Dotazníkové šetření bylo prováděno v březnu 2012, požádáním jedné či
více osob z příslušného oddělení o spolupráci v rámci výzkumu. Těmto zvoleným osobám
byly předány dotazníky a také instrukce pro další respondenty, v nichž byly představeny cíle
výzkumu. Bylo apelováno na to, aby policisté vyplňovali dotazníky pravdivě dle svého
nejlepšího uvážení a to pod zárukou naprosté anonymity jak jednotlivců, tak celého oddělení.
Dle přibližného, předem zjištěného počtu policistů působících na jednotlivých odděleních,
nebyly dotazníky distribuovány rovnoměrně. Tento fakt by ovšem neměl sehrát výraznější
roli. Z celkového počtu 112 dotazníků bylo navráceno 103 12 , což představuje 91,96 %.
Zbylých devět dotazníků bylo navráceno nevyplněných. Částečně nevyplněné dotazníky se
v navrácených nevyskytovaly. Některé dotazníky postrádaly odpovědi na otevřené otázky,
nebylo jich však mnoho. Otevřené otázky jsou považovány spíše za doplňující. Dotazníky
byly zpracovány a odpovědi na uzavřené otázky znázorněny pomocí grafů.




12
  Vysoká návratnost se dá předpokládat z důvodu žádosti o vyplnění ze strany nadřízeného policisty
na daném oddělení. V případě mnohých respondentů se také mohlo jednat o přitažlivé téma.
                                                31
8. Empirická část výzkumu
       V této části budou představeny výsledky dotazníkového šetření. Dotazník a grafické
znázornění odpovědí na jednotlivé otázky budou zveřejněny v příloze bakalářské práce.
Některé z otázek nebudou v této části vyhodnocovány samostatně, jelikož by se u těchto
odpovědí jednalo pouze o statistickou informaci, jejíž hodnotu je možné dohledat
v přiložených grafech.

       Pro zpracování výsledků nehraje roli pohlaví, věk a délka služebního poměru
respondentů. Tyto otázky byly do dotazníku zařazeny pouze v jeho úvodní části a jsou
převážně informativního charakteru.

       V rámci výzkumu bylo sesbíráno 103 dotazníků. Šetření se zúčastnilo 12 žen (11,7 %)
a 91 mužů (88,3 %). Grafické vyjádření nalezneme v grafu 3.2. Ve služebním poměru, delším
než deset let se nachází 69, 9 % respondentů, zbylých 30,1 % slouží méně než deset let.
Věková kategorie respondentů se pohybuje v následujících hodnotách: méně než 30 let 14,6
%, 30 – 50 let 81,6 % a více než 50 let 3,8 %. Tyto informace jsou graficky zobrazeny
v příloze 3.1 a 3.3.

       Před získáváním informací o samotném integračním projektu, který probíhal na SPŠ
v Brně, byly položeny obecnější otázky spjaty s národnostní menšinou na území, kde byl
výzkum realizován. Vzhledem k orientaci práce na romskou menšinu a rovněž proto, že
romská menšina je poměrně početně zastoupena na území Moravskoslezského kraje
(především v oblasti Ostravy a Karviné), mezi prvními se nabízela otázka, zda a jak často
policisté řeší problémy spjaté s touto národnostní menšinou. Více než 50 % dotázaných
policistů uvedlo, že problémy se vyskytují velmi často, tedy 1x – 3x do měsíce. Přestože se
jedná o uzavřené otázky, u značné části těchto odpovědí bylo připsáno, že rozsah 1x – 3x do
měsíce je velmi podceněn. Téměř 50 % respondentů odpovědělo shodně na otázku, zde a jak
často se setkávají s kriminalitou dětí a mladistvých pocházejících z romské menšiny. Graficky
zaznamenáno v grafech 3.4 a 3.5.

       Rasově motivované trestné činy jsou v posledních letech medii poměrně oblíbeným
tématem. Největší rasově orientovanou mediální kauzou posledních let se stal žhářský útok ve
Vítkově na Opavsku v dubnu 2009. Soud čtyřem útočníkům vyměřil tresty ve výši 20 až 22
let odnětí svobody (IHNED.cz 2011). Poměrně často se s rasově motivovanými trestnými
činy na území Moravskoslezského kraje setkává 18,4 % respondentů, zbylých 81,6 % se
s rasově motivovanými TČ setkává velmi zřídka či vůbec. Graf 3.6.
                                             32
       Zbylá část dotazníku se zabývá pohledem policistů na projekt přípravného kurzu pro
občany z národnostních menšin pro přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR a
jejich názorem na otázky spjaté se samotným procesem integrace národnostních menšin. 38,8
% dotázaných policistů o přípravném projektu pro občany z národnostních menšin nikdy
neslyšela. Více než 50 % policistů tuší, že byl projekt realizován a pouze 6 dotázaných
odpovědělo zcela kladně. Pouze 16,5 % policistů se osobně setkalo s absolventem tohoto
projektu. Grafické znázornění v grafu 3.7 a 3.8.

       Na otázku, zda je integrační projekt pro národnostní menšiny něčím přínosný,
odpovědělo 83,5 % policistů záporně. V rámci této otázky se respondenti měli možnost
vyjádřit, proč integraci národnostních menšin do struktur Policie ČR hodnotí kladně či naopak
záporně. Ve většině dotazníku, které obsahovaly odpověď „ano“ nebylo uvedeno proč. Při
odpovědi „ne“ uváděli policisté hned několik důvodů, které se ve většině dotazníků
opakovaly. Dle naprosté většiny respondentů není integrace do struktur Policie ČR vhodná
z důvodu odlišné mentality menšinové populace, odlišného kulturního a sociálního myšlení,
neschopnosti dobře zvládat český jazyk. Respondenti také uvádí, že by policisté
z národnostních menšin nedokázali překonat osobní vztahy při řešení problémů ve své
komunitě. Tento názor policistů může vycházet také z mediálně známého případu policisty
romské národnosti Martina Barkóciho, který kryl případ z prosince roku 2007, kdy dvojice
Romů napadla zlomenými násadami třiatřicetiletého muže v Ostrově na Karlovarsku.
Policista, který byl na místě činu první, se pokusil případ ututlat. Za tento čin si v roce 2009
odnesl od soudu trest ve výši čtyř let odnětí svobody (IDNES.cz 2009). Další dotázaní
policisté uvádí, že na kurz bylo vynaloženo mnoho finančních prostředků, které nepřinesly
nikterak významné výsledky a počet policistů je tak minimální. V mnohých případech
policisté odkazují na tzv. pozitivní diskriminaci, ke které se dospělo pomocí podobných
projektů, probíhajících v posledních dvaceti letech a mnozí z dotázaných nevidí důvod v tom,
věnovat některému etniku zvýšenou pozornost a programově jej podporovat. Další
z dotázaných uvedli, že účinnější než integrovat národnostní menšiny do struktur Policie ČR,
by bylo zavedení represivnějších postupů proti kriminalitě páchané minoritní populací. Dle
několika dotázaných je rovněž zbytečné integrovat tyto občany do Policie ČR, ale je potřebné
integrovat jejich děti do systému školství. Pozitivní vyjádření k samotné myšlence projektu
zaujímala pouze zlomek odpovědí. Policisté projekt hodnotí jako přínosný v případě, že by
národnostní menšiny hovořily cizím jazykem a spolupráce s daným policistou by napomohla
k lepší komunikaci. Jeden s policistů uvedl, že integrační projekt se jeví jako velmi přínosný,

                                              33
protože se při řešení problémů s národnostními menšinami, často setkává s protesty ze strany
pachatelů trestných činů či přestupků, kteří hovoří o nespravedlnosti Policie a rasových
předsudcích z jejich strany. Graf 3.9.

       60,2 % dotázaných policistů odpovědělo ovšem kladně na otázku, zda předpokládají
lepší spolupráci s národnostními menšinami v případě, že bude přítomen policista pocházející
z této národnostní menšiny. K větší podpoře a propagaci integračních projektů ze strany
vlády, kdy by tyto projekty napomohly ke zlepšení stávající situace a problémů
s národnostními menšinami, se většina dotázaných staví negativně, jedná se o celých 68 %.
Grafické vyjádření graf 3.10 a 3.12.

       S informacemi o dalším, rovněž výše zmíněném projektu, který probíhá na SPŠ a VPŠ
MV v Holešově se nikdy nesetkalo 61,2 % dotázaných policistů. Pouze čtyři dotázaní znají
tento projekt podrobně a zbylí policisté tuší, o co se v tomto případě jedná. Graficky
vyobrazeno v grafu 3.11.

       Ve Zprávě o situaci romské komunity se uvádí, že vysoká míra romské kriminality
představuje závažný problém sám o sobě, ale také vede k paušalizaci na celou romskou
komunitu a vyvolává u majoritní společnosti představu. Téměř 45 % dotázaných policistů si
myslí, že evidovat v rámci policejních statistik trestných činů národnost pachatele, by mělo
v rámci této problematiky přidanou hodnotu. Dle názorů policistů by tato evidence přispěla
k poukázání na to, do jaké míry se národnostní menšiny procentuálně podílejí na celkové
kriminalitě společnosti. Dle některých z dotázaných by se touto cestou dala zvýšená
kriminalita v určitých oblastech s početnou národnostní menšinou podchytit již v zárodku a
mohly by být provedeny příslušná preventivní opatření. Evidovat příslušnost k národnostní
menšině by nejlépe napomohlo k potvrzení či vyvrácení tvrzení majoritní společnosti o velké
kriminalitě minority a naopak tvrzení minority o rasistické společnosti. Respondenti, kteří se
vyjádřili proti zaznamenávání příslušnosti k národnostní menšině, uvadli jako důvod
především možné navyšování rasové nesnášenlivosti, což není v souladu s demokratickou
společností. Někteří uvedli, že se jedná o zbytečnou administrativu bez dosažení výsledků. Za
zbytečné zaznamenávání považují rovněž z důvodu, že např. k romské národnostní menšině
přihlásilo méně, než jedno procento populace. Graficky znázorněno v grafu 3.13.

       Předposlední sekce otázek se zaměřila na integraci národnostních menšin do majoritní
společnosti. Na otázku, zda problémy spjaté s národnostními menšinami jsou způsobeny
převážně špatnou integrací těchto občanů do majoritní společnosti a proč tomu tak je,

                                             34
odpověděla téměř polovina dotázaných kladně a přibližně stejná část odpověděla záporně.
V rámci této otázky tak můžeme v největší míře pozorovat rozdílné postoje policistů k dané
problematice. Následující otázka byla jediná, která byla v dotazníku otázkou otevřenou. Zde
se policisté mohli vyjádřit v případě, že u předchozí otázky byla jejich odpověď negativního
rázu. Pokud tedy problémy spjaté s národnostními menšinami nejsou způsobeny špatnou
integrací do společnosti, jaké je nejlepší řešení daných problémů? K oběma otázkám se
vyjádřila většina policistů podobně. Problémy s národnostními menšinami nejsou, podle
většiny odpovědí, způsobeny špatnou integrací těchto osob do majoritní společnosti, ale
v první řadě jejich neochotou se integrovat. Za příčiny respondenti rovněž označují komunitní
způsob života, nedostatečnou znalost jazyka, nedodržování zákonů, obrovskou míru
nezaměstnanosti minority, neochotu vzdělávat děti a neúctu k hodnotám společnosti.
Nejčastěji dotázaní upozorňovali na špatně nastavený program sociálních dávek a
nepřiměřenou toleranci státních úřadů k dané problematice. Snížení sociální podpory
národnostním menšinám ze strany státu byla nejčastější odpověď na otázku, jaká je vhodnější
cesta pro řešení problémů s národnostními menšinami, než jejich integrace do společnosti.
Několik respondentů uvedlo, že nejvhodnější cestou je apelovat na vzdělání dětí,
pocházejících z národnostních menšin, jelikož pozdější integrace se jeví jako neúčinná a
zbytečná. Zpřísnění zákonů a trestů, zákaz pozitivní diskriminace a při dlouhodobé
nezaměstnanosti zavést obecně prospěšné práce. Řada z dotázaných uvádí, že problém je
především na straně minority a proto jsou všechny pokusy o řešení zbytečné, pokud sami
nebudou mít zájem začlenit se do majoritní společnosti. Grafické znázornění jednotlivých
odpovědí v grafu 3.14.

       Poslední tři otázky pak byly zaměřené na osobní postoj respondentů k výše
zmíněnému projektu. Otázky se soustředily na to, zda by v jejich oddělení s příchodem
romského policisty pocítili nevraživost či předsudky, zda by jim samotným vadila či nevadila
spolupráce s policistou romské národnosti, a zda by měli zájem se nějakým způsobem
(propagace projektu, nábor uchazečů z národnostních menšin) na projektu podílet. U prvních
dvou otázek byla odpověď více než 50 % policistů záporná. V jejich oddělení by tedy
s příchodem romského policisty nenastala žádná změna a většině respondentů by spolupráce
s policistou romské národnosti nevadila. V obou případech se více než pětina nechtěla
vyjádřit nebo odpověď nevěděli. 73,8 % dotázaných policistů by se ovšem aktivně na
integračním projektu pro přijetí příslušníků z národnostních menšin do struktur Policie ČR
podílet nechtělo. Grafické zobrazení v grafech 3.15, 3.16 a 3.17.

                                              35
9. Závěr
       Z formálního hlediska je bakalářská práce na téma Integrace národnostních menšin do
Policie ČR rozdělena do třech částí. První část se soustředí na vymezení základních pojmů,
což je pro správné pochopení práce považováno za nezbytné. V této části je také podrobně
popsán samotný projekt integrace národnostních menšin do struktur Policie ČR. Druhá část se
soustředí na přiblížení metodologie, která byla při výzkumu použita. Třetí, závěrečná část
práce, se zabývá empirickou fází výzkumu – tedy samotnými výsledky daného výzkumu.
Jednotlivé části se pak dělí na příslušné kapitoly a podkapitoly.

       Bakalářská práce si kladla za cíl podrobně představit integrační projekt „Příprava pro
občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR“, který
probíhal v celkem devíti přípravných kurzech v letech 2000 – 20004 na SPŠ MV v Brně.
V úvodní části práce byl tedy představen samotný projekt a v následující kapitole jeho
zhodnocení. Zjistit postoje policistů k tomuto projektu v okresech Ostrava – město a Frýdek –
Místek, bylo hlavním cílem, kterého mělo být v závěru práce dosaženo. Jednalo se o
kvantitativní výzkum, jehož výzkumný vzorek byl zvolen účelovým výběrem – jak bylo
uvedeno již v příslušné kapitole zabývající se metodologií výzkumu, nedají se získaná data
v žádném případě generalizovat na celou populaci, což ani nebylo původním záměrem práce.
Výzkumnou metodou byl dotazník, který byl distribuován v rámci osmi policejních oddělení
ve výše zmíněných okresech. Jelikož byla respondentům přislíbena naprostá anonymita,
nebylo možné daná oddělení blíže specifikovat. Návratnost dotazníků byla 91,96 %, což lze
hodnotit jako návratnost velmi vysokou. V rámci výzkumu nebyly testovány žádné teorie
pomocí příslušných hypotéz. Důraz byl kladen na percepci policistů výše zmíněného projektu
a možné problematiky s ním spojené. Otázky se zaměřily především na zjištění postojů
policistů v několika oblastech, např. k myšlence integrace národnostních menšin do struktur
Policie ČR, k účinnosti integračních projektů, co vede k důvodu nedostatečné schopnosti
integrovat se, zvláště pak u některých národnostních menšin, na alternativní řešení problémů
spjatých se soužitím majoritní společnosti a národnostních menšin atd.

       Výsledky dotazníkového šetření, kterých bylo v rámci výzkumu dosaženo, jsou
podrobně popsány v empirické části výzkumu a kompletně graficky znázorněny v příloze.

       Nejen vzhledem k vysoké návratnosti dotazníků se dá hovořit o dosažení cíle
bakalářské práce – byl podrobně popsán integrační projekt, který probíhal v letech 2000 –
2004 a následně byly zjištěny postoje policistů k projektu i problematice k němu vztažené.

                                               36
       I když se výsledky výzkumu nedají, z důvodu účelového výběru vzorku, generalizovat
na celou populaci, nedá se říci, že by získaná data byla zbytečná a bezvýznamná. Pohled
policistů na danou problematiku, která se váže k národnostním menšinám a jejich integraci do
struktur Policie ČR, ale také celkový pohled na integraci národnostních menšin do majoritní
společnosti, je přinejmenším velmi zajímavý.

       Popis samotného projektu i výsledky výzkumu je možné využít v rámci dalších
výzkumů, jelikož se dá předpokládat, že vztahy mezi minoritními skupinami a majoritní
společností budou i nadále aktuálním tématem a proces integrace bude pravděpodobně jednou
z hlavních agend příslušných institucí.




                                               37
10. Použitá literatura a další zdroje

      Bancroft, A. (2005): Roma and gypsy-travellers in Europe: modernity, race, space
       and exclusion. Aldershot: Ashgate.
      Bauböck, R. (1994): The Integration of immigrants. Council of Europe, dokument
       CDMG            (94)       25E,         1994           Dostupné         na        adrese:
       http://www.ihs.ac.at/publications/lib/ihsrp_15.pdf
      Barša, P. (1999): Politická teorie multikulturalismu. Brno: Centrum pro studium
       demokracie a kultury
      Budilová, L. a Hirt, T. (2005): Policista v multikulturním prostředí: informační
       manuál Policie ČR. Praha
      Council of Europe (1995): Framework Convention for the Protection of National
       Minorities.            Strasbourg.             Dostupné            na             adrese:
       http://conventions.coe.int/Treaty/en/Treaties/Html/157.htm
      Čáp, B. (2005): Reflexe zkušeností ze vstupních testů fyzické zdatnosti uchazečů z řad
       občanů národnostních menšin k přijetí do služebního poměru k P ČR. Brno: Poradní
       orgán ředitele SPŠ MV v Brně
      Český statistický úřad (2005): Sčítáni lidu, domů a bytů 2001. Dostupné na adrese:
       http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000
      Český statistický úřad (2012): Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011
       Česká     republika.   Praha:   Česká    statistický    úřad.   Dostupné     na   adrese:
       http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/950049F8F7/$File/pvcr.pdf
      Daniel, S. (2005): Reflexe zkušeností s realizací projektu „Příprava pro občany
       národnostních menšin k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR“. Brno:
       Poradní orgán ředitele SPŠ MV v Brně
      Disman, M. (2008): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Nakladatelství
       Karolinum.
      Dufek, Z. a Paukertová, J. (nedat.): Přípravného kurzu pro občany národnostních
       menšin k přijetí do Vězeňské služby České republiky. Stráž pod Ralskem: Institutu
       vzdělávání Vězeňské služby.
      Dvořák, J. (2011): Výroční zpráva SPŠ a VPŠ MV Holešov 2010 – 2011. Dostupné na
       adrese:
       http://www.spshol.cz/joomla/images/stories/informace_o_skole/skolni_dokumenty/vy
       rocni_zprava_2011.pdf
                                               38
   Eriksen, T. (2012): Etnicita a nacionalismus: antropologické perspektivy. Praha:
    Sociologické nakladatelství (SLON).
   Gajdošová, H. (2005): Služební zařazení absolventů přípravných kurzů na výkonných
    útvarech P ČR. Brno: Poradní orgán ředitele SPŠ MV v Brně
   Heckmann, F. (1999): Integration policies in Europe: National differences or
    convergence? Efms Paper Nr.33. Dostupné na adrese: http://www.efms.uni-
    bamberg.de/pdf/efms_p33.pdf
   Holomek, K. (1999): Romská menšina v České republice. In Gabel, I. (ed.): Etnické
    menšiny ve střední Evropě. Praha: G plus G.
   Jager, J. (2005): Vyhodnocení projektu „Příprava pro občany národnostních menšin
    k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR“. Brno: Poradní orgán ředitele
    SPŠ MV v Brně
   Jakoubek, M. (ed. 2008): Cikáni a etnicita. Praha: Triton.
   Jurásková, J. (2005): Reflexe zkušeností ze vstupních psychodiagnostických vyšetření
    uchazečů z řad občanů národnostních menšin k přijetí do služebního poměru k P ČR.
    Brno: Poradní orgán ředitele SPŠ MV v Brně
   Krček, F. (2005): Vyhodnocení čerpání finančních prostředků ze sponzorského daru
    na přípravné kurzy pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního poměru
    příslušníka Policie ČR“. Brno: Poradní orgán ředitele SPŠ MV v Brně
   Lord, Ch. (1999): Národnostní menšiny v Evropě a ve světě: Politické otázky. In
    Gabel, I. (ed.): Etnické menšiny ve střední Evropě. Praha: G plus G.
   MŠMT (2011): Ministerstvo školství intenzívně podporuje vzdělávání národnostních
    menšin. Praha. Dostupné na adrese: http://www.msmt.cz/pro-novinare/ministerstvo-
    skolstvi-intenzivne-podporuje-vzdelavani-2
   Nečas, C. (1999): Romové v České republice včera a dnes. Olomouc: Univerzita
    Palackého – vydavatelství
   Policie ČR (2010): Posouzení fyzické způsobilosti uchazeče. Dostupné na adrese:
    http://www.policie.cz/clanek/posouzeni-fyzicke-zpusobilosti-uchazece.aspx
   Punch, K. (2008): Základy kvantitativného šetření. Praha: Portál.
   Průcha, J. (2010): Interkulturní psychologie: [sociopsychologické zkoumání kultur,
    etnik, ras a národů]. Praha. Portál




                                          39
   Příloha k usnesení vlády ze dne 12. dubna 2006 č. 393: Zásady dlouhodobé Koncepce
    romské        integrace        do    roku     2025.      Dostupné         na    adrese:
    http://ec.europa.eu/justice/discrimination/files/roma_cz_strategy_perspectives_cs.pdf
   Rada vlády pro národnostní menšiny (1997): Zpráva o situaci romské komunity.
    Dostupné na adrese: http://vlada.cz/scripts/detail.php?id=1428
   Reichel, J. (2009): Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada.
   Romové v České republice (2002): Historie Romů na území České republiky.
    Dostupné na adrese: http://romove.radio.cz/cz/clanek/18785
   Řezanková, H. (2007): Analýza dat z dotazníkových šetření. Praha: Professional
    Publishing.
   Říčan, P. (2000): S Romy žít budeme- jde o to jak: dějiny, současná situace, kořeny
    problémů, naděje společné budoucnosti. Praha: Portál.
   Sekyt, V. (2001): Romové. In Šišková, T. (ed.): Menšiny a migranti v České republice.
    Praha: Portál, s. 119 – 125.
   SPŠ a VPŠ MV Holešov (2011): Vzdělávání žáků národnostní národnostních menšin
    ve Vyšší policejní škole a Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Holešově.
    Dostupné                                    na                                  adrese:
    http://www.spshol.cz/joomla/index.php?option=com_content&view=article&id=285&
    Itemid=311
   SPŠ (1999): Příprava pro občany národnostních menšin k přijetí do služebního
    poměru příslušníka P ČR – přípravný kurz. Brno: SPŠ
   SPŠ (2002): Záměr projektu studia příslušníků národnostních menšin ve studijním
    oboru Veřejná správa. Brno: SPŠ
   Sulitka, A. (1998): Národnostní menšiny v České republice. In Šišková, T. (ed.):
    Výchova k toleranci a proti rasismu: sborník: zdroje a formy rasismu a netolerance,
    informace o národnostních menšinách, hry a cvičení pro žáky a studenty. Praha:
    Portál.
   Tomášková, P. (2001): Právní rámce problematiky migrantů a menšin. In Šišková, T.
    (ed.): Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, s. 31 – 38.
   Úřad Vlády České republiky (2009): Koncepce romské integrace na období 2010 –
    2013. Dostupné na         adrese:   http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romske-
    komunity/dokumenty/Koncepce-romske-integrace-2010---2013.pdf



                                           40
   Vláda České republiky (1997): Usnesení Vlády České republiky ze dne 29. října 1997
    č. 686 ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v
    romské komunitě. Dostupné na adrese: http://vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-
    vlady/rnm/usneseni-vlady-cr-ze-dne-29--rijna-1997-c--686-1429/
   Vláda České republiky (2006): Národnostní menšiny: Romská národnostní menšina.
    Dostupné       na       adrese:    http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-
    vlady/rnm/mensiny/romska-narodnostni-mensina-16149/
   Vláda České republiky (2006): Zásady dlouhodobé Koncepce romské integrace do
    roku                2025.              Dostupné               na               adrese:
    http://ec.europa.eu/justice/discrimination/files/roma_cz_strategy_perspectives_cs.pdf
   Vzdělávání národnostních menšin ve SPŠ a VPŠ MV v Holešově - Informační leták.
    Dostupné                                   na                                  adrese:
    http://www.spshol.cz/joomla/images/stories/dulezite_dokumenty/mensiny_info_letak.
    pdf
   Waldenberg, M. (2003): Terminologie. Národ, národnostní menšiny, národní otázky,
    národní ideologie. In: Hroch, M. (ed.): Pohledy na národ a nacionalismus: Čítanka
    textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), s. 418 – 444.
   Zákon č. 186/1992 Sb.
   Zákon č. 2/1993 Sb.
   Zákon č. 273/2001 Sb.
   Zákon č. 585/2004 Sb.
   Zpravodajský portál IDNES.cz. Dostupné na adrese: http://zpravy.idnes.cz/soud-
    rozdal-po-ctyrech-letech-romum-kteri-lyncovali-bilou-svini-p8t-
    /krimi.aspx?c=A090529_081137_krimi_cen
   Zpravodajský portál IHNED.cz. Dostupné na adrese: http://zpravy.ihned.cz/c1-
    54296810-tresty-pro-zhare-z-vitkova-plati-nejvyssi-soud-jim-potvrdil-20-a-22-let-ve-
    vezeni
   Žáček, R. (1997): Národnostní menšiny v českých zemích v historické perspektivě. In:
    Právní nástroje k ochraně národnostních menšin, postavení národnostních menšin v
    České republice a jejich ochrana: mezinárodní seminář: Praha, 17. dubna 1997:
    sborník příspěvků. Beroun: Antilopa, s. 9 – 24.

Všechny internetové odkazy byly ověřeny ke dni 10. 5. 2012


                                          41
11. Seznam použitých zkratek
ČR – Česká republika

ČSÚ – Český statistický úřad

EU – Evropská unie

MV – Ministerstvo vnitra

RE – Rada Evropy

SPŠ – Střední policejní škola

VPŠ – Vyšší policejní škola




                                42
12. Přílohy
Příloha č. 1

 Pořadové číslo kurzu      Doba konání kurzu     Nastoupilo   Absolvovalo
         1.              14. 2. – 8. 3. 2000         22            5
         2.              10. 7. – 4. 8. 2000         15            4
         3.              2. 1. – 26. 1. 2001         16            7
         4.              9. 7. – 3. 8. 2001          12            2
         5.              7. 1. – 9. 2. 2002          13            3
         6.              30. 9. – 5. 10. 2002         7            2
         7.              7. 7. – 1. 8. 2003           6            3
         8.              5. 1. – 30. 1. 2004          8            3
         9.              7. 7. – 30. 7. 2004          8            1
Celkem                                              107           30


Zdroj: Jager, J. (2005): Vyhodnocení projektu „Příprava pro občany národnostních menšin
k přijetí do služebního poměru příslušníka Policie ČR“. Brno: Poradní orgán ředitele SPŠ MV
v Brně




                                            43
Příloha č. 2

V letech 2000 – 2004 probíhal na SPŠ MV v Brně přípravný kurz pro přijetí občanů
z národnostních menšin do služebního poměru příslušníka Policie ČR. Kurzu se zúčastnilo
přes sto uchazečů a v rámci devíti přípravných kurzů splnilo podmínky přípravného řízení
třicet uchazečů. Dvacet sedm uchazečů bylo přijato do služebního poměru příslušníka Policie
ČR a z toho šestnáct uchazečů nastoupilo do služebního poměru v Moravskoslezském kraji.

1.       Ve služebním poměru jste:

     •     méně než 10 let

     •     více než 10 let

2. Pohlaví:

     •     muž

     •     žena

3. Věk:

     •     méně než 30 let

     •     30 – 50 let

     •     50 a více

4. V Moravskoslezském kraji je poměrně početná romská menšina, setkáváte se ve
službě často s řešením problémů spjatých s touto menšinou?

     •     ano, poměrně často (1-3x do měsíce)

     •     ano, občas (1-3x za půl roku)

     •     ano, ale velmi výjimečně (1x za rok)

     •     nevím, nerozlišuji mezi majoritní populací a romskou menšinou

     •     ne, nesetkávám se s problémy spojenými s romskou menšinou




                                                  44
5. Setkali jste se s kriminalitou dětí a mladistvých pocházejících z romské národností
menšiny?

   •     ano, poměrně často (1-3x do měsíce)

   •     ano, občas (1-3x za půl roku)

   •     ano, ale velmi výjimečně (1x za rok)

   •     nevím, nerozlišuji mezi majoritní populací a romskou menšinou

   •     ne, nezaznamenal/a jsem přestupky nebo trestné činy spáchané romskou mládeží

6. Setkáváte se s rasově motivovanými trestnými činy na území Moravskoslezského
kraje?

   •     ano, poměrně často

   •     ano, velmi zřídka

   •     ne, téměř nikdy

   •     nikdy jsem se s rasově motivovanými trestnými činy nesetkal/a

7. Měl/a jste možnost setkat se s informacemi o projektu, v rámci kterého byl realizován
přípravný kurz přijetí občanů z národnostních menšin do služebního poměru
příslušníka Policie ČR?

   •     ano, znám podrobně tento projekt

   •     ano, tuším, o co jde

   •     ne, nikdy jsem o tomto projektu neslyšel/a

8. Setkali jste se osobně s policistou, který tímto přípravným kurzem prošel?

   •     ano

   •     ne

   •     vím o policistech přijatých na základě projektu, osobně jsem se s žádným nesetkal/a




                                                45
9. Jak hodnotíte myšlenku samotného projektu z let 2000 - 2004? Jeví se Vám myšlenka
integrace občanů z národnostních menšin do struktur Policie ČR jako přínosná?

   •    ano

   •    ne

Proč:

10. Předpokládáte lepší spolupráci (jednání, případná jazyková bariéra – nedostatečná
znalost českého jazyka) s národnostními menšinami (ne pouze s romskou menšinou)
v případě, že se účastní policista pocházející z této menšiny?

   •    ano, určitě

   •    ano, je to možné

   •    nevím

   •    pravděpodobně ne

   •    rozhodně ne

11. Od roku 2007 probíhá na SPŠ a VPŠ MV v Holešově další integrační kurz, který se
soustředí na vzdělávání žáků z národnostních menšin. Máte o tomto vzdělávacím
projektu nějaké informace?

   •    ano, znám podrobně tento projekt

   •    ano, tuším, o co jde

   •    ne, nikdy jsem o tomto projektu neslyšel/a




                                              46
12. Myslíte si, že větší podpora a propagace integračních projektů (ne pouze přijetí
k Policii ČR) ze strany vlády a příslušných organizací by pomohla zlepšit současné
problémy s národnostními menšinami, které velmi často můžeme sledovat pomocí médií
(např. situaci na Šluknovsku)?

   •   ano, určitě

   •   ano, je to možné

   •   nevím

   •   pravděpodobně ne

   •   rozhodně ne

13. Myslíte si, že by mělo nějakou přidanou hodnotu evidovat v rámci policejních
statistik trestních činů příslušnost k národnostní menšině? Pokud ano, tak jakou.

   •   ano

   •   nevím

   •   ne

14. Souhlasíte s názorem, že problémy s národnostními menšinami jsou spjaty
především se špatnou integrací do majoritní společnosti?

   •   rozhodně ano

   •   spíše ano

   •   nevím

   •   spíše ne

   •   rozhodně ne

Pokud Vaše odpověď není ano, napište prosím, co je dle Vás jednou z hlavních příčin
problémů s národnostními menšinami.




                                            47
15. Pokud jste v otázce č. 14 odpověděl/a záporně, jaká je dle Vás vhodnější cesta pro
řešení problémů s národnostními menšinami, především s Romy, než integrační
programy a programy na podporu vzdělání?

16. Nastala by ve Vašem pracovním kolektivu nevraživost a předsudky s příchodem
policisty romské národnosti?

   •   rozhodně ne

   •   spíše ne

   •   nevím / nechci odpovídat

   •   spíše ano

   •   rozhodně ano

17. Vadila by Vám osobně spolupráce s policistou romské národnosti?

   •   rozhodně ne

   •   spíše ne

   •   nevím / nechci odpovídat

   •   spíše ano

   •   rozhodně ano

18. Zapojil/a byste se Vy osobně intenzivně do integračního projektu? Nábor uchazečů
z národnostních menšin, propagace projektu atd.

   •   rozhodně ano

   •   spíše ano

   •   nevím

   •   spíše ne

   •   rozhodně ne

Děkuji za spolupráci a čas, který jste tomuto dotazníku věnovali.


                                           48
Příloha č. 3


                                3.1
 80
 70
 60
 50
 40                                                 3.1 Ve služební poměru
 30                                                jsem:
 20
 10
  0
          méně než 10 let   více než 10 let




                                3.2
  100
   90
   80
   70
   60
   50
                                                              3.2 Pohlaví:
   40
   30
   20
   10
      0
                   Muž                    Žena




                                              49
                               3.3
90

80

70

60

50

40                                                          3.3 Věk:

30

20

10

 0
     Méně než 30 let   30 - 50 let        Více než 50 let




                                     50
     3.4
60


50


40


30


20


10
           3.4 V Moravskoslezském kraji je
           poměrně početná romská
 0         menšina, setkáváte se ve službě
           často s řešením problémů
           spjatých s touto menšinou?




      51
          3.5
60




50




40




30




20



                3.5 Setkali jste se s kriminalitou dětí
10              a mladistvých pocházejících z
                romské národností menšiny?




 0




     52
                                              3.6
50
45
40
35
30
25
20                                                              3.6 Setkáváte se s rasově
15                                                              motivovanými trestnými činy na
10                                                              území Moravskoslezského
 5                                                              kraje?
 0
     Ano, poměrně   Ano, velmi    Ne, téměř    Nikdy jsem se
         často        zřídka        nikdy         s rasově
                                               motivovanými
                                               trestnými činy
                                                 nesetkal/a




                                              3.7
60

50

40

                                                                 3.7 Měl/a jste možnost setkat
30
                                                                 se s informacemi o projektu, v
                                                                 rámci kterého byl realizován
20                                                               přípravný kurz přijetí občanů z
                                                                 národnostních menšin do
10                                                               služebního poměru příslušníka
                                                                 Policie ČR?
 0
        Ano, znám      Ano, tuším o co jde   Ne, nikdy jsem o
      podrobně tento                         tomto projektu
         projekt                                neslyšel/a




                                                  53
                      3.8
90
80
70
60
50                                               3.8 Setkali jste se osobně s
40                                               policistou, který tímto
                                                 přípravným kurzem prošel?
30
20
10
 0
     Ano         Ne    Vím o policistech
                      přijatých na základě
                       projektu, osobně
                       jsem se s žádným
                           nesetkal/a




                      3.9
80

70

60
                                             3.9 Jak hodnotíte myšlenku
50
                                             samotného projektu z let 2000 -
40                                           2004? Jeví se Vám myšlenka
                                             integrace občanů z
30                                           národnostních menšin do
                                             struktur Policie ČR jako
20                                           přínosná?

10

 0
           Ano        Ne




                           54
                                           3.10
60

50

40
                                                              3.10 Předpokládáte lepší
30                                                            spolupráci (jednání, případná
                                                              jazyková bariéra – nedostatečná
20                                                            znalost českého jazyka) s
                                                              národnostními menšinami (ne
10
                                                              pouze s romskou menšinou) v
 0                                                            případě, že se účastní policista
                                                              pocházející z této menšiny?




                                           3.11
70

60

50
                                                               3.11 Od roku 2007 probíhá na
40
                                                               SPŠ a VPŠ MV v Holešově další
30                                                             integrační kurz, který se
                                                               soustředí na vzdělávání žáků z
20                                                             národnostních menšin. Máte o
                                                               tomto vzdělávacím projektu
10                                                             nějaké informace?

 0
       Ano, znám      Ano, tuším, o co jde Ne, nikdy jsem o
     podrobně tento                        tomto projektu
        projekt                               neslyšel/a




                                                55
                                      3.12
60

50

40                                                      3.12 Myslíte si, že větší podpora
                                                        a propagace integračních
30                                                      projektů (ne pouze přijetí k
                                                        Policii ČR) ze strany vlády a
20                                                      příslušných organizací by
                                                        pomohla zlepšit současné
10
                                                        problémy s národnostními
 0                                                      menšinami, které velmi často
                                                        můžeme sledovat pomocí
                                                        médií?




                                      3.14
35

30

25

20                                                      3.14 Souhlasíte s názorem, že
                                                        problémy s národnostními
15                                                      menšinami jsou spjaty
                                                        především se špatnou integrací
10                                                      do majoritní společnosti?

 5

 0
     Rozhodně Spíše ano   Nevím   Spíše ne   Rozhodně
       ano                                      ne




                                             56
                                         3.15
40

35

30

25

20                                                       3.15 Nastala by ve Vašem
                                                         pracovním kolektivu nevraživost
15
                                                         a předsudky s příchodem
10                                                       policisty romské národnosti?

 5

 0
     Rozhodně   Spíše ne    Nevím / Spíše ano Rozhodně
        ne                  nechci              ano
                           odpovídat




                                         3.16
40

35

30

25

20
                                                          3.16 Vadila by Vám osobně
15                                                        spolupráce s policistou romské
                                                          národnosti?
10

 5

 0
     Rozhodně   Spíše ne    Nevím / Spíše ano Rozhodně
        ne                  nechci               ano
                           odpovídat




                                             57
                                       3.17
60

50

40
                                                           3.17 Zapojil/a byste se Vy
30                                                         osobně intenzivně do
                                                           integračního projektu? Nábor
                                                           uchazečů z národnostních
20                                                         menšin, propagace projektu
                                                           atd.
10

 0
     Rozhodně   Spíše ano   Nevím   Spíše ne    Rozhodně
        ano                                        ne




                                               58

								
To top