Cestovn� ruch je jedn�m ze spolecensk�ch fenom�nu konce 20

Report as inappropriate Your report has been received

Shared by: H2FyZ2o7

Tags

Stats

views:: 13
posted:: 3/26/2012
language:: Slovak
pages:: 80

Public Domain

Document Sample

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

ANALÝZA A HODNOCENÍ VÝVOJE
SVĚTOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU
(geografické a ekonomické aspekty)
Analysis and Evaluation of the Tourism Development
in the World (geographical and economic aspects)

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Autor:
RNDr. Jiří VYSTOUPIL, CSc. Ondřej NOVÁK

Brno, duben 2008
Jméno a příjmení autora: Ondřej Novák
Název diplomové práce: Analýza a hodnocení vývoje světového cestovního
ruchu (geografické a ekonomické aspekty)
Název práce v angličtině: Analysis and Evaluation of the Tourism Development
in the World (geographical and economic aspects)
Katedra: Regionální ekonomie a správy
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
Rok obhajoby: 2008

Anotace:
Předmětem této diplomové práce je analýza a hodnocení vývoje mezinárodního cestovního
ruchu a jeho budoucích trendů ve světě. První kapitola se zabývá vysvětlením používaných
pojmů a použitých analýz. Druhá obecně představuje druhy a formy cestovního ruchu. Třetí
představuje vývoj a současný stav mezinárodního cestovního ruchu. Ve čtvrté části je
mezinárodní cestovní ruch analyzován z ekonomického hlediska. Pátá kapitola nabízí naopak
pohled na geografické a účelové rozmístění cestovního ruchu ve světě. Poslední kapitola se
zabývá pravděpodobným budoucím vývojem a možnostmi cestovního ruchu.
Annotation:
The object of this diploma work is the analysis and evaluation of the development of
international tourism and its future trends in the world. The first chapter considers the
explanation of terms and analysis' in use. The second presents kinds and forms of tourism in
general. The third one represents the development and contemporary state of international
tourism. In the fourth chapter the international tourism is being analyzed from an economical
point of view. On the other hand, the fifth chapter offers a look at geographical and purpose
placement of international tourism in the world. The last chapter considers the probable
future development and possibilities of tourism.

Klíčová slova:
Mezinárodní cestovní ruch, příjmy, zaměstnanost, příjezdy, výjezdy, ekonomický význam,
prostorová analýza
Keywords:
International tourism, tourism receipts, employment, arrivals, departures, economic
importace, space analysis

2
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza a hodnocení vývoje světového cestovního
ruchu (geografické a ekonomické aspekty) vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Jiřího
Vystoupila, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu
s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení
Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 30. dubna 2008

vlastnoruční podpis autora

3
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc. za cenné připomínky a
odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji odborníkům
z katedry Regionální ekonomie a správy Masarykovy univerzity za poznatky získané během
studia, které mi také dopomohly k jejímu vypracování.

4
Obsah
ÚVOD.................................................................................................................................................................... 7

1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE9

1.1 HYPOTÉZA .............................................................................................................................................. 9
1.2 OBSAHOVÁ STRUKTURA PRÁCE ...................................................................................................... 9
1.3 METODICKÝ POSTUP ......................................................................................................................... 10
1.4 POJMY A TERMINOLOGIE ................................................................................................................. 11
1.5 ROZDĚLENÍ SVĚTA Z HLEDISKA MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU NA SVĚTOVÉ
REGIONY A SUBREGIONY ........................................................................................................................ 13

2 DRUHY A FORMY CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................................................... 16

3 STRUČNÝ VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ................ 19

3.1 HISTORIE MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU................................................................... 19
3.2 HLAVNÍ TRENDY V SOUČASNÉM MEZINÁRODNÍM CESTOVNÍM RUCHU ........................... 21

4 EKONOMICKÝ VÝZNAM MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ........................................ 24

4.1 ROLE MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU VE SVĚTOVÉ EKONOMICE ........................ 27
4.2 PŘÍJMY Z MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................... 28
4.2.1 Historický vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu ............................................................ 30
4.2.2 Celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu za jednotlivé světové regiony .......................... 31
4.2.3 Podíl příjmů světových subregionů na sumě celosvětových příjmů z mezinárodního cestovního
ruchu .......................................................................................................................................................... 35
4.2.4 Shrnutí ............................................................................................................................................. 37
4.3 VÝDAJE NA MEZINÁRODNÍ CESTOVNÍ RUCH ............................................................................. 39
4.4 ROLE ODVĚTVÍ CESTOVNÍHO RUCHU PRO NÁRODNÍ EKONOMIKY ..................................... 40
4.5 ZAMĚSTNANOST V ODVĚTVÍ CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................. 41
4.5.1 Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu v jednotlivých světových regionech ............................... 42

5 FUNKČNĚ PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ............... 45

5.1 PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU ................................... 45
5.1.1 Počet mezinárodních příjezdů do světových regionů ...................................................................... 45
5.1.2 Podíl příjezdů do světových regionů na mezinárodním cestovním ruchu ........................................ 49
5.1.3 Mezinárodní výjezdový cestovní ruch ................................................................................................ 49
5.2 FUNKČNÍ SPECIFIKA MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU .............................................. 50
5.2.1 Členění mezinárodního cestovního ruchu podle účelu cesty ........................................................... 50
5.2.2 Členění mezinárodního cestovního ruchu podle způsobu dopravy .................................................. 51
5.2.3 Sezónnost mezinárodního cestovního ruchu .................................................................................... 52
5.3 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZEMĚ V MEZINÁRODNÍM CESTOVNÍM RUCHU ....................................... 53
5.3.1 Určení nejvýznamnějších zemí v mezinárodním cestovním ruchu ................................................... 53
5.3.2 Analýza nejvýznamnějších zemí v mezinárodním cestovním ruchu ................................................. 54
5.3.3 Analýza cestovního ruchu v ČR ......................................................................................................... 65

6 PERSPEKTIVY DALŠÍHO ROZVOJE MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU .................... 68

6.1 VIZE BUDOUCÍHO VÝVOJE MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU .................................. 68
6.1.1 Vývoj mezinárodních příjezdů a růst odvětví mezinárodního cestovního ruchu .............................. 68
6.1.2 Vývoj podílu světových regionů na trhu mezinárodního cestovního ruchu ..................................... 70
6.2 KONCEPCE UDRŽITELNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................... 70

ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 72

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ..................................................................................................................... 74

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................................................. 76

5
SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................ 78

6
ÚVOD
Cestovní ruch je jedním ze společenských fenoménů konce 20. století. S rozvojem moderních
technologií v dopravě, informacích, komunikacích a zvětšujícím se množstvím volného času,
dochází k jeho obrovskému růstu. Velký vliv na rozvoj tohoto odvětví má i globalizace a
neustálé „zkracování vzdáleností“, jež je také jedním z trendů současné doby.
Světová organizace cestovního ruchu (dále už jen UNWTO) tento fenomén vymezuje jako
„lidské aktivity mimo místo trvalého pobytu“. Jde o jev společenský, kulturní, ekonomický,
sociální. Jeho vliv proniká do mnoha sfér lidské činnosti, je celosvětový a prolíná se všemi
kulturami. Jde o odvětví ekonomiky, které se velmi dynamicky rozvíjí.

Neustále dochází k odstraňování překážek, omezení a bariér mezi jednotlivými zeměmi i
celými světovými regiony. To je pro rozvoj mezinárodního cestovního ruch velmi příznivé.
Díky moderním technologiím si můžeme dovolit navštívit destinace, do kterých bychom se
dříve jen stěží dostali, zkracuje se doba, za kterou jsme schopni do cíle dorazit. Žijeme
v době informací a ty s tímto tématem také souvisí. Máme zdroje informací, ve kterých se
můžeme snadno orientovat a zjistit, která destinace produkuje služby, které si přejeme nebo
potřebujeme spotřebovávat. A naopak producent služby má možnost ji prezentovat přes tyto
kanály až ke spotřebiteli. To všechno napomáhá k rychlému rozvoji odvětví, které se nazývá
cestovní ruch.

Jedna z definic uvádí: Cestovní ruch se stal již dávno, jako z mnoha příčin extenzivně i
intenzivně rostoucí fenomén, globálně působícím faktorem. Intenzivní cestovní ruch,
mnohými svými představiteli označovaný jako "průmysl cestovního ruchu", výrazně mění
mnohé destinace (např. pobřeží Středozemního moře, Alpy) k obrazu potřeb či spíše
předpokládaných potřeb návštěvníků.
Současný cestovní ruch ve světě i v České republice lze tak charakterizovat mnoha
neudržitelnými trendy - mimo jiné výrazným kvantitativním nárůstem počtu domácích i
zahraničních návštěvníků, významným a většinou neregulovaným růstem infrastruktury
cestovního ruchu, cestováním na větší vzdálenosti a geografickou expanzí cestovního ruchu.
(Pramen: Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita
Hradec Králové, 2007. Dostupné na WWW: http://ucr.uhk.cz)

Cílem této práce je analýza a hodnocení vývoje mezinárodního cestovního ruchu a jeho
budoucích trendů ve světě.

7
Tyto cíle jsou naplňovány tak, že se práce zabývá rozborem tohoto jevu, pokouší se o jeho
analýzu, rozbor jeho světového významu a jeho ekonomických dopadů, představuje
významné destinace (cíle turistického ruchu) a jeho druhy a formy, zabývá se současnou
situací cestovního ruchu i jeho dřívějším vývojem a nastiňuje pravděpodobný vývoj do
budoucnosti.
Analýzy a rozbory se týkají mezinárodního cestovního ruchu, protože hodnotit celosvětový
cestovní ruch většinou není z hlediska dostupnosti dat možné. Práce se proto zabývá pouze
jeho mezinárodní složkou až na výjimky v některých analýzách, kde není možné shromáždit
data pouze za mezinárodní složku.

8
1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRO
ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Tato kapitola se zabývá přiblížením metod a postupů, jakými je práce vypracována, aby bylo
dosaženo naplnění stanovených cílů. Objasňuje, jaké metody byly použity při zpracování
práce, které jsou hlavní datové prameny, ze kterých analýzy čerpají, hlavní používané pojmy
a jejich obsah, jaký je postup práce a co v ní najdeme, jakým způsobem je svět rozdělen
z hlediska mezinárodního cestovního ruchu a také jaké jsou stanovené hypotézy.

1.1 Hypotéza
Jak už bylo uvedeno v úvodu, cílem práce je analýza a hodnocení vývoje mezinárodního
cestovního ruchu a jeho budoucích trendů ve světě. V souladu s těmito práce stanovuje
hypotézu mezinárodní cestovní ruch je důležitou součástí světových ekonomik.
Tato práce se pokusí hypotézu potvrdit a zhodnotit míru jejího naplnění dostupnými
analýzami.

1.2 Obsahová struktura práce
Pro naplnění stanovených cílů analýzy a hodnocení vývoje mezinárodního cestovního ruchu
a jeho dalšího vývoje obsahuje práce šest základních kapitol. Tyto kapitoly analyzují
cestovní ruch z ekonomického i regionalistického pohledu.

První kapitola obsahuje uvedení teoreticko metodologických východisek pro zpracování,
jejíž součástí je i tato obsahová struktura. Druhá kapitola představuje současné druhy a formy
cestovního ruchu v obecné rovině a nezaměřuje se pouze na jeho mezinárodní složku. Třetí
kapitola se zabývá historickým vývojem světového cestovního ruchu a představením
hlavních trendů, které se v současném cestovním ruchu vyskytují. Jde o nástin historického
vývoje a současného stavu cestovního ruchu. Čtvrtá kapitola obsahuje ekonomický pohled na
mezinárodní cestovní ruch. Zabývá se rolí cestovního ruchu ve světové ekonomice, příjmy
z cestovního ruchu a jejich detailním rozborem z různých úhlů pohledu, analýzou výdajů na
cestovní ruch, specifickou rolí tohoto odvětví pro některé národní ekonomiky a rozborem
zaměstnanosti v tomto odvětví. Pátá kapitola nabízí naopak regionalistický pohled na tento
problém. Jejím obsahem jsou regionální rozdíly v rozložení cestovního ruchu na celosvětové
úrovni. Dozvíme se, které světové regiony jsou nejvíce navštěvované, jaké jsou nejčastější
účely cestování a jakým způsobem se cestování uskutečňuje, jaké je rozložení cestovního

9
ruchu z časového hlediska. Dále pak stručnou analýzu nejvýznamnějších světových zemí,
z hlediska mezinárodního cestovního ruchu. Poslední, šestá kapitola, představuje
pravděpodobný vývoj do budoucna a očekávané trendy.

1.3 Metodický postup
Tato práce využívá metod statistické a komparační analýzy vývoje cestovního ruchu ve světě
a v jeho regionech a jejich vyhodnocení. To znamená, že k analyzování využívá srovnávání
jednotlivých datových souborů získaných z věrohodných zdrojů. Jsou to data celosvětová,
tak data za jednotlivé vyčleněné světové regiony, pro bližší srovnání a vyhodnocení
ekonomického, kulturního a sociálního působení tohoto fenoménu na jednotlivé části světa.
Data jsou ze zdrojů světových organizací UNWTO (World Tourism Organisation – Světová
obchodní organizace) a WTTC (World Travel and Tourism Coucil – Světová rada pro
cestování a cestovní ruch), pro aktuální analýzy práce využívá vždy poslední dostupná data
za rok 2007, která jsou momentálně posledním datovým souborem, který UNWTO
zpracovala a zveřejnila. WTTC poskytuje data již za rok 2008. Tato data jsou získávána ze
satelitního účtu cestovního ruchu (podrobně dále).
Problematika cestovního ruchu není však tak jednoduchá. Pouhé využití informací a jejich
analyzování nevypovídá dostatečně o současném stavu cestovního ruchu, protože jeho
existence ovlivňuje řadu dalších odvětví, které by bez něj ztratili část poptávky. Proto je třeba
stanovit, o čem výsledky práce vypovídají, tak, že je dodržována přesná terminologie a
vysvětleno, co přesně jednotlivé datové soubory zahrnují.

Data o mezinárodním cestovním ruchu shromažďovaná UNWTO, ze kterých tato práce
z velké části vychází, jsou nejčastěji získávána z údajů za turistické příjezdy na hranice. Ne
všechny země však tato data shromažďují, proto mohou být místy použity jiné statistiky.
Hlavní druhy jsou označeny:
TF – mezinárodní turistické příjezdy na hranice (nezahrnují jednodenní návštěvy)
VF – mezinárodní návštěvnické příjezdy na hranice (zahrnují turisty a jednodenní
návštěvníky)
TCE – mezinárodní turistické příjezdy do hromadných ubytovacích zařízení
THS – mezinárodní turistické příjezdy do hotelů a podobných zařízení
Pro tato data je třeba brát v úvahu dvě specifika:

10
- data vypovídají pouze o turistech (vícedenní návštěvníci) – návštěvníci, kteří
zůstanou alespoň jednu noc v soukromém nebo hromadném ubytovacím zařízení v cílové
zemi. Jednodenní návštěvníci nejsou do statistik zahrnuti.
- data vypovídají o počtu příjezdů a ne o počtu osob, které danou zemi navštívily.
Pokud stejná osoba v daném období navštíví opakovaně stejnou destinaci, bude pokaždé
započítána jako nový příjezd. Stejně tak bude započítána osoba, která během jedné cesty
projíždí více zeměmi.

Data o výjezdovém cestovním ruchu jsou získávána ze dvou zdrojů:
- mnoho zemí eviduje data o výjezdech jejich obyvatel. Dostupnost a hlavně
porovnatelnost těchto dat je stále omezena a často není jisté, zda data vypovídají pouze o
turistech nebo i o jednodenních návštěvnících.
- druhým způsobem je získávání dat jejich vyvozením z datového souboru za
příjezdový cestovní ruch. Měřenou veličinou je počet mezinárodních turistických příjezdů,
které byly vytvořeny zemí původu.

Všichni účastníci cestovního ruchu jsou souhrnně označováni jako návštěvníci. Ti mohou být
dále rozlišeni na jednodenní návštěvníky a vícedenní návštěvníky - turisty (zůstávají
v destinaci přes noc). Podle toho také probíhá získávání dat – data za přenocování,
překročení hranic…

1.4 Pojmy a terminologie
UNWTO, v souladu s jejich doporučením o statistikách cestovního ruchu, používá určité
dělení. Podle definice cestovní ruch zahrnuje aktivity osob, které cestují a pobývají na místě
jiném, než je místo jejich obvyklého pobytu po dobu menší než jeden rok, za účelem
rekreace, obchodu a dalších důvodů. Tento koncept může být použit pro různé formy
cestovního ruchu. UNWTO používá toto základní dělení forem, ze kterého vychází:
- příjezdový cestovní ruch (Inbound Tourism) – zahrnuje zahraniční návštěvníky,
kteří přijeli do cílové destinace, z pohledu cílové destinace
- výjezdový cestovní ruch (Outgoing Tourism)– zahrnuje domácí obyvatele, kteří
cestují do jiné země, z pohledu domácí země

11
- domácí cestovní ruch (Domestic Tourism) – zahrnuje obyvatele dané země, kteří
cestují vnitrostátně

Mezinárodní příjezdy - hlavní využívaná statistika UNWTO pro mezinárodní cestovní ruch,
příjezd zahraničních návštěvníků do cílové destinace.
Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu – jsou příjmy získané destinací z příjezdového
cestovního ruchu, které pokrývají veškeré příjmy, které byly vytvořeny výdaji turistů a
návštěvníků ze zahraničí za ubytování, jídlo a pití, pohonné hmoty, dopravu, zábavu,
nakupování… Zahrnuje jak jednodenní návštěvníky, tak turisty, kteří zůstávají přes noc.
Výdaje na mezinárodní cestovní ruch – jsou výdaje na cestovní ruch mimo domácí zemi
uskutečněné návštěvníky nebo turisty z domácí země.
Data za příjmy a výdaje jsou obecně shromažďována v rámci Platební bilance, která je
vytvářena Mezinárodním měnovým fondem.
Mezinárodní cestovní ruch - jak už bylo uvedeno, mezinárodní cestovní ruch je pouze
jednou ze dvou složek cestovního ruchu. Druhou tvoří domácí cestovní ruch, při kterém
nejsou překračovány hranice domácího státu. Tento druh cestovního ruchu může tvořit
v objemu někdy i desetinásobek mezinárodního cestovního ruchu a je tak velmi významnou
složkou odvětví. Do dat získaných UNWTO je započítávána pouze mezinárodní složka
(příjmy, příjezdy). Proto je v práci využíván pojem mezinárodní cestovní ruch a většina
provedených analýz uvažuje pouze tuto složku, s výjimkou některých analýz ekonomického
významu, kde jsou data získána od organizace WTTC, která uvádí cestovní ruch jako celek.
Odvětví cestovního ruchu – odvětví průmyslu mezinárodního cestovního ruchu, zahrnuje
činnosti přímo se týkající cestovního ruchu.
Satelitní účet cestovního ruchu - specifický průřezový meziodvětvový účet, čerpající data z
upravené soustavy "tradičních" národních účtů a dávající přesnější ekonomický a sociální
obraz o postavení cestovního ruchu v národním hospodářství. Satelitní účet tvoří 14
vzájemně propojených tabulek - např. Účet produkce charakteristických odvětví cestovního
ruchu, Přidaná hodnota charakteristických odvětví cestovního ruchu a jiných odvětví, čistý
základ. (Pramen: Vystoupil, J. – Šauer, M.: Geografie cestovního ruchu, Brno, 2008),
podrobněji dále.
Světové regiony a subregiony – členění světa UNWTO pro potřeby mezinárodního
cestovního ruchu. Člení svět na regiony a každý region dále na několik subregionů. Podrobně
níže. Dále v práci budou označovány jako světové regiony a světové subregiony.

12
Cestovní ruch – dle definice jsou to lidské aktivity mimo místo trvalého pobytu. Pokud se
v práci objeví v názvu kapitoly nebo podkapitoly pouze cestovní ruch, znamená to, že se
kapitola nebo podkapitola zabývá cestovním ruchem jak celkem (zahrnuje domácí i
mezinárodní složku).

1.5 Rozdělení světa z hlediska mezinárodního cestovního ruchu
na světové regiony a subregiony
Pro podrobnější analýzy a porovnávání je svět jako celek rozdělen na světové regiony,
subregiony a jednotlivé země. Pouze tak je možné pracovat s daty za jednotlivé světové
regiony a provádět jejich vyhodnocení. Použité rozdělení zachovává řád kontinentů, dále pak
dílčích částí kontinentů a jednotlivých zemí. Toto rozdělení je používáno UNWTO, jež je
také použitým zdrojem. Mezinárodní organizace UNWTO a WTTC vedou statistiky právě
pro tyto regiony.

Tabulka č. 1: Rozdělení světa z hlediska mezinárodního cestovního ruchu
(podle dělení UNWTO, zdroj http://unwto.org/facts/eng/methodological.htm, 2008)
Afrika Severní Afrika Alžírsko, Maroko, Súdán, Tunisko
Západní Afrika Benin, Burkina Faso, Cape Verde, Pobřeží slonoviny,
Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Mali,
Mauretánie, Niger, Nigerie, Senegal, Sierra Leone,
Togo
Střední Afrika Angola, Kamerun, Středoafrická republika, Čad,
Kongo, Demokratická republika Kongo, Rovníková
Guinea, Gabon, Sao Tomé e Principe
Východní Afrika Burundi, Komoros, Dijibouti, Eritrea, Etiopie, Keňa,
Madagaskar, Malawi, Mauritius, Mosambik,
Reunion, Rwanda, Seychelles, Tanzanie, Uganda,
Zambie, Zimbabwe
Jižní Afrika Botswana, Lesotho, Namibia, Jižní Afrika, Svazijsko
Amerika Severní Amerika Kanada, Mexiko, USA
Střední Amerika Belize, Costa Rica, El Salvador, Guatemala,
Honduras, Nicaragua, Panama
Jižní Amerika Argentina, Bolivie, Brazílie, Chile, Columbie,
Ecuador, Francouzská Guyana, Guyana, Paraguay,

13
Peru, Suriname, Uruguay, Venezuela
Karibská oblast Anguilla, Antigua Barbuda, Aruba, Bahamy,
Barbados, Bermudy, Bonaire, Britské Panenské
Ostrovy, Kajmanské Ostrovy, Kuba, Curaçao,
Dominica, Dominikánská Republika, Grenada,
Guadeloupe, Haiti, Jamaika, Martinique, Montserrat,
Puerto Rico, Saba, Saint Lucia, St.Eustatius, St.Kitts-
Nevis, St.Maarten, St.Vincent,Grenadines, Trinidad
Tobago,
Turks and Caicos, US Panenské Ostrovy
Asie a Tichomoří Severo-východní Asie Čína, Hong Kong (Čína), Japonsko, Lidově
demokratická republika Korea, Korejská Republika,
Macao (Čína), Mongolsko, Taiwan (Čína)
Jižní Asie Afghanistán, Bangladéš, Bhutan, India, Irán,
Maledivy, Nepal, Pákistán, Sri Lanka

Jiho-východní Asie Brunei Darussalam, Cambodia, Indonésie, Lao
P.D.R., Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapure,
Thajsko, Vietnam
Oceánie Americká Samoa, Austrálie, Cookovy Ostrovy, Fiji,
Francouzská Polynésie, Guam, Kiribati, Maršálovy
Ostrovy, Micronesia (Fed.St.of), North Mariana
Islands, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Niue, Palau,
Papua Nová Guinea, Samoa, Šalamounovy Ostrovy,
Tonga, Tuvalu, Vanuatu
Evropa Severní Evropa Dánsko, Finsko, Island, Irsko, Norsko, Švédsko,
Velká Británie
Západní Evropa Rakousko, Belgie, Francie, Německo,
Lichtenštejnsko, Lucembursko, Monako, Holandsko,
Švýcarsko
Střední a Východní Arménie, Azerbaijan, Bělorusko, Bulharsko, Česká
Evropa Republika, Estonsko, Former U.S.S.R., Georgia,
Maďarsko, Kazachstán, Kyrgystán, Litva, Lotyšsko,
Polsko, Moldávie, Rumunsko,
Rusko, Slovensko, Tajikistan, Turkmenistán,
Ukrajina, Uzbekistán
Jižní Evropa Albánie, Andorra, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko,

14
Makedonie, Řecko, Itálie, Malta, Portugalsko, San
Marino, Srbsko & Černá Hora, Slovinsko, Španělsko
Středomoří Kypr, Izrael, Turecko
Střední východ Bahrain, Egypt, Irák, Jordán, Kuvajt, Libanon,
Libyan Arab Jamahiriya, Oman, Palestina, Qatar,
Saudská Arábie, Syrian Arab Republic, Spojené
Arabské Emiráty, Jemen
Pramen: UNWTO, 2008

15
2 DRUHY A FORMY CESTOVNÍHO RUCHU
Cestovní ruch je velmi obsáhlé odvětví, které má složitou strukturu a dává tak možnost jeho
členění do menších skupin. Tato kapitola nahlíží na jeho současný stav z teoretického
hlediska v obecné rovině. Standardně se používá členění na druhy a formy cestovního ruchu.
Toto odvětví zažívá v posledních desetiletích obrovský rozvoj a neustále se tak utváří nové
možnosti a způsoby realizace cestovního ruchu. To dává možnost pro další teoretické
členění. Je možné se na tento problém podívat z více úhlů. Jako příklad je zde použito
členění, které je jedním z možných alternativ teoretického rozdělení cestovního ruchu. Jde
však jen o jednu možnost, jak cestovní ruch dělit. Zde je využito pro lepší představení
složitosti a rozmanitosti současného cestovního ruchu:

Formy cestovního ruchu
1) Základní cestovní ruch
- rekreační
- kulturně poznávací
- sportovně turistický
- léčebný a lázeňský

2) Specifický cestovní ruch
- mládežnický, seniorů, kongresový, mototuristika, sportovní lov, rybolov, městský,
venkovský, rodinný, gastronomický, chatařský, chalupářský, karavanový, náboženský,
incentivní, rurální (spojený s venkovem a jeho tradicemi), zábavní atrakční, cestovní
ruch zdravotně postižených, cykloturistika

Dále můžeme cestovní ruch třídit podle:
1) místa realizace – domácí, zahraniční CR (aktivní, pasivní a tranzitní)
2) způsobu a formy úhrady nákladů – volný a vázaný CR
3) délky pobytu – dlouhodobý (nad tři dny do šesti měsíců) a krátkodobý (do tří dnů a
dvě přenocování)
4) způsobu účasti – neorganizovaný, organizovaný (skupinové a individuální pobyty)
5) ročních období – sezónní, mimosezónní, zimní, letní, celoroční
6) vztahu trvalého bydliště účastníka CR k místu přechodného pobytu – domácí, pasivní
zahraniční, aktivní zahraniční

16
7) další hlediska – cíle cesty, podle použitého dopravního prostředku, podle destinace,
způsobu ubytování…
(Pramen: Základní problémy cestovního ruchu, Hesková, 1999, str. 17,19))

Skupin je v tomto dělení opravdu hodně, každá z nich má svá specifika, přesto ale
samozřejmě nejsou všechny. Pro tuto práci je také podstatné rozdělení na domácí a
mezinárodní cestovní ruch, které byly vysvětleny v kapitole 1.4. Spousta nových skupin a
dělení stále vzniká, protože se objevují stále aktuálnější témata, na která cestovní ruch
navazuje. Úzce souvisí s trendy v cestovním ruchu, kterými se zabývají další oddíly. Do
povědomí se dostává například:

Agroturismus - turistické nebo rekreační pobyty na venkově na rodinných farmách, jejichž
hlavní náplní je poznávání alternativního způsobu života v blízkém kontaktu s přírodou,
přímá spoluúčast na zemědělských činnostech a aktivní odpočinek, pěší turistika a
cykloturistika, poznávání původních technik výroby potravin, jízda na koni, chov
hospodářských zvířat, krocení zvířat apod. Agroturismus je rozvíjen zejména v Evropě jako
ucelený program, je součástí venkovského cestovního ruchu. Agroturismus je modelovým
příkladem směřování k udržitelnému cestovnímu ruchu s aspekty ekologickým a socio-
kulturním (není třeba budování nové suprastruktury cestovního ruchu, využívá již existující
zdroje a místní stavby.
(Pramen: Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita
Hradec Králové, 2007. Dostupné na WWW: http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31)

Ekoagroturismus – forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni pobytem na
rodinných farmách zabývajících se alternativním zemědělstvím. Mezi aktivity návštěvníků
patří zejména konzumace alternativně pěstovaných a upravovaných potravin ze zdrojů farmy,
práce na farmě, jízda na koni, blízký kontakt s přírodou - pěší turistika, cykloturistika,
pozorování zvířat a péče o ně.
(Pramen: Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita
Hradec Králové, 2007. Dostupné na WWW:
http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31&mode=1&letter=5)

Ekoturistika – návštěvníci jsou motivováni přírodou, jejím poznáváním a prociťováním.
Směřuje do přírodních, lidskými aktivitami minimálně narušených oblastí, míst vhodných k

17
pozorování planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (pozorování ptactva,
pozorování velryb, safari, pozorování volně žijících živočichů atd.). Speciálním typem
přírodního cestovního ruchu je ekoturismus (zúženě označovaný ekoturistika) – návštěvy
vzácných, přírodně hodnotných ekosystémů. Dalšími aktivitami přírodního CR jsou pěší
turistika, vysokohorská turistika, horská turistika, andinismus, alpinismus, speleoturistika,
vodní turistika aj.). Do přírodního cestovního ruchu není zahrnována rekreace u vodních
ploch v rámci masového cestovního ruchu.
(Pramen: Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita
Hradec Králové, 2007. Dostupné na WWW:
http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31&mode=2)

Velmi aktuálním tématem je, stejně jako v jiných oblastech lidské činnosti, udržitelný rozvoj.
V tomto případě je to udržitelný cestovní ruch – jedná se o cestovní ruch, který dlouhodobě
nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí. Tento trend je velmi aktuální a je jednou
z hlavních priorit do budoucího vývoje. Pro lepší vymezení je dobré uvést několik definic
tohoto problému, jak jej definují jednotlivé světové organizace:
1. environmentální vymezení, návrh normy EU: koncepce rozvoje a plánování cestovního
ruchu, jehož cílem je ochrana a zachování životního prostředí ve všech jeho aspektech a
respektování životního stylu místních obyvatel;
2. holistická definice: cestovní ruch, kdy aktivity a služby poskytované návštěvníkům a
vlastní aktivity návštěvníků ovlivňují přírodní a antropogenní životní prostředí, místní
komunitu a biosféru jako celek pouze v takové míře a kvalitě, která neobnovitelně negativně
nemění globální ani lokální životní prostředí, místní komunitu a biosféru jako celek a
neomezuje tak možnost využití cestovním ruchem a další antropogenní využití destinace v
budoucnosti, stejně jako funkce biosféry (Zelenka)
3. ekonomicko-environmentální vymezení, UNWTO: Schopnost destinace udržet si potenciál
konkurence v soutěži s novými, historicky méně využívanými destinacemi
(Pramen: Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu Univerzita
Hradec Králové, 2007. Dostupné na WWW:
http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31&mode=1&letter=22)

18
3 STRUČNÝ VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV
MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU

Tato kapitola se zabývá v první části historickým vývojem mezinárodního cestovního ruchu,
jeho vznikem a utvářením jako ekonomického odvětví a vývojem v jednotlivých světových
regionech. Druhá část analyzuje z teoretického hlediska současný stav mezinárodního
cestovního ruchu. Zabývá se aktuálními trendy, které se v cestovním ruchu objevují.

3.1 Historie mezinárodního cestovního ruchu
Kořeny prvního cestování sahají až do starověku. Jde o dávnou lidskou činnost, která
byla v různých obdobích více či méně omezena různými vlivy. Největší vliv na rozvoj
cestovního ruchu mělo až rozvinutí dopravního systému. Jde především o zlepšení
komunikací, zvýšení hustoty dopravní sítě, zlepšení možností, kvality a rychlosti
dopravních prostředků. Dalším impulsem je samozřejmě umožnění mezinárodního
cestování uvolňováním hranic států.
Vliv má i zkracování pracovní doby a tím zvýšení volného času, zvyšování ekonomické
úrovně, které má za následek využití většího množství prostředků pro účely cestování,
zákonem daná délka dovolené v pracovním poměru… To všechno jsou aspekty, které
v průběhu minulého století výrazně ovlivnily rozvoj cestovního ruchu.
Vznik novodobého cestovního ruchu se datuje okolo počátku 20. století, kdy docházelo
k uvolňování pracovních podmínek a vznikal volný čas, který se začal využívat pro
účely cestování.
Minulé století bylo také ovlivněno mezinárodním cestovním ruchem, jako jedním
z nejvýraznějších ekonomických a sociálních fenoménů té doby. V průběhu 50 let se
počet mezinárodních příjezdů zvýšil z 25 milionů v roce 1950 na 806 milionů v roce
2005, což odpovídá ročnímu růstu 6,5%.

19
Graf č. 1: Mezinárodní turistické příjezdy do světových regionů, 1950 – 2005 (mil)

Pramen: Tourism Highlights 2007, UNWTO

Největší procentuální nárůst v tomto odvětví byl zaznamenán v Asii a Tichomoří, kde
tento fenomén sílil v průměru o 13% ročně. Střední východ vykazoval růst okolo 10%
ročně, zatímco mezinárodní cestovní ruch v Americe (5%) a Evropě (6%) rostl výrazně
pomaleji, dokonce méně, než byl celosvětový průměr. Jde totiž o turisticky starší
světové regiony, které nebudily takový zájem a na výsluní se nacházejí nové destinace,
které zaznamenávají obrovský růst. Podíl Evropy na mezinárodním cestovním ruchu
poklesl od roku 1950 o 10 %, Ameriky o celých 13%. Průměr růstu mezinárodního
cestovního ruchu Ameriky byl v tomto období 5,8% a zaostával za světovým průměrem
6,8%.
Nehledě na růst, byly Amerika a Evropa v období 1950-2000 hlavními turistickými
světovými regiony, s podílem na trhu přes 95% v roce 1950, 82% v roce 1990 a 76%
v roce 2000. Z této statistiky je vidět, že jejich podíl, ačkoli je největší, nadále slábne a
prosazují se nové destinace.
(Pramen: World Tourism Organisation (on-line), UNWTO, 2008. Dostupné na WWW:
http://unwto.org/facts/eng/historical.htm, 2008)

20
3.2 Hlavní trendy v současném mezinárodním cestovním
ruchu
Pro každé období jsou charakteristické určité tendence, které určitý jev po nějakou dobu
provázejí. Mohou být krátkodobého nebo dlouhodobějšího rázu. Udávají základní
principy, kterými se v tomto období jev řídí.

V současné době existuje v cestovním ruchu několik těchto trendů. Je to například:
Stálý růst počtu zahraničních turistů – při prostudování výše uvedené interpretace
historických dat za období 1950-2005, je okamžitě jasné, že tento trend mezinárodní
cestovní ruch provází, je v současnosti platný a stále roste. Otázkou je, kde se jeho růst
zastaví, protože tato tendence je dlouhodobě neudržitelná.
Dalším z těchto trendů je značný růst infrastruktury cestovního ruchu, kvůli rozšíření
kapacit a umožnění rozvoje odvětví cestovního ruchu. Tento rozvoj však často nebývá
regulován a koordinován.
Stále se také zvětšují vzdálenosti, na které se mezinárodní cestovní ruch uskutečňuje. To
je dáno již dříve zmíněnými faktory globalizace, technického pokroku, zrychlování
dopravy, zlepšování a zahušťování komunikační sítě, zvyšování bezpečnosti dopravy,
legislativních kroků, uvolňování hranic, omezení tarifních dovozů a bariér, dostupnost
informací… Mezinárodní cestovní ruch se tak odehrává na čím dál větší ploše od svého
ohniska, odkud návštěvník cestuje.

Zároveň s výše uvedenými tendencemi však také roste vliv turistických aktivit, které
mají dopad na životní prostředí a toto prostředí zatěžují. Ať už jde o dopravu či
masovou koncentraci turistů v cílových oblastech. Tento faktor má za následek fyzické
vyčerpávání krajiny a do budoucna úbytek nebo úplnou devastaci jejího potenciálu.
V souvislosti s těmito negativními přínosy cestovního ruchu se dnes často mluví o
udržitelném cestovním ruchu, který byl zmíněn výše. Jde v podstatě o uvážlivé
využívání zdrojů, které prostředí destinací nabízí a jeho zachování pro budoucnost.
Tímto problémem se také zabývá Globální etický kodex cestovního ruchu (The Global
Code of Ethics for Tourism), který byl uveden v platnost rozhodnutím UNWTO
v Istanbulu v roce 1997 a je příkladem současného trendu cestovního ruchu a snahy o
regulaci jeho vývoje (dostupné na http://www.unwto.org/code_ethics/eng/global.htm).
Jedná se o soubor principů, který má za účel radit subjektům cestovního ruchu, jak se

21
chovat. Tento kodex má nastavit rámec pro zodpovědný a udržitelný rozvoj cestovního
ruchu. S výhledy do budoucnosti, kterými se v dalších kapitolách práce zabývá
podrobněji, členové UNWTO usoudili, že je nezbytné vytvořit takovýto dokument pro
minimalizaci negativních dopadů cestovního ruchu na životní prostředí a kulturní
dědictví v budoucnosti a maximalizaci přínosů pro obyvatele destinací. Tento dokument
je postaven na deseti principech. Devět z nich definuje pravidla pro účastníky
cestovního ruchu, desátý se zabývá implementací samotných pravidel do praxe:
1) Podíl cestovního ruchu na vzájemném porozumění a respektování národů a
společností – tento princip se zabývá upozorněním, aby se turisté seznámili se
zvyklostmi a pravidly země, kterou hodlají navštívit a pokusili se jí porozumět. Na
druhou stranu se týká i přístupu provozovatelů destinací a místních orgánů, kteří by zase
měli vyjít vstříc turistům a seznámit se s jejich potřebami v závislosti na oblasti, odkud
pochází
2) Cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení – cestovní
ruch jako nástroj odpočinku, ale i sebevzdělávání, učení tolerance a poznávání jiných
kultur
3) Cestovní ruch jako faktor udržitelného rozvoje – zabývá se ohledem na životní
prostředí, přiměřeným ekonomickým rozvojem, podpora forem cestovního ruchu, které
zachovávají vzácné zdroje, rozložení toku turistů v čase a prostoru, za účelem šetrnosti
k prostředí a zdrojům, zabývá se plánováním infrastruktury cestovního ruchu v souladu
s prostředím, propaguje ekoturistiku
4) Cestovní ruch jako aktivita využívající kulturního dědictví lidstva a přispívající
k jeho zdokonalení – princip se zabývá odpovědností za zdroje, ochranou uměleckého
a historického dědictví, přístupností památek turistům, využitím finančních zdrojů
k údržbě památek, rozvojem tradičních aktivit v cestovním ruchu (folklór, tradice…)
5) Cestovní ruch, prospěšná aktivita pro hostitelské země a komunity – zapojení
místního obyvatelstva do cestovního ruchu, vytváření pracovních míst, plánování
politiky cestovního ruchu v souladu s podporou rozvoje regionu a zvyšování životní
úrovně obyvatelstva, pozornost oblastem, pro které je cestovní ruch zásadní možností
rozvoje v souvislosti s úpadkem tradičních činností, zvažování dopadů projektů
cestovního ruchu na region a konzultace s obyvateli
6) Závazky účastníků rozvoje cestovního ruchu – princip se zabývá povinností
odborníků v oblasti cestovního ruchu informovat turisty o skutečném stavu destinace,
podmínkách cesty, dále srozumitelnost smluvních podmínek, ochrana bezpečnost

22
turistů, kulturní a duchovní vyžití během cesty, zodpovědnost veřejných orgánů za
turisty v případě úpadku společnosti, která organizovala cestu, povinnost vlády
informovat o nebezpečí v zahraničí, ale neohrozit nepřiměřeně průmysl cestovního
ruchu, podávání informací médii cestovního ruchu
7) Právo na turistiku – všichni mají stejné právo na možnost užívat si zdrojů planety,
rozvoji mezinárodního cestovního ruchu by neměly být kladeny překážky, právo na
cestovní ruch je důsledkem práva na odpočinek a volný čas, podpora veřejných orgánů
přístupu k dovoleným a rekreaci, podpora rodinné turistiky, studentské turistiky,
cestování seniorů a zdravotně postižených
8) Svoboda pohybu turistů – tento princip se zabývá právem pohybu turistů po
jednotlivých státech a právem na návštěvu památek, právo na prostředky komunikace,
přístup ke zdravotním službám, zachování stejných práv, jako mají občané navštívené
země, zabývá se rozsahem administrativních opatření, které by neměly klást odpor
rozvoji cestovního ruchu, podpora dohod mezi státy, přístup k cizím měnám
9) Práva pracovníků a podnikatelů v oblasti průmyslu cestovního ruchu – zabývá se
zvláštním vymezením a garancí práv pracovníků cestovního ruchu, s ohledem na
sezónnost a flexibilitu jejich práce, sociální ochrana pracovníků, školení, minimalizace
omezení přístupu do odvětví, podpora výměny zkušeností mezi pracovníky v odvětví,
nezneužívání dominantního postavení nadnárodních podniků, spolupráce mezi podniky
cestovního ruchu z různých zemí
10) Aplikace principů Globálního etického kodexu cestovního ruchu – spolupráce
subjektů cestovního ruchu, kontrola funkčnosti Kodexu, uznávání mezinárodních
organizací, především UNWTO, posouzení sporů Světovým etickým výborem pro
cestovní ruch
(Zpracováno podle: World Tourism Organisation (on-line), UNWTO, 2008. Dostupné
na WWW: http://www.unwto.org/code_ethics/eng/brochure.htm, Czech)

Pro aplikaci, uvedení do praxe a kontrolu tohoto kodexu byl vytvořen zvláštní výbor
s názvem Světový etický výbor pro cestovní ruch (World Committee on Tourism
Ethics). Jeho úkolem je dohlížet na implementaci Globálního etického kodexu
cestovního ruchu.

23
4 EKONOMICKÝ VÝZNAM MEZINÁRODNÍHO
CESTOVNÍHO RUCHU

Obsahem této kapitoly je ekonomický pohled na problematiku mezinárodního
cestovního ruchu. Jde především o analýzy příjmů z mezinárodního cestovního ruchu a
různé pohledy na tuto problematiku, dále o výdaje na mezinárodní cestovní ruch,
ekonomický význam odvětví v celosvětovém měřítku a také zaměstnanost v odvětví.
Kapitola obsahuje jak analýzy za mezinárodní cestovní ruch, tak analýzy z dat WTTC,
která jsou získávána pomocí satelitních účtů cestovního ruchu a zahrnují obě složky
cestovního ruchu (domácí, mezinárodní). Tyto dvě složky je potřeba od sebe odlišovat,
ale získat některá data pouze za mezinárodní cestovní ruch není možné.

Je jasné, že cestovní ruch je významnou součástí mnoha světových ekonomik. Patří
mezi hlavní součásti světového trhu. Podle údajů Světové organizace cestovního ruchu
(UNWTO) a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) je mezinárodní
cestovní ruch největším zaměstnavatelem na světě. Uvádí se, mezinárodní cestovní ruch
svým obratem kolem 600 mld. USD zaujímá v mezinárodním obchodu první místo
(následuje obchod s ropou a ropnými produkty a automobilový průmysl. V důsledku
svého vlivu na tvorbu hrubého domácího produktu, devizové a daňové přínosy, tvorbu
pracovních příležitostí je jeho další rozvoj v zájmu každého státu. Význam cestovního
ruchu je dán rovněž tím, že druhotně pozitivně ovlivňuje řadu dalších odvětví a sektorů
jako jsou zejména doprava, obchod, stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace,
kultura, sport. V některých zahraničních studiích je uváděna propojenost a statistická
sledovanost vlivu cestovního ruchu na více než 20 odvětví.
(Pramen: Základy cestovního ruchu, Vystoupil, Šauer, 2005, str. 34,35)

Tato analýza se zabývá několika veličinami:
- příjmy z mezinárodního cestovního ruchu (Income), za jednotlivé světové
regiony
- příjmy na jednoho návštěvníka (kolik v průměru za jeden příjezd účastník
mezinárodního cestovního ruchu utratí)
- podíl příjmů světových regionů a subregionů na sumě celosvětových příjmů
z mezinárodního cestovního ruchu

24
- výdaje na mezinárodní cestovní ruch (Outcome), to znamená, které země za
cestovní ruch nejvíce utrácejí
- postavení mezinárodního cestovního ruchu ve světové ekonomice jako celku
- význam cestovního ruchu pro národní ekonomiky
- zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu

Je ale velmi zajímavé se podívat, jakou úlohu zastává v jednotlivých světových
regionech a nakolik se tyto od sebe liší. Pro tyto analýzy práce sleduje statistické údaje
několika faktorů. Jsou to statistiky o příjmech z mezinárodního cestovního ruchu
(celosvětově a za jednotlivé světové regiony a subregiony), výdajích na mezinárodní
cestovní ruch (údaje za jednotlivé země), zaměstnanost v tomto odvětví (i zde zaměření
na rozdíly v jednotlivých regionech).

Ekonomický význam cestovního ruchu se měří pomocí satelitního účtu cestovního
ruchu. Nyní je podstatné se zaměřit na to, jak tento účet funguje a co zahrnuje.

Satelitní účet cestovního ruchu
Historie vzniku satelitního účtu
Satelitní účet cestovního ruchu poskytuje data o ekonomickém postavení odvětví
cestovního ruchu. Během posledních let docházelo k výraznému nárůstu cestovního
ruchu jako společenského a ekonomického jevu. Přesto však neexistoval systém, jak
jeho dopady na ekonomiku spolehlivě měřit. Proto, i přes jeho nesporný významný vliv,
zůstává cestovní ruch v mnoha zemích nedoceněn. Mnoho zemí se v 80. letech začalo
snažit o vývoj nějakého systému, kterým by bylo možné tyto efekty měřit a porovnávat.
Jedním z prvních návrhů byl projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
(OECD), který nesl název „ekonomické účty turistiky“. Později byly, hlavně z iniciativy
nadnárodních organizací World Tourism Organization (UNWTO) a World Travel &
Tourism Council (WTTC), tyto návrhy přetvořeny v nový systém nazvaný „satelitní
účet cestovního ruchu“. Základem se stalo používání stejných statistických metod
jednotlivými státy.
Tyto dokumenty byly v roce 1993 přijaty Statistickou komisí OSN a staly se
mezinárodně uznávanými a akceptovanými standardy pro vytváření statistik o
cestovním ruchu.

25
Důvodem zavedení satelitních účtů je neschopnost národních účtů identifikovat
jednotlivé složky ekonomiky. Tak dochází k nedostatečnému docenění některých
odvětví.
Satelitní účty vycházejí z národních účtů, ze kterých čerpají data, ale kladou důraz na
jednotlivá odvětví, která národní účty až tolik nerozlišují.
Podle definice Ing. Jaromíra Beránka satelitní účet cestovního ruchu definuje řadu
globálních standardů, podle nichž lze měřit skutečný přínos cestovního ruchu pro
národní hospodářství. Zaměřuje se na
- procentní podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP
- podíl cestovního ruchu na vytváření pracovních míst
- na objem kapitálových investic vyvolaných cestovním ruchem
- na daňové příjmy z aktivit cestovního ruchu a
- na vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu.
(Pramen: COT Business: Internetový server cestovního ruchu (on-line), COT Business,
2008. Dostupné na WWW: http://www.cot.cz/data/cesky/00_12/12_stat_1.htm, datum
27. 4. 2008 )

Satelitní účet počítá se skutečností, že odvětví cestovního ruchu se skládá z mnoha
dílčích odvětví, které přímo ovlivňuje a jejich produkce s cestovním ruchem souvisí. Jde
o ubytovací služby, stravovací služby, dopravu, zábavní průmysl…

Ekonomika cestovního ruchu se proto skládá jak z čistého cestovního ruchu, tak
z dílčích složek dalších odvětví z části, která s cestovním ruchem souvisí a jejich
existence je cestovním ruchem vyvolána. Jde například o výrobce dopravních
prostředků, stavební průmysl, výrobce materiálů… Bez existence cestovního ruchu by
jim totiž neexistovala část poptávky.

Satelitní účet má být veden, podle OSN, souběžně s národním účtem, tak aby mohl
sloužit k mezinárodnímu srovnání.

Funkce satelitního účtu
- prezentovat údaje o cestovním ruchu, které se striktně opírají o zásady systému
národních účtů a jsou kompatibilní s doporučeními UNWTO/OSN týkajícími se
turistické statistiky tak, aby umožnily vzájemné porovnání s jinými odvětvími na

26
komparativní bázi a poskytovaly tak cestovnímu ruchu, resp. jeho ekonomickým a
dalším dopadům důvěryhodnost a legitimnost
- poskytovat soustavu mezinárodně porovnatelných ukazatelů a účtů, vycházejících a
fungujících v rámci národních účetních principů
- analyzovat cestovní ruch komplexně z ekonomického hlediska
- umožnit vládním a dalším orgánům bližší pohled na cestovní ruch a jeho sociálně
ekonomické funkce a na ekonomické a další přínosy cestovního ruchu (v běžných
cenách a také v objemovém vyjádření)
- vykalkulovat pro daný soubor komodit a odvětví přidanou hodnotu cestovního ruchu v
rámci určitého koherentního systému
- poskytovat informace o profilu zaměstnanosti v odvětvích cestovního ruchu;
- indikovat produktivní funkce odvětví cestovního ruchu a jejich vzájemnou
provázanost se zbytkem ekonomiky
- sestavit vhodný referenční rámec, z něhož je možno odvodit modely ekonomických
přínosů a jiné analytické ekonomické modely cestovního ruchu
- poskytovat údaje o velikosti kapitálových investic do cestovního ruchu a podklady pro
analýzu jejich vazby na nabídku v cestovním ruchu
- poskytovat informace o základním jmění a kapitálové základně
(Pramen: COT Business: Internetový server cestovního ruchu (on-line), COT Business,
2008. Dostupné na WWW: http://www.cot.cz/data/cesky/00_12/12_stat_1.htm)

Model satelitního účtu využívá spousta států. Ať už jde o vyspělé, přední státy světové
ekonomiky (Evropská Unie, USA) nebo o další země. Nyní tento systém využívá 176
zemí po celém světě.

4.1 Role mezinárodního cestovního ruchu ve světové
ekonomice
Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu představovaly v roce 2003 6% celosvětového
exportu zboží a služeb. Pokud se problém týká pouze exportu služeb, je to téměř 30%.
(Pramen: World Tourism Organisation (on-line), UNWTO, 2008. Dostupné na WWW:
http://unwto.org/facts/eng/economy.htm)
Cestovní ruch má pro světové ekonomiky hned několik přínosů:

27
- vytváří HDP
- pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu
- tvoří příjmy státního rozpočtu
- stimuluje příjmy místních rozpočtů
- jeho rozvoj podporuje investiční aktivity
(Pramen: Vystoupil, Šauer, Geografie Cestovního ruchu, 2008)

Na tomto tvrzení a výsledcích statistik UNWTO je zřetelně vidět, že mezinárodní
cestovní ruch zaujímá ve světových ekonomikách důležité místo. Podle UNWTO je také
úzká spojitost mezi výdaji na cestovní ruch a ekonomickým růstem. Dochází zde
k multiplikaci, protože ekonomický růst stimuluje cestovní ruch a cestovní ruch dále
ekonomický růst.
Každopádně nárůst mezinárodního cestovního ruchu značně převyšuje růst světového
hrubého domácího produktu. Podle UNWTO jde právě o onu provázanost. Pokud bude
nárůst HDP například 4%, růst cestovního ruchu bude mnohem větší. Pokud se ale
například o dvě procenta růst HDP zpomalí, propad u cestovního ruchu bude ještě větší.

Podle ILO (Světová organizace práce) ke konci roku 2007 bude cestovní ruch tvořit
10,3% světového HDP.

4.2 Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu
Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu jsou jedním ze základních ukazatelů, které
mohou přiblížit postavení tohoto odvětví ve světové ekonomice, zvláště pak
z ekonomického pohledu.
Nejdříve je třeba osvětlit, z čeho se takovéto statistiky získávají a jaké složky jsou do
nich započítány. Základní bilance cestovního ruchu zahrnuje na základě mezinárodních
konvencí (Mezinárodní měnový fond) následující položky:
- prázdninové pobyty, dovolené a obchodní pobyty,
- pobyty v lázních, nemocnicích a studijní pobyty,
- jednodenní pobyty a tranzit
- mezinárodní osobní dopravu (železniční, lodní a leteckou dopravu)

Na aktivní straně platební bilance cestovního ruchu najdeme:

28
- příjmy za ubytování a stravování zahraničních hostů v hotelových a lázeňských
zařízeních a jiných ubytovacích zařízeních. V bilancích cestovního ruchu některých
zemí se berou v úvahu i náklady na stravování zahraničních pacientů v nemocnicích a
na klinikách, zahraničních chovanců v institucích, penzionech a dětských domovech a
také zahraničních studentů vysokých škol.
- příjmy dopravních podniků od zahraničních účastníků cestovního ruchu,
- příjmy z nákupů od zahraničních návštěvníků, jednodenních hostů,
- příjmy ze služeb poskytnutých zahraničním hostům

Na pasivní straně platební bilance cestovního ruchu najdeme:
- výdaje domácích obyvatel za služby cestovního ruchu v zahraničí (dovolené, lázeňský,
studijní pobyt a výletní cestovní ruch),
- výdaje domácích obyvatel za mezinárodní dopravu, které plynou do zahraničí.
(Pramen: Základy cestovního ruchu, Vystoupil, Šauer, 2005, str. 41)

Pro spoustu destinací je útrata návštěvníků za ubytování, jídlo a pití, dopravu, zábavu,
nakupování atd. důležitým pilířem jejich ekonomik, vytvářejícím pracovní příležitosti a
příležitosti pro rozvoj. 75 zemí mělo v roce 2006 z mezinárodního cestovního ruchu
příjem větší než 1mld USD. (Pramen: UNWTO (on-line),
http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm). Velké množství ekonomik je také na
cestovním ruchu založeno a odvětví vytváří podstatnou část jejich HDP.

Podle odhadů UNWTO dosáhly celosvětové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu
za rok 2006 733mld USD. Došlo k značnému růstu, protože oproti předchozímu roku
podle statistik UNWTO tyto příjmy vzrostly o 57mld USD.

Toto jsou ovšem statistiky za celý svět. Pro lepší porovnání se další část práce zaměřuje
na údaje za jednotlivé světové regiony, jejichž rozdělení je uvedeno v metodologické
části.
Je zřejmé, že kromě globálních vlivů na každý světový region působí vlivy specifické,
které příjmy z mezinárodního cestovního ruchu ovlivňují. Jsou to vlivy stálé i
přechodné. Například historie, atraktivity regionu, přírodní podmínky, přírodní
katastrofy nebo kulturní události, politická situace, sportovní události, konference,
války. V každém období bude každý region ovlivňován jinými faktory, které budou mít

29
vliv na její příjem z tohoto odvětví, zaměstnanost, počty návštěvníků, výdaje na
mezinárodní cestovní ruch.

4.2.1 Historický vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu
V kapitole 2.1 byl představen historický vývoj mezinárodního cestovního ruchu. Nyní,
jako úvod do problematiky příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, tato podkapitola
analyzuje historický vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu za stejné období,
což je 1950-2005.
Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu se v tomto období dramaticky vyvíjely.
V roce 1950 byly příjmy za celý svět 2,1mld USD. V roce 1990 to bylo už 270,2mld
USD a data z roku 2005 vykazují 682,7mld USD. To nasvědčuje tomu, že cestovní ruch
je fenoménem hlavně konce minulého století a narůstá obrovskou rychlostí.
Analýza historického vývoje příjmů za jednotlivé světové regiony ukazuje, že v roce
1950 byla na špici jednoznačně Amerika. Její příjem 1,1mld USD v té době převyšoval i
Evropu (0,9mld USD). Asie a Tichomoří byly s příjmy zhruba stejně se Středním
Východem (0,04 a 0,03mld USD) a obsazovaly ve světovém žebříčku poslední pozice.
Afrika vykazovala příjem 1,1mld USD.
V roce 1990 již Evropa (142,9mld USD) výrazně předčí Ameriku (69,3mld USD),
obrovský nárůst zaznamenala Asie a Tichomoří (46,5mld USD), na posledních místech
jsou Afrika (6,4mld USD) a Střední Východ (5,1mld USD).
V roce 2005 je v příjmech z mezinárodního cestovního ruchu výrazně před ostatními
regiony opět Evropa (348,3mld USD), Amerika (144,6mld USD) se pomalu vyrovnává
s příjmy Asie a Tichomoří (140,8mld USD). Rozvoj odvětví je znatelný i na Středním
Východě (27,6mld USD) a poněkud zaostávat začíná Afrika (21,5mld USD).
(Pramen: World Tourism Organisation (on-line), UNWTO, 2008. Dostupné na WWW:
http://unwto.org/facts/eng/historical.htm, e-publikace International Tourism Receipts
(Euro and US$), 1950-2005)

30
Graf č. 2: Historický vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu

Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu (mld USD)

800
700
600
500
400
300
200
100
0
1950 1960 1970 1980 1990 1995 2000 2005

Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu (mld USD)

Pramen: UNWTO, 2008

4.2.2 Celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu za jednotlivé
světové regiony
V této podkapitole se práce zaměřuje na celkové příjmy z mezinárodního cestovního
ruchu za jednotlivé světové regiony. Pro potřeby analýzy nejdřív za celé světové
regiony a poté za jednotlivé světové subregiony.
Některé světové subregiony totiž mohou výrazně ovlivňovat celek, protože zde odvětví
cestovního ruchu může být v jiném postavení než ve zbytku světového regionu.
(Pramen:UNWTO (on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická
publikace higlights_07_eng_lr.pdf, data za rok 2006).

Afrika – zaznamenala růst o 3mld USD, na celkových 24mld USD. To znamená, že
Afrika zaujímá 3% z celkových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. Z toho dvě
třetiny tvoří příjmy vytvořené Subsaharskou Afrikou (15,8mld USD). Na severní Afriku
zde připadá pouze 8,5mld USD.

Amerika – zaznamenala růst o 9mld na celkových 154mld USD. Největší přínos
k tomuto výsledku má, stejně jako v předchozím roce severní Amerika, která je
nejnavštěvovanější (112,5mld USD). Druhá v příjmech je Karibská oblast (22,1mld

31
USD). Dále pak Jižní Amerika s příjmem 14mld USD za rok 2006. Na posledním místě
je světový subregion Střední Amerika s 5,4mld USD.

Asie a Tichomoří – nárůst o 18mld USD na celkových 153mld USD. V roce 2006
překonala Ameriku a stala se po Evropě druhou nejnavštěvovanější destinací. Celkově
tento region v posledních letech zaznamenává rychlý růst a překonává Ameriku jak
v počtu mezinárodních příjezdů, tak v příjmech z mezinárodního cestovního ruchu. Při
podrobnější analýze je zřejmé, které světové subregiony se na této skutečnosti podílejí
nejvíce. Zásadním světovým subregionem je Severo-východní Asie, která oproti sezoně
2005 vydělala o 9mld USD více. V sezoně 2006 to bylo 74,3mld USD. Jiho-východní
Asie se podílí 40,6mld USD. Oceánie potom 26,3mld USD a Jižní Asie 11,5mld USD.

Evropa - v roce 2006 nárůst o 26mld USD na celkových 374mld USD, což je 51%
celkového objemu příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. To staví Evropu do
popředí a na pozici nejnavštěvovanější destinace světa. Největší podíl na tom mají jižní
středomořské státy. V příjmech z cestovního ruchu vede Jižní a Středomořská Evropa
(146,5mld USD). Dále Západní Evropa (130,8mld USD), Severní Evropa (59,9mld
USD) a na posledním místě Střední a Východní Evropa (37,3mld USD).

Střední východ – zaznamenal nárůst o 1mld USD na celkových 27mld USD, což činí
cca 4% celosvětového podílu.

Tabulka č. 2: Příjmy regionů z mezinárodního cestovního ruchu a celosvětový podíl
Příjmy (mld USD) 2006 Podíl (%)
Svět 733 100
Evropa 374,5 51,1
Asie a Tichomoří 152,6 20,8
Amerika 154,0 21,0
Afrika 24,3 3,3
Střední východ 27,3 3,7
Pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf

32
Kartogram č. 1: Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu na subregionální úrovni
(mld USD), 2006

Pramen: UNWTO, 2008

33
Při analýze vývoje příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, je zde vidět razantní a
dynamický nárůst. Zatímco v roce 1990 tvořily celkové příjmy z mezinárodního
cestovního ruchu 264mld USD, v roce 2000 to bylo již 474mld USD. Tento trend se
udržuje i nadále, na posledních 733mld USD v roce 2006.

Tabulka č. 3: Vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu (mld)
1990 1995 2000 2005 2006
USD 264 405 474 676 733
Pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf

Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu na jeden příjezd
Bližší pohled na příjmy z jednoho mezinárodního příjezdu ukazuje, že v této oblasti je
postavena nejlépe Amerika. Návštěvník zde utratí v průměru 1130 USD za jeden
mezinárodní příjezd. Nejvíce k tomu přispívá Severní Amerika (1240 USD/příjezd) a
Karibská oblast (1140 USD/příjezd). Střední a Jižní Amerika tento průměr snižují. Zde
je toto číslo podstatně nižší. 770 USD za Střední a 750 USD za Jižní Ameriku.

Na druhém místě je potom Asie a Tichomoří. V tomto světovém regionu činí průměr
příjmů z jednoho mezinárodního příjezdu 910 USD. UNWTO tento světový region
rozděluje na světové subregiony, kterými jsou Severo-východní Asie, Jiho-východní
Asie, Oceánie a Jižní Asie. Nad ostatní světové subregiony se v příjmech na
mezinárodní příjezd značně vyvyšuje Oceánie, která je s 2500 USD/příjezd i první
v celosvětovém pořadí světových subregionů. Na druhém místě v tomto světovém
regionu je Jižní Asie s 1290 USD. Severo-východní a Jiho-východní Asie potom v roce
2006 dosáhly průměrně 790 USD a 750 USD z mezinárodního příjezdu jednoho
návštěvníka.

Třetí v pořadí v tomto ukazateli je Evropa. Ta dosahuje průměru 810 USD na jeden
mezinárodní příjezd. Evropa je pro tyto potřeby UNWTO opět rozdělena do čtyř částí:
Severní Evropa, Západní Evropa, Střední a východní Evropa, Jižní Evropa a
Středomoří. Nejvyšších příjmů zde dosahuje světový subregion Severní Evropa, která
měla v roce 2006 průměr 1090 USD na jeden mezinárodní příjezd. Podobně jsou na tom
pak Jižní Evropa (890 USD) a Západní Evropa (870 USD). Nejméně dosahuje Střední a
Východní Evropa – pouze 410 USD na jeden mezinárodní příjezd.

34
Následuje Střední Východ s 650 USD/příjezd. Tento světový region není ve statistikách
UNWTO dále členěn.

Na posledním místě, při sledování tohoto ukazatele, je Afrika. Zde příjmy z jednoho
mezinárodního příjezdu dosáhly v roce 2006 v průměru 600 USD. UNWTO ji rozděluje
na dva světové subregiony, které jsou docela vyrovnané: Severní Afrika (570 USD) a
Subsaharská Afrika (610 USD).
(Pramen: UNWTO (on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická
publikace higlights_07_eng_lr.pdf)

Tabulka č. 4: Příjmy na jeden mezinárodní příjezd
Příjmy na jeden příjezd (USD) 2006
Svět 870
Evropa 810
Asie a Tichomoří 910
Amerika 1,130
Afrika 600
Střední Východ 650
Pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf

Toto jsou však pouze průměrná čísla příjmů zajeden mezinárodní příjezd. Pro lepší
pochopení problému je vhodná analýza podílu světových regionů a subregionů na
celkových příjmech.

4.2.3 Podíl příjmů světových subregionů na sumě celosvětových příjmů
z mezinárodního cestovního ruchu
V předchozím rozboru byla již zmíněna procenta příjmů z mezinárodního cestovního
ruchu jednotlivých světových regionů. Nyní se práce těmito příjmy zabývá blíže a
nabízí podrobnější analýzu dat za jednotlivé světové subregiony. Tato analýza mnohem
jasněji naznačí úlohu každého ze světových subregionů v tomto odvětví.
(Pramen: UNWTO (on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická
publikace higlights_07_eng_lr.pdf)

35
Evropa – v roce 2006 sem směřovalo 51,1% všech příjmů z mezinárodního cestovního
ruchu. Nejvíce do Středomořské oblasti (20%), dále Západní Evropa (17,9%), Severní
Evropa (8,1%) a Střední Evropa (5,1%). Jak je vidět, střední Evropa za ostatními
znatelně zaostává. A není tomu tak pouze v tomto ukazateli. Středomořská oblast je
destinací dovolených a rekreačních pobytů, odtud plyne její podíl 20%.

Asie a Tichomoří – celkový poměr příjmů činil 20,8% z příjmů z mezinárodního
cestovního ruchu. Prvenství získala Severo-východní Asie (10,1%), druhá Jiho-
východní Asie (5,5%), Oceánie (3,6%) a Jižní Asie (1,6%). Severo-východní Asie jasně
překonává ostatní světové subregiony. Mezinárodní cestovní ruch této oblasti je na
vzestupu.

Amerika – v roce 2006 sem směřovalo 21% všech příjmů z mezinárodního cestovního
ruchu. Z toho 15,4% směřovalo do světového subregionu Severní Amerika, 3% do
Karibiku, 1,9% do Jižní Ameriky a pouze 0,7 do Střední Ameriky. V tomto světovém
regionu jasně dominuje destinace Severní Amerika, která ostatní v sumě příjmů z tohoto
odvětví několikanásobně převyšuje.

Afrika – tento světový region byl v sezoně 2006 na posledním místě. Zaznamenal pouze
3,3% z celkového počtu celosvětových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu.
Z toho v Severní Africe 1,2% a v Subsaharské Africe 2,2%.

Střední Východ – v roce 2006 3,7% celkových světových příjmů z mezinárodního
cestovního ruchu..

Je zřejmé, že Evropa si stále zachovává svoji dominanci. Jsou zde hned dva ze tří
světových subregionů s největšími příjmy z mezinárodního cestovního ruchu. Je to na
prvním místě Středomořská oblast, dále Západní Evropa. Až na třetím místě je Severní
Amerika. I když dochází k rozvoji nových světových regionů (například v Asii), Evropa
má stále ještě značně dominantní postavení v příjmech z mezinárodního cestovního
ruchu.

36
Tabulka č. 5: Podíl příjmů světových subregionů na sumě celosvětových příjmů
z mezinárodního cestovního ruchu, 2006
Podíl (%)
Svět 100
Evropa 51,1
Severní Evropa 8,2
Západní Evropa 17,9
Střední a Východní Evropa 5,1
Jižní Evropa a Středomoří 20,0

Asie a Tichomoří 20,8
Severo-Východní Asie 10,1
Jiho-Východní Asie 5,5
Oceánie 3,6
Jižní Asie 1,6

Amerika 21,0
Severní Amerika 15,4
Karibská oblast 3,0
Střední Amerika 0,7
Jižní Amerika 1,9

Afrika 3,3
Severní Afrika 1,2
Subsaharská Afrika 2,2
Střední Východ 3,7
Pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf

4.2.4 Shrnutí
Po analýze těchto ukazatelů je zajímavé, že například v Evropě, která v sumě příjmů
z mezinárodního cestovního ruchu vévodí, jsou světové subregiony, které co do příjmů
na jeden mezinárodní příjezd překonávají vysoce ostatní, ale celková suma zde není až
tak vysoká. Proto by výklad pouze jednoho ukazatele mohl být zavádějící. Jde o Severní
Evropu. Oproti tomu světový subregion Střední Evropy vykazoval v roce 2006 z celého
evropského regionu nejnižší příjmy na jeden mezinárodní příjezd a zároveň nejnižší
celkovou sumu zisků z mezinárodního cestovního ruchu.

37
Podobně zajímavý je i případ Oceánie, která má největší příjmy na jeden mezinárodní
příjezd v celosvětovém měřítku (2500 USD), ale v Asijské oblasti je v celkových
příjmech z mezinárodního cestovního ruchu až třetí s 3,6% příjmů z mezinárodního
cestovního ruchu.
V Americkém světovém regionu vévodí Severní Amerika, která je zde první jak v sumě
příjmů (15,4%), tak i v příjmech z jednoho mezinárodního příjezdu (1240 USD).

Podle výpočtů UNWTO byl růst příjmů z odvětví mezinárodního cestovního ruchu
v roce 2006 4,3%, oproti 3,2% v roce 2005. Celkový počet nárůstu příjezdů byl v obou
sledovaných obdobích stejný, pokaždé 5,5%.
Největší přírůstky v příjmech zaznamenala Afrika (10%) a Asie a Tichomoří (9%).
Evropa oproti tomu pouze 4%, i když v roce 2005 to bylo pouze 2,5%, což také značí
neustálý růst.
Amerika pouze 2% nárůstu příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, oproti 4% v roce
2005. Jediný region Středního východu zaznamenává pokles o 1,4%. Zde se ovšem
jedná opět za hodnoty sjednocené za celé regiony a v některých (například Severní
Amerika) došlo k velkému nárůstu příjmů, i když v celkovém průměru regionů to tak
nevypadá.

Dalším faktem, který UNWTO ve svých statistikách uvádí je, že je velmi zajímavé, že 8
z 10 zemí žebříčku UNWTO pro země s nejvíce příjezdy, se nachází i mezi deseti
zeměmi s největšími příjmy. Jde o Francii, USA, Španělsko, Čínu, Itálii, Velkou
Británii, Německo, Austrálii. Fakt, že USA je v počtu příjezdů až na třetím místě za
Francií a Španělskem, ale v příjmech obě země předčí, nasvědčuje tomu, že USA
přitahují velkou část turistů, kteří více utrácejí a jezdí na delší pobyty, oproti evropským
destinacím, které jsou často zaměřeny spíše na krátké pobyty. V první desítce počtu
příjezdů se objevuje i Mexiko a Rusko, ale ani jedna z těchto zemí se už nedostala mezi
10 zemí s nejvyššími příjmy.

Příjmy z cestovního ruchu a počty návštěv jsou ovlivňovány dalšími faktory jako
společenské události, sportovní události, politická situace, klimatické podmínky dané
sezony. V roce 2006 to byl případ Německa, kterému hodně pomohlo pořádání
mistrovství světa ve fotbale.

38
Další událostí, která cestovní ruch v tomto období významně ovlivnila, bylo pořádání
olympijských her v Turíně. To mělo dopad na cestovní ruch v celém evropském
regionu. Na tomto příkladu je vidět, jak tyto události ovlivňují celé odvětví.
Samozřejmě v jiných letech to byly podobné či jiné události, které do dění vstupovaly
v jiných zemích a na jiných kontinentech. Jde o události, které významně podpoří
cestovní ruch v oblasti a stimulují jeho příjmy. Jak uvádí UNWTO, v roce 2006 to
v Evropě byly další jako 400. výročí narození Rembrandta, 250 Mozarta a 125 Picassa.
Příjmy v předchozích letech byly také ovlivněny dalšími faktory, jako nemoc SARS,
válka v Iráku…
(Zpracováno podle: UNWTO (on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm,
elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)

4.3 Výdaje na mezinárodní cestovní ruch
V rámci těchto analýz je nezbytné podívat se, které země za cestování nejvíce utrácejí.
Podle UNWTO v této kategorii opakovaně vede Německo, dále USA, Velká Británie,
Francie, Japonsko, Čína, Itálie, Kanada, Rusko a Korejská Republika.
V této statistice musíme samozřejmě přihlédnout k počtu obyvatel jednotlivých zemí.
Čína v žebříčku postupem času stále stoupá a obyvatelé stále více za cestování utrácí.
Vše je dokonale propojeno, takže zde je zřejmé, že bude existovat souvislost
s uvolněním režimu a samozřejmě obrovskému ekonomickému rozmachu Číny. Čína
zaznamenala 12% nárůst výdajů. Zajímavý je také výrazný posun Korejské Republiky.
Ta dosáhla ve výdajích největšího nárůstu, celých 18% a vyřadila tak z první desítky
zemí Holandsko. Jinak k velkým změnám nedochází a tyto země jsou v nákladech na
cestovní ruch dlouhodobě na špici.

Tabulka č. 6: Země nejvíce utrácející za mezinárodní cestovní ruch (2006)
Výdaje na cestovní ruch (mld USD)
Svět 733
1. Německo 74,8
2. USA 72,0
3. Velká Británie 63,1
4. Francie 32,2
5. Japonsko 26,9

39
6. Čína 24,3
7. Itálie 23,1
8. Kanada 20,5
9. Rusko 18,8
10. Korejská Republika 18,2
Pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf

4.4 Role odvětví cestovního ruchu pro národní ekonomiky
Pro tuto analýzu je využito dat WTTC ze satelitních účtů a proto poskytuje pohled na
domácí i mezinárodní složku cestovního ruchu.
Při sledování úlohy odvětví cestovního ruchu v národních ekonomikách, se výsledky
značně liší podle světového regionu. Velké státy (USA, Čína, Japonsko) mají z
cestovního ruchu obrovské příjmy, ale tyto příjmy v jejich HDP netvoří majoritní část.
Tyto státy mají bázi své ekonomiky založenou i na jiných odvětvích, než je právě
cestovní ruch. Oproti tomu existují státy, které by v současnosti bez cestovního ruchu
nemohly existovat. Jedná se většinou a menší státy v turisticky velmi atraktivních
lokalitách. Tyto státy často nemají jiné zdroje, pouze výborné předpoklady pro rozvoj
cestovního ruchu. Ve velké míře jsou to bývalé kolonie (Bahamy, Anguilla, Antigua
and Barbuda). Jejich ekonomiky se koncem 20. století začaly orientovat na cestovní
ruch a ten je nyní jejich dominantní složkou. V některých státech tvoří cestovní ruch i ¾
celkového HDP (Macau 82,5% HDP, Antigua and Barbuda 76,5% HDP – pramen:
WTTC (on-line), http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting,
newleaguetablesumary.pdf, 2008). Podle studií WTTC se předpokládá, že se do
budoucna bude vliv cestovního ruchu v těchto zemích mírně snižovat.

Tabulka č. 7: Přehled deseti zemí, pro jejichž ekonomiky má cestovní ruch největší
význam, 2008
Stát % z celkového HDP
1. Macau 82,5
2. Antigua a Barbuda 76,5
3. Anguilla 69,6
4. Aruba 69,3
5. Maledivy 67,0
6. Seychelly 56,3

40
7. Bahamy 50,8
8. Barbados 40,7
9. Svatá Lucie 40,6
10. Vanuatu 38,8
Pramen:WTTC, 2008, http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting,
newleaguetablesumary.pdf)

4.5 Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
Problém zaměstnanosti v cestovním ruchu není tak jednoduchý, jak by se na první
pohled mohlo zdát. Zaměstnanost v tomto odvětví ovlivňuje další navázané sektory a
data je také nemožné shromáždit pouze za mezinárodní složku. Prvním problémem však
je obvykle, obtížnost přesného určení pracovních míst v cestovním ruchu obce a nebo
regionu vyplývající z toho, že:
- k pracovním místům, která jsou vytvořena cestovním ruchem, nepatří jen místa
v hotelnictví a pohostinství, ale i v mnoha dalších odvětvích terciární sféry, jejichž
existenci bezprostředně podporuje cestovní ruch,
- i obce, které nejsou střediskem cestovního ruchu, mají minimální množství pracovních
míst v pohostinství (pro uspokojení potřeb domácího obyvatelstva),
- v cestovním ruchu pracuje mnoho sezónních pracovníků a nebo pracovníků na
částečný pracovní úvazek. Statistika přitom zachycuje pouze roční průměrný
přepočítaný počet pracovních míst.
- cestovní ruch nevytváří jen pracovní místa bezprostředně v základní a doprovodné
infrastruktuře ale i mnoho dalších v terciární sféře (ochod, služby).
(Pramen: Základy cestovního ruchu, Vystoupil, Šauer, 2005, str. 38)

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) jedno pracovní místo v odvětví cestovního
ruchu vytváří jeden a půl pracovního místa v ekonomických odvětvích na cestovní ruch
navázaných.
Cestovní ruch tak vytváří více než 230 milionů pracovních míst, což je 8% světové
pracovní síly. Z toho ženy tvoří mezi 60 a 70% pracovní síly a polovina pracovníků má
25 let nebo méně. Růst je cca 4% ročně.
(Pramen: ILO (on-line),
http://www.ilo.org/public/english/dialogue/sector/sectors/tourism/emp.htm, 2008)

41
Podobný příklad dávají ve své práci další autoři:
Na základě tohoto statistického porovnání konstatují studie závěr, že ve Švýcarsku 1
000 lůžek v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu (hotely, motely, penziony,
ubytovací hostince, lázeňské domy) vytvářejí přibližně 459 dodatečných pracovních
míst v terciární sféře, ze kterých dvě třetiny připadají na pohostinství a jedna třetina na
jiné oblasti služeb. Tuto skutečnost lze vyjádřit i následovně: na sto pracovních míst
v pohostinství závislých na cestovním ruchu připadá průměrně dalších 50 míst na jiné
služby závislé na cestovním ruchu, asi 11 na obchod, 2 na banky a pojišťovny a 36 na
veřejnou správu. V tomto případě jde o průměrné hodnoty, proto lze předpokládat
značný rozptyl okolo těchto středních hodnot. V jednotlivých případech jsou možné
vyšší a nebo nižší efekty ve vztahu k zaměstnanosti.
(Pramen: Základy cestovního ruchu,Vystoupil, Šauer, 2005, str. 39))

Podle studie WTTC se předpokládá, že nyní připadá na cestovní ruch jedno místo na
11,9 pracovních míst. Podle této přesnější studie je to tedy 238,277,000 pracovních míst
v roce 2008, což je 8,4% celosvětové zaměstnanosti. Předpokládá se, že do roku 2018
dojde k nárůstu na 296,252,000 pracovních míst, což bude 9,2% celkové světové
zaměstnanosti.
(Pramen: WTTC (on-line),
http://www.wttc.travel/eng/Tourism_Research/Tourism_Satellite_Accounting/, 2008)

4.5.1 Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu v jednotlivých světových
regionech

Pro jednotlivé světové regiony a subregiony se míra zaměstnanosti v odvětví cestovního
ruchu liší. Je to způsobeno podmínkami té které oblasti pro cestovní ruch a přítomností
zemí, které mají na cestovním ruchu ekonomiku založenou. Podkapitola přiblíží míru
zaměstnanosti v cestovním ruchu za jednotlivé světové subregiony v roce 2008 a nastíní
její pravděpodobný vývoj za deset let.

(Pro tato data je použito rozdělení světa podle WTTC, údaje jednotlivých států z
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Regional_Rep
orts, 2008)

42
Střední a Východní Evropa (mimo EU) – zaměstnanost v cestovním ruchu tvoří 6,9%
všech pracovních míst, což je 10,389,000 zaměstnanců. Očekává se růst na 7,5% do
roku 2018.

Evropská Unie – 10,8% všech pracovních míst, což je 23,938,000 zaměstnanců,
očekávaný růst během deseti let na 11,6%.

Ostatní země západní Evropy – v roce 2008 je v cestovním ruchu zaměstnáno 2,724,000
lidí, 8.9% celkové zaměstnanosti. Výhled je na 8.6% za deset let.

Jižní Amerika – v tomto světovém subregionu je to v současnosti 12,631,000
pracujících, což je ovšem pouze 6,5% celkové zaměstnanosti. Vývoj očekává růst na
7%.

Severní Amerika - 23,314,000 zaměstnaných v cestovním ruchu v roce 2008 odpovídá
11,1% celkové zaměstnanosti. Do budoucna se očekává nárůst na 11,5% do roku 2018.

Karibská oblast – v současnosti je v cestovním ruchu zaměstnáno 2,148,000 lidí, což
tvoří 12,9% celkové zaměstnanosti. Během deseti let se očekává vzrůst na 13,8%.

Střední Východ - 5,691,000 zaměstnaných v odvětví cestovního ruchu (10,3% celkové
zaměstnanosti). Očekávaný růst na 10,8%.

Severovýchodní Asie – obrovský počet pracovních míst 84,329,000 je vytvořen
odvětvím cestovního ruchu. Je to 9,6% celkové zaměstnanosti. Očekávaný růst na
celých 11,4%.

Jihovýchodní Asie – 8,5% zaměstnanosti (22,431,000 pracovních míst) v roce 2008.
8.7% očekávaných v roce 2018.

Jižní Asie - 36,544,000 zaměstnanců, ale pouze 5,9% pracovního míst. Očekává se růst
na 6,5%, což je zvýšení na 47,638,000 zaměstnanců.

Oceánie – 1,717,000 zaměstnanců, 12,4% zaměstnanosti, očekávaný růst na 12,8%.

Subsaharská Afrika - 10,112,000 zaměstnanců, 5,6% zaměstnanosti, očekávaný růst na
11,211,000 zaměstnanců, což bude znamenat pokles na 4,9% celkové zaměstnanosti do
roku 2018.

Severní Afrika - 5,837,000 pracovních míst, 12,8% celkové zaměstnanosti, výhled na
nárůst na 13,7% do roku 2018.

43
Při srovnání těchto údajů vyšlo najevo, že největší podíl zaměstnanosti v odvětví
cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti je ve světových subregionech, které jsou
typickými zónami letní, přímořské rekreace – Severní Afrika, Karibská oblast a
Oceánie. Naopak nejnižšího podílu dosahuje Subsaharská Afrika.

Tabulka č. 8: Podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti ve
světových subregionech, 2008
Světový subregion Podíl (%)
Střední a Východní Evropa 6,9
Evropská Unie 10,8
Ostatní země západní Evropy 8,9
Jižní Amerika 6,5
Severní Amerika 11,1
Karibská oblast 12,9
Střední Východ 10,3
Severovýchodní Asie 9,6
Jihovýchodní Asie 8,5
Jižní Asie 5,9
Oceánie 12,4
Subsaharská Afrika 5,6
Severní Afrika 12,8
Pramen:WTTC, 2008,
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Regional_Reports

44
5 FUNKČNĚ PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ
MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU
V předchozích kapitolách již byly zmíněny příjmy z mezinárodního cestovního ruchu,
zaměstnanost, výdaje na mezinárodní cestovní ruch. To jsou veličiny pro hodnocení
ekonomického významu. Výše jsou zmíněny i druhy a formy cestovního ruchu
z teoretického hlediska. Tato kapitola se zabývá nejdříve mezinárodním cestovním
ruchem z regionalistického hlediska – analyzuje prostorové rozložení mezinárodních
příjezdů do jednotlivých světových regionů, potom rozložením mezinárodního
cestovního ruchu z hlediska funkce – představím nejrozšířenější druhy a formy a také
provede analýzu sezónnosti mezinárodního cestovního ruchu během roku a na závěr
uvádí stručnou analýzu nejvýznamnějších zemí z hlediska mezinárodního cestovního
ruchu.

5.1 Prostorové rozložení mezinárodního cestovního ruchu
V této kapitole je provedena analýza mezinárodního cestovního ruchu z geografického
hlediska a zabývá se mezinárodními příjezdy do jednotlivých světových regionů a
subregionů. (Data UNWTO, pramen: http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm,
elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf)

5.1.1 Počet mezinárodních příjezdů do světových regionů
V roce 2006 bylo celosvětově evidováno 846 mil mezinárodních příjezdů.
Evropa – celkem 460,8 mil mezinárodních příjezdů, což ji jako světový region staví na
první místo. Více než dvakrát překonává ostatní světové regiony. Na subregionální
úrovni je v této oblasti nejlépe Jižní a Středomořská Evropa, která zaznamenala 164,9
mil mezinárodních příjezdů. Druhé místo zaujímá západní Evropa (149,8 mil). Tyto dva
světové subregiony výrazně zastiňují zbytek evropského světového regionu. Střední a
Východní Evropa na třetím místě má 91,2 mil mezinárodních příjezdů a Severní Evropa
54,9 mil. Je zajímavé, že ačkoli Střední a Východní Evropa eviduje za rok 2006 téměř
dvojnásobek mezinárodních příjezdů jako Severní, přesto jsou její příjmy z tohoto
odvětví o celou třetinu nižší.

45
Asie a Tichomoří – v roce 2006 167,2 mil mezinárodních příjezdů. Jako světový region
má druhý největší počet mezinárodních příjezdů v roce 2006 na světě. Historicky tomu
tak vždy nebylo. Ještě v roce 2000 značně zaostávala za Amerikou. Pokud jde o
subregionální statistiky, nejlépe je na tom Severo-východní Asie (94,0 mil), dále Jiho-
východní Asie (53,9 mil), Oceánie (10,5 mil) a Jižní Asie (8,8 mil). Asie si tento
subregionální poměr mezinárodních příjezdů drží dlouhodobě a nedochází k záměně
pořadí světových regionů. Stejně tak je tomu i v příjmech z mezinárodního cestovního
ruchu.
Amerika – v roce 2006 135,9 mil mezinárodních příjezdů. Vývoj mezinárodního
cestovního ruchu tento světový region odsunul až na třetí příčku za Asii. Přesto má
Amerika z mezinárodního cestovního ruchu stále větší příjmy než Asie, i když počet
příjezdů je menší. První místo v počtu mezinárodních příjezdů si tradičně drží Severní
Amerika, která má oproti ostatním světovým subregionům obrovský náskok (90,7 mil).
Karibská oblast (19,4 mil) a Jižní Amerika (18,8 mil) dosahují podobných výsledků.
Pouze Střední Amerika výrazněji zaostává se 7,0 mil mezinárodních příjezdů.
Afrika – v roce 2006 evidovala 40,7 mil mezinárodních příjezdů. V posledních letech se
na regionální úrovní dostala v počtu mezinárodních příjezdů až na poslední místo,
protože její příčku obsadil Střední Východ. V počtu mezinárodních příjezdů na
subregionální úrovni převažuje Subsaharská Afrika (25,8 mil) nad Severní Afrikou
(14,9 mil).
Střední Východ – v roce 2006 41,8 mil mezinárodních příjezdů, čímž zaujímá 4. příčku.

Tabulka č. 9: Počet mezinárodních příjezdů a jeho vývoj (mil)
1990 2000 2006
Svět 436 684 846
Evropa 262,3 392,5 460,8
Severní Evropa 28,3 42,6 54,9
Západní Evropa 108,6 139,7 149,8
Střední a Východní Evropa 31,5 69,4 91,2
Jižní Evropa a Středomoří 93,9 102,7 140,8

Asie a Tichomoří 56,2 110,6 167,2
Severo-Východní Asie 26,4 58,3 94,0
Jiho-Východní Asie 21,5 36,9 53,9
Oceánie 5,2 9,2 10,5

46
Jižní Asie 3,2 6,1 8,8

Amerika 92,8 128,2 135,9
Severní Amerika 71,7 91,5 90,7
Karibská oblast 11,4 17,1 19,4
Střední Amerika 1,9 4,3 7,0
Jižní Amerika 7,7 15,3 18,8

Afrika 15,2 27,9 40,7
Severní Afrika 8,4 10,2 14,9
Subsaharská Afrika 6,8 17,7 25,8
Střední Východ 9,6 24,5 41,8
Pramen: UNWTO (http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická publikace
higlights_07_eng_lr.pdf)

47
Kartogram č. 2: Mezinárodní příjezdy do světových subregionů (2006)

Pramen: UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)

48
5.1.2 Podíl příjezdů do světových regionů na mezinárodním cestovním
ruchu
Pro lepší vnímání těchto dat zde práce využívá vyjádření podílu světových regionů na
mezinárodním cestovním ruchu.
(Pramen: UNWTO(on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická
publikace higlights_07_eng_lr.pdf)

Procentuelně se Evropa v mezinárodních příjezdech podílí na mezinárodním cestovním
ruchu více než polovinou (54,4%). Asie a Tichomoří na druhém místě s 19,8%
mezinárodních příjezdů. Amerika 16,1%, Afrika 4,8% a téměř vyrovnaný Střední
Východ 4,9. Je zřejmé, že co do příjezdů, Evropa mezinárodnímu cestovnímu ruchu
výrazně dominuje. Může to být způsobeno atraktivitou evropského kontinentu nebo
prostě faktem, že Evropané více cestují.
Důležité je si v této souvislosti připomenout rozvíjející se vliv Asie, která postupně
překonala Ameriku a počet mezinárodních příjezdů do tohoto světového regionu se
neustále zvyšuje.

Graf č. 3: Podíl příjezdů do světových regionů na mezinárodním cestovním ruchu
(%), 2006

60
50
40
30
% mezinárodních příjezdů
20
10
0
Evropa Asie a Amerika Afrika Střední
Tichomoří východ

Pramen: UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)

5.1.3 Mezinárodní výjezdový cestovní ruch
Stejně jako v mezinárodních příjezdech, i v mezinárodních výjezdech je na prvním
místě Evropa. Podle údajů UNWTO v roce 2006 pocházelo 56,3% mezinárodních
výjezdů právě z Evropy, na druhém a třetím místě pak Asie a Tichomoří a Amerika,

49
které se na mezinárodních výjezdech podílejí cca něco pod 20%. I zde světový region
Asie a Tichomoří postupně překonal Ameriku a po roce 2000 ji odsunul na třetí místo.
Ze Středního východu a Afriky pocházelo okolo 3% mezinárodních výjezdů a 1,8% je
z blíže nespecifikovaných zdrojů.
(Pramen: UNWTO(on-line), http://unwto.org/facts/eng/highlights.htm, elektronická
publikace higlights_07_eng_lr.pdf)

Tabulka č. 10: Mezinárodní výjezdy (2006)
Počet mezinárodních výjezdů (2006) Podíl (% , 2006)
Svět 846 100
Evropa 473,7 56,3
Asie a Tichomoří 166,5 19,3
Amerika 142,2 17,1
Střední Východ 24,8 2,8
Afrika 24,5 2,7
Nespecifikováno 14,7 1,8
Pramen: UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)

5.2 Funkční specifika mezinárodního cestovního ruchu
Z předchozích analýz vyplývá, kolik mezinárodních příjezdů ročně je zaznamenáno i
jak vysoké jsou příjmy z těchto příjezdů. Nyní se práce zaměřuje na to, proč a za jakým
účelem jsou tyto cesty uskutečňovány. Proč lidé vynakládají prostředky, aby mohly
takovouto mezinárodní návštěvu realizovat? (Pramen: UNWTO (on-line), za rok 2006,
elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.

5.2.1 Členění mezinárodního cestovního ruchu podle účelu cesty
V roce 2006 byla více než polovina mezinárodních turistů motivována realizací svých
volnočasových aktivit, rekreace a dovolených. Procentuelně to bylo 51% všech
uskutečněných mezinárodních příjezdů (430 mil). 27% cest bylo uskutečněno z důvodu
návštěvy přátel a příbuzných, z náboženských důvodů a zdravotních důvodů (225 mil).
Důvodem 16% příjezdů byl obchod a podnikatelské aktivity (131 mil). Zbývajících 6%

50
jsou nespecifikované mezinárodní příjezdy. Hlavním důvodem cestování a turistického
ruchu je tedy jasně důvod odpočinku a relaxace.

Graf č. 4: Členění mezinárodního cestovního ruchu podle účelu cesty, 2006

Dovolená, rekreace -
6% 51%
16%
Návštěvy přátel a
příbuzných - 27%
51% Podnikatelské aktivity
- 16%
27%
Ostatní - 6%

Pramen: UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)

5.2.2 Členění mezinárodního cestovního ruchu podle způsobu dopravy
V posledních letech je trendem vyšší růst užívání letecké dopravy. V roce 2006 byla při
mezinárodním cestovním ruchu nejčastěji užívána letecká doprava (46%). Pozemní
doprava hned jako druhá (43%). Malý podíl potom tvoří vodní (7%) a železniční (4%)
doprava, využívaná při mezinárodních cestách (Pramen: UNWTO (on-line),
elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf).

51
Graf č. 5: Členění mezinárodního cestovního ruchu podle způsobu dopravy, 2006

7% 4%
Letecká
46%
Silniční
Vodní
43% Železniční

Pramen:UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)

5.2.3 Sezónnost mezinárodního cestovního ruchu
Dalším pohledem na rozložení mezinárodního cestovního ruchu, je rozložení jeho
příjezdů během roku. Jak se dá očekávat, nejvíce mezinárodních příjezdů se uskutečňuje
v letních měsících, vrchol nastává zhruba v půlce července. Červenec a srpen jsou
z tohoto pohledu dva nejvytíženější měsíce. V zimním období pak opět dochází
k menšímu nárůstu (prosinec, leden).
Tento fakt je způsoben největším vlivem dovolených a rekreací. Ať už letních, nebo
zimních.

Graf č. 6: Mezinárodní příjezdový cestovní ruch podle měsíců (mil)

Pramen: UNWTO (elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)

52
5.3 Nejvýznamnější země v mezinárodním cestovním ruchu
Z výše uvedené analýzy mezinárodních příjezdů na regionální úrovni byla vyvozena
převaha Evropy v tomto odvětví nad ostatními světovými regiony. Nyní se však práce
blíže zaměří na tento problém a analyzuje deset nejvýznamnějších zemí z hlediska
tohoto ukazatele. Pro srovnání pak ještě deset nejvýznamnějších zemí z hlediska příjmů
z mezinárodního cestovního ruchu a na závěr provede stručnou analýzu cestovního
ruchu a mezinárodního cestovního ruchu v ČR.
(Pramen: UNWTO (on-line), elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf.)

5.3.1 Určení nejvýznamnějších zemí v mezinárodním cestovním ruchu
Tabulka č. 11: Mezinárodní turistické příjezdy do zemí
Pořadí Data Příjezdy (mil, 2006)
1. Francie TF 79,1
2. Španělsko TF 58,5
3. USA TF 51,1
4. Čína TF 49,6
5. Itálie TF 41,1
6. Velká Británie TF 30,7
7. Německo TCE 23,6
8. Mexiko TF 21,4
9. Rakousko TCE 20,3
10. Rusko TF 20,2
Pramen: UNWTO, 2008

Tabulka č. 12: Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu podle zemí
Pořadí Příjmy (mld USD) 2006
1. USA 85,7
2. Španělsko 51,1
3. Francie 42,9
4. Itálie 38,1
5. Čína 33,9
6. Velká Británie 33,7
7. Německo 32,8
8. Austrálie 17,8
9. Turecko 16,9
10. Rakousko 16,7
Pramen:UNWTO, 2008

53
Údaje za nejnavštěvovanější země v roce 2006 ukazují, že na špici jsou Evropské země
(Francie, Španělsko) a USA až na třetím místě. Při srovnání s daty uvádějícími příjmy
z mezinárodního cestovního ruchu v roce 2006 je však zřejmé, že pořadí se zde liší. Na
špici této statistiky je se značným odstupem USA. Stejně tak je promícháno i pořadí
dalších zemí. Například Mexiko, které je v počtu mezinárodních příjezdů na 8. místě, se
do první desítky co se týče příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, vůbec nedostalo.
Stejně tak Rusko. Naopak Austrálie a Turecko nejsou mezi prvními deseti státy
s největším počtem mezinárodních příjezdů, ale mezi prvními deseti zeměmi v příjmech
již figurují.
Tyto země, které jsou nejnavštěvovanějšími zeměmi v mezinárodním cestovním ruchu,
jsou v další podkapitole podrobně analyzovány. Analýzy vychází z dat WTTC, takže
některé ukazatele (HDP, zaměstnanost) opět zahrnují i domácí složku.

5.3.2 Analýza nejvýznamnějších zemí v mezinárodním cestovním ruchu

Francie
Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace
Francie je na prvním místě v návštěvnosti zemí. Je to země, která má širokou nabídku
kulturních a přírodních atraktivit, které využívá pro potřeby cestovního ruchu. Najdeme
zde 30 památek a lokalit, které jsou zapsány na seznamu UNESCO. Hlavní destinací je
Paříž, které nabízí řadu historických a kulturních objektů. Velkým lákadlem pro
zahraniční turisty je Eiffelova věž, která je dominantou a symbolem města. Jih Francie
nabízí zachovalé antické památky. Dále pak série zámků lemující břehy Loiry. Jih
Francie nabízí vyhledávané lokality pro přímořskou rekreaci (Azurové pobřeží), pro
zimní sporty zde nalezneme Alpy. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou
opravdu rozmanité.

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo
rts/France/)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu

54
V současné době tvoří cestovní ruch 10,9% celkového HDP (307mld USD). Očekává se
nárůst na 11,6% (406mld USD) do roku 2018.

Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
Cestovní ruch vytváří 3,365,000 pracovních míst, což je 13,1% celkového počtu
zaměstnaných. Odhady předpokládají nárůst na 3,859,000 pracovních míst (14,7%)
během deseti let.

Růst odvětví cestovního ruchu
Růst HDP v odvětví cestovního ruchu je v současnosti 1,5%. Do roku 2018 se očekává
průměrný růst 2,7%, což je pod světovým průměrem.

Turistické exporty
Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 17,7% celkových exportů (138,8mld USD).
Výhled na deset let je na 16,8% (227,8mld USD) v nominálních hodnotách.

Fakta
Francie zaznamenává největší počet mezinárodních turistických příjezdů na světě.
Relativní přínos tohoto oboru státní ekonomice je na 71. místě světového žebříčku. Růst
odvětví cestovního ruchu s výhledem deseti let je na 154 světovém místě.

Španělsko
Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace
Španělsko, jako druhá nejnavštěvovanější světová destinace, čerpá svůj potenciál hlavně
z výhodné polohy ve Středozemním moři. Na území státu se nachází cca 4000 km pláží.
Nachází se zde i množství historických památek (například palác Alhambra v Granadě)
a země také nabízí možnosti zimních sportů (Pyreneje). Mezi atraktivity lze také zařadit
corridu – národní sport.

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo
rts/Spain_/)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím mezinárodního cestovního ruchu

55
HDP vytvořený odvětvím cestovního ruchu bude v roce 2008 17,2% (276,7mld USD)
celkového HDP Španělska. Poměr přínosu odvětví cestovního ruchu národní ekonomice
bude mírně slábnout, v roce 2018 na 17,1% (419,9mld USD).

Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
Cestovní ruch vytváří 3,687,000 pracovních míst, což je 17,7% celkového počtu
zaměstnaných. Při srovnání s Francií ve Španělsku pracuje v cestovním ruchu výrazně
větší množství lidí. Odhady předpokládají nárůst na 4,360,000 pracovních míst (18%)
během deseti let.

Růst odvětví cestovního ruchu
Růst HDP v odvětví cestovního ruchu je v současnosti 3,5%. Do roku 2018 se očekává
průměrný růst 2,9%, což je také pod světovým průměrem.

Turistické exporty
Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 23,4% celkových exportů (103,2mld USD).
Výhled na deset let je na 22,2% (172,6mld USD) v nominálních hodnotách.

Fakta
Španělsko má 7. nejsilnější ekonomiku cestovního ruchu na světě, v relativním přínosu
národní ekonomice je na 40. místě a stejně jako ostatní tradiční regiony cestovního
ruchu je na posledních místech v perspektivě růstu odvětví během deseti let (158
příčka).

USA
Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace
Spojené státy jsou velmi rozlehlé a pokrývají tak obrovské spektrum zdrojů
využitelných pro cestovní ruch. Už jen samotné turistické servery USA nenabídnou jako
lákadlo výčet turistických atraktivit USA, ale nejdříve je nutné zvolit jeden z padesáti
států a teprve o něm je možné získat podrobnější informace. Důvod je jednoduchý –
souhrn atraktivit a možností pro cestovní ruch v USA je tak rozsáhlý, že shrnutí celku
zkrátka není možné. Každý stát má přezdívku, která je už sama o sobě určitým
turistickým lákadlem, protože je v ní obsaženo, co je pro který stát typické ( například
Michigan – stát velkých jezer, Florida – stát slunce, Arizona – stát Grand Canon…).

56
Spojené státy se zabírají 40% plochy Severní Ameriky. Rozkládá se od Atlantského až
po Tichý oceán. Z tohoto prostoru, jak už bylo řečeno, plyne množství atraktivit.
V USA je obrovské množství turisticky atraktivních Národních parků, přímořských
turistických letovisk, horských středisek… Historie Spojených států není dlouhá, proto
zde nenalezneme příliš starých kulturních památek. Velký význam pro cestovní ruch
USA má také jeho postavení ve světové ekonomice. Federace je sídlem mnoha
organizací a firem, často nadnárodních a tak i z tohoto hlediska je přínos pro cestovní
ruch obrovský.

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo
rts/United_States_of_America/)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím mezinárodního cestovního ruchu
V současné době tvoří cestovní ruch 10% celkového HDP USA. Je to 1 442,8mld USD.
Očekávaný nárůst během deseti let je na 10,3% (2 480,0mld USD).

Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
Cestovní ruch vytváří 14,933,000 pracovních míst, což je 9,2% celkového počtu.
Odhady předpokládají, že procentuelně do roku 2018 toto číslo zůstane nezměněno,
tedy 9,2%. Počet pracovních míst se zvýší na 15,799,000.

Růst odvětví cestovního ruchu
Růst HDP v tomto odvětví je v současnosti 1,1%. Do roku 2018 se očekává průměrný
růst 3,3%.

Turistické exporty
Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 14,4% celkových exportů (263.5mld USD).
Výhled na deset let je na 13,2% (597.7mld USD) v nominálních hodnotách.

Fakta
Ekonomika cestovního ruchu USA je nejsilnější na světě. Relativní přínos tohoto oboru
státní ekonomice je však až na 77. místě světového žebříčku. Pokud hodnotíme rychlost
růstu odvětví s výhledem na deset let, je až na 142 místě na světě.

57
Čína
Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace
Oproti předchozím dvěma zemím je Čína rozlohou v jiných dimenzích. S populací více
než 1 250 000 000 obyvatel a rozlohou 9,5 mil km čtverečních je 4 největší zemí na
světě a vůbec nejlidnatějším státem. Toto obrovské území má velmi staré základy a
najdeme zde památky prastarých kultur. Mezi nejznámější patří Velká Čínská Zeď.
Lokality starobylé kultury kontrastují s moderními centry velkoměst, protože od
devadesátých let zažívá Čína velký ekonomický rozmach a její pozice se bude podle
odhadů do budoucna ještě zlepšovat. Světovou proslulost získala také čínská kuchyně,
která svoji originalitou vytváří další atraktivitu destinace.

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo
rts/China/)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu
Odvětví cestovního ruchu tvoří 12,2% (508,6mld USD) HDP Číny. Jeho přínos by měl
do budoucna mírně růst na 12,5% (2097mld USD) za deset let.

Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
Cestovní ruch vytváří 74,498,000 pracovních míst, což je 9,6% celkové zaměstnanosti.
Podle WTTC dojde k růstu na 12% (98,960,000) v roce 2018.

Růst odvětví cestovního ruchu
Růst HDP v tomto odvětví je v současnosti 11,3%. Do roku 2018 se očekává průměrný
růst 8,8%. Čína zažívá v tomto odvětví obrovský rozvoj. Průměrný růst této země je
vysoko nad celosvětovým průměrem.

Turistické exporty
Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 6,9% celkových exportů (112,1mld USD).
Výhled na deset let je na 7,2% (399,3mld USD) v nominálních hodnotách.

Fakta

58
Ekonomika cestovního ruchu Číny je druhá největší na světě, 63 v relativním přínosu
národním ekonomikám a druhá v dlouhodobém růstu odvětví.

Itálie
Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace
Itálie je další významnou evropskou zemí, která je mezi nejnavštěvovanějšími na světě.
Opět jsou zde dvě hlavní stěžejní atraktivity: příhodné podnebí, hojně využívané pro
rekreaci a vyhlášená a originální italská kuchyně. Centrem zimních sportů jsou Alpy a
Apeniny, které nabízejí řadu významných lokalit, které staví Itálii mezi
nejvyhledávanější destinace pro tyto aktivity. Dalším bodem je přímořská rekreace.
Itálie je obklopena Středozemním mořem a Jaderským mořem, které vytváří další
významnou atraktivitu území.
Významné kulturní dědictví najdeme v Římě (výrazné stavby z antiky). Řada dalších
měst je také světově známá (Benátky, Milán). V Itálii se nachází přes 40 památek
zapsaných na seznamu UNESCO.

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo
rts/Italy/)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu
Odvětví cestovního ruchu vytváří v Itálii v současnosti 9,7% HDP (226,1mld USD).
Předpokládá se, že za deset let to bude 10,1% (292,2mld USD).

Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
Odvětví cestovního ruchu vytváří v Itálii 2,491,000 pracovních míst (10,8% celkové
zaměstnanosti). V roce 2018 by to mělo být 2,612,000 (11,6%).

Růst odvětví cestovního ruchu
Růst HDP v tomto odvětví je v současnosti 0,2%. Do roku 2018 se očekává průměrný
růst 1,8%. Itálie je další ze zemí, kde rozvoj cestovního ruchu stagnuje, i když je na
špičce celosvětových příjezdů.

Turistické exporty

59
Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 11,4% celkových exportů (80,3mld USD).
Výhled na deset let je na 10,8% (131,5mld USD) v nominálních hodnotách. Význam
pro ekonomiku mírně klesá.

Fakta
Ekonomika cestovního ruchu Itálie je 8. největší na světě, 84. v relativním přínosu
národním ekonomikám a 172 v dlouhodobém růstu.

Velká Británie
Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace
Velká Británie, jako jedna z nejvýznamnějších evropských mocností, čerpá svůj
potenciál pro mezinárodní cestovní ruch hlavně ze své historie. Nejnavštěvovanější je
hlavní město Londýn. Dále města Edinburgh a Manchester. Nabízí turistům řadu
památek, které pocházejí z různých období historie. K velmi známým patří Stonehenge,
Big Ben, hrad v Ediburghu, katedrála sv. Pavla… Ve Skotsku se nachází slavné jezero
Loch Ness, množství zřícenin a vyhledávaná příroda. Wales má z turistického hlediska
především přírodní potenciál a Anglie nabízí historické dědictví, nejčastěji ze
středověku. Dalším výrazným faktorem je typické podnebí, které ovšem cestovnímu
ruchu příliš neprospívá.

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo
rts/United_Kingdom_/)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu
Odvětví cestovního ruchu vytváří ve Velké Británii v současnosti 9,2% HDP (262,3mld
USD). Předpokládá se, že za deset let to bude 9,3% (399,2mld USD).

Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
Odvětví cestovního ruchu vytváří 2,734,000 pracovních míst (8,6% celkové
zaměstnanosti). V roce 2018 se očekává 2,958,000 pracovních míst, vytvořených tímto
odvětvím (8,7%).

Růst odvětví cestovního ruchu

60
Růst HDP v tomto odvětví je v současnosti 0,9%. Do roku 2018 se očekává průměrný
růst 2,9%.

Turistické exporty
Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 10,6% celkových exportů (81,5mld USD).
Výhled na deset let je na 9,9% (145mld USD) v nominálních hodnotách.

Fakta
Šestá největší ekonomika cestovního ruchu na světě, 93. v relativním přínosu národní
ekonomice a 134 v dlouhodobém růstu. Velká Británie je další silnou evropskou zemí,
kde je odvětví cestovního ruchu dlouhodobě velmi silné, ale již nedochází k velkému
rozvoji.

Německo
Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace
Německo je z větší části vnitrozemským státem a jako ostatní evropské země nabízí
velmi atraktivní kulturní dědictví. Na jeho území se nachází 32 památek, zapsaných na
seznamu UNESCO. Mezi nejvíce ceněné patří množství hradů. Německé pivo je dalším
lákadlem a má ve světě také patřičnou prezentaci. S ním také souvisí známý festival
Oktoberfest. Země nabízí také své tradice, které jsou potenciálem především na
německém venkově.

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo
rts/Germany/)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu
Odvětví cestovního ruchu vytváří v Německu 8,6% HDP (316,2mld USD). Předpokládá
se, že za deset let to bude 8,9% (378,7mld USD).

Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
Odvětví cestovního ruchu vytváří 3,616,000 pracovních míst (9,0% celkové
zaměstnanosti). V roce 2018 se očekává 3,699,000 pracovních míst, vytvořených tímto
odvětvím (9,3%).

61
Růst odvětví cestovního ruchu
Růst HDP v odvětví cestovního ruchu je v současnosti 0,8%. Do roku 2018 se očekává
průměrný růst 1,9%.

Turistické exporty
Zisky z exportu cestovního ruchu tvoří 10,8% celkových exportů (189mld USD).
Výhled na deset let je na 10,6% (316,4mld USD) v nominálních hodnotách.

Fakta
Čtvrtá největší ekonomika cestovního ruchu na světě. 103. v relativním přínosu národní
ekonomice a 150. v dlouhodobém růstu odvětví.

Mexiko
Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace
Mexiko tvoří propojení mezi Spojenými státy a Jižní Amerikou. Mezi jeho největší
lákadla a atraktivity patří Aztécké pyramidy, originální potraviny a mexická kuchyně a
nakupování. Krajina je také velmi různorodá a nabízí pouštní scenérie, sněhem zakryté
vulkány, starověké ruiny, rozvinutá města, starobylá koloniální města, písečné pláže a
obrovskou škálu fauny a flóry. Země láká turisty na mix „moderního s tradičním“.
Do cesty rozvoji cestovního ruchu se staví vysoká kriminalita, na kterou upozorňují i
turistické servery. Především v okolí největším města Mexiko D.F., které má 20 milionů
obyvatel.
Mexiko nabízí vhodné podmínky po celý rok, ale nejnavštěvovanější měsíce jsou od
října do května. Letní měsíce bývají velmi horké a vlhké, hlavně na jihu země.

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo
rts/Mexico/)

Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu
Přínos odvětví cestovního ruchu hrubému domácímu produktu Mexika je 14%
(130.2mld USD). Během deseti let se očekává nárůst na 15,2% (236,9mld USD).

62
Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
V roce 2008 vytváří cestovní ruch v Mexiku 6,633,000 pracovních míst, to je 14,3%
celkové zaměstnanosti. Do roku 2018 se očekává nárůst na 8,100,000 (15,7%).

Růst odvětví cestovního ruchu
Reálný růst ekonomiky odvětví cestovního ruchu se v roce 2008 očekává 3,4%.
Průměrná hodnota během dalších deseti let 4,4%.

Turistické exporty
Příjmy exportů z mezinárodního cestovního ruchu se odhadují na 12,5% celkové sumy
exportů. Je to 39,1mld USD v roce 2008. V roce 2018 to bude v nominálních hodnotách
88,4mld USD, což je pouze 12,3% celkového objemu exportů.

Fakta
Mexická ekonomika odvětví cestovního ruchu je 10. největší na světě, 52. v relativním
přínosu národním ekonomikám a 67. ve výhledu na dlouhodobý růst.

Rakousko
Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace
Přírodní podmínky v Rakousku jsou hlavní atraktivitou této země. Mezi turisticky
nejvyhledávanější aktivity patři v zimě zimní sporty v Alpách, pro které destinace
nabízí řadu středisek a v létě horská turistika. Je zde tradice lyžování, nachází se zde
22000km sjezdovek. I zde najdeme historické památky – města Vídeň, Innsbruck, Linz.

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo
rts/Austria/)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu
Přínos odvětví cestovního ruchu hrubému domácímu produktu Rakouska je 14,5%
(59,7mld USD). Během deseti let se očekává nárůst na 17,6% (89,3mld USD).

Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu

63
V roce 2008 vytváří cestovní ruch v Rakousku 707,000 pracovních míst, to je 16,8%
celkové zaměstnanosti. Do roku 2018 se očekává nárůst na 960,000 pracovních míst
(21,5%).

Růst odvětví cestovního ruchu
Reálný růst ekonomiky odvětví cestovního ruchu se v roce 2008 očekává 1,7%.
Průměrná hodnota během dalších deseti let 4%.

Turistické exporty
Příjmy exportů z mezinárodního cestovního ruchu se odhadují na 13,4% celkové sumy
exportů. Je to 32,6mld USD v roce 2008. V roce 2018 to bude v nominálních hodnotách
56,4mld USD, což je pouze 14,3% celkového objemu exportů.

Fakta
19. největší ekonomika cestovního ruchu na světě, 49. v relativním přínosu národní
ekonomice a 116 v dlouhodobém růstu. Rakousko je zemí, pro kterou má cestovní ruch
zásadní význam a stále se rozvíjí.

Rusko
Předpoklady pro cestovní ruch a současná situace
Rusko je rozlohou největší zemí na světě. Z turistického hlediska je nevýznamnější
hlavní město Moskva, Saint Petersburg, Transsibiřská Magistrála, jezero Bajkal,
poloostrov Kamčatka. Rusko je zemí kulturních tradicí, nabízí krásnou přírodu a
množství historických památek s typickou architekturou.

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Country_Repo
rts/Russian_Federation/)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu
Přínos odvětví cestovního ruchu hrubému domácímu produktu Ruska je 6,9%
(103,5mld USD). Během deseti let se očekává nárůst na 7,9% (308,6mld USD).

Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu

64
Cestovní ruch vytváří v Rusku 4,126,000 pracovních míst, což je 5,8% celkové
zaměstnanosti. Do roku 2018 se očekává nárůst na 4,563,000 pracovních míst (6,6%).

Růst odvětví cestovního ruchu
Reálný růst ekonomiky odvětví cestovního ruchu se v roce 2008 očekává 8,2%, což je
velmi vysoká hodnota. Průměrná hodnota během dalších deseti let 6,9%.

Turistické exporty
Příjmy exportů z mezinárodního cestovního ruchu se odhadují na 7,6% celkové sumy
exportů. Je to 36,4mld USD v roce 2008. V roce 2018 to bude v nominálních hodnotách
76,2mld USD, což je pouze 8,1% celkového objemu exportů.

Fakta
12. největší ekonomika cestovního ruchu na světě, 128. v relativním přínosu národní
ekonomice a 19. v dlouhodobém růstu. Rusko je zemí s velkým potenciálem a cestovní
ruch se zde rozvíjí.

5.3.3 Analýza cestovního ruchu v ČR
V této podkapitole práce analyzuje postavení České republiky v mezinárodním
cestovním ruchu, jeho ekonomický význam pro ČR a částečně také cestovní ruch v ČR
jako celek (obě jeho složky).

Podle CzechTourism je cestovní ruch jedním z nejvýznamnějších odvětví hospodářství
České Republiky. Devizové příjmy z cestovního ruchu tvořily v roce 2005 3,8% HDP.

Tabulka č. 13: Devizové příjmy z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch, 1999 -
2005
Ukazatel (mld USD) 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Devizové příjmy 3,2 3,0 3,1 2,9 3,6 4,2 4,6
Devizové výdaje 1,5 1,3 1,4 1,6 1,9 2,3 2,4
Bilance 1,7 1,7 1,7 1,4 1,6 1,9 2,2
Pramen: CzechTourism, 2008

65
Cestovní ruch v České republice zaujímá standardně 3-4. místo mezi exportními
komoditami a zaujímá tak velmi významnou pozici.
Další část analýzy se zabývá mezinárodním příjezdovým cestovním ruchem do České
Republiky. Počet zahraničních příjezdů alespoň na jednu noc stoupal od roku 1992 až
do roku 1999. V roce 2000 došlo podle Českého statistického úřadu k většímu úbytku,
ale jednotlivé zdroje se v jeho velikosti liší. ČSÚ uvádí pokles o 16,8%. V roce 2001
opět dochází k nárůstu mezinárodních příjezdů. Vývoj v roce 2002 byl zprvu
poznamenán teroristickými útoky z roku 2001, ale pak se situace zlepšila. Mezinárodní
cestovní ruch byl v roce 2003 utlumen iráckým konfliktem a umocněn nemocí SAARS,
takže došlo k celosvětovému poklesu mezinárodních příjezdů. V roce 2005 došlo opět
k velkému nárůstu.
Ze statistik UNWTO vyplývá, že Česká Republika zaznamenala v roce 2006 6 435 000
mezinárodních příjezdů a příjmy z mezinárodního cestovního ruchu činily 5 007 mil
USD.
Pokud jde o sezónnost, měsíce v České Republice nevykazují příliš velké rozdíly. O
něco méně mezinárodních příjezdů bývá zaznamenáno od listopadu do února.
Největší počet turistů (využíváme data za rok 2005) přijíždí z Německa (25,4%), na
druhém místě z Velké Británie (10,4%), na třetím z Itálie (6,4%), na čtvrtém z USA
(4,8%) a na pátém z Nizozemska (4,7%). Je zajímavé, že například příjezdy z Polska a
ze Slovenska jsou až na šestém a sedmém místě.
(Zpracováno podle Czechtourism (on-line), 2008. Dostupné na WWW:
http://www.czechtourism.cz/?show=003022001).

Statistiky cestovního ruchu
(Pramen: WTTC (on-line), dostupné na:
http://www.wttc.travel/eng/Tourism_Research/Tourism_Satellite_Accounting/TSA_Cou
ntry_Reports/Czech_Republic)
Hrubý domácí produkt vytvořený odvětvím cestovního ruchu
Přínos odvětví cestovního ruchu hrubému domácímu produktu ČR je 10,4% (22mld
USD). Během deseti let se očekává nárůst na 11,6% (36,1mld USD).

Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu
Cestovní ruch vytváří v ČR 478,000 pracovních míst, což je 9,6% celkové
zaměstnanosti. Do roku 2018 se očekává nárůst na 532,000 pracovních míst (10,6%).

66
Růst odvětví cestovního ruchu
Reálný růst ekonomiky odvětví cestovního ruchu se v roce 2008 očekává 3,1%.
Průměrná hodnota během dalších deseti let 6,0%.

Turistické exporty
Příjmy exportů z mezinárodního cestovního ruchu se odhadují na 10,2% celkové sumy
exportů. Je to 17,8mld USD v roce 2008. V roce 2018 to bude v nominálních hodnotách
31,8mld USD, což je 9,2% celkového objemu exportů.

Fakta
39. největší ekonomika cestovního ruchu na světě, 74. v relativním přínosu národní
ekonomice a 10. v dlouhodobém růstu.

Tyto údaje ze zdrojů WTTC jsou při srovnání s ostatními analyzovanými zeměmi velmi
zajímavé. Například 39. pozice ve velikosti ekonomiky cestovního ruchu nebo desáté
místo v dlouhodobém růstu.

67
6 PERSPEKTIVY DALŠÍHO ROZVOJE
MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU
Tato, poslední, kapitola přibližuje pravděpodobný vývoj mezinárodního cestovního
ruchu do budoucna. Představuje vizi vývoje mezinárodních příjezdů a ekonomického
růstu odvětví cestovního ruchu. Zabývá se vývojem postavení světových regionů na trhu
cestovního ruchu v budoucnosti a nastiňuje plánované trendy.

6.1 Vize budoucího vývoje mezinárodního cestovního ruchu
V souladu s hypotézou, mezinárodní cestovní ruch je jedním z nejdynamičtěji se
rozvíjejících odvětví a tomu odpovídá i předpoklad budoucího vývoje. Podle UNWTO
(zdroj elektronická publikace higlights_07_eng_lr.pdf) dosáhnou mezinárodní turistické
příjezdy v roce 2020 téměř 1,6mld návštěvníků (přesně 1,561mld). To je oproti
dnešnímu stavu nárůst o 100%. Hranice návštěvnosti 1mld by měl mezinárodní
příjezdový cestovní ruch dosáhnout v roce 2010.

6.1.1 Vývoj mezinárodních příjezdů a růst odvětví mezinárodního
cestovního ruchu
Ze zkušeností z minulosti se zjistilo, že v oblasti růstu odvětví mezinárodního
cestovního ruchu se vyskytují výkyvy a existují silnější a slabší roky. Mezi lety 1995 a
2006 byl průměrný růst 4,2%. Podobná hodnota se celosvětově očekává i během
následujících let. Do roku 2020 by to mělo být v průměru 4,1%.
Prvenství v počtu mezinárodních příjezdů by si podle těchto předpovědí UNWTO měla
udržet stále Evropa (v roce 2020 7171 mil turistů). Druhé místo by měla obsadit
Východní Asie a Tichomoří (397 mil příjezdů) a třetí Amerika (282 mil příjezdů). Dále
pak Afrika, Střední Východ a Jižní Asie.
Ve vizích UNWTO pro dlouhodobou projekci mezinárodního cestovního ruchu je již
zvlášť zmiňovaná Východní Asie a Tichomoří a Jižní Asie jako samostatné oddíly. Je to
způsobeno rozmachem mezinárodního cestovního ruchu v regionu Východní Asie a
Tichomoří, který již pro své sledování vyžaduje samostatnou kategorii.
Již zmíněný očekávaný průměrný růst 4,1% by měl být vyšší ve
světových subregionech Východní Asie a Tichomoří, Jižní Asie, Střední Východ a
Afrika. V těchto světových subregionech by měl průměrný růst dosahovat hodnoty přes

68
5%. Ve světovém regionu Východní Asie a Tichomoří by to mohlo být až 6,5% a velký
růst je očekávám i na Středním Východě (7,1%). Tradiční světové regiony jako Evropa
a Amerika budou pravděpodobně vykazovat nižší než celosvětově průměrný růst
odvětví. Podíl Evropy na mezinárodních příjezdech sice zůstane dominantní, ale
zaznamená pokles výrazný pokles ve svém postavení, ze současných 54% na 46%
v roce 2020. Tento pokles je však již dlouhodobý. V roce 1995 tvořil podíl Evropy
v mezinárodních příjezdech 60%.
Mělo by také docházet k většímu rozvoji cestování na velké vzdálenosti.
(Pramen: UNWTO (on-line), dostupné na http://www.unwto.org, elektronická publikace
higlights_07_eng_lr.pdf)

Graf č. 7: Vývoj mezinárodních příjezdů (1950-2020)

Pramen: UNWTO, 2008

Tabulka č. 14: Prognóza mezinárodních příjezdů a růstu odvětví mezinárodního
cestovního ruchu (mil)
Příjezdy 2010 Příjezdy 2020 Průměrný růst (%) 1995-2020
Svět 1006 1561 4,1
Afrika 47 77 5,5
Amerika 190 282 3,8
Východní Asie a Tichomoří 195 397 6,5
Evropa 527 717 3,1
Střední Východ 36 69 6,7

69
Jižní Asie 11 19 6,2
Pramen: UNWTO, 2008

6.1.2 Vývoj podílu světových regionů na trhu mezinárodního cestovního
ruchu
Očekávaný vývoj odvětví mezinárodního cestovního ruchu také zahrnuje změnu
poměru významu jednotlivých světových regionů v tomto odvětví. Postupem času
dochází k růstu podílu Afrického regionu, do roku 2020 až na 5%. Podíl Ameriky
pomalu klesá a v budoucnu se očekává, že bude zabírat cca 18% trhu cestovního ruchu.
Výrazně roste podíl Východní Asie a Tichomoří, ze 14,4% v roce 1995 na 25,4% v roce
2020. Evropa, jak už bylo řečeno, zůstává na špici, ale její dominance postupně slábne.
Rozvoj zažívá i Střední východ a do roku 2020 se očekává, že zdvojnásobí svůj podíl na
4,4%. Jižní Asie je také na vzestupu, i když ne v takové množstevní míře jako ostatní
regiony zažívající tento boom. Její podíl je 1,2% v roce 2020. Ale tempo růstu tohoto
světového subregionu je také jedno z nejvyšších.
(Pramen: UNWTO (on-line), dostupné na http://www.unwto.org, elektronická publikace
higlights_07_eng_lr.pdf)

Tabulka č. 15: Vývoj podílu světových regionů na trhu mezinárodního cestovního
ruchu
Podíl (%) 1995 Podíl (%) 2020
Svět 100 100
Afrika 3,6 5,0
Amerika 19,3 18,1
Východní Asie a Tichomoří 14,4 25,4
Evropa 59,8 45,9
Střední Východ 2,2 4,4
Jižní Asie 0,7 1,2
Pramen: UNWTO, 2008

6.2 Koncepce udržitelného cestovního ruchu
Definice udržitelného cestovního ruchu byla zmíněna již výše. Udržitelný rozvoj je
aktuálním tématem současnosti a plánovaným trendem do budoucna. Ještě jednou, jde o
rozvoj, který uspokojuje potřeby v současnosti, aniž by omezoval jejich uspokojování
v budoucnu. Dopadům cestovního ruchu nabyla dlouho věnována patřičná pozornost,

70
protože jde o fenomén relativně mladý (pokud jde o jeho masovou podobu). A protože
cestovní ruch má při rozvoji území zásadní roli, je potřeba tento rozvoj koordinovat a
myslet na důsledky, které z takového využívání území plynou. Pokud by k této
koordinaci nedocházelo, mohlo by to vést k devastaci krajiny, nadměrnému využívání
přírodních zdrojů a celkovému úpadku potenciálu regionů. I těmito otázkami budoucího
vývoje se zabývá výše zmíněný Globální etický kodex cestovního ruchu. Nabízí
moderní způsob rozvoje cestovního ruchu, naplňuje koncepci trvale udržitelného
cestovního ruchu a snaží se předejít negativním důsledkům jeho růstu.

Otázkami udržitelného rozvoje v cestovním ruchu se mimo jiné zabývá publikace
Geografie cestovního ruchu (Vystoupil, Šauer, 2008), ve které autoři uvádějí následující
poznatky:
V posledních 15 letech představuje problematika udržitelného cestovního ruchu
celosvětově jedno z nejvýznamnějších paradigmat v geografii cestovního ruchu.
Výzkumná témata se soustředí jednak na objasnění rostoucího významu, podstaty a
principů dlouhodobě „udržitelného“ cestovního ruchu a jeho úlohy v dlouhodobě
„udržitelném rozvoji“ lokality či regionu. Vedle mnohostranných analýz a hodnocení
negativních dopadů cestovního ruchu na přírodní a zejména sociální prostředí přináší
geografický výzkum také aplikaci moderních výzkumných modelů, teoretických
přístupů a konceptů a diskutuje možnosti hledání zákonitostí v oblasti zjištěných dopadů
(při zohlednění časoprostorového kontextu) a způsobů jejich verifikace.
(Pramen: Vystoupil, J. – Šauer, M.: Geografie cestovního ruchu, Brno, 2008)
Tabulka č. 16: Ekonomické, ekologické a sociální přednosti trvale udržitelného
cestovního ruchu

Ekonomické zisky a výhody
návštěvník hostitel
Konkurenceschopné podniky i celý průmysl cestovní Vytváření pracovních příležitostí a vznik různorodé
ruch ekonomiky
Kvalitní produkt (s odpovídající cenou) Ekonomická stabilita a nárůst bohatství
(vysoké tržby a příjmy)
Ekologické zisky a výhody Sociální zisky a výhody
návštěvník hostitel návštěvník hostitel
Nedotčená Uchování a péče o přírodní a Klid, odpočinek, vnitřní Nabídka pracovních
příroda a krajina kulturní hodnoty pohoda a duševní příležitostí (např. lepší
stimulace zařazení, rovnost šancí)
Aktivity Produkce a spotřeba šetrná Osobní kontakt a Jednota celé společnosti a
nepoškozující k životnímu prostředí mezikulturní výměna sociální spravedlnost
přírodní a kulturní (jež vede k míru,
bohatství porozumění a vzdělání)
(Pramen: Vystoupil, J. – Šauer, M.: Geografie cestovního ruchu, Brno, 2008, str. 25)

71
ZÁVĚR
Provedené analýzy potvrzují obrovské rozměry a rozvoj jevu zvaného mezinárodní
cestovní ruch. V roce 2006 bylo realizováno 846 milionů mezinárodních turistických
příjezdů, což je při porovnání s celkovým počtem obyvatel planety opravdu značně
velké číslo. Mezinárodnímu cestovnímu ruchu dlouhodobě dominuje Evropa, která
zaznamenává největší počet mezinárodních příjezdů (v roce 2006 54,4% všech
mezinárodních příjezdů) i největší příjmy z odvětví cestovního ruchu (v roce 2006
51,1% celkové sumy příjmů z mezinárodního cestovního ruchu). Postavení Evropy
v mezinárodním cestovním ruchu ale dlouhodobě postupně slábne, i když bude ještě
dlouhou dobu nejnavštěvovanějším světovým regionem. Svoje místo na trhu si
vybudovávají nové destinace, které se rozvíjejí obrovskou rychlostí. Je to například
Severovýchodní Asie, která mezi lety 2000-2006 dosáhla průměrného růstu odvětví
cestovního ruchu 8,3%, což je velmi dynamický rozvoj například oproti Evropě, která
ve stejném období vykazovala růst v tomto odvětví pouze 2,7% a celosvětový průměr
činil 3,6%.

Cestovní ruch výrazně přispívá k zaměstnanosti v jednotlivých regionech, díky svému
multiplikačnímu efektu, což jsou další pracovní místa, která cestovní ruch vytváří
v odvětvích na cestovní ruch nepřímo navázaných. Podle WTTC tvoří současné době
odvětví cestovního ruchu 8,4% celkové světové zaměstnanosti a je největším
zaměstnavatelem na světě.

Na začátku práce byla v souladu s cíli stanovena hypotéza, že mezinárodní cestovní
ruch je důležitou součástí světových ekonomik. Pro její potvrzení je důležité definovat,
co je „důležitá součást“. Každý může tuto hranici vnímat jinak, nicméně myslím si, že
hypotéza byla ověřena a potvrzena. Už jen fakt, že odvětví cestovního ruchu na konci
roku 2007 vytvářelo přes 10% celosvětového HDP, zaměstnávalo více než 8%
populace, je největší složkou mezinárodního obchodu a navíc se stále dynamicky
rozvíjí, je dostatečným argumentem k potvrzení této hypotézy. Je důležité podotknout,
že význam cestovního ruchu je pro různé ekonomiky odlišný. Pokud tvrdíme, že je toto
odvětví pro světové ekonomiky důležitý, je nutné konstatovat, že pro vybrané
ekonomiky je odvětvím naprosto zásadním. Například v Macau tvoří cestovní ruch
82,5% celkového HDP.

72
Nejčastějším důvodem pro cestování je stále rekreace, která tvoří 51% důvodů
k mezinárodnímu cestování. Velice rychlý rozvoj cestovního ruchu v posledních
desetiletích způsobil potřebu jeho usměrnění a vyvolal otázky jeho budoucích dopadů.
Prudký a nekontrolovaný rozvoj odvětví by mohl mít za následky nadměrné čerpání
zdrojů a devastaci krajiny. Z těchto důvodů se začalo pracovat s principy udržitelného
rozvoje v cestovním ruchu, které by měly těmto problémům předcházet regulovaným
rozvojem cestovního ruchu, který by byl dlouhodobě udržitelný. V této souvislosti byl
UNWTO vydán Globální etický kodex cestovního ruchu, který upravuje žádoucí
chování subjektů cestovního ruchu tak, aby bylo dosaženo trvale udržitelného rozvoje.

V současné době existují v mezinárodním cestovním ruchu určité trendy, jako stálý růst
počtu turistů, zvětšování vzdáleností a další. Budoucí vývoj však musí počítat i se
změnou těchto trendů. Bude docházet ke změnám demografické struktury obyvatelstva,
ke stárnutí populace. Tomu se musí přizpůsobit i nabídka cestovního ruchu, protože
trendem bude cestovní ruch pro seniory a celková změna požadavků na služby.

Dříve chudé země se dnes dostávají do popředí zájmu a výrazně ovlivňují mezinárodní
cestovní ruch. A jejich vliv se bude do budoucna ještě zvětšovat. Jde hlavně o Asii a
Tichomoří. Obrovskou rychlostí stoupá návštěvnost těchto dříve opomíjených
světových regionů. Ale do budoucna to nebude jen nabídka, která se bude takovým
způsobem vyvíjet. Tyto na trhu nové země začínají již nyní výrazněji ovlivňovat
poptávku po mezinárodním cestovním ruchu. V roce 2006 bylo nejvíce mezinárodních
příjezdů uskutečněno tradičně z Evropy (56,3%), ale na druhé místo se místo Ameriky
(17,1%) dostala Asie a Tichomoří (19,3%). A aktivity dalších světových regionů jako je
Afrika nebo Střední Východ v mezinárodním cestovním ruchu také nabírají na
rozměrech. Pro budoucí vývoj mezinárodního cestovního ruchu bude specifická změna
postavení a účasti světových regionů. Jejich role se bude měnit a dříve chudé světové
regiony budou mít daleko větší vliv na světový vývoj mezinárodního cestovního ruchu.

73
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tabulka č. 1: Rozdělení světa z hlediska mezinárodního cestovního ruchu…………...13
Tabulka č. 2: Příjmy regionů z mezinárodního cestovního ruchu a celosvětový podíl...32
Tabulka č. 3: Vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu (mld)………………....33
Tabulka č. 4: Příjmy na jeden mezinárodní příjezd ……………………………………35
Tabulka č. 5: Podíl příjmů světových subregionů na počtu celosvětových příjmů
z cestovního ruchu, 2006…………………………………...…………………….…….37
Tabulka č. 6: Země nejvíce utrácející za mezinárodní cestovní ruch (2006)……...…...39
Tabulka č. 7: Přehled deseti zemí, pro jejichž ekonomiky má mezinárodní cestovní ruch
největší význam, 2008………………………………………………..………………...40
Tabulka č. 8: Podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti
ve světových subregionech, 2008………………………………….…………………...44
Tabulka č. 9: Počet mezinárodních příjezdů a jeho vývoj (mil)………………………..46
Tabulka č. 10: Mezinárodní výjezdy (2006)……………………………………………50
Tabulka č. 11: Mezinárodní turistické příjezdy do zemí……………………………….53
Tabulka č. 12: Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu podle zemí…………………53
Tabulka č. 13: Devizové příjmy z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch, 1999 –
2005…………………………………………………………………………………….65
Tabulka č. 14: Prognóza mezinárodních příjezdů a růstu odvětví mezinárodního
cestovního ruchu (mil)………………………………………………………………….69
Tabulka č. 15: Vývoj podílu světových regionů na trhu mezinárodního cestovního
ruchu…………………………………………………………………………………....70
Tabulka č. 16: Ekonomické, ekologické a sociální přednosti trvale udržitelného
cestovního ruchu………………………………………………………………………..71

Graf č. 1: Mezinárodní turistické příjezdy do světových regionů, 1950 – 2005 (mil)…20
Graf č. 2: Historický vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu……...………...31
Graf č. 3: Podíl příjezdů do světových regionů na mezinárodním cestovním ruchu (%),
2006…………………………………………………………………………………….49
Graf č. 4: Členění mezinárodního cestovního ruchu podle účelu cesty, 2006…………51
Graf č. 5: Členění mezinárodního cestovního ruchu podle způsobu dopravy, 2006…...52
Graf č. 6: Mezinárodní příjezdový cestovní ruch podle měsíců (mil)……...…………..52
Graf č. 7: Vývoj mezinárodních příjezdů (1950-2020)…….................................……..69

74
Kartogram č. 1: Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu na subregionální úrovni (mld
USD), 2006……………………………………………………………………………..33
Kartogram č. 2: Mezinárodní příjezdy do světových subregionů (2006)………………48

75
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literatura
1. Hesková, M.: Základní problémy cestovního ruchu. Praha, Vysoká škola
ekonomická v Praze, 1999, 142s., ISBN 80-245-0439-1
2. Vystoupil, J. – Šauer, M.: Základy cestovního ruchu, Brno, Masarykova
univerzita, 2005, DSO, 156s.
3. Vystoupil, J. – Šauer, M.: Geografie cestovního ruchu, Brno, 2008

Elektronické zdroje
4. International Labour Organisation (on-line), ILO, 2008. Dostupné na WWW:
http://www.ilo.org
5. COT Business: Internetový server cestovního ruchu (on-line), COT Business,
2008. Dostupné na WWW: http://www.cot.cz
6. World Tourism Organisation (on-line), UNWTO, 2008. Dostupné na WWW:
http://www.unwto.org
7. World Travel and Tourism Council (on-line), WTTC, 2008. Dostupné na
WWW: http://www.wttc.travel
8. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export (on-line), CzechTrade,
2008. Dostupné na WWW: http://www.businessinfo.cz
9. Udržitelný cestovní ruch (on-line), Fakulta informatiky a managementu
Univerzita Hradec Králové, 2007. Dostupné na WWW: http://ucr.uhk.cz
10. Cestovní-ruch.cz (on-line), 2007. Dostupné na WWW: http://www.cestovni-
ruch.cz
11. Český statistický úřad (on-line), Praha, Český statistický úřad, 2008. Dostupné
na WWW: http://www.czso.cz
12. HM USA Travel Guide (on-line), Harrie Meeuwissen, 2008. Dostupné na
WWW: http://www.hm-usa.com
13. USA Tourist (on-line), USATourist.com, 2008. Dostupné na WWW:
http://www.usatourist.com
14. Info Amerika (on-line), Kateřina Havlíková, 2008. Dostupné na WWW:
http://www.infoamerika.cz
15. Mexico-Travel (on-line), Marchex, Inc., 2008. Dostupné na WWW:
http://www.mexico-travel.com

76
16. Lonely Planet (on-line), Lonely Planet Publications, 2008. Dostupné na WWW:
http://www.lonelyplanet.com
17. Ministerstvo pro místní rozvoj (on-line), MMR ČR, Praha, 2008. Dostupné na
WWW: http://www.mmr.cz
18. Euroskop – Vše o Evropské unii (on-line), Vláda České Republiky, Praha, 2008.
Dostupné na WWW: http://www.euroskop.cz
19. The official website for tourism in Spain (on-line), TURESPANA, 2008.
Dostupné na WWW: http://www.spain.info
20. China national tourist office (on-line), China national tourist office, 2008.
Dostupné na http://www.cnto.org
21. ENIT – The Italian Government Tourist Board (on-line), ENIT North America,
2007. Dostupné na WWW: http://www.italiantourism.com
22. VisitBritain (on-line), VisitBritain, 2008. Dostupné na WWW:
http://www.visitbritain.cz
23. Germany Travel and Tourism (on-line), Germany Travel, 2008. Dostupné na
WWW: http://www.everythingaboutgermany.com
24. Austrian National Tourist Office (on-line), Osterreich Werbung, 2008. Dostupné
na WWW: http://www.austria.info
25. Russia information and destination guide (on-line), Paley Media, Inc., 2008.
Dostupné na WWW: http://www.russia.com
26. Czechtourism (on-line), 2008. Dostupné na WWW: http://www.czechtourism.cz

77
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu 1950-2005 (mld USD)..79
Příloha č. 2: Vývoj mezinárodních příjezdů 1950-2005 (mil)………………………….79

78
Příloha č. 1: Vývoj příjmů z mezinárodního cestovního ruchu 1950-2005 (mld USD)
Svět Afrika Amerika Asie a Evropa Střední
Tichomoří Východ
1950 2,1 0,1 1,1 0,04 0,9 0,03
1960 6,9 0,2 2,5 0,2 3,9 0,1
1965 11,6 0,3 3,4 0,5 7,2 0,3
1970 17,9 0,5 4,8 1,2 11,0 0,4
1975 40,7 1,3 10,2 2,5 25,9 0,9
1980 104,4 3,4 24,7 11,2 61,6 3,5
1981 106,1 3,7 27,8 13,2 57,1 4,4
1982 100,2 3,4 25,7 13,3 55,5 2,2
1983 103,4 3,5 26,3 14,0 55,2 4,4
1984 112,2 3,2 32,0 15,1 57,2 4,7
1985 119,1 3,1 33,3 16,2 62,2 4,2
1986 145,0 3,6 38,4 21,0 78,5 3,5
1987 179,1 4,6 43,1 28,0 99,0 4,5
1988 207,9 5,5 51,3 36,7 109,9 4,3
1989 265,6 5,7 60,2 40,9 153,8 5,1
1990 270,2 6,4 69,3 46,5 142,9 5,1
1991 283,4 6,0 76,3 48,0 147,8 5,3
1992 326,6 6,8 83,6 56,2 172,4 7,5
1993 332,6 6,9 89,2 61,5 167,1 8,0
1994 362,1 7,6 92,4 72,0 180,9 9,3
1995 410,7 8,5 98,4 80,7 212,2 10,9
1996 446,0 9,7 108,2 91,0 224,6 12,5
1997 450,4 9,5 114,4 88,9 223,7 13,8
1998 451,4 10,2 115,2 77,7 234,6 13,7
1999 464,5 11,0 119,9 84,1 233,6 16,0
2000 481,6 10,5 130,8 90,2 232,5 17,6
2001 469,9 11,5 119,8 92,9 227,5 18,1
2002 488,2 12,0 113,5 101,4 241,9 19,4
2003 534,6 16,1 114,2 98,4 283,4 22,5
2004 634,7 19,2 132,0 129,5 328,5 25,5
2005 682,7 21,5 144,6 140,8 348,3 27,6
Pramen: UNWTO (Tourism Market Trends, 2006 Edition, on-line)

Příloha č. 2: Vývoj mezinárodních příjezdů 1950-2005 (mil)
Svět Afrika Amerika Asie a Evropa Střední
Tichomoří Východ
1950 25,3 0,5 7,5 0,2 16,8 0,2
1960 69,3 0,8 16,7 0,9 50,4 0,6
1965 112,9 1,4 23,2 2,1 83,7 2,4
1970 165,8 2,4 42,3 6,2 113,0 1,9
1975 222,3 4,7 50,0 10,2 153,9 3,5
1980 278,1 7,2 62,3 23,0 178,5 7,1
1981 278,6 8,1 62,5 24,9 175,5 7,6
1982 276,9 7,6 59,7 26,0 175,3 8,3
1983 281,8 8,2 59,9 26,6 179,6 7,5
1984 306,8 8,9 67,4 29,5 193,4 7,7
1985 320,1 9,7 65,1 32,9 204,3 8,1
1986 330,2 9,4 70,9 36,8 206,2 6,9
1987 359,7 9,9 76,6 42,1 223,9 7,2
1988 385,0 12,6 83,0 48,7 231,6 9,1
1989 410,1 13,9 86,9 49,4 250,7 9,2
1990 439,5 15,2 92,8 56,2 265,6 9,6

79
1991 442,5 16,3 95,3 58,0 263,9 8,9
1992 479,8 18,3 102,2 65,8 282,2 11,3
1993 495,7 18,9 102,2 72,3 290,8 11,4
1994 519,8 19,3 105,1 80,1 303,1 12,1
1995 540,6 20,4 109,0 82,4 315,0 13,7
1996 575,0 22,2 114,5 90,4 332,1 15,8
1997 598,6 23,2 116,2 89,7 352,9 16,7
1998 616,7 25,6 119,1 89,4 364,6 18,0
1999 639,6 27,0 121,9 98,7 370,5 21,5
2000 687,0 28,3 128,1 110,5 395,9 24,2
2001 686,7 29,1 122,1 115,7 395,2 24,5
2002 707,0 30,0 116,7 124,9 407,0 28,5
2003 694,6 31,6 113,1 113,3 407,1 29,5
2004 765,1 34,5 125,7 144,2 424,4 36,3
2005 806,8 37,3 133,5 155,4 441,5 39,0
Pramen: UNWTO (Tourism Market Trends, 2006 Edition, on-line)