Finan_ní krize a ve_ejné finance by hcj

VIEWS: 10 PAGES: 23

									Finanční krize a veřejné finance


             Pavel Dvořák
      Fakulta managementu VŠE
        Seminář Smilovice, 3.květen 2010




                                           1
     Nejprve uvedu svůj aktuální názor na otázky, na které jsem se pokusil
               odpovědět na tomto semináři již v prosinci 2008 :


1.    Co je základní příčinou vzniku této finanční krize ?

2.    Čím je dán obrovský rozsah ztrát a globální charakter této
      finanční krize ?

3.    V jaké fázi vývoje nyní finanční krize je ?

4.    Jak hodnotit dosavadní hospodářsko-politickou reakci
      centrálních bank a vlád?

5.    Jaké existují scénáře možného dalšího vývoje?

                                                                             2
                Ve druhé části: Jediná nová otázka:




Jaké lze čekat od finanční krize (i od hospodářsko -
    politické reakce na ni)
      1.   krátkodobé
      2.   dlouhodobé
důsledky pro veřejné finance?




                                                       3
     Co tvoří podstatu současné globální
               finanční krize?

• Podstatou současné finanční krize je nadměrná
  úvěrová expanze (masové zneužití úvěru )
• Důsledkem je obrovský objem nezdravých úvěrů
  ( převážně v sekuritizované formě!)
• Problémem nebyla a není nelikvidita, ale insolvence
• Vše co se až dosud děje jsou pokusy o přesun
  dluhového břemen. Hraje se o to, kdo jej ponese.


                                                        4
       Co lze říci o léčbě choroby ?
Byla úspěšná v tom, že zabránila zhroucení globálního
   finančního systému
   –   Rozhodující roli sehrály centrální banky (Především
       FeD)
Ale i vážné problémy:
   -   Byl použit velmi agresivní měnový nástroj: quantitative
       easing.
       -   Emise má úvěrový charakter - nové úvěry jsou rovněž nezdravé.
   -   Podstata choroby nebyla vyléčena. Léčba nezabránila :
       -   nejzávažnějšímu důsledku - recesi!
       -   ani neodstranila příčinu! Předlužení je léčeno dalším dluhem
                                                                          5
                     Výsledek ?
• Dočasné zakrytí insolvence
• Bubliny na akciových trzích a na trzích aktiv (Čína)
• Reálná ekonomika zůstává utlumená – chronická vysoká
  nezaměstnanost – investiční aktivita minimální
• Situace bank a dalších finančních institucí v USA i ve světě je
  stále velmi slabá, což se může kdykoliv projevit
• Změny minimální - regulace nedostatečná (deriváty)

  K důsledkům nemoci je nutno přičíst důsledky její agresivní
  léčby!


                                                                    6
                         Možné kanály dalšího šíření krize
    Reálná ekonomika: Chronická vysoká nezaměstnanost + simultánní recese. Nadbytečné zásoby –
     neochota investovat!

    Banky: Stále zranitelné bilance evropských i amerických bank a pojišťoven
          Zpětný dopad recese vyvolané finančním sektorem na banky
          Důsledky exitu!?
          Vliv nutné korekce akciového trhu („Decoupling“ vývoje akciového trhu a fundamentu !!) a
              splasknutí bublin na EM
          CDS kontrakty v případě rozsáhlejšího bankrotu ! ( protistrany: 10 velkých bank, tlak na
              pojišťovny a zajišťovny)

    Suverénní dluhové krize: Simultánní charakter krize veřejných financí vyvolává problémy na trhu vládních obligací
          Tlak recese i vynucené fiskální expanze na veřejné rozpočty
          Nebezpečí nákazy v případě vládního defaultu člena Eurozony.
          Možné kanály šíření nákazy z řecké krize. ( Tlak na růst výnosů vládních dluhopisů
           dalších zemí, zvýšení cen CDS kontraktů , nebezpečí bankovního runu v Řecku,
           burzovní panika, negativní vliv na výnosy korporátních dluhopisů!, dluhopisy v držení
           penzijních fondů, politické aspekty )
          Měnové problémy slabších zemí s deficitem BÚ a vysokým zahraničním dluhem (Ukrajina)

    Měnové účinky: Důsledky monetizace a demonetizace ? Inflace nebo deflace?

    Bilanční vliv volatility akciových, kursových a komoditních trhů na firmy, banky a fondy

    Vývoj v Asii ( Čína: Realitní bublina, stav čínských bank??, kurs ?), rovněž bankovní sektor v
     Japonsku je stále velmi slabý !!
                                                                                                                        7
                    Systemická finanční krize
          Vnitřní
       dluhová krize                                      Fiskalizace



          Vnitřní       Bankovní krize   Vyvolaná
                                         měnová krize
         dluhový
NÚ       problém
Exp.                                                      Systemická
                                                           finanční
                                         Vyvolaná            krize
          Vnější        Měnová krize
                                         bankovní krize
         dluhový
         problém


          Vnější                                            Recese
         dluhová
          krize



                                                                        8
9
        Důsledky pro veřejné finance?
1. Již sama nemoc a první fáze léčby dopadly velmi
   vážně na veřejné finance.
   1.   Převážně rozpočtově
          1. Recese zvýšila deficity
          2. Stimulační programy prohloubily deficity
   2.   Ale i mimorozpočtově
          1. Finanční pomoc bankám zvýšila SFA!!
          2. K růstu veřejného dluhu povede i nevyhnutelná druhá fáze
             léčby – vynucená socializace soukromých dluhů (AMC – první
             „ vlašťovka“ : Nama Irsko)

2. Obojí vede nutně k růstu veřejného zadlužení.
   1. Hlavní fáze „socializace“ dluhu dosud neproběhla!
                                                                     10
   Kanály prosakování nákladů
finanční krize do veřejných financí
              Rychlý                   Pomalý

              Deficit     Rozpočtový růst veř.
  Viditelný
                                dluhu
               SFA      Mimorozpočtový růst veř.
  Skrytý
                            dluhu (AMC)




                                                 11
12
         Krátkodobé důsledky:
     problém rozpočtových deficitů:
• Národní (politický) problém
• Nereálnost představy o rychlé fiskální
  konsolidaci
  – Při daném rozsahu
  – v recesi
• Vysoké politické náklady v zemích které k ní
  budou donuceny – politická nestabilita v rámci
  zemí i mezi nimi
• Měnové problémy zemí mimo unii
                                               13
14
                  SFA průměr 2005-07   SFA
                                       2008
Nizozemí                 0,37          15,73
Dánsko                   0,97          10,86
Irsko                    2,23          10,47
Lucembursko              2,23          10,39
Lotyšsko                 1,10          7,31
Belgie                   0,03          6,80
Maďarsko                -1,10          6,36
Rakousko                 0,23          5,07
Velká Británie           0,37          3,67
Řecko                    1,43          3,54
Francie                 -0,20          2,69
Německo                  0,17          2,49
Polsko                  -0,03          1,67
Portugalsko              0,10          1,40
Itálie                   0,40          1,38
Švédsko                  1,67          1,25
Španělsko                1,43          0,91
Česká republika         -0,73          0,84
Eurozóna                 0,44          3,42
                                               15
EU 27                    0,40          3,46
         Roli hraje nejen podíl dluhu k HDP, ale při simultánní dluhové krizi
                           hlavně absolutní objem dluhu!!
            Z něho vyplývá nutný objem ročního refinancování (Itálie!!)

                          Vládní dluh v mld. Euro zdroj: Databáze Eurostatu



                         1996          2005           2008          2009 2009/08     2009/95
V. Británie                401           769            750          1067     142%       266%
Irsko                       43             45            80           105     131%       244%
Španělsko                  320           391            432           560     130%       175%
Řecko                       98           195            237           273     115%       279%
Portugalsko                 54             95           110           126     115%       233%
Francie                    712          1138          1327           1489     112%       209%
Německo                   1096          1522          1641           1762     107%       161%
Belgie                     268           278            308           327     106%       122%
Itálie                    1213          1511          1663           1760     106%       145%
Rakousko                   123           155            176           184     105%       150%
Nizozemí                   236           266            346           347     100%       147%
Eurozona                                              6424           7062     110%             16
EU27                                                  7699           8688     113%
17
Zkušenosti z asijské finanční krize: Mohutný nárůst
               klasifikovaných úvěrů

                   Klas.úvěry v %    1998/ 1995 v %
                   celkových úvěrů
Thajsko                    48              685
Rusko                      11              366
Mexiko                     11              157
Malajsie                    9              150
J.Korea                     7              140
Indonésie                  36              360
Hong Kong                   5              166
Čína                       25              125
Brazílie                   11              137        18
                 Jak se jich zbavili?
Socializací soukromých dluhů - nárůst dluhu veřejného!




                                                         19
            Problém se ale nevyřešil !


               Klas.úvěry v                 Klas.úvěry v % 2004/ 1998
               % celkových                    celkových
              úvěrů v r.1998                úvěrů v r. 2004

Malajsie            9                                     33       366 %
Indonésie          36                                     70       194 %


Thajsko            48                                     46       95,8%



                        Zdroj: BIS annual report 1998 a Hoggart.           20
21
                                         Závěr:
1.       Veřejné finance byly zásadně infikovány.
2.       Jejich konsolidace ve střednědobém horizontu je iluzí.
3.       Problémy způsobí nejen rozpočtové deficity, které jsou především „ parciálním
         politikem“
4.       ale především simultánní nárůst veřejného dluhu, který má objektivní, ale dnes
         už i psychologické limity ( ucpání nejen měnového ale i dluhového kanálu
         obnovy rovnováhy!).
5.       Veřejný dluh přestává být vhodným „ rezervoárem“ kam se problémy beztrestně
         odsunou a stává se novým, velmi vážným zdrojem další eskalace krize
            –    Existující rozsah dluhového problému přesahuje jakékoliv vládní možnosti poskytnout
                 finanční záchranu !
6.       Nemá li světovou ekonomiku zasáhnout japonská nemoc (chronicita!!) – bude
         nutno dluh izolovat a zničit .
     –       Není jasné jak ( Restrukturalizace? Inflace??!)
     –       Masivní redistribuční důsledky.




                                                                                                       22
                       Důsledky?
1. Změna dosavadní logiky způsobu řešení problému
   vládního rozpočtového omezení
2. Význam dluhového managementu! (viz Tobin)
3. Podstatně těsnější propojení fiskální a monetární
   politiky
      •   Nejasné fiskální důsledky operací CB (monetizace a hlavně
          nutné demonetizace dluhu při exitu)
      •   Měnové důsledky fiskální krize
4. Změní se hospodářsko – politické paradigma
      •   Přijatelnost oslabení měny i inflace
          •   Inflace může být vhodným řešením dluhového problému takového
              rozsahu jaký má svět dnes.

                                                                             23

								
To top