VELVYSLANECTV� CESK� REPUBLIKY V R�ME

Document Sample
VELVYSLANECTV� CESK� REPUBLIKY V R�ME Powered By Docstoc
					                     VELVYSLANECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ŘÍMĚ
                                           ITÁLIE




                                           ITÁLIE
                   SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE ZA ROK 2007
                                    (aktualizace březen 2008)




Zdroje : ISTAT, Banca d'Italia, UIC (Italský směnárenský úřad), ICE (Italský úřad pro zahraniční
obchod), ENIT (Italský národní úřad turistického ruchu), Confindustria, italský ekonomický tisk
Počet stran : 69
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                     STI Itálie



Obsah
1. Základní informace o teritoriu                                                                        6
1.1. Oficiální název státu                                                                               6
1.2. Rozloha                                                                                             6
1.3. Počet obyvatel, hustota na km2 , podíl ekonomicky činného obyvatelstva                              6
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení                                   6
1.5. Národnostní složení                                                                                 6
1.6. Náboženské složení                                                                                  6
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky                                                  6
1.8. Administrativně správní členění, hlavní město a další velká města                                   6
1.9. Peněžní jednotka a její dělení, používání cizích měn                                                7
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba                                                    7
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty                                                    8
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU                                8
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria                                         8
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost                                                 9
      návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu                                                     9
      (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí                                               10
      (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, policie, požárníci, infolinky a pod.)          11


2. Vnitropolitická charakteristika                                                                     11
2.1. Stručná charakteristika politického systému (nejdůležitější politické
strany) a hlavních politických událostí                                                                11
2.2. Hlava státu (jméno, funkce)                                                                       12
2.3. Složení vlády                                                                                     13


3. Zahraničně politická orientace                                                                      13
3.1. Členství země v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních                              13
3.2.Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách                                                  13
3.3. Přehled základních bilaterálních smluv                                                            13


                                                                                                      Str. 2
 OEÚ ZÚ Řím                                                                     STI Itálie



4. Ekonomická charakteristika země                                                    14
4.1. Zhodnocení hosp. vývoje za rok 2005, prognóza na další rok                       14
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let                           15
     (HDP,inflace,nezaměstnanost)
4.3. Průmysl - struktura, tempa růstu průmyslové výroby v nosných oborech             16
4.4. Stavebnictví                                                                     17
4.5. Zemědělství (rybolov, lesnictví)                                                 17
4.6. Služby                                                                           19
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika)                             20
4.8 Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc                                           23


5. Finanční sektor                                                                    25
5.1. Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo                                          25
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy            25
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba                                           26
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)                                      26
5.5. Daňový systém                                                                    29


6. Zahraniční obchod                                                                   29
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let - vývoz, dovoz, saldo                        29
6.2. Teritoriální struktura – postavení v EU                                           31
6.3. Komoditní struktura                                                               31
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu                       32
6.5. Ochrana domácího trhu                                                             34
6.6. Zóny volného obchodu                                                              34


7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR                                               35
7.1. Smluvní základna                                                                  35
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny - vývoz, dovoz, saldo                            36
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu                                         36
7.4. Perspektivní odvětví pro české exportéry                                          36
7.5. Nejdůležitější firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních
    oblastech ekonomické spolupráce                                                    37


                                                                                      Str. 3
 OEÚ ZÚ Řím                                                                      STI Itálie



7.6. Vyhodnocení poptávek na ZÚ po českém zboží, službách a výrobní koooperaci          38
7.7 Rozvojová pomoc poskytovaná a přijímaná ČR                                          39
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb                                                   39

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu                                40
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců                         40
8.2. Zaměstnávání cizinců a místních sil                                                41
8.3. Podmínky zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku                       43
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu                                         44
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů                                                    44
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek                                                   45
8.7. Problémy a rizika místního trhu                                                    46
8.7.1. Problematika ochrany duševního vlastnictví                                       46
8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka                                        46
8.9. Významné veletrhy a výstavy v zemi                                                 46


9. Investiční klima                                                                     51
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)             51
9.2. Přímé zahraniční investice (odvětvová a teritoriální struktura)                   54
9.2.1. Zahraniční investice v Itálii                                                    54
9.2.2. Italské investice v zahraničí                                                    57
9.3. Investice ČR – Itálie                                                              57
9.3.1.České investice v Itálii                                                          57
9.3.2. Italské investice v ČR                                                           57
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvoj. programy          59
9.5. Rizika investování v teritoriu                                                     59


10. Očekávaný vývoj – rekapitulace                                                      59
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ek. sféru země           59
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů,
     daň. systémů                                                                       59
10.3. Předpoklady, nové možnosti pro český vývoz nebo jinou ekonomickou
     spolupráci                                                                         61


                                                                                       Str. 4
OEÚ ZÚ Řím                                                                STI Itálie



Přílohy
   1. Významné adresy asociací, zastoupení českých firem, afilací, j-v)          62
   2. Nejdůležitější internetové zdroje informací o dané zemi                    68




                                                                                Str. 5
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                     STI Itálie



1. Základní informace o teritoriu


1.1. Oficiální název státu:   Italská republika (Repubblica Italiana)
1.2. Rozloha:                 301.338 km2
1.3. Počet obyvatel:          57.478.000 (sčítání lidu v roce 2001)
    Hustota na km2:           187     Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 61,4 %
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,07%
1.5. Národnostní složení:     98 % Italů, k dalším jazykovým či etnickým skupinám patří
                              německá (Alto Adige),
                              slovinská (Friuli - Venezia Giulia),
                              francouzská (Valle d´Aosta),
                              cikánské (rómská, sintská),
                              africké, asijské
1.6. Náboženství:             97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání,
                              1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi,
                              ostatní jsou muslimové a nedefinovaní
1.7. Úřední jazyk(y):         italština, v oblastech se zvláštní autonomií rovněž:
                              němčina (Alto Adige),
                              slovinština (Friuli - Venezia Giulia),
                              francouzština (Valle d´Aosta)
1.8. Administrativně-správní členění:
                              20 oblastí (krajů, regionů), 103 okresů (provincií), 8.100 obcí
   hlavní město:              Řím (Roma) - 2,800.000 obyvatel
   další velká města:         Milán (Milano) - 1,400.000
                              Neapol (Napoli) - 1,100.000
                              Turín (Torino) - 1,100.000
                              Palermo - 700.000
                              Boloňa (Bologna) - 400.000
                              Florencie (Firenze) - 400.000




                                                                                                      Str. 6
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                 STI Itálie




1.9. Peněžní jednotka:        EURO


1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Státní a církevní svátky v Itálii, kdy státní průmyslové podniky, úřady, obchody a další služby
občanům bývají uzavřeny jsou následující :
1. ledna              - Nový rok
6. ledna              - Tří králů
                      - pohyblivé velikonoční svátky
25. dubna             - Den osvobození
1. května             - Svátek práce
2. června             - založení Italské republiky
15. srpna             - Nanebevstoupení
1. listopad           - Všech svatých
8. prosince           - Neposkvrněné početí
25. a 26. prosince    - vánoční svátky



                                                                                                  Str. 7
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                STI Itálie



       V různých obdobích v průběhu celého roku jsou v jednotlivých velkých městech slaveny
církevní svátky, během nichž je vše uzavřeno.
       Prodejní doba ve velkých obchodních domech je zpravidla od 9.00 - 13.00, 16 -
20.00/23.00 hod. Obchody jsou otevřeny i v sobotu se stejnou otevírací dobou. Hypermarkety
mívají po dobu letního času otevřeno po celý den i v neděli.
      Obvyklá prodejní doba obchodů : 9.00-13.00 a 16-19.30, zavírací den pondělí dopoledne.
Obchody s potravinami otevírají dříve a zavírací den je čtvrtek odpoledne.
       Tyto údaje jsou velmi orientační, protože každý obchodník si může stanovit otevírací dobu
podle svého uvážení. Jsou tedy značné rozdíly, pramenící též z velikosti a umístění lokality, roční
doby a turistického ruchu.
       V Itálii předepisuje zákon, že každý obchodník musí vydat pokladní blok nebo jiný daňový
doklad a zákazník je povinen jej při namátkové kontrole ze strany finanční policie předložit. Za
porušení předpisu ukládá finanční policie nemalou pokutu jak majiteli podniku, tak i spotřebiteli.
       Restaurace mají v poledne otevřeno cca od 12.30, od 15.00 do cca 19.30 je zavřeno.
       Obvyklá pracovní doba v úřadech a ministerstvech od 9.00, 9.30 až do 13.00 hod. V
odpoledních hodinách začíná provoz od 15.00, 15.30 až do 19.00 hod. Styk s veřejností bývá v
mnohých případech omezen pouze na dopolední hodiny.


1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
        Pravidelně v měsíci srpnu, obzvláště z důvodu tzv. "čerpání celostátní dovolené", bývají
uzavřeny velké průmyslové podniky, úřady, obchodní domy, různé služby občanům. V mnohých
soukromých podnicích a menších obchodech je otevírací doba omezená. Ceny průmyslového
zboží, potravin, zvláště pak ve střediscích zvýšeného turistického ruchu bývají zpravidla vyšší než
v průběhu roku.
       Naopak muzea, kulturní památky, církevní chrámy, hrady, zámky, výstavy mívají v období
prázdnin prodloužené otevírací hodiny a vychází maximálně vstříc návštěvníkům Itálie. Do
kostelů nelze vstupovat s odhalenými rameny a v krátkých kalhotách.
       Vatikánská muzea jsou otevřena zdarma každou poslední neděli v měsíci.


1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany
        Před každou cestou do Itálie by měli čeští občané uzavřít především pojištění léčebných
výloh a výloh na repatriaci. Bezplatná lékařská péče je poskytnuta v rámci tzv. první pomoci ve
státních zdravotnických zařízeních. Další léčení v nemocnicích je poskytováno pouze za úhradu, a
to ve výši od 300,- EURO na den výše podle typu zařízení a péče.


1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
       V souvislosti se vstupem ČR do EU se každý státní příslušník ČR může dovolávat práva
pobytu v jiném členském státě EU (tzv. volný pohyb osob). Právo pobytu může být omezeno
pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou


                                                                                                 Str. 8
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                STI Itálie



zdraví. Při pobytu do 3 měsíců platí pouze registrační povinnost pro ubytovatele. Nezletilé osoby
mohou cestovat pouze v doprovodu dospělých. Při delším pobytu než 3 měsíce je třeba požádat o
povolení k pobytu (carta di soggiorno) na policii v místě pobytu. Jako cestovní doklad je kromě
cestovního pasu možné používat i občanské průkazy typu identifikační karty, vydané po roce
1993, tzn. od vzniku České republiky. U řidičů se vyžaduje technický průkaz, řidičský průkaz,
zelená karta a ověřený překlad českého řidičského průkazu nebo mezinárodní řidičský průkaz.
Očkovací průkaz je nutný pro domácí zvířata, stáří vakcinace v rozmezí 12 – 20 dnů.
        Za použití dálnic se vybírá mýtné (pro orientaci je možno uvést, že každých 100 ujetých
km stojí 5,- EURO). Dálnice ve směru od Salerna a jižně do Kalábrie, Sicílie nejsou
zpoplatňovány. Při parkování je vhodné používat centrální záchytná parkoviště na okraji
velkoměst, v centru se parkuje obtížně. Doprava po železnici je dražší než doprava autobusy.
Jízdenky na městskou dopravu je třeba zakoupit předem, všechny zastávky jsou na znamení. Před
cestou do Itálie bývá vhodné si zjistit, zda právě neprobíhá nebo se chystá stávka (letištního
personálu, dopravy železniční a autobusové, prodejců pohonných hmot atd.). Informace o
probíhajících stávkách lze nalézt na internetové adrese italského ministerstva dopravy a
infrastruktur: www.infrastrutturetrasporti.it - rubrika: Calendario scioperi nazionali.


1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince
       Bezpečnostní situace v Itálii a bezpečnostní rizika pro zahraniční návštěvníky odpovídají
běžným standardům členských zemí EU. Na celém území Itálie dochází velmi často ke kapesním
krádežím a krádežím automobilů. Doporučuje se nenakupovat cenné zboží a elektroniku u
pouličních prodejců a na trzích, požadovat vždy daňový doklad.
       Místa, v nichž je třeba dbát zvýšené opatrnosti jsou Kampánie, Apulie, Kalábrie, Sicílie.


1.15 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Římě
Via dei Gracchi 322
00 192 Roma
Tel. 0039/063609571
Fax 0039/063244466
Mimo pracovní dobu – konzulární pohotovost 0039/335 310 450
Konzulární oddělení – tel/fax shodný se ZÚ – viz výše
E-mail rome@embassy.mzv.cz
E-mail obchodně-ekonomického oddělení commerce_rome@mzv.cz
www.mzv.cz/rome

Generální konzulát ČR v Miláně (činnost GK bude ukončena ke 30.6.2008)
Via G. B. Morgagni 20
20 192 Milano
Tel. 0039/0229403051
Fax 0039/0229404401
E-mail milan@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/milan


                                                                                                 Str. 9
 OEÚ ZÚ Řím                                                                         STI Itálie



Honorární konzuláty

HK Neapol – pan Angelo Ruoppolo
Corso Umberto I, 275
80 138 Napoli
Tel. 0039/081268784 (KO), 081265933
Fax 0039/081267336
E-mail naples@honorary.mzv.cz
Teritoriální působnost: Campania, Basilicata, Calabria

HK Udine – pan Paolo Petiziol
Via San Francesco 34
33 100 Udine
Tel. 0039/0432509445
Fax 0039/0432298126
E-mail udine@honorary.mzv.cz
Teritoriální působnost: Friuli Venezia Giulia, Veneto, Trentino Alto Adige

HK Palermo – pan Andrea Marchione
Via Quintino Sella 76
90 141 Palermo
Tel: 0039/091589680
Fax: 0039/091341907
E-mail: palermo@honorary.mzv.cz
Teritoriální působnost: Sicilia

HK Firenze – paní Giovanna Dani del Bianco
Via del Giglio 10
50 124 Firenze
Tel. 0039/055284454
Fax 0039/0552382762
E-mail florence@honorary.mzv.cz
www.flemingyouth.it/consolato_onorario_cz
Teritoriální působnost: Toscana

HK Benátky – pan Giorgio Boato
Cannaregio 3821
30 131 Venezia
Tel: 0039/0412413984
Fax: 0039/0415212334
E-mail venice@honorary.mzv.cz
Teritoriální působnost: Veneto
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade,
      CzechInvest, CzechTourism)
       V Itálii má v současné době své zastoupení CzechTrade (od roku 2000 v Miláně), České
centrum (od roku 2005 v Římě) a CzechTourism (od roku 2007 v Miláně).


                                                                                        Str. 10
 OEÚ ZÚ Řím                                                                            STI Itálie



CZECHTRADE
Ing. Kamil Doležal
Via Torino, 47
20 123 Milano
Tel. 0039/0289096410
Fax 0039/02864284
E-mail milano@czechtrade.cz
www.czechtrade.cz

Istituto Culturale Ceco
České Centrum
Via Costabella 28 – 32
00 195 Roma
Tel./Fax 0039/0699705158
E-mail ccrome@czech.cz
www.czechcentres.cz/rome

CzechTourism
Dott. Luboš Rosenberg
Via G. B. Morgagni 20
20 192 Milano
Tel. 0039/02 742 01 626
Fax 0039/02 294 04 401
E-mail: info-it@czechtourism.com

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu
Karabiníci:                          112
Policie:                             113
Hasiči:                              115
Pomoc motoristům – autoklub:         116
První pomoc:                         118



2. Vnitropolitická charakteristika
2.1. Stručná charakteristika politického systému
       Zastupitelská demokracie, dvoukomorový Parlament s pětiletým funkčním obdobím,
obdobné pravomoci Senátu i Poslanecké sněmovny, čistý volební poměrný systém s volebními
prahy, bez možnosti preferencí.
      Poslední volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu se konaly 9. a 10. dubna 2006.
Termín nejbližších předčasných parlamentních voleb byl stanoven ve dnech 13. a 14. dubna 2008.




                                                                                           Str. 11
    OEÚ ZÚ Řím                                                                             STI Itálie



Hlavní politické strany a jejich bloky:
a) „vládní“ strany – strany levého středu (koalice Unie)
Levicoví demokraté – nejsilnější levicová strana (středového charakteru); má sociálně-
demokratické zaměření, vznikla spojením ex-komunistické Demokratické strany levice – PDS a
několika malých stran levého středu
Kopretina – koalice sdružující Lidovou stranu, Stranu italské obnovy, Demokratickou stranu
Strana komunistické obnovy – pokračovatelka marxistického levého křídla Italské komunistické
strany
Zelení – strana s důrazem na životní prostředí
Růže v pěsti – vznikla v roce 2005 a sdružuje Italské socialistické demokraty, Sdružení Cascioni,
Italské radikály a Socialistickou mládežnickou federaci
Lidovci-Unie za demokratickou Evropu – v koalici zastupuje levý, sociálně zaměřený křesťansko-
demokratický prvek
Italská strana hodnot – program této strany je více politicko-morální než ekonomický a je
orientován na nespokojenost občanů s fungováním italského státu
Strana italských komunistů – vznikla odštěpením od Strany komunistické obnovy


b) Opozice – strany pravého středu (koalice Dům svobod)
Vzhůru, Itálie! – strana podnikatelů, manažerů a bývalých křesťansko-demokratických a
socialistických politiků, stmelená kolem osoby S. Berlusconiho
Národní aliance – strana, která vznikla odštěpením od postfašistického Italského sociálního hnutí
Křesťansko-demokratická unie – sdružující od roku 2002 tři drobné nástupnické strany po bývalé
Křesťansko – demokratické straně Itálie: Křesťansko-demokratický střed, Unii křesťanských
demokratů a Evropskou demokracii
Liga Severu – opoziční autonomisticko-separatistické hnutí, které radikálně oponuje centristické
formě státu, hlavně dopadům jeho dosavadního daňového systému


2.2. Hlava státu
Giorgio Napolitano – prezident republiky (zvolen 10.5.2006)


2.3. Složení vlády
Jmenována 17. května 2006, dne 24. ledna 2008 byla stávající italské vládě vyjádřena nedůvěra ze
strany italského Senátu, nová italská vláda bude sestavena na základě výsledku předčasných voleb.

Romano Prodi                         předseda
Massimo D´Alema, DS1                 místopředseda, zahraniční věci

1
    DS = Levicoví demokraté


                                                                                               Str. 12
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



Francesco Rutelli, Kopretina         místopředseda, kultura (kult. statky a turismus)
Giuliano Amato, Olivovník            vnitro
Tommaso Padoa Schioppa               hospodářství a finance
Fabio Mussi, DS                      vysoké školy a výzkum
Beppe Fioroni, Kopretina             vzdělání
Arturo Parisi, Kopretina             obrana
Emma Bonino, Růže v pěsti            zahraniční obchod a komunitární politiky
Pierluigi Bersani, DS                ekonomický rozvoj
Alfonso Pecoraro Scanio, Zelení      životní prostředí
Luigi Scotti, nezáv.                 spravedlnost
Alessandro Bianchi, nezáv.           doprava
Paolo De Castro, Olivovník           zemědělské politiky (a potravinářství a lesnictví)
Antonio Di Pietro, Itálie hodnot     infrastruktury
Livia Turco, DS                      zdraví
Cesare Damiano, DS                   práce (a sociální péče)
Paolo Ferrero, Str. komun. obnovy    sociální solidarita
Paolo Gentiloni, Kopretina           komunikace

ministři bez portfeje:
Luigi Nicolais, DS                   reformy a inovace veřejné správy
Vannino Chiti, DS                    vztahy s parlamentem a institucionální reformy
Linda Lanzillotta, Kopretina         regionální záležitosti a místní autonomie
Giulio Santagata, Kopretina          plnění vládního programu
Giovanna Melandri, DS                mládež a sport
Rosi Bindi, Kopretina                rodinná politika
Barbara Pollastrini, DS              rovné příležitosti
Guvernérem centrální banky (Banca d’Italia) je Mario Draghi (ve funkci od roku 2006).


3. Zahraničně politická orientace
3.1. Členství země v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
       Itálie je členem následujících významných mezinárodních organizací: OSN (UNESCO,
WHO, ICAO, UNIDROIT aj.), NATO, ZEU, OBSE, EU, RE, WTO, MMF, WB, BERD.
Významná regionální uskupení: G-7, SEI, trilaterála Itálie-Maďarsko-Slovinsko, Středozemní
fórum.


3.2. Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách
      Itálie podepsala valnou většinu významných mnohostranných smluv, jejichž seznam je
možno nalézt na internetové adrese www.esteri.it/archivi/accordi/index.htm.


3.3. Přehled bilaterálních smluv
        Kompletní přehled bilaterálních smluv, podepsaných Itálií s ostatními zeměmi lze nalézt na
internetové adrese www.esteri.it/archivi/accordi/index.htm.


                                                                                              Str. 13
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                STI Itálie



        Přehled bilaterálních smluv mezi Itálií a ČR lze nalézt na internetové adrese
http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/mezsmlouvy.asp. (viz. též kap. 7.1.).


4. Ekonomická charakteristika země
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za rok 2007

        Italská ekonomika vykazovala v letech 2006 a 2007 opatrné známky oživení a tím se
připojila k ekonomické konjunktuře ostatních zemí eurozóny. Zároveň je však ekonomika Itálie i
nadále negativně ovlivňována řadou dlouhodobě nedostatečně řešených rizikových faktorů, bez
jejichž vyřešení není možné vyrovnání ekonomické stability a prosperity země s ostatními
ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi EU.

        Za rok 2007 zaznamenala italská ekonomika růst ve výši 1,5% (1,7% v roce 2006), což je
druhý nejlepší dosažený výsledek od roku 2001, který je však méně příznivý, než ve většině
ostatních členských zemí EU. Studie OECD v této souvislosti uvádějí, že Itálie v posledních dvou
letech postupně překonala předchozí 4,5 letou ekonomickou stagnaci (v roce 2005 italská
ekonomika zaznamenala nulový ekonomický růst). Dle prognózy Mezinárodního měnového fondu
by se v roce 2008 měl ekonomický růst Itálie zpomalit na hodnotu 0,8%.Příčinou zlepšení
hospodářské situace Itálie v posledních 2 letech bylo dle ekonomických analytiků v roce 2006
posílení domácí poptávky, na níž se nejvíce podílel podnikový sektor a v roce 2007 především
posilování exportu. Došlo i k zlepšení finanční situace italských podniků, na které se v roce 2007
příznivě odrazil rovněž mírný nárůst průměrné produktivity práce v podnikové sféře. V oblasti
produktivity práce však Itálie i nadále do značné míry zaostává za průměrem zemí eurozóny.
        Deficit veřejných financí činil v roce 2007 v Itálii 1,9% (v roce 2006 činil 4,4%) a
italské vládě se na rozdíl od předchozích 2 let podařilo jej udržet v mezích 3 % - ního stropu,
určeného pravidly Paktu stability a růstu.
      Inflace v roce 2007 dosáhla výše 2,9% (v roce 2006 činila 2,1%), stávající prognóza
Evropské komise ohledně výše italské inflace v roce 2008 činí 2,7%.
       Státní dluh v roce 2007 v poměru k HDP dosáhl výše 103,5%. V roce 2006 činila jeho
výše 106,8%. Itálie měla v posledních letech v rámci EU v absolutních číslech jednu z nejvyšších
úrovní státního dluhu.v poměru k HDP.

        Itálie je jednou z mála členských zemí EU i OECD, kde v posledních letech dochází
k neustálému poklesu míry nezaměstnanosti. Zatímco v roce 2000 její výše dosahovala 10%,
do roku 2006 poklesla až na 6,1%, koncem roku 2007 dosáhla výše 6%, což je nejnižší úroveň
od roku 1992. Stále stoupající tendenci má i zapojení cizinců na italském trhu práce a to nejen,
jako tomu bylo převážně dosud, v manuálních profesích a v pracích v domácnosti. Při posuzování
míry nezaměstnanosti v Itálii je však nezbytně nutné vzít do úvahy velké regionální rozdíly mezi
severem a jihem země. V severních regionech Itálie je míra nezaměstnanosti přibližně třikrát nižší,
než je tomu v jižní části Itálie. V roce 2008 by dle ekonomických prognóz měla i nadále v Itálii
růst míra zaměstnanosti a to o cca 0,5% ročně, což však nezaručuje, že zároveň stejnou měrou
poklesne i míra nezaměstnanosti.




                                                                                               Str. 14
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                  STI Itálie



        V roce 2007 zaznamenal italský export meziroční nárůst ve výši 9,7% a import ve výši
5,7%. Italský zahraniční obchod meziročně významně snížil výši salda obchodní bilance, která
činila -9,53 miliardy euro (oproti -21,116 miliard euro v roce 2006 - nejméně příznivý výsledek od
roku 1993). Italským podnikům se v roce 2007 dařilo zastavit propad produkce tradičních výrobků
„Made in Italy“ a oproti roku 2006 lépe čelit ekonomickým trendům, nepříznivě ovlivňujícím
italský export, jakými jsou například hospodářská stagnace, silné euro, pomalejší tempo
strukturálních reforem a stále silnější tlak konkurence výrobců z Azie (především v oblasti
textilního, obuvního a spotřebního průmyslu) se dlouhodobě negativně odrážejí na snižování
konkurenceschopnosti italského zboží. V současné době činí podíl Itálie na mezinárodním
obchodu 3,4%, zatímco ještě v roce 1995 tento podíl (měřeno v běžných cenách) činil
4,5%.Největšími obchodními partnery Itálie jsou SRN, Francie, Velká Británie, Nizozemsko,
USA a Španělsko. Saldo obchodní bilance Itálie za rok 2007 mimo jiné významně ovlivnil (stejně
jako v roce 2006) i pokračující nárůst cen ropy, zemního plynu a dalších energetických zdrojů, na
jejichž dovozu je Itálie závislá.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele

          Ukazatel           2001      2002      2003     2004     2005     2006     2007

HDP (v miliardách USD,       1.176     1.180    1.184    1.198 1.417       1.475    1.500
od roku 2005 v miliardách    USD       USD      USD      USD     euro      euro     euro
euro)


  HDP na 1 obyvatele     20.806       20.890    20.953 21.204 24 250 25 431 25 863
(USD, od roku 2005 euro)                                       euro   euro   euro

Míra růstu HDP (%)            1,8       0,4       0,3      1,2       0       1,7      1,5

Deficit veřejných financí     1,4       2,3       2,4      3,0      4,1      4,4      1,9
(% HDP)

Průmyslová výroba (%)         - 0,7    - 2,1     - 0,8    - 0,4   -0,8%    +1,9% +0,6%

Obch. Bilance (mld. USD,      8,63      7,58     2,04    - 0,51 -2,045    -21,116    -9,53
od roku 2005 v miliardách                                       euro        euro     euro
euro)

Státní dluh (% z HDP)        109,4     106,7    106,2    105,8    108,5    106,8    105,7

Inflace (%)                   2,7       2,5       2,7      2,0      1,9      2,1      2,9

Míra nezaměstnanosti (%)      9,5       9,0       8,7      8,1      7,7      6,1      6,0




                                                                                                 Str. 15
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                    STI Itálie



       Itálie nepatří mezi klasické investorské země.Itálie není investorsky atraktivní z důvodu
přetrvávající rigidní struktury jejího hospodářství, nevyhovující infrastruktury a nákladnosti
veřejných služeb.

4.3. Průmysl
       Průmysl (včetně těžby nerostných surovin, energetiky a stavebnictví) je nejdůležitějším
sektorem italského hospodářství z hlediska podílu na mezinárodní dělbě práce, i když se na tvorbě
HDP podílí jen 35,6 % (z toho stavebnictví 5,3 %) a zaměstnává jen 31,7 % obyvatel v
produktivním věku (z toho stavebnictví 7,1 %).
        Průmyslová výroba se v roce 2007 zvýšila oproti roku 2006 o 0,6 % Průmyslová
výroba se tak v posledních třech letech po předchozích poklesech opět vrátila do fáze oživení.
Italský strojírenský průmysl vykázal za rok 2007, podobně jako v roce 2006 oživení, které se
však dotýká jen některých oborů. Meziroční nárůst italského strojírenského průmyslu za rok
2007 činil 8,9%. Na meziročním oživení italského strojírenství se podílel především export
strojírenských výrobků (nárůst o 10%).
       Pokud jde o zastoupení průmyslových oborů, ve spotřebním průmyslu má nejdůležitější
místo textilní, oděvní, kožařský, obuvnický, nábytkářský a potravinářský průmysl.
Hutnictví, strojírenství a chemie jsou však nosnými průmyslovými odvětvími. Silné
zastoupení má i celulózo-papírenský, elektrotechnický, elektronický a farmaceutický
průmysl.
        Itálie je odkázána na dovoz nerostných surovin. Z vlastních surovin má ekonomický
význam jen těžba lignitu (198 tis. tun), ropy (5,3 mil. tun), zemní plyn (20 mil. tun), manganu (6,5
mil. tun), olova (20,2 tis. tun), zinku (20,1 tis. tun), kamenné soli (3,5 tis. tun) a všech dalších
druhů stavebních surovin (kaolín, vápenec, mramor atd.). Ani v jednom případě nestačí domácí
těžba vlastní spotřebě.
        Textilní průmysl vyrábí ročně asi 241 tis. tun vlněných a 262 tis. tun bavlněných přízí, 1,4
mil. tun umělých vláken a 711 tis. tun textilních látek. Italský obuvnický průmysl (tradiční
průmyslové odvětví) ročně vyrábí na 376 mil. párů bot, přičemž 80 % své produkce vyváží na
zahraniční trhy. Italský textilní a obuvnický průmysl je v současné době pod výrazným tlakem
asijské (především čínské) konkurence, která ohrožuje pozice italských výrobců oděvů, obuvi a
módních doplňků svými nízkými výrobními náklady.
         Hutnický průmysl vyrábí ročně více než 10 mil. tun litiny, 24 mil. tun oceli, 185 tis. tun
feroslitin, 22 tis. tin tepelných svitků, 722 tis. tun bezešvých trubek, 0,2 mil. tun hliníku, 0,1 mil.
tun olova, 0,3 mil. tun zinku atd. celkový objem výroby představuje na 62 mil. tun železných a
neželezných kovů.
      Italský chemický průmysl - italské chemické výrobky se z 35 % vyvážejí a obor
zaměstnává na 206 tis. osob.
       Petrochemický průmysl vyrobí ročně na 81,5 mil. tun různých ropných produktů.




                                                                                                   Str. 16
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                STI Itálie



4.4. Stavebnictví

       V roce 2006 vykázalo italské stavebnictví dle ANCE - italské Národní asociace
podnikatelů ve stavebnictví (již šestým rokem za sebou) meziroční růst a to ve výší 3,55% (údaje
za rok 2007 dosud nejsou k dispozici). Růst se v uplynulém roce dotkl všech sektorů stavebnictví.

Nejvýznamnější italské stavební společnosti, podnikající v zahraničí (výzkum ANCE)
Údaje v milionech euro

Pozice 2006    Pozice 2005     Společnost     Zahraniční      Celková         Nové
                                              produkce        produkce        zahraniční
                                              2006            2006            kontrakty
                                                                              2006
1              1               Impregilo      1.262,9         2.631           2.043
2              2               Astaldi          643,2         1.072           1.424
3              7               Salini           384,4           447           1.528
                               Costruttori
4              4               Ghella            340,3           425            814
5              3               RizzaniDe         300,8           401            394
                               Eccher
6              5               Trevi             275,7           358             262
7              6               Socotherm         235,8           278             206
8              8               Cmc               227,8           633              90
                               Di Ravenn
 9             9               Bonatti           181,8           303              99
10             15              Pizzarotti        129,2           673             172
11             10              Todini            118,4           370             154
12             11              Condotte          110,5           713             102
                               d´Acqua
13             14              Renco             110,0           133             124
14             12              Bentini           101,1           166             108
15             13              Seli               97,3           122              72

       V roce 2007 byly italské stavební společnosti podnikatelsky přítomné v 76 zemích světa (z
toho ve 12 členských zemích EU, mezi kterými není uváděna ČR), kde se podílely na 493
stavebních projektech v celkové výši 27,5 miliard euro. V loňském roce italské stavební
společnosti nově pronikly do 20 zemí světa a uzavřely v zahraničí 209 nových kontraktů v celkové
hodnotě 9 miliard euro.

4.5. Zemědělství
       Podíl zemědělství na ekonomice se v posledních letech přibližuje hodnotám platným v
zemích EU (3%). Italská zemědělská výroba se podílí na celkové zemědělské výrobě EU 14,4 %.
V oboru přetrvávají silné teritoriální rozdíly. Zatímco v severní Itálii zemědělství dává obživu
5,5% práceschopného obyvatelstva a podílí se 2,5 % na tvorbě přidané hodnoty, v jižní Itálii jsou
tyto hodnoty následující: 13,2 % resp. 5,7 %.


                                                                                               Str. 17
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



       Základním problémem současného italského zemědělství je jeho nedostatečná produktivita,
způsobená malou velikostí velké části zemědělských farem a podniků. V současné době má v Itálii
70% zemědělských podniků méně než 10 zaměstnanců a v potravinářském průmyslu má dokonce
90% podniků méně než 10 zaměstnanců. Celkově je v současné době v Itálii 67 000 zemědělských
podniků s pěti sty tisíci zaměstnanci. V loňském roce měly italské zemědělské podniky celkový
obrat ve výši 109 miliard euro.
        Z celkové rozlohy Itálie představuje zemědělsky využitelná půda 37 %, 29 % rozlohy
země je pokryto lesy a 2,4% rozlohy připadá na vodní toky. Zemědělská výroba je intenzívní,
přičemž je koncentrována, jako je pro Itálii ostatně typické, do malých a středních farem, jejichž
naprostá většina hospodaří na výměře menší než 10 ha. V roce 2007 v Itálii aktivně působilo
2.529.887 zemědělských, lesních a zootechnických firem. Celková výměra obdělávané
zemědělské půdy činila přibližně 13 milionů hektarů (průměrná výměra jedné zemědělské farmy
čnilia 6,7 hektarů).
          Mezi hlavní rostlinné produkty patří pšenice, kukuřice, žito, rýže, zelenina, cukrová
řepa, slunečnice, sojové boby, ovoce, citrusové plody a vinná réva. Dále se pěstují brambory,
ječmen, olivy a tabák. Důležité místo má pěstování ovoce - citrusových plodů, jablk, hrušek,
broskví atd.
        Živočišná výroba je deficitní a Itálie je do značné míry odkázána na dovoz. Živočišná
výroba sestává z hovězího, skopového, vepřového a kozího masa, dále mléka, vajec a sýrů. I v této
oblasti se Itálie snaží chránit si v evropském kontextu své tradiční výrobky - v loňském roce se
nejznámějšími příklady staly sýry „mozzarella“ a „parmiggiano reggiano“, které nacházejí v
jiných zemích početné padělatele. Italské zemědělství si však v živočišné výrobě stojí velmi dobře
- to je patrné na poměrně nízkém počtu prokázaných případů BSE, jejichž počet do dubna 2005
dosáhl necelé stovky kusů (testován cca 1 milion zvířat).
       Itálie má dlouhodobě pasivní bilanci zahraničního obchodu se zemědělskými produkty. Je
nutno dodat, že výrobky italského zemědělství jsou tradičním oborem „Made in Italy“, který
dlouhodobě pomáhá šířit image a životní styl Itálie daleko za jejími hranicemi. Naprostá většina
(69 %) zahraničního obchodu se realizuje se zeměmi EU a tento podíl postupně narůstá. Největší
objemy obchodu se realizují s Francií a Německem, což platí jak pro export tak i import.
        Italský zemědělský export v posledních 5 letech vyklidil své pozice v řadě oblastí
konkurentům především z Nizozemí, Francie a Španělska a to nejen ve vnitrounijním obchodě, ale
i v exportu do některých mimoevropských zemí (například Maroko).Výsledky nedávné konference
ministrů WTO v Hongkongu označují zástupci italských zemědělců za neuspokojivé a to
především z hlediska nedostatečného zajištění ochrany geografického původu zboží, na které má
Itálie strategický zájem a vyzývají italské představitele k intenzivním bilaterálním jednáním se
zahraničními představiteli na toto téma.

       Hlavní položkou dovozu Itálie v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu
představuje maso a živá zvířata.
       Podíl jednotlivých komodit na italském vývozu zemědělských a potravinářských
výrobků – rok 2006 (údaje za rok 2007 dosud nejsou k dispozici):

       Víno – 26%
       Čerstvé ovoce – 14%



                                                                                              Str. 18
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                STI Itálie



       Těstoviny – 11%
       Sýry – 10%
       Konzervovaná zelenina – 10%
       Olivový olej – 9%
       Výrobky z mouky – 8%
       Salámy a sušené maso – 6%
       Ovocné šťávy – 3%
       Rýže – 3%
        Itálie má mimořádný zájem na důsledné ochraně geografického označení svých tradičních
zemědělských a potravinářských výrobků a všemi dostupnými prostředky bojuje proti jejich
napodobování v zahraničí. Pokud však Itálie v blízké budoucnosti nepřistoupí k radikální reformě
svého zemědělství a potravinářského průmyslu, zaznamená další propady v této oblasti a její
výrobci budou vytlačeni v řadě komodit na světových i domácích trzích producenty z jiných zemí.
Současná nadměrná fragmentace italského zemědělství a potravinářského průmyslu je vážnou
překážkou pro úspěšnou aplikaci nových trendů společné zemědělské politiky EU na italském
území, které budou znamenat změnu stávajícího systému výrobních dotací, větší liberalizaci a
přiblížení se zemědělské politice WTO.

4.6. Služby
        Z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti jde o rozhodující sektor italské
ekonomiky: zaměstnává na 60 % obyvatel v produktivním věku a přibližně stejným procentem
se podílí na tvorbě HDP.
       Největší význam má obchod včetně hotelové činnosti, restaurací a opraven (18,3% HDP a
22 % zaměstnanosti), na druhém místě jsou služby neurčené k prodeji, tzn. státní správa (13,3 %
HDP a 13,2 % zaměstnanosti), dále pak doprava a spoje (6,7 % HDP a 6,3 % zaměstnanosti).
Finanční sektor zaměstnává jen 2 % obyvatel v produktivním věku a podílí se 5,2 % na tvorbě
HDP. Služby spojené s pronájmem se podílejí 7,1 % na HDP a 8,6 % na zaměstnanosti.
       Sektor služeb turistického ruchu zaznamenal v roce 2007 v Itálii oživení.
         Italský směnárenský úřad zveřejnil výsledky turistického ruchu za rok 2007. Do Itálie
přicestovalo 43,68 mil. zahraničních turistů (meziroční nárůst ve výši 3,7%). Nejvíce turistů (asi
16,7 milionů osob) přicestovalo do Itálie ze Střední Evropy, další v pořadí byli mimoevropští
turisté (asi 8,9 milionu osob). V roce 2007 tak byla potvrzena předchozí stoupající tendence počtu
turistů z asijských zemí, především z Čínské lidové republiky a došlo i k oživení přílivu turistů z
USA. V roce 2007 vycestovalo na dovolenou v zahraničí 20,65 milionu Italů. Více než polovina
z nich (12,15 milionu) směřovala do ovlasti Středomoří.
        Nové tendence a opatření pro rozvoj italského turistického ruchu (zdroje: ENIT – Národní
italská agentura pro rozvoj turistického ruchu):
        1) Účinnější propagace turisticky méně frekventovaných italských regionů, jakými je
            například Lombardie.
        2) ENIT se zaměřuje na lepší propagaci přírodních a kulturních krás Itálie a hledá nové
            formy diverzifikace turistického ruchu. V Itálii by například měla být věnována větší
            pozornost rozvoji cykloturistiky, infrastruktur pro hráče golfu, kongresové turistiky a
            nových forem horské turistiky a její větší diverzifikace v souvislosti se změnami



                                                                                               Str. 19
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                   STI Itálie



          klimatu.
       3) V roce 2007 byla snížena o 50% sazba DPH pro kongresovou turistiku a v roce 2008
          bude zrušena úplně. ENIT obdržel ze státního rozpočtu pro rok 2007 25 milionů euro,
          určených pro propagaci Itálie (30% z této částky bylo použito na propagaci turisticky
          atraktivních lokalit Itálie v Německu).
       4) Itálie se rozhodla věnovat ve střednědobém horizontu větší pozornost přílivu turistů
          z Ruska, Číny a Indie a z dalších asijských zemí. Těmto novým segmentům zákazníků
          dosud nebyla, dle názoru ENIT, věnována dostatečná pozornost.

4.7. Infrastruktura
         Vzhledem k atypickému tvaru poloostrova a díky prastaré tradici, která již za starých
Římanů vyžadovala dobré spojení s koloniemi, disponuje italské hospodářství rozvinutou silniční,
železniční, námořní, leteckou a potrubní dopravou. Velmi omezený význam má říční doprava,
protože Itálie má jen malé úseky splavných řek a kanálů. Páteří vnitrostátní dopravy se stal systém
silnic, jejichž výstavba vycházela ze staré tradice z dob římského impéria. Na silniční síť navázaly
železnice. Přes dosažené úspěchy však současný dopravní systém zaostává nejen za potřebami
italské ekonomiky (s negativním dopadem na konkurenceschopnost italského zboží na
mezinárodních trzích), ale i evropského společného standardu. Itálie, kterou od zbytku
kontinentální Evropy odděluje alpský horský masív, překonatelný pouze v omezeném počtu
průsmyků, je v neustálém rozporu (pokud jde o kamionovou přepravu) s Rakouskem, Švýcarskem
a Francií, které se nerady smiřují s úlohou tranzitních zemí jejichž životní prostředí je nadměrně
zatěžováno narůstajícím počtem projíždějících kamionů.
Železnice
        Největší část (82%) železničních tratí patří firmě Státní železnice (Ferrovie dello Stato -
FS). Od roku 2001 se holding FS dělí na společnosti Rete Ferroviaria Italiana, provozující
železniční tratě a Trenitalia, provozující vozový park. Zbývající část provozují v koncesi různé
soukromé společnosti, kterých bylo ke konci roku 2007 registrováno přibližně 40. Největším
z nich je CO.TRA.L, který je druhým největším regionálním dopravcem v Evropě. Operuje nejen
na poli železniční a silniční přepravy, ale i v oblasti realit (nákup, prodej, pronajímání,
rekonstrukce).
         V zemi je celkem 20.011 km železničních tratí, z toho 16.066 km státních, z nichž je 8.999
km elektrifikováno. Ze 3.945 km soukromých tratí je elektrifikováno 1.155 km. Všechny tyto tratě
mají rozchod kolejnic 1.435 cm. V Itálii se nacházejí i tratě úzkokolejné (rozchod kolejnic 950
cm) o celkové délce 1.845 km, z nichž 380 km je elektrifikováno. Vzhledem k tomu, že území
Itálie leží na Apeninském poloostrově, je převážná část jejích pozemních hranic tvořena mořem.
Z tohoto důvodu je velmi důležitá vzájemná návaznost železniční a námořní dopravy.


Silniční síť
       Silniční síť je rozdělena do čtyř základních kategorií: dálnice (autostrade), státní, provinční
a komunální silnice (strade statali, provinciali, comunali). Silnice jsou vesměs v dobrém
technickém stavu, za průjezd dálnic jsou vybírány poplatky.




                                                                                                  Str. 20
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                 STI Itálie



       Značným problémem je doprava v zimním období, kdy je uzavřena celá řada alpských
průsmyků a silniční spojení s Francií a Švýcarskem se uskutečňuje tunely pod Grand San
Bernardo a Monte Bianco. Silniční síť neodpovídá potřebám silničního zatížení a neumožňuje
rychlou přepravu osob a zboží.
       Celková síť dálnic měří 6.100 km, státních silnic je 44.750 km, provinciálních 110.000 km
a komunálních silnic (mimoměstských) 141.700 km, to je celkem více než 302.000 km. Přes
poměrně značnou výstavbu dálnic je jejich podíl na celkové silniční síti malý a dosahuje jen 2%.
Dálnice jsou zčásti ve státním a zčásti v soukromém vlastnictví.
Námořní doprava
        Itálie má ve světovém měřítku významnou námořní obchodní flotilu. Operuje hlavně ve
středomořském prostoru a má pravidelná spojení jak do severoamerických, tak také do
australských přístavů.
       Provoz námořní dopravy je jedním z důležitých zdrojů devizových příjmů. Stát uplatňuje
kontrolu nad námořní dopravou významným kapitálovým podílem ve společnosti FINMARE
(IRI). Rozvinutá kabotážní doprava má význam především pro pobřežní oblasti. Námořní
obchodní flotila čítá 479 lodí o celkové tonáži 8 mil. BRT. Počet tankových lodí je 222 o celkové
tonáži 2,7 mil. BRT. Nejdůležitějšími přístavy v Itálii jsou: Janov, Neapol, Terst, Benátky,
Livorno, Savona, Ancona, Spezia, Cagliari (Sardinie) a Palermo (Sicílie).
Letecká doprava
        Dalším velice důležitým spojením je letecká doprava. Spravuje ji především veřejnoprávní
společnost Alitalia, která udržuje pravidelná spojení hustou sítí domácích i zahraničních linek.
Alitalia je postižena dlouholetou krizí, spojenou s neúspěšnou restrukturalizací a nerealizovanou
privatizací zbývající části státního podílu ve společnosti. Alitalia se stala společně s Air France,
Delta Airlines, Mexican Air, Korean Air a ČSA členem leteckého uskupení Sky Team. Finančními
problémy zatížená Alitalia má v oboru vnitrostátní a mezinárodní letecké přepravy navíc další
nové konkurenty, kterými je řada nových „low cost“ leteckých společností, které provozují letecká
spojení z řady evropských měst do vybraných italských měst. Italské ministerstvo financí, které je
pověřeno spravováním státního podílu ve výši 49,9% akcií Alitalia, nabídlo v lednu 2007
k odprodeji podíl nejméně 30,1% (kupující mohl předložit i nabídku odkoupení až do celé výše
státního podílu). Po postupném odstoupení účastníků, kteří postupně přehodnotili zájem o
kapitálový vstup do společnosti, bylo v létě 2007 výběrové řízení zrušeno.
       Itálie má celkem 137 letišť, z toho 132 používaných běžně. Hlavní letiště s mezinárodním
provozem jsou v následujících městech: Řím – Fiumicino; Milán - Linate, Malpensa; Neapol –
Capodichino; Rimini; Benátky - Marco Polo; Turín - Caselli a Palermo - Punta Raisi.
       Přímé letecké spojení s ČR - Řím, Milán, Bologna, Benátky a Neapol. ČSA zajišťuje
spojení Prahy s Římem, Milánem, Bolognou a Benátkami. V posledních letech začaly
provozovat letecké spojení mezi ČR a Itálií i některé nízkonákladové letecké společnosti: Smart
Wings a Sky Europe.


Telekomunikace
        Telekomunikační služby v Itálii jsou moderní, dobře vybudované a v současné době
privatizované. Nejdůležitější italská telekomunikační společnost - Telecom Italia byla v létě 2001


                                                                                                Str. 21
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



převzata koncernem Pirelli. Je vybavena vysoce kapacitními kabely s mikrovlnnými radiovými
přenosy. Vysílacích radiových stanic je celkem 163 a televizních vysílačů 83.
       Itálie patří k zemím s velmi rozvinutou mobilní telefonií, počet mobilních uživatelů již
převýšil počet pevných linek. Mobilní komunikace je poskytována 4 operátory - Tim,
Vodafone, Wind, Blu. Celkově tak italský trh čítá necelých 51 mil. zákazníků, a řadí se
v evropském měřítku na druhé místo, přičemž prvenství patří Německu. V roce 2000 navíc
proběhlo vydražení licencí UMTS (mobilní telefony 3. generace), které plně fungují od roku 2004.


Energetika
       Itálie je závislá na dovozu energetických surovin, jejichž podíl na celkové potřebě se
pohybuje na úrovni 75-80%. Největší část dovozu připadá na ropu. Těžba uhlí na Sardinii nestačí
krýt domácí potřebu, produkce ropy na Sicílii je malá. Značně omezená je i těžba zemního plynu
přepravovaného plynovody do velkých severoitalských center v oblasti Pádu. Vodní energetika je
soustředěna v alpských oblastech a podílí se asi čtvrtinou na místních energetických zdrojích.
Vývoj produkce elektřiny z vodní, tepelné a geotermální energie je nedostatečný, takže Itálie
dováží elektřinu z Francie a dalších evropských zemí, která je levnější než elektřina produkovaná
na vlastním energetickém zařízení. Itálie je jedinou hospodářsky vyspělou zemí, která elektřinu
pravidelně dováží, a to též z ČR.

        Dovoz ropy a zemního plynu Itálie uskutečňuje z Ruska, Norska, Libye a Alžírska. V říjnu
2004 byl uveden do provozu italsko – libyjský plynovod Greenstream vedoucí na trase o délce 520
km po souši a 520 km pod vodou z libyjského města Mellitah do sicilského města Gela. Roční
přepravní kapacita tohoto plynovodu, která činí 8 mld. m³ pokrývá asi 10% italské roční spotřeby
zemního plynu. Tento plynovod je v současnosti největší stavbou svého druhu ve Středozemním
moři. Dalším plynovodem, vedoucím zemní plyn ze Severní Afriky na Sicílii je plynovod
Transmed, vybudovaný v 70. letech 20. století a následně rozšířený v 90. letech. Italská vláda a
představitelé soukromých společností celoročně věnují maximální pozornost posílení diverzifikace
energetických zdrojů. K realizaci těchto opatření významně přispěla i návštěva italského premiéra
Romana Prodiho v Alžírsku (14.-15. listopadu 2006), v jejímž průběhu podepsala alžírská
společnost Sonatrach smlouvy s pěti převážně italskými společnostmi ohledně budoucích dodávek
alžírského zemního plynu do Itálie. Ve stejné době (14. listopadu 2006) podepsali zástupci italské
energetické společnosti ENI a ruského producenta zemního plynu Gazprom smlouvu o dodávkách
zemního plynu z Ruska do Itálie, která má platnost až do roku 2035.

       Dlouhodobý trend posilování strategické spolupráce mezi Itálií a Ruskem v oblasti
energetiky potvrdila smlouva o společné realizaci projektu výstavby nového plynovodu South
Stream, podepsaná dne 22.listopadu 2007 v Moskvě nejvyššími představiteli italské společnosti
ENI – výkonný ředitel Paolo Scaroni a ruské společnosti Gazprom – předseda správní rady Alexej
Miller. Plánovaná roční přepravní kapacita nového plynovodu bude činit 30 miliard m³ plynu
(kapacita objemu dodávek do Itálie), uveden do provozu by měl být v roce 2013. Plynovod South
Stream povede do západní Evropy z ruského města Novorosijsk na pobřeží Černého moře a dále
bude veden pod mořem a na pevnině přes území Bulharska a dalších zemí (trasa ještě nebyla zcela
přesně určena) až do Itálie. Záměr výstavby tohoto plynovodu byl oznámen již v červnu 2007.
Společnosti ENI i Gazprom budou mít stejný 50% podíl v novém společném podniku, vytvořeném
za účelem realizace tohoto projektu.


                                                                                              Str. 22
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



         Instalovaná kapacita vodních elektráren je 20,2 tis. a tepelných 50,5 tis. MW, přičemž
81% z této kapacity drží společnost ENEL, 14 % soukromí výrobci a zbylých 5 % drží městské
elektrárny. V roce 2000 byla zahájeno snižování dominantního postavení dominantního hráče na
trhu společnosti ENEL, jehož na výrobě a distribuci elektrické energie musí dle zákona klesnout
pod 50 %. Výrobní kapacity překračující tuto mez byly rozděleny na tři „generation company“.
        Ceny elektrické energie patří k nejdražším v Evropě. Příčinou jsou stárnoucí elektrárny,
nízký podíl relativně levného spalovaného uhlí (do 15 %), vysoký podíl „drahých“ a na
konjunkturním a měnovém cyklu závislých surovin – ropy a zemního plynu, neexistence dodávek
el. proudu z vlastních jaderných elektráren, značná byrokracie bránící výstavbě nových moderních
kapacit, poddimenzování přenosové soustavy umožňující dovoz elektrické energie, odpor
privilegovaných klientů a dodavatelů proti novým legislativním opatřením na podporu liberalizace
trhu.
Jaderná energetika
       Dne 9.11. 1987 (3 roky po černobylské havárii) proběhlo v Itálii referendum, ve kterém
Italové odmítli výrobu elektrické energie z jádra. Na italském území se nacházejí na
následujících místech celkem 4 zakonzervované jaderné elektrárny: Latina, Garigliano, Trino
Vercellese, Caorso. Rozestavěná zůstala elektrárna v Montalto di Castro, která byla posléze
přestavena na klasickou.

        Jedním z trendů posílení energetické bezpečnosti Itálie je možnost kapitálové účasti
italských energetických operátorů v zahraničních společnostech, vyrábějících el. energii i přesto,
že tato energie pochází z jaderných elektráren. Tím se Itálie snaží zajistit si alespoň částečnou
kontrolu nad nákupními cenami elektrické energie. Prvními zahraničními jadernými elektrárnami,
které italský ENEL získal pod kontrolu se staly slovenské elektrárny Mochovce a Jaslovské
Bohunice. ENEL získal vlastnický podíl na slovenských jaderných elektrárnách v listopadu 2004
odkoupením kontrolního podílu akcií dominantního slovenského výrobce elektrické energie
Slovenské elektrárne. ENEL na Slovensku dokončí stavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné
elektrárny v Mochovcích. ENEL se rovněž účastní, ve spolupráci s francouzským energetickým
gigantem EDF francouzsko – německém projektu, v jehož rámci je vybudována ve francouzské
lokalitě Flamanville menší jaderná elektrárna o výkonu 1 500 MW, vybavená prototypem reaktoru
třetí generace.

        V posledních letech se v Itálii opakovaně objevují výzvy k otevření diskuse o případném
znovuobnovení jaderných elektráren na italském území. Zatím je však pravděpodobné pouze
posilování účasti italských energetických společností (především ENEL) na provozu jaderných
elektráren v zahraničí a nikoliv budování nových jaderných elektráren na italském území.


4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
       Pokud jde o podíl vyčleněné rozvojové pomoci na HDP, Itálie je v rámci zemí OECD na
21. místě s podílem 0,13 %. Itálie byla OECD vyzvána, aby svůj podíl rozvojové pomoci zvýšila
minimálně na průměr OECD (0,22 %).
       Gestoři italské rozvojové pomoci jsou následující: MZV IR – spravuje cca 1/3 finančních
prostředků určených na rozvojovou pomoc, Ministerstvo hospodářství a financí IR – spravuje


                                                                                              Str. 23
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                 STI Itálie



zbylé 2/3, které jsou určeny jako kapitálové vklady do bank a rozvojových fondů, restrukturalizace
či prominutí dluhů, odvody do fondů EU. Kromě těchto 2 ministerstev se na rozvojové pomoci
účastní v omezené míře další italská ministerstva, regiony a úřady místní správy.
Italská rozvojová pomoc se dotýká následujících oblastí:
   -   Snižování chudoby (týká se hlavně Afriky, především subsaharské).
   -   Boj proti AIDS, malárii a tuberkulóze .Itálie přispěla do Globálního fondu pro boj proti
       AIDS, malárii a tuberkulóze 200mil. USD. Aktivity Fondu se realizují převážně v Africe.
   -   Vzdělávání. Prioritami Itálie je základní školství a vzdělávání učitelů (za využití
       informačních a komunikačních technologií).
   -   Promíjení dluhů rozvojovým zemím. Itálie podepsala dohody o konverzi dluhů s Marokem,
       Jordánskem, Egyptem, Peru a Ekvádorem. Nově se jedná o těchto smlouvách
       s Pákistánem, Filipínami, Jemenem a Džibuti.
   -   Vytváření vhodného klimatu pro zahraniční investice. Itálie těsně spolupracuje
       s specializovanými organizacemi OSN. Novým fenoménem jsou společné iniciativy
       veřejného a soukromého kapitálu. V roce 2000 italská rozvojová pomoc z veřejných zdrojů
       tvořila 13 % všech finančních toků, 13 % tvořily přímé investice do zahraničí, 74 %
       bankovní převody a portfoliové investice.
   -   Účast rozvojových zemí na mezinárodním obchodu. Itálie se zaměřuje na poskytování
       technické pomoci (vyjednávání v rámci WTO, využití nabízejících se možností pro vývoz
       z RZ, využití možností plynoucích z liberalizace světového obchodu pro boj proti chudobě
       dotyčných zemí).
   -   Podpora postavení žen, ochrana mladistvých a postižených.
Mezi nejvýznamnější příjemce italské rozvojové pomoci patří:
   -   Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, dále UNICEF, UNIDO, CGIAR (Poradní
       výbor pro mezinárodní zemědělský výzkum) a Světový potravinový program.
   -   Agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům
   -   Angola: společný projekt na posílení veřejné samosprávy, JAR: poskytnutí stipendií
   -   Balkán: projekty na sociální a prům. rozvoj Albánie a posílení Stát. stat. Úřadu v BH
   -   Guatemala: projekty na rozvoj mírového soužití a občanské společnosti
   -   Honduras: podpora zemědělců v údolí řeky Nakaome
   -   Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua: podpora místních úřadů při reg. rozvoji
   -   Indie: ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce iniciativa proti využívání dětské práce
   -   Libanon: ustanovení výzkumného centra pro zdravotnickou politiku zaměřeného na
       vypracování reformy systému zdravotnictví
   -   Angola, Čína: půjčky na rozvoj telekomunikací a vybraných regionů




                                                                                                Str. 24
 OEÚ ZÚ Řím                                                                              STI Itálie



        V posledních letech se 60 % projektů italské rozvojové pomoci odehrálo ve spolupráci
s multilaterálními organizacemi. Zvláště intenzívní je spolupráce s v Římě sídlícími organizacemi
FAO, PAM a IFAD. Další organizace jsou zastoupeny v Turíně (Centro Oil, Unicri), kanceláře
UNIDO v Miláně a Boloni, Unicef ve Florencii, Oim v Římě a Iam v Bari. Italské projekty
rozvojové pomoci jsou často námětově zaměřené, pro rok 2006 bude jejich hlavním programem
migrace obyvatel. Prioritní oblastí italské rozvojové pomoci jsou již delší dobu země Afriky. Do
roku 2006 má Itálie v úmyslu zvýšit svůj objem poskytované rozvojové pomoci až na 0,33% HDP.
       Italský parlament schválil těsně před summitem FAO v roce 2005 zákon, zavazující
vládu postupně, během 5 let, dosáhnout 0,39% HDP a poté směřovat k cíli G-8 - 0,70% HDP
věnovaných na rozvojovou pomoc.
        Itálie v souladu se svým závazkem ze summitu G-8 v Janově pracuje na kompletně
digitalizovaném projektu zaměřeném na státní rozpočet a účetnictví rozvojových zemí a jejich
soudní, zdravotnické, školské a administrativní systémy. Zkušební fáze projektu probíhala
ve spolupráci s Albánií a Tuniskem.
       V jihoitalském přístavním městě Brindisi se od roku 1994 nachází sklad a logistická
základna OSN pro poskytování humanitární a potravinové pomoci. Na základně jsou sklady
potravin, léků, předmětů základní potřeby a dalšího vybavení, včetně dopravních prostředků.
Základna v Brindisi je řízena Světovým potravinovým programem OSN (WFP).


5. Finanční sektor
5.1. Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo
Měnová politika
       Od 1.1.1999 je Itálie členem EMU se všemi s tím spojenými důsledky a omezeními, pokud
jde o suverenitu měnové politiky. Od května 1998 byl stanoven pevný kurs 1.936,27 lir = 1
EURO, euro bylo zavedeno počátkem roku 2002.


5.2. Platební bilance v roce 2007
        Italský parlament schválil po řadě pozměňovacích návrhů dne 21.12.2007 návrh státního
rozpočtu na rok 2008. Jeho podoba odpovídala do značné míry prioritám dosavadní středolevicové
vlády premiéra Romana Prodiho. Itálie v posledních 2 letech provedla řadu opatření s cílem
obnovit respektování závazků rozpočtové stability, spojených s pravidly Paktu stability EU, jak
bylo uvedeno v jednom z hlavních bodů volebního programu dosavadní vládní koalice
v parlamentních volbách roku 2006. Pro rok 2008 by měl rozpočtový schodek země dosáhnout
výše 2,3% (1,9% v roce 2007). Celkově činí objem hlavních příjmových a výdajových položek
italského státního rozpočtu 16,4 miliardy euro. V průběhu roku 2008 by mělo být schváleno
celkem 202 prováděcích předpisů a nařízení, souvisejících s realizací opatření, přijatých v rámci
Zákona o státním rozpočtu na rok 2008.

        Prodiho vláda se snažila pokračovat v dlouhodobějším trendu oživení podnikatelských
aktivit v Itálii. Podpora podnikatelského sektoru a s ní spojené nezbytné liberalizační reformy
italské ekonomiky však byly brzděny nesystematickými ústupky italské vlády neoprávněným



                                                                                             Str. 25
 OEÚ ZÚ Řím                                                                              STI Itálie



požadavkům některých národních profesních svazů a dalších zájmových skupin.Představitelé
Mezinárodního měnového fondu označili italský státní rozpočet na rok 2008 za neuspokojivý
v oblasti řešení problémů stávající výše zadlužení země a prohlásili, že dosavadní italská vláda
měla projevit více odvahy a přijmout radikálnější úsporná opatření v oblasti výdajové stránky
rozpočtu. Obdobně kriticky hodnotila výši zdanění v Itálii v roce 2007 a italský státní rozpočet
schválený pro rok 2008 i OECD.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
        Zahraniční zadluženost je v italských statistikách uváděna jako součást státního dluhu,
který v roce 2007 činil 105,7 % HDP. Tato hodnota je ještě vzdálená Maastrichtskému parametru,
který definuje úroveň 60% HDP.


Vývoj státního zadlužení v posledních 6 letech:


HDP      2002 2003 2004 2005 2006 2007
(%)      106,7 106,2 105,8 108,5 106,8 105,7


5.4. Bankovní soustava (hlavní banky a pojišťovny)
       Italské bankovnictví prošlo v posledních letech zásadními změnami. Stejně jako v celé
Evropě i v Itálii počet bank postupně klesal až na dnešní počet kolem 900 bank. Proces bankovní
koncentrace probíhal již během posledních 10 let. V procesu slučování a privatizace bank byla
nezanedbatelná účast zahraničních kapitálů, bankovních a pojišťovacích skupin. Vstup
významných německých, francouzských, španělských a holandských operátorů na italský
bankovní trh měl za následek - kromě zvýšení kapitálového základu - výměnu finančních technik a
zkušeností, potřebných pro inovaci a růst trhu. V Itálii má své zastoupení přes 40 zahraničních
bank, kdežto Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Pouze malý počet
zahraničních bank drží nadpoloviční podíl v italských bankách, zatímco italské banky kontrolují
v zahraničí více než 20 bank a jsou zastoupeny více než 100 pobočkami. Specifikou italského
bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na celkovém trhu a naopak existence většího
množství menších bankovních ústavů. Zatímco v Nizozemí a v Belgii má 5 největších bank 88%
podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77%, ve Švýcarsku a ve Francii 74% a ve Španělsku
59%, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší
jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů
spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy.

        Nadřízenými orgány bankovnictví jsou Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR,
ministr financí a Banca d´Italia, která stojí v čele bankovního systému a je centrální bankou.
Současným guvernérem Banca d´Italia je Mario Draghi. Banca d´Italia rovněž plní funkci emisní
banky a poradního orgánu pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku italské vlády ve
vztahu k ministerstvu financí a řídících vztazích v bankovním a úvěrovém systému země. V Itálii
je zastoupená 100 pobočkami. Bance je podřízen italský devizový úřad - UIC. Banca d´Italia je
institucí veřejného práva, jejími akcionáři jsou hlavně finanční instituce. Vykonává pokyny CICR,


                                                                                             Str. 26
 OEÚ ZÚ Řím                                                                              STI Itálie



má poradní a rozhodující pravomoci, pečuje o kvalitu měny, např. vydáváním bankovek a
úpravami diskontní sazby, poskytuje služby z titulu správy státní pokladny a nabízí i provádí
speciální operace.
        Italská vláda schválila na svém zasedání dne 2.září 2005 reformu pravidel fungování
italské centrální banky.
Schválená reforma zahrnuje následující změny:
1)        Omezení délky funkčního období guvernéra centrální banky na 7 let bez možnosti
          prodloužení délky mandátu opakovaným jmenováním.
2)        Posílení kolektivního charakteru rozhodování, který více přibližuje principy řízení
          Banca d´Italia způsobu řízení Evropské centrální banky. Poslední slovo při rozhodování
          však i nadále zůstává guvernérovi.
3)        Postupný přechod vlastnictví akcií Banca d´Italia, držených dosud soukromými
          bankami, pojišťovnami a dalšími soukromými institucemi, do rukou státu.
4)        Posílení transparentnosti fungování Banca d´Italia – povinné písemní zápisy ze všech
          schůzí a předložení semestrálních zpráv o činnosti centrální banky italské vládě a
          parlamentu.
       Reforma pravidel fungování italské centrální banky je pokusem italské vlády posílit
důvěryhodnost italského bankovního sektoru ve vztahu k zahraničním investorům, ohroženou
nedávnou aférou způsobenou netransparentním postupem italské centrální banky a jejího
guvernéra v případě kapitálového vstupu Banca Popolare d´Italia do bankovního domu BAPV.
        Italská úvěrová politika sleduje zásady průběžně konzultované ministry financí členských
států EU. Podíl špatných úvěrů za poslední roky postupně klesá a nyní dosahuje prakticky
průměrné evropské hodnoty, která činí 3,5 %. Tento kvalitativní krok je způsoben aplikací nové
legislativy, která v Itálii dříve chyběla.
        Ve vztahu k ČR jsou nejaktivnější banky Unicredit (která získala v roce 2002 kontrolu nad
Živnobankou), Istituto Bancario San Paolo di Torino, Banca Commerciale, Capitalia, Banca
Nazionale del Lavoro, Banca Intesa aj. Italská banka Unicredit vykoupila do první poloviny ledna
2006 zbytek akcií Živnostenské banky, dosud vlastněných minoritními akcionáři (3,37%
celkového objemu) a stala se tak jejím 100% vlastníkem. Unicredit je v současné době největší
italskou bankou, která má mimo ČR své dceřinné společnosti například i v Německu, v Rakousku,
na Slovensku, v Polsku, ve Slovinsku, v baltských státech, v Bulharsku, v Rumunsku,
v Chorvatsku, v Bosně, v Turecku a v Srbsku a nadále významným způsobem posiluje svou
přítomnost na zahraničních finančních trzích.
         V roce 2006 bylo oznámeno odkoupení 48% podílu v italské bance Banca Nazionale del
Lavoro (BNL) ze strany přední francouzské banky BNP Paribas. Zástupci BNP uzavřeli příslušnou
dohodu se 13 akcionáři BNL, konečným termínem provedení celé operace byl 30. červen 2006.
BNL je šestou největší italskou bankou z hlediska objemu vkladů a úvěrů a zaměstnává 17 000
osob. Patří mezi 100 největších bank světa. Francouzská banka BNP Paribas vznikla v současné
podobě roku 1999 fůzí bank BNP a Paribas, která vytvořila nový bankovní ústav, zaměstnávající
110 000 osob v 85 zemích světa, z toho již před plánovaným převzetím BNL připadalo 3 700 osob
na Itálii. BNP Paribas patří mezi 5 největších evropských bank. Převzetí BNL je největší fůzí,
realizovanou BNP Paribas od roku 1999.


                                                                                             Str. 27
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                 STI Itálie




         Dne 28. prosince 2006 byla podepsána smlouva o fůzi bankovních domů Banka Intesa a
Sanpaolo Imi, oznámená v srpnu 2006. Tímto spojením vznikla s platností od 1. ledna 2007 do té
doby největší italská banka, která má kapitál ve výši 65 miliard euro ( v době fůze nejvyšší kapitál
v Itálii), 13 milionů zákazníků a kontrolovala 20% italského bankovního trhu. Fůze obou bank
byla realizována výměnou akcií. Nová banka má na italském území více než 6 000 poboček a
kontroluje zahraniční bankovní domy v 10 zemích. Touto fůzí došlo ke změně dosavadní situace,
kdy v Itálii chyběl tzv. global player, tedy banka schopná na globálním poli věnovat se velkým
projektům.

       Významné fůze realizoval v letech 2005-2007 bankovní holding Unicredit. V listopadu
roku 2005 uskutečnil Unicredit fůzi s německým bankovním domem HVB (Bayerische Hypo- und
Vereinsbank). Fůzí s HVB převzal Unicredit kontrolu i nad rakouskou bankou Bank Austria, která
byla do té doby vlastníkem 79,5% akcií polské banky BPH. Převzetím kontroly nad BPH se
Unicredit dostal do sporu s polskou vládou, protože v roce 1999, když převzal kontrolu nad
polskou bankou Pekao, vedení Unicredit přislíbilo polské straně, že po dobu 10 let nekoupí
Unicredit žádnou další polskou banku, aby na polském trhu nezískal monopolní postavení. Spor
skončil dohodou, na jejímž základě Unicredit převzal 280 poboček BPH a prodal dalších 200
poboček a značku BPH. Unicredit se rovněž po přechodné období zavázal nepropouštět
zaměstnance nově převzatých filiálek.

         V květnu 2007 byla úspěšně ukončena jednání o připravované fůzi italských bankovních
domů Unicredit Group a Capitalia. Spojením Unicredit a Capitalia vznikl v Itálii bankovní
superkolos, který disponuje kapitálem ve výši skoro 100 miliard euro, což z nového bankovního
domu činí banku s nejvyšší hodnotou kapitálu v Itálii a druhou nejsilnější evropskou banku (po
britské bance HSBC, disponující kapitálem 160 miliard euro). V celosvětovém měřítku se výší
svého kapitálu Unicredit po fůzi s Capitalia umístil na šestém místě. Do roku 2010 je dle
některých komentářů plánováno navýšení kapitálu až na 120 miliard euro. Nový bankovní dům
nese po ukončení fůze jméno Unicredit, jeho regionální pobočky však i nadále budou ve střední
Itálii používat jméno Banca di Roma a v jižní Itálii Banco di Sicilia. Formální sídlo společnosti se
nachází v Římě, druhé, takzvané operativní sídlo v Miláně. Fůze byla realizována formou
vzájemné výměny akcií, před níž Unicredit provedl navýšení svého kapitálu. Spojení obou
společností bylo realizováno s platností od 1.října 2007. Unicredit tak připravil o dosavadní
kapitálové prvenství na italském bankovním trhu bankovní domy Banka Intesa a Sanpaolo Imi,
které po loňské fůzi vytvořily největší italskou banku, disponující kapitálem ve výši 73 miliard
euro a kontrolující 20% italského bankovního trhu a dceřiné společnosti v řadě zemí střední a
východní Evropy.

       Italský bankovní sektor zřejmě čekají v nejbližší budoucnosti další vlastnické změny a
fůze. Je vysoce pravděpodobné, že současná struktura italského bankovního sektoru,
charakteristická vysokým podílem „drobných hráčů“ dozná v nejbližší budoucnosti významné
změny struktury vlastnictví.




                                                                                                Str. 28
 OEÚ ZÚ Řím                                                                             STI Itálie



5.5. Daňový systém
Daně se v Itálii dělí na daně přímé a nepřímé.
Daně přímé:
   -   Daň z příjmu společností - IRES (nahradila od roku 2003 dřívější IRPEG) (33% ze
       zdanitelného základu)
   -   Daň z příjmu fyzických osob - IRPEF (23-43% podle výše základu)
   -   Daň z výnosu kapitálových operací (12,5%)
   -   Zdravotní daň (5,6 a 4,6%)
Daně nepřímé:
   -   Daň z přidané hodnoty - IVA (4, 10, 20%)
   -   Obecní daň z nemovistostí - ICI
   -   Daň z registrace
   -   Kolky
   -   Regionální daň z výrobních činností – IRAP (4,25%)
   -   Automobilové daně


6. ZAHRANIČNÍ OBCHOD


6.1. Obchodní bilance
        V roce 2007 zaznamenal italský export meziroční nárůst ve výši 9,7% (oproti 6,6%
v roce 2006) a import ve výši 5,7% (oproti 7,3% v roce 2006). Italský zahraniční obchod
zazanamenal v loňském roce snížení výše salda obchodní bilance na – 9,53 milardy euro, oproti
rekordní výši salda v roce 2006 která činila -21,116 miliard euro (nejméně příznivý výsledek od
roku 1993). Hospodářská stagnace, silné euro, pomalejší tempo strukturálních reforem a stále
silnější tlak konkurence výrobců z Azie (především v oblasti textilního, obuvního a spotřebního
průmyslu) se v posledních letech dlouhodobě negativně odrážejí na snižování
konkurenceschopnosti italského zboží. V současné době činí podíl Itálie na mezinárodním
obchodu 3,4%, zatímco ještě v roce 1995 tento podíl (měřeno v běžných cenách) činil 4,5 %.
        Největšími obchodními partnery Itálie jsou (pořadí podle výše exportu v roce 2007): SRN,
Francie, Španělsko, USA, Velká Británie, Švýcarsko, Belgie, Ruská federace, Polsko a Rakousko.
Česká republika byla z hlediska italského exportu v roce 2007 na 19. pozici (oproti 21. pozici
v roce 2006).




                                                                                            Str. 29
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                 STI Itálie



       Obchodní bilance za posledních 7 let - vývoz, dovoz, saldo (údaje v mil. euro)
        Rok                 Vývoz                   Dovoz                    Saldo
         2001                  269.701                 260.179                    9.522
         2002                  265.365                 256.887                    8.478
         2003                  258.188                 257.091                    1.097
         2004                  275.610                 276.004                    - 394
         2005                  295.739                 305.686                    -9.947
         2006                  326.204                 347.320                 - 21.116
         2007                  357.846                 367.376                   - 9.530


       Hlavním garantem posilování italské ekonomické přítomnosti na zahraničních trzích je v
rámci státní správy Italské republiky Ministerstvo výrobních aktivit (Ministero delle attività
produttive). V rámci ministerstva pak hlavními útvary, pověřenými touto agendou jsou:
           1)         Sekce pro podporu obchodní výměny (Direzione Generale per la
                      promozione degli scambi)
           2)         Sekce pro politiky internacionalizace (Direzione Generale per le Politiche di
                      Internazionalizzazione)
           3)         Sekce obchodní politiky (Direzione Generale per la Politica Commerciale)

        Na celostátní úrovni existuje vládní agentura pro podporu obchodu – Institut pro
zahraniční obchod (Istituto per il Commercio Estero - ICE). ICE má regionální kanceláře na
celém italském území a zřizuje vlastní kanceláře v zahraničí, které jsou postupně začleňovány do
organizační struktury velvyslanectví Italské republiky. Celkem ICE v loňském roce realizoval 500
akcí typu přípravy veletrhů v zahraničí s prezentací italských firem, seminářů, setkání podnikatelů,
přednášek a kurzů v 60 zemích světa. Program střednědobých zahraničních priorit ICE pro léta
2008-2010 uvádí jako prioritní geografické oblasti pro posilování ekonomické přítomnosti Itálie
v zahraničí a rozvoj bilaterálních vztahů:
a) Nejrozvinutější oblasti světa – tradiční členské země EU, USA, Kanada a Japonsko.
b) Nové členské země EU a oblasti v blízkosti EU – JV Evropa a země afrického Středomoří.
c) Nejvýznamnější nově se rozvíjející „světoví hráči“ – Brazílie, Indie, Rusko a Čína.


       Program krátkodobých aktivit ICE stanovil pro rok 2008 jako prioritní země Jihoafrickou
republiku, Ázerbájdžán a Kazachstán. V dalších letech by měly být jednoleté operativní programy
akcí ICE realizovány prioritně v zemích Perského zálivu, v Mexiku a v zemích JV Azie (Vietnam,
Malajsie a Indonésie).




                                                                                                Str. 30
 OEÚ ZÚ Řím                                                                        STI Itálie



6.2. Teritoriální struktura italského zahraničního obchodu
Export ITÁLIE podle geografického hlediska (údaje v mil. euro) za rok 2007

     Země/oblast           Vývozy        Podíl v %
                            2007         2007
1.Německo                  46 520,0         13,0
2.Francie                  41 152,3         11,5
3.Španělsko                26 480,6         7,4
4.USA                      24 333,5         6,8
5.UK                       20 755,1         5,8
6.Švýcarsko                13 240,3         3,7
7.Belgie                   10 735,4         3,0
8.Ruská federace           9 661,8          2,7
9.Polsko                   8 588,3          2,4
10.Rakousko                8 588,2          2,4
19.Česká republika         3 936,3          1,1



6.3. Komoditní struktura

Procentuální podíl exportu na celkové produkci klíčových italských komodit v roce 2007

Název komodity                                                     Podíl exportu v %
Strojírenské výrobky                                               45,0%
Dopravní prostředky                                                41,1%
Kožedělné výrobky                                                  36,4%
Guma a plasty                                                      32,2%
Elektrické spotřebiče                                              30,8%
Další průmyslové výrobky                                           30,5%
Výrobky textilního a oděvního průmyslu                             28,6%
Chemické výrobky                                                   24,8%
Výrobky z kovů                                                     20,5%
Minerály                                                           17,7%
Papír                                                              15,2%
Produkce ropných rafinérií                                         13,2%
Potraviny                                                          10,3%
Dřevo                                                              10,1%
Řemeslnické výrobky (ruční práce)                                  25,9%




                                                                                         Str. 31
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                 STI Itálie



6.4. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu
        Itálie používá Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží zemí EU
aplikovaný i v českém celním sazebníku. Společný celní sazebník Evropské Unie má tři sloupce, z
kterých první se vztahuje na zboží z třetích zemí, druhý na zboží ze zemí, s nimiž EU uzavřela
dohody o volném obchodu a třetí na kooperace nebo preference. Celní sazby jsou převážně
valorické, celní hodnota je tzv. transakční hodnota zboží, což je fco celní území EU. Clo se
nevybírá při dovozu zboží ze zemí EU, které pochází ze třetích zemí, ale clo již bylo zaplaceno v
jiné členské zemi EU.
        Dovezené zboží musí být podle směrnic EU předáno k celnímu projednání do 15 dnů po
příchodu na celnici (do 45 dnů v případě námořní dopravy), v odůvodněných případech lze lhůty
prodloužit. Po jejich uplynutí může být zboží za další měsíc (u zkazitelného zboží i dříve) předáno
do dražby nebo charitativním organizacím. Na žádost může být nepřevzaté zboží uskladněno v
soukromém celním skladišti. Do doby, než je zboží vydraženo nebo prodáno, má oprávněný
vlastník právo předložit návrh na celní projednání, a to samozřejmě s podmínkou, že zaplatí
vzniklé náklady.
        K celnímu řízení předkládá zboží jeho vlastník (ve smyslu zákona), který se může dát
zastupovat celním deklarantem. Jím může být pouze autorizovaný celní speditér. Zjednodušené
celní řízení se umožňuje velkým dovozcům, kteří často a pravidelně dovážejí stejné výrobky.
        Italský dovozní režim je rozhodující měrou liberalizován, pouze pro některé výrobky je
třeba dovozní prohlášení a licence, které vydává ministerstvo výrobních aktivit. Na úseku potravin
a zemědělských výrobků vůbec existují částečně kontingenty nebo se aplikují vyrovnávací dávky
(variabilní dovozní dávky). Na regulaci těchto dovozů se vztahují ustanovení EU o dovozu
některých rostlinných a živočišných výrobků. Italský dovoz ze zemí EU, ESVO a zemí
asociovaných k Evropské Unii je liberalizován, pouze na některé výrobky jsou nutné dovozní
licence, jejichž platnost je tři měsíce. Tyto výrobky jsou uvedeny ve zvláštních listinách členěných
dle zboží a zemí.
       Platby za dovozy lze v Itálii provádět jen přes oprávněné banky, které poukazují platby v
euro na účty zahraničních bank a dodavatelů. Závazky vyplývající z akceptů směnek mohou
přijímat jen ti italští dovozci, kteří mají tzv. "benestare bancario". Pro účely jištění plateb se
doporučuje požadovat vlastní směnky vystavené a splatné v Itálii. Platby mezinárodními
poštovními průvodkami jsou možné.
        Pro dovoz a tuzemský prodej platí řada předpisů. Pro jejich složitost a početnost musí
přesné informace našemu dovozci poskytnout italský partner.
       Speciální předpisy platí například pro dovoz potravin, kde je právním základem zákon o
potravinách a návazné předpisy, které se neustále mění a doplňují. Dále existují předpisy o
barvivech pro potraviny a jejich obaly, a pro předměty určené pro domácnost. Při dovozu masa a
masných výrobků se vyžaduje kombinované zdravotní osvědčení a certifikát o původu zboží, u
dovozu uzenin (včetně drůbežích výrobků) osvědčení o vhodnosti ke spotřebě, u másla je nutné
respektovat předpisy o jeho výrobě.
        Speciální osvědčení se vyžadují při dovozu skotu, zajíců, králíků a medu. Dietní výrobky a
dětská výživa podléhají povolovacímu řízení italského ministerstva zdravotnictví. Další předpisy
se týkají masových konzerv, mléka, kůží, krmiv, rostlin a ovoce. Zvláštní kontrolní předpisy platí
pro dovoz léků.


                                                                                                Str. 32
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                 STI Itálie



       Etiketování potravin a nápojů musí odpovídat italskému zákonu číslo 109 ze 27.1.1992,
další předpisy platí pro jednotlivé konkrétní druhy výrobků. Obecně se aplikuje potravinářské
právo EU.
       U textilních výrobků se vyžaduje speciální označování. Etiketa musí být v italštině a musí
obsahovat firmu nebo značku výrobce či dovozce a obchodníka, dále přesné složení použitého
materiálu v procentech.
        Vzorky bez ceny nepodléhají clu ani dani z přidané hodnoty (tj. buď zásilky nepatrné
hodnoty nebo výrobky, které byly znehodnoceny, takže jsou nepoužitelné, ale přesto plní úlohu
vzorků). Výrobky státního monopolu a zboží podléhající zvláštní kontrole, jako jsou např. léky,
nelze jako vzorky bez ceny zasílat.
       Pro dočasný dovoz vzorků obchodní hodnoty lze použít karnety ATA, které vystavují
pověřené obchodní a průmyslové komory, popř. využít celního režimu dočasného dovozu. V
tomto případě musí dovozce podat žádost a složit kauci ve výši cla, event. daně z přidané hodnoty.
       Dárkové zásilky bez obchodní ceny mohou soukromé osoby zasílat do Itálie do hodnoty 50
euro, žádné dávky se neplatí. Existují však určitá omezení u zásilek tabákových výrobků,
alkoholických nápojů, kosmetiky apod.
       Poštovní zásilky s propagačním materiálem (kalendáře, prospekty apod.) označené jako
zásilky bez obchodní hodnoty a dodávané přímo italskému příjemci nebývají obvykle procleny,
zatímco z týchž zásilek dodávaných drahou nebo letecky se clo vyměřuje.
       Při dovozu se platí daň z přidané hodnoty. Sazba se pohybuje v rozmezí 5%-20%. U
domácího skla, textilních vláken apod. se aplikuje sazba 9%, u luxusního zboží včetně některých
osobních automobilů 38%.
       Základem pro výpočet DPH je fakturovaná cena zboží zvýšená o clo, případné spotřební
daně a dopravní náklady na italskou hranici. Spotřební daně se týkají alkoholických nápojů, cukru,
banánů, piva, tabákových výrobků, zápalek, zapalovačů, minerálních olejů, kávy, atd.
         Na písemné kontrakty se vztahuje tzv. registrační daň. Všeobecná sazba je 3% hodnoty
transakce movitých věcí, další sazby jsou 1%, 4% a 8%. Důležité je kolkovné, které se platí podle
odstupňovaných sazeb z různých právních dokumentů. Pokud bylo uloženo DPH, kolkovné se
neplatí.
        Doložka o výhradě vlastnictví se podle italského občanského zákoníku vztahuje jen na
splátkové obchody, lze ji však použít i při všech obchodech s pozdější splatností - musí být
sjednána písemně. V případě strojů má být doložka zanesena u okresního soudu do příslušného
rejstříku, čímž se dociluje její platnost i vůči třetím osobám. Export je liberalizován. Pro některé
výrobky je však předepsána vývozní licence. Vývozci jsou povinni provádět zahraničně obchodní
operace cestou pověřených bank. Pokud hodnota vývozu přesahuje 5.000 euro, je předepsáno
vyplnění vývozního formuláře, při hodnotě vyšší než 10.000 euro musí být k formuláři přiloženy
také vývozní dokumenty.


Doklady vyžadované při dovozu
Běžně se požadují tyto průvodní doklady:




                                                                                                Str. 33
 OEÚ ZÚ Řím                                                                              STI Itálie



   -   obchodní faktura (třikrát), musí být podepsána a musí obsahovat zemi původu, přesné
       označení zboží, váhu btto i netto a doložku používanou v zemích Evropské Unie svědčící o
       původu zboží
   -   průvodní osvědčení EUR 1, pro zásilky do hodnoty 5.110 ECU se používá formuláře
       EUR 2 či příslušné prohlášení na faktuře
   -   dopravní doklad podle způsobu přepravy
   -   eventuální další osvědčení podle povahy zboží a italských předpisů


Pro dovoz a tuzemský prodej platí v Itálii řada předpisů:
   -   speciální předpisy platí pro dovoz potravin, kde je právním základem zákon o potravinách
       a návazné předpisy, jež se stále mění a doplňují
   -   předpisy o barvivech pro potraviny
   -   předpisy na obaly potravin a předměty určené pro domácnosti
   -   předpisy na dovoz masa a masných výrobků, u kterých se vyžaduje kombinované zdravotní
       osvědčení a osvědčení o původu zboží
   -   na dovoz uzenin, včetně drůbežích produktů musí být osvědčení o vhodnosti ke spotřebě
   -   u másla je nutné respektovat předpisy o správném postupu při jeho výrobě
   -   speciální předpisy jsou na dovoz telat, zajíců, králíků, ale i medu
   -   dietní výrobky a dětská výživa podléhají povolovacímu řízení italského Ministerstva
       zdravotnictví
   -   další předpisy se týkají masových konzerv, mléka, kůží, krmiv, rostlin a ovoce
   -   zvláštní kontrolní předpisy platí pro dovoz léků


6.5. Ochrana domácího trhu
        Obecně se dá konstatovat, že problémy, které by mohly ovlivnit rozvoj bilaterálních
obchodních vztahů mezi Českou republikou a Itálií, jsou zanedbatelné. Limity platí pro citlivé
položky v obchodní výměně - konkrétně se jedná o produkty ocelářského průmyslu, surového
železa, textilní průmysl a zemědělské výrobky.


6.6. Zóny volného obchodu - bezcelní zóny/přístavy
       V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón
může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování
na export. Výhody zón volného obchodu jsou:
   -   180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do
       země EU
   -   zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo
       placení cla


                                                                                             Str. 34
 OEÚ ZÚ Řím                                                                             STI Itálie



   -   zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku
       práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě firmy.


7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR


7.1. Smluvní základna
        Základním smluvním dokumentem upravujícím, kromě jiného, podmínky pro rozvoj
hospodářských a obchodních vztahů, je Smlouva o přistoupení ČR k EU , jejíž ratifikační listiny
ze strany ČR byly uloženy u vlády Italské republiky dne 3. listopadu 2003.
Základní smlouvy a dohody v hospodářské oblasti:
- Dohoda mezi vládou ČR a vládou IR o rozvoji hospodářské spolupráce ze dne 4.11.1997, která
po proběhnutí ratifikace z italské strany vstoupila v platnost k 8.2.2001.
- Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zabránění daňovému úniku z 5.
května 1981.
- Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi ČR a IR , ze dne 22.1.1996. Dohoda vstoupila v
platnost dne 1.11.1997 – italská strana navrhla v září 2007 její vypovězení.
- Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci ze dne 23. ledna 1996, v platnost vstoupila dne
21.3.1998
       Dále platí tyto dohody:
- Dohoda o mezinárodní silniční dopravě z 26.5.1966
- Dohoda o vypořádání otevřených finančních a majetkových otázek z 27.7.1966
- Dohoda o spolupráci na veterinárním úseku z 3.9.1970
- Dohoda o ustavení kanceláře Italského národního úřadu pro zahraniční obchod ze 6.9.1972
- Dohoda o letecké dopravě z 2.10.1975
- Finanční dohoda ze dne 8.1.1987
- Dohoda o prohloubení průmyslové spolupráce na třetích trzích ze dne 9.1.1987
- Dohoda o spolupráci v oblasti vědy a techniky z 30.11.1990
- Dohoda o letecké dopravě z roku 1999
- Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti malých a středních podniků z 28.4.2003
- Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Ministerstvem dopravy ČR a Ministerstvem
infrastruktur a dopravy Italské republiky ze dne 9.12. 2004.


Smlouvy, které dosud nevstoupily v platnost:
- Dohoda o letecké dopravě ze 4.2.1999




                                                                                            Str. 35
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny
        Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, obchodní výměna mezi Itálií a Českou republikou se
v posledních 5 letech vyznačovala dynamickým růstem. Vzájemná obchodní česko – italská
relace měla v roce 2007 dynamický vývoj. Itálie je 6. největším vývozcem do ČR (oproti 7. místu
v roce 2006, velmi těsně se přiblížila 5. pozici). Z hlediska českých vývozů je Itálie na 6. místě
Oproti roku 2006 došlo ke zvýšení českého vývozu do Itálie i italského dovozu do ČR. Příznivým
rysem českého exportu je skutečnost, že české podniky se prosazují na italském trhu i ve vývozu
finálních strojírenských výrobků, včetně přesného strojírenství.

Vývoj vzájemného zahraničního obchodu mezi ČR a Itálií (2003 – 2007) (údaje v mil. euro)

                     2003             2004           2005              2006          2007
Obrat             4.578,93         5.472,64       5.573,92          6.932,29       8.353,03
Vývoz             2.027,53         2.443,70       2.657,99          3.492,85       4.291,28
Dovoz             2 551,40         3 028,97       2.915,93          3.439,44       4.061,75
Saldo             - 523,87          -585,30        -257,94             53,41         229,53


7.3. Komoditní struktura vývozu a dovozu
       Hlavními vývozními komoditami ČR do Itálie jsou stroje a přepravní zařízení, průmyslové
výrobky, chemikálie a příbuzné výrobky, osobní automobily, autobusy, kovozpracující stroje,
papír, chemikálie, zemědělské produkty (živý hovězí dobytek pro výkrm, zootechnické
nepotravinové vedlejší produkty a tvrdé sýry).
      Dovoz z Itálie do ČR je mnohem diverzifikovanější než vývoz a jedná se převážně o
výrobky s vysokým stupněm zpracování. Jedná se vesměs o tradiční výrobky "Made in Italy".


      Vyjádření podílu česko – italské obchodní výměny na celkovém objemu zahraničního
obchodu ČR za rok 2007:
- v obratu představuje 5. místo s 4,8 % podílem na českém zahraničním obchodě
- v českém vývozu zaujímá 6. místo s 4,8 % podílem
- v českém dovozu zaujímá 6. místo s 4,7 % podílem


7.4. Perspektivní odvětví pro české exportéry
        V návaznosti na informace z předešlé kapitoly, v níž jsou specifikovány obory, u nichž si
české podniky ve vývozu do Itálie vedou nejlépe, lze doplnit informací o struktuře celkových
italských dovozů, ze které vyplývá, že naději na uplatnění se na velmi náročném italském trhu
mají i nadále z českých produktů především ty, které lze označit za výrobky s nižším stupněm
zpracování (suroviny, polotovary), dále potom výrobky strojírenského charakteru, neelektrická
zařízení, jednoduché výrobky ze dřeva, plastu, papíru, skla, keramiky a kovu, produkty živočišné
výroby (hovězí skot, vepři, surové kůže) atd.
Zájem italských firem v oblasti spolupráce se soustřeďuje na následující vybrané obory:


                                                                                              Str. 36
    OEÚ ZÚ Řím                                                                             STI Itálie



-     strojírenský průmysl
-     elektrotechnický průmysl
-     dřevozpracující průmysl
-     automobilový průmysl (komponenty)
V tomto rámci mají italské firmy zájem o využití výrobních kapacit v zahraničí s následným
exportem do třetích zemí. Často jde o subdodávky komponentů.


7.5. Nejdůležitější firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu
České firmy, zastoupení českých firem, dceřinné společnosti českých firem působící v Itálii:
Bijoux de Boheme Italia - bižuterie (Jablonex)
Bohemia Rappresentanze s.r.l. - sklo (Skloexport)
Moravia Steel Italia s.r.l.
Karborundum Ed Electrit S.p.a.
Aliachem Italia s.r.l.
Inspekta
Mez Italiana
Autogerma (dovozce vozů Škoda)
ČSA
Mezi největší vývozce do Itálie patří tyto organizace:
Škoda automobilová a.s., Matsushita Communications, Robert Bosch, spol. s r.o., Foxxcon CZ ,
Bosch Diesel s.r.o., Moravia Steel a.s., Barum Continental, spol. s r.o., Matsushita Tel. Company,
Biocel a.s., Francpak Paper Holdings, First International Com., Kaučuk a.s., Ametak
Elektromotory s.r.o., Saint-Gobain Vertex a.s., Splintex Czech a.s., Spolana Neratovice a.s.,
Osinek a.s., Siemens Elektromotory s.r.o., Kimberly-Clark Inova a.s., Tajmac-ZPS a.s., Gambro-
Meopta s.r.o., Invensys Appliance Cont., První brněnská strojírna, Bohemia Crystalex Trading,
Mitas a.s., Spolek pro chemickou a hutní výrobu a.s., Olšanské papírny a.s., TRW-DAS a.s.,
Glaverbel Czech a.s., Agrofert Holding a.s., Precolor a.s., Automotive Lighting s.r.o., Deza a.s.,
Kostal ČR, spol. s. r.o., Vítkovice a.s., Celestica Ráječko s.r.o., SI-MEK, spol. s. r.o., Eastman
Sokolov a.s. , Chemopetrol a.s., Incos s.r.o., Juta a.s., Shell Czech Republic a.s., Nová Huť a.s.,
Perla, bavlnářské závody, Logit s.r.o., Conta s.r.o., Ostacolor a.s., K.T.-Kalttech s.r.o., Federal
Mogul Fiction, Karosa a.s.


Nejdůležitější italské společnosti zastoupené v ČR:
Agip Praha, Alitalia, Associazione Industriali delle Provicie di Trento e Bolzano, BCI-Intesa,
Bank Austria - Cariplo ČR, Benetton, BNL, Conta Candy Group, EBS, ENICHEM, Ferrero ČR,
Fiat Auto, Generali, Illy-Arka, Impregilo, KMV, Marzotto-Nova Mosilana, Monteferro, Olivetti,
Italgas, Fiamm-Akuma, Radici Group, Savino Consulting, UniCredito.



                                                                                               Str. 37
 OEÚ ZÚ Řím                                                                          STI Itálie




7.6. Vyhodnocení poptávek na ZÚ po českém zboží a nabídek na výrobní kooperaci

Žádosti o zprostředkování
       ZÚ Řím obdržel v období leden - prosinec 2007 celkem 151 žádostí o zprostředkování
kontaktů. Většina poptávek přišla od italských firem (92), kde kromě žádostí informačního
charakteru o možnostech podnikání v České republice byl projeven zájem o navázání obchodních
vztahů v těchto komoditách:
a) potravinářský průmysl
b) sklářský a keramický průmysl
c) dřevozpracující průmysl
d) papírenský průmysl
e) železné a neželezné kovy
f) strojírenský průmysl
g) stavební průmysl
h) chemický průmysl a farmaceutika
ch) textilní průmysl
i) automobilový průmysl
j) těžba surovin
k) elektrotechnický průmysl
l) doprava
m) různé


České podniky projevily zájem o spolupráci v těchto oborech:
a) potravinářský průmysl
b) sklářský a keramický průmysl
c) dřevozpracující průmysl
d) papírenský průmysl
e) železné a neželezné kovy a výrobky z nich
f) strojírenský průmysl
g) stavební průmysl
h) chemický průmysl
ch) textilní průmysl
i) automobilový průmysl a dopravní služby


                                                                                         Str. 38
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                  STI Itálie



j) elektrotechnický průmysl
k) zdravotnictví
l) různé

7.7. Rozvojová pomoc poskytovaná a přijímaná ČR
V roce 2007 nebyl zaznamenán žádný případ poskytnutí rozvojové pomoci mezi oběma zeměmi.


7.8. Vzájemná výměna služeb
Dopravní služby (v mil. CZK)
Rok 2007               Příjmy           Výdaje              Celkem             Saldo
Doprava celkem         3 499,1          2 781,3             6 280,4                717,8
Námořní doprava          13,0                9,1               22,1                  3,9
Letecká doprava          108,9              39,1              148,0                 69,8
Železniční doprava       410,5              73,0              483,5                337,5
Silniční doprava       2 942,0          2 639,4              5 581,4               302,5
Ostatní dopr. služby      16,2              20,2                36,4                - 3,9




Ostatní služby (v mil. CZK)
Rok 2007               Příjmy           Výdaje              Celkem             Saldo
Cestovní ruch          3 468,3          2 356,2              5 824,5            1 112,1
Spoje                   315,1              252,3              567,4                62,8
Stavebnictví             19,6                5,5                25,1                14,1
Pojišťovací služby         5,8               12,2               18,0                - 6,4
Finanční služby          261,1              165,3             426,4                 95,8
Služby informatiky        46,7               25,9               72,6                20,8
Autorská práva a           5,2              109,9               16,7               - 104,7
licence
Obchodní služby          335,2              464,0              799,2              - 128,8
Nezařazeno              2 355,1           1 734,8             4089,9                620,3


      Jak vyplývá z výše uvedených tabulek, nejvýznamnějšími obory česko – italské obchodní
výměny v oblasti služeb je doprava a cestovní ruch. Významnými českými společnostmi,
podnikajícími v oblasti služeb, které mají v Itálii přímé zastoupení jsou například Inspekta (nyný


                                                                                                 Str. 39
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



součástí Bureau Veritas) a České aerolinie – ČSA. Kromě uvedených hlavních oborů služeb OEÚ
Řím zaznamenal zájem českých podnikatelů i o poskytování dalších druhů služeb v Itálii,
například v oblasti stavebnictví a různých druhů drobných provozoven. Dalšímu průniku českých
podnikatelů na italský trh v této oblasti by mohla napomoci například pokračující liberalizace
současné italské legislativy, která dosud dává nadměrnou pravomoc profesním svazům,
zvýhodňujícím své členy na úkor dalších zájemců a dále větší liberalizace poskytování licencí na
provozování služeb.


8. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PŘÍSTUPU ČESKÉHO ZBOŽÍ A SLUŽEB NA TRH
8.1. Distribuční a prodejní kanály

Analýza italských prodejních sítí a řetězců

       Hlavní italské prodejní řetězce provozují v současné době následující společnosti: Auchan,
Billa, Carrefour, Colmark, Conad, Coop, Crai, Despar, Esselunga, Gigante, Iper, Pam a
Rinascente. Za nejaktivnější v oblasti reklamy, marketingových a promočních akcí jsou
označovány společnosti Coop, Esselunga a Conad. V oblasti potravinářského („food“) i
nepotravinářského („non food“) zboží však v Itálii, oproti většině dalších zemí EU, mají dosud
významný podíl na trhu malé, nezávislé obchody. Relativně nedávného data je rovněž implantace
zahraničních obchodních řetězců v Itálii. Například významná francouzská společnost Carrefour,
v současnosti jeden z leaderů na italském trhu, zahájila svou činnost v Itálii v roce 1993, její
francouzská kolegyně, společnost Auchan působí na italském území od roku 1989.

        Největším italským distribučním řetězcem je Coop, který v roce 2006 kontroloval 17%
italského trhu a celosvětově se v kategorii distribučních řetězců umístnil na 51. místě. Za ním
následuje italská divize společnosti Carrefour, kontrolující v roce 2006 10,4% italského trhu,
(celosvětově se Carrefour umístil na 2. místě). Na 3. místě se umístily italské divize společností
Conad a Auchan, kontrolující každá 9,6% italského trhu (Auchan se celosvětově umístil na 15.
místě). Na 4. místě se umístil prodejní řetězec společnosti Esselunga, kontrolující 8,3% italského
trhu. Celkově kontrolovalo v roce 2006 v Itálii 5 nejvýznamnějších obchodních řetězců 55%
italského trhu, což je nižší podíl, než v dalších západoevropských členských zemích EU. Například
ve Francii představoval podíl 5 největších tamějších distributorů v loňském roce 90% národního
trhu, v Německu 76%, ve velké Británii 70%, a ve Španělsku 57%. Údaje za rok 2007 dosud
nejsou k dispozici.

       V roce 2006 dosáhl v Itálii celkový obrat prodeje potravinářského zboží (food) výše
105,7 miliard euro. Na této částce se moderní velkoplošné prodejny podílely 67,7% (na
supermarkety připadalo 40,4%, na hypermarkety 12,7%, na diskontní prodejny 5,7% a na další
formy velkokapacitních prodejen připadalo 8,9%). Tradiční menší prodejny se na celkovém obratu
potravinářského zboží podílely 22,1% a stánkový prodej a další formy prodeje celkem 10,2%.
V oblasti nepotravinářského (non food) zboží dosáhl celkový objem prodeje v Itálii za rok 2005
výše 106,7 miliard euro, z toho na moderní velkoplošné prodejny připadalo 33,1% (na
supermarkety a hypermarkety dohromady celkem 7,6%, na velkoplošné specializované prodejny
23,4% a na další formy velkokapacitního prodeje 2,3%).




                                                                                              Str. 40
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                 STI Itálie



         V posledních letech posilují svou přítomnost na italském trhu i diskontní prodejny.
Loňský výzkum společnosti pro průzkum trhu Iha Italia (německá skupina GfK) potvrzuje, že 40%
italských rodin nakupuje nejméně jednou za čtrnáct dní v obchodech, které nabízejí většinou
neznačkové výrobky, ale výrazně zlevněné. Hlavními hráči na trhu jsou řetězce EuroSpin, Lidl
Italia, LD market, Penny market, In´s mercato a Dico.

        Průměrná cena nákupu v diskontech činí 23,6 euro, což je o 20% méně vzhledem
k průměrné ceně nákupu v hypermarketu. Nicméně i velké společnosti vyrábějící značkové zboží
již projevují zájem o umístění svých výrobků v těchto obchodech; je zde tedy možné najít rovněž
výrobky značek Ferrero, Unilever, Perfetti, Plada, Nestlé, Barilla, Procter&Gamble, Coca Cola a
Masterfood.

        V posledních letech se i v Itálii prosazuje systém prodejen „cash and carry“ – „zaplať a
odvez“, které jsou založeny na prodeji ve velkém na živnostenský list. Dále se výrazně prosazují
rovněž diskontní prodejny, které na rozdíl od ostatních prodejen nabízejí limitovaný sortiment, ale
za výrazně výhodnější ceny. Podle údajů AC Nielsen vzrostl počet diskontních prodejen z 2334
v roce 1999 na 2748 v roce 2006. Mezi hlavní hráče italského trhu patří řetězec EuroSpin, který
má v Itálii 500 prodejních míst a podíl na trhu v tomto distribučním kanále 14,7%. Následuje Lidl
Italia, který má v Itálii čtyři distribuční sklady a podíl na trhu 12,4%. Na třetím místě je LD
market s více než 200 prodejními místy soustředěnými na severu Itálie a na Sardinii, s celkovou
prodejní plochou 96 tisíc m2, 1300 zaměstnanců, obratem 455 mil. euro a podílem na italském trhu
9,1%. Dalšími jsou Penny market (německá skupina Rewe) se 7,5%, In´s mercato (italská
skupina Pam) se 7,3% a Dico s 5,9% podílem na italském trhu. Podle AC Nielsen lze
charakterizovat situaci v distribuci jako atypickou s nízkou koncentrací a četnými překážkami pro
vznik nových prodejních míst.


8.2. Využívání místních zástupců, zaměstnávání cizinců a místních sil
VSTUP NA ITALSKÝ TRH
       České firmy, které mají zájem o prosazení svých nabídek na italském trhu, by měly
nejdříve provést kvalitní marketingový průzkum, zahrnující především vyhodnocení velikosti trhu
a analýzu limitujících podmínek uplatnění výrobků na trhu. Za tímto účelem se mohou obrátit
např.na agenturu na podporu obchodu CzechTrade při Ministerstvu průmyslu a obchodu, která
nabízí vypracování marketingových analýz a průběžně zpracovává aktuální informace získané
prostřednictvím obchodně-ekonomických úseků českých zastupitelských úřadů a sítí vlastních
zahraničních kanceláří.
       Vývozní firmy by měly provést předběžné cenové kalkulace a objektivní porovnání s
nabídkou konkurence. Pro Itálii je typický výskyt průmyslových zón, v rámci kterých se
koncentrují jednotlivá odvětví. Italský trh je v řadě oborů zcela zaplněn a nové produkty mají šanci
na uplatnění zpravidla tehdy, je-li při jejich prodeji nabízena nižší než obvyklá cena, nebo má-li
takový produkt výjimečné technické parametry. Rychlost a přesnost dodávky dle sjednaných
podmínek se předem předpokládá. Obvyklé ceny na italském trhu v řadě komodit si lze ověřit
např. milánská obchodní komora pravidelně vydává souhrnný materiál, který obsahuje
velkoobchodní cenové indikace pro vybrané druhy zboží.



                                                                                                Str. 41
 OEÚ ZÚ Řím                                                                              STI Itálie



       Pro prosazení výrobků je vhodné využít několika cest současně :
1.     kontaktovat potenciální partnery - odběratele či zástupce přímou cestou
       (výhodný je telefonický kontakt doplněný současně o písemnou nabídku)
2.     sledovat veletržní akce
       (jako návštěvník nebo vystavovatel. České firmy coby vystavovatelé často podceňují
       význam předchozí přípravy, neoslovují potenciální partnery, nebo zasílají příliš
       malý počet pozvánek)
3.     využít několika forem propagace např. prostřednictvím obchodních komor či
       odborného tisku
4.     využít kontaktů s institucemi podporujícími průmyslové obory (profesní asociace)
       nebo správní celky (provincie, regiony) - průmyslové svazy, asociace malého
       průmyslu ap.
5.     využít informačních zdrojů o poptávkách (milánská obchodní komora - Piazza Affari, aj.)


        Pokud jde o uzavírání obchodních kontraktů, z hlediska prevence případných budoucích
sporů je v zájmu obou partnerů uzavírat veškeré zakázky písemnou formou v originále (není
vhodné používat faxových kopií. Pro daný kontrakt jsou určující tzv. Všeobecné podmínky, na
nichž se obchodní partneři vzájemně dohodnou. Je vhodné je sepsat písemně (tato praxe je
obvyklá zejména u standardních komodit či služeb - podmínky se uvádí drobným písmem na zadní
stranu kontraktu). Na takto specifikované podmínky se lze v případě sporu odvolat.
        Na písemnou objednávku klienta, ve které se kromě předmětu plnění uvádí dodací
podmínka, dodací lhůta a jednotková cena (euro) je vhodné reagovat potvrzením (konfirmací) ze
strany dodavatele. Zahraniční odběratel následně svým podpisem a razítkem potvrdí souhlas s
navrhovanými podmínkami dodavatele. Uzavření kontraktu v duchu předem vzájemně
odsouhlasených všeobecných podmínek zlepšuje ovzduší důvěry mezi obchodními partnery a
vytváří prostor pro pružné řešení případných sporů.
       Častou formou spolupráce zahraničních a italských podniků jsou výrobní kooperace a
zakládání společných podniků a spolupráce na třetích trzích.
        Pro Itálii je charakteristické velké množství malých a středních průmyslových podniků, ve
vnitřním obchodě pak množství drobných, většinou rodinných podniků. Doporučuje se proto
organizovat prodej cestou výhradního generálního dovozce či generálního zástupce (distributora),
popřípadě založit vlastní prodejní organizaci. Pro hlubší pronikání na trh je účelné organizovat
prodej regionálně. Pro velké rozdíly ekonomického charakteru mezi úrovní severní a jižní části
země je taktické navazovat první obchodní kontakty, provádět průzkum trhu (zejména na
veletrzích) a vyhledávat regionální zástupce především na severu Itálie. Pro jih je žádoucí jiný
zástupce, a to z příslušné teritoriální části.
       Pro prodej se doporučuje založit vlastní obchodní podnik nebo využít výhradního dovozce
či výhradního zástupce. Volba však závisí zejména na povaze výrobků či služeb. Doporučuje se
navazovat obchodní kontakty, provádět průzkum trhu (zejména na veletrzích a výstavách) a
vyhledávat zástupce nejprve na severu země. Silné regionální cítění přitom znamená mít místní
regionální zástupce pro jednotlivé regiony.


                                                                                             Str. 42
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



       Pokud se zastupitelská smlouva uzavírá na dobu určitou, musí být písemná. Musí být také
zanesena do rejstříku obchodních zástupců u místně příslušné obchodní komory. Obchodní
zástupce může smlouvy jen zprostředkovat, takže zastoupený je potvrzuje. V tomto případě se
zástupce označuje jako hlavní "agent". Pokud má zástupce právo smlouvy přímo uzavírat, pak je
to "rappresentante" - v praxi se tak mohou označovat i zástupci, kteří nemají zmocnění uzavírat
smlouvy.
        Pokud není smlouva o zastoupení registrována, je neplatná a nezakládá povinnost platit
provizi. Zastupitelský vztah je regulován italským občanským zákoníkem, ale je také ovlivňován
ustanoveními vyplývajícími z kolektivních smluv mezi ústředními svazy obchodu a průmyslu a
svazem italských obchodních zástupců. Zastoupený se vystavuje také ustanovením italského
zákoníku práce a event. i placení italské daně z příjmů za prodeje, které provedl zástupce.
        Je-li v zastupitelské smlouvě sjednáno použití cizího práva nebo byla-li smlouva uzavřena
v zahraničí, pak neplatí italské materiální právo. Kolektivní smlouvy platí v případě zahraničních
firem zpravidla pouze tehdy, jestliže jejich respektování bylo výslovně sjednáno (nebo se mlčky
toleruje).
        Pro registraci zástupce do rejstříku jsou nezbytné pevně stanovené předpoklady, kromě
jiného průkaz občanské bezúhonnosti, osvědčení, že zástupce nebyl souzen pro činy proti veřejné
moci a veřejnému hospodářství, dále složení maturity, absolvování odborného kurzu či dvouletá
činnost jako obchodní cestující, pětiletá praxe v prodejním oddělení nebo ukončení studia
právnických či hospodářských věd na univerzitě. Tyto předpoklady platí i tehdy, kdy se
zastupitelskou činností zabývá právnická osoba. Do zastupitelských vztahů se postupně zavádějí
směrnice Evropského společenství (86/653 DHS). Pro výhradní dovozce neplatí speciální
předpisy, vztah je založen obsahem sjednané smlouvy.


8.3. Podmínky zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
       Společné podniky (joint ventures) nejsou v italském právním řádu ("Codice delle societá")
upraveny, závisí na individuální dohodě mezi obchodními partnery.


Platnými hlavními právními formami italských společností jsou:
Akciová společnost (S.p.A.)
- stanovy musí mít formu veřejného dokumentu a obsahovat předmět podnikání, výši upsaného a
zaplaceného základního jmění, jména a pravomoci statutárního, vrcholného a dozorčího orgánu,
atd.
- minimální základní jmění je 100.000 euro
- při založení musí být alespoň dva společníci
Společnost s ručením omezeným (s.r.l.)
- minimální základní jmění je 10.000 euro
- podmínky pro založení jsou obdobné jako u akciové společnosti, při založení musí být alespoň
dva společníci. Zvláštní formu s.r.l. tvoří společnosti s pouze jedním společníkem – Società



                                                                                              Str. 43
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



Unipersonale a Responsabilità Limitata, pro které platí některá odlišná ustanovení, například na
rozdíl od běžné s.r.l. musí být základní mění uhrazeno v plné výši již v okamžiku založení.
Veřejná obchodní společnost (s.n.c.)
- tvoří je většinou dva nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně celým
svým jměním
Komanditní společnost (S.a.s.)
- komplementáři ručí společně a nerozdílně, řídí a zastupují společnost, komanditisté ručí jen do
výše svého splaceného podílu
Komanditní společnost na akcie (S.a.p.A.)
- je kombinací komanditní a akciové společnosti
Podnik individuální, jednotlivce
- je velmi běžnou formou podnikání, jejíž náležitostí je zápis do obchodního rejstříku u obchodní
komory v místě působení.
       Filiálky mohou v Itálii existovat, aniž by bylo nutné zakládat samostatné právní jednotky.
Lze je financovat prostřednictvím běžného účtu mateřského podniku, který také jmenuje ředitele
a právního představitele filiálky.


8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu
        Prodej výrobků či služeb formou inzerce v denním, týdenním nebo měsíčním tisku,
specializovaných obchodních nebo technických časopisech je běžný. Inzerce zboží se provádí
i rozesíláním prospektů nebo vývěsem letáků ve veřejných dopravních prostředcích. Využít se dají
také některá veřejná prostranství pro billboardy nebo reklamní vysílání v rozhlase a televizi.
         Oblast sdělovacích prostředků je v Itálii velmi rozsáhlá a pestrá. Vedle mnoha periodik
s distribucí po celé zemi (např. ekonomický deník Il Sole 24 Ore, Corriere della Sera, Mesaggero,
La Stampa, La Repubblica) existují v Itálii stovky větších či menších lokálních tiskovin
a audiovizuálních stanic. V průměru si Italové kupují jeden celonárodní a jeden místní deník
denně. Sdělovací prostředky jsou v Itálii důležitým tvůrcem veřejného mínění. Na druhou stranu je
nezbytné upozornit na finanční tíži této formy reklamy, která není zanedbatelná.
         Velmi účinná je prezentace vlastní nabídky na veletrzích a výstavách, které jsou pořádány
v Itálii pravidelně a dá se zkonstatovat jejich vysoká návštěvnost.
        Nejběžnější a nejrychlejší způsob kontaktu se zákazníkem je bezprostřední spojení
telefonem nebo faxem. Doporučuje se provádět veškerou propagaci přímo v italském jazyce,
neboť ve středních a jižních regionech země jinak tak rozšířená angličtina není úplně pravidelnou
záležitostí.


8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
       Veškeré kupní smlouvy mezi českými a italskými podnikatelskými subjekty se doporučuje
uzavírat písemně pro co největší minimalizaci případných sporů. Jakékoliv závady zboží nebo
reklamace je odběratel povinen ohlásit prodejci do osmi dnů po jejich zjištění, a to písemně.


                                                                                              Str. 44
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



Reklamace se má uznat rovněž písemně. Nárok se promlčuje po uplynutí jednoho roku od předání
zboží.
       Náležitostí smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem by mělo být určení příslušného
soudu nebo arbitráže, který by řešil případné neshody mezi partnery. Veškeré spory při neurčení
této podmínky se řeší podle normativ Evropského společenství. Z důvodu obtížné vymahatelnosti
práva, způsobené dlouhými lhůtami soudních řízení v Itálii, doporučujeme řešení obchodních
sporů formou arbitráže.


8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
        Italský veřejný sektor se řídí předpisy o tendrech podle směrnic platných v Evropské Unii.
Italská pravidla týkající se nákupů vládních úřadů všeobecně souhlasí s pravidly GATT z roku
1981. Jsou však omezeny na projekty, v nichž má vláda hlavní zodpovědnost, jako např. doprava,
veřejně prospěšné podniky, stavby, spoje a obrana. Veřejné nákupy se pohybují na vládní i na
regionální úrovni, které mnohdy převyšují částku vládních nákupů. Tendry podle volné úvahy jsou
častější než veřejné. Rozhodujícími parametry pro účast na tendrech jsou: kvalita, technická
dokumentace, rozpočet a stanovení přesných termínů dodávek.
       Vyhlášení soutěže je veřejné. Všichni dodavatelé, kteří se přihlásili včas a byli shledáni
kompetentními, výkonnými a spolehlivými, mají možnost účastnit se omezeného nebo
dohovorového jednání. Úspěšní dodavatelé se zapisují do rejstříku. V každém případě musí
účastník tendru předložit potvrzení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým dokumentuje svoji
způsobilost a zároveň dokládá, že neexistuje překážka k práci v zahraničí.
       Zadavatel může požadovat o předložení dokladů o tom, že dodavatel:
       - je registrován v úředním rejstříku
       - má potřebné finanční prostředky a ekonomickou kapacitu
       - má potřebnou technickou kapacitu
      Dále mohou zadavatelé žádat o bankovní vyjádření, nebo o předložení obchodní bilance
nebo výkaz celkového obratu za poslední tři roky. Nabídky dodavatelů, kteří nejsou způsobilí či
kompetentní, jsou vyloučeny.
       Veřejné tendry jsou publikovány v úředních listech, novinách nebo technických
časopisech. Pozvání k tendrům se děje zasláním dopisů vybraným dodavatelům s podrobnostmi
soutěže. Nabídky do veřejných soutěží musí být podány v italském jazyce, jde-li o německý nebo
francouzský region, lze je podat i v těchto dvou dalších jazycích. Cena by měla být uvedena
v USD nebo EURO.
        Začátkem každého roku je publikováno nezávazné oznámení podle sektorů udávající
všechny kontrakty převyšující 750.000 ECU, v případě stavebních kontraktů plánované objemy
nad 5 milionů ECU. Každý tendr musí být publikován minimálně ve dvou denících, v italském
oficiálním věstníku Gazzetta Ufficiale a pokud výše jednotlivé investice překročí hodnotu 4
mil.euro, tak je publikována v Oficiálním věstníku EU. Počet zahraničních firem, které se s
úspěchem zúčastnily v Itálii veřejné soutěže, nedosahuje obvykle ani 1% z celkového počtu
účastníků.




                                                                                              Str. 45
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                   STI Itálie



       Největší firmou, která se zabývá sledováním vyhlašovaných tendrů v celostátním měřítku,
je TELEMAT Bassano, která vede aktualizované databáze nově vyhlašovaných tendrů a výsledků
výběrových řízení. Výrobci jednotlivých komponentů se tak mohou obrátit např. na vítěze tendru
na stavbu nemocnice, kterému mohou nabídnout své výrobky jako subdodavatelé. Webová stránka
Telemat: www.telemat.it


8.7. Problémy a rizika místního trhu
        Obecně se dá konstatovat, že žádné výrazné problémy a rizika místního trhu neexistují,
určité problémy technického rázu jsou zaznamenány v kapitole 11.4. Při dojednávání obchodních
kontraktů s italskými partnery se doporučuje zvláště dobře ošetřit platební podmínky a zvláště
u nových partnerů žádat záruky.
       U obchodních komor je možné získat výpis z rejstříku firem, který nabízí 2 druhy výpisů:
       - visura camerale (základní informace o firmě, podobně jako náš obchodní rejstřík)
       - servizio bilanci   (obsahuje informace finančního rázu).
       Velké rozdíly v obchodní etice jsou i mezi severem a jihem země.
        Věrohodné informace o italských obchodních partnerech lze nalézt například na
internetové adrese: www.cerved.it a prostřednictvím ZÚ.


8.7.1. Problematika ochrany duševního vlastnictví
      Lze konstatovat, že v oblasti ochrany duševního vlastnictví situace v Itálii odpovídá
běžným standardů zemí Evropské unie.


8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
       Nabídky se běžně uvádí v ceně ex-works, lze dohodnout i cenu fco italská hranice. Ceny
jsou uváděny převážně v EURO nebo v USD.
   -   platba předem (většinou u prvních dodávek, před získáním důvěry k
       obchodnímu partnerovi)
   -   platba proti dodání (u nahodilých transakcí, s nižší hodnotou)
   -   dokumentární akreditiv (u větších zakázek - finančně náročné)
   -   dodávka na fakturu - splatnost 60, 90, 120 dní (nejpoužívanější v národním měřítku, často
       krytá směnkami se směnečným ručitelem)


8.9. Významné veletrhy a výstavy v zemi

Seznam výstav a veletrhů v Itálii lze nalézt např. na následujících webových stránkách:
www.aefi.it                - webové stránky Asociace italských výstav a veletrhů
                            (Associazione Esposizioni e Fiere Italiane)
                           - přehled výstav a veletrhů v Itálii (7 jazykových mutací)


                                                                                                  Str. 46
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                STI Itálie




www.fieramilano.com        - webové stránky milánského výstaviště (Fiera Milano)
                           - přehled výstav a veletrhů v Miláně v angličtině a italštině

www.fieramilano.it/czech - přehled výstav a veletrhů v Miláně v češtině

       Podle statistiky publikované Asociací italských výstav a veletrhů (Associazione
Esposizioni e Fiere Italiane - AEFI) jsou největšími mezinárodně uznávanými veletrhy
v jednotlivých oborech (členění dle AEFI):

Obor:                 Oblečení a kožešiny
Název výstavy:        Pitti Immagine Uomo
Místo konání:         Florencie
Měsíc konání:         leden
Kontakt:              www.pittimmagine.com

Obor:                 Zemědělství, zootechnika, rybolov a související stroje
Název výstavy:        EIMA – Esposizione internazionale delle industrie di macchine per
l´agricoltura
Místo konání:         Boloňa
Měsíc konání:         listopad
Kontakt:              www.eima.it

Obor:                 Potraviny, nápoje a související technologie
Název výstavy:        VINITALY – Salone internazionale del vino e dei distillati
Místo konání:         Verona
Měsíc konání:         duben
Kontakt:              www.vinitaly.com

Obor:                 Životní prostředí, civilní ochrana a bezpečnost
Název výstavy:        Urbania Asphaltica
Místo konání:         Padova
Měsíc konání:         prosinec
Kontakt:              www.asphaltica.it, www.padovafiere.it

Obor:                 Umění, starožitnosti, filatelie a numismatika
Název výstavy:        MERCANTEINFIERA – Mostra internazionale del modernariato, antichità
e collezionismo
Místo konání:         Parma
Měsíc konání:         březen, září/říjen (koná se 2 x ročně)
Kontakt:              www.fiere.parma.it/MercantePri/imain.htm

Obor:                 Dárkové předměty, potřeby pro domácnost, galanterie, bižuterie
Název výstavy:        MACEF – Mostra internazionale articoli per la tavola, casalinghi e da regalo
                      – argenteria – oreficeria - orologeria
Místo konání:         Milán


                                                                                               Str. 47
 OEÚ ZÚ Řím                                                                          STI Itálie



Měsíc konání:    leden/únor, září (koná se 2 x ročně)
Kontakt:         www.fmi.it/macef

Obor:            Řemeslná výroba, subdodávky
Název výstavy:   AF – L´Artigiano in Fiera – Mostra mercato internazionale dell´artigianato
Místo konání:    Milán
Měsíc konání:    listopad/prosinec
Kontakt:         www.fiera-artigianato.com

Obor:            Lékařské a nemocniční vybavení a výrobky
Název výstavy:   COSMOFARMA EXHIBITION – Prodotti e servizi pr la salute, il
                 benessere e la bellezza in farmacia
Místo konání:    Boloňa
Měsíc konání:    duben/květen
Kontakt:         www.cosmofarma.com

Obor:            Obchodní, společenské a hotelové vybavení
Název výstavy:   HOST – Salone internazionale dell´ospitalità professionale
Místo konání:    Milán
Měsíc konání:    listopad (koná se jednou za dva roky v lichých letech)
Kontakt:         host.expocts.it

Obor:            Obuv, kožené zboží, kůže
Název výstavy:   LINEAPELLE – Preselezione italiana moda
Místo konání:    Boloňa
Měsíc konání:    květen, říjen (koná se 2 x ročně)
Kontakt:         www.lineapelle-fair.it

Obor:            Kinematografie, fotografie, optika
Název výstavy:   MIDO – Mostra internazionale di ottica, optometria e oftalmologia
Místo konání:    Milán
Měsíc konání:    květen
Kontakt:         www.mido.it

Obor:            Kosmetika, parfémy, výrobky z bylin
Název výstavy:   COSMOPROF – Salone internazionale della profumeria e della cosmesi
Místo konání:    Boloňa
Měsíc konání:    březen
Kontakt:         www.cosmoprof.it

Obor:            Stavebnictví a stavební plochy
Název výstavy:   SAIE – Salone Internazionale dell´Industrializzazione Edilizia
Místo konání:    Boloňa
Měsíc konání:    říjen
Kontakt:         www.saie.bolognafiere.it

Obor:            Vydavatelství, tisk a grafika


                                                                                         Str. 48
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                STI Itálie



Název výstavy:   Fiera internazionale del libro per ragazzi, Mostra internazionale degli
                 illustratori
Místo konání:     Boloňa
Měsíc konání:     duben
Kontakt:          www.bookfair.bolognafiere.it

Obor:            Elektronika, elektrotechnika, informatika a kancelářské vybavení
Název výstavy:   INTEL – Mostra internazionale elettrotecnica ed elettronica
Místo konání:    Milán
Měsíc konání:    květen
Kontakt:         www.intelshow.com

Obor:            Pěstování květin a školek
Název výstavy:   MIFLOR – FLORMART – Salone internazionale florovivaismo
Místo konání:    Padova
Měsíc konání:    únor, září (koná se 2 x ročně)
Kontakt:         www.flormart.it

Obor:            Obráběcí stroje, strojní zařízení a technologie
Název výstavy:   EMO MILANO
Místo konání:    Milán
Měsíc konání:    říjen
Kontakt:         www.emo-milan.com

Obor:            Minerály, uhlovodíky, chemie a související zařízení a nástroje
Název výstavy:   CARRARA MARMOTEC
Místo konání:    Marina di Carrara
Měsíc konání:    červen
Kontakt:         www.carraramarmotec.com

Obor:            Nábytek a vybavení domácností a kanceláří
Název výstavy:   Salone internazionale del mobile
Místo konání:    Milán
Měsíc konání:    duben
Kontakt:         www.cosmit.it

Obor:            Námořnictví a loďařství
Název výstavy:   SALONE NAUTICO INTERNAZIONALE
Místo konání:    Janov
Měsíc konání:    říjen
Kontakt:         www.fiera.ge.it/salone_nautico

Obor:            Zlatnictví, hodinářství, klenotnictví, gemologie
Název výstavy:   VICENZAORO – Mostra internazionale della oreficeria, gioielleria,
                 argenteria ed orologeria
Místo konání:    Vicenza
Měsíc konání:    leden, červen (koná se 2 x ročně)


                                                                                               Str. 49
 OEÚ ZÚ Řím                                                                             STI Itálie



Kontakt:               www.vicenzaoro1.it, www.vicenzaoro2.it

Obor:                  Sport, volný čas a hry
Název výstavy:         EXPOLEVANTE – Fiera internazionale per il tempo libero, sport, turismo e
vacanze
Místo konání:          Bari
Měsíc konání:          březen
Kontakt:               www.fieradellevante.it

Obor:                  Látky pro oděvnictví a dekorace, přediva, galantérie
Název výstavy:         Pitti Immagine Filati
Místo konání:          Florencie
Měsíc konání:          červenec
Kontakt:               www.pittimmagine.com

Obor:                  Turistika a kempování
Název výstavy:         BIT – Borsa internazionale del turismo
Místo konání:          Milán
Měsíc konání:          únor
Kontakt:               www.expocts.it/bit

Obor:                  Vozidla, doprava a související vybavení
Název výstavy:         ESPOSIZIONE INTERNAZIONALE DEL CICLO E MOTOCICLO
Místo konání:          Milán
Měsíc konání:          září
Kontakt:               www.eicma.it


Internetové adresy některých italských výstavišť:

Milán:                 www.fieramilano.it
Boloňa:                www.bolognafiere.it
Torino:                www.lingottofiere.it
Verona:                www.veronafiere.it
Florencie:             www.firenze-expo.it
Rimini:                www.fierarimini.it
Parma:                 www.fiere.parma.it
Padova:                www.padovafiere.it
Janov:                 www.fiera.ge.it
Vicenza:               www.vicenzafiera.it
Bari:                  www.fieradellevante.it

Přehled veletržních správ v Itálii lze nalézt na http://www.fiereitalia.com

Milánskou veletržní správu pro ČR zastupuje:
Sisters Italia srl
Via Ruggero di Lauria 12B


                                                                                            Str. 50
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



20149 Milano
Tel.: +39 02 341248
Fax: +39 02 315677
e-mail: sistersitalia@iol.it
http://users.iol.it/sistersitalia

Riminskou veletržní správu v ČR zastupuje:
ICS
Wolkerova 9
160 00 Praha 6
tel.: 224 312 163
fax: 224 312 164
e-mail: info@ics-prague.cz
http://www.ics-prague.cz

Veronská ani Boloňská veletržní správa v současné době nemají žádné zastoupení v ČR.

BVV a.s. v Itálii zastupuje:
Honegger Gaspare srl
Via F. Carlini 1
20146 Milano
tel. +39 02 4779141
fax +39 02 48953748
e-mail: honegger@tradefair.it


Oficiální účasti ČR na veletrzích v Itálii v roce 2008 (Ministerstvo průmyslu a obchodu)

- aktuální informace o oficiálních účastech ČR na výstavách a veletrzích v zahraničí lze nalézt na
http://www.mpo.cz (sekce Veletrhy a výstavy 2008 – http://www.mpo.cz/dokument18756.html
       Čeští exportéři se pod patronací MPO zúčastní formou oficiální společné expozice
Mezinárodního veletrhu nábytku a designu - SIM, konaného ve dnech 16.-21.4.2008
v Miláně a Mezinárodního veletrhu dřevoobráběcích strojů – XYLEXPO, konaného ve
dnech 27.-31.5. 2008 v Miláně. Zahraniční kancelář CzechTrade se sídlem v Milanu
realizovala ve dnech 23.-26.února 2008 společnou expozici českých pivovarů na
mezinárodním veletrhu Pianeta Birra, konaném v Rimini.


9. INVESTIČNÍ KLIMA
9.1. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu
       Italská vládní politika je v otázce zahraničních investic otevřená a vstřícná, ve většině
případů se zahraniční investor nesetká se závažnými překážkami při investování v zemi, i když se
musí často potýkat s mnoha byrokratickými průtahy a požadavky. Stoprocentní kontrola
společnosti zahraničním kapitálem je v Itálii povolena.



                                                                                              Str. 51
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                STI Itálie



       Některé restrikce přesto existují. Antitrustový zákon z roku 1990 např. dává vládě právo
revidovat fúze a nákupy akcií překračující hodnotu 30 mil.USD při přímém nákupu a 300 mil.USD
převedených v rámci fúzujících subjektů. Vláda má právo zablokovat fúze se zahraničními
společnostmi z důvodu "výsostného zájmu národního hospodářství" nebo v případě, že v zemi
investora jsou uplatňovány diskriminační kritéria vůči italským firmám.
       Existuje několik průmyslových sektorů, které jsou buď velmi přísně regulovány, nebo
přímo uzavřeny zahraničním investorům.
      Patří sem : domácí letecká přeprava, letecký průmysl, železnice, produkce tabákových
výrobků.
       Mimo tyto obory neexistuje zvláštní kontrola nebo zákazy uplatňované výhradně na
zahraniční investice. Zvláštní přístup je uplatňován u státem podporovaného filmového průmyslu,
dále u společností provádějících finanční servis (např. pojišťovny) a u bank, speciálně potom
z nečlenských zemí EU.
        Italská vláda kontroluje několik dříve monopolních odvětví - paliva, železnice a tabákový
průmysl - její vliv v těchto odvětvích však s pokračováním privatizačního procesu postupně opadá.
Kromě již zmíněných bank a pojišťoven je ze strany italského státu limitován vstup zahraničního
kapitálu také v oboru lodní dopravy.
       Průmyslové projekty podléhají složitému procesu schvalování, vydávání povolení je
komplikováno italským mnohovrstevným byrokratickým systémem. Zahraniční investoři jsou
podrobeni detailním a dlouhým procedurám přezkoumání, které samy o sobě mohou být chápány
jako určitá překážka pro vstup zahraničních investic.
       Státní podpora zahraničním investicím, např. formou daňových úlev, je směrována nikoliv
na podporu určitých prioritních odvětví, ale především na podporu rozvoje ekonomicky zaostalých
regionů. Ve většině případů se jedná o oblasti italského jihu.
Vyvlastnění majetku a vyrovnání
        Podle článku 42 italské ústavy může být soukromý majetek vyvlastněn ve "veřejném
zájmu" s tím, že je garantováno vyrovnání. Podle vyjádření italského Ústavního soudu takovéto
vyrovnání nesmí být "pouze symbolické", ale musí adekvátně kompenzovat legitimnímu
vlastníkovi veškeré škody. Tato ústavní garance se už nevztahuje na eventuální nájemce
nemovitostí v okamžiku vyvlastnění. Ústava dále připouští znárodnění podniků působících
výhradně v oblasti veřejných služeb, energetice a ostatních monopolních odvětvích, na kterých je
bezprostředně závislé národní hospodářství.

Italský systém státní podpory zahraničních investic včetně investičních pobídek

       InvestInItaly

       InvestInItaly je státní organizací pro podporu zahraničních investic v Itálii, která vznikla
na základě dohody mezi organizacemi Sviluppo Italia, Státní agenturou pro rozvoj podniků a
prezentaci investičních pobídek, a ICE – Státní italský úřad pro zahraniční obchod, vládní
agenturou, která podporuje internacionalizaci italských podniků.
       InvestInItaly je jediným referentem na italském území nejen pro nové investory, ale i pro
ty stávající, jejímž účelem je napomoci v každé fázi investičního procesu: od zjištění vhodného


                                                                                               Str. 52
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                 STI Itálie



umístění až po účinnou pomoc při zahájení činnosti; od pomoci při jednáních s představiteli
veřejné správy až po obdržení příslušných výhod a po dodávku služeb after care.
       InvestInItaly sídlí v Římě a působí prostřednictvím sítě zahraničních a regionálních
zastoupení, která investorovi může nabídnout kompletní servis poradenských služeb dle jeho
požadavků, včetně:
      9 informačních přepážek agentury ICE v zahraničí
      17 regionálních společností Sviluppo Italia
      Investor Scouting Network (síť vybraných partnerů, jejichž úkolem je poskytovat
       bezprostřední pomoc investorům a podpořit možnosti nového businessu).
        InvestInItaly prezentuje na svých internetových stránkách následující prioritní obory pro
příliv zahraničních investic do Itálie:
              -   letecká doprava
              -   výroba komponent pro automobilový průmysl
              -   chemický průmysl
              -   potravinářský průmysl
              -   výpočetní technika
              -   zdravotnictví a biotechnologie
              -   logistika
              -   nanotechnologie
              -   turistický ruch

    S ohledem na limity, stanovené EU, InvestInItaly poskytuje investorům nenávratné
příspěvky (až do 40%), zvýhodněné půjčky (až do 30%) a zakupuje podíly rizikového kapitálu
(až do 49%) společností se sídlem v určitých průmyslových oblastech země, určených vládou.

    Státní zákony na podporu investic předpokládají odlišné typologie podpor, určených
k podpoře přílivu investic do země:
     vytváření nových výrobních jednotek a posílení stávajících (Zákon 488/1992);
     investice k oživení průmyslových oblastí (Zákon 181/89);
     místní rozvoj (Smlouva o umístění);
     podpora využití vlastního zapojení a podnikání (Dekret 185/00);
     podnikatelská činnost žen (Zákon 215/92);
     technologický výzkum a inovace (Zákon 140/1997 a PIA Inovace);
     rozvoj zemědělského a potravinářského průmyslu (Zákon 266/97);
     nové investice a nová pracovní místa (Zákon 388/00, čl. 7,8).

   Ostatní možnosti financování nabízejí národní programy v rámci EU; operativní regionální
programy (POR) a Jednotný dokument plánování (DOCUP). Jedná se o programy, které upřesňují
přednosti investic v oblasti technologického výzkumu a inovací, vzdělávání a rozvoje místní
podnikatelské činnosti a ekonomických aktivit.




                                                                                                Str. 53
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                STI Itálie



9.2. Přímé zahraniční investice

9.2.1. Zahraniční investice v Itálii

        Itálie se již řadu let potýká s relativně nízkým objemem přílivu přímých zahraničních
investic. Celkově se zahraniční investice podílely v roce 2006 na tvorbě italského HDP 0,9% (údaj
za rok 2007 zatím není k dispozici), jejich příliv do země je však z regionálního hlediska rozdělen
krajně nerovnoměrně. Největšímu zájmu zahraničních investorů se těší průmyslový Sever země,
především region Lombardie. Zahraniční investoři mají daleko menší zájem o jižní regiony země,
které jsou ve srovnání se Severem ekonomicky méně rozvinuté a je zde i vysoká nezaměstnanost.
Dalším problémem italského Jihu je i vyšší zločinnost a korupce, což přispívá ke zhoršení
investičního klimatu. V některých případech lze však zaznamenat i významnější zahraniční
investice proudící do jižních italských regionů, kde investoři využívají vyšších investičních
pobídek ze strany italských státních institucí (preferenční program s cílem zvýšit zájem
zahraničních investorů o podnikání na italském Jihu a v ostrovních oblastech země). Zahraniční
investoři mají na italském Jihu zájem především o oblasti v okolí větších měst s univerzitami, kde
lze nalézt potřebné infrastruktury a kde je, díky vysoké nezaměstnanosti, dostatečná nabídka jinak
poměrně nemobilních pracovních sil s potřebnou kvalifikací.

       Největšími zahraničními investory v Itálii byly v posledních letech podnikatelé
z následujících zemí (pořadí podle velikosti objemu investic): Švýcarsko, Rakousko, Francie,
USA, Velká Británie, Nizozemí a SRN.

Objem přílivu přímých zahraničních investic (FDI) do Itálie (mil USD)
Údaje za rok 2007 dosud nejsou k dispozici
Rok                2001       2002       2003   2004       2005       2006
Objem přílivu      14 873     14 558     16 430 16 824     20 000     16 600
FDI

         Ačkoliv dle statistik OECD byly průměrné roční toky přímých zahraničních investic do
Itálie v posledních letech vyšší, než například v řadě dalších členských zemí Evropské unie včetně
Spolkové republiky Německo, při podrobnější analýze zjistíme, že Itálie ve skutečnosti v poslední
době významným způsobem ztrácí svou atraktivitu pro zahraniční investory. Při posuzování
přílivu zahraničních investic do Itálie je navíc potřebné vzít do úvahy i skutečnost, že italská
ekonomika je založena především na malých a středních podnicích a v Itálii se vyskytuje, ve
srovnání s ostatními průmyslově rozvinutými zeměmi, jen omezené množství velkých
průmyslových společností (například Finmeccanica a Fiat S.p.A.). Novými zahraničními investory
v Itálii se v poslední době stávají společnosti z Ruska (firma Severstal) z Čínské lidové republiky
(firma Qianjiang) a z Indie (firma Videcon).

       Na italském území v současné době podniká přibližně 1 000 velkých nadnárodních
společností. Řada z nich však v nedávné době z důvodu nedostatečné atraktivnosti
podnikatelského prostředí v zemi zanechala svých podnikatelských aktivit v Itálii. Jedná se


                                                                                               Str. 54
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                STI Itálie



například o společnosti činné v oblasti elektroniky – Ericsson, Siemens a Flextronics, o společnost
Getronics, podnikající v oblasti výpočetní techniky, o společnost Ferrania, podnikající v oblasti
fotografického průmyslu a dále Itálii opustila i francouzská společnost Alsthom a americké
společnosti Exide (výroba komponent pro automobilový průmysl) a 3M. Zatím jako poslední Itálii
opouští americká společnost Dow Chemical, jejíž vedení nedávno oznámilo rozhodnutí uzavřít
závod v Porto Maghera. O zastavení podnikatelských aktivit v Itálii vážně uvažovalo například i
vedení společností Thissen Krupp (závod v Terni) a Embracol (brazilská nadnárodní firma,
provozující závod v Turíně). Italským úřadům se jednáním na státní i regionální úrovni podařilo
změnit rozhodnutí vedení uvedených dvou společností o přemístění výroby mimo italské území.
Místním orgánům regionu Friuli Venezia Giulia se rovněž podařilo změnit rozhodnutí společnosti
Electrolux o přemístění výroby nového typu pračky do některého ze států východní Evropy.

 Nedostatečný příliv zahraničních investic do Itálie má řadu příčin:

1) Vysoké zdanění podnikatelských aktivit v Itálii na celostátní i regionální úrovni
        Ačkoliv předchozí středopravicová italská vláda premiéra Berlusconiho uskutečnila řadu
reforem s cílem snížit daňové zatížení domácích i zahraničních podnikatelů v Itálii, stávající
italský daňový systém představuje stále do značné míry brzdu rozvoje ekonomické výkonnosti
země a přílivu zahraničních investic. Italské daňové zatížení výrazně překračuje průměr v zemích
EU jako celku i ve státech eurozóny. Vzhledem k často nedostatečné transparentnosti a účinnosti
výběru daní v Itálii, umožňující ve velké míře daňové úniky a dále i k relativně vysokému podílu
práce načerno jsou v Itálii podnikatelé, platící řádně daně, ekonomicky znevýhodněni ve srovnání
s některými konkurenty, praktikujícími různé formy daňových úniků, či nelegálního zaměstnávání.

2) Nedostatečné investice do vědy a výzkumu
       Itálie se již dlouhou dobu potýká s nedostatečnou úrovní vědy a výzkumu na svém území.
Ačkoliv italští vědci v minulosti učinili řadu významným objevů a stali se i laureáty Nobelovy
ceny v řadě oborů, Itálie již delší dobu investuje, ve srovnání s dalšími členskými státy EU,
výrazně nižší objemy investic do základního i aplikovaného výzkumu (přibližně polovinu ve
srovnání s průměrem EU). K současné obecně nedostatečné úrovni italské vědy přispívá i malý
počet velkých průmyslových společností, protože malé a střední podniky si nemohou dovolit
investovat větší částky do aplikovaného výzkumu.

3) Nedostatečná úroveň italského školství
        Italské školství se potýká s řadou problémů a Itálie se obecně vyznačuje, ve srovnání
s ostatními členskými zeměmi EU obecně nižší úrovní vzdělanosti. Nedostatky přetrvávají i
v italském odborném a učňovském školství. I zde však nelze opomíjet často propastné rozdíly
mezi Severem a Jihem země. Ačkoliv na italském území existuje řada špičkových vysokých škol a
univerzit (univerzita v Bologni je dokonce považována za vůbec nejstarší univerzitu západního
typu), na kterých studuje i velké množství zahraničních studentů a i na italském Jihu existuje řada
více či méně kvalitních univerzit, Italové mají obecně, ve srovnání se zbytkem EU, nižší
kvalifikaci. Neuspokojivé je i složení studijních oborů, které nedostatečně reaguje na potřeby
italského pracovního trhu.


                                                                                               Str. 55
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



4) Nadměrná rigidita italského pracovního trhu
        Itálie se sice v celostátním měřítku vyznačuje relativně příznivou výší nezaměstnanosti,
odpovídající průměru zemí EU, i zde však existují rozdíly mezi Severem a Jihem země. Kromě již
zmíněné nedostatečné kvalifikace Italů mají na příliv zahraničních investic do země negativní vliv
i stávající pracovněprávní předpisy, poskytující italským zaměstnancům nadměrnou ochranu a
neumožňující jejich dostatečnou mobilitu. Tím je bržděno vytváření nových stálých pracovních
míst a italští zaměstnavatelé (domácí i zahraniční) mají obavy z přijímání nových zaměstnanců do
stálého pracovního poměru. Itálie se dále vyznačuje v evropském kontextu zcela mimořádným
podílem zaměstnanců státního sektoru – v současné době 20%. Za dlouhodobě neudržitelný je
označován i současný nadměrně štědrý italský důchodový systém.

5) Nedostatečná výkonnost pracovních sil a vysoké mzdové náklady
       S již zmíněnými problémy rigidity trhu práce a nedostatečné kvalifikace italských
zaměstnanců souvisí i problém obecně nedostatečné výkonnosti italských podniků a relativně
vysoké mzdové náklady (v porovnání s produktivitou práce).

6) Vysoké ceny energií
       Itálie se v evropském kontextu vyznačuje vysokými cenami energií. K nim kromě
přírodních podmínek země přispívá i skutečnost, že Itálie se koncem 80. let na základě referenda
vzdala provozování jaderných elektráren na svém území.

7) Dopravní infrastruktury
        Na Itálii jsou z důvodu profilu jejího území kladeny značné nároky na rozvoj dopravních
komunikací a dalších infrastruktur, souvisejících s provozováním všech druhů dopravy. Ačkoliv
italské společnosti, podnikající v této oblasti disponují v řadě případů vysokou úrovní know how,
která jim umožňuje i účast na významných zahraničních projektech, stav italských dopravních sítí
nemá vždy potřebnou úroveň a v některých oblastech se vyznačuje zastaralostí a nedostatečnou
výkonností.

8) Nadměrná státní regulace italské ekonomiky
        Ačkoliv současná i předchozí italská vláda provedly některá opatření s cílem liberalizovat
italskou ekonomiku a snížit vliv profesních svazů, které si v některých odvětvích udržovaly
monopolní postavení, Itálie se ve srovnání s dalšími zeměmi EU stále vyznačuje nadměrnými
zásahy státu do ekonomiky. Další liberalizaci by byla nutná například v energetice, v distribuci
vody a rozvodu elektrické energie aj.

9) Velká administrativní zátěž italských podnikatelů
       I přes některé poklusy o zlepšení se Itálie dosud vyznačuje, ve srovnání s dalšími zeměmi
EU, vyšší úrovní administrativní zátěže podnikatelů. Tato situace je spojenou nádobou již zmíněné
přezaměstnanosti italského státního sektoru.

       K výše uvedeným údajům o nízkém přílivu zahraničních investic do Itálie je nutné



                                                                                              Str. 56
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



přistupovat s vědomím vysoké heterogenity úrovně podnikatelského prostředí, kvalifikace
pracovních sil a kvality infrastruktur v jednotlivých italských regionech. Zatímco již zmíněný
celostátní podíl zahraničních investic na HDP Itálie činí 0,9%, v ekonomicky nejúspěšnější
Lombardii se přímé zahraniční investice v letech 2000-2004 podílely na tvorbě regionálního HDP
3,32% a v Piemontu 1,63%. Obecné příčiny nedostatečného přílivu zahraničních investic do Itálie
svědčí o dlouholetých chronických problémech země v ekonomické oblasti, které zatím
nedokázala účinně vyřešit žádná z dosavadních italských vlád a nelze to očekávat ani od současné
středolevicové vlády premiéra Prodiho.

9.2.2. Italské investice v zahraničí
       Hlavním sektorem, do kterého směřují italské investice do zahraniční je průmysl, následuje
skupina energetika, plynárenství, distribuce vody a stavebnictví. Italské zahraniční PZI jsou
motivovány především levnějšími mzdovými náklady v zahraničí. V roce 2006 jevili italští
investoři prioritní zájem o investice na Slovensku, na Ukrajině a v zemích JV Evropy.
Z mimoevropských teritorií se prioritnímu zájmu italských investorů těšila Čína a Indie. Celkový
objem italských investic (FDI) do zahraničí činil za rok 2006 42,1 mld. USD. Údaje za rok 2007
dosud nejsou k dispozici.

9.3. Investice ČR - Itálie

9.3.1. České investice v Itálii
      Přímé české investice v Itálii dosahovaly k 31.12.2006 dle statistických údajů ČNB,
hodnoty 14,9 mil. USD (15,8 mil.euro). Převážná část investic je umístěna v oblasti služeb,
zejména obchodu a oborech souvisejících s cestovním ruchem.

9.3.2. Italské investice v ČR
       K 31.12.2006 činil objem přímých italských investic v ČR 687,8 mil.USD, což
představuje 0,84% podíl na celkové výši přímých zahraničních investic. Itálie se tedy nachází na
10. místě mezi zahraničními investory v ČR. Údaje za rok 2007 zatím nejsou k dispozici.
       V roce 2005 přišly z Itálie do ČR PZI ve výši 29.074,4 tis. USD, což představuje 0,26%
celkového přílivu PZI do ČR za rok 2005. V roce 2006 naopak ČR zaznamenala odliv
italských investic z ČR ve výši -176.529,9 tis. USD. V prvním pololetí roku 2007 došlo
k odlivu italských investic z ČR ve výši – 123 000,0 tis. Euro (předběžný údaj v euro dle
italských zdrojů – ICE).
      Dosavadní umístění italských investic v ČR stále ještě neodpovídá významu a
ekonomickému potenciálu země jako je Itálie a tradiční úrovni vzájemné hospodářské spolupráce.
        Příčinou nízkých italských investic v ČR může být i struktura italské ekonomiky
s převažujícím počtem menších a středních podniků, které jsou schopny pouze rozsahem menších
investic, a proto nemohou ani využít české investiční pobídky. V Itálii existuje na cca 4.000.000
firem, přičemž takřka polovina z nich zaměstnává 1 – 9 pracovníků. Další příčinou je i to, že řada
italských firem uskutečňuje své investice prostřednictvím svých zahraničních poboček, což do jisté
míry zkresluje výslednou výši investic. Italská strana kritizuje i údajnou menší průhlednost
výběrových řízení (například společnost Autostrade, která v roce 2005 neuspěla ve výběrovém


                                                                                              Str. 57
 OEÚ ZÚ Řím                                                                            STI Itálie



řízení na dodávku systému na výběr elektronického mýtného). Nejvyšší podíl italských investic v
ČR připadá na bankovní sektor, petrochemický sektor, telekomunikace a výrobu automobilových
dílů.

Významní italští investoři v České republice:

        UniCredit (bankovní dům), který v závěru roku 2002 koupil od německé Bankgesellschaft
Berlín 85% podíl v Živnostenské bance (za 174 mil. euro).
        STET International (telekomunikační společnost, společně s Deutsche Telekom Mobil,
celková investice 183 mil. USD do telekomunikací - Radiomobil - mobilní telefony - 12% podíl
v rámci konsorcia T-Mobil).
        AGIP – dceřiná společnost holdingu ENI (společně s firmami Royal Dutch Shell a
Conoco jako International Oil Consorcium, celková investice 629 mil. USD) do petrochemického
průmyslu (rafinérie). V České republice AGIP provozuje 122 čerpacích stanic pohonných hmot
(stav v roce 2007).
        SIAD v České republice provozuje od roku 1993 závody na výrobu stlačených plynů a
příslušenství (sídla v Braňanech, Rajhradicích a v Praze).


Další investice v ČR
AVIRUNION                          (75 % italský AVIR)                - obalové sklo
TCC Marconi Ltd.                   (40 % Marconi SpA, 60 % Tesla)     - telekomunikace
Karlovarské Minerální Vody a.s.    (95 % REC Holding)                 - min.vody Mattoni
Železárny Hrádek a.s.              (60 % Monte Ferro, SpA)            - výtahové konstrukce
Nová Mosilana a.s.                 (90 % Marzotto)                    - vlna
Karosa a.s.                        (90% IVECO-IRISBUS)                - autobusy
Candy ČR s.r.o.                    (100% Candy Elettrodomestici)      - pračky
Praga Hrádek nad Nisou             (100% Vettorello)                  - automobil. díly
TCC Marconi Ltd.                   (Marconi, S.p.A.)                  - telekomunikace
Šroubárna Turnov, a.s.             (Velm S.p.A.)                      - železářství
Colbachini                         (IVG Colbachini Krnov)             - strojírenství
Beghelli                           (Elplast)                          - osvětlení


       K nejnovějším investicím patří investice italské firmy Candy v Podbořanech na Žatecku do
výroby elektrotechniky, společnosti Hayes Lemmerz                                      Ostravě,
společnosti Radici do textilní výroby v Lounech, ITS Ceramiche do výroby stavebních hmot
v Ústí nad Labem a společnosti Vettorrello do výroby automobilových dílů v podniku Praga
Hrádek nad Nisou. V roce 2007 významně posílil pojišťovací holding Generali svou přítomnost na
českém trhu kapitálovým vstupem do společností PPF a Česká pojišťovna. Společnost ENI posílila
svůj podíl v akciové společnosti Česká rafinérská.




                                                                                           Str. 58
 OEÚ ZÚ Řím                                                                                    STI Itálie



Seznam italských firem, kterým byly v ČR přiznány investiční pobídky

Společnost                  Okres                  Výše investice (mil. Počet        nových     prac.
                                                   USD)                 Míst
Hayes Lemmerz Alukola       Ostrava                26, 00               227
s.r.o.
BSK Přestanou               Ústí n.L.              15,50                     100
Conta s.r.o.                Louny                  38,618                    197
Nová Mosilana a.s.          Brno                   10,132                    273
Vitrablok a.s.              Teplice                4,737                     11
Meyster CZ,s.r.o.           Strakonice             9,609                     80
Trafil Czech s.r.o.         Louny                  6,070                     60
IVG Colbachini CZ s.r.o.    Bruntál                10,081                    69


9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové programy
        Investice do infrastruktury jsou jednou z priorit současné italské vlády. Ta počítá s realizací
desetiletého plánu obnovy infrastruktury a investicemi ve výši 132 mld. euro. Tato částka bude
rozdělena mezi stavbu železnic, silnic a dálnic, městské dopravy, přístavů a letišť. Investice do
infrastruktury byly v posledních 10 letech poddimenzované, což se negativním způsobem
projevuje na snižování konkurenční schopnosti italského zboží na mezinárodních trzích.
        Pokud jde o další postup privatizace, v současné době probíhá privatizace státního podílu
v letecké letecké společnosti Alitalia a do budoucna je možné očekávat privatizaci veřejnoprávní
televize RAI.
9.5. Rizika investování v teritoriu
       Rizika investování v Itálii odpovídají běžným standardům v členských zemích EU.


10. Očekávaný vývoj – rekapitulace
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země.
       Italská ekonomika postupně překonává dosavadní dlouholetou stagnaci má tendenci
vykazovat známky oživení.
         V rámci italského území rovněž již tradičně existují významné regionální rozdíly v
ekonomické úrovni, především mezi průmyslovým Severem na jedné straně a Středem + Jihem na
straně druhé. V této souvislosti přetrvává profesní migrace Italů z jižních regionů na Sever, která
sice může do jisté míry zmírnit problém nezaměstnanosti na Jihu, na druhé straně však může jižní
italské regiony dlouhodobě oslabit odlivem části nejlépe kvalifikovaných skupin obyvatel.
Ekonomické rozdíly mezi Severem a Jihem se následně významně odrážejí i na italské politické
scéně. Ozdravení veřejných rozpočtů by mělo ve střednědobém horizontu garantovat mimo jiné
přijetí penzijní reformy.

10.2. Trendy, přijetí nových zákonů, daňových systémů.
       Pro rok 2008 předpokládá Institut ekonomického výzkumu a analýz (Istituto di Studi e
Analisi Economica – ISAE) a výzkumné středisko italského Svazu průmyslníků - Confindustria


                                                                                                   Str. 59
 OEÚ ZÚ Řím                                                                              STI Itálie



následující hodnoty ekonomického vývoje Itálie:
Růst HDP:                                                   1,4 %
Inflace:                                                     2%
Nezaměstnanost:                                              5,8 %
Veřejný deficit (poměr schodku veřejných financí k HDP):     2,0 %
Nárůst spotřebitelského indexu domácností:                 + 2,0 %
Dovoz zboží a služeb:                                      + 4,6 %
Vývoz zboží a služeb:                                      + 4,4 %

       Italský parlament schválil dne 2. srpna 2006 návrhy zákonů o větší liberalizaci výkonu
svobodných povolání a některých služeb, předložený koncem června letošního roku na návrh
ministra pro ekonomický rozvoj Pierluigi Bersaniho (takzvaný „Bersaniho balíček“). Liberalizace
výkonu některých svobodných povolání vyvolala v průběhu července intenzivní protesty
některých profesních skupin, kterých se týkala, především taxikářů a lékárníků.

Liberalizační Bersaniho reforma se dotkla následujících oblastí služeb:

         Taxislužba – rozšíření pravomocí místních samospráv ohledně poskytování licencí a
možnosti nasazení dalších řidičů mimo držitele běžných licencí, v případě potřeby posílení, či
poskytnutí licencí s dočasnou platností, možnost stanovení pevných tarifů na některých trasách
(například z letiště do středu města), možnost kumulace několika licencí na provozování
taxislužby a rozšíření možnosti výpomoci ze strany rodinných příslušníků.
         Lékárny – rozšíření možnosti prodeje léků mimo lékárny, například v síti supermarketů a
dalších obchodů (s výjimkou prodejen potravin). Nesmí se však jednat o léky, prodávané pouze na
lékařský předpis a příslušné prodejny musejí disponovat zaměstnancem s vysokoškolským
vzděláním v oblasti farmacie.
         Svobodná povolání – uvolnění minimálních sazeb, daných současnými tarify a zvýšení
možnosti reklamy.
         Pojišťovací služby – uvolnění možnosti prodeje pojistek obchodními zástupci, kteří budou
prodávat i další služby a další opatření s cílem zkrácení doby čekání na pojistné plnění.
         Výroba chleba – zjednodušení vydávání povolení pro pečení chleba a zrušení dosavadních
množstevních omezení.
         Notáři – zrušení povinnosti realizovat prostřednictvím notáře prodej automobilů,
motocyklů a lodí.
         Banky – zavedení povinnosti bankovních domů písemně informovat majitele běžných účtů
o pohybech na kontě a možnost rušit běžné účty bez poplatků. Výše úroků na běžných účtech
v Itálii bude muset odpovídat úrokovým sazbám, vyhlašovaným Evropskou centrální bankou.
         Veřejné služby – zrušena povinnost poskytovat licence na provozování veřejných služeb
na základě rozhodnutí komisí, zřízených místními správami.
         Hospodářská soutěž – zavedení pokut ve výši 3-10% fakturované částky za porušování


                                                                                             Str. 60
 OEÚ ZÚ Řím                                                                               STI Itálie



pravidel hospodářské soutěže.
        Místní daň z nemovitostí (ICI) – zrušení povinnosti samostatně podávat daňové
přihlášení pro místní daň z nemovitostí a možnost pro vlastníky nemovitostí platit ICI spolu
s běžnou daní z příjmu.

        „Bersaniho balíček“ byl součástí strategie dosavadní středolevicové vlády zvýšit
prostřednictvím série liberalizačních zákonů výkonnost italské ekonomiky a dosáhnout větší
vyrovnanosti státního rozpočtu. Navrhovaná opatření však vzbudila řadu negativních reakcí,
především mezi profesními skupinami, kterých se nejvíce dotkla. Liberalizace italské ekonomiky
by měla pokračovat i v roce 2008, její realizace bude úkolem nové italské vlády, která bude
sestavena na základě výsledku předčasných parlamentních voleb, které se budou konat v dubnu
2008.

10.3. Předpoklady, resp. nové možnosti pro český vývoz nebo jinou ekonomickou spolupráci


     V dubnu roku 2006 zahájila svou činnost Smíšená česko – italská komise v oblasti dopravy,
jejíž úkolem je konkrétní příprava společných projektů bilaterální spolupráce. Tato komise vznikla
na základě Memoranda o porozumění a spolupráci, podepsaného v roce 2004 náměstky ministrů
dopravy obou zemí. V oblasti dopravy úspěšné pokračují společné česko-italské projekty,
například realizace pilotních italských projektů v ČR společností Grandi Stazioni (Hlavní nádraží
v Praze a nádražní budovy v Karlových Varech a Mariánských Lázních). Italskou stranou bylo
v rámci Memoranda přislíbeno vytvoření podmínek pro větší zapojení českých subjektů jako
subdodavatelů pro projekty, realizované v ČR, v Itálii a na třetích trzích.
   Hlavní oblasti společných projektů v rámci česko-italského Memoranda o porozumění a
spolupráci v dopravě:

   1)   Získávání a plánování maxima investic do železničního sektoru.
   2)   Dosažení interoperability (GSM-R) co nejdříve.
   3)   Zlepšování technických a technologických podmínek v železniční infrastruktuře.
   4)   Vysokorychlostní tratě.
   5)   Zapojení do zahraničních sítí a koridorů.
   6)   Public Private Partnership
   7)   Visuté lanové dráhy.




                                                                                              Str. 61
 OEÚ ZÚ Řím                                                                              STI Itálie



III. PŘÍLOHY

1. Adresy významných obchodních a hospodářských komor a podnikatelských svazů
      V Itálii existuje 5 základních typů institucí, jejichž posláním je sdružovat výrobní či
obchodní firmy mající společné oborové zaměření či teritorium působnosti.
1. obchodní komory
2. průmyslové unie
3. asociace malého průmyslu
4. profesní svazy
5. smíšené bilaterální komory


ad 1.   obchodní komory (C.C.I.A.A.)
        Nejvýznamnějším institucionálním článkem v rámci italské ekonomické mikrosféry je síť
provinčních obchodních komor (přesný název Camera di Commercio, Industria, Artigianato e
Agricoltura - v překladu Obchodní, průmyslová, řemeslná a zemědělská komora, zkratka
C.C.I.A.A.), s povinným členstvím pro všechny firmy. C.C.I.A.A. se staly univerzálními
"obchodními úřady", v jejichž rámci si podnikatelé "pod jednou střechou" vyřizují veškeré
záležitosti spojené např. se změnou firmy, vydáváním průvodní dokumentace k exportním
zásilkám, vyhledávání obchodních partnerů, účast na misích, seminářích atd.. Jejich kompletní,
průběžně doplňovaný a aktualizovaný adresář je možno nalézt na internetu na www.camcom.it.
ad 2.   průmyslové unie
        Průmyslové unie jsou asociace s dobrovolným členstvím, zahrnující různé průmyslové
obory, a to vždy v rámci teritoriální provinční kompetence (např. Unione Industriali della
Provincia di Udine). Všechny průmyslové unie mají stejné logo (orlice na ozubeném kole) a jsou
členem Konfederace průmyslových svazů v Římě (Confindustria). Tato instituce se z hlediska její
role v ekonomice dala přirovnat ke Svazu průmyslu a dopravy ČR. Kompletní adresář je možno
nalézt na internetu na www. confindustria.it
ad 3.   asociace malého průmyslu (API)
        Asociace malého průmyslu (Associazione delle Piccole Industrie - zkratka A.P.I.) jsou
dobrovolné instituce vždy v rámci provincie sdružující tzv. malé průmyslové podniky (obvykle do
10-15 zaměstnanců). Jejich oborové zaměření není limitováno. Jsou členem Italské konfederace
malého a středního průmyslu v Římě (CONFAPI - Confederazione della Piccola e Media
Industria). Jejich seznam je možno nalézt na internetu na www.confapi.it
ad 4.   profesní svazy (Associazione di categoria)
       Profesní svazy jsou oborově přesně vymezené dobrovolné instituce, jejichž posláním je
posilovat rozvoj daného odvětví bez omezení teritoriální příslušnosti - jsou zpravidla ustavovány
na celonárodní úrovni.




                                                                                             Str. 62
 OEÚ ZÚ Řím                                                                           STI Itálie



ad 5.   smíšené bilaterální komory
       Smíšené bilaterální komory jsou ustavovány běžně jako dobrovolná sdružení
průmyslových, výrobních nebo obchodních firem mezi 2 zeměmi - např. Italsko-česká obchodní a
kulturní komora.


Nejdůležitější adresy :

CONFINDUSTRIA (Sdružení průmyslníků)
Viale dell´Astronomia, 30
00 144 Roma

CONFCOMMERCIO (Sdružení obchodu a turistiky)
Piazza G.G. Belli, 2
00 153 Roma

ABI - ASSOCIAZIONE BANCARIA ITALIANA (Asociace italských bank)
Piazza del Gesu, 49
00 186 Roma

ASSOCIAZIONE NAZIONALE FRA LE IMPRESE ASSICURATRICI
(Asociace obchodních pojišťoven)
Via della Frezza, 70
00 186 Roma

CONFEDERAZIONE GENERALE DELL´AGRICOLTURA ITALIANA
(Sdružení italských zemědělců)
Corso Vittorio Emanuele, II/101
00 186 Roma

UNIONE ITALIANA DELLE CAMERE DI COMMERCIO, INDUSTRIA, ARTIGIANATO ED
AGRICOLTURA (Svaz italských obchodních průmyslových komor)
Piazza Sallustio, 21
00 187 Roma

DIPARTIMENTO DELLA DOGANA (Celnice - oddělení zákazníků)
Viale delle Province, 103
00 162 Roma

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora, pobočka Terst (Dříve: Italská obchodní komora pro
ČR s SR
Camera di commercio e dell´industria Italo-Ceca
Via S.Nicoló, 7
34121 TRIESTE




                                                                                          Str. 63
 OEÚ ZÚ Řím                                                   STI Itálie



Adresy některých redakcí novin:
LA REPUBBLICA
Piazza Indipendenza, 11/B
00 185 Roma

IL SOLE-24 ORE
Via Lomazzo, 52
20 154 Roma

LA STAMPA
Via Marenco, 32
10 126 Torino

CORRIERE DELLA SERA
RCS Editori S.p.A. - Settore Quotidiani
Via Solferino, 28
20 121 Milano


Adresy vybraných ministerstev:
MINISTERSTVO EKONOMIKY A FINANCÍ (DIVIZE FINANCE)
Viale Europa 242
Roma

MINISTERSTVO EKONOMIKY A FINANCÍ (DIVIZE STÁTNÍ POKLADNY, ROZPOČTU A
EK. PLÁNOVÁNÍ)
Viale XX Settembre, 97
Roma

MINISTERSTVO EKONOMICKÉHO ROZVOJE
Via Molise, 2
00187 Roma

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU
Viale America, 341
Roma

MINISTERSTVO DOPRAVY
Piazza della Croce Rossa, 1
Roma

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSKÝCH A LESNÍCH POLITIK
Viale XX Settembre, 20
Roma




                                                                  Str. 64
 OEÚ ZÚ Řím                                                                            STI Itálie



Kontakty na české firmy, italské zástupce a distributory českých firem, afilace, společné
podniky v zemi


Jablonex Italia s.r.l- (dříve: BIJOUX DE BOHEME ITALIA)
Via Padova, 330
20 132 Milano
tel: 02 27201301, fax: 02 2564604
e-mail: bijouxde@bdbitalia.191.it
(bižuterie, vánoční ozdoby, strassové doplňky, atd.)

BORLA BOHEMIA s.r.l. (dříve: BOHEMIA RAPPRESENTANZE s.r.l.)
Viale Cirene, 4
20 135 Milano
tel: 02 54 00 10 10, fax: 02 54 00 10 20, 02 54 00 10 60
e-mail: info@bohemia.it, info@borla.net
www.bohemia.it, www.borla.net
(sklo a skleněné výrobky)

UNIPETROL ITALIA s.r.l. ( do roku 2005: ALIACHEM ITALIA s.r.l.)
Via Locatell, 6
20 124 Milano
tel 02/66987232, fax 66985423
e-mail: aliachem.italia@aliachem.it
(chemické výrobky)

Bureau Veritas Czech Republic, spol s r.o. (dříve INSPEKTA)
Zastoupení v Itálii:
a)
Inspekta s.r.l.
Viale Monza, 1
20 125 Milano
tel: 02 2893724, fax: 02 2896921
e-mail: inspekta@tin.it
b)
Sedi Bureau Veritas Italia SpA
Viale Monza, 261
20 126 Milano
tel: 02 270911, fax: 02 2552980
e-mail: info.bv.italia@bureauveritas.com , sara.garavaglia@it.bureauveritas.com
http:://www.bureauveritas.it
(kontrola kvality zboží v zahraničním obchodě)

ITALSUG TRADE S.r.l.
Via Gran Sasso 1
20 131 Milano
tel: 02/29531112, fax: 29531328


                                                                                            Str. 65
 OEÚ ZÚ Řím                                                  STI Itálie



e-mail: gabor@italsug.com
www.italsug.com
(potravinářské výrobky)

MEZ ITALIANA S.p.a.
Via Padova 282
20 132 Milano
tel: 02/27207701, fax: 26300272
e-mail: fiser@mezitaliana.it
(dovozce a distributor elektromotorů a elektroventilátorů)

AUTOGERMA
Viale G.R. Gumbert, 1
37 137 Verona
tel: 045 8091478, fax :045 8091447
e-mail: jaroslav.simek@autogerma.it
www.autogerma.it
(automobily Škoda)

ČSA
Dott.Eugenio Ragusa
Torre Uffici
Aeroporto Leonardo da Vinci
00050 Fiumicino (Roma)
tel: 06 659 55 125, fax 06 659 546 74
e-mail: rom@czechairlines.com
(letecká přeprava)

EMME EMME S.r.l.
Via Luigi Einaudi
22 077 Olgiate Comasco (CO)
tel: 031 990442, fax: 031 990442
e-mail: emme.srl@tin.it
www.emmeemmesrl.it
(obchodní zástupce - zemědělská technika, Zetor)

FONDERIA TIPOGRAFICA PAVESE - FTP S.r.l.
Via Montanari 5
27028 San Martino Siccomario (PV)
tel: 0382 498114, fax: 0382 498111
e-mail: info@f-t-p.it
www.f-t-p.it
(zástupce českých firem v oblasti polygrafické techniky)

KOH-I-NOOR ITALIA S.p.a.
Via dell´Artigianato
20 082 Binasco (Mi)


                                                                 Str. 66
 OEÚ ZÚ Řím                                                                         STI Itálie



tel: 02 900 1151, fax: 02 900 115 45
e-mail: info@k-i-n.it
www.kin.it
(dovozce a distributor kancelářských potřeb)

PRAGOTECNA S.p.a.
Via XXX Ottobre 19
34 122 Trieste (TS)
tel: 040 363344, fax:040 364880
www.pragotecna.it
e-mail: info@pragotecna.it
(zástupce pro dovoz keramiky z ČR)

STIM TOOLS S.r.l.
Via A. Grandi 3 A/B
20 097 San Donato Milanese (MI)
tel: 02 5275551, fax: 02 5275881
e-mail: stimtools@libero.it
(dovozce a distributor průmyslového nářadí)

TAJMAC - MTM S.p.A.
Via Gran Sasso 15
20092 Cinisello Balsamo (MI)
tel: 02 66017878, fax: 02 66011457
e-mail: tajmac@tajmac-mtm.it
www.tajmac-mtm.it
(zástupce v oblasti kovoobráběcích strojů)

VELVETA ITALIA S.p.A.
Via E. Barsanti 3
37 139 Verona (VR)
tel: 045 8510899, fax: 045 8510918
e-mail: info@velveta.it
www.velveta.it
(dovoz a distribuce metrového textilu)

TESCOMA S.p.A
Via Traversa Caduti del Lavoro 3
250 46 Cazzago San Martino (BS)
Italia
tel.: 030 7751394
fax: 030 7756693
e-mail: info@tescoma.it http://www.tescoma.com
(Italské zastoupení českého výrobce kuchyňského nádobí – společnost Tescoma a.s.)




                                                                                        Str. 67
 OEÚ ZÚ Řím                                                                             STI Itálie



K. KIEM Srl
Italia - 39011 Lana (BZ)
Via S. Margherita 2
tel. : 0473 561 354
fax : 0473 563 915
e-mail: info@birrekiem.com
www.birrekiem.com
(Společnost zastupující v Itálii zahraniční producenty piva, včetně českého Budvaru.)

BirraCeca
Di Dagmar Poddana
Via Dei Caduti, 29
100 40 Givoletto (To)
Tel/fax: 011 994 7733
e-mail: info@birraceca.it
www.birraceca.it
(Dovozce českého piva – Bohemia regent a Becherovky, působnost v severní Itálii)

2. Nejdůležitější internetové adresy s informacemi o zemi
Úřad vlády:                                 www.governo.it
MZV:                                        www.esteri.it
PS:                                         www.camera.it
Senát:                                      www.senato.it
Úřad pro ochranu hosp. soutěže :            www.agcm.it
Italský statistický úřad (ISTAT) :          www.istat.it
Ministerstvo zahraničního obchodu :         www.mincomes.it
Ministerstvo financí :                      www.finance.it, www.tesoro.it
Ministerstvo vnitra :                       www.mininterno.it
Ministerstvo zdravotnictví :                www.sanita.it
Ministerstvo ekonomického rozvoje:          www.minindustria.it, www.mincomes.it
Institut pro zahraniční obchod (ICE):       www.ice.it
Italské pošty :                             www.nettuno.it/fiera/posteitaliane/
Internetové adresy italských regionů :
Valle d'Aosta :                             www.regione.vda.it
Veneto :                                    www.regione.veneto.it
Emilia Romagna :                            www.regione.emilia-romagna.it
Friuli-Venezia-Giulia :                     www.friuliveneziagiulia.com
                                            www.regione.fvg.it


                                                                                            Str. 68
 OEÚ ZÚ Řím                                              STI Itálie



                        www.madeinfriuli.com
                        www.friulionline.com
Liguria :               www.regione.liguria.it
Lombardia :             www.regione.lombardia.it
Piemonte :              www.regione.piemonte.it
Toscana :               www.regione.toscana.it
Trentino-Alto Adige :   www.crtrentino-a-suedtirol.net
                        www.provinz.bz.it
Abruzzo :               www.regione.abruzzo.it
Basilicata :            www.regione.basilicata.it
Calabria :              www.regione.calabria.it
Campania :              www.regione.campania.it
Lazio :                 www.regione.lazio.it
Marche :                www.regione.marche.it
Molise :                www.regione.molise.it
Puglia :                www.regione.puglia.it
Sardegna :              www.regione.sardegna.it
Sicilia :               www.sicily.infcom.it
Umbria :                www.regione.umbria.it




                                                             Str. 69

				
DOCUMENT INFO
Shared By:
Categories:
Tags:
Stats:
views:25
posted:6/12/2012
language:Czech
pages:69