N�rodn� program reforem Cesk� republiky 2011

Document Sample
N�rodn� program reforem Cesk� republiky 2011 Powered By Docstoc
					Investice pro evropskou
konkurenceschopnost:
Příspěvek České republiky ke Strategii Evropa 2020


Národní program reforem České republiky 2011
          Obsah:


I. Úvod .............................................................................................................................. 4
I.1. Česká republika a Strategie Evropa 2020 ..................................................................... 5
I.2. Členění kapitol Národního programu reforem ............................................................. 7
I.3. Provázanost Národního programu reforem se strategickými materiály vlády v oblasti
        konkurenceschopnosti ........................................................................................... 8
II. Východiska hospodářské politiky .................................................................................. 9
II.1. Přehled makroekonomické situace ČR .......................................................................10
II.2. Konkurenceschopnost jako cíl české hospodářské politiky .........................................12
       I.2.1. Konkurenceschopnost: smysl a cíl Národního programu reforem ČR .................... 12
       II.2.2. Export a průmysl jako klíčové objektivní faktory české ekonomiky ...................... 12
       II.2.3. Politická vůle vlády a parlamentu reflektující objektivní podmínky i vůli lidu ....... 13
       II.2.4. Hlavní priority české hospodářské politiky na pozadí Strategie Evropa 2020 ....... 13
       II.2.5. Veřejné investice z podpory kohezní politiky EU: zásadní prvek podpory
       konkurenceschopnosti ..................................................................................................... 17
       II.2.6. Příspěvek Společné zemědělské politiky (SZP)....................................................... 18
III. Reformní opatření ČR ..................................................................................................19
III.1. Konsolidace veřejných financí ..................................................................................20
       III.1.1. Důchodová reforma .............................................................................................. 21
       III.1.2. Reforma daní a daňového systému....................................................................... 22
       III.1.3. Reforma systému zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění ..................... 25
       III.1.4. Ústavní zajištění korelace mezi příjmovou a výdajovou stránkou státního
       rozpočtu ........................................................................................................................... 26
       III.1.5. Efektivní veřejná správa a boj proti korupci ......................................................... 27
III.2. Fungující trh práce a sociální systém jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky
         .............................................................................................................................32
       III.2.1. Moderní sociální systém a pracovní právo ........................................................... 34
       III.2.2. Integrace na trhu práce ........................................................................................ 35
       III.2.3. Sociální začleňování a snižování chudoby ............................................................. 37
III.3. Vzdělání jako cesta k vyšší produktivitě práce...........................................................41
       III.3.1. Zvyšování kvality a dostupnosti předškolní výchovy............................................. 43




                                                                                                                                            2
       III.3.2. Systematické zlepšování kvality vzdělávací činnosti a reforma vzdělávací soustavy
       .......................................................................................................................................... 44
       III.3.3. Reforma terciárního vzdělávání ............................................................................ 47
III.4. Podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu ..........................................50
       III.4.1. Snižování administrativní a regulační zátěže podnikatelů .................................... 51
       III.4.2. Institucionální podpora rozvoje podnikání ........................................................... 52
       III.4.3. Zlepšení přístupu k vysokorychlostnímu internetu a rozvoj eGovernmentu ....... 53
III. 5. Podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích ..................................................56
       III.5.1. Investice do výzkumu, vývoje a inovací a hodnocení jejich výstupů a dopadů .... 57
       III.5.2. Zvýšení inovačního potenciálu ekonomiky ČR ...................................................... 59
III.6. Podpora konkurenceschopnosti šetrná k životnímu prostředí ...................................62
       III. 6.1. Zvyšování energetické účinnosti .......................................................................... 62
       III.6.2. Zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů ................................................. 64
       III.6.3. Snižování emisí skleníkových plynů a zlepšování kvality životního prostředí ....... 65
III.7. Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury ..........................67
       III.7.1. Strategické plánování rozvoje dopravní infrastruktury ........................................ 68
       III.7.2. Zajištění efektivního financování dobudování páteřní sítě ................................... 69
IV. Závěr ..........................................................................................................................71
IV.1. Shrnutí.....................................................................................................................72
IV.2. Další kroky na cestě k uskutečňování cílů Národního programu reforem ...................72
IV.3. Národní cíle vlády v rámci Strategie Evropa 2020......................................................73
Příloha I.: Přehled strategických a koncepčních materiálů vlády souvisejících s Národním
       programem reforem .............................................................................................75
Příloha II.: Přehled odpovědností na úrovni vlády za realizaci opatření jednotlivých
       podkapitol ............................................................................................................78




                                                                                                                                                  3
I. Úvod




          4
I.1. Česká republika a Strategie                      4. Zvýšení      počtu     vysokoškolsky
                                                         vzdělaných lidí ve věku 30-34 let ze
Evropa 2020                                              současných 31 % nejméně na 40 % a
                                                         snížení   počtu žáků předčasně
                                                         opouštějících vzdělávací systém ze
  Národní program reforem představuje                    současných 15 % na úroveň pod 10 %;
příspěvek České republiky k plnění cílů
Strategie Evropa 2020, které si stanovily státy       5. Podpora sociálního začlenění, zejména
EU nad rámec unijních kompetencí v oblasti               prostřednictvím snižování chudoby, a
dobrovolné koordinace hospodářských politik.             to snahou snížit počet lidí ohrožených
Vychází z priorit definovaných politickou vůlí           chudobou nebo vyloučením nejméně
vlády coby demokraticky legitimované insti-              o 20 milionů.
tuce reprezentující lid. Současně se snaží           Takto uvedené cíle jsou společným
reflektovat různorodé zájmy rezonující ve spo-    politickým závazkem členských států Evropské
lečnosti; za tímto účelem byl dokument            unie, jehož dosahování je cílem jejich společné
v průběhu své přípravy mnohokrát diskutován       koordinace hospodářských politik. Tento
se zástupci sociálních partnerů, krajských a      závazek platí pro celek všech členských států a
místních       samospráv,      zainteresované     takto je třeba chápat jednotlivé kvantifikované
akademické veřejnosti, jakož i s Národní          cíle. Každý stát si proto s ohledem na výchozí
ekonomickou radou vlády.                          situaci své ekonomiky stanovuje vlastní cíle a
  Vláda při zpracování Národního programu         priority, jejichž dosahování považuje za svůj
reforem sledovala logiku úzké vzájemné pro-       specifický příspěvek k uvedeným společným
vázanosti všech uvedených opatření, a to jak      cílům.
z perspektivy svých reformních priorit,             Při stanovování vlastních národních priorit
artikulovaných     v rámci    demokratického      a celkové podoby národních programů
procesu tvorby politické vůle státu, tak          reforem členské státy zohledňují i integrované
v kontextu 5 základních cílů Strategie Evropa     hlavní směry a jejich doporučení:
2020,      doporučení    obsažených     v tzv.
                                                      1. Zajistit kvalitu a udržitelnost veřejných
Integrovaných hlavních směrech Strategie
                                                         financí;
Evropa 2020 a v tzv. jednotlivých vlajkových
iniciativách Evropské komise.                         2. Vyřešit              makroekonomické
                                                         nerovnováhy;
  Hlavní cíle Strategie Evropa 2020 schválené
Evropskou radou v roce 2010 jsou následující:         3. Snižovat nerovnováhy v eurozóně;
    1. Zvýšení míry zaměstnanosti populace            4. Optimalizovat podporu výzkumu,
       ve věku 20-64 let minimálně na 75 %;              vývoje a inovací, posílit znalostní
                                                         trojúhelník a rozvinout potenciál
    2. Navýšení investic do výzkumu a vývoje
                                                         digitální ekonomiky;
       na úroveň 3 % HDP;
                                                      5. Zlepšit účinnost zdrojů a snížit emise
    3. Snížení energetické náročnosti ekono-
                                                         skleníkových plynů;
       miky nejméně o 20 %, zvýšení podílu
       energie     z obnovitelných      zdrojů        6. Zlepšit prostředí pro podnikatele
       v energetickém mixu na 20 %                       a spotřebitele   a    zmodernizovat
       a redukce emisí CO2 o 20 % s možným               průmyslovou základnu;
       navýšením redukčního cíle na 30%
                                                      7. Zvýšit účast na trhu práce a snížit
       (pakliže se ostatní ekonomicky
                                                         strukturální nezaměstnanost;
       rozvinuté        státy        zavážou
       ke srovnatelnému omezování emisí a             8. Vytvořit dovednostmi vybavenou
        yspělejší   rozvojové    země       se           a odborně připravenou pracovní sílu,
       adekvátně zapojí do tohoto úsilí);                která bude odpovídat potřebám trhu
                                                         práce, podporovat kvalitu pracovních
                                                         míst a celoživotní učení;

                                                                                                5
    9. Zlepšit výkonnost systémů vzdělávání              Národní program reforem obsahuje priority
       a odborné přípravy na všech úrovních           vlády a respektuje kompetenční řád veřejné
       a zvýšit účast na terciárním                   moci v českém ústavním systému, včetně
       vzdělávání;                                    rozdělení působnosti mezi státem a nižšími
                                                      samosprávnými jednotkami. S ohledem na to,
    10. Podpořit sociální začleňování a boj
                                                      že Evropská unie respektuje ústavní tradice
        proti chudobě;
                                                      členských států, nemůže vláda ČR určovat
Kromě těchto Integrovaných hlavních směrů             rozvojové priority svých krajů ani obcí. Přesto
mohou vlády při tvorbě Národního programu             se Národní program reforem snaží reflektovat
reforem zohlednit jednotlivé vlajkové iniciativy      rovněž územní dimensi hospodářské politiky,
průběžně představované Evropskou komisí.              a to zejména s přihlédnutím k budoucnosti
  Nad rámec společně identifikovaných cílů            kohezní politiky. Primárně je však zaměřen na
a doporučení státy v rámci implementace               priority, jejichž dosahování je v působnosti
národních programů zohledňují rovněž                  ústředních orgánů České republiky. Jde o
strukturální překážky bránící dosažení vyššího        priority vlády, jejichž naplňování současně
tempa hospodářského růstu určené pro každý            v celé řadě oblastí spadá do sféry legislativy, a
členský stát Radou (ČR je identifikovala Rada         je      proto       podmíněno        souhlasem
pro hospodářské a finanční záležitosti EU na          zákonodárného sboru. Vzhledem k tomu, že
svém zasedání 8. června 2010 – viz následující        program sám není legislativním, nýbrž
subkapitola), stejně tak jako doporučení              koncepčním materiálem a není schvalován
Evropské komise obsažená ve výroční zprávě            Parlamentem ČR, je třeba opatření v něm
o růstu.                                              zmiňovaná chápat pouze jako politické cíle
                                                      vlády, nikoli jako závazek České republiky vůči
   Národní cíle, které si vláda stanovuje v rámci     Evropské unii. Národním programem reforem
naplňování Strategie Evropa 2020 na úrovni            vláda pouze vytýčila reformní cesty, jimiž se
státu, jsou výsledkem jak zohlednění výše             právě jakožto orgán exekutivní moci hodlá
uvedených cílů a doporučení, tak analýz               ubírat v následujících letech.
a strategických dokumentů zpracovávaných na
úrovni vlády (z průřezových dokumentů lze               Program reforem se zaměřuje na dosažení
uvést Programové prohlášení vlády ČR,                 indikátorů stanovených společně na úrovni
Strategický rámec udržitelného růstu, Analýzu         EU. Přesto jsou opatření v něm obsažená
konkurenceschopnosti ČR a řadu dalších                koncipována šířeji, a to s ohledem na cíle
klíčových dokumentů uvedených v příloze)              strukturální konsolidace veřejných výdajů a
a rovněž diskusí se sociálními a regionálními         především       na     zvýšení      dlouhodobé
partnery a zástupci dalších relevantních              konkurenceschopnosti české ekonomiky.
institucí. Vláda se snažila o maximálně               Právě       posílení     konkurenceschopnosti
realistický přístup reflektující potenciál domácí     respektující principy sociální solidarity vlastní
ekonomiky,       zdrojů      státního     rozpočtu    tradici evropského moderního státu je hlavním
a omezení       vyplývajících     z délky    jejího   mottem prvního českého Národního programu
funkčního období. Ve snaze poskytnout                 reforem pod vlajkou Strategie Evropa 2020.
konkrétní příspěvek k plnění evropských cílů             Struktura a zacílení reformních opatření
se snažila o určení kvantifikovaných indikátorů       k posílení růstového potenciálu české ekono-
doprovázejících kvantifikované evropské cíle          miky odpovídají základním východiskům Stra-
(které ostatně nelze rovněž chápat jinak, než         tegického rámce udržitelného rozvoje, a
právě jako indikátory růstu). V některých             představují tak jeden z výchozích bodů, do
případech přesto, s ohledem na uvedené                nichž by v ČR měly směřovat prostředky
faktory     a     na     svou     důvěryhodnost,      budoucí kohezní politiky EU. Úspěšné dosažení
kvantifikované indikační cíle nestanovila             cílů kohezní politiky nutně předpokládá
a určila pouze prioritní tendenci v dotyčné           stabilní        prostředí       a provázanost
oblasti.                                              střednědobých      rozvojových    sektorových
                                                      a regionálních      strategií     a programů.
                                                      V současné době jsou připravovány v rámci

                                                                                                     6
jednotlivých resortů dokumenty zásadního               3. Trvající překážky podnikatelského
významu,             včetně            strategie          prostředí a nedostatečná efektivita
konkurenceschopnosti, koncepce důchodové                  veřejné správy a právního rámce;
reformy, přípravy národních rozvojových
                                                       4. Nedostatečná diverzifikace ekonomiky
priorit pro kohezní politiku 2014+ atd. Národní
                                                          plynoucí z chybějící podpory její ino-
program reforem je z tohoto hlediska
                                                          vační kapacity a podnikového vý-
ústředním dokumentem, v němž se prolínají,
                                                          zkumu a vývoje;
resp. budou i v budoucnu setkávat reformní
linie jednotlivých sektorů státní politiky ve          5. Nízká produktivita práce v důsledku
sféře           hospodářského             růstu,          nedostatečné úrovně znalostí a do-
konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.                     vedností.
   Národní program reforem stanovuje hlavní        V souladu se závěry Evropské rady ze dne
zásady reformních opatření, zatímco konkrétní      17. června 2010 byl tento seznam doplněn
kroky a podrobné návrhy budou obsahovat            o další zásadní překážku vyhodnocenou
strategické      dokumenty        zpracovávané     na národní úrovni:
v jednotlivých      oblastech     kompetenčně          6. Nedostatečná síť páteřní dopravní in-
příslušnými orgány státní správy. Program je              frastruktury.
rámcově koncipován na celé období do roku
2020. K urychlení prorůstových opatření jsou       Uvedené překážky byly během přípravy pro-
reformní kroky          plánovány    tak, aby      gramu reforem použity pro vymezení sedmi
nejzávažnější a nejrazantnější reformy             tematických okruhů a jim odpovídajících kapi-
proběhly v 1. polovině dekády 2010 – 2020          tol vytvářejících logický a vnitřně konzistentní
s referenčním rokem 2015. Národní program          celek:
bude každoročně aktualizován v rámci tzv.              1. Konsolidace veřejných financí;
evropského semestru, a to s ohledem na vývoj
naplňování cílů Strategie Evropa 2020 na               2. Fungující trh práce a sociální systém
celoevropské úrovni, na dosažený pokrok                   jako      předpoklad     konkurence-
v České republice a samozřejmě i na vývoj                 schopnosti;
politických priorit vlády stanovovaných v rámci        3. Vzdělání     jako       cesta     k vyšší
demokratického rozhodovacího procesu.                     produktivitě práce;
                                                       4. Podpora podnikání, digitalizace        a
                                                          rozvoj digitálního trhu;
I.2. Členění kapitol Národního
                                                       5. Podpora růstu založeného na výzkumu
programu reforem                                          a inovacích;
                                                       6. Podpora konkurenceschopnosti šetrná
  Členění kapitol Národního programu                      k životnímu prostředí;
reforem vychází ze stěžejních oblastí pro              7. Podpora        konkurenceschopnosti
podporu konkurenceschopnosti, a to při                    zlepšením dopravní infrastruktury.
zohlednění překážek ekonomického růstu
v České republice identifikovaných Radou pro         Každá z takto určených kapitol obsahuje
hospodářské a finanční záležitosti EU na jejím     několik subkapitol a jako za celek za ni
zasedání 8. června 2010:                           odpovídá jedno ministerstvo (a to bez ohledu
                                                   na skutečnost, že jednotlivá opatření v ní
    1. Vysoké strukturální deficity a dlouho-      uvedená spadají do gesce vícera resortů).
       dobá udržitelnost veřejných financí;        Úlohu      gestora     koordinace   přípravy
    2. Přetrvávající strukturální nedostatky       a implementace Národního programu reforem
       na trhu práce;                              jako celku převzal Úřad vlády.
                                                     K jednání s koordinátory jednotlivých oblastí
                                                   bude využíván zejména Výbor pro EU (na


                                                                                                 7
pracovní i na vládní úrovni) a podskupina          strategie            konkurenceschopnosti
resortní koordinační skupiny Úřadu vlády           prezentovaným Národní ekonomickou radou
ke Strategii Evropa 2020. Jednotlivé resorty       vlády v březnu 2011.
dále využívají svých struktur pro projednávání
                                                     Tyto strategické dokumenty se opírají
důležitých koncepčních materiálů.
                                                   o metodiku Světového ekonomického fóra, jež
  Provádění Národního programu reforem             každoročně     publikuje  Index     globální
a plnění cílů Strategie Evropa 2020 bude           konkurenceschopnosti složený z 12 tzv. pilířů
pravidelně sledováno a monitorováno                (faktorů) konkurenceschopnosti. Těmito pilíři
v ročním intervalu ve spolupráci s Evropskou       konkurenceschopnosti jsou
komisí, a to podle společně dohodnuté
                                                      1. Instituce
metodiky. Národní program reforem bude
podle potřeby každoročně aktualizován,                2. Infrastruktura
schvalován a vždy do konce dubna                      3. Makroekonomické prostředí
postupován Evropské komisi za účelem
vyhodnocení      jeho     makroekonomických           4. Zdraví a základní vzdělání
a strukturálních opatření. Současně vláda             5. Vyšší vzdělávání a výcvik
přistupuje k tomuto programu s vědomím, že
jde o sféru mimo oblast kompetencí EU, která          6. Efektivnost trhu se zbožím a službami
je pouze koordinována v rámci systému tzv.            7. Efektivnost trhu práce
otevřené metody koordinace. Roli institucí EU
                                                      8. Rozvoj finančního trhu
vláda v tomto kontextu vnímá a je si vědoma
plné a výlučné odpovědnosti národních                 9. Technologická připravenost
orgánů politické moci za určování priorit a cílů
                                                      10. Velikost trhu
státní hospodářské politiky.
                                                      11. Zkvalitňování charakteristik podnikání
  Přestože se ČR v době předložení Národního
programu reforem neúčastnila Paktu euro               12. Inovace
plus, vláda ČR tuto možnost do budoucna               Vláda považuje hodnocení pokroku v rámci
nevyloučila. Řada opatření obsažených              těchto 12 pilířů za významné z hlediska
v Národním programu reforem je ve                  dosahování                      mezinárodní
skutečnosti zcela konzistentní s doporučeními      konkurenceschopnosti státu.         Národní
Paktu, na což materiál na konkrétních místech      program reforem je proto metodicky zasazen
poukazuje.                                         i do tohoto globálního rámce hodnocení
                                                   konkurenceschopnosti        a      odkazuje
I.3. Provázanost Národního                         v jednotlivých   podkapitolách   také     na
                                                   provázanost reformních opatření na příslušné
programu reforem se                                pilíře hodnocení Světového ekonomického
strategickými materiály vlády                      fóra.                                      .

v oblasti konkurenceschopnosti

  Národní program reforem je obsahově
provázán s dalšími strategickými materiály
vlády ČR v oblasti konkurenceschopnosti.
Jedná      se    zejména       o      Analýzu
konkurenceschopnosti      ČR     zpracovanou
Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce
2010, na níž naváže připravovaný materiál
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti
ČR, jehož předložení je plánováno na červen
2011. Provázanost existuje rovněž s Rámcem


                                                                                               8
II. Východiska hospodářské politiky




                                      9
II.1. Přehled makroekonomické                                                               o 0,3 %, v roce 2012 pak o 0,6 %. Míra
                                                                                            nezaměstnanosti dosáhla v roce 2010 zřejmě
situace ČR1                                                                                 svého vrcholu, v tomto a příštím roce by měla
                                                                                            mírně klesat.
                                                                                                  Graf: Nezaměstnanost, čtvrtletní průměry, v tis.
  Ohledně     celkového     oživení  světové
                                                                                                  osob, v % (pravá osa)
ekonomiky panuje i nadále nejistota
způsobená řadou faktorů, mj. též současným                                                  660                                                                                                              11
                                                                                                         Počet nezaměstnaných registr.                                                            Predikce
politickým vývojem v islámském světě.                                                       600          Míra nezaměstnanosti registr. (pr. osa)                                                             10

V Evropě jsou hlavní zdroje rizik spojeny se                                                540          Míra nezaměstnanosti – VŠPS (pr. osa)                                                               9

stavem veřejných rozpočtů a situací                                                         480                                                                                                              8
                                                                                            420                                                                                                              7
v bankovním sektoru v některých členských
                                                                                            360                                                                                                              6
zemích eurozóny. V České republice mezitím
                                                                                            300                                                                                                              5
pokračuje, především díky růstu německého                                                   240                                                                                                              4
hospodářství, ekonomické oživení. V roce                                                    180                                                                                                              3
2010 vzrostl reálný HDP o 2,3 %, přičemž                                                    120                                                                                                              2
hlavním zdrojem růstu byla tvorba hrubého                                                    60                                                                                                              1

kapitálu v souvislosti s obnovováním zásob                                                    0                                                                                                              0
                                                                                                  I/92 I/93 I/94 I/95 I/96 I/97 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 I/12
a zahraničním        obchodem.        Vlivem
konsolidačních fiskálních opatření se v roce                                                      Zdroj: MF, leden 2011
2011 očekává mírné zpomalení tempa                                                            Růst objemu mezd a platů by se měl
ekonomického růstu na 2,2 %, v roce 2012 by                                                 ve srovnání s rokem 2010 zrychlit na 3,1 %
se pak HDP měl zvýšit o 2,7 %.                                                              v tomto a 4,7 % v příštím roce díky zvýšení
                                                                                            zaměstnanosti     i   průměrných      mezd
     Graf: Příspěvky k růstu HDP stálé ceny, %, p.b.                                        v soukromém sektoru.
7
         spotřeba                                                            Predikce         Poměr deficitu běžného účtu platební
6
         hrubá tvorba kapitálu
5        saldo ZO
                                                                                            bilance k HDP by měl zůstat na udržitelné
4        růst HDP                                                                           úrovni. Deficit vládního sektoru za rok 2010
3
                                                                                            dosáhl      podle     předběžných     odhadů
2
1
                                                                                            Ministerstva Financí ČR (MF) 4,8 % HDP.
0                                                                                           Makroekonomická předpověď očekávaného
-1                                                                                          vývoje výsledků vládního sektoru v roce 2011
-2
-3
                                                                                            se nemění a zůstává ve výši 4,6 % HDP.
-4                                                                                          K dalšímu upřesnění predikce dojde při
-5                                                                                          zveřejnění dubnových notifikací vládního
     1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
                                                                                            deficitu a dluhu.
     Zdroj: MF, leden 2011                                                                        Graf: Deficit vládního sektoru, v % HDP
   Pro roky 2011 a 2012 lze dále počítat
s růstem spotřebitelských cen v horní polovině
tolerančního pásma inflačního cíle ČNB, tedy
mírně nad 2 %.
  Na trhu práce se stále projevují důsledky re-
cese, ovšem i zde by se situace měla začít po-
zvolna zlepšovat. V roce 2011 by se po dvou
letech poklesu měla zaměstnanost zvýšit


                                                                                                  Zdroj: MF, leden 2011
1
  Tato kapitola bude aktualizována po 12. dubnu 2011,
kdy Ministerstvo financí očekává schválení nové
                                                                                              V důsledku razantního zpomalení ekonomic-
Makroekonomické predikce.                                                                   kého růstu v roce 2008 a ekonomické recese

                                                                                                                                                                                                   10
v roce      2009    došlo      po roce       2007      Graf: Dluh vládního sektoru, v % HDP
k významnému zhoršení salda vládního sek-
toru. Vedle dosud nedořešených strukturál-
ních problémů českých veřejných financí čelil
vládní sektor rovněž bezprecedentnímu vý-
padku daňových příjmů (mimo jiné v důsledku
legislativních změn přijatých ve snaze zmírnit
dopady hospodářské krize). Recese odhalila
strukturální problémy v hospodaření vládního
sektoru, a proto počínaje rokem 2010 vláda
zahájila konsolidační strategii, jejíž pozitiva se
podle předběžných odhadů MF již promítla do
                                                       Zdroj: MF, leden 2011
nižšího deficitu sektoru vlády ve výši 4,8 %
HDP (oproti původnímu plánu 5,3 % HDP).                 Největší problém z hlediska veřejných
Jedná se však o předběžný výsledek, který je         financí představuje dlouhodobě neudržitelný
třeba brát s rezervou.                               důchodový systém. V roce 2010 byl schodek
                                                     důchodového účtu téměř 36 mld. Kč (cca 1 %
  Státní rozpočet na rok 2011 a střednědobý
                                                     HDP). Bylo vypláceno 3,5 milionu důchodů 2,8
výhled státního rozpočtu pro roky 2012–2013
                                                     milionům          důchodců.         Vzhledem
předpokládají další postupné snižování pa-
                                                     k demografickému vývoji hrozí, že tyto deficity
sivního salda vládního sektoru až na 2,9 % HDP
                                                     již budou trvalé a v roce 2060 by měly
v roce 2013. Vláda tak oproti Konvergenčnímu
                                                     kulminovat na úrovni 4 % HDP. Přibližně 95 %
programu ČR z ledna 2010 zpřísnila fiskální cíle
                                                     příjmů stávajících důchodců je nyní tvořeno
pro následující roky. Zároveň stanovila cíl vy-
                                                     příjmem z veřejného důchodového pojištění.
rovnaného hospodaření sektoru vládních insti-
tucí v roce 2016. Současné nastavení fiskální          Graf: Dlouhodobý výhled důchodového systému
politiky je dáno vládou schválenými výdajo-
vými rámci, nicméně pro roky 2012 a 2013
jsou plánovány zásadní strukturální reformy
(reforma důchodů, zdravotnictví a daňového
systému), jež jsou představeny dále v tomto
dokumentu.
   Celkové zadlužení vládního sektoru činilo ke
konci roku 2010 podle odhadu MF 38,9 %
HDP, a zůstává tak i nadále pod hodnotou
maastrichtského konvergenčního kritéria
(max. 60% HDP). Při současném nastavení                Zdroj: MF, leden 2011
fiskální politiky a předpokládané další                 Podstatným       ukazatelem     růstového
konsolidaci by měla úroveň dluhu dosáhnout           potenciálu ekonomiky je stabilita finančního
svého maxima v roce 2013 na úrovni cca 44 %          sektoru. V České republice jsou dominantním
HDP a v následujících letech by měla pozvolna        finančním zprostředkovatelem banky, jejichž
klesat. Úroveň zadlužení by mohla být                stabilita tudíž zásadním způsobem ovlivňuje
pozitivně ovlivněna případnými privatizačními        celkovou makrofinanční stabilitu země.
příjmy, nicméně tento efekt pravděpodobně            Dostupné ukazatele naznačují, že český
nedosáhne        intenzit      zaznamenaných         bankovní systém je zdravý.
v minulosti. Je zřejmé, že období, kdy bylo
kritérium vládního dluhu plněno s velkou               Pravidelné zátěžové testy prováděné ČNB
rezervou, končí a že bude do budoucna třeba          ukazují, že bankovní sektor zůstává odolný
začít věnovat zvýšenou pozornost udržitelnosti       vůči případným negativním šokům. Testy,
jeho plnění.                                         které ČNB zveřejnila v srpnu 2010,
                                                     dokumentují, že kapitálová přiměřenost
                                                     bankovního     systému    by   ani   podle


                                                                                                 11
nepříznivého scénáře (Dluhová krize) neklesla       dosahování dohodnutých cílů, ale umožnit
pod 8 %, ačkoliv několika bankám by se kapi-        státům, aby na základě vlastní politické vůle
tálová přiměřenost mohla snížit pod tuto            a v souladu s objektivními podmínkami svých
hranici. Dodatečný kapitál, který by v takovém      ekonomik       utvářely    systémy       svých
případě banky se sídlem v ČR potřebovaly            hospodářských politik tak, aby výsledný efekt
k dorovnání na regulatorní minimum, však            dosahovaný na úrovni EU nebyl odstředivý,
ČNB odhaduje na pouhých 3,5 mld. Kč (0,1 %          nýbrž synergický. Společně stanovené cíle
HDP), což je v porovnání s velikostí sektoru        proto představují mantinely, v nichž by se
zanedbatelná hodnota.                               státy měly pohybovat a jimž by měly své
                                                    politiky přizpůsobit, aniž by rezignovaly na
                                                    jejich demokratické utváření podle vlastní vůle
II.2. Konkurenceschopnost jako                      a zájmů.
cíl české hospodářské politiky                        Česká republika z tohoto hlediska vnímá Ná-
                                                    rodní program reforem jako svůj příspěvek
  I.2.1. Konkurenceschopnost: smysl a               k dosahování cílů Strategie Evropa 2020
                                                    a současně jako rámec vystavěný na trendech
  cíl Národního programu reforem ČR
                                                    domácí hospodářské politiky pro následující
                                                    roky. Konkrétní podobu této politiky, včetně
   Strategie Evropa 2020 je založena na             strategických rozhodnutí o jednotlivých dílčích
principu otevřené metody koordinace podle           opatřeních, však Národní program reforem
čl. 121 Smlouvy o fungování Evropské unie.          určovat nemůže, neboť jeho smyslem není být
Tento právní základ určuje postavení                hlavním normativním koncepčním materiálem
jednotlivých unijních institucí a členských států   na národní úrovni, nýbrž českým příspěvkem
v její přípravě, monitoringu i přijímání            ke koordinaci na úrovni nadnárodní.
opatření k naplňování společně stanovených
cílů. Klíčovým principem společné koordinace          Česká republika spatřuje hlavní smysl
je shoda na cílech a indikátorech na unijní         Strategie Evropa 2020 ve společném úsilí
úrovni a současně ponechání volného                 o zvýšení konkurenceschopnosti evropského
prostoru členským státům ve způsobu jejich          hospodářství jako celku. Jakkoli není
dosahování.                                         konkurenceschopnost           uvedena       mezi
                                                    jednotlivými cíli Strategie, celková synergie při
  Ekonomika každého členského státu EU je           jejich dosahování by měla mířit právě
determinována specifickými objektivními             uvedeným směrem. S tímto vědomím vláda
faktory, vyplývajícími z geografické polohy,        koncipuje svůj Národní program reforem dle
z historických a kulturních tradic, z ústavního     hlavního     cíle     dlouhodobě       udržitelné
a politického     uspořádání,      z dlouholeté     konkurenceschopnosti             EU.        Jejím
orientace na určitá hospodářská odvětví a celé      předpokladem je plné využití potenciálu
řady dalších podmínek. Tato rozmanitost je          vnitřního trhu, které představuje úhelný
jedním z pilířů fungování Evropské unie a její      kámen projektu evropské integrace. Proto
uchování je v zájmu všech členských států.          také vláda svůj Národní program reforem na
   Současně ovšem tato rozmanitost klade zvý-       rok 2011 koncipovala pod mottem „Investice
šené nároky na možnou podobu hospodářské            pro evropskou konkurenceschopnost“.
koordinace. Vzhledem k tomu, že tato koordi-
nace podle čl. 121 Smlouvy o fungování EU            II.2.2. Export a průmysl jako klíčové
nespadá mezi ty kompetence EU, u nichž je            objektivní faktory české ekonomiky
možno využít metodu legislativní harmoni-
zace, hraje zde nadále klíčovou roli demokra-
ticky legitimovaná politická vůle vlád a národ-       Možnosti, výzvy, ale i limity národní
ních parlamentů členských států.                    hospodářské      politiky   ČR    vyplývají
                                                    z objektivních podmínek jejího postavení
  Cílem Strategie Evropa 2020 proto není            v rámci evropské a světové ekonomiky, které
stanovovat společné postupy a opatření na


                                                                                                  12
jsou určeny historickou tradicí i geografickou   s cílem      udržení         jeho        kvality
polohou našeho státu.                            a konkurenceschopnosti.
  Česká ekonomika patří mezi nejotevřenější
na světě, s dominantní orientací na export.       II.2.3. Politická vůle vlády
Proto je také vysoce závislá na mezinárodní       a parlamentu reflektující objektivní
dělbě práce, na vnějších ekonomických vzta-       podmínky i vůli lidu
zích a na ekonomickém růstu států, kam
                                                 Státní hospodářská politika nemůže být po-
směřuje valná část českého exportu
                                                 chopitelně pouhou výslednicí funkcionálních
(na prvním místě lze pak jmenovat Německo
                                                 nutností vyplývajících z objektivních faktorů.
a další naše sousedy). Konkurenceschopnost
                                                 Klíčovou roli v ní musí hrát politická, demokra-
a hospodářský růst těchto států je proto
                                                 tickou procedurou formovaná legitimní vůle.
nezbytným předpokladem růstu domácí
                                                 Ta může a musí zohledňovat další faktory, jako
ekonomiky.
                                                 je sociální dimenze ekonomiky, respekt ke
  Se vstupem ČR do Evropské unie se ještě        kulturním tradicím, lidské svobodě, životnímu
výrazněji zvýšila exportní provázanost           prostředí a dalším hodnotám. Konkrétní
s evropskými ekonomikami, s nimiž máme           zaměření hospodářské politiky proto vždy
výrazně aktivní obchodní bilanci. Pro udržení    bude vycházet ze specifických normativních
konkurenceschopnosti české ekonomiky je          představ vyplývajících z politických programů
proto kardinálním tématem funkčnost vnitř-       stran soutěžících v demokratických volbách.
ního trhu a odstraňování bariér jeho             Mezi objektivními faktory a subjektivní vůlí
fungování.                                       politického subjektu – lidu ČR – artikulovanou
                                                 volenými reprezentanty by mělo existovat
  Proexportní orientace české ekonomiky
                                                 logické spojení, založené na principu
souvisí mj. s dominantním rolí průmyslu
                                                 racionality.
v domácím hospodářství. Podíl 37,1 %
zaměstnanců pracujících v průmyslových             S ohledem na uvedenou situaci obsahuje
odvětvích činí z ČR silně průmyslovou zemi       Národní program reforem trendy kombinující
(průměr EU leží na hodnotě 24 %). Jakkoli        objektivní podmínky i imperativy politické
k tomuto vývoji napomohlo oživení v první        vůle, z čehož vyplývají i limity tohoto pro-
polovině uplynulé dekády, lze tuto orientaci     gramu, který musí respektovat Programové
české ekonomiky i nadále považovat za            prohlášení vlády a politickou shodu vlády na
objektivní determinantu pro následující léta.    zásadních tématech. Současně by však pro-
Průmysl je rovněž sektorem, v němž lze v ČR      gram měl reflektovat i zájmy rezonující ve
konstatovat dlouhodobý růst produktivity, což    společnosti, včetně postojů hospodářských,
neplatí ve stejné míře pro sektor služeb. Díky   sociálních a regionálních partnerů, jejichž
orientaci na vývoz, výhodné geografické          zástupci byli konzultováni během všech fází
poloze i zaměření okolních ekonomik má           tvorby tohoto dokumentu.
český průmysl potenciál k nacházení odbytišť
na evropských i světových trzích.
                                                  II.2.4. Hlavní priority české
  I když bude dlouhodobě nadále docházet          hospodářské politiky na pozadí
k posilování role terciární sféry v ekonomice,    Strategie Evropa 2020
nelze ve střednědobé perspektivě očekávat
změny ve struktuře českého hospodářství.
Potenciál sektoru služeb sice bude stoupat          S ohledem na výše uvedené objektivní
a s ním i možnosti pro podporu ze strany stát-   i subjektivní determinanty lze stanovit několik
ních orgánů, nicméně očekávání, že se Česká      stěžejních priorit, z nichž budou vyplývat jed-
republika stane v krátké době inovačně-          notlivé strategické směry i konkrétní opatření
technologickým centrem, je vzdáleno realitě.     státní politiky v následujícím období.
O to více je třeba zaměřovat se na inovační a
technologické možnosti v oblasti průmyslu,



                                                                                              13
  Konkurenceschopnost českých podniků              podpora konkurenceschopnosti necenové,
                                                   vycházeje přitom z některých objektivních
   Výchozí prioritou, která navazuje na výše       daností struktury české ekonomiky.
uvedené pojetí Strategie Evropa 2020, bude
zvyšování konkurenceschopnosti, jež pro ČR,          Podpora exportu
jako velmi otevřenou proexportní ekonomiku,
                                                      Jak již bylo uvedeno, zůstane ČR
představuje       klíčový     faktor    růstu.
                                                   i v nadcházející     dekádě       ekonomikou
Konkurenceschopnost        tu    lze   přitom
                                                   orientovanou na export. Z hlediska rozložení
- ve smyslu     definice    Organizace     pro
                                                   jednotlivých odvětví je a nadále zůstane
hospodářskou spolupráci a rozvoj – chápat
                                                   klíčovým     sektorem    strojírenství, jenž
jako schopnost produkovat zboží a služby,
                                                   představuje více než polovinu veškerého
které obstojí v mezinárodní soutěži, při
                                                   vývozu ČR (54,2 % v roce 2009). Proto by se
současné schopnosti udržovat či zvyšovat re-
                                                   politika vlády neměla dopustit, aby státní
álný HDP. Současně ji lze chápat jako součást
                                                   zásahy ohrozily tento sektor a jeho
a předpoklad hlubšího cíle, jímž je především
                                                   zaměstnanost a naopak by se i do budoucna
trvale udržitelné zvyšování životní úrovně
                                                   měla zaměřovat na podporu podmínek růstu
občanů. Nejen podnik, ale též jednotlivec je
                                                   zejména v této sféře.
klíčovou      jednotkou        pro     měření
konkurenceschopnosti ekonomiky.                      Exportní výkonnost domácí ekonomiky je
                                                   bezprostředně         závislá       na      její
   Takto pojatá konkurenceschopnost je
                                                   konkurenceschopnosti. Podpora exportu jako
výsledkem jak nezměnitelných objektivních
                                                   součást strategie konkurenceschopnosti musí
faktorů, tak též činnosti veřejné moci, kterou
                                                   být založena na koncepční proexportní
lze v případě české ekonomiky rozdělit mezi
                                                   politice, která musí mj. obsahovat i užší
moc státu, moc nadnárodních organizací
                                                   institucionální koordinaci v rámci zahraničního
(zvláště EU) a moc samosprávných těles
                                                   zastoupení ČR.
(jakkoli zdrojem legitimity všech tří složek je
moc státní). Národní program reforem je              I když větší část českého vývozu směřuje
zaměřen pouze na možnosti dané v rámci             na evropské trhy (viz níže), mělo by být cílem
aktuálního kompetenčního řádu.                     státu zvyšovat atraktivitu dalších zahraničních
                                                   odbytišť    zejména      v segmentu     malých
  Státní opatření by měla, vedle zvyšování
                                                   a středních podniků. V oblasti exportu mimo
efektivity samotné veřejné správy, být
                                                   EU existuje v české ekonomice stále značný
primárně směřována do oblasti podpory
                                                   nevyužitý potenciál, a to i ve srovnání
konkurenceschopnosti domácích podniků, a to
                                                   s ostatními unijními státy. Zejména jihový-
jak ve srovnání evropském, tak celosvětovém.
                                                   chodní Asie včetně Číny a Latinská Amerika
Je přitom třeba reflektovat skutečnost, že
                                                   představují oblasti, v nichž lze nepochybně
většina společností působících v ČR je v rukou
                                                   podporovat český export, a zlepšovat tak vý-
zahraničních investorů. Proto je nezbytné
                                                   sledek obchodní bilance.
vytvářet příznivé podnikatelské prostředí,
přátelské přílivu zahraničních investic i jejich
dlouhodobému udržení v ČR.
   S ohledem na principy sociálně-tržního
hospodářství, k nimž se Česká republika
dlouhodobě hlásí, je třeba také přihlédnout
k limitům vyplývajícím z respektu k prvkům
sociální solidarity, zajištění minimálních
životních sociálních standardů občanů a jistot
zaměstnanců. Z tohoto hlediska lze sice činit
celou řadu opatření ke zlepšení cenové
konkurenceschopnosti, nicméně hlavní raison
d´être české hospodářské politiky by měla být


                                                                                                14
                                                   energetické náročnosti, kde je třeba zohlednit
  Průmyslová politika
                                                   i náročnost spojenou s dopravní a jinou
  Podstatu průmyslové politiky lze chápat jako     infrastrukturou, těžbou surovin, produkcí
systém opatření státu v hospodářské sféře          subdodávek i následnou recyklací, bez ohledu
zaměřený       na    spolupráci     veřejného      na teritoriální rozložení. Pak budou více
a soukromého sektoru za účelem rozvoje no-         zřejmé i negativní dopady spojené např.
vých technologií a průmyslové výroby. Tato         s přesunem výroby, které se projeví i v jiných
politika patří mezi prioritní oblasti v rámci      částech hodnotového řetězce.
Strategie Evropa 2020 i na úrovni Evropské
unie, jak dokládá stěžejní iniciativa EK              V rámci podpory průmyslu bude vláda klást
„Průmyslová politika pro éru globalizace“.         i nadále důraz na podporu malých a středních
V rámci priorit České republiky by s ohledem       podniků, na souvislost s aktivní politikou za-
na roli průmyslového sektoru v české               městnanosti, ale i na oblast výzkumu a vývoje.
ekonomice měla být tato část Strategie             Současně bude nicméně vycházet z reálných
považována za zásadní.                             možností české ekonomiky a důsledků vyplý-
                                                   vajících z její polohové renty.
  Opatření státu, resp. veřejné moci, mohou
směřovat jednak k podpoře jednotlivých
                                                     Podpora rozvoje vnitřního trhu
průmyslových subjektů či odvětví, jednak
mohou ovlivňovat celkovou strukturu tohoto           Vzhledem k tomu, že 85 % českého exportu
segmentu. Cílem všech opatření však musí být       směřuje na vnitřní trh EU, je prioritním
podpora konkurenceschopnosti. Jednotlivé           zájmem státu, aby vnitřní trh fungoval co
kroky proto nesmějí narušovat volnou soutěž,       nejlépe. V této oblasti sdílí EU své kompetence
a    to     ani    v celoevropském     rámci,      s členskými státy, a proto je třeba ji uvést i
znevýhodňovat         daňové       poplatníky      v rámci Národního programu reforem. Další
a spotřebitele     a      vést    k celkovým       podpora rozvoje vnitřního trhu je domácí
nerovnováhám narušujícím princip trhu.             prioritou ČR v rámci zvyšování konkurence-
   S ohledem      na   mantinely     vyplývající   schopnosti a naplňování cílů Strategie Evropa
z evropského modelu sociálně tržního               2020.
hospodářství je třeba se zaměřovat především
na ty oblasti, díky nimž si může český průmysl       V rámci svých evropských politik se proto
udržovat      svou     konkurenční      výhodu     bude Vláda snažit o odstraňování bariér a
i v budoucnosti.     Sem     patří  především      otevírání dosud neliberalizovaných sektorů.
připravená, vzdělaná a kvalifikovaná pracovní      Vláda bude podporovat iniciativy směřující ke
síla odpovídající potřebám průmyslu, kvalitní      zlepšení     evropského        podnikatelského
dopravní,     komunikační      a   energetická     prostředí, identifikované např. ve sdělení EK
infrastruktura, technologická podpora atd.         Single Market Act či v tzv. Montiho zprávě. ČR
Průmyslový sektor, na nějž připadá 80 %            bude nadále považovat vnitřní trh za jeden ze
veškerého výzkumu a vývoje financovaného ze        stěžejních    nástrojů     evropské    politiky
soukromých zdrojů, je v současnosti hlavním        konkurenceschopnosti, který by neměl být
tahounem inovačního potenciálu.                    zastiňován alternativními koncepty.

   Hospodářská krize posledních let ukázala          Snižování nákladů práce
v celoevropském rámci vysokou citlivost
průmyslových odvětví. Největší míru stability        Problém české ekonomiky spočívá ve
prokázala sféra výroby, do níž je třeba            vysokém efektivním zdanění práce, které vede
soustředit v budoucnu maximální podporu.           k vysokým nákladům práce, a tím nepříznivě
Tuto oblast je třeba podporovat s ohledem na       ovlivňuje cenovou konkurenceschopnost. Za
klíčové priority inteligentního, sociálně          poslední dekádu výrazně posílil měnový kurz a
začleňujícího a udržitelného růstu. Je však        vzrostly mzdy, což se sice pozitivně promítlo
přitom třeba sledovat výrobní cyklus v celém       v domácí poptávce, nicméně to současně mělo
hodnotovém řetězci. To platí i pro sféru           negativní      dopady       na        globální


                                                                                               15
konkurenceschopnost českých výrobků, a to        prostředků, je reformovat jednotlivé oblasti,
právě kvůli trvalému růstu pracovních            kam jsou tyto prostředky vynakládány.
nákladů. Ve srovnání se sektorem služeb,         Současně je nutné v rámci veřejných výdajů
jehož konkurenceschopnost spíše stagnovala       klást nadále zásadní důraz na veřejné investice
(jakkoli jde o sektor s dlouhodobě velkým        pro rozvoj podnikatelského prostředí, včetně
potenciálem růstu a konkurenceschopnosti),       efektivnější podpory vědy, výzkumu inovací
se ukázalo, že zpracovatelský průmysl je         a dopravní infrastruktury, a to i s ohledem na
schopen nejlépe reagovat na externí vlivy        klíčovou roli kohezní politiky EU v této oblasti.
(hospodářská krize) a přizpůsobovat náklady
                                                   V rámci podpory institucí je nezbytné
práce její produktivitě a vnějším podmínkám.
                                                 zaměřit pozornost i na instituce vzdělávání
  Jedním z cílů hospodářské politiky by proto    a přípravy na povolání. Namísto plošné
mělo být snižování především nemzdových          podpory podle počtu studentů a namísto
nákladů práce v průmyslových odvětvích.          zaměřování se na celkové množství studentů
V rámci daňových reforem je zapotřebí            s maturitou či s vysokoškolským vzděláním je
přesouvat daňovou zátěž do sféry spotřeby        třeba se zaměřit na strukturu učebních
a současně snižovat zdanění práce. Z téhož       a studijních oborů. Před počty žáků a studentů
důvodu není vhodné jednostranně zvyšovat         musí dostat přednost kvalita vzdělávání, neboť
zdanění příjmů právnických osob bez snižování    prosté zvýšení vysokoškolsky vzdělávaných
efektivního zdanění práce, neboť i toto          osob není z tohoto pohledu samo o sobě pro
zdanění se promítá do nákladů práce.             ekonomiku nijak prospěšné, pokud jde
                                                 o absolventy oborů nemajících žádnou
  Rovněž je nutné i v ostatních oblastech
                                                 souvislost s poptávkou na trhu práce.
provádět opatření ke zvyšování produktivity
                                                 Neefektivní financování takového vzdělání
práce a udržovat soulad vývoje mezd
                                                 zvyšuje náklady veřejnému i soukromému
s vývojem produktivity práce.
                                                 sektoru.
 Rozvoj podnikatelského prostředí                  Proto je třeba přizpůsobit politiku v oblasti
 a efektivního institucionálního zázemí pro      struktury vzdělávacích institucí tržní poptávce.
 rozvoj necenové konkurenceschopnosti            To nesmí znamenat úplnou eliminaci oborů,
  Kromě možnosti přímého ovlivňování             které se „nevyplácejí“, ovšem počet studentů
cenové                  konkurenceschopnosti     v nich musí odpovídat společenskému zájmu
prostřednictvím nákladů práce je nezbytné        a potřebě, s ohledem na možnosti státu. Více
podporovat různé kroky vedoucí ke zvyšování      je třeba soustředit podporu do oborů, u nichž
necenové konkurenceschopnosti. Na prvním         lze identifikovat nedostatek kvalifikovaných
místě je třeba věnovat pozornost kvalitnímu      pracovních sil. V této souvislosti je zapotřebí
institucionálnímu zázemí. Cílem politiky státu   zaměřit pozornost také na sféru profesního, či
by nemělo být mechanické zmenšování              tzv. učňovského školství, a to právě s ohledem
státního sektoru, ale především změna jeho       na průmyslový charakter českého hospodář-
struktury    tak,   aby    lépe    odpovídala    ství.
požadavkům ekonomiky. Státní správa musí
                                                   Podpora legislativy       pro    konkurence-
být efektivní, výkonná a vzájemně lépe
                                                   schopnou ekonomiku
koordinovaná. Je zapotřebí odstraňovat
nadbytečné      náklady    vyplývající   např.     Kromě institucionálního zázemí je třeba se
ze zdvojování agend, či redukovat příležitosti   více soustředit na možnosti úpravy legislativ-
pro korupční jednání.                            ních norem, které by přinesly větší pružnost
                                                 pracovního trhu a zefektivnění trhu se služ-
  Státní politika musí vycházet z premisy, že
                                                 bami a zbožím. Nejdůležitější právní normy je
jedinou možností dlouhodobé ekonomické
                                                 zapotřebí koncentrovat do kodexů srozumi-
stability je zvyšování konkurenceschopnosti.
                                                 telných i běžnému občanovi.
K tomu však nepostačují pouhá úsporná
rozpočtová opatření. Daleko potřebnější, než       Prioritou musí být přijetí nového
pouhé       snižování   objemu      veřejných    občanského zákoníku a současně, k zajištění


                                                                                               16
konzistentní právní úpravy, též modernizace        II.2.5. Veřejné investice z podpory
navazujících právních předpisů, např. zákoníku     kohezní politiky EU: zásadní prvek
práce. Klíčovou roli pro rozvoj podnikání bude
                                                   podpory konkurenceschopnosti
hrát i modernizace obchodního zákoníku, a to
s cílem podporovat princip smluvní volnosti
v rámci mantinelů kogentní úpravy.                   Významným příspěvkem pro plnění cílů
                                                  Strategie Evropa 2020 mohou být pro Českou
  V rámci legislativy je třeba prosazovat
                                                  republiku veřejné investice prováděné díky
opatření rozšiřující integrační kapacitu trhu
                                                  silné kohezní politice. Proto bude Vláda velmi
práce. Při respektování nejlepšího zájmu
                                                  pečlivě     přistupovat      jak    k debatám
dítěte je nutné zjednodušit podmínky pro
                                                  o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013,
vznik zařízení péče o děti. Prostřednictvím
                                                  tak také k formulaci národních rozvojových
daňových opatření a změn v sociální legislativě
                                                  priorit a tvorbě navazujících operačních
je třeba posilovat vědomí individuální
                                                  programů       v rámci      kohezní    politiky
odpovědnosti jedince za zlepšení vlastní
                                                  v nadcházejícím programovém období 2014 –
sociální situace, včetně motivace ke vstupu na
                                                  2020.
trh práce.
                                                    Priority vlády v budoucí kohezní politice
  Podpora průmyslu založeného na výzkumu
  a inovacích                                       Vláda považuje kohezní politiku za nástroj
                                                  přispívající k začleňujícímu, ale také inteli-
   Jak bylo uvedeno, přísluší v české
                                                  gentnímu a udržitelnému růstu. S tímto
ekonomice silná role průmyslovým odvětvím.
                                                  přesvědčením       bude     také   přistupovat
Tomu je třeba přizpůsobit priority státu
                                                  k diskusím o budoucnosti kohezní politiky
v jednotlivých sektorových politikách: podpoře
                                                  v příštím programovém období.
vědy, výzkumu a inovací, podpoře vzdělávání
či v oblasti energetiky. Při omezených možnos-      Zatímco priority Strategie Evropa 2020 jsou
tech veřejných financí je třeba rozlišovat dle    spíše tematické a definované dle přístupu
prioritního zájmu, a to i v rámci státem vý-      „shora dolů“, musí zaměření budoucí kohezní
razně podporovaných oblastí.                      politiky reflektovat širší potřeby členských
                                                  států a regionů, měst a obcí vyplývající z jejich
  Inovační potenciál české ekonomiky je
                                                  analytických a strategických dokumentů
nutno spatřovat zejména v oblasti průmyslové
                                                  (přístup „zdola nahoru“). S ohledem na to je
výroby, čemuž musí odpovídat i politika
                                                  Národní program reforem formulován šířeji
podpory inovací, výzkumu a vývoje. V těchto
                                                  než cíle Strategie Evropa 2020. Na druhou
oblastech musí být tahounem právě soukromý
                                                  stranu     vzhledem      k jasnému      rozdělení
sektor,   doprovázený       ovšem    vhodně
                                                  kompetencí mezi státem a samosprávnými
koncipovanou státní politikou.
                                                  celky, které vyplývá z ústavního pořádku ČR,
   Nadále je zapotřebí věnovat dostatečnou        nemůže ovšem ani Národní program reforem,
podporu sféře primárního výzkumu, který je        schvalovaný vládou, nahrazovat ani v sobě
základem pro další vědecký pokrok i rozvoj        integrovat strategické plány stanovované na
aplikovaného výzkumu. Vynakládané veřejné         úrovni regionů, měst a obcí dle jejich potřeb,
prostředky však musí mít z převážné většiny       ale též dle demokraticky legitimizované
charakter investice do konkurenceschopnosti.      politické vůle artikulované na jejich úrovni.
I ve vědních oborech bez přímé vazby na eko-
                                                    Výsledné zaměření budoucí kohezní politiky
nomické zájmy je zároveň zapotřebí
                                                  v ČR musí být průnikem priorit formulovaných
upřednostnit ty obory, instituce a vědce, kteří
                                                  na nadnárodní, národní, regionální a místní
jsou schopni obstát v mezinárodním srovnání.
                                                  (obecní)    úrovni,     a reflektovat   proto
Také v tomto případě musí jak v počtu
                                                  rozhodovací procesy při tvorbě zájmů ve všech
studentů, tak i institucionální kapacitě dostat
                                                  třech sférách. V České republice v současné
kvalita přednost před kvantitou.
                                                  době probíhá        příprava tvorby návrhu
                                                  rozvojových priorit pro zaměření budoucí
                                                  kohezní politiky, který bude vláda schvalovat

                                                                                                17
po diskuzích se sociálními a regionálními          Investice prováděné v rámci podpor SZP
partnery. Národní program reforem je jedním        v oblasti obnovitelných zdrojů energie jsou
z východisek pro stanovení rozvojových             dalším příspěvkem pro plnění cílů Strategie
priorit. Určení rozvojových priorit bude           Evropa 2020.
odrážet i další strategické a analytické
dokumenty připravované na úrovni vlády,
regionů, měst a obcí tak, aby v červenci 2011
byl vládě předložen „Souhrnný návrh zaměření
budoucí kohezní politiky EU po roce 2013
v podmínkách ČR“, jenž bude obsahovat
i návrh rozvojových priorit. Strategie rozvoje
obsažená v Národním programu reforem se
stane základem pro rozpracování jednotlivých
prioritních oblastí v rámci uvedeného
materiálu.

  Priority regionů, měst a obcí v budoucí
  kohezní politice
  Formulace priorit v rámci budoucí kohezní
politiky bude probíhat v úzké spolupráci s kraji
i obcemi. Regionálně a místně identifikované
priority lze vnímat jako komplementární
element k celostátním prioritám obsaženým v
Národním programu reforem a dalších
strategických materiálech přijímaných na
úrovni vlády. Regionální a místní priority na ně
budou navazovat v souladu s kompetencemi
subjektů územní samosprávy. Budou proto
více reflektovat rovněž záležitosti spadající do
sféry např. turistického ruchu, podpory
sociálních a veřejných služeb, místní a
regionální dopravní infrastruktury atd.
Nicméně i tyto cíle lze v jejich konečném
důsledku vnímat jako příspěvek k vytvoření
konkurenceschopné ekonomiky založené
na principu udržitelného růstu a trvalém
zvyšování životní úrovně občanů.


 II.2.6. Příspěvek Společné
 zemědělské politiky (SZP)

  Vedle kohezní politiky budou ke zvyšování
konkurenceschopnosti ČR zároveň přispívat
podpory v rámci Společné zemědělské politiky
(SZP), zejména co se týče zvýšení
konkurenceschopnosti sektorů zemědělství,
lesnictví, potravinářského průmyslu a částečně
cestovního ruchu a podnikání na venkově.




                                                                                           18
III. Reformní opatření ČR




                            19
  III.1. Konsolidace veřejných                     ze státního rozpočtu byly v korelaci vůči
                                                   příjmům.
  financí
                                                     Důležitou podmínkou rozpočtové disciplíny
                                                   na výdajové stránce je efektivní fungování
  Úvod                                             státní správy v oblasti zacházení s veřejnými
                                                   prostředky. Je třeba především zvýšit transpa-
  Strukturální schodek státního rozpočtu ČR        rentnost a provádět reformní opatření s cílem
byl trvale vysoký i v období růstu a zvyšoval se   boje proti korupci a plýtvání. Účinná
dále v průběhu krize. Jeho snížení, spolu          protikorupční strategie představuje conditio
s provedením reformy zdravotnictví a penzí, je     sine qua non všech dalších reforem v oblasti
nutnou podmínkou zajištění udržitelnosti           výdajové stránky rozpočtu.
veřejných financí, a tím i dlouhodobé
                                                    Graf: Vývoj spotřeby vlády, reálný růst v %
konkurenceschopnosti České republiky.
                                                    (očekávaný pokles spotřeby vlády v příštím roce
  Střednědobým         cílem     je     dosažení    odráží plánovaná úsporná opatření)
vyrovnaného hospodaření veřejného sektoru
během následujících let. V roce 2013 by měl
schodek veřejných rozpočtů klesnout pod 3 %
HDP a následně postupně klesat tak, aby
v roce 2016 byl dosažen vyrovnaný stav příjmů
a výdajů. Tento cíl si Vláda klade i v rámci své
priority   v oblasti      konvergence,    neboť
stabilizace veřejných financí je nezbytnou
podmínkou pro budoucí přijetí eura.

  Hlavní reformní cíle
  Udržitelnost veřejných financí je ze své pod-
staty průřezovým cílem, jenž se musí promítat       Zdroj: Ministerstvo financí, říjen 2010
do všech oblastí státní, resp. veřejné sféry.        I přes výrazné zpomalení růstu spotřeby
Jednotlivá reformní opatření by proto měla         domácností v důsledku hospodářské krize
být rozpočtově neutrální, a to buď přímo,          v roce 2010 klesl podíl vládních výdajů na
nebo ve svém výsledném efektu (z hlediska          hrubém domácím produktu o 0,5 %. Vláda
příjmů, které do veřejných rozpočtů ve svém        bude      nadále    pokračovat    v úsporných
důsledku přinesou). Existuje ovšem několik         opatřeních, která však v nadcházejícím období
oblastí, v nichž je aktuálně nezbytné provést      nebudou motivována pouze snahou omezit
hluboké reformy právě s cílem snížit               výdaje, ale především nastartovat udržitelný
v dlouhodobé perspektivě jejich rozpočtovou        růst        založený        na        podpoře
náročnost. Jedná se zejména o důchodový            konkurenceschopnosti. Cílem je proto v první
systém a zdravotnictví, kde již nemohou být        řadě veřejné výdaje vhodně strukturovat tak,
reformy dále odkládány.                            aby veřejné investice konkurenceschopnost
  Současně je nutno podnikat konsolidační          dále posilovaly. V roce 2011 se úsporná
opatření i na příjmové stránce státního            opatření budou ještě projevovat v pomalejším
rozpočtu, včetně zajištění pokrytí dočasných       růstu spotřeby domácností (kolem 1 %),
výdajů spojených s prováděním výše uvede-          ovšem již od roku 2012 by tento růst měl
ných klíčových reforem. Je proto zapotřebí         dosáhnout díky pozitivním dopadů reforem
provést reformu daňové soustavy, která při         přibližně 2,9 %. Zároveň by mělo dojít i ke
zajištění rozpočtové udržitelnosti zachová         stabilizaci podílu veřejných výdajů na HDP,
konkurenceschopnost domácí ekonomiky ve            a to na úroveň cca 44 % v roce 2012.
srovnání se zbytkem Evropy a světa. Rovněž je        Všechna       opatření    vlády    směřující
prostřednictvím úpravy ústavního pořádku           k udržitelnosti veřejných financí by tak měla
také vhodné do budoucna zajistit, aby výdaje       vést ke snížení relativního podílu veřejných


                                                                                                20
výdajů na celkovém HDP. Je nicméně potřeba                                        Změna ve způsobu valorizace: zrušení
počítat i s výdaji na samotnou konsolidaci                                         možnosti, aby vláda rozhodovala o vyšší
státního rozpočtu a na opatření podporující                                        valorizaci, než jakou stanovuje zákon;
konkurenceschopnost.         Reformy      proto
                                                                                  Sjednocení důchodového věku pro
nemohou sestávat jen z rozpočtových škrtů,
                                                                                   všechny pojištěnce a zrychlení tempa
ale především prorůstových opatření, k nimž
                                                                                   zvyšování důchodového věku pro ženy (na
náleží i kvalitní podmínky pro podnikání.
                                                                                   6 měsíců za rok) až do dosažení
    III.1.1. Důchodová reforma                                                     důchodového věku pro muže;
    III.1.2. Reforma systému zdravotnictví                                        Pokračování zvyšování věku odchodu do
             a veřejného zdravotního pojištění                                     důchodu stávajícím tempem (o 2 měsíce
    III.1.3. Reforma daní a daňového systému                                       za rok) bez stanovení cílového stavu
                                                                                   (trvalý růst);
    III.1.4. Ústavní zajištění korelace mezi
             příjmovou a výdajovou stránkou                                       Rozšíření rozhodného období pro výpočet
             státního rozpočtu                                                     starobní penze na tzv. celoživotní.

    III.1.5. Efektivní veřejná správa a boj proti                                  Graf:    Podíl   průměrného    vypláceného
                                                                                   starobního důchodu a průměrné mzdy
             korupci
                                                                                   24 000                starobní důchod                   60
    III.1.1. Důchodová reforma                                                                           hrubá mzda
                                                                                                         podíl
                                                                                   20 000                                                  50

  V červenci 2010 se Vláda České republiky                                         16 000                                                  40
v Programovém prohlášení zavázala provést
                                                        výše důchodu a mzdy v Kč




důchodovou reformu. Současně na základě




                                                                                                                                               podíl v %
                                                                                   12 000                                                  30
nálezu Ústavního soudu č. 135/2010 Sb.
musela provést úpravu důchodového systému                                           8 000                                                  20
(změnou zákona č. 155/1995 Sb) za účelem
zmírnění relativního znevýhodnění vyso-                                             4 000                                                  10

kopříjmových skupin při výpočtu výše nároku
                                                                                       0                                                   0
na starobní důchod.
                                                                                            2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
  Tzv. malá důchodová reforma byla na úrovni                                       Zdroj: Český statistický úřad
vlády již schválena a bude implementována
během roku 2011. Tzv. velká důchodová                            2. Tzv. velká důchodová reforma
reforma, měnící celý důchodový systém,
vstoupí v účinnost v roce 2013. V současnosti         Ve snaze reagovat na demografický vývoj
je připravena její koncepce, o niž se budou         a přizpůsobit     mu      konstrukci systému
opírat konkrétní legislativní změny.                sociálního zabezpečení vláda navrhne
                                                    důchodovou reformu, která se opírá
    Konkrétní reformní priority                     o následující klíčové principy:
                                                                                  Možnost dobrovolného snížení pojistné
    1. Tzv. malá důchodová reforma                                                 sazby důchodového pojištění z 28 % na
  V souvislosti s nálezem Ústavního soudu                                          25 % pod podmínkou navýšení platby
(ÚS) budou v krátké době provedena                                                 o další nejméně 2 % z vlastních příjmů
následující opatření v systému důchodového                                         doprovázené nemožností revize tohoto
pojištění:                                                                         rozhodnutí;
     Změna v konstrukci výpočtu důchodů:                                         Umožnění svobodné volby budou mít
      posílení zásluhovosti systému pro vyšší                                      pojištěnci do dosažení 35 let věku.
      příjmové skupiny;                                                            Pojištěnci, kteří budou v okamžiku
                                                                                   spuštění reformy starší 35 let, dostanou


                                                                                                                                      21
      možnost učinit rozhodnutí o vstupu ve        Tímto bude částečně omezena možnost
      lhůtě 6 měsíců;                              opuštění trhu práce ve věku výrazně nižším
                                                   než 60 let, což přispěje k žádoucímu zvýšení
     Možnost zvýšit příjmy rodičů, kteří jsou
                                                   účasti osob starších 55 let na trhu práce.
      poživateli starobních důchodů, a to o 1 %
      vyměřovacího základu pro pojistné.             Konečně jsou opatření tzv. malé důchodové
                                                   reformy i výrazným příspěvkem k omezení
    Implementace na úrovni vlády                   chudoby žen, a to právě prostřednictvím
  Tzv. malá důchodová reforma by měla být          zrychlení tempa zvyšování věku odchodu do
účinná od 30. září 2011 na základě novely          důchodu u žen. Pozdější odchod do důchodu
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém               současně znamená delší dobu pojištění
pojištění) a novely zákona č.. 589/1992 Sb.,       (setrvání na trhu práce), za kterou je přiznán
o pojistném na sociální zabezpečení. Podle         vyšší starobní důchod. Tím opatření naplňují i
navrhovaného harmonogramu tzv. velké               doporučení č. 10 integrovaných hlavních
důchodové reformy, s jejímž spuštěním se           směrů.
počítá k 1. lednu 2013, budou vládou                 Reformní kroky jsou dále v plném souladu se
předloženy      návrhy    nového       zákona      stěžejní iniciativou Evropské komise – Evrop-
o důchodovém spoření a současně též nový           ská platforma boje proti chudobě, především
zákon o penzijním spoření, jejichž schválení je    snižováním chudoby žen v důsledku uvede-
plánováno v r. 2012.                               ného zvyšování jejich důchodového věku
  Stěžejní změny navržené v rámci důchodové        a sjednocováním s věkem odchodu do
reformy jsou za časovým horizontem Strategie       důchodu u mužů.
Evropa 2020 a jejich dopady do rozpočtu jsou         Tím, že zohledňují národní demografický
závislé na zvoleném řešení, o jehož paramet-       vývoj a limitují možnost předčasného odchodu
rech bude rozhodnuto. Prostředky na úhradu         do důchodu, jsou tato opatření rovněž plně
nákladů transformace budou plynout pri-            konzistentní s doporučeními Paktu euro plus
márně ze sjednocení sazeb DPH. Současně by         v oblasti udržitelnosti veřejných financí.
budoucí nastavení parametrů v průběžně fi-
nancovaném pilíři mělo posílit dlouhodobou
vyrovnanost a udržitelnost systému. Právě
                                                    III.1.2. Reforma daní a daňového
stabilita makroekonomického prostředí je            systému
3. pilířem konkurenceschopnosti dle metodiky
Světového ekonomického fóra.                         Reforma daňové soustavy je nezbytným
                                                   předpokladem      dlouhodobé      udržitelnosti
    Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa   systému veřejných financí. Cílem bude
    2020                                           především provádět jednotlivé úpravy
  Opatření v oblasti tzv. velké důchodové          v daňové soustavě koncepčně, a to s ohledem
reformy bezprostředně souvisí s doporučením        na efektivní daňovou sazbu, včetně např.
č. 1 integrovaných hlavních směrů z r. 2010. V     zatížení zaměstnavatelů v rámci vedlejších
časovém horizontu do roku 2020 sice může           nákladů práce. Reforma daní musí současně
krátkodobě dojít ke zhoršení fiskální pozice,      přispívat ke konkurenceschopnosti české
ovšem dlouhodobě důchodová reforma                 ekonomiky. Proto musí nastavit takové
podpoří udržitelnost důchodového systému           podmínky, které umožní hospodářský růst
(hrozící schodky přesahující 4 % HDP               a příchod zahraničních investic. Vláda se dále
v důsledku neprovedení reformy by měly být         soustředí na zefektivnění a zjednodušení
redukovány na 0 % až 1 % HDP po roce 2060).        výběru daní tak, aby celý systém byl více
                                                   přátelský k daňovým poplatníkům.
  Opatření tzv. důchodové penzijní reformy
současně     naplňují  doporučení   č.   7
integrovaných hlavních směrů, a to
prostřednictvím postupného sjednocení věku
odchodu do důchodu u mužů a žen na 65 let.

                                                                                               22
  Konkrétní reformní priority                       daňovým zatížením zaměstnavatelů ve sféře
                                                    daní z příjmů. Vláda nebude podporovat ani
  1. Zjednodušení systému daně z příjmů             zavedení daně z finančních transakcí, pokud
  fyzických osob                                    nebude dosaženo shody nejen na úrovni EU,
  Prostřednictvím zahájené reformy přímých          ale na úrovni klíčových hráčů v celosvětovém
daní a odvodů prováděné ve dvou fázích              kontextu.
dojde k zásadnímu zjednodušení celého
                                                      3. Lepší koordinace daňové a sociální
daňového systému a snížení administrativních
                                                    politiky
nákladů na straně státu i poplatníků. V první
fázi    bude        především       uskutečněna        Úzká koordinace daňové a sociální politiky
harmonizace základu daně z příjmů fyzických         zajistí,   aby     nedocházelo      k faktickému
osob s vyměřovacími základy sociálního a            zvýhodňování dlouhodobé ekonomické neak-
zdravotního        pojistného        a sjednocení   tivity. S tím souvisí i nutnost odstraňovat
procesních postupů při správě daní z příjmů a       vysoké efektivní zdanění určitých skupin.
pojistných. Ve druhé fázi dojde ke sjednocení       Zejména v oblasti rodinné politiky dojde
do jedné právní úpravy zákona o příjmových          k užšímu provázání daňové a sociální politiky
daních a dovršení záměru na zjednodušení a          tak, aby se zamezilo duplicitním podporám.
zpřehlednění stávajícího systému. Úpravou           Prorodinná opatření v daňové oblasti budou
zákona o daních z příjmů (I. fáze) dojde            zvyšovat svobodu a autonomii rodin
k nastavení základní sazby pro fyzické i            v rozhodování o formě skloubení rodinného
právnické osoby ve shodné výši 19 %. Zákon          a pracovního       života.    Současně       musí
v maximální možné míře odstraní daňové              respektovat rodičovskou péči o dítě jako
výjimky. Zachovány budou ale ty, které              společensky         relevantní,      ekonomicky
odpovídají     prioritám      vlády. Kolektivní     vyčíslitelnou činnost. V návaznosti na vyšší
skupinou, která v rámci daňového systému            podporu rodiny v daňovém systému bude
bude moci nadále využívat zvláštního                možno provést racionalizaci sociálních
zvýhodnění, zůstanou rodiny s dětmi, které          rodinných dávek, především tam, kde dochází
dlouhodobě umožňují udržitelnost veřejné            k jejich zdvojení. Plošná podpora rodiny
soustavy prostřednictvím výchovy dětí – bu-         prostřednictvím slev z daně a současná
doucích daňových poplatníků. Výjimky se             podpora       prostřednictvím      rodičovského
budou nadále vztahovat také na výdajové             příspěvku pokrývajícího výraznou většinu
paušály pro osoby samostatně výdělečné              rodin s dětmi nemá opodstatnění, neboť
činné (OSVČ), podporu vědy a výzkumu,               skupina jejich příjemců je z velké části totožná.
bydlení ve stáří, bydlení i altruismu.
                                                        4. Projekt jednoho inkasního místa
  2. Další prorůstová daňová opatření
                                                      V rámci reformy daňové soustavy bude
  S ohledem na fakt, že daňový systém stále         rovněž institucionálně sjednocen výběr daní,
výraznou měrou spočívá na vysokém zdanění           cel a pojistného na sociální a zdravotní
práce a kapitálových výnosů. Efektivní zdanění      pojištění. Bude vytvořen systém jednoho
práce se nebude v následujícím období               inkasního místa (JIM), jehož cílem je zlepšení
zvyšovat, a to ani dalším daňovým zatížením         účelnosti výběru dotčených příjmů, zvýšení
zaměstnavatelů ve sféře daní z příjmů. Kroky        objemu vybraných prostředků a snížení
vlády se v tomto období zaměří na oblast            nákladů. Po stránce formálně-institucionální
nepřímých daní, kde vláda podnikne                  bude JIM vytvořeno na bázi orgánů dnešní
legislativní kroky ke sjednocení dvou               daňové správy (územních finančních orgánů).
existujících daňových sazeb daně z přidané
                                                      Po věcné stránce bude projekt jednoho
hodnoty na úroveň 17,5 % od 1. 1. 2013
                                                    inkasního místa sestávat mj. z provedení
s přechodným obdobím roku 2012, kdy dojde
                                                    následujících opatření:
ke zvýšení snížené sazby DPH na 14 %.
Efektivní    zdanění    práce    se    nebude           Reorganizace daňové správy do jednotné
v následujícím období zvyšovat, a to ani dalším          organizace     v čele     s ředitelstvím


                                                                                                  23
      s celostátní působností podřízeným MF (již     veřejných rozpočtů bude vládou        předložen
      proběhlo k 1. lednu 2011);                     v září 2011.
     Radikální snížení počtu finančních úřadů,        Reforma daní a daňového systému se
      resp. zrušení finančních ředitelství           pozitivně      odrazí i v rámci 3. pilíře
      a přechod na dvoustupňovou soustavu            konkurenceschopnosti - Makroekonomické
      daňové správy (postup dle plánu                prostředí - dle metodiky Světového
      k 1. lednu 2012);                              ekonomického fóra a rovněž v rámci 6. pilíře
                                                     efektivnosti trhu v otázkách daňového
     Převod kompetencí k výběru pojistného
                                                     systému a zatížení podnikatelského prostředí.
      na sociální a zdravotní pojištění z České
      správy sociálního zabezpečení, resp. zdra-
      votních pojišťoven na JIM (plánováno k 1.        Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
      lednu 2013);                                   2020
     Převod fiskálních kompetencí, zejména            Hlavním cílem provedení daňové reformy je
      výkonu          správy       spotřebních       odstranění přebytečné administrativní zátěže,
      a energetických daní a výkonu tzv. dělené      a to jak na straně státu, tak na straně podnika-
      správy, z celních orgánů na orgány JIM         telského sektoru. Měla by tak přispět
      (plánováno k 1. lednu 2014).                   k budování konkurenceschopné ekonomiky
                                                     a v konečném důsledku k vytváření nových
    5. Zřízení Generálního finančního ředitelství
                                                     pracovních       míst.     Z tohoto      hlediska
                                                     prokazatelně přispěje k naplňování cíle
  S ohledem na cíl konsolidace veřejných fi-
                                                     Strategie Evropa 2020 v oblasti zvyšování
nancí, ale i snižování administrativní zátěže
                                                     zaměstnanosti žen a mužů. Současně díky
podnikatelů (viz kap. III.4.) došlo od 1. 1. 2011,
                                                     systému podpory rodiny v daňové oblasti
k vytvoření Generálního finančního ředitelství.
                                                     dojde ke zlepšení slučitelnosti pracovního
Tento krok významně přispěl k zefektivnění
                                                     a rodinného      života.    Opatření     podpoří
jednotného řízení výkonu správy daní a
                                                     zaměstnanost rodičů a současně díky
k centralizaci v ekonomické a personální
                                                     daňovým zvýhodněním pracujících rodičů
oblasti.
                                                     umožní snazší zajištění péče o děti.
    Implementace na úrovni vlády                       Daňová reforma i projekt JIM bezprostředně
  Návrh     úprav    odpovídajících     zákonů       souvisí s doporučením č. 1 integrovaných
prováděných v rámci zmiňované I. fáze                hlavních směrů z r. 2010. Cílem obou kroků je
reformy přímých daní a odvodů by měl být             snížení    nadbytečných       administrativních
předložen vládě v závěru 1. pololetí 2011            nákladů spojených se správou daní. K tomu
s cílem nastavení účinnosti k 1. 1. 2013.            dojde jak institucionální redukcí (JIM), tak
                                                     odstraněním výjimek v rámci systému daně
  Vládou budou předloženy návrhy zákonů              z příjmu    a    celkovým       zjednodušením
o příjmových daních (květen 2011) a o dani           konstrukce této daně.
z převodu nemovitostí (listopad 2011) a dále
novely zákonů č. 235/2004 Sb., o dani                  Zefektivnění zdanění práce redukující
z přidané hodnoty (plánované předložení              byrokratickou zátěž při zachování zvýhodnění
vládou v květnu 2011) a zákona č.. 253/2003          v některých kritických oblastech včetně
Sb., spotřebních daních (listopad 2011).             výzkumu, vývoje a inovací patří mezi
                                                     doporučená       opatření     na      zvýšení
  Vytvoření systému JIM proběhne v několika          konkurenceschopnosti i v rámci Paktu euro
krocích: první fáze bude zahájena k 1. 1. 2012       plus.
vytvořením Finanční správy České republiky,
ke kompletnímu dokončení JIM dojde k 1. 1.
2014. Návrh kompetenčního zákona spolu se
změnovým zákonem budoucí soustavy orgánů
tvořící tzv. jedno inkasní místo pro příjmy


                                                                                                   24
 III.1.3. Reforma systému                      zajistit jejich dostupnost a           vymezit
 zdravotnictví a veřejného                     kompetence jednotlivých úřadů.
 zdravotního pojištění                           2. Zlepšení systému vzdělávání
                                                 zdravotnických pracovníků a nový systém
                                                 ošetřovatelství
   Jakkoliv oblast zdravotnictví primárně
nespadá do oblasti koordinované v rámci          V     rámci    zákona     o   nelékařských
Strategie Evropa 2020, může Česká republika    zdravotnických povoláních budou usnadněny
i zde výrazným způsobem přispět k jejímu       podmínky        registrace    zdravotnických
naplňování. Cílem prováděných opatření bude    pracovníků     nelékařských   zdravotnických
zejména zajištění udržitelnosti veřejných      povolání a současně upraveny podmínky jejich
financí prostřednictvím smysluplné reformy     kvalifikačního vzdělávání. Na tyto změny
financování zdravotnictví.                     naváže nový systém ošetřovatelství s důrazem
                                               na využití ambulantní, domácí a komunitní
  Mezi hlavní plánované kroky patří zlepšení
                                               péče, a to v reakci na rostoucí potřebu
postavení pacienta a jeho práv, stanovení
                                               poskytování péče a služeb seniorům mimo
správného postupu při poskytování zdravotní
                                               nemocniční zařízení.
péče, vytvoření úhradových standardů zdra-
votní péče, vznik efektivních kontrolních        3. Reforma regulace práv a povinností
mechanismů pro vstup nových zdravotních          zdravotních pojišťoven
technologií, zefektivnění systému vzdělávání
                                                 Reforma bude konsolidovat a zjednodušovat
lékařů i nelékařů, úprava práv a povinností
                                               systém zdravotního pojištění. Bude umožněno
zdravotních pojišťoven za účelem vyšší
                                               slučování zdravotních pojišťoven, včetně
transparentnosti a podpora systému eHealth
                                               restrikce případného rozšiřování smluvní sítě
a informačních technologií. Nově bude také
                                               poskytovatelů zdravotní péče.
upravena oblast na rozhraní zdravotních
a sociálních služeb (dlouhodobé péče).           Ve střednědobé perspektivě bude zpracován
                                               návrh nového zákona o zdravotním pojištění,
 Konkrétní reformní priority                   který bude společnou úpravou pro všechny
                                               zdravotní pojišťovny působící v ČR, včetně
 1. Zefektivnění legislativního rámce pro      dohledu nad nimi. Zákon upraví účast na
 poskytování zdravotní péče                    veřejném zdravotním pojištění, povinnosti
  Prostřednictvím       nového        zákona   a nároky pojištěnců na čerpání péče hrazené
o zdravotních službách, coby zastřešující      z veřejného zdravotního pojištění (tzv.
normy pro celou oblast           poskytování   úhradové standardy).       Zpřesněn bude
zdravotních služeb, budou legislativně         přerozdělovací        mechanismus         mezi
stanoveny jednotné podmínky pro udělování      jednotlivými     zdravotními     pojišťovnami
oprávnění k poskytování zdravotních služeb     na základě    specifických    potřeb     jejich
pro všechny poskytovatele. Zásadní důraz       pojištěnců.
bude přitom kladen na práva pacienta a jeho      Ke zvýšení efektivity vynakládaných
individuální potřeby. Systém registrace        prostředků přispěje dále kategorizace
zdravotních zařízení bude zjednodušen, budou   zdravotnických     prostředků.     Ty   budou
upraveny povinnosti jednotlivých aktérů a      v budoucnu hrazeny z veřejného zdravotního
správné postupy při poskytování péče, včetně   pojištění dle referenčního principu a dle
nového pojetí práv pacientů a systému jejich   zásady „za stejný efekt stejná úhrada“.
vymahatelnosti.
                                                 4. Podpora      eHealth    a   informačních
  Současně bude provedena reforma systému        technologií
zdravotnické záchranné služby (prostřednic-
                                                 Významným proreformním opatřením bude
tvím nového zákona o zdravotnické záchranné
                                               podpora elektronizace ve zdravotnictví
službě), a to především s cílem stanovit
                                               (systém eHealth). V tomto rámci bude
jednotné podmínky pro poskytování služeb,
                                               podporován další rozvoj zdravotnické


                                                                                           25
informatiky,    statistiky   a informačních           Zlepšení nástrojů a kvality vzdělávání lékařů
technologií, jakožto významných nástrojů           a nelékařů koresponduje s doporučeními
řízení a monitorování dopadů jednotlivých          č. 8 a 9 integrovaných hlavních směrů. Systém
reformních kroků, které povedou k uplatnění        zvyšování kvalifikačních předpokladů bude
zásady politiky založené na důkazech               založen mj. i na principu celoživotního
(„evidence based policy“).                         vzdělávání.
  Implementace na úrovni vlády
  Stěžejní reformní opatření budou prováděna        III.1.4. Ústavní zajištění korelace
v horizontu 2-3 let, a to prostřednictvím změn      mezi příjmovou a výdajovou
stávajících zákonů a vytvořením nových le-          stránkou státního rozpočtu
gislativních norem.
   Návrhy legislativních předpisů, do kterých         Vzhledem k závažnosti veřejného dluhu
vláda promítne koncepční záměry v této             a schodku státního rozpočtu patří ke klíčovým
oblasti, jsou vládou plánovány k předložení        úkolům důsledná konsolidace veřejných roz-
dle výhledu legislativních prací na 2. čtvrtletí   počtů směřující k jejich vyrovnání. Sladění
r. 2012. Jedná se především o návrhy               příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu
následujících zákonů: zákona o veřejném            představuje první krok. Aby se v budoucnu
zdravotním pojištění, zákona o zdravotních         zajistilo skutečné dodržování rozpočtové
pojišťovnách, zákona o zdravotnických              kázně, je potřeba ji legislativně dostatečně
prostředcích, zákona o cenách a úhradách           silně zakotvit. K tomu má sloužit přijetí pravi-
zdravotnických prostředků a konečně také           del     rozpočtové    odpovědnosti      formou
příprava návrhu zákona o nelékařských              ústavního zákona.
zdravotnických povoláních.                           Legislativní rámec bude doplněn zřízením
  Veškeré reformní kroky budou mít                 nové instituce, jenž bude ověřovat výdajové
v konečném důsledku pozitivní dopady na            rámce rozpočtu a dopady legislativních návrhů
udržitelnost veřejných financí, a promítnou se     na státní rozpočet. Současně existuje prostor
tak mj. do hodnocení pilíře Zdraví a základní      pro řadu konkrétních úsporných opatření, jež
vzdělání    v rámci    metodiky      Světového     přispějí ke snížení státních výdajů.
ekonomického fóra. Strukturální opatření jsou        Konkrétní reformní priority
navíc doprovázena čistě úspornými kroky.
                                                     1. Předložení ústavního zákona
  Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa       o rozpočtové kázni a odpovědnosti
  2020                                                Tento nový ústavní zákon (tzv. finanční
                                                   ústava) uloží vládě povinnost usilovat
  Reformní kroky v oblasti zdravotnictví
                                                   o vyrovnané hospodaření s veřejnými rozpočty
naplňují především cíle Strategie Evropa 2020
                                                   a zároveň ji zaváže k tomu, aby vedla politiku,
v oblasti zaměstnanosti, a to prostřednictvím
                                                   jež v budoucnu neohrozí stabilitu veřejných
jejich příznivých dopadů na veřejné rozpočty,
                                                   financí.
ale i na postavení soukromých subjektů
podnikajících v oblasti zdravotní péče.              Vláda bude muset formulovat pětiletou stra-
                                                   tegii pro oblast příjmů, výdajů i salda státního
  Z uvedeného hlediska lze konstatovat prová-
                                                   rozpočtu, kterou bude ve formě pravidelné
zanost s doporučením č. 1 integrovaných
                                                   zprávy předkládat ke schválení Poslanecké
hlavních směrů. Podpora vyšší dostupnosti
                                                   sněmovně. Finanční ústava ukotví mantinely
kvalitních služeb současně naplňuje cíle soci-
                                                   a brzdy vůči nezodpovědné a rozhazovačné
álního začleňování a boje proti chudobě podle
                                                   rozpočtové politice a zejména zavede sankce
doporučení č. 10 hlavních směrů. Tentýž účel
                                                   za nedodržování kázně a odpovědnosti
bude      sledovat   i    reforma    systému
                                                   v hospodaření státu.
ošetřovatelství založená na širším využití
ambulantní péče a možnosti poskytování
domácí a komunitní péče.

                                                                                                26
  2. Vytvoření Národní rozpočtové rady             III.1.5. Efektivní veřejná správa
   Finanční ústava počítá se vznikem nové po-      a boj proti korupci
radní instituce, Národní rozpočtové rady, která
bude ověřovat výdajové rámce rozpočtu
                                                    Efektivní fungování veřejné správy v oblasti
a která bude posuzovat nejen dopady
                                                  zacházení s veřejnými prostředky je jednou ze
jednotlivých návrhů na státní rozpočet, ale
                                                  stěžejních cest vedoucích k udržitelnosti
rovněž na podnikání, konkurenceschopnost,
                                                  veřejných financí, a to na výdajové stránce
společnost či životní prostředí. Bez vyjádření
                                                  státního rozpočtu. Na příjmové stránce je jeho
této Rady nebude možné projednat žádný
                                                  korelátem efektivní systém daňové správy
 legislativní návrh.
                                                  eliminující možnost daňových úniků. Obě
  Implementace na úrovni vlády                    priority lze naplnit prostřednictvím vzájemné
                                                  vyváženosti tří základních pilířů – prevence,
  V souladu s Plánem legislativních prací vlády
                                                  průhlednosti a postihu. Zároveň je zvýšení
by měl být návrh ústavního zákona o roz-
                                                  efektivity výkonu veřejné správy nezbytnou
počtové kázni a odpovědnosti předložen vládě
                                                  podmínkou k posílení konkurenceschopnosti
v prosinci 2011. I u ostatních úsporných kroků
                                                  ČR v mezinárodním prostředí.
by se mělo s implementací začít již v průběhu
letošního roku.                                     V oblasti veřejné správy je důležité zaměřit
                                                  se nejen na níže uvedená opatření, ale i na
   Ústavní zakotvení pravidel rozpočtové
                                                  důslednou implementaci již existujících
odpovědnosti by mělo ve svém důsledku
                                                  doporučení a projektů vycházejících z přijaté
stabilizovat vývoj veřejných financí. Také
                                                  strategie Efektivní veřejná správa a přátelské
ostatní navrhovaná úsporná opatření přispějí
                                                  veřejné služby (Strategie realizace Smart
ke konsolidaci rozpočtových schodků.
                                                  Administration v období 2007-2015).
Předpokládá se významný kladný dopad
v rámci 3. pilíře konkurenceschopnosti
                                                    Konkrétní reformní priority
- Makroekonomické prostředí a také 4. pilíře
- Zdraví a základní vzdělání - dle metodiky         1. Přizpůsobení výše nákladů práce ve
Světového ekonomického fóra.                        státním sektoru výši růstu a produktivity
                                                    práce
  Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
  2020                                              V ČR připadá 1 zaměstnanec ve veřejném
                                                  sektoru na 15 občanů. Počet státních zaměst-
   Navrhovaná     opatření    bezprostředně
                                                  nanců tak není ve srovnání s ostatními evrop-
přispívají k naplnění doporučení č. 1
                                                  skými státy nikterak vysoký. Ze srovnání
integrovaných hlavních směrů z r. 2010,
                                                  současně vyplývá, že ani vyšší počet státních
zajištění kvality a udržitelnosti veřejných
                                                  zaměstnanců      není      nutně     bariérou
financí. Nastavení mantinelů „rozhazovačné“
                                                  konkurenceschopnosti ekonomiky. Záleží na
rozpočtové politice významně omezí nárůst
                                                  tom, zda veřejná správa funguje efektivně
zadluženosti státu. Současně tato opatření
                                                  a vynakládané prostředky mají charakter
souvisí i s doporučením č. 2 integrovaných
                                                  investice do konkurenceschopnosti. Samotné
hlavních směrů, když řeší makroekonomické
                                                  snižování počtu státních zaměstnanců přitom
nerovnováhy.
                                                  nepředstavuje strukturální řešení.
  Ústavní zákon o rozpočtové kázni
                                                    Podstatné je naopak zajistit vztah mezi výší
a odpovědnosti je navíc přesně tím nástrojem,
                                                  nákladů práce ve veřejných institucích a jejich
po kterém volá Pakt euro plus v oblasti
                                                  produktivitou. Systém odměňování musí
udržitelnosti veřejných financí.
                                                  odrážet výkonnost zaměstnanců, a to zejména
                                                  v prostředí kladoucím vyšší nároky na
                                                  kvalifikaci a manažerské, či další specifické
                                                  dovednosti.




                                                                                              27
  Tlak na zefektivnění státní správy nebude         zajištění maximální průhlednosti, např.
plynout primárně ze snižování počtu                 prostřednictvím veřejných elektronických
zaměstnanců, ale především ze strukturálních        aukcí. Centralizovaný systém nákupu by měl
opatření, která mají za cíl zvýšit produktivitu     od r. 2013/14 řešit systém elektronického
správy     a zejména      její  pozitivní    vliv   tržiště státní správy NIPEZ. Pro přechodné
na konkurenceschopnost. Nezbytným krokem            období bude vyvinut systém fungující
je zajištění měřitelnosti produktivity veřejných    na obdobných principech.
institucí statistickými metodami. K tomu lze
využít osvědčené příklady z některých                 c) Elektronizace veřejné správy
evropských států (Velká Británie, Finsko).            Projekty elektronizace v jednotlivých oblas-
   Prostřednictvím legislativních kroků bude        tech veřejné správy představují významnou
profesionalizována státní správa, zajištěna         cestu k úsporám. Propojení databází a
personální kontinuita a udržení odborníků v         informačních systémů mezi institucemi může
oblastech, které kladou zvýšené časové a            navíc přinést výrazné úspory soukromým
finanční nároky na přípravu zaměstnanců pro         subjektům při získávání informací. Příkladem
dosažení požadované odbornosti.                     dobře fungující a otevřené databáze je
                                                    Insolvenční rejstřík. Klíčové bude dokončení
  2. Efektivní a úspornější veřejná správa
                                                    a propojení systému centrálních registrů
  a) Sjednocování        agend     a    institucí   veřejné správy, které umožní bezpečné sdílení
  a klientský přístup                               dat mezi orgány veřejné moci a zároveň
                                                    umožní občanům a právnickým osobám
   Úsporná opatření budou doprovozena
                                                    oprávněný přístup k údajům vedeným v těchto
reformními        opatřeními      zamezujícími
                                                    rejstřících. Přínosem bude především snížení
zdvojování agend či dokonce institucí. Lze
                                                    počtu úkonů nezbytných pro vyřízení určité
přitom využít i součinnosti se soukromým
                                                    agendy v typických životních situacích a pokles
sektorem. Zde lze konkrétně uvést nový
                                                    požadavků orgánů veřejné správy na občany
institucionální systém výběru daní a poplatků
                                                    o opisy a výpisy z těchto registrů.
v rámci projektu Jednotného inkasního místa
(JIM). Dále bude administrativně sjednocen
                                                      d) Veřejná správa jako            informační
systém vyplácení sociálních dávek, včetně
                                                      platforma pro veřejnost
centralizace systému. Všechny tyto kroky
budou prováděny tak, aby byl plně zachován            Veřejná správa a další veřejné instituce
komfort klientů a zvýšena teritoriální a časová     disponují velkým objemem dat, statistik
dostupnost jednotlivých služeb za současného        a analýz, které by v případě jejich zveřejnění
zjednodušení systému (možnost vyřídit               ve správném formátu a uživatelsky příznivým
maximální množství agend na jednom místě).          způsobem mohly být využity soukromým
Doprovodným opatřením bude budování                 sektorem či veřejností. Snížilo by se též např.
klientského přístupu veřejných institucí ve         zdvojování analýz ve státní správě. Koncepční
styku s občany. Provedena bude analýza              systém zveřejňování také přispěje ke značným
spojená s identifikací agend, které by namísto      úsporám ve veřejných rozpočtech i rozpočtech
státu mohly zajistit soukromé subjekty              podnikatelských      subjektů,       vědeckých
(asociace, sdružení). Následné převedení na         a výzkumných institucí apod. Platformy pro
tyto subjekty má potenciál významně snížit          zveřejnění informací a dat mohou současně
náklady veřejné správy.                             sloužit systematickému sběru informací od
                                                    veřejnosti i podniků prostřednictvím on-line
  b) Sdílení administrativních činností, včetně     dotazníků a veřejných diskuzí a umožňují
  centrálních nákupů a prodejů                      rovněž větší kontrolu ze strany veřejnosti při
                                                    formulaci návrhů politik.
  Výrazných úspor veřejných prostředků lze
dosáhnout sdílením administrativních činností
zajišťujících chod institucí. V této souvislosti
musí hrát stěžejní roli centralizace systému
nákupu a prodeje veřejného majetku, a to při

                                                                                                28
  e) Příprava zákona o úřednících veřejné           samosprávným celkům, upraveny vztahy mezi
  správy                                            zastupitelstvem a radou za účelem zamezení
                                                    obcházení zákona, zjednodušen přístup členů
   Předpokladem pro větší profesionalizaci
                                                    zastupitelstev k informacím relevantním pro
veřejné správy je mj. schválení nového zákona
                                                    jejich rozhodování a kontrolní činnost. Kromě
o úřednících veřejné právy, jehož cílem je
                                                    těchto kroků bude zaveden registr přestupků a
sjednotit právní úpravy postavení úředníků
                                                    dále zajištěna povinnost orgánů veřejné
ústředních správních úřadů a územních
                                                    správy zpracovat a veřejně publikovat etický
samospráv při respektování nutných odchylek.
                                                    kodex.
Zákon, jehož věcný záměr bude předložen
vládě do konce r. 2011, určí hranice mezi
                                                      b) Opatření v oblasti zadávání veřejných
politicky obsazenými a úřednickými místy ve
                                                      zakázek
státní správě, a tím přispěje k profesionalizaci,
úsporám      nákladů,     omezení      korupce,       Ke     zvýšení     transparentnosti     řízení
nepotismu a sníží periodickou destabilizaci         o veřejných zakázkách slouží legislativní
veřejné správy v období volebních cyklů. Je         změny, které zkvalitní proces zadávání
také předpokladem pro zavedení jednotného           veřejných zakázek, zvýší jejich transparentnost
řízení lidských zdrojů v orgánech ústřední          a umožní jejich elektronizaci tím, že zajistí
státní správy s jasně nastavenými motivačními       veřejný přístup k informacím o nich
prvky a odpovědností úředníků.                      prostřednictvím internetu od prvotní zadávací
                                                    dokumentace až po konečné vyúčtování
  3. Boj proti korupci                              zakázky. K uskutečnění uvedených cílů přijala
                                                    vláda Strategii elektronizace zadávání
  Snížení korupčního prostředí v ČR je jednou
                                                    veřejných zakázek pro období let 2011 až
z priorit Programového prohlášení vlády. Za
                                                    2015, v jejímž rámci bude vybudována národní
tímto účelem vláda přijala v lednu 2011
                                                    infrastruktura pro elektronické zadávání
Strategii v boji proti korupci na období let
                                                    veřejných zakázek (NIPEZ). Ta bude obsahovat
2011 a 2012. Na ní bude navazovat nová
                                                    moduly e-tržiště a národní elektronický
strategie určená na léta 2012 – 2014, již vláda
                                                    nástroj, jejichž prostřednictvím se budou
přijme do 30. listopadu 2012.
                                                    veřejné zakázky uskutečňovat.
   Aktuální opatření se soustředí do tří sfér:
                                                       Související opatření usilují o zvýšení úspor
veřejné správy jako celku, oblasti veřejných
                                                    plynoucích z elektronizace, o podporu
zakázek a změn v činnosti orgánů činných
                                                    elektronizace činností navazujících na
v trestním řízení. Specifickou oblastí nespada-
                                                    zadávání veřejných zakázek, provázání
jící do oblasti exekutivy ani soudní moci je pak
                                                    a přizpůsobení se politice eGovernmentu
boj proti korupci ve sféře zákonodárné.
                                                    i zajištění    jejich    souladu      s projekty
  a) Opatření v oblasti veřejné správy              a iniciativami v rámci Evropské unie.

  Výrazná část opatření v této oblasti je             c) Opatření v oblasti působnosti orgánů
zacílena na sféru samosprávných celků, v níž          činných v trestním řízení
lze identifikovat zvýšený korupční potenciál
                                                      Opatření v této oblasti lze rozdělit
s ohledem na nižší míru zájmu veřejnosti
                                                    na legislativní a nelegislativní. V první skupině
i médií. Cílem je zvýšit transparentnost rozho-
                                                    se v rámci boje s korupcí a posílení možností
dovacích procesů, a to jak při rozhodování
                                                    státu při postihování korupčního jednání
politických orgánů (zastupitelstva a rady), tak
                                                    novelou trestního zákoníku zpřísní trestní
při rozhodování na úrovni úřední složky.
                                                    postihy za korupční jednání, zejména úředních
Podmínky       pro    nakládání     s majetkem
                                                    osob. Zpřesněn bude institut spolupracujícího
samosprávných celků budou prostřednictvím
                                                    obviněného (korunního svědka), který má
legislativních změn výrazně zpřísněny, aniž by
                                                    zefektivnit rozkrývání organizované a zvlášť
tím však došlo k narušení principu
                                                    závažné trestné činnosti. Úpravou podmínek
samosprávy. Bude zavedena kontrolní
                                                    přípustnosti má být rozšířena možnost použití
pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu vůči
                                                    odposlechů a agentů dle trestního řádu. Bude

                                                                                                  29
rozšířen přístup orgánů činných v trestním           Implementace na úrovni vlády
řízení k informacím a dojde k zefektivnění
                                                     Kroky vedoucí k zefektivnění a finanční
systému jejich získávání od finančních
                                                   udržitelnosti veřejné správy, a tedy i k
institucí. Posílena má být rovněž nezávislost a
                                                   posilování 1. pilíře konkurenceschopnosti -
odpovědnost státních zástupců.
                                                   Instituce - dle metodiky Světového
   Mezi nelegislativní opatření patří především    ekonomického fóra, budou jednotlivé instituce
celoživotní vzdělávání a protikorupční školení     státní správy podnikat průběžně v návaznosti
příslušníků Policie ČR a dalších orgánů činných    na nadcházející klíčové reformy (např. projekt
v trestním řízení, podpora elektronizace           JIM a cíl sjednocení vyplácení sociálních
trestního řízení, změny v místní příslušnosti      dávek).
těchto orgánů v případech souvisejících
                                                     Provádění jednotlivých opatření obsažených
s trestnou činností ve veřejné správě nebo
                                                   ve Strategii vlády v boji proti korupci na ob-
zřízení specializovaných soudních senátů
                                                   dobí let 2011 a 2012 je plánováno do konce
a útvarů státního zastupitelství pro oblast boje
                                                   roku 2012, Následně bude v letech 2012–2014
s korupcí.
                                                   probíhat implementace nové protikorupční
                                                   strategie, jejíž návrh by měl být předložen do
  d) Opatření v oblasti zákonodárné moci
                                                   30. listopadu 2012.
   V této oblasti se pro usnadnění přístupu
                                                     Plnění jednotlivých úkolů bude kontrolováno
veřejnosti k údajům, které veřejní funkcionáři
                                                   v pravidelných čtvrtletních intervalech.
povinně uvádějí podle zákona o střetu zájmů,
bude zaveden centrální registr evidenčních           V oblasti legislativních návrhů budou vládou
orgánů, tedy kontaktů na všechny orgány, jež       promítnuty koncepční záměry mj. do novely
tyto údaje spravují. Zjednodušení přístupu         zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
k těmto informacím na internetu přispěje           jehož předložení vláda plánuje v červnu 2011.
k lepší kontrole veřejných funkcionářů ze          Dále se jedná v této oblasti o přípravu návrhu
strany občanů.                                     zákona o úřednících, který má být vládou
                                                   předložen dle Plánu legislativních prací
  Změna jednacích řádů komor Parlamentu ČR
                                                   v prosince 2011. Doplnění stávající metodiky
zamezí tomu, aby poslanci a senátoři dávali
                                                   RIA (Obecných zásad pro hodnocení dopadů
nekoncepční pozměňovací návrhy, zneužívali
                                                   regulace) mj. o metodiku hodnocení
metodu tzv. přílepků k nesouvisejícím
                                                   korupčních rizik (CIA) jako závazné metodiky
zákonům, jakož i podávali neprůhledné
                                                   pro resorty bude vládě předloženo ke
pozměňovací návrhy při projednávání státního
                                                   schválení do konce září 2011.
rozpočtu, známé jako „porcování medvěda“.
                                                      Výsledným efektem by mělo být zlepšení
  Novela zavede dva nástroje: Hodnocení do-
                                                   situace státního rozpočtu na výdajové stránce,
padů regulace (RIA) a Hodnocení dopadů rizika
                                                   ale     (prostřednictvím    posílení   tržních
korupce (CIA), které musí předkladatel, včetně
                                                   mechanismů) i na stránce příjmové. Přesné
poslanců či senátorů, zpracovat a ke svému
                                                   vyčíslení pozitivních dopadů není v tuto chvíli
návrhu vždy připojit.
                                                   možné, vzhledem k tomu, že se týká
  Další    opatření      zahrnují     zavedení     prostředků unikajících do „šedé zóny“ národní
trestněprávní odpovědnosti právnických osob,       ekonomiky.
zprůhlednění financování politických stran či
vypracování etických kodexů pro všechny              Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
volené zástupce, jež by vymezily jasná pravidla      2020
přípustného chování. Provedena bude rovněž
                                                     Reformní opatření v této oblasti spadají
analýza možností boje proti korupci
                                                   z hlediska cílů Strategie Evropa 2020
v soukromé sféře.
                                                   v konečném efektu mezi kroky na podporu
                                                   zvýšení zaměstnanosti. Výsledný efekt povede
                                                   k úsporám v rozpočtech státu i soukromých
                                                   subjektů, a to díky zlepšení podmínek volné


                                                                                               30
soutěže. Tím opatření zvýší potenciál tvorby
nových pracovních míst.
   Z uvedeného důvodu reformní kroky
naplňují rovněž doporučení č. 1 integrovaných
směrů, a to právě prostřednictvím úspor ve
veřejných rozpočtech. Stejně tak však
zlepšováním podmínek pro podnikání naplňují
i doporučení č. 6.
   Provázání výše nákladů práce s její
produktivitou ve státním sektoru je také
v souladu s doporučeními Paktu euro plus na
podporu konkurenceschopnosti.




                                                31
 III.2. Fungující trh práce                       Národní cíle v oblasti zaměstnanosti k roku
                                                2020 jsou stanoveny s ohledem na cíle
 a sociální systém jako předpo-                 Strategie Evropa 2020 následovně:
 klad konkurenceschopné eko-
                                                  - Zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob
 nomiky                                             ve věku 20 - 64 let na 75 %;

                                                  - Zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 - 64
 Úvod                                               let) na 65 %;
  Navzdory značnému pokroku učiněnému
v posledních letech přetrvává na trhu práce       - Zvýšení míry zaměstnanosti starších osob
řada strukturálních problémů. Jejich důsled-        (55 - 64 let) na 55 %;
kem je nízká zaměstnanost, resp. vysoká
                                                  - Snížení míry nezaměstnanosti mladých
nezaměstnanost některých skupin obyvatel,
                                                    osob (15 - 24 let) o třetinu proti roku 2010;
jako jsou mladí lidé, ženy či lidé
v předdůchodovém věku. Na trhu práce dále
                                                  - Snížení míry nezaměstnanosti osob
zůstává množství osob s nízkou kvalifikací či
                                                    s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0 - 2)
zaměřením      neodpovídajícím     potřebám
                                                    o čtvrtinu proti roku 2010.
ekonomiky. Závažný nedostatek představuje
rovněž nízká mobilita pracovníků.
                                                  S nimi souvisí i cíle vlády v oblasti boje proti
  Znepokojivé jsou výchozí hodnoty ukazatelů,   chudobě. Systém sociálního zabezpečení je
ke kterým má ČR stanoveny cíle, za rok 2010:    třeba vnímat jako podstatný prvek hrající roli
                                                v rámci každé strategie konkurenceschopnosti
  celková míra zaměstnanosti osob ve věku
                                                v zemích sdílejících model sociálně tržní
20-64 let činí 70,4 %, míra zaměstnanosti žen
                                                ekonomiky tak, jak se prosadil na evropském
ve věku 20 – 64 let je 60,9 %, míra
                                                kontinentu. Odstraňování chudoby je předpo-
zaměstnanosti starších osob (55 – 64 let) je
                                                kladem udržitelného hospodářského růstu.
dokonce      pouhých      46,5    %,    míra
                                                Vláda si proto stanovila, s ohledem na spo-
nezaměstnanosti mladých osob (ve věku 15-24
                                                lečné cíle Strategie Evropa 2020, specifický
let) je alarmujících 18,4 % a taktéž míra
                                                národní cíl v oblasti boje proti chudobě, jehož
nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací
                                                úspěšnost bezprostředně závisí na naplňování
dosahuje nepřijatelných 25,0 % .
                                                shora uvedených cílů, a to:
  Zatímco některé z těchto překážek jsou dů-
sledkem existujících sociálních a kulturních      Udržení hranice počtu osob ohrožených
norem, jiné souvisejí spíše s nevyhovujícím     chudobou, materiální deprivací nebo žijících
systémem vzdělávání a přípravy na budoucí       v domácnostech bez zaměstnané osoby do
povolání. Mnohé z nich jsou také spjaty se      roku 2020 oproti roku 2008.
způsobem konstrukce systému odměňování          Hlavní reformní cíle
nebo jsou důsledkem diskriminace na trhu
práce.                                             Hlavním cílem musí nadále zůstat snižování
                                                strukturální nezaměstnanosti. Ke zlepšení
  V nejbližším horizontu 2 – 3 let (2011 až     fungování trhu práce a tím i k redukci jeho
2013) se předpokládá spíše stagnace či          slabých míst přispějí opatření, díky kterým
pozvolný růst míry zaměstnanosti v důsledku     dojde ke zvyšování jeho pružnosti při zajištění
zajištění většího souladu kvalifikačních        principů sociální solidarity (tzv. princip
předpokladů     uchazečů     o    zaměstnání    flexicurity) pro zapojení nových pracovníků na
s nabídkou     volných    pracovních   míst.    trh práce v souladu s konceptem aktivního
Výraznější zvýšení zaměstnanosti by mělo        začleňování. V tomto kontextu je třeba
nastat v druhé polovině dekády.                 reflektovat       nikoli    pouze       kvantitu
                                                zaměstnanosti, ale i její kvalitu. Politika trhu
                                                práce musí jít ruku v ruce s kroky zaměřenými


                                                                                                32
na vytváření nových pracovních míst v rámci          umožní zvýšení zaměstnanosti žen, resp.
aktivní politiky zaměstnanosti, jež vycházejí        snazší návrat a setrvání pečujících rodičů
z dalších částí Národního programu reforem.          na trhu práce. Vláda proto odstraní
                                                     administrativní zátěž spojenou se zřizováním
  Politika trhu práce jako aktivní politika
                                                     zařízení péče o děti a umožní rodičům snazší
zaměstnanosti nesmí být překážkou udržení
                                                     možnost výběru způsobu skloubení rodinného
vysokého tempa ekonomického růstu
                                                     a pracovního života.
v globálním srovnání. I při zvyšování cenové
konkurenceschopnosti nebudou podmínky                  Jednotlivé reformní kroky v oblasti politiky
zaměstnávání a odměňování v Evropě nikdy             zaměstnanosti představují současně důležitý
srovnatelné s rozvojovými ekonomikami. O to          nástroj boje proti chudobě. Problematika
více je třeba se zaměřovat na necenovou              chudoby a sociálního vyloučení je pak
konkurenceschopnost jako podporu podnikání           primárním tématem politiky sociálního
a zaměstnanosti v segmentech s vyšší                 začleňování, která je s politikou zaměstnanosti
přidanou hodnotou. I politika trhu práce             ve vzájemně komplementárním vztahu; jedině
a zaměstnanosti musí reflektovat limity              tak      může         synergicky      podpořit
určené právě principem „flexicurity“.                konkurenceschopnost.
   Hlavním cílem reformních opatření by měla           Graf: Zaměstnané osoby podle výběrového
být aktivizace skupin dosud z různých důvodů           šetření pracovních sil (přírůstky/úbytky v tisících,
většinově vyloučených z pracovního trhu.               2008-10)
K tomu je nutné především odstranit ty                         III./08    IV.   I./09   II.   III.   IV.   I./10   II.   III.
mechanismy v sociálním a daňovém systému,               100
                                                                                  Přírůstůek/úby tek zaměstnaných osob
které     fakticky   motivují     k ekonomické                                    Přírůstek/úby tek zaměstnanců
                                                                                  Přírůstek/úby tek podnikatelů bez zaměstnanců
neaktivitě. Nelze přitom nevidět vzájemnou               50

provázanost s reformními kroky v jiných
oblastech. Koordinace daňové a sociální                   0
politiky za účelem lepší udržitelnosti veřejných
financí (viz výše kap. III.1) je tak současně            -50
i nástrojem integrace osob na trhu práce.
   Východiskem reforem se musí stát princip             -100

posilování individuální odpovědnosti za vlastní
situaci. Všechna opatření sociálních systémů            -150
by měla být založena na tom, aby se
jednotlivci v tíživé sociální situaci sami snažili     Zdroj: Český statistický úřad
zlepšit svůj sociální status. Právě vstup na trh
práce by se k tomu měl stát hlavní cestou.
Jednotlivá reformní opatření by přitom měla          III. 2. 1           Moderní sociální systém a pracovní
podporovat individualizovaný přistup, který                              právo
umožní pomoc „šitou na míru“ jednotlivým             III. 2. 2           Integrace na trhu práce
lidem.
                                                     III. 2. 3           Sociální začleňování a snižování
   Ruku v ruce se snahou o aktivizaci různých                            chudoby
skupin dosud z valné části vyloučených z trhu
práce musí dojít k rozvoji kvalifikované
pracovní síly, která bude reagovat na potřeby
trhu práce. Cestou k tomu jsou jak změny
v oblasti školství a přípravy na povolání, tak
i programy celoživotního učení a vzdělávání.
  Podstatným prvkem reforem budou změny
v oblasti     rodinné    politiky.  Zvýšení
a diverzifikace nabídky služeb péče o děti


                                                                                                                                  33
 III.2.1. Moderní sociální systém                   zaměstnanců eliminací možností nelegální
                                                    práce nebo faktického obcházení účelu
 a pracovní právo                                   některých ustanovení. Reformy pracovního
                                                    práva budou mít na zřeteli snižování
   Podstatnou část politiky zaměstnanosti tvoří     administrativního zatížení zaměstnavatelů.
legislativní opatření jak ve sféře práva            Větší pružnosti pracovního trhu se navrhuje
sociálního zabezpečení, tak pracovního práva.       dosáhnout zejména prodloužením zkušební
Koncepční a legislativní činnost v obou těchto      doby pro vedoucí zaměstnance, změnami
oblastech musí být úzce koordinována, a to          v oblasti výpovědních důvodů a odstupného,
z hlediska hlavního cíle, jímž je zefektivnění      usnadněním možnosti dočasného přidělení
fungování trhu práce a odstraňování všech           zaměstnance       k jinému     zaměstnavateli,
jeho bariér, včetně zvýšení pružnosti trhu          úpravou pracovního poměru na dobu určitou
s byty. Tato koncepčně-legislativní práce bude      či zvýšení rozsahu práce na základě dohody
přitom oddělena od provádění politiky               o provedení práce anebo úpravy pracovní
zaměstnanosti, čímž dojde k zefektivnění            doby. Všechna tato opatření budou
řízení i výkonu celé této politiky.                 respektovat princip nediskriminace, a to
                                                    v souladu s existujícími normami práva EU.
  Konkrétní reformní priority
                                                      Pružnější pracovní právo bude založeno na
  1. Komplexní reforma sociální politiky            principu kodifikace minimálních standardů.
  zaměřená na růst a zaměstnanost                   Komplementárním prvkem bude nárůst role
                                                    sociálních partnerů při sjednávání pracovních
  Proces sociální reformy v pěti klíčových          podmínek nad rámec kogentní úpravy.
oblastech – v dávkovém systému, v oblasti           Možnosti pro utváření konkrétní podoby
péče o osoby se zdravotním postižením,              pracovních podmínek musí být maximálně
v oblasti zabezpečení osob v hmotné nouzi,          otevřené, ovšem se zajištěním základní míry
v pracovněprávní legislativě a v oblasti            ochrany pro všechny zaměstnance.
rodinné politiky a péče o děti – směřuje k větší
adresnosti      sociálních    dávek,      snížení     3. Zefektivnění zprostředkování práce
administrativní zátěže pro uživatele služeb,
podpoře sladění rodinného a pracovního                Jedním z pilířů státní politiky trhu práce je
života u rodičů pečujících o malé děti či o jinou   systém zprostředkování práce. V budoucích
osobu v domácnosti, zkvalitnění systému péče        opatřeních bude větší pozornost věnována
o ohrožené děti spočívající v zaměření              preventivní funkci systému, tj. zajištění
systému na prevenci ohrožení a podporu              pomoci a zprostředkování výdělečně činným
všestranného rozvoje dětí v rodinném                osobám hledajícím nové zaměstnání lépe
prostředí. Výsledkem bude zvýšení motivace          odpovídající jejich kvalifikaci. Úřady práce
ekonomicky neaktivních osob ke zlepšování           musí výraznou část své činnosti soustředit do
své sociální situace vstupem na trh práce.          individuální práce s klienty. Cestou k tomu je
                                                    redukce administrativní zátěže, a to formou
  V zájmu zvýšení efektivity a udržitelnosti        sjednocení některých aktivit, např. výplata
dávkových systémů bude zredukován počet             dávek.
nepojistných dávek sociální ochrany a jejich
agregace do větších celků. Rozhodování o              4. Zpružnění trhu s byty
poskytnutí dávek a jejich výplata by měly být
                                                      Předpokladem zpružnění trhu s byty je
sjednoceny ze stávajících tří míst do jednoho
                                                    dokončení deregulace nájemného a právní
místa, což povede ke snížení administrativních
                                                    úpravy nájmu bytu, což jsou opatření zejména
nákladů.
                                                    pro segment stávajícího bytového fondu.
  2. Zpružnění pracovního práva                     Systém však zahrnuje i fyzickou dostupnost
                                                    bytů; proto dalším opatřením bude podpora
  Opatření v oblasti pracovního práva budou         na nabídkové straně nájemního bydlení, které
směřovat k vyšší pružnosti pracovněprávních         usnadňuje mobilitu.
vztahů, ale současně i k udržení jistoty

                                                                                                34
  Implementace na úrovni vlády                    nejde o spisovné české slovo), jenž zdůrazňuje
                                                  i Pakt euro plus z roku 2011.
  Zásadní kontury reformy sociální politiky
budou na vládní úrovni schváleny v první
polovině roku 2011. Současně dojde                 III.2.2. Integrace na trhu práce
k přípravě legislativních změn v oblasti práva
sociálního zabezpečení a pracovního práva
                                                    Cílem reformních kroků musí být využití
tak, aby konkrétní reformní opatření mohla
                                                  veškerého potenciálu trhu práce. Proto je
být implementována mezi roky 2012 a 2013.
                                                  třeba tento trh otevřít všem osobám, které
  Vládou byly připraveny novely zákoníku          mají zájem na něj vstoupit. Jednotlivá opatření
práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a novela zákona     se tudíž soustředí na odstraňování bariér,
o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) tak,      které brání naplnění tohoto zájmu. To se týká
aby jejich účinnost mohla nastat od počátku       zejména rodičů s malými dětmi, mladých lidí
roku2012.                                         a seniorů.
  Rozpočtové dopady sociální reformy nelze
                                                    Konkrétní reformní priority
s ohledem na její komplexnost prozatím
odhadovat,       dokud   nebude      dosaženo       1. Reforma rodinné politiky
definitivní politické dohody na jejích
konkrétních parametrech. Klíčovým principem          V oblasti rodinné politiky a péče o děti
by však měla být její rozpočtová neutralita,      budou podniknuta opatření ke zvýšení
případně pozitivní dopady na výdajovou            flexibility rodinných dávek a pracovněprávních
stránku      rozpočtu.  V případě     reformy     institutů, a to za účelem zvýšení svobodné
pracovního práva bezprostřední dopady             volby rodičů o způsobu sladění rodinného
nevzniknou, nicméně lze očekávat, že větší        a pracovního života. Změny v dávkových
pružnost povede k otevření trhu práce,            systémech a zvýšená podpora nerodičovské
zlepšení podnikatelského prostředí, a tím         péče o děti, umožní rychlejší návrat rodičů
i k pozitivnímu efektu na příjmové stránce        s malými dětmi na trh práce, aniž by kvůli
státního rozpočtu. Kroky přispějí k posílení 7.   němu byli finančně znevýhodněni.
pilíře konkurenceschopnosti - Efektivnost trhu      Vláda proto podnikne kroky zaměřené
práce      -    dle    metodiky     Světového     na rozvoj různých forem nerodičovské péče
ekonomického fóra.                                o děti. S ohledem na princip nejlepšího zájmu
                                                  dítěte budou preferovány takové typy péče,
  Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa    které jsou založeny na individuálním přístupu.
  2020                                            Systém finanční podpory zařízení péče o děti
   Cílem veškerých navrhovaných opatření je       bude založen na plném respektu autonomie
dosáhnout konvergence při plnění evropského       a svobodné volby rodin, podle principu
cíle zvýšení zaměstnanosti žen a mužů na 75%.     „peníze jdou za rodičem, resp. za dítětem“.
Současně opatření naplňují doporučení             V souladu s touto zásadou a zájmem dítěte
č. 1 integrovaných       hlavních       směrů,    bude možno nadále využívat rodičovský
a to pozitivními efekty na udržitelnost           příspěvek na zajištění jakékoli péče o děti na
veřejných financí, dále doporučení č. 2 v rámci   individuální bázi a současně využívat
řešení      makroekonomických       nerovností    alternativní finanční podporu na zajištění jiné
a z hlediska    přímého      účinku     zvýšení   než individuální, osobní a celodenní formy
zaměstnanosti na snížení chudoby rovněž           péče o děti.
doporučení č. 10.                                   Rozvoj zařízení pečujících o děti bude
   Reforma sociální politiky v kombinaci se       podpořen i změnou legislativních podmínek
zpružněním trhu práce i trhu s byty odpovídá      pro jejich fungování, a to s cílem tyto
principu    flexibility a jistoty, poněkud        podmínky zjednodušit a současně sjednotit
nevhodně       v oficiálních    dokumentech       tak, aby nedocházelo k rozdílům pouze
označovanému pojmem „flexicurita“ (jakkoli        z důvodu právní formy daného zařízení.
                                                  Usnadnění podmínek však nesmí porušit

                                                                                              35
standardy kvality, které vyžaduje péče o malé      snížení počtu uchazečů o zaměstnání, kteří
děti. Všechna opatření na tomto poli proto         zneužívají systém a souběžně s evidencí na
musí být diskutována s experty v oboru             úřadu práce pracují načerno.
pediatrie, dětské psychologie a souvisejících
oborech.                                             3. Podpora zaměstnávání mladých lidí
   Reforma rodinné politiky bude pamatovat           Cílem státní politiky v této oblasti bude
i na zlepšení podmínek pro rodiče ve fázi          především      zkrácení   průměrné       délky
domácí péče. Bude podporován rozvoj                nezaměstnanosti u mladých lidí, zejména
schopností získaných během doby péče               absolventů. Hlavní opatření v této oblasti
o rodinu a děti, které budou moci rodiče           budou soustředěna do sféry vzdělávání
využít při pozdějším návratu do profesního         a přípravy na povolání. Vzdělávací systém
života. Současně budou podniknuty kroky na         musí být reformován tak, aby nabídka oborů
zlepšení udržení vztahu s profesním světem         odpovídala poptávce trhu práce. Mladí lidé by
i během doby péče, např. dotační podporou          současně měli být motivováni orientovat se na
zařízení krátkodobé péče (dětské koutky,           vzdělání v takových oborech. Dlouhodobě
mateřská centra) apod.                             bude podporován větší rozvoj profesního
                                                   školství a technických směrů. Současně bude
  Vláda bude podporovat opatření vedoucí
                                                   zvýšena nabídka možností pro rychlé zvýšení
k sociálnímu začleňování pečujících rodičů.
                                                   kvalifikace po dokončení školy. Státní politika
Současně uznává neplacenou rodičovskou péči
                                                   by měla umožnit a podporovat systém
o rodinu a děti jako sociálně relevantní
                                                   krátkodobých praxí během a po ukončení
činnost, jež je plnohodnotnou alternativou
                                                   studia.
výdělečné činnosti a zaslouží si společenský
respekt.                                             4. Podpora zaměstnávání seniorů
  2. Inovativní nástroje aktivní politiky            Demografický vývoj je imperativem pro
zaměstnanosti                                      podniknutí kroků ke zvýšení zaměstnanosti
                                                   a zaměstnatelnosti                      seniorů
   Konkurenceschopný a sociálně začleňující        v předdůchodovém i důchodovém věku.
trh práce je podpořen chytrými a účinnými          Budou      proto     odstraňovány      všechny
inovativními nástroji obsaženými v rámci tzv.      přetrvávající prvky přímé i nepřímé
aktivní politiky zaměstnanosti. V roce 2011        diskriminace starších pracovníků v právní
probíhá uskutečnění komplexního projektu,          úpravě i ve faktickém jednání zaměstnavatelů.
jehož cílem je zvýšit motivaci, rozvíjet klíčové   Současně      bude      podporován      systém
dovednosti      požadované      zaměstnavateli     celoživotního učení a vzdělávání, který zvyšuje
a zprostředkovat zaměstnání motivovaných           šance seniorů na trhu práce. Senioři budou
uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci       motivováni ke zvyšování či změně kvalifikace
déle než 5 měsíců. Další projekt usiluje           i ve vyšším věku, k čemuž má tento systém
o zvýšení zaměstnanosti mladých lidí do 30 let.    kontinuálního vzdělávání napomáhat. Pro
Cílem dalšího nástroje aktivní politiky            zvýšení atraktivity zaměstnávání starších lidí
zaměstnanosti je snížení počtu osob                ve skupině 50+ pro zaměstnavatele budou
samostatně výdělečně činných, které jsou           podniknuty i další kroky.
dočasně nezaměstnané v důsledku sezónních
prací nebo hospodářské krize. Podporou
dovedností souvisejících s podnikáním se
zvyšuje jejich kvalifikace a potenciálně
i schopnost tvorby nových míst. Spolupráce
s obcemi usiluje o zvýšení počtu klientů úřadů
práce, kteří pracují v rámci veřejně
prospěšných prací nebo veřejné služby.
Pestrou paletu nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti završuje projekt zaměřený na


                                                                                               36
 Graf: Míra zaměstnanosti starších žen a mužů                   mnohočetných rodin a starších osob)
                                                                a zejména doporučení č. 7 zaměřeného
       80                                                       na zvýšení participace na trhu práce.
       70
       60
       50                                                         Reformní kroky rovněž přispějí k plnění
       40
       30                                                       indikátorů míry nezaměstnanosti mladých
       20
       10
                                                                a míry participace na trhu práce v rámci Paktu
        0
                                                                euro plus.
                   2001                        2009

            Muži 55-59   Muži 60-64   Ženy 55-59   Ženy 60-64
                                                                 III.2.3. Sociální začleňování
 Zdroj: Český statistický úřad                                   a snižování chudoby
 Implementace na úrovni vlády
                                                                  Národní program reforem ČR, stejně
  Zásadní kontury reforem v oblasti sociální                    jako „Evropská platforma pro boj proti
a rodinné politiky budou na vládní úrovni                       chudobě a sociálnímu vyloučení“, vytyčuje
schváleny v první polovině roku 2011.                           oblasti,    v nichž   lze    prostřednictvím
Současně dojde k přípravě legislativních změn                   konkrétních kroků dosáhnout pozitivních
tak, aby hlavní reformní opatření mohla být                     efektů na různé projevy chudoby či sociálního
implementována mezi roky 2012 a 2013.                           vyloučení ve společnosti. Mezi tyto oblasti
Jedná se především o návrh zákona o podpoře                     patří samozřejmě na prvním místě funkční,
rodin s plánovanou účinnosti od ledna 2012,                     pružný a otevřený trh práce. Zvyšování
a dále návrh zákona o službách péče o děti                      zaměstnanosti, a to zejména v prostředí
s plánovaným předložením vládou v červnu                        skupin ohrožených z různých příčin vysokou
2011.                                                           strukturální nezaměstnaností, je nejlepším
                                                                příspěvkem k odstraňování chudoby.
  Rozpočtové dopady sociální reformy
a reformy rodinné politiky bude možno                             Sociální      politika      pak       působí
konkrétně odhadnout až ve chvíli, kdy budou                     komplementárně s politikou zaměstnanosti
známy jejich parametry. Podpora vzniku                          a dalšími    politikami    v těch    oblastech
a fungování zařízení péče o děti bude                           problematiky chudoby a sociálního vyloučení,
vyžadovat dodatečné náklady, které budou                        které nelze z různých důvodů vyřešit integrací
ovšem kompenzovány zlepšením na příjmové                        do trhu práce. I v těchto případech,
stránce, a to v důsledku zvýšených příjmů                       založených primárně na principu sociální
z daní rodičů, kteří se rozhodnou pro dřívější                  solidarity jako klíčovém prvku moderního
návrat do zaměstnání.                                           sociálního státu, je třeba reflektovat nutnost
                                                                udržitelnosti veřejných výdajů. Všechna
  Efektivnost trhu práce patří mezi
                                                                opatření by proto měla mít dlouhodobě
předpoklady rozvoje, jež se podstatnou měrou
                                                                prorůstový charakter.
odrážejí      v      rámci       7.     pilíře
konkurenceschopnosti - Efektivnost trhu práce                      Souhrnný indikátor pro měření cílů v oblasti
– dle metodiky Světového ekonomického fóra.                     snižování chudoby byl vytvořen na základě tří
                                                                indikátorů: (1) míra ohrožení chudobou; (2)
 Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa                   míra materiální deprivace a (3) podíl osob
 2020                                                           žijících v domácnostech bez zaměstnané
   Cílem veškerých navrhovaných opatření je                     osoby. Vláda ČR se zaměří na opatření
přispět k naplnění evropského cíle zvýšení                      především s dopady na třetí z uvedených
zaměstnanosti žen a mužů na 75 %. Konkrétní                     indikátorů.
cíle v tomto procesu si ČR stanovila v rámci                      Podle tohoto souhrnného ukazatele bylo
národních cílů (viz výše). Jednotlivá opatření                  v roce 2009 v České republice ohroženo
naplňují rovněž doporučení č. 1 integrovaných                   chudobou nebo sociálním vyloučením cca
hlavních směrů, doporučení č. 10 (zvláště                       1 448 tis. osob (14 % z celkové populace), což
snížení rizika chudoby u žen s dětmi,                           bylo přibližně o 120 tis. osob méně než v roce

                                                                                                            37
2008. Podíl populace ohrožené chudobou                 se podpora    zaměří      zejména      směrem
nebo sociálním vyloučením byl tak v České              ke zvýšení zaměstnanosti.
republice nejnižší ze všech zemí EU (průměr
                                                         Plnění národního cíle bude ovlivněno
EU-27 činí 23,1 %). S ohledem na tuto
                                                       schopností České republiky rychle se zotavit
skutečnost si ČR může vytýčit pouze realistické
                                                       z krize, vývojem ekonomiky, situací na trhu
cíle, které reflektují její aktuální výchozí pozici.
                                                       práce a demografickým vývojem.
Národní cíl stanovený v roce 2010 je – jak bylo
uvedeno shora – zaměřen na:                              Reformy sociálních dávek a důchodového
                                                       systému mohou i přes nesporná pozitiva
  Udržení hranice počtu osob ohrožených                působit spolu s pokračujícím trendem
  chudobou, materiální deprivací nebo žijících         zvyšování mzdové diferenciace směrem ke
  v domácnostech bez zaměstnané osoby do               zvýšení počtu i podílu osob ohrožených
  roku 2020 oproti roku 2008.                          chudobou v populaci. Na druhou stranu
  Zachování stejného počtu osob ohrožených             provedené reformy sociálních dávek, trhu
chudobou nebo sociálním vyloučením v roce              práce a opatření politiky zaměstnanosti budou
2020 na úrovni 1 566 tis. osob z roku 2008 by          působit na zvýšení zaměstnanosti a snížení
přitom znamenalo snížení podílu těchto osob            počtu i podílu osob žijících v domácnosti bez
na celkovém počtu obyvatel z 15,3 % na                 zaměstnané osoby. Tento vliv bude záviset do
14,7 %.                                                značné míry na rychlosti a intenzitě
                                                       hospodářského oživení a růstu zaměstnanosti.
  Konkrétní reformní priority                            V následujících podkapitolách jsou uvedena
  Hlavní     nástroj     snižování   chudoby           – jak bylo zmíněno shora – pouze opatření
představuje vhodně zaměřená politika                   komplementární ke krokům v rámci politiky
zaměstnanosti začleněná do širšího rámce               zaměstnanosti, doplňující hlavní prioritu
podpory      konkurenceschopnosti     domácí           sociálně začleňujícího a flexibilního trhu práce
ekonomiky. Politika sociálního začleňování se          (viz výše, kapitola III.2.1. Moderní sociální
pak na problematiku chudoby a sociálního               systém a pracovní právo).
vyloučení zaměřuje komplexně, a řeší tak i ty
její aspekty, které nejsou spojeny s politikou           1. Sociálně začleňující vzdělávání
zaměstnanosti. Vzájemný vtah obou politik je             Zcela klíčovým prvkem k podpoře sociálního
komplementární.       I    oblast   sociálního         začleňování a boje proti chudobě, zvýšení
zabezpečení je z tohoto hlediska součástí              účasti na trhu práce a snížení strukturální
každé             udržitelné          politiky         nezaměstnanosti je pro vládu ČR oblast
konkurenceschopnosti.                                  sociálně     začleňujícího vzdělávání,   mj.
   Všechny kroky v této oblasti budou                  s důrazem na řádné plnění povinné školní
navrhovány a prováděny s ohledem na cíle               docházky. Budou uplatněna opatření uvedená
politiky zaměstnanosti a samozřejmě na                 v Národním akčním plánu inklusivního
udržitelnost veřejných financí. Zásadní význam         vzdělávání.
v boji proti chudobě seniorů bude mít
v současnosti     připravovaná      důchodová            2. Efektivní sociální transfery
reforma (viz výše). Klíčovým krokem bude                 Vláda se zaměří na zvyšování efektivnosti
rovněž     pokračování     reforem     v oblasti       příslušných sociálních transferů a lepší cílení
sociálních služeb, a to s cílem zvýšení jejich         pomoci těm osobám, které ji skutečně
dostupnosti, efektivity a udržitelnosti. V boji        potřebují. Úpravy současně budou motivovat
proti ženské chudobě budou zásadní opatření            osoby v hmotné nouzi, aby změnily svoji
na podporu slučitelnosti rodiny a zaměstnání           nepříznivou situaci. Existující duplicity
a současně vhodně konstruovaná podpora                 v sociálním systému budou odstraněny tak,
rodin samoživitelů, která současně nebude              aby některými opatřeními nebyla téměř
finančně demotivovat od uzavírání manželství.          identickým způsobem podporována velmi
V případě     chudoby     vícečetných     rodin        podobná či totožná skupina příjemců. Z tohoto
                                                       důvodu dojde zejména k užšímu provázání

                                                                                                    38
podpory rodiny v rámci politiky daňové              začlenění vzdělávání v oblasti finanční
a politiky zaměstnanosti. Plošná podpora            gramotnosti již do osnov základních škol.
rodiny bude prováděna v rámci daňového
systému, zatímco v rámci systému sociálních           6. Sociální začleňování Romů
dávek bude zaměřena především na rodiny               Vláda bude i nadále provádět projekty na
ohrožené chudobou a dále na kompenzaci              podporu       plné     integrace      příslušníků
příjmových výpadků u rodin pečujících o děti,       vyloučených skupin a          lokalit, zejména
seniory nebo nemocné členy rodiny. Jedná se         romského etnika. Za tímto účelem bude
o společensky relevantní neplacenou činnost,        nadále podporována činnost vládní Agentury
jejíž význam by měl být náležitě doceněn.           pro sociální začleňování, u které bude posílena
                                                    orientace na práci v terénu.
  3. Sociální začleňování osob se zdravotním
  postižením                                          7. Sociálně začleňující bydlení
  Nová právní úprava dávek pro osoby se               Vláda bude pokračovat v podpoře výstavby
zdravotním postižením bude mít za cíl               sociálních nájemních bytů s ohledem na řešení
agregovat dávky, revidovat okruh jejich             dlouhodobého bydlení pro ohrožené sociálním
příjemců a zacílit je na podporu                    vyloučením. Bude v rámci reformy sociální
plnohodnotného života, jehož součástí je            politiky    pamatovat     i   v rámci    bytů
zaměstnání, vzdělání a maximální sociální           s deregulovaným     nájmem      na    udržení
začlenění.                                          sociálního začlenění tak, aby nedocházelo k
                                                    nárůstu osob ohrožených chudobou.
  4. Kvalitní sociální služby potřebným
  Bude zajištěna kvalita a dostupnost                 Implementace na úrovni vlády
sociálních služeb a zvýšena stabilita                 Příprava legislativních návrhů v oblasti péče
a efektivita jejich financování s cílem zvyšování   o zdravotně postižené (návrh zákona o
míry integrace osob ohrožených sociálním            dávkách osobám se zdravotním postižením) a
vyloučením. V tomto duchu vláda upraví              v oblasti zabezpečení osob v hmotné nouzi
parametry financování systému sociálních            (zákon č. 111/2006 Sb.) je soustředěna do
služeb.                                             první poloviny roku 2011 tak, aby jejich
                                                    předpokládaná účinnost mohla nastat
  5. Finanční gramotnost
                                                    ve většině případů již na počátku roku 2012.
   Specifickým        problémem          sociálně
                                                      Provádění dílčích opatření Národního
vyloučených v ČR je předluženost, na niž bude
                                                    akčního plánu inklusivního vzdělávání vládou
vláda reagovat            zvyšováním finanční
                                                    je rozložena do období let 2011–2013.
gramotnosti       obyvatel     se     specifickým
                                                    Podpora zvýšení nabídky sociálních nájemních
zaměřením na děti a mladé osoby, nelze však
                                                    bytů je plánována ve střednědobém horizontu
pominout ani určité skupiny dospělé populace
                                                    do r. 2015.
(nezaměstnaní, lidé se základním vzděláním).
Neznalost a nízká schopnost orientovat se              V oblasti legislativních návrhů se jedná
v nabídkách existujících finančních produktů        především o přípravu novely zákona
vede      zvláště    tyto     sociální    skupiny   č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
k zadlužování a neschopnosti dostát svým            s plánem předložení na počátku roku 2012.
finančním závazkům. Zatímco část opatření tu        Opatření v oblasti systému financování
bude prováděna na úrovni právního rámce             sociálních služeb jsou plánována s cílem
upravujícího poskytování finančních služeb          přispět k dlouhodobé udržitelnosti veřejných
(včetně dohledových kompetencí), podstatná          výdajů a jsou vedena úsilím o dosažení
část kroků bude směřována do oblasti                rozpočtové neutrality. Jejich konkrétní dopady
prevence a intervence zejména ve vztahu k           bude možné odhadnout v momentě, kdy
potenciálně         ohroženým          skupinám.    budou známy jejich konečné parametry.
Samostatnou kapitolu představuje možnost


                                                                                                  39
  Vhodně zaměřená politika zaměstnanosti
spadá do rámce pilíře konkurenceschopnosti
č. 7 - Efektivnost trhu práce - dle metodiky
Světového ekonomického fóra.

  Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
  2020
   Cílem navrhovaných opatření je přispět
k naplnění evropského cíle podpory sociálního
začlenění, zejména prostřednictvím snižování
chudoby, a to snahou snížit počet lidí
ohrožených chudobou nebo vyloučením
nejméně o 20 milionů. Uplatnění sociálně
začleňujícího vzdělávání jako klíčového prvku
aktivní politiky podpory sociálního začleňování
je     v souladu    s doporučením       č.  10
integrovaných hlavních směrů a především
pak doporučením č. 7 (zvýšit účast na trhu
práce a snížit strukturální nezaměstnanost).
Zvyšování vzdělanosti a kvalifikace s ohledem
na strukturální aspekty situace na trhu práce
je prováděno v souladu s doporučením č. 9,
které je zacíleno na podporu vzdělávání
odpovídajícího potřebám trhu práce.




                                                  40
  III.3. Vzdělání jako cesta                        Vzdělávací systém na nejnižších stupních,
                                                  ve sféře předškolní výchovy a základního
  k vyšší produktivitě práce                      školství, dosud jen málo napomáhá snižovat
                                                  vzdělanostní a sociálně ekonomické rozdíly
                                                  ve společnosti,   a     to   včetně    rozdílů
  Úvod                                            regionálních a u dětí pocházejících
  Konkurenceschopnost a rozvoj společnosti        z vyloučených lokalit. Varovné je, jak ukazují
jsou     podmíněny    vzdělaností  obyvatel       šetření v rámci studií PISA, zvyšování rozdílů
a kvalitou vzdělávacího systému. Připravená       ve výsledcích mezi žáky jednotlivých
pracovní síla, jejíž kvalifikace odpovídá         základních škol.
poptávce trhu práce, je nezbytným                    V oblasti středního školství na úrovni
předpokladem růstu produktivity práce, jež        maturitních oborů přetrvává nízký podíl
představuje jeden z pilířů necenové složky        obecně orientovaného vzdělávání, ale
konkurenceschopnosti.                             i učňovských oborů. S ohledem na rostoucí
  Vzdělávací systém v ČR je v současné době       poptávku trhu práce po tomto segmentu se
vystaven nejen nutnosti adaptace na               uvedený       nedostatek      stává    vážným
dynamické společensko-ekonomické změny            problémem. Navíc existující programy v rámci
v okolním světě, ale také důsledkům               profesního školství jsou příliš úzce zaměřené
demografického vývoje, který přináší pokles       a neumožňují pružnou interakci s trhem práce
celkového počtu žáků v jednotlivých ročnících     s ohledem na aktuální proměny požadavků
nastupujících školní docházku. Tato dynamika      ekonomiky. Je nutné dále klást důraz na
klade na systém vzdělávání nové, v mnoha          modernizaci zázemí středních škol a užší
ohledech dokonce vyšší nároky.                    spolupráci s firmami.

  Je potřeba dosahovat nejen kvantitativních,       Souvisejícím problémem je i přebytek
ale     především       kvalitativních   změn     absolventů oborů, o něž je zájem trhu nízký
ve vzdělávací struktuře. Zvýšení kvality          a klesající. To platí zejména s ohledem
vzdělání, resp. přípravy na zaměstnání v širším   na rostoucí počet absolventů vysokých škol.
smyslu, je předpokladem lepšího uplatnění         Kvantitativní cíle v této oblasti mají velmi
osob na trhu práce na základě kvalifikací         omezený dopad na ekonomický růst
odpovídajících dynamicky se vyvíjejícím           a konkurenceschopnost,          neodpovídá-li
potřebám ekonomiky. Ke slovu proto přichází       současně zaměření vysokých škol a nabízených
větší role celoživotního vzdělávání a užší        oborů potřebám hospodářství. V tomto
sepětí vzdělávacího systému s požadavky trhu      kontextu je vážným nedostatkem nízký počet
práce, a tudíž i s požadavky podnikatelského      absolventů technických oborů profesně
sektoru.                                          orientovaného      terciárního    vzdělávání.
                                                  Problémem zůstává rovněž kvalita vysokých
   V oblasti předškolní výchovy a péče, která     škol jako takových, zejména v mezinárodním
vytváří a umocňuje základní předpoklady           srovnání. Je potřeba lépe zacílit státní
budoucích studijních schopností a sociální        podporu mj. s ohledem na podporu vzniku
integrace jednotlivců, je mj. nutné zaměřit       špičkových výzkumných center s potenciálem
pozornost na problematiku dostupnosti             přípravy nejnadanějších absolventů středních
finančně přijatelné a kvalitní institucionální    škol.
předškolní výchovy, kterou je třeba chápat
jako součást vzdělávání. Proto je při její          ČR patří v EU mezi země s nejnižším
reformě zapotřebí věnovat důraz právě na její     ukazatelem osob předčasně odcházejících ze
vzdělávací aspekt. Tato předškolní výchova je     vzdělávání a výrazně přesahuje cíl stanovený
především u dětí sociálně a kulturně              v rámci Strategie Evropa 2020. Pozornost
znevýhodněných jedním z mála relativně            vlády bude proto zaměřena na aktuální vývoj
dostupných a fungujících způsobů, jak snižovat    této hodnoty a okamžitou reakci při
rizika pozdějšího neúspěšného vzdělávání          zhoršování situace, tj. na udržení stávající
těchto dětí v rámci školní docházky.              úrovně daného ukazatele.


                                                                                             41
Zároveň se však stále zvyšuje podíl dětí ze         přípravu dětí v raném věku na nástup do školy
sociálně vyloučených, především romských            a na metodu školního vzdělávání. Bude posílen
domácností na předčasných odchodech ze              důraz na předškolní přípravu dětí před
vzdělávání. V ČR žije v sociálně vyloučených        nástupem       do    základního     vzdělávání
lokalitách až 80 tis. obyvatel, kteří dlouhodobě    a koordinovanou         sociálně-pedagogickou
vykazují velmi nízkou úroveň vzdělání               intervenci do domácností, ve kterých žijí
(základní, základní neukončené), přičemž až         sociálně znevýhodněné děti.
80% z nich tvoří Romové.
                                                      Na úrovni základních škol je nutné se u dětí
   Téměř 27 % romských dětí (oproti 3 %             zaměřit na rozvoj dispozic osvojovat si rychle
majoritních) je vzděláváno podle sub-               a efektivně nové dovednosti a podporovat
standardního vzdělávacího programu pro              kreativitu s ohledem na cíl celoživotního učení,
lehké mentální postižení v segregovaných            klást větší důraz na vedení dětí ke zvídavosti,
školách (většinou nazývaných základní školy         manuální zručnosti a zájmu o matematiku,
praktické), s minimální šancí na získání            vědu a techniku. Tyto schopnosti nabyté
plnohodnotného vzdělání a odpovídajícího            v raném věku musí vytvořit dostatečné
umístění na trhu práce.                             dispozice pro flexibilní přizpůsobování se
                                                    měnícím se profesním a životním nárokům
  Národní cíle v uvedené          oblasti   jsou    během dalších let života. Současně nelze
stanoveny následovně:                               zapomínat ani na kvalitní přípravu v oblasti
                                                    všeobecných znalostí tvořících pilíř klasického
    -   nejvýše 5,5% osob předčasně                 vzdělání v rámci okcidentální kultury.
        odcházejících ze vzdělávání
                                                      Za strategický cíl pro následující období
    -   32% osob ve věku 30-34 let                  považujeme         transformaci     českého
        s terciárním vzděláním.                     vzdělávacího systému směrem k sociálnímu
                                                    začleňování. S tím souvisí i posilování
  Takto stanovené cíle je nicméně třeba             kompetencí učitelů vzdělávat děti se
chápat v uvedeném kontextu nikoli jako účel         speciálními vzdělávacími potřebami.
sám o sobě, ale pouze jako příspěvek ČR               Další úkol představuje reforma středního
k dosahování společně stanovených cílů na           školství, která je současně předpokladem
unijní úrovni. Na úrovni národní oproti tomu        reformy školství vysokého. Problémem
vláda považuje tyto cíle za součást šířeji pojaté   středního školství je extrémní různorodost
strategie, v níž podstatnější roli než              systému středního vzdělání a tomu
kvantitativně určené cíle hrají strukturální        odpovídající velice nízký podíl všeobecně
reformy vzdělávacího systému a především            vzdělávacích programů. Současně je nutné se
jeho kvalita a propojení s potřebami trhu           vypořádat s rostoucím počtem středních škol
práce.                                              s nevyužitou kapacitou.

  Hlavní reformní cíle                                V oblasti terciárního vzdělávání je zapotřebí
                                                    naopak reformovat stále spíše nedostatečně
  V nejbližších letech bude důležité přijmout       diverzifikovaný systém. Budou přijata opatření
opatření vedoucí k zefektivnění systému             za účelem zvyšování kvality vysokoškolského
vzdělávání, jeho přizpůsobení zájmům české          vzdělání a profilace absolventů jednotlivých
ekonomiky orientované na průmysl a na               škol, která bude více odpovídat požadavkům
export a současně k rozvoji příležitostí pro        trhu práce a umožní jim lepší pracovní
celoživotní učení. Pozornost je třeba věnovat       uplatnění. Jedním z opatření je mj. zvýšení
tomu, aby každý ze stupňů vzdělávacího              prestiže bakalářského vzdělávání a jeho
systému při dokončení poskytoval kvalitní           praktické uplatnitelnosti na trhu práce spolu
vybavení svým absolventům.                          s podporou transformace některých programů
  Započít je třeba v oblasti předškolní výchovy     vyššího     odborného      vzdělávání,    např.
a vzdělávání, a to jak s ohledem na cíle            na profesně zaměřené bakalářské studijní
v oblasti integrace rodičů do trhu práce, tak na    programy apod. Současně je vhodné zavádět

                                                                                                 42
i pilotní projekty v oblasti kratší přípravy          Konkrétní reformní priority
orientované praktičtěji s cílem rychlého získání
dostatečné základní kvalifikace v určité oblasti.     1. Zvýšení dostupnosti institucí předškolní
Důraz je třeba položit také na flexibilitu            výchovy
absolventů, jejich dobrou teoretickou                  Vláda podnikne kroky umožňující snazší
přípravu, dostatečnou jazykovou vybavenost,         zřizování  institucí    předškolní     výchovy
kompetence       v oblasti    týmové      práce,    odstraněním      existujících    legislativních
projektového řízení, právního minima apod.,         překážek,    především       pak    některých
a t o napříč studijními obory.                      nadbytečných nároků na specifické podmínky
                                                    vzniku takových zařízení. Vláda bude také
                                                    finančně podporovat zřizování firemních
III. 3.1. Zvyšování kvality    a    dostupnosti
                                                    školek.
předškolní výchovy
III. 3.2. Systematické zlepšování kvality
          vzdělání a reforma vzdělávací               2. Zlepšení vzdělávací dimenze předškolní
          soustavy      v oblasti základního          péče
          a středního školství
                                                      Zjednodušení podmínek pro vznik nových
III. 3.3. Reforma terciárního vzdělávání            institucí předškolní výchovy nesmí však být
                                                    prováděno na úkor jejich kvality, zejména po
 III.3.1. Zvyšování kvality a                       stránce vzdělávací. Vláda bude, mj. v rámci
 dostupnosti předškolní výchovy                     systému tarifního ohodnocení, podporovat
                                                    příliv kvalifikovaných pracovních sil i do oblasti
                                                    předškolní výchovy tak, aby poskytovaná
   Kvalitní předškolní výchova koncipovaná          výchova neměla prima facie charakter péče,
jako součást vzdělávacího systému je ideální        ale i před-primárního vzdělávání.
přípravou na vstup do školského systému
a prevencí negativních důsledků sociálních             S ohledem na skutečnost, že výnosy
nerovností projevujících se v pozdějších fázích     z investic do vzdělání klesají s věkem dítěte,
edukačního cyklu. Proto by jí měla být              jsou právě investice do předškolní výchovy
věnována při tvorbě koncepčních materiálů           vysoce návratné. V této souvislosti je vhodné
v oblasti     politiky    vzdělávání    náležitá    ve zvýšené míře podporovat i výuku cizích
pozornost. Předškolní výchovu nelze přitom          jazyků v institucích předškolní výchovy.
považovat primárně za péči o malé děti                Vláda zvýší dostupnost předškolní přípravy
nerodičovskou osobou, nýbrž o prostředek            pro děti ze sociálně znevýhodňujícího
socializace dítěte a vštěpování základních          prostředí včetně zavedení nárokovosti
dovedností pro pozdější život. Na druhé straně      docházky do mateřské školy pro sociálně
se předškolní výchova nemůže stát ani novou         vyloučené.    Zároveň       bude    provedena
součástí vzdělávacího cyklu a přejímat roli, již    transformace        systému       pedagogicko-
má plnit základní školství. Dítě v raném věku       psychologického poradenství tak, aby
mezi 3. a 6. rokem života nelze primárně            adekvátně diagnostikoval individuální potřeby
považovat za objekt vzdělávání. Stejně tak          dětí a navrhoval vhodná vyrovnávací
není vhodné v této životní fázi zapomínat na        a podpůrná opatření v úplné součinnosti
klíčovou roli vlastní rodičovské péče, neboť jde    s mateřskými      a      základními    školami
o klíčovou periodu, v níž si dítě osvojuje          a nestátními neziskovými organizacemi.
základní kulturní, etické a sociální normy
vštěpované mu nejlépe právě fungující                 Implementace na úrovni vlády
rodinou.
                                                      Vláda připraví konkrétní návrhy na finanční
                                                    podporu firemních mateřských školek a na
                                                    legislativní ulehčení podmínek jejich zřizování



                                                                                                   43
během roku 2011. Rozpočtové dopady budou          a nástrojů k dosažení cílů stanovených
záviset na konkrétní formě finanční podpory.      v oblasti vzdělávání a společenské integrace.
                                                  Vláda proto zlepší systém hodnocení kvality
  Opatření této kapitoly spadají pod 4. pilíř
                                                  výuky, ale i hodnocení studentů tak, aby byla
konkurenceschopnosti - Zdraví a základní
                                                  zajištěna maximální objektivnost kritérií.
vzdělání - dle metodiky           Světového
ekonomického fóra.

  Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
                                                    Konkrétní reformní priority
  2020
  Návrhy opatření navazují na cíle Strategie        1. Sledování kvality školních zařízení
Evropa 2020 v oblasti vzdělávání a na
související doporučení č. 9 a 10 integrovaných      a) Zavedení jednotného systému hodnocení
hlavních směrů.                                     žáků
                                                     Vláda zavede plošné hodnocení výsledků
 III.3.2. Systematické zlepšování                 vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků základních škol
 kvality vzdělávací činnosti a reforma            a odpovídajících ročníků šesti a osmiletých
 vzdělávací soustavy                              gymnázií (od školního roku 2012/13) s cílem
                                                  využít získané výsledky pro vlastní hodnocení
                                                  školy. Bude hodnocena především orientace
  Vzdělávací systém jako celek je nutno úžeji     žáka ve vlastních znalostech a schopnost
propojit s potřebami pracovního trhu, a proto     využívat     získané      dovednosti.   Jedním
i s podnikatelským sektorem. V oblasti            z výsledků bude i informace o předpokladech
základního i středního školství je potřeba        žáků pro postup do středního vzdělávání
podporovat takové zaměření výuky, které           (s možností výsledky uplatnit při přijímacím
bude otevírat žákům širší možnosti uplatnění      řízení na střední školy).
a budoucích změn jejich povolání. Je nutno
zamezit tomu, aby školy připravovaly žáky           Zavedení bude probíhat nejprve formou
příliš   jednostranně.    Obdobně      budou      pilotního testování na vzorku základních škol,
upravovány programy středního školství tak,       zkušebním provozem v r. 2012 a ostrou verzí
aby vstup na vysokou školu nebyl jedinou další    testování od r. 2013. Ještě předtím, v souladu
možností jejich absolventů.                       s Rámcovým vzdělávacím programem pro
                                                  základní     školy,    dojde     k vypracování
  Úsilí musí být zaměřeno také na společné        a zveřejnění standardů hodnocení.
vzdělávání všech žáků, tj. rušení zvláštních
a speciálních škol ve stávající podobě, zvýšení     b) Zlepšení sociálně integrační role
atraktivnosti druhých stupňů základních škol,       základních škol a rovného přístupu
stimulaci slučování stávajících středních škol
                                                    k vzdělání
do polyfunkčních středních odborných škol
apod. Na druhé straně nesmí tyto kroky vést         Vláda bude usilovat o to, aby struktura
k negativním důsledkům celkového snížení          základního školství podporovala sociální
kvality výuky. Z téhož důvodu je zapotřebí        soudržnost společnosti. Základní školy by se
vytvářet podmínky podpory zvláště nadaných        neměly stávat místem sociální diferenciace
žáků, a to již od úrovně základního vzdělávání.   a předčasné determinace budoucí kariéry.
  Je potřeba také zlepšit systém péče             Příliš časné rozdělení žáků dle zásluh
o ohrožené děti s důrazem na včasné zařazení      a studijních předpokladů je často neprůkazné
a udržení těchto dětí v hlavním vzdělávacím       a znemožňuje využití potenciálu skrytých
proudu na všech stupních.                         talentů.

  Monitoring a hodnocení výsledků vzdělávací        Na druhé straně by uvedená strategie
a výzkumné činnosti na všech úrovních je          neměla vést ke zhoršení kvality výuky ve
předpokladem pro účinné uplatnění opatření        smyslu přizpůsobení se nejméně nadanému
                                                  žáku ve třídě. Systém musí umožnit růst

                                                                                              44
talentovaných žáků, musí motivovat k soutěži       i evropský rámec pro zajišťování kvality
a ke snaze zlepšovat své znalosti a dovednosti     odborného vzdělávání (EQAVET) přijatý v roce
i mezi malými dětmi.                               2009.
  Podmínkou zlepšení sociálně-integrační role        Posílená spolupráce mezi odbornými
škol jsou opatření vedoucí ke zatraktivnění        školami a zaměstnavateli bude nabývat vícera
výuky. Podle existujících šetření se žáci na       podob. Jedná se zejména o zkvalitnění
školách nudí, mají negativní vztah zejména         praktické přípravy ve skutečném pracovním
k exaktním a přírodním vědám. Je proto             prostředí nebo formu stáží učitelů, zlepšení
zapotřebí přiblížit výuku těchto předmětů          a zatraktivnění učňovského školství či podporu
praktickému životu a jeho potřebám. V žácích       udělování krajských nebo podnikových
by neměl vznikat dojem, že probíranou látku        stipendií pro vybrané obory. Dalšími
v praxi nikdy nevyužijí. Vzdělávání na             opatřeními budou podpora účasti odborníků
základních školách by se nemělo soustředit         z praxe v maturitních komisích a při
primárně na kvantitativní rozsah, ale na           praktických     zkouškách   nebo       podpora
schopnost pracovat s textem a získávat             technického a přírodovědného odborného
informace.                                         vzdělávání využíváním tzv. šablon, tedy
                                                   předpřipravených typizovaných projektů,
  Je nezbytné, aby měli žáci základních škol
                                                   které jsou financovány metodou „unit costs“.
rovné šance a nebyli bezdůvodně vylučováni
z hlavního vzdělávacího proudu. Proto vláda
                                                    2. Lepší podmínky pro pedagogické
do roku 2020 sníží minimálně o 50% počet dětí
                                                    pracovníky
vzdělávaných mimo hlavní vzdělávací proud ve
školách vyučujících podle Rámcového                  Vláda si klade za cíl vytvořit samostatný
vzdělávacího    programu      pro    základní      systém       odměňování          pedagogických
vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání        pracovníků propojený s atestacemi, který je
žáků s lehkým mentálním postižením.                bude pracovně motivovat. Jeho pravidla
                                                   budou transparentní: výše základního platu
  Parametrické        úpravy      financování
                                                   nebude závislá pouze na délce praxe
regionálního školství zohlední všechny typy
                                                   pedagogického pracovníka, ale především na
speciálních vzdělávacích potřeb a umožní
                                                   kvalitě a zvyšující se náročnosti jeho práce
základním školám hlavního vzdělávacího
                                                   (tzn.    potlačení     stávajícího    principu
proudu vzdělávat žáky se speciálními
                                                   automatického růstu mezd s věkem).
vzdělávacími potřebami a nastavovat pro ně
                                                   Doprovodným opatřením bude vytvoření
adekvátní vyrovnávací a podpůrná opatření.
                                                   systému kariérního postupu učitelů na
Budou katalogizována vyrovnávací a podpůrná
                                                   podporu celoživotního zvyšování kvality jejich
opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími
                                                   práce.
potřebami a na jednotlivá opatření budou
navázány též finance.                               3. Reforma středního školství
  Bude transformována výuka budoucích
pedagogů tak, aby disponovali kompetencemi          a) Reforma maturitní zkoušky
k nastavování a provádění sociálně                   Mezi hlavní priority vlády patří především
začleňujících opatření ve třídě a škole.           uskutečnění reformy státní maturitní zkoušky,
                                                   jejíž první „ostrá“ verze bude uskutečněna
  c) Podpora zvýšení kvality odborného             v roce 2011. Jejím smyslem je, aby svou
  vzdělávání ve spolupráci se zaměstnavateli       náročností na znalosti a studijní předpoklady
  Vláda bude průběžně sledovat úroveň              odpovídala požadavkům na přijímací zkoušku
středního odborného vzdělávání, a to               na vysoké školy. Pro tento předpoklad je
prostřednictvím ukazatelů a kritérií sledujících   nutné zavést jednotné prvky hodnocení
dosažený pokrok ve zvyšování kvality               v profilové    části    maturitní     zkoušky
a vytvoření podmínek pro spolupráci se             a dosáhnout dohody s vysokými školami
zaměstnavateli. Pro tento účel bude využíván       ohledně využití objektivizovaných výsledků
                                                   reformní maturitní zkoušky vysokými školami

                                                                                              45
jako kritéria pro výběr a přijetí uchazečů         (EQF) v ČR prostřednictvím vytvoření Národní
o vysokoškolské studium.                           soustavy kvalifikací a přiřazení úrovně
                                                   kvalifikací v ČR k úrovním EQF. V tomto
  Státní maturitní zkouška umožní srovnání
                                                   kontextu bude sepsána národní referenční
mezi školami v ČR, ale ve svém důsledku by
                                                   zpráva, která bude předložena Vládě ČR
měla umožnit i srovnání kvality škol a
                                                   v červnu 2011.
připravenosti žáků v celoevropském kontextu.
Tomu je zapotřebí přizpůsobit i její strukturu a     Připravována     bude i  implementace
její změny na základě budoucích zkušeností.        Evropského systému kreditů pro odborné
                                                   vzdělávání a přípravu.
  b) Zavedení nové závěrečné zkoušky do
  systému odborného vzdělávání                      Implementace na úrovni vlády
   Legislativní cestou dojde do roku 2014            Vláda předloží v 1. pol. r 2011 strategický
rovněž k zavedení nové závěrečné zkoušky do        materiál Dlouhodobý záměr vzdělávání
systému odborného vzdělávání v oborech             a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky.
s výučním listem. Tato zkouška umožní lepší        Na podzim 2011 vláda připraví novelu Akčního
vzájemnou porovnatelnost kvality škol, ale         plánu podpory odborného vzdělávání.
i znalostí a dovedností jejich absolventů.         V oblasti legislativních návrhů budou vládou
                                                   promítnuty její koncepční záměry v průběhu
  c) Reforma regionálního školství                 roku 2011 do novely zákona č. 18/2004 Sb.,
  Vypracován a předložen ke schválení bude         o uznávání odborné kvalifikace, který by měl
nový model normativů pro regionální školství       vstoupit v účinnost od počátku roku 2012,
(s účinností plánovanou od ledna 2013), ve         a dále do novely zákona č. 563/2004 Sb.,
kterém nebude jediným kritériem žák                o pedagogických pracovnících, kterou vláda
a student, nýbrž i další parametry, jež budou      plánuje předložit v září 2011. Konečně vláda
spolupůsobit k optimalizaci sítě škol. Kapacita    plánuje vypracovat do srpna 2011 také novelu
středních (i základních) škol by měla reagovat     zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
na demografický vývoj. Cílem opatření bude         (zákon č. 179/2006 Sb.).
integrace odborných škol různého zaměření            Náklady jednotlivých opatření v této oblasti
do škol s širším odborným kurikulárním             budou částečně hrazeny z prostředků
záběrem.                                           operačních programů EU a částečně ze
  V rámci regionálního školství je třeba           státního rozpočtu a budou se pro období
podpořit fungování systému kariérního              2011–2013 pohybovat v řádu stovek milionů
poradenství při středních školách. Za tímto        korun na jednotlivé projekty – zavedení
účelem je vhodné i institucionálně sjednotit       jednotné      státní     maturitní   zkoušky,
odpovědnost za tuto agendu.                        standardizované hodnocení žáků základních
  4. Podpora dalšího vzdělávání dospělých          škol či podpora dalšího vzdělávání.

  Vláda bude reagovat na velmi nízký podíl            Zvýšené dopady na státní rozpočet přinese
dospělých účastnících se dalšího vzdělávání.       také změna v odměňování učitelů. Konkrétní
Hlavní důraz v nadcházejícím období bude           výši nákladů nelze v dané chvíli přesně
kladen na rozvoj systému uznávání výsledků         stanovit, bude se odvíjet od počtu učitelů
dalšího vzdělávání. Stěžejní aktivitou je          i konkrétní podoby systému. Předpokládané
v tomto vytvoření Národní soustavy kvalifikací,    odhady hovoří o ročních nákladech ve výši 500
která bude financována prostřednictvím             až 800 milionů Kč, jež se postupně budou
 operačního programu Vzdělávání pro                zvyšovat až k 2,3 – 4,5 miliardám v roce 2023.
konkurenceschopnost s harmonogramem                  Reformní kroky této kapitoly jsou zasazeny
pro plnění schválených aktivit na léta 2009 –      do rámce 5. pilíře konkurenceschopnosti -
 2015.                                             Vyšší vzdělávání a výcvik - dle metodiky
  S uvedeným opatřením souvisí také                Světového ekonomického fóra.
implementace Evropského rámce kvalifikací


                                                                                              46
  Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa    regionální, případně celostátní bázi, kde to
  2020                                            bude vhodné. Důležitou roli hraje také sektor
                                                  soukromých vysokých škol. Součástí úsilí vlády
  Uskutečňovaná opatření navazují na cíle
                                                  bude rovněž optimalizace struktury studijních
Strategie Evropa 2020 v oblasti vzdělávání a na
                                                  programů vzhledem k deklarovanému poslání
související doporučení č. 9. integrovaných
                                                  jednotlivých institucí. Magisterské a doktorské
hlavních směrů.
                                                  studijní programy budou významně navázány
  V dotčených oblastech lze v konkrétních         na vědeckou, výzkumnou a inovační činnost
aspektech nalézt styčné body se schválenými       vysokých škol. Na druhé straně bude
vlajkovými    iniciativami EU,    jmenovitě       podporován rozvoj profesně zaměřených
sděleními „Mládež v pohybu“, „Agenda pro          bakalářských studijních programů a programů
nové dovednosti pro pracovní místa“               krátkého cyklu, včetně podpory přeměny
a „Inovační unie“.                                některých     oborů      vyššího     odborného
  Rovněž Pakt euro plus řadí celoživotní učení,   vzdělávání na tyto programy.
respektive vybudování předpokladů pro
                                                    2. Posílení kvality vysokých škol, zapojení
celoživotní vzdělávání u mladé generace mezi
                                                    vnějších aktérů do plánování a hodnocení
základní doporučené nástroje na podporu
                                                    činnosti vysokých škol
zaměstnanosti.
                                                    Společným jmenovatelem všech aktivit
                                                  vysokých škol bude jejich vysoká kvalita
 III.3.3. Reforma terciárního
                                                  a společenská a akademická relevance. Kvalita
 vzdělávání                                       je dosud spojována především s vynikajícími
                                                  výsledky ve vědecké činnosti, zatímco další
  Reformní kroky je nutné zaměřit na větší        dimenze (vztahující se bezprostředně ke
rozmanitost institucí terciárního vzdělávání.     vzdělávací činnosti a k naplňování širší
Prohloubení diverzifikace pokládá vláda za        společenské role vysokých škol) jsou obtížněji
jeden z klíčových předpokladů garance             uchopitelné. Je proto zapotřebí více oddělit
kvalitního vysokoškolského vzdělávání a jeho      výzkumnou a vzdělávací dimenzi vysokého
propojení s potřebami trhu práce.                 školství, včetně zavedení kategorie vysokých
  Cestou k tomu bude příprava nového zákona       škol orientovaných především na výzkum, a to
o vysokých školách, který zahrne i finanční       na     základě      stanovení   kvantitativních
spoluúčast studentů, a zákona o finanční          a kvalitativních indikátorů odpovídajících všem
pomoci       studentům     jako     základních    oblastem činnosti vysokých škol.
legislativních materiálů v oblasti terciárního      Soustava kvalitativních a výkonových
vzdělávání, které mimo jiné nově vymezí           ukazatelů umožní mapovat české vysoké
základní typy vysokých škol, vyváží působnosti    školství a hodnotit kvalitu jednotlivých
hlavních orgánů veřejných vysokých škol           institucí s větším zřetelem k jejich unikátnímu
a zajistí komplexní úpravu vztahu státu           poslání, rozlišit různé dimenze kvality
a vysokých škol. Příslušné návrhy budou           v základních oblastech činnosti vysokých škol
předloženy vládě do konce roku 2011.              (vzdělávání, výzkum, širší společenská role)
  Konkrétní reformní priority                     a připravit koncepci využití mezinárodně
                                                  akceptovaných nástrojů multikriteriálního
  1. Diverzifikace vysokých škol                  hodnocení.
  Důraz bude kladen na změny v síti                 V autonomním systému vysokých škol bude
existujících vysokých škol, a to s cílem          hrát zásadní roli systém vnitřního hodnocení,
efektivního využívání a sdílení existujících      který zdůrazní jejich odpovědnost za kvalitu
kapacit vysokých škol obdobného nebo              všech uskutečňovaných činností.
doplňujícího    se   oborového     zaměření
                                                    V hodnocení kvality vysokých škol bude
a dosahování synergií při plnění společných
                                                  vzata         v úvahu         zaměstnatelnost
úkolů nebo institucionální integrace na
                                                  a uplatnitelnost jejich absolventů. Stejně tak


                                                                                              47
budou vysoké školy hodnoceny podle                 těchto institucí. Současně bude podpořeno
úspěšnosti při získávání zdrojů ze soukromé        provázání existujících studijních oborů
sféry na další rozvoj a aktivity ve výzkumu        s praktickou sférou.
a vývoji. Zohledněno bude také to, jakou roli
sehrávají v přenosu výsledků své činnosti ve        3. Financování vysokých škol
prospěch společnosti jako celku. Tyto                 Oblast vysokého školství trpí v České
ukazatele budou vzaty v potaz při financování      republice dlouhodobě podfinancováním.
vysokých škol.                                     V porovnání se zeměmi Evropské unie jsou
  Cílem státní politiky není pouze počet           výdaje na jednoho studenta v České republice
vysokoškolských studentů, ani vysokých škol,       stále velmi nízké. V budoucnu by neměl být
ale jejich kvalita a spojení s potřebami trhu      klíčem pro alokaci financí z veřejných zdrojů
práce (co se vzdělávání týče) a ekonomiky (co      především počet studentů, ale kvalita
se výzkumu týče). Nelze proto podporovat           a vědecké výsledky dané instituce měřené
další      zvyšování       počtu       studentů    podle prokazatelných objektivních měřítek.
společenskovědních oborů, ale spíše se v této      Tato kritéria by měla mít dopad i na počty
oblasti soustředit na kvalitu tak, aby množství    přijímaných studentů. Počet osob poprvé
absolventů odpovídalo počtu volných míst           vstupujících do terciárního vzdělávání by se
v dané sféře.                                      neměl zvyšovat nad dnešní úroveň dvou třetin
                                                   vůči odpovídajícímu populačnímu ročníku.
   S ohledem na nízkou kvalitu sociálněvědního
                                                   Počet osob s plným magisterským vzděláním
výzkumu (dle mezinárodních srovnání) je
                                                   by měl v celkovém počtu absolventů vysokých
třeba soustředit podporu na zajišťování užšího
                                                   škol naopak spíše klesat (absolutně
kontaktu vyučujících a studentů, a tedy
                                                   i relativně), a to ve prospěch bakalářských
i snižování počtu studentů na jednoho
                                                   programů a programů kratšího cyklu. Tím
pedagoga. Naopak je zapotřebí více
                                                   bude nadále posilována kvalita magisterského
podporovat atraktivitu technických oborů
                                                   a doktorského vzdělání.
nabízejících širší možnosti praktického využití.
                                                     Vláda plánuje zavedení finanční spoluúčasti
  V rámci reformy vysokoškolského systému
                                                   studentů na hrazení nákladů jejich studia
vláda zpřísní možnosti pro zakládání nových
                                                   a jako   regulativního   nástroje    směrem
fakult na veřejných vysokých školách, a to mj. i
                                                   k vysokým školám s termínem zavedení od
s ohledem na požadavky a potřeby
                                                   akademického roku 2013/2014.
ekonomiky. Nebude podporovat vznik oborů
založených pouze na určitém partikulárním           Implementace na úrovni vlády
teoretickém přístupu, zejména ve sféře
společenských věd. Studijní obory by měly být        Reformní kroky jsou soustředěny především
dostatečně široce pojaté a umožňovat               do let 2011–2013, případně je časový rámec
různorodost teoretických postojů.                  podrobněji rozepsán u jednotlivých opatření.
                                                   V oblasti    terciárního   vzdělávání     bude
   Navzdory řadě posunů v posledních letech je     představovat klíčové kroky přípravy návrhu
propojení     vysokých     škol    a     širších   věcných záměrů zákona o terciárním
společenských očekávání stále vnímáno jako         vzdělávání a dále návrhu věcného zákona
nedostatečné, a je proto třeba podporovat          o finanční pomoci studentům s plánem
přizpůsobení činností vysokých škol tržním         předložení vládou v červnu 2011, na něž
i celospolečenským      očekáváním.       Bude     naváže příprava paragrafovaných znění návrhů
podporována kultivace dialogu mezi vysokými        příslušných zákonů v prvním čtvrtletí 2012,
školami a jejich vnějšími partnery. Vnější
aktéři budou zapojeni do plánování                   Opatření této kapitoly spadají do rámce 5.
a hodnocení činnosti vysokých škol (při            pilíře konkurenceschopnosti - Vyšší vzdělávání
zohlednění profilu a poslání jednotlivých          a výcvik - dle metodiky Světového
vysokých škol), mj. systemizací role a činnosti    ekonomického fóra.
správních rad veřejných vysokých škol jako
nástroje veřejné kontroly nad plněním poslání

                                                                                              48
  Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
  2020
  Navrhovaná opatření navazují na cíle
Strategie Evropa 2020 v oblasti vzdělávání
a na doporučení č. 9 integrovaných hlavních
směrů.
   Opatření jsou dále prováděna v souladu se
stěžejní iniciativou Evropské komise „Mládež
v pohybu“, která je soustředěna na podporu
rozšíření mobility vysokoškolských studentů
a pedagogů (ve smyslu nejen kvantity, ale
i kvality) . Dále jsou provázána s agendou EU
v oblasti     modernizace      vysokoškolského
vzdělávání,      přípravy    internacionalizační
strategie EU i s diskusí o vytvoření systému
studentských půjček z prostředků Evropské
investiční banky.
  Podpora vysokého školství navíc vychází
vstříc cílům Paktu euro plus jak z hlediska cíle
posílení konkurenceschopnosti, tak i v rámci
plnění indikátoru snižování nezaměstnanosti
mladých.




                                                   49
  III.4. Podpora podnikání,                          pracovní sílu. Podpora podnikání je ostatně
                                                     jedním z obecných cílů všech opatření
  digitalizace a rozvoj                              na podporu konkurenceschopnosti v rámci
  digitálního trhu                                   tohoto programu.
                                                       Následující kapitola je soustředěna na
                                                     několik konkrétních oblastí, v nichž lze
  Úvod                                               dosáhnout odstranění některých specifických
   Charakter českého podnikatelského sektoru         překážek rozvoje podnikání. Na prvním místě
vyplývá z povahy české ekonomiky jako                se jedná o eliminaci administrativních
na export orientované výrobní základny               a regulačních překážek pro podnikání a rozvoj
pro trhy v Evropě a jejím blízkém okolí. Česká       společností. Jedná se např. o příliš
republika by měla nadále využívat svou               komplikované procedury v daňové správě,
„polohovou rentu“ a přizpůsobit této výhodě          obtížnost zahájení a ukončení podnikání,
i strukturu politiky zaměřené na podporu             nedostatečný přístup k financím zejména pro
podnikání. Lze přitom konstatovat, že podíl          malé a střední podniky (včetně neexistujícího
tuzemských vlastníků firem podnikajících na          trhu s rizikovým kapitálem), špatnou
území ČR je nízký a dominují pobočky                 vymahatelnost        smluv       či nedostatek
a dceřiné společnosti zahraničních podniků           hospodářské soutěže v síťových odvětvích.
působících na českém trhu.                           Dále sem patří i obecně nízká vstřícnost úřadů
                                                     k podnikání,      nedostatečná        podpora
  Valná část výroby se soustřeďuje                   začínajících podniků a řada dalších dílčích
na zpracování        primárních       surovin        problémů.
na meziprodukty a na finální montáž produktů
určených na export. Chybí naopak segmenty              Specifickou,     leč  podstatnou     oblastí
výroby s vysokou přidanou hodnotou, jako je          pro zlepšení podmínek pro podnikání je sféra
výzkum a vývoj nových technologií, výroba            technologické připravenosti, zejména pak
složitějších součástek a výrobkových modulů          rozšíření a adaptace         informačních a
a konečně služby spojené s konečným                  komunikačních technologií (dále jen „ICT“).
umisťováním výrobků na koncový trh.                  ČR     dále zaostává v oblasti přístupu
                                                     k vysokorychlostnímu      internetu,     a to
  Na jedné straně by se politika státu měla          především ve venkovských a odlehlých
soustřeďovat na vytvoření podmínek pro               oblastech a odlehlých regionech. Značný
rozvoj uvedených, dosud marginalizovaných            potenciál v oblasti zvýšení efektivity státní
sektorů (např. podporou výzkumu a vývoje –           správy a její „uživatelské přívětivosti“ vůči
viz kap. III. 5.), na druhé straně by měla nadále    občanům        a podnikům     skýtá    oblast
umožňovat pokračování stávající produkce.            eGovernmentu. Racionálním využíváním ICT
K tomu         je     zapotřebí     mj.     rychle   se zvyšuje produktivita práce a současně
a bezproblémově           fungujícího    systému     dochází k významným úsporám nákladů.
odbavování          součástek     a    polotovarů
směřujících do českých podniků k dalšímu              Hlavní reformní cíle
zpracování fungující dopravní infrastruktury
(viz kap. III. 7.).                                    S ohledem na výše uvedené nedostatky
                                                     podnikatelského a právního prostředí se Vláda
  Významnou roli pro rozvoj podnikatelského          primárně zaměří na následující okruhy.
prostředí hrají opatření popsaná v jiných
kapitolách NPR. Kromě výše uvedených je to              V oblasti    národního    cíle   snižování
např. změna v daňových a sociálních                  administrativní zátěže dojde do konce roku
systémech orientovaná na snižování nákladů           2013 k přeměření zátěže ve 12 vybraných
práce (viz kap. III. 1. a III. 2.), zefektivnění     oblastech, na základě kterého budou navrženy
veřejné správy a boj proti korupci (systém           jednotlivé úpravy právních předpisů vedoucí
transparentních        veřejných        zakázek      k jejich zjednodušení.
a elektronizace systému jejich zadávání) či            Dalším hlavním reformním krokem je eko-
podpora vzdělávání pro kvalifikovanou                audit, jehož cílem je odstranění nadbytečných

                                                                                                50
či neefektivních požadavků ve stávajících          Snížení administrativní zátěže podnikatelů
předpisech na ochranu životního prostředí.         oproti roku 2005 o 30 %.
  Kromě odstraňování překážek pro podnikání          Vláda ČR bude pokračovat v projektu na
je třeba přijmout i některá další opatření         snížení administrativní zátěže podnikatelů.
podporující pozitivními kroky zakládání            Vláda na základě analýzy dosavadního
podniků a další rozvoj podnikatelské činnosti.     průběhu a plnění národního programu
Tato opatření je třeba chápat jako                 odsouhlasila v prosinci r. 2010 navýšení
komplementární vůči krokům odstraňujícím           dosavadního cíle redukce administrativní
překážky.                                          zátěže pro podnikatele na 25 % do r. 2012
                                                   a současně rozhodla o jeho pokračování
  V oblasti     rozvoje     vysokorychlostního     v rámci následné etapy. V jejím průběhu bude
internetu představuje hlavní reformní              testována aktualizovaná metodika pro měření
iniciativu     balík    opatření      shrnutých    administrativní zátěže používaná již do r. 2007,
v koncepčním materiálu Státní politika             která zahrnuje 12 vybraných oblastí, např.
v elektronických komunikacích – Digitální          oblast vstupu do podnikání, obchodního
Česko.     Klíčovým     opatřením      v oblasti   práva,    vydávání      povolení,     podmínek
eGovernmentu, které umožní přijetí řady            zaměstnávání nebo placení daní.
dalších navazujících iniciativ směrem ke
zlepšování podnikatelského prostředí a vyšší         V současné době běží druhá etapa
efektivitě státní správy, je projekt základních    přeměření administrativní zátěže, do které
informačních registrů veřejné správy.              jsou zapojeni také podnikatelé. Přeměření se
                                                   věnuje jak kvantitativním ukazatelům (např.
  III.4.1 Snižování administrativní a regulační    čas potřebný pro plnění té které povinnosti či
         zátěže pro podnikatele                    nákladové parametry), tak kvalitativním
  III.4.2 Institucionální podpora podnikání        ukazatelům. Cílem je zjistit, které povinnosti
                                                   vnímají sami podnikatelé při výkonu své práce
  III.4.3 Zlepšení                     přístupu
                                                   jako nejvíce zatěžující. Předpokladem úspěchu
         k vysokorychlostnímu         internetu
                                                   této    fáze     je     vzájemná    součinnost
         a rozvoj eGovernmentu
                                                   a komunikace mezi zástupci státní správy
                                                   a zástupci podnikatelské sféry.
 III.4.1. Snižování administrativní                  2. Odstranění nadbytečných či
 a regulační zátěže podnikatelů                      neefektivních požadavků v předpisech na
                                                     ochranu životního prostředí
  Plánovaná opatření přispějí ke zjednodušení,       V oblasti environmentální legislativy vzala
zpřehlednění a lepší předvídatelnosti právního     vláda počátkem března 2011 na vědomí
prostředí pro podnikání v ČR a tím rovněž          návrhy příslušné meziresortní komise, jež mají
ke zvýšení atraktivity země pro příliv             revizí právních předpisů v oblasti ochrany
zahraničních investic. Dále se odstraňují          životního    prostředí   pomoci     k posílení
nadbytečné     či    neefektivní    požadavky      konkurenceschopnosti a rozvoji podnikání.
v předpisech, které jdou nad rámec práva EU        Tento společný projekt několika ministerstev,
a nemají jednoznačné opodstatnění.                 tzv. eko-audit, obsahuje 96 konkrétních
  Konkrétní reformní priority                      podnětů k odstranění nadbytečných či
                                                   neefektivních požadavků v těchto předpisech,
  1. Snižování administrativní zátěže              které převyšují požadavky práva EU a nemají
  podnikatelů                                      jednoznačné environmentální opodstatnění.
  Národní       cíl     v oblasti     snižování    Provedení navrhovaných opatření přispěje ke
administrativní zátěže k roku 2020 je stanoven     zvýšení     konkurenceschopnosti      českých
s ohledem na cíle Strategie Evropa 2020            podniků a zjednodušení právního prostředí,
následovně:                                        ve kterém operují.




                                                                                                51
  3. Zjednodušení a sjednocení postupů              2020 „Integrovaná průmyslová politika pro éru
  v územním a stavebním řízení                      globalizace“ a je provázáno s doporučením č. 6
                                                    integrovaných hlavních směrů „zlepšit
   Podstatou je změna legislativního rámce          prostředí pro podnikatele a zmodernizovat
pro sjednocení     postupů      územního a          průmyslovou základnu“, neboť má za cíl zvýšit
stavebního řízení dle stavebního zákona,            konkurenceschopnost        zejména     malých
snižování administrativní zátěže v těchto           a středních podniků.
řízeních a změna kvality a obsahu řízení
                                                      Zároveň se jedná o kroky na podporu
prostřednictvím digitalizace procesů.
                                                    konkurenceschopnosti, po nichž volá i Pakt
  Implementace na úrovni vlády                      euro plus.

  Dokončení přeměření administrativní zátěže
je plánováno k 30. červnu 2013, kdy bude             III.4.2. Institucionální podpora
vládě    předložena   závěrečná      zpráva.         rozvoje podnikání
Následovat bude předložení návrhů změn
konkrétních právních předpisů ke snížení              Zatímco odstraňování překážek pro rozvoj
nadbytečné zátěže.                                  podnikání představuje nezbytný základ
  Rozpočtové nároky pro provedení druhé             hospodářské politiky státu, jeho doplňkem
etapy bude možné stanovit až po zjištění            musí být i opatření aktivně podporující
rozsahu informačních povinností a požadavků         zakládání a rozvoj podniků. Kromě opatření
na poskytnutí dat.                                  spadajících do sféry daňové a sociální (včetně
                                                    daňové a sociální správy) či do politiky
  V případě eko-auditu jsou pro uskutečnění         výzkumu a vývoje a do tvorby infrastruktury je
jednotlivých opatření stanoveny tři termíny:        na tomto místě třeba uvést reformy v oblasti
polovina roku 2011, konec roku 2011 a konec         institucí veřejné správy směrem k větší
roku 2012. Dále ministři životního prostředí        vstřícnosti vůči podnikatelům.
a průmyslu a obchodu předloží vládě do
31. prosince 2012 aktualizovaný seznam                Konkrétní reformní priority
opatření spolu se zprávou o jejich dosavadním
provádění, jež budou následně vládě                   1. Státní správa vstřícná podnikání
předkládat vždy každý druhý rok. Legislativní
návrhy budou součástí legislativního plánu            S ohledem na skutečnost, že podstatná část
prací vlády na příslušný kalendářní rok.            českého      podnikatelského     sektoru      je
Celkové úspory pro podnikatelskou sféru             soustředěna na finální montáž, tj. do střední
plynoucí z provedených opatření jsou                části výrobního řetězce, je nezbytnou
odhadovány až ve výši 8,7 mld. Kč za rok,           podmínkou úspěchu tohoto typu podnikání
jednorázové úspory představují 1,7 mld. Kč.         rychlost jak v dodávkách součástek k výrobě,
                                                    tak v exportu zpracovaných produktů. K tomu
   Projekty    sjednocení      postupů    podle     je zapotřebí perfektně fungující celní správy.
stavebního zákona, snižování administrativní        Proto je zapotřebí optimalizovat síť celnic tak,
zátěže      územního      a stavebního     řízení   aby vyhovovala provozní dobou i polohou
a digitalizace procesů budou dokončeny do           potřebám podniků.
r. 2013, což bude mít příznivý dopad v rámci
pilíře č. 11 - Zkvalitňování charakteristik            Současně     je    zapotřebí     přizpůsobit
podnikání - a v pilíři č. 6. - Efektivnosti trhu    i fungování dalších úřadů státní správy co
v oblasti procedur spojených s podnikáním dle       nejvíce potřebám podnikatelské sféry. To platí
metodiky Světového ekonomického fóra.               např. pro délku úředních hodin, ale
                                                    i pro rychlou online přístupnost důležitých
  Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa      informací, zvlášť v oblasti trhu práce (viz též
2020                                                níže).

  Opatření na snížení administrativní zátěže
souvisí se stěžejní iniciativou strategie Evropa

                                                                                                 52
  2.    Strategická   podpora          exportu       Implementace na úrovni vlády
  a ekonomická diplomacie
                                                      V oblasti zlepšení exportní diplomacie již
  S ohledem        na   strukturu     českého
                                                   bylo koncem února 2011 podepsáno
hospodářství by měla být proexportní politika
                                                   memorandum o spolupráci Ministerstva
jedním z pilířů podpory podnikání. Vláda
                                                   průmyslu a obchodu ČR s hospodářským
přijme strategický dokument v oblasti exportní
                                                   výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu
politiky. Současně podnikne opatření pro její
                                                   ČR, které zaručuje lepší koordinaci
institucionální sjednocení a centralizovanou
                                                   zahraničních        podnikatelských         misí,
koordinaci. Různá institucionální zastoupení
                                                   dlouhodobě        stabilní      a předvídatelnou
České republiky musí lépe spolupracovat
                                                   proexportní politiku a silnější podporu českých
a jejich teritoriální rozložení musí lépe
                                                   firem na zahraničních trzích. V současné době
odpovídat potřebám české ekonomiky
                                                   je v meziresortním připomínkovém řízení také
a exportérů. Bude třeba odstranit některá
                                                   materiál „Aktualizace Exportní strategie České
dublování v procedurách i v samotném
                                                   republiky na období 2006-2010 na rok 2011“.
institucionálním zastoupení a přizpůsobit
                                                   Ve státním rozpočtu na rok 2011 se
územní síť českých zastoupení hospodářským
                                                   předpokládá na podporu exportu částka
zájmům ČR. Ekonomická diplomacie by
                                                   1 mld. Kč.
po stránce      jejího   odborného       řízení
a koordinace měla být sloučena do jednoho            Opatření zaměřená na efektivnější instituce
resortu.                                           představují pilíř konkurenceschopnosti č. 1 dle
  Součástí ekonomické diplomacie v širším          metodiky Světového ekonomického fóra.
hledisku je i obhajoba zájmů českého
podnikatelského sektoru a českého exportu            Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
při tvorbě politik Evropské unie. Zde je             2020
zapotřebí koordinovaného postupu, stejně
jako v dalších sektorech evropských politik          Reformní opatření jsou zaměřena na
přímo pod vedením předsedy vlády. Zejména          zlepšení       podnikatelského       prostředí
v rámci společné obchodní politiky bude vláda      a usnadnění podnikání, v jejichž důsledku by
postupovat tak, aby napomáhala odstraňování        mělo dojít ke vzniku pracovních míst
překážek ve volném obchodu, které mají             a podpoře inovativních podniků. Zřejmá je
negativní dopady na české exportéry. V rámci       tedy návaznost na cíl zvýšení zaměstnanosti
všech politik vnitřního trhu bude prosazovat       a cíl podpory investic do vědy a výzkumu a na
další liberalizaci a otevírání dosud uzavřených    doporučení č. 6 integrovaných hlavních směrů
sektorů.                                           „zlepšit    prostředí      pro     podnikatele
                                                   a zmodernizovat průmyslovou základnu“.
  3. Podpora vzniku nových podniků
  Vláda učiní opatření pro rozvoj podnikání         III.4.3. Zlepšení přístupu k
v oblastech služeb s vysokou přidanou
                                                    vysokorychlostnímu internetu
hodnotou       založeného       na   inovačních
technologiích, a to prostřednictvím podpory         a rozvoj eGovernmentu
infrastruktury     pro     zakládání   clusterů,
inkubátorů pro nové podniky a virtuálních            Vláda ČR bude pokračovat v aktivitách
tržišť inovací. V tomto rámci bude úžeji           podporujících      rozvoj      elektronických
spolupracovat      s krajskými     a   místními    komunikací a dalších aktivitách vytvářejících
samosprávami,             včetně         rozvoje   vyspělou informační společnosti (ICT).
technologických parků. Priority v této oblasti     Výsledkem bude mimo jiné zlepšení
zohlední i při artikulaci priorit pro využívání    podnikatelského prostředí, efektivity veřejné
prostředků ze strukturálních fondů v příštím       správy a služeb pro občany a podniky.
programovacím období.


                                                                                                 53
  Konkrétní reformní priority                        na digitální televizní vysílání bude ukončen
                                                     do listopadu 2011.
  1. Zlepšení přístupu k vysokorychlostnímu
  internetu                                            2. Rozvoj eGovernmentu
  V lednu 2011 vláda ČR schválila Státní               Cílem ČR bude do konce roku 2015
politiku           v           elektronických        dosáhnout využívání služeb eGovernmentu
komunikacích - Digitální Česko. Cílem je             u minimálně 50 % občanů a 95 % podniků.
redukovat „digitální propast“ v oblasti
                                                       Jedním z hlavních projektů je zavedení
přístupu k vysokorychlostnímu internetu mezi
                                                     elektronických občanských průkazů (eID),
venkovskými sídly        a městy. V tomto
                                                     jejichž start se připravuje na leden 2012.
dokumentu si ČR stanovila cíl zajistit do roku
                                                     Používání eID představuje jeden ze základních
2013      dostupnost      služby       přístupu
                                                     kamenů, na kterém bude možné v budoucnu
k vysokorychlostnímu internetu ve všech
                                                     stavět další elektronické služby veřejné správy.
obydlených lokalitách ČR s minimální
přenosovou rychlostí alespoň 2 Mbit/s                  Dalším z projektů eGovernmentu je zřízení
(download) a ve městech alespoň 10 Mbit/s.           základních registrů veřejné správy s termínem
                                                     dokončení v červenci 2012. Systém registrů
  Střednědobým cílem je zajistit do roku 2015
                                                     umožní, aby občané a podniky při komunikaci
dostupnost vysokorychlostního internetu
                                                     s úřady nemuseli opakovaně poskytovat stejné
ve venkovských      sídlech    s    přenosovou
                                                     údaje, které budou v rámci veřejné správy
rychlostí, která bude alespoň na úrovni 50%
                                                     sdíleny. Registry přinesou rovněž snížení
průměrné rychlosti dosahované ve městech.
                                                     administrativní zátěže a zároveň významný
Přitom 30% domácností a firem ve městech by
                                                     kvalitativní skok při využívání eGovernmentu
mělo mít přístup k přípojkám s přenosovou
                                                     jak ze strany občanů, tak ze strany podniků.
rychlostí alespoň 30 Mbit/s. Státní politika má
přispět k vytvoření vhodných podmínek pro              Vláda ČR vypracuje „Strategii elektronizace
rozvoj      přístupu      k vysokorychlostnímu       vybraných agend ve veřejné správě“, v rámci
internetu a službám využívaným jeho                  které budou mj. zohledněny cíle stanovené
prostřednictvím, zvýšení počtu uživatelů             v Digitální agendě pro Evropu a evropském
internetu, zrychlení připojení, a tím i zvýšení      Akčním plánu pro eGovernment na období
digitální gramotnosti obyvatel ČR, což bude          2011–2015, zejména co se týče využívání
mít v konečném důsledku příznivý dopad               elektronických služeb spojených se studiem,
na podnikatelský sektor a na celkový                 prací, zdravotní péčí, bydlením nebo
hospodářský růst.                                    důchodem odkudkoli z Evropy.
   Klíčovými opařeními k naplnění uvedených             Strategie rovněž zahrne možnosti dalšího
cílů jsou zřízení registru pasivní infrastruktury,   rozvoje informačního systému datových
založení           informačního            portálu   schránek a kontaktních míst veřejné správy
DigitalniCesko.cz, vytvoření mapy pokrytí             - Czech POINT, které již v ČR fungují
území ČR identifikující rozložení poskytovatelů      a přinášejí zjednodušení a zrychlení procesů
služeb        vysokorychlostního         připojení   veřejné správy pro občany i podnikatele.
k internetu, kterou se již podařilo dokončit,        Datové schránky sice v současnosti fungují, ale
a následné předložení úprav zákonných                je třeba zajistit jejich využívání v praxi. Dosud
a podzákonných norem, jež umožní, urychlí            se mnohdy stává, že úřady státní správy
a zefektivní rozvoj výstavby sítí elektronických     vyžadují dodání vytištěných dokumentů. Je
komunikací.                                          proto zapotřebí, např. cestou školení,
                                                     podniknout kroky k faktickému využívání
  Jedním z kroků bude též využití radiového
                                                     datových schránek.
spektra         uvolněného        přechodem
z analogového na digitální televizní vysílání          K zefektivnění procesů v oblasti kultury
(tzv. digitální dividenda) pro poskytování           a správy kulturních děl přispěje také
služeb vysokorychlostního internetu. Přechod         digitalizace kulturního obsahu, která probíhá
                                                     na základě Státní kulturní politiky na léta 2009

                                                                                                   54
– 2014 schválené v roce 2008 a která bude         opatření jsou směřována k vytvoření
blíže specifikovaná na základě Národní            vhodných podmínek pro soukromé investice.
strategie digitalizace kulturního obsahu pro      Finanční    nároky      opatření   v    oblasti
roky 2011 – 2016. Ta bude předložena vládě        eGovernmentu jsou významné, nicméně kvůli
ČR ve třetím čtvrtletí roku 2011. ČR připravuje   své komplexnosti nyní těžko vyčíslitelné.
opatření pro lepší správu a ochranu               Významnou úlohu při uskutečnění opatření
autorských práv v online prostředí.               představují projekty financované ze zdrojů EU.
                                                  Opatření v této podkapitole spadají do 9. pilíře
  Implementace na úrovni vlády                    konkurenceschopnosti        -    Technologická
                                                  připravenost - dle metodiky Světového
  Horizontem plnění opatření je převážně rok      ekonomického fóra.
2013, resp. 2015.
                                                    Provázanost opatření s cíli Evropa Strategie
   V 2. pol. roku 2011 vláda předloží Národní     2020
strategii digitalizace kulturního obsahu.
Koncepční záměry dále vláda promítne do             Opatření jsou úzce provázána s vlajkovou
legislativních návrhů, jmenovitě do přípravy      iniciativou Strategie Evropa 2020 Digitální
novelizovaného znění autorského zákona (č.        agenda pro Evropu a Akčním plánem pro
121/2000 Sb.) s plánovaným datem předložení       eGovernment na léta 2011 – 2015.
v 1. čtvrtletí 2012. Vládou bude také               O „specifickém úsilí“ na podporu inovací
předložen v 1. pol. 2011 návrh nařízení vlády     a infrastruktury rovněž hovoří Pakt euro plus.
č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu
výpočtu poplatků za využívání rádiových
kmitočtů a čísel.

  V oblasti vysokorychlostního internetu ČR
nenabízí žádné finanční pobídky, jednotlivá




                                                                                               55
  III. 5. Podpora růstu                             prováděna ve spolupráci soukromého
                                                    a vládního    sektoru     (4,5%),    a  zcela
  založeného na výzkumu a                           zanedbatelná část soukromých prostředků jde
  inovacích                                         do sektoru vysokoškolského, který je téměř
                                                    výhradně závislý na veřejných zdrojích.
  Úvod                                              Graf: růstu celkových výdajů na vědu, výzkum
                                                    a inovace v poměru k HDP od r. 1995-2009
  Podpora inovačního potenciálu ekonomiky
musí být nutnou součástí národní politiky
konkurenceschopnosti. Jakkoliv je české
hospodářství     orientované     výrazně      na
průmyslovou výrobu, je i udržitelnost
průmyslové výroby úzce spojena se schopností
propojovat     tuto    výrobu     s výzkumem.
Současně je třeba se zaměřovat i na oblast
exportu služeb, kde bylo možno v uplynulé
dekádě sledovat silný pokles růstu, a v rámci
služeb právě na konkurenceschopné inovační
technologie. Rovněž je ale nezbytné
přistupovat ke stanovování cílů realisticky, a to      Problémy lze identifikovat také na straně
s ohledem na uvedenou základní strukturu            politiky státu v této oblasti, tyto se zpětně
národního hospodářství. Z České republiky se        odrážejí i na nízké ochotě soukromého sektoru
v následujícím desetiletí dozajista nestane         investovat do výzkumu a vývoje. Cílem
technologicko-inovační centrum Evropy. To na        efektivní politiky státu v této oblasti musí být
druhé straně neznamená, že by na oblast             vyvážený rozvoj jednotlivých pilířů znalostní
podpory vědy, výzkumu, vývoje a inovací mělo        ekonomiky tak, aby rovnoměrně přispívala
být zapomínáno. Budoucí rozvoj ČR bude              k posilování tvorby znalostí, jejich využívání
založen na nově vznikajících znalostech, které      v inovacích a k rozvoji znalostí a dovedností
se budou důsledně uplatňovat při zavádění           v populaci. Na straně státu představuje obtíž
všech typů inovací v podnikovém i veřejném          především struktura financování, která
sektoru.                                            dostatečně nereflektuje vztah podporovaných
                                                    odvětví i institucí k poptávce ve sféře výroby.
  Základním problémem je velmi různorodá            Absentují tržní hodnocení výsledků, rozumný
kvalita i kvantita výsledků v oblasti, výzkumu,     a přehledný systém alokace veřejných
vývoje a inovací související s nevhodnou            prostředků podle národních priorit a taktéž
strukturou financování. Daleko více než o           jasná kritéria hodnocení (včetně hodnocení
pouhý objem vynakládaných prostředků jde            kvality vysokých škol provádějících výzkum).
právě o mechanismus jejich vynakládání,             Chybí též propojení mezi strategickým řízením
včetně rozložení mezi veřejný a soukromý            v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti
sektor. V roce 2009 dosáhly investice do            vzdělávání, legislativní úpravy, fiskální stimuly,
výzkumu a vývoje v České republice objemu           dostatečná a vymahatelná právní ochrana
1,53 % HDP. Podíl veřejných zdrojů přitom           duševního vlastnictví. Přestože v uplynulém
představoval 0,60 % HDP. Podnikatelský              období byly v této oblasti učiněny výrazné
sektor je v České republice dlouhodobě              pokroky (přijetí novely zákona č. 130/2002 Sb.,
nejvýznamnějším zdrojem financování dané            o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje
oblasti a současně je i nejvýznamnějším             a inovací a Národní politiky výzkumu, vývoje a
sektorem, ve kterém je výzkum a vývoj               inovací na léta 2009 – 2015), mnoho problémů
prováděn. Nicméně míra financování je ve            zůstává stále nedořešeno.
srovnání s průměrem EU nízká a od roku 2006            Nevhodný systém veřejného financování
soustavně klesá. Navíc je většina těchto zdrojů     vědy, výzkumu a vývoje má přirozeně dopady
spotřebována v samotném podnikatelském              i na podporu ze strany soukromého sektoru.
sektoru. Pouze malá část výzkumu a vývoje je

                                                                                                   56
Podmínkou jejího zvyšování a efektivity celého    celku. Úkolem státu ale není a nemůže být
inovačního procesu, které by mělo být             určovat to, které směry základního výzkumu či
prioritou, je existence kvalitních výzkumných     vědní obory jsou perspektivní. Stát musí
institucí    a    synergie    mezi     projekty   takovýto výzkum přiměřeně podporovat a
financovanými veřejnými a soukromými zdroji.      vytvořit podmínky pro to, aby soukromá sféra
Pokud je veškeré veřejné financování              sama mohla podpořit výzkumné aktivity dle
zaměřeno mimo oblast zájmu podnikatelského        své poptávky s tím, že státní politika výzkumu
sektoru, má tento sektor menší zájem              musí být z hlediska jednotlivých oborů
podnikat výraznější aktivity i v oblastech pro    neutrální a vycházet především z jejich
něj relevantních. Veřejné investice do            prokazatelně měřitelné kvality.
výzkumu a vývoje by proto nejen měly
postupně narůstat (v poměru k HDP), ale
především se též koncentrovat do oblastí dle      III.5.1 Investice do výzkumu, vývoje
poptávky českého průmyslu a ekonomiky jako                a inovací a a hodnocení jejich výstupů
celku (resp. podle socioekonomických potřeb).             a dopadů
Rozvoj vyhledávacího (základního) výzkumu je      III.5.2 Zvýšení   inovačního        potenciálu
předpokladem pro udržitelnost inovačního                  ekonomiky ČR
prostředí. To neznamená úplnou rezignaci na
podporu „nerentabilních“ vědeckých odvětví,
v míře udržitelné prostřednictvím veřejného        III.5.1. Investice do výzkumu, vývoje
financování a odpovídající společenské             a inovací a hodnocení jejich výstupů
poptávce a kvalitě výzkumu. Nadále tak bude        a dopadů
podporován základní i aplikovaný výzkum ve
společenských vědách. Počet výzkumných
                                                    Vláda ČR se zaměří především na zajištění
a vědeckých pracovníků nemůže být ovšem do
                                                  dostatečné výše investic do výzkumu, vývoje a
budoucna hlavním kritériem pro poskytování
                                                  inovací. Nejde však jen o jejich výši, významná
financí.
                                                  je jejich struktura (veřejné a soukromé
  Hlavní reformní cíle                            investice), efektivita, resp. hodnocení. V ČR je
                                                  nutné dopracovat systémové nástroje, které
  Hlavními cíli ve sféře podpory výzkumu,         by účinným způsobem podporovaly celý
vývoje a inovací je celkové zvýšení kvality,      inovační cyklus (tj. etapy od základního
a tím i konkurenceschopnosti institucí v této     výzkumu,       přes      výzkum      aplikovaný,
oblasti, a současně její užší propojení           experimentální vývoj až po využívání nových
s poptávkou      v podnikatelském     sektoru.    poznatků v podnikových inovacích). Reformní
V tomto rámci je třeba podnikat opatření ke       opatření vláda také přijme v oblasti podpory
zlepšení financování, lepšímu hodnocení           vědeckých a výzkumných pracovníků.
výzkumných pracovníků a institucí, jejich
ohodnocení podle kvality, zvýšit ochranu            Konkrétní reformní priority
duševního vlastnictví, zlepšit mezisektorovou
komunikaci a konečně též zlepšit prostředí pro      1. Zlepšení způsobu financování sektoru
rozvoj rizikového kapitálu.                         vědy, výzkumu, vývoje a inovací
   Podpora orientovaného výzkumu bude                Nejpalčivější problém v oblasti inovací
zaměřena na propojení se zájmy české              představují,     v absolutních      hodnotách
ekonomiky. Vzhledem ke strategickému              i procentuálně, stále velmi nízké investice ze
významu a specifikám sektoru energetiky           soukromého         sektoru.      V evropském
bude třeba vytvořit strategické řízení            a mezinárodním srovnání však také Česká
výzkumu, vývoje a inovací i pro tuto oblast.      republika vykazuje nízkou mezinárodní
Vzhledem k dlouhému cyklu výstavby                konkurenceschopnost a nízké propojení všech
a provozu potřebuje tato oblast strategické       aktérů inovačního řetězce se zájmem
řízení podpory výzkumu z veřejných zdrojů         ekonomiky.
podle priorit tohoto sektoru a průmyslu jako

                                                                                               57
  Za investicemi ze soukromého sektoru Česká      dlouhodobé financování založené na kvalitě
republika zaostává i co se týče financování       a zvýšené podpoře nejlepších výzkumných
z veřejných rozpočtů. V prostředí rizikového      týmů. Právní předpis upravující rozložení
kapitálu funguje dvojí zdanění a neexistují       finančních prostředků bude úzce navázán na
investiční pobídky.                               metodiku hodnocení. Kritéria posuzování
                                                  kvality    budou      maximálně       objektivní
Vláda proto jako svůj národní cíl přijme taková   a nevytvářela prostředí pro vliv jiných faktorů
opatření, aby veřejné výdaje na vědu, výzkum,     či pro subjektivní hodnocení institucí ze strany
vývoj a inovace v České republice dosáhly         vědců pracujících ve stejném oboru. V tomto
v roce 2020 úrovně 1 % HDP. Současně vláda        směru je třeba upravit i podmínky fungování
učiní všechny kroky k adekvátnímu zvýšení         grantových agentur, jejichž systém dosud
podílu soukromého sektoru na financování, a       napomáhá rozdělování finančních prostředků
to tak, aby Česká republika přispěla              nikoli podle kvality projektů, ale podle
k dosahování celoevropského cíle stanoveného      osobních vazeb. Cílem je tedy systém striktně
v rámci Strategie Evropa 2020.                    orientovaný na hodnocení kvality projektů
                                                  podle mezinárodních standardů.
  Neméně významná jako celková výše
vynakládaných prostředků je jejich efektivní        Systém hodnocení je potřeba zásadně
alokace. Vláda učiní opatření k zamezení          změnit a zlepšit jak ve sféře základního
neefektivního financování, využije nástroje       výzkumu, tak v oblasti aplikovaného výzkumu
nepřímé podpory, a to zejména tím, že do          a experimentálního vývoje. Aplikovaný výzkum
zákona o příjmových daních zapracuje              přitom nelze upřednostňovat na úkor
možnost uplatnění odpočtu ze základu daně         výzkumu základního.
pro nakupování výzkumu u vysokých škol              V rámci zvyšování kvality je třeba zabránit
a výzkumných organizací. Současně je              odlivu špičkových vědců a naopak podporovat
záměrem podpořit i meziroční přírůstek            jejich příchod do České republiky. Jejich
výdajů vynakládaných na oblast výzkumu a          ohodnocení musí být konkurenceschopné
vývoje. Úprava bude provedena v souvislosti       v mezinárodním srovnání. Je nanejvýš
s novelou zákona o daních z příjmů                potřebné zaměřit se v hodnocení na kvalitu
předkládané vládě v I. pololetí 2011              a umožnit vyšší flexibilitu v ohodnocování
s předpokládanou účinností od 1. 1. 2013.         špičkových pracovníků nad rámec tarifního
   Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve          systému.
spolupráci s ministerstvy financí, školství,        Podstatným elementem zajištění kvality
mládeže a tělovýchovy a Radou vlády pro           výzkumu a vývoje je prohloubení mezinárodní
výzkum, vývoj a inovace zlepší podmínky pro       spolupráce. Vláda bude nadále financovat
přístup k rizikovému kapitálu pro financování     programy mezinárodní spolupráce ve vědě,
inovací (prostřednictvím návrhu vytvoření         výzkumu, vývoji a inovacích (COST, EUREKA,
fondu rizikového kapitálu) v rámci současného     EUROSTARS, KONTAKT, ERC CZ, JTI, SET Plan)
programového období. Cílem je snaha               a podporovat zapojení českých výzkumných
o vyplnění mezery na současném českém trhu        subjektů do rámcových programů a dalších
a větší zapojení soukromých investorů pomocí      aktivit v této oblasti. Vláda dále vypracuje
rizikového kapitálu, především v raných fázích    program       pro      financování   velkých
životního cyklu firem.                            infrastrukturních    projektů    a  zajištění
                                                  udržitelnosti a rozvoje nově vybudovaných
  2. Zlepšení výkonnosti výzkumu, vývoje
                                                  center. Na podnět MPO a MŠMT vláda
  a inovací
                                                  posoudí strategický program na podporu
  Prozatím neexistují relevantní měřítka, která   výzkumu a vývoje inovací v celém řetězci
by informovala o efektivitě investic do oblasti   energetiky.
výzkumu, vývoje a inovací v mezinárodním
srovnání. Vláda proto připraví novou metodiku
hodnocení a vytvoří podmínky pro


                                                                                               58
  3. Podpora vědeckých a výzkumných                  Vláda též vytvoří programy pro rozvoj
  pracovníků                                       kariéry mladých vědeckých pracovníků
                                                   vracejících   se    z rodičovské   dovolené
  Věkové rozložení ve skupině vědeckých
                                                   a programy popularizace výzkumné činnosti,
a     výzkumných      pracovníků,      zejména
                                                   a to již na středních školách, zejména
nedostatek pracovníků ve stření generaci, je
                                                   v přírodovědných a technických oborech.
v České republice z hlediska dlouhodobého
rozvoje     nevyhovující.     Hlavní    příčinu
                                                     Implementace na úrovni vlády
představuje     nízká    finanční    atraktivita
zaměstnání v příslušných oborech, a to jak           Opatření budou připravena tak, aby v roce
ve srovnání s ostatními profesemi v České          2020 dosáhly výdaje státního i rozpočtu do
republice, tak i ve srovnání s ohodnocením         oblasti výzkumu, vývoje a inovací výše 1 %
vědců a výzkumníků v zahraničí. Důsledkem je       HDP. Právě inovace představují pilíř
odchod mladých pracovníků poté, co do jejich       konkurenceschopnosti č. 12 spolu
přípravy stát investoval značné finanční           s dostupností rizikového kapitálu v rámci
prostředky, do soukromé sféry nebo                 pilíře č. 8 - Rozvoje finančního trhu - dle
do zahraničí. Opatření budou cílit na zajištění    metodiky Světového ekonomického fóra.
návratnosti veřejných investic do přípravy
kvalitních    výzkumných       a     vědeckých       Plán podpory z veřejných prostředků
pracovníků, a to jak prostřednictvím jejich        upřesní Návrh rozdělení výdajů státního
lepšího ohodnocení, tak rozšířením odborné         rozpočtu na výzkumu, experimentální vývoj a
infrastruktury pro kvalitní výzkum (včetně         inovace na rok 2012 s výhledem na roky 2013
vybavení knihoven) a v neposlední řadě i           a 2014, který vláda předloží v květnu 2011.
zacílením podpory mezi mladými vědci na            Dále vláda připraví a předloží novelu zákona č.
nejperspektivnější pracovníky s nejlepšími         215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů
výsledky. Jakkoli jsou počty výzkumných            v oblasti veřejné podpory a souvisejících změn
pracovníků v ČR stále nízké, i v tomto případě     zákona o podpoře výzkumu a vývoje s plánem
by mělo platit, že kvalita má přednost před        předložení v květnu 2011.
kvantitou.
                                                     Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
   Vláda zpracuje akční plán rozvoje lidských        2020
zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace. Bude též
financovat programy mobility výzkumných              Národní priority v dané oblasti směřují
pracovníků (programy MOBILITA, FULBRIGHT,          k naplnění cíle Strategie Evropa 2020
AKTION, BARRANDE a další), jejich návrat do        spočívajícího v zajištění toku 3 % podílu HDP
České republiky a rozvoj jejich kariéry            do oblasti výzkumu a vývoje. Současně
(programy NÁVRAT, ABSOLVENT, ERC CZ).              naplňují doporučení č. 4 integrovaných
                                                   hlavních směrů na posílení podpory výzkumu,
   Vláda zajistí finanční podporu projektům        a inovací mj. použitím daňových pobídek pro
výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti       podporu soukromého investování do výzkumu
spolupráce výzkumu a průmyslu a dále               a řadí se mezi Paktem euro plus proponovaná
i podporu výchově a celoživotnímu vzdělávání       opatření na zvýšení produktivity.
špičkových odborníků pro potřeby průmyslu
a státní správy zejména v oborech, kde vznikly
generační problémy.                                 III.5.2. Zvýšení inovačního potenciálu
                                                    ekonomiky ČR
  Vláda dále připraví nástroje pro zvýšení
atraktivity českého výzkumného prostředí
mezi       zahraničními    vědci,      podporu       Vláda zaměří své úsilí na zvýšení kvality,
dlouhodobých         pobytů        zahraničních    posílení role a postavení výzkumu. vývoje
výzkumných a vysokoškolských pedagogů na           a inovací    ve společnosti.  Dlouhodobou
výzkumných pracovištích a vysokých školách         slabinou ČR je nedostatečná spolupráce mezi
v České republice včetně legislativních změn.      podnikatelským sektorem a veřejnými
                                                   institucemi výzkumu, zlepšit je třeba také


                                                                                               59
přenos výsledků výzkumu do praxe a vytěžit         koordinačních     mechanismů,       které   by
maximum z inovačního potenciálu výzkumu            usnadňovaly      efektivní     spolupráci   při
a vývoje.                                          formulování strategických cílů v oblasti
                                                   výzkumu, vývoje a inovací v kontextu evropské
  Konkrétní reformní priority                      inovační politiky. Také v oblasti provádění
                                                   široce pojaté inovační politiky bude zpřesněna
  1. Zlepšení spolupráce výzkumného sektoru        úloha agentur pro tyto účely zřízených
  s podnikatelskou sférou                          (zejména Technologické agentury ČR a
   Za současné situace přetrvává potřeba           Agentury na podporu podnikání a investic
zaměřit se na lepší komercionalizaci výsledků      CzechInvest).
vědy, výzkumu, vývoje a inovací. Vláda
považuje za trvající problém na národní úrovni       2. Zaměření na inovační potenciál
slabou motivaci univerzit a výzkumných               Výsledky českého výzkumu a vývoje nejsou,
institucí ke komerčnímu využití výsledků svého     až na některé obory, stále dostatečně
výzkumu a vývoje. Na druhé straně zůstává          viditelné           a přetrvává          nízká
i neschopnost podniků nové požadavky jasně         konkurenceschopnost České republiky na
definovat a následně poznatky využívat. Nízká      zahraničních trzích s technologiemi. V oblasti
schopnost přejímat nové technologie založené       vývoje a inovací musí hrát prvořadou úlohu
na výzkumu přitom platí jak pro veřejnou, tak      soukromý sektor, který inovační produkty
i soukromou sféru.                                 využívá. Přitom je stále jen malá část
   Propojení veřejnoprávního výzkumného            výzkumných projektů od počátku podpořena
sektoru se soukromou sférou ztěžuje                soukromou sférou. Jak bylo uvedeno výše, je
i nedostatečná koordinace mezi sférou              třeba      využívat     synergie     veřejných
výzkumu a školství. Je zapotřebí v rámci           a soukromých investic tak, aby i soukromé
vysokého školství jasněji vzájemně vymezit         investice směřovaly do České republiky. Český
vztah mezi výzkumnou a vzdělávací dimenzí za       průmysl je třeba propojit s českým výzkumem.
současného posílení třetí role univerzit. Vláda      V rámci podpory inovačního potenciálu
v rámci     nové     strategie     univerzitního   a jeho rozvoje v České republice je třeba
vzdělávání podpoří diverzifikaci a rozdělení       zlepšit právní prostředí. Současná legislativa
univerzit na vzdělávací a na výzkumné,             v oblasti ochrany duševního vlastnictví je stále
zaměřené na špičkový výzkum a adekvátně            nedostačující a ne vždy přehledná. Firmy často
k tomu financované, propojené úžeji se             hledají    patentovou     ochranu      nejdříve
soukromým sektorem. Na druhé straně                v zahraničí (např. v USA), protože se jim
potřeby inovačního procesu je třeba zohlednit      v České republice nedostává ze strany státu
i ve vzdělávání, je třeba adaptovat kurikula a     adekvátní podpory (jakkoli zde mohou hrát
z tohoto hlediska budou všechny vzdělávací         roli i další faktory, zejm. velikost českého
instituce hrát nadále důležitou roli.              trhu). Česká republika bude na unijní úrovni
  Vláda dále připraví programy podporující         podporovat prohlubování harmonizačních
spolupráci průmyslových podniků, vysokých          snah v oblasti patentového práva. Vláda se
škol a veřejných výzkumných institucí              současně i na národní úrovni bude snažit
a zaměřující se na zvýšení účasti těchto           o zlepšení právní ochrany a zejména
subjektů v rámcových programech EU                 vymahatelnosti práva. K tomu je třeba
a podobných aktivitách.                            zvyšovat kvalifikační předpoklady soudců
                                                   v této oblasti.
  S ohledem na rozptýlení kompetencí při
správě inovačního systému mezi několik               Podstatným prvkem podpory podnikání
ústředních orgánů státní správy (Ministerstvo      založeného na inovacích je i zvyšování
školství, mládeže a tělovýchovy ČR,                povědomí o něm samotném a o možnostech
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Radu          jeho rozvoje. Vláda proto učiní kroky
pro výzkum, vývoj a inovace), vyvine vláda úsilí   ke stimulaci nabídky vzdělávacích programů
směrem        k zpřesnění       odpovídajících     zaměřených právě na tuto oblast, a to jak


                                                                                                60
v rámci vysokého školství, tak i ve sféře              Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
celoživotního vzdělávání.                              2020
  Významný problém představuje i absence               Reformní opatření reflektují jak samotné
komplexní inovační strategie, která by               hlavní cíle Strategie a integrované hlavní
zohlednila     vývoj     v posledních       letech   směry, tak vlajkovou iniciativu opřenou
a současně i priority stanovené na unijní            o sdělení EK Unie inovací. Hlavní cesty, které
úrovni (Strategie Evropa 2020 a Unie inovací).       uvedený dokument nastiňuje („kolektivní,
Vláda proto vypracuje během roku 2011                odpovědná,       strategická,     všezahrnující
Inovační strategii ČR jako reflexi iniciativy Unie   a podnikatelsky orientovaná politika pro vědu,
inovací v českém prostředí, jež bude součástí        výzkum, vývoj a inovace, která zvýší
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti           konkurenceschopnost a zabezpečí pracovní
ČR a bude obsahovat návrhy konkrétních               místa“), naplňuje i národní strategie obsažená
opatření, včetně termínů jejich dosažení.            v tomto     programu      reforem.     Podpora
                                                     konkurenceschopnosti domácí ekonomiky
  Vláda ve spolupráci s dalšími subjekty pak
                                                     a růstu založeného na znalostech proto musí
v návaznosti na Strategii mezinárodní
                                                     být jedním z hlavních principů státní politiky
konkurenceschopnosti       a     na     potřeby
                                                     v této oblasti.
energetiky      v souladu      s připravovanou
modifikací Státní energetické koncepce                 V souvislosti se Strategií Evropa 2020 lze
předloží omezený počet prioritních směrů             zmínit i prioritní zájem České republiky na
výzkumu orientovaného na inovace, spolu              dokončení      projektu    tzv.   evropského
s návrhem alokace výdajů na tyto priority.           výzkumného prostoru a na spuštění projektu
Vláda také v rámci SET Plan posoudí                  tzv. evropských inovačních partnerství
infrastrukturu      pro      výzkum,      vývoj      a vyhodnocení jeho fungování výzkum
a demonstrace        nových      energetických       a inovace.
technologií s cílem dosáhnout posílení
                                                       Podpora výzkumu, vývoje a inovací by se
konkurenceschopnosti             energetického
                                                     měly dále kladně odrazit na příznivém vývoji
dodavatelského       průmyslu       (dodavatelé
                                                     indikátoru jednotkových nákladů práce, jenž
technologií) a energetického výzkumu, vývoje
                                                     budou monitorovány v rámci Paktu euro plus.
a inovací. Vláda, jak bylo uvedeno výše,
současně připraví aktualizaci Národní politiky,
výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009-2015,
která bude předložena do roku 2012.

  Implementace na úrovni vlády
  Pro časový plán provedení jednotlivých
kroků v oblasti vědy, výzkumu, vývoje
a inovací je určující harmonogram plnění cílů
a opatření Národní politiky výzkumu, vývoje
a inovací na léta 2009-2015.
  V oblasti legislativních návrhů vláda předloží
novelu zákona č. 72/2000 Sb., o investičních
pobídkách s plánovaným datem předložení
vládou v červnu 2011.
  Oblast    inovací   je     12.     pilířem
konkurenceschopnosti     dle      metodiky
Světového ekonomického fóra zásadní.




                                                                                                 61
  III.6. Podpora                                       Jedním z klíčů k zabezpečení růstu
                                                     a zaměstnanosti je tedy důsledné naplňování
  konkurenceschopnosti šetrná                        principů efektivního nakládání se zdroji.
  k životnímu prostředí                              Zásadní úkol spočívá v nalezení způsobů, jak
                                                     snižovat     množství    primárních    zdrojů
                                                     vstupujících do ekonomiky, snižovat tlak
                                                     výrobních a spotřebních procesů na zdroje
  Úvod                                               a prostředí, ve kterém fungují, a zefektivnit
                                                     nakládání s odpady z těchto procesů. Ke
  Podpora       konkurenceschopnosti        musí     snížení emisí skleníkových plynů a k zajištění
respektovat limity dané snahou o to, aby             dostatečných dodávek energií významně
hospodářský růst byl dlouhodobě udržitelný.          přispívá také širší využití jádra jakožto
Cíle hospodářské politiky a cíle v oblasti           bezemisního zdroje při dodržování všech
životního prostředí by se neměly dostávat do         bezpečnostních standardů. To dále posiluje
nepřekonatelného protikladu, naopak je třeba         konkurenceschopnost energetického sektoru
využívat všech možností pro dosažení synergií        a energetickou bezpečnost a celkově
mezi      těmito       oblastmi.      Dlouhodobě     napomáhá v přechodu na nízkouhlíkovou
neudržitelná je podpora ekologických cílů bez        ekonomiku. Má také řadu kladných dopadů
ohledu na zájem na hospodářském růstu,               v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
stejně neudržitelný je však i růst nereflektující
omezenost materiálních zdrojů, na nichž                Hlavní reformní cíle
je založen, a znečišťující prostředí, v němž se        Vláda bude prosazovat snižování emisí
rozvíjí společnost, jíž tento růst slouží.           znečišťujících látek, jakož i energetické úspory
   Mezi nejzásadnější problémy, se kterými           a efektivní hospodaření s energií ve výrobě,
se v současnosti Česká republika potýká              distribuci i spotřebě.
a které představují překážku pro růst její
konkurenceschopnosti        v     evropském          V oblasti zvyšování energetické účinnosti si
i globálním měřítku, patří velká energetická         vláda klade národní cíl udržet současné tempo
a materiálová náročnost vůči HDP, vysoká             poklesu energetické náročnosti a tím přispět
míra emisí znečišťujících látek a rezervy v          k dosažení indikativního cíle stanoveného na
efektivitě nakládání s odpady.                       unijní úrovni ve výši 20 %. Vláda učiní kroky
                                                     pro dosažení návrhu cíle podílu energie z
  Graf: Mezinárodní srovnání vývoje energetické
                                                     obnovitelných zdrojů na hrubé konečné
  náročnosti - kilogram ropného ekvivalentu
  na 1000 EUR (přepočet kursem)                      spotřebě energie ve výši 13,5 %. Současně
                                                     vláda učiní další kroky ke zlepšení kvality
                                                     životního prostředí.
    1000

     900
                                                     III.6.1. Zvyšování energetické účinnosti
     800                                             III.6.2. Zvyšování        podílu        energie
                                                              z obnovitelných zdrojů
     700
                                                     III.6.3. Snižování emisí skleníkových plynů
     600
                   ČR       průměr EU 27                      a zlepšování    kvality   životního
     500                                                      prostředí
     400

     300                                              III. 6.1. Zvyšování energetické
     200                                              účinnosti
     100
           1996   1998   2000   2002   2004   2006     Indikativní cíl stanovený v rámci Strategie
                                                     Evropa 2020 pro EU jako celek je zaměřen
    Zdroj: Eurostat 2009
                                                     na posun ke zvýšení energetické účinnosti

                                                                                                  62
na unijní úrovni o 20%. Vláda stanoví             výroby a projekty na podporu využívání
indikativní nezávazný cíl v oblasti energetické   energie z obnovitelných zdrojů. Dobrovolné
účinnosti, ovšem jeho kvantitativní určení        závazky k úsporám energie bude motivovat
neuvádí, a to z toho důvodu, že nejprve hodlá     formou daňových úlev, popř. možností čerpat
detailně a realisticky analyzovat možnosti        granty pro konečné spotřebitele energie, kteří
národního hospodářství v oblasti úspor            se zavážou k určitému snížení energetické
energie z hlediska dlouhodobé udržitelnosti       náročnosti.
jeho konkurenceschopnosti.
                                                    Vláda pokračuje v investiční podpoře
  Pro dosažení cílů připravované Státní           modernizace       zařízení    a    infrastruktury
energetické koncepce bude podporována             v železniční dopravě. Důraz je kladen také na
první fáze transformace energetiky (2014 –        výstavbu zařízení pro kombinovanou dopravu.
2020) s výhledem na dlouhodobě udržitelnou        Důležitou     roli     hraje    také     podpora
energetiku ČR do roku 2050 reflektující cíle EU   decentralizované           výroby         energie
(udržitelná energetika - dostatek primárních      v zemědělství.
zdrojů, minimalizace vlivu na životní prostředí
včetně emisí skleníkových plynů, za dostupné        3.   Podpora       snižování   energetické
ceny a s bezpečnými dodávkami pro konečné           náročnosti v dalších sektorech
spotřebitele).                                      Při zajištění vhodných podmínek se jeví jako
  Ve Státní energetické koncepci a v Akčním       efektivní podpořit poskytování komplexních
plánu energetické účinnosti ČR jsou stanoveny     „energetických služeb se zárukou“ pomocí
národní cíle pro úspory energií (konečná          metody Energy Performance Contracting (EPC)
spotřeba energie), nicméně nikoli z hlediska      pro financování energeticky úsporných
primárních zdrojů. Akční plán přitom stanovil     opatření z budoucích úspor.
indikativní cíl úspor energie pro rok 2010          Vláda si je vědoma důležitosti rozšíření
ve výši 3 573 GWh, což činí 1,6 % z příslušného   úlohy veřejného sektoru v propagaci nových
objemu průměrné spotřeby energie v letech         technologií. Podporuje uplatnění dohody
2002 – 2006.                                      Energy Star o kancelářských přístrojích.
  V současné době probíhají práce na
aktualizaci Státní energetické koncepce včetně      Podporován bude nadále výzkum a vývoj
provedení propočtu indikativního cíle             v oblasti úspor energie. V neposlední řadě si
energetické účinnosti.                            vláda uvědomuje důležitost poradenských
                                                  a konzultačních služeb pro zvýšení povědomí
  Konkrétní reformní priority                     veřejnosti v oblastech zavádění inovativních
                                                  technologií, postupů ke zvýšení účinnosti užití
  1. Podpora energeticky úsporných budov          energie a vyššího využití obnovitelných zdrojů.
  V rámci běžících programů podporuje vláda
                                                    V první fázi transformace energetiky bude
snižování spotřeby energie zlepšením tepelně
                                                  třeba věnovat pozornost sektoru teplárenství
technických vlastností budov a zateplení
                                                  a využití elektřiny v sektoru dopravy (využití
rodinných a bytových domů.
                                                  vodíku).
  Ke konci roku 2020 musí nové budovy
splňovat vysoké standardy odpovídající              Implementace na úrovni vlády
požadavkům        směrnice      2010/31/EU           Vláda do konce roku 2011 předloží
o energetické náročnosti budov.                   Aktualizaci Státní energetické koncepce.
                                                  Současně       během    roku    2011      dojde
  2. Podpora snižování energetické
                                                  k legislativním změnám, konkrétně k dvěma
  náročnosti ve výrobě a dopravě
                                                  novelám       zákona   č.    406/2000       Sb.,
  Vláda hodlá nadále v rámci běžících             o hospodaření energií, a k provedení směrnice
programů podporovat projekty přispívající ke      2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a
snižování energetické náročnosti průmyslové       jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků


                                                                                                63
spojených se spotřebou energie,        a          Konkrétní reformní priority
 v normalizovaných informacích o výrobku
                                                  Vláda hodlá obnovitelné zdroje energií
(štítkování) a směrnice 2010/31/EU o
                                                podporovat pomocí dotačních schémat
energetické náročnosti budov.
                                                v přechodové fázi jejich rozvoje do dosažení
  Rozvoj infrastruktury představuje pilíř       konkurenceschopnosti na trhu s elektřinou.
konkurenceschopnosti č. 2 dle metodiky          Použité nástroje budou nastavovány vyváženě
Světového ekonomického fóra.                    s cílem stimulovat provozovatele těchto zdrojů
                                                k maximální reálné efektivnosti při volbě
 Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa   umístění, technologie, způsobu připojení
 2020                                           a jejich charakteru a s ohledem na klimatické
  Národní program reforem v uvedené oblasti     podmínky ČR.
vychází z cíle Strategie Evropa 2020 zvýšit
                                                  1. Investiční podpora
energetickou účinnost o 20 % EU jako celku.
Uskutečňovaná opatření jsou dále v souladu        Vláda bude nadále podporovat projekty
s doporučením č. 5 integrovaných hlavních       přispívající ke zvýšení podílu obnovitelných
směrů na zefektivnění využívání zdrojů a        zdrojů energie. Jedná se projekty výstavby
snížení emisí skleníkových plynů, a rovněž s    a rekonstrukce lokálních i centrálních zdrojů
doporučením č. 6 na zlepšení podnikatelského    tepla využívajících obnovitelné zdroje energie
a spotřebitelského prostředí a modernizaci      pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody. Dále
průmyslové základny. Jednotlivé kroky budou     jsou to projekty výstavby a rekonstrukce
též provázány se stěžejními iniciativami EK     větrných a malých vodních elektráren
„Evropa     účinněji    využívající  zdroje“,   a výstavby       geotermálních       elektráren
„Průmyslová politika pro svět globalizace“      a elektráren spalujících biomasu (pevnou,
a „Unie inovací“.                               plynnou nebo kapalnou). Podpora se týká také
                                                kombinované výroby elektrické energie
                                                a tepla: kogeneračních zařízení spalujících
 III.6.2. Zvyšování podílu energie
                                                bioplyn, skládkový a kalový plyn, bioplynové
 z obnovitelných zdrojů                         stanice; kogeneračních zařízení využívajících
                                                pevnou biomasu a kombinované výroby
  Podle směrnice 2009/28/ES je pro Českou       elektřiny a tepla z geotermální energie.
republiku závazný cíl podílu energie
z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné           Vláda počítá rovněž s podporou pro potřeby
spotřebě energie ve výši 13% v roce 2020.       využití volné zemědělské půdy k energetickým
Jeho součástí je závazný cíl podílu energie     účelům (formou dotace). Jde o podporu všech
z obnovitelných zdrojů ve všech druzích         druhů energetické biomasy (dendromasy i
dopravy na hrubé konečné spotřebě energie       fytomasy)      sloužící    primárně      k výrobě
v dopravě ve výši 10% v roce 2020.              kapalných (např.          MEŘO, bioethanol),
                                                plynných (bioplyn) i pevných (sloužících
  Národní akční plán České republiky pro        k přímému       spalování)     paliv    původem
energii z obnovitelných zdrojů navrhuje cíl     v agrárním sektoru. Podporovány by mely být
podílu energie z obnovitelných zdrojů na        nejen       projekty       výstavby        nových
hrubé konečné spotřebě energie ve výši          decentralizovaných       zdrojů      využívajících
13,5 % a splnění cíle podílu energie            biomasu, ale rovněž modernizace a rozšiřování
z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné         stávajících, jež by zajistila např. vyšší využití
spotřebě v dopravě ve výši 10,8 %. Tyto cíle    tepla nebo zbytkové biomasy. Podpořena by
budou vyhodnocovány s tím, že mohou být         měla být přímo i samotná produkce biomasy
podle vývoje modifikovány. Minimální cíle
                                                například formou dotace na zakládání plantáží
určuje směrnice 2009/28/ES.                     rychle rostoucích dřevin. Využití druhotných
                                                produktů živočišné výroby (např. kejda)
                                                a rostlinné biomasy jako suroviny pro výrobu
                                                bioplynu (resp. elektrické energie) je v České


                                                                                               64
republice podporováno v rámci       zpracování     III.6.3. Snižování emisí skleníkových
v bioplynových stanicích.                          plynů a zlepšování kvality životního
  2. Provozní podpora                              prostředí
  Vláda hodlá nadále využívat systém provozní
                                                    Opatření vlády v uvedené oblasti se budou
podpory výroby elektřiny z obnovitelných
                                                  ve shodě se Strategií udržitelného rozvoje ČR
zdrojů energie, formou garantované ceny.
                                                  a státní politikou životního prostředí ČR
                                                  soustřeďovat na zefektivnění životního cyklu
  Implementace na úrovni vlády                    přírodních zdrojů a přispějí ke snížení
   Investiční podpory pro nová zařízení           materiálové a energetické náročnosti české
a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem       ekonomiky. Tato snaha by měla vést
zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie    v konečném důsledku ke snížení nákladů
pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované         ekonomického         růstu,    k      motivaci
výroby tepla a elektřiny vycházejí z běžících     ekonomických subjektů vyvíjet a zavádět nové
operačních programů, Programu rozvoje             účinnější technologie a nakonec i k růstu
venkova ČR, Státního programu na podporu          konkurenceschopnosti                domácího
úspor energie a využití obnovitelných zdrojů      hospodářství. Měla by také přispět ke zvýšení
energie a dalších programů. Vláda v této          adaptačních       schopností      ekosystémů
souvislosti předloží do konce roku 2011 také      a celkovému zmírnění dopadů změny klimatu.
Aktualizaci Surovinové politiky České republiky   Opatření se projeví v celkovém zlepšení
a v průběhu 1. pol. 2011 předloží novelu          životního prostředí, což by se mělo odrazit ve
zákona o hospodaření s energií (zákon             veřejném     zdraví     s možnými    úsporami
č. 406/200Sb.).                                   ve zdravotním systému.

  Jedná se o opatření, která spadají pod pilíř      Konkrétní reformní priority
konkurenceschopnosti č. 2 – Infrastruktura -
dle metodiky Světového ekonomického fóra.           Cíle v této oblasti bude vláda prosazovat
                                                  kombinací dílčích opatření. Pro zlepšení kvality
  Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa    ovzduší a snížení emisí bude zásadní schválení
2020                                              nového zákona o ochraně ovzduší, stejně jako
                                                  aktualizace Národního programu snižování
  Národní program reforem v uvedené oblasti       emisí ČR a Programu ke zlepšení kvality
vychází z cíle Strategie Evropa 2020 zvýšit       ovzduší. Pozornost bude věnována omezení
podíl     obnovitelných      zdrojů    energie.   používání     nekvalitních    paliv    k topení
Uskutečňovaná opatření jsou dále v souladu        v domácnostech, boji s jemným prachem,
s doporučením č. 5 integrovaných směrů na         který představuje velmi vážné zdravotní riziko,
zefektivnění využívání zdrojů technologickým      snižování emisí látek poškozujících ozonovou
zlepšením v energetice včetně implementace        vrstvu či podpoře ekologičtější dopravy.
opatření SET Plan a snížení emisí skleníkových
plynů a rovněž s doporučením č. 6 na zlepšení        Pro emise skleníkových plynů, které
podnikatelského a spotřebitelského prostředí      nespadají do systému obchodování emisních
a     modernizaci     průmyslové      základny.   povolenek EU ETS (Emissions Trading System),
Jednotlivé kroky budou též provázány se           je maximální přípustný nárůst pro ČR do konce
stěžejními iniciativami EK „Evropa účinněji       roku 2020 stanoven na 9%, v porovnání
využívající zdroje“, „Průmyslová politika pro     s rokem 2005 (tato hodnota byla v rámci tzv.
svět globalizace“ a „Unie inovací“.               Effort Sharing Decision upravena podle cíle EU
                                                  snížit celkové emise skleníkových plynů o 20 %
                                                  do konce roku 2020 oproti roku 1990).
                                                  Zároveň ČR přispívá k naplňování schváleného
                                                  redukčního cíle EU prostřednictvím trhu
                                                  s emisními povolenkami EU ETS. Konkrétní
                                                  opatření za účelem dosažení uvedeného cíle


                                                                                               65
budou rozpracována        v materiálu   Politika      Nový zákon o odpadech bude předložen
ochrany klimatu v ČR.                              vládě do 31. září 2011 a plán odpadového
                                                   hospodářství ČR by měl být zpracován do roku
   V oblasti nakládání s materiály je cílem
                                                   2013. Příprava věcného záměru zákona
snížení měrné produkce odpadů nezávisle na
                                                   o ochraně půdy bude dokončena v 1. pol.
úrovni      ekonomického    růstu,   a    to
                                                   r. 2012. Příprava nového vodního zákona pak
prostřednictvím přijetí nového zákona
                                                   bude zahájena v r. 2013. Strategie péče o
o odpadech a nového plánu odpadového
                                                   krajinu bude přijata do r. 2013. Rovněž v 1.
hospodářství ČR, které stanoví dlouhodobé
                                                   pol. r 2012 bude vládou předložena novela
priority        nakládání      s komunálními
                                                   zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
i nebezpečnými odpady, předcházení jejich
                                                   (zákon č. 100/2001 Sb.). V oblasti péče o
vzniku nebo povinnosti zpětného odběru
                                                   krajinu bude přijato do roku 2015 několik
výrobků, zařízení či obalů.
                                                   strategických dokumentů.
   V oblasti vodních zdrojů usiluje ČR o snížení
                                                      Náklady opatření v oblasti zlepšování kvality
množství používané pitné vody pro
                                                   ovzduší a snížení emisí skleníkových plynů lze
průmyslové a zemědělské potřeby a jejího
                                                   vyčíslit jednak u obnovy spalovacích zdrojů
postupného nahrazování méně kvalitní, ale
                                                   v sektoru vytápění domácností, jednak
dostačující průmyslovou vodou, zejména
                                                   u restrukturalizace a obnovy technologií
z dostupných podzemních zdrojů. Součástí je
                                                   v sektoru veřejné energetiky.
i vyšší podpora recyklace a širšího využití
dešťové vody. K uplatnění uvedených cílů              Pro obnovu spalovacích zdrojů se v roce
bude přijat nový vodní zákon, jenž má zajistit     2012 a 2013 počítá s náklady cca 4 mld. Kč.
nižší výrobní náklady pro průmyslovou úpravu       V letech 2014 a 2015 by měly tyto náklady
surové vody z povrchových a podzemních             činit 12 mld. Kč a v období 2016-2020 je
zdrojů na vodu pitnou.                             potom počítáno s částkou 18 mld. Kč ročně.
                                                   Polovinu této částky by měly pokrýt
  Opatření v oblasti ochrany a udržitelného
                                                   domácnosti a další část by pak měla pocházet
využívání přírody a krajiny budou obsažena
                                                   ze státního rozpočtu. Obnova technologií
zejména ve strategických dokumentech péče o
                                                   v sektoru veřejné energetiky by měla
krajinu, pozornost bude věnována také
                                                   znamenat celkové náklady ve výši 100 mld. Kč.
ochraně půd. Do roku 2015 budou
                                                    Finanční nároky snižování emisí skleníkových
identifikována vhodná revitalizační opatření
                                                   plynů mimo EU ETS nebyly ještě určeny.
na vodních tocích a v nivách a opatření ke
zvýšení retence vody v krajině, která povedou        Opatření v této oblasti spadají jednak pod
k tomu, že krajina bude schopná přirozeně          pilíř   konkurenceschopnosti      č.   2     -
tlumit extrémní výkyvy počasí a optimalizovat      Infrastruktura - a s ohledem na dopady
cyklus vody v krajinném systému.                   zamýšlených opatření na zdraví obyvatelstva
                                                   rovněž do pilíře konkurenceschopnosti č. 4 dle
  Implementace na úrovni vlády                     metodiky Světového ekonomického fóra.
  Základní rámec pro přijímání opatření v této
                                                     Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
oblasti tvoří Strategický rámec udržitelného
                                                     2020
rozvoje ČR a aktualizovaná Státní politika
životního prostředí ČR. Nový zákon o ochraně          Všechna      opatření      jsou    provázána
ovzduší by měl být schválen do 31. prosince        s iniciativou Strategie Evropa 2020 „Evropa
2011, aktualizace Národního programu               účinněji využívající zdroje“, a naplňují tak směr
snižování emisí ČR a Programu ke zlepšení          č. 5 „Zefektivnit využívání zdrojů a snížit emise
kvality ovzduší pak budou dokončeny do             skleníkových plynů“.
konce r. 2012. Politiku ochrany klimatu v ČR
vláda schválí do konce roku 2011.




                                                                                                 66
  III.7. Podpora                                   zdrojů a zmírnění negativních dopadů na
                                                   životní prostředí je přitom žádoucí zvýšit
  konkurenceschopnosti                             zapojení železnice zvláště v nákladní dopravě,
  zlepšením dopravní                               aby odlehčilo přetížené silniční síti. S ohledem
                                                   na co nejefektivnější využití dostupných
  infrastruktury                                   dopravních kapacit je třeba prostřednictvím
                                                   zavedení      účinného      systému         řízení
                                                   a zpoplatnění jednotlivých druhů dopravy
                                                   dosáhnout jejich efektivní kombinace
  Úvod                                             a integrace.
   Česká republika představuje díky své               Nízký je také podíl vodní nákladní dopravy,
geografické poloze tranzitní zemi zajišťující      která představuje jeden z ekologičtějších
dopravní obslužnost, pohyb zboží a služeb          způsobů dopravy. Možnost využití vodní cesty
napříč Evropou, což spolu s výraznou exportní      k dálkové nákladní dopravě je však limitována
orientací české ekonomiky klade nemalé             omezeným přístupem k námořnímu přístavu
nároky na kapacity a kvalitu české dopravní        způsobeným        nedostatečnou     splavností
sítě.    Dobudování      páteřní     dopravní      klíčových úseků Labe. Svoji nezastupitelnou
infrastruktury a napojení zbývajících regionů      roli v rychlé dopravě na velké vzdálenosti
na hlavní české i evropské trasy je proto          hraje také letecká doprava. Kvalitní letištní
nezbytnou podmínkou pro zlepšení nepříznivé        infrastruktura představuje významný faktor
podnikatelské situace v těchto krajích i pro       globálního obchodu a konkurenceschopnosti.
zlepšení     konkurenceschopnosti      celého      V souvislosti se stálým nárůstem objemu
českého hospodářství.                              letecké přepravy je jednou z priorit také
                                                   posílení kapacit letiště Ruzyně.
  Současný stav české dopravní sítě z pohledu
kvality a funkčnosti zdaleka nedosahuje              Hlavní reformní cíle
úrovně původních 15 členských států EU a je
vnímán jako jedna z hlavních překážek                Hlavními cíli v oblasti zlepšování dopravní
dosahování vyššího tempa hospodářského             infrastruktury jsou zvýšení její kapacity
růstu ČR.                                          a kvality prostřednictvím dobudování páteřní
                                                   dopravní sítě a zajištění dostatečné úrovně
   Nedostatky lze spatřovat v celé řadě oblastí:   oprav a údržby stávajících komunikací.
není dokončena páteřní dopravní síť, existující    Současně je třeba usilovat o účelné zapojení
silniční trasy mají nevyhovující kvalitu a jsou    všech druhů dopravy, aby se maximálně
často nevhodně vedeny přes zastavěná území.        využily existující kapacity a omezily negativní
Zejména příměstské a městské silniční              dopady dopravy na životní prostředí. Uvedené
komunikace trpí kvůli chybějícím dopravním         kroky      významně        přispějí   k posílení
obchvatům přetížením, což způsobuje časté          konkurenceschopnosti ČR i k odstranění
dopravní zácpy. Nedostatečná infrastruktura        rozdílů mezi jednotlivými regiony. K dosažení
také způsobuje zvýšené množství emisí látek        těchto cílů vláda promptně zavede legislativní
znečišťujících ovzduší, hlukovou zátěž             a nelegislativní opatření, jež zrychlí
především v zastavěných městských oblastech        a zefektivní plánování, přípravu a provedení
a v neposlední řadě též vysoký počet silničních    dopravních staveb. Klíčovou otázkou bude
nehod s vážnými zraněními nebo úmrtími.            zajištění potřebných finančních prostředků
Vysoká      nehodovost     zapříčiňuje    vznik    a jejich účinné a hospodárné využití na
dopravních kolon, což dále prohlubuje              projekty vybrané na základě důkladného
negativní dopady na hospodářskou výkonnost         strategického plánování.
vyplývající z nedostatečných infrastrukturních
kapacit.                                           III.7.1.   Strategické    plánování      rozvoje
                                                              dopravní infrastruktury
  S problémy neuspokojivé kvality a kapacity
dopravní infrastruktury se potýká také             III.7.2.   Zajištění efektivního financování
železniční doprava. K efektivnějšímu využití                  dobudování páteřní sítě


                                                                                                  67
 III.7.1. Strategické plánování rozvoje               V      rámci      projektu     „Vypracování
 dopravní infrastruktury                            dlouhodobého modelu financování dopravní
                                                    infrastruktury“ prověřuje vláda aktuálně
                                                    možnosti reforem celého systému financování
  K tomu, aby dopravní struktura přispěla           dopravní infrastruktury. V projektu bude
konkurenceschopnosti české ekonomiky, je            výrazně akcentována potřeba zapojení
zapotřebí, aby jednotlivé uskutečněné               soukromého kapitálu, který by byl splatný z
projekty vycházely z důkladného racionálního        budoucích výnosů vystavěné infrastruktury.
strategického plánování a tvořily součást           Rozhodujícím prvkem financování dopravně
promyšlené koncepce. Proto vláda předloží           infrastrukturních staveb by se mohla stát
aktualizovanou dopravní strategii do r. 2025,       státní společnost, která by umožnila efektivní
od které se bude odvíjet seznam prioritních         propojení     se     soukromým      kapitálem.
projektů v oblasti dopravní infrastruktury          Analyzovány jsou modely fungující v zahraničí
a harmonogram jejich provádění.           Pro       –    např.    Asfinag    (Autobahnen-      und
urychlení přípravy a samotného provádění            Schnellstraßen-                 Finanzierungs-
projektů je pak klíčová modernizace                 Aktiengesellschaft) v Rakousku, HAC (Hrvatske
legislativního rámce.                               autoceste d.o.o.) v Chorvatsku či NDS
                                                    (Národná diaľničná spoločnosť, a.s) na
  Konkrétní reformní priority                       Slovensku. Jedná se o akciové společnosti
                                                    mající na starost plánování a výstavbu silnic
  1. Efektivnější strategické plánování
                                                    a dálnic, výběr a správu mýtného apod. Jejich
   Klíčovým dokumentem je zejména Strategie         stoprocentním vlastníkem je stát.
dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje
České      republiky       do     roku      2025     2. Hlavní projekty v oblasti dopravní
(tzv. Superstrategie), jejíž návrh se v současné     infrastruktury
době projednává. Dokument poskytne reálný
kritický obraz současného stavu dopravní              Mezi hlavní projekty dopravní infrastruktury
infrastruktury a s ohledem na předpokládané         lze jmenovat:
finanční rámce popíše reálné možnosti rozvoje         Provedení hlavních silničních projektů
dopravní infrastruktury a její základní priority.      formou PPP (Public Private Partnership,
V návazné fázi pak představí konkrétní                 Partnerství veřejného a soukromého
projekty, vybrané na základě multikriteriální          sektoru)
analýzy, a stanoví časový plán jejich
provedení.                                            Dostavba       základní      sítě  dálnic
                                                       a rychlostních        silnic      v rámci
   Tato Superstrategie bude dále podrobněji            tzv. Transevropské dopravní sítě (TEN-T),
rozpracována v navazujících dokumentech                včetně navržených do sítě TEN-T
Dopravní politika ČR pro léta 2014 – 2020
a Dopravní sektorové strategie 2. fáze                Dostavba tranzitních železničních koridorů
- Střednědobý      plán    rozvoje   dopravní         Modernizace ostatních tratí sítě TEN-T
infrastruktury s dlouhodobým výhledem, jenž            (včetně navržených do sítě TEN-T)
bude obsahovat posouzení vlivů koncepce na
životní prostředí (SEA) a podrobné zhodnocení         Modernizace železničních uzlů na síti
jednotlivých staveb s výhledem do roku 2040.           TEN-T
  Mezi další opatření v oblasti plánování             Zajištění interoperability železniční sítě,
usilující o zvýšení bezpečnosti a efektivity           zavedení GSM-R (Global System for
dopravy patří aktualizace existující Národní           Mobile Communications – Railway,
strategie bezpečnosti silniční dopravy                 Globální systém mobilní komunikace na
a připravovaný Strategický plán rozvoje ITS            železnici)
pro Českou republiku.                                 Zajištění interoperability železniční sítě,
                                                       zavedení ETCS (European Train Control


                                                                                               68
    System, Evropský vlakový zabezpečovací         se vláda bude soustředit na promítnutí
    systém)                                        koncepčních záměrů do novely zákona
                                                   č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a
   Zvýšení objemu finančních prostředků pro
                                                   do novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení
    údržbu dopravní infrastruktury rozšířením
                                                   výstavby dopravní infrastruktury, které dle
    výkonového zpoplatnění na silnice I. třídy
                                                   plánu vláda plánuje předložit do června 2011.
    a vybrané silnice II. a III. třídy. (Termín
                                                   Součástí opatření na urychlení výstavby
    zavedení: 2013)
                                                   páteřní sítě dopravy je i příprava novely
   Vytvoření dvou veřejných logistických          zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo
    center s terminálem kombinované                omezení vlastnického práva k pozemku nebo
    dopravy s parametry dle dohody AGTC            stavbě s plánovaným datem předložení vládou
    (European Agreement on Important               v září 2011.
    International Combined Transport Lines            Opatření této kapitoly spadají pod pilíř
    and Related Installations - Evropská           konkurenceschopnosti č. 2 – Infrastruktura
    dohoda o nejdůležitějších trasách              - dle metodiky Světového ekonomického fóra.
    mezinárodní     kombinované   přepravy
    a souvisejících   objektech).  (Termín           Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
    zprovoznění: 2015)                             2020
  3. Zlepšení legislativních podmínek                Opatření v oblasti dopravy navazují na
                                                   vlajkovou iniciativu Strategie Evropa 2020 –
  Na základě přehodnocení schvalovacího            Udržitelný růst – udržitelná, zdrojově účinná
procesu dopravních staveb podle stávajících        a konkurenceschopná ekonomika.
zákonů přijme vláda během roku 2011 řadu
legislativních opatření.
                                                    III.7.2. Zajištění efektivního
  Podstatné urychlení schvalování a přípravy
projektů přinese připravovaná novela                financování dobudování páteřní sítě
stavebního zákona, jež má zjednodušit
povolovací řízení a zefektivnit činnost               Pro pokračující financování projektů
stavebních úřadů. Novelizovány mají být též        v oblasti dopravní infrastruktury bude klíčové
zákon o vyvlastnění a související předpisy.        systémové zajištění dlouhodobých zdrojů
                                                   financování. Pozornost vlády bude proto
  V průběhu letošního roku se také bude
                                                   věnována modelům zajištění financování
dokončovat restrukturalizace železničního
                                                   výstavby infrastruktury jednak formou
sektoru, jejímž cílem je vytvoření podmínek
                                                   financování ze soukromých zdrojů, jednak
pro konkurenceschopnou železniční dopravu,
                                                   rozšiřováním     výkonového        zpoplatnění
která vhodně doplní silniční dopravu zejména
                                                   silničních tahů.
při přepravě nákladů na střední a dlouhé
vzdálenosti a jako páteřní systém městské
                                                    Konkrétní reformní priority
a příměstské veřejné dopravy. Současně bude
docházet k postupnému otevírání trhu                1. Nové zdroje financování
v železniční dopravě právě s ohledem na vyšší
efektivitu otevřeného trhu.                           Vzhledem k vysoké finanční náročnosti
                                                   dopravních projektů a naléhavé potřebě jejich
  Implementace na úrovni vlády                     provedení v optimální podobě a co nejkratším
                                                   časovém horizontu bude vláda usilovat
  Uvedená legislativní a nelegislativní opatření
                                                   o nalezení alternativních způsobů jejich
budou prováděna převážně v průběhu let
                                                   financování. Kromě zvýšení zdrojů z veřejných
2011 - 2013. V oblasti strategických materiálů
                                                   rozpočtů,       prostřednictvím      rozšíření
se jedná především o předložení koncepčního
                                                   výkonového zpoplatnění v silniční dopravě
dokumentu      Strategie      dopravy       jako
                                                   a využití spolufinancování z programů EU,
nevyhnutelné součástí rozvoje České republiky
                                                   bude     zkoumána možnost         financování
do roku 2025. V oblasti legislativních návrhů
                                                   infrastrukturních projektů ze soukromých

                                                                                              69
zdrojů,  formou     Partnerství       veřejného     kombinace veřejných a soukromých investic
a soukromého sektoru (PPP).                         (PPP), veřejných poptávkových stimulů,
                                                    regulace a rozvoje infrastruktury (včetně
   Přípravné práce na prvních PPP projektech
                                                    transevropských sítí) k podpoře přechodu na
budou zahájeny v průběhu letošního roku,
                                                    nízkouhlíkovou,      technologicky     vyspělou
jejich uskutečňování by mělo začít nejdříve
                                                    ekonomiku s vysokým využitím informačních
v roce 2013. Zvýšení dostupných zdrojů
                                                    a telekomunikačních technologií. Prostředkem
přinese postupné rozšiřování výkonového
                                                    pro její dosažení má být naplnění závazků EU
zpoplatnění na silnice I. třídy a části silnic
                                                    a jednotlivých členských států v oblasti
II. a III. třídy, jehož příprava započala v roce
                                                    životního prostředí, snížení emise skleníkových
2011 a jehož spuštění lze očekávat nejdříve
                                                    plynů a snížení energetické náročnosti
po roce 2013. Systém by měl také zajistit
                                                    ekonomiky o nejméně 20 % do r. 2020, který
internalizaci tzv. externích nákladů. Výsledkem
                                                    patří mezi pět hlavních cílů strategie. Stejně
by měla být situace, kdy se na hrazení nákladů
                                                    tak     opatření      přispívají   k naplňování
vznikajících dopravním provozem, jako hluk či
                                                    odpovídajících doporučení č. 5 a č. 6
znečištění ovzduší, bude podílet ten, kdo je
                                                    integrovaných hlavních směrů.
způsobuje (princip znečišťovatel platí).
                                                      K úsilí o rozvoj infrastruktury coby nástroji
  2. Podpora dopravní             infrastruktury
                                                    zvyšování produktivity vybízí rovněž Pakt euro
v budoucí kohezní politice
                                                    plus.
  Vláda považuje kohezní politiku za
významný nástroj nejen pro vyvažování rozdílů
méně a více rozvinutých regionů, ale též na
rozvoj konkurenceschopnosti, a to jak
jednotlivých regionů, tak státní ekonomiky
jako celku. Proto se při určování priorit v rámci
budoucí kohezní politiky na programovací
období 2014 – 2020 zaměří na podporu
dopravní infrastruktury, která představuje
podstatnou podmínku konkurenceschopné
ekonomiky založené na průmyslu a na
exportu.

  Implementace na úrovni vlády
  Datum dostavby páteřní infrastruktury,
která spadá do 2. pilíře konkurenceschopnosti
dle metodiky Světového ekonomického fóra,
bude záviset na objemu dostupných
prostředků na národní i evropské úrovni.
Dokončení páteřní infrastruktury si totiž
vyžádá investice v řádu stovek miliard korun.
Detaily rozpočtových nároků bude možno
konkretizovat až po schválení hlavního
strategického dokumentu v oblasti dopravy,
tzv. Superstrategie (Strategie dopravy jako
nevyhnutelná součást rozvoje České republiky
do r. 2025).

  Provázanost opatření s cíli Strategie Evropa
  2020
  Vlajková iniciativa v kapitole „Zdrojově
účinná Evropa“ zmiňuje potřebu využití

                                                                                                70
IV. Závěr




            71
IV.1. Shrnutí                                       inovační potenciál českého průmyslu na
                                                    světové úrovni.
                                                      Klíčovým předpokladem pro naplňování
   Národní program reforem představuje              stanovených cílů Strategie Evropa 2020 je dále
příspěvek České republiky k plnění společných       konsolidace veřejných financí, jež umožní,
cílů koordinace hospodářských politik v rámci       vedle prostředků z kohezní politiky a dalších
Strategie Evropa 2020. Obsahuje souhrn              zdrojů EU, dlouhodobě udržitelné financování
hlavních reformních priorit vlády, které také       reformních a podpůrných opatření. Součást
odrážejí Integrované hlavní směry a vlajkové        reformy tvoří nejen celkové zefektivnění
iniciativy Evropské komise. Základním               fungování státní správy, zjednodušení
principem, k němuž všechna navrhovaná               právního prostředí a zpřísnění boje s korupcí,
opatření       směřují,       je       zvýšení      nýbrž i reforma zdravotního a sociálního
konkurenceschopnosti českého hospodářství           zabezpečení, které má motivovat nejširší
coby nezbytného předpokladu dlouhodobě              skupiny obyvatel ke vstupu na pružnější
udržitelného       ekonomického          růstu      a otevřenější pracovní trh.
a dosahování      všech     dalších      úkolů
demokratického sociálně tržního státu.              Konečně ke konkurenceschopnější ekonomice,
                                                    jež je nezbytnou podmínkou zlepšení
  Jednotlivé prioritní oblasti národního            sociálních podmínek a kvality života
programu           reforem      vycházejí      ze   společnosti, přispějí i opatření v oblastech
zvláštních geografických,          společenských    snižování energetické náročnosti, ochrany
a hospodářských podmínek České republiky            životního prostředí a snižování byrokracie
a reflektují její charakter malé, velmi otevřené,   prostřednictvím digitalizace agend, databází a
proexportně          orientované      ekonomiky     řízení. Stejně důležité je rovněž dobudování
s dominantní rolí průmyslové výroby. Tato           dostatečně kapacitní a kvalitní dopravní
specifika      formují     obsah     konkrétních    infrastruktury, odpovídající potřebám českého
reformních opatření, jež odstraňují překážky        hospodářství. Na rozdíl od tzv. starých
bránící hospodářskému růstu a usilují               členských zemí představuje nedostatečná
o konkurenceschopnost českých podniků               dopravní infrastruktura silnou komparativní
v evropském i mezinárodním srovnání.                nevýhodu konkurenceschopnosti ekonomiky.
  Orientace na vývoz, zejména v oblasti             Proto vláda tuto oblast považuje za
průmyslové výroby, vyžaduje odpovídající            významnou       součást     svého    příspěvku
státní politiku zaměřenou na podporu                k naplňování Strategie Evropa 2020.
funkčnosti vnitřního trhu EU, snižování
nákladů práce a především na opatření
podporující necenovou konkurenceschopnost.          IV.2. Další kroky na cestě
Sem patří jak příznivé podnikatelské prostředí
s minimem legislativní a administrativní            k uskutečňování cílů Národ-
zátěže, tak efektivní podpora vědy, výzkumu a       ního programu reforem
inovací, úzce provázaných se soukromou
sférou, umožňující rychlé praktické využití
nejnovějších poznatků.                                Opatření představená v Národním programu
  Vybudování výzkumného a technologického           reforem jsou prioritami střednědobého vývoje
zázemí, které obstojí v celosvětové soutěži,        České republiky koncipované vládou do roku
předpokládá komplexní reformu systému               2020. Budou uskutečňována průběžně,
vzdělávání, aby bylo s to na jedné straně           přičemž těžiště reforem bude spočívat v první
pružněji reagovat na dynamické požadavky            polovině této dekády, a to zejména s ohledem
trhu práce, na straně druhé musí zajistit,          na     princip     demokratické       legitimity
zejména na úrovni terciárního vzdělávání,           v reprezentativní demokracii a z něj vyplývající
odpovídající     kvalitu     vysokoškolských        omezení možnosti jednání vlády na délku
absolventů a vědeckých pracovníků, kteří udrží      funkčního období Poslanecké sněmovny
                                                    Parlamentu ČR. S ohledem na skutečnost, že

                                                                                                 72
Strategie Evropa 2020 je rozložena na celé        k dispozici. Vzhledem k tomu, že v roce 2011
období nadcházející dekády, je Národní            se vláda nachází na počátku svého reformního
program reforem koncipován na delší období,       úsilí a jednotlivé reformy jsou ve stadiu
ovšem s nutnou reflexí uvedeného omezení          politické diskuse, nelze většinu nákladů
možností jeho naplňování.                         prozatím uvést. Nicméně je možno
                                                  předpokládat, že v budoucích aktualizacích
  Národní program reforem je průřezovým
                                                  budou tyto náklady konkretizovány.
dokumentem, který definuje klíčové priority a
reformní směry v jednotlivých oblastech státní      Národní program reforem bude, jak
hospodářské politiky na pozadí Strategie          uvedeno, každoročně aktualizován, a to
Evropa 2020. Sjednocuje tak a současně            v rámci tzv. evropského semestru. V těchto
v konsolidované podobě předkládá reformní         aktualizacích by se měly upravovat, případně
procesy probíhající dosud mnohdy až příliš        doplňovat jednotlivé priority, aniž by však
nekoordinovaně a vzájemně nekonsistentně.         mělo docházet k zásadním změnám.
Nenahrazuje     ani    nedoplňuje     stávající
strategické a koncepční dokumenty vlády
v oblasti hospodářství a trvale udržitelného      IV.3. Národní cíle vlády v rámci
rozvoje, nýbrž je vůči nim komplementárním        Strategie Evropa 2020
materiálem, jehož přidanou hodnotou je právě
přehlednost a souhrnný charakter.
                                                    V návaznosti na hlavní cíle Strategie Evropa
  Jednotlivé prioritní oblasti stanovené          2020, integrované hlavní směry této strategie
v tomto programu jsou či budou rozvedeny          a jednotlivé identifikované hlavní překážky pro
v konkrétních strategických dokumentech           naplňování společně stanovených cílů
příslušných odpovědných institucí, zejména        stanovila vláda ČR v roce 2010 specifické
ministerstev. Tyto dokumenty jsou jeho            kvantifikované národní cíle, které v tomto
přílohou, případně budou postupně v dalších       Národním programu reforem upravila do
jeho aktualizacích v rámci přílohy uváděny.       následující podoby
Vzhledem k tomu, že Národní program
reforem        byl     zpracováván       podle      1. v oblasti zaměstnanosti:
harmonogramu tzv. evropského semestru,
nepřekrýval se jeho vznik časově s tvorbou          1a. zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob
některých klíčových koncepčních materiálů,          ve věku 20 - 64 let na 75 %;
které budou podrobněji reflektovány v dalších
aktualizacích. Na druhé straně tento program        1b. zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 - 64
současně určuje prioritní oblasti napříč celou      let) na 65 %;
hospodářskou politikou ČR, na jejichž základě
by sektorové koncepční materiály v budoucnu         1c. zvýšení míry zaměstnanosti starších osob
měly být utvářeny. Nejde proto jen                  (55 - 64 let) na 55 %;
o informativní     přehled    o     stávajících
reformách, ale současně též o normativní            1d. snížení míry nezaměstnanosti mladých
koncepční text.                                     osob (15 - 24 let) o třetinu proti roku 2010;
  Z povahy Národního programu reforem jako          1e. snížení míry nezaměstnanosti osob
výchozího materiálu vlády určujícího priority       s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0 - 2)
vlády v rámci Strategie Evropa 2020 vyplývá,        o čtvrtinu proti roku 2010;
že neobsahuje detailní konkrétní opatření, a
proto ani konkrétní vyčíslení předpokládaných       2. v oblasti chudoby:
nákladů. Ta budou součástí uváděných dílčích,
sektorových     strategických     dokumentů.        2a. udržení hranice počtu osob ohrožených
V Národním programu reforem budou                   chudobou, materiální deprivací nebo žijících
uváděny pouze hrubé rozpočtové dopady, a to         v domácnostech bez zaměstnané osoby do
teprve tehdy, až budou ve vyčíslené podobě          roku 2020 oproti roku 2008;

                                                                                              73
3. v oblasti vzdělávání:

3a. nejvýše 5,5% osob                 předčasně
odcházejících ze vzdělávání;

3b. 32% osob ve            věku   30-34     let
s terciárním vzděláním;

4. v oblasti zlepšování podnikatelského
prostředí:

4a.    snížení    administrativní    zátěže
podnikatelů oproti roku 2005 o 30 %;

5. v oblasti vědy, výzkumu a inovací:

5a. veřejné výdaje na vědu, výzkum, vývoj
a inovace v České republice na úroveň 1 %
HDP;

6. v oblasti energetické účinnosti:

6a.     podstatným       způsobem      přispět
k dosažení indikativního cíle stanoveného na
unijní úrovni ve výši 20 %; učinit další kroky
ke zlepšení kvality životního prostředí;

6b.   dosažení     cíle    podílu energie
z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné
spotřebě energie ve výši 13,5 %;




                                                  74
Příloha I.: Přehled                                    Analýza     konkurenceschopnosti       České
                                                       republiky (na níž bude navazovat Strategie
strategických a koncepčních                            mezinárodní konkurenceschopnosti ČR)
materiálů vlády souvisejících                            Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
s Národním programem                                   Bezpečnostní strategie ČR
reforem2                                                   Gestor: Ministerstvo zahraničních věcí ČR
                                                       Národní strategický plán rozvoje venkova 2007
Úvodní poznámka                                        – 2013
                                                                 Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR
   Následující přehled obsahuje nejdůležitější
                                                       Národní strategický referenční rámec ČR
koncepční dokumenty schválené vládou či
                                                       2007 – 2013
aktuálně připravované, obsahující opatření,
jimiž stát přispívá k plnění cílů Strategie                 Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Evropa 2020. Nejedná se o přehled úplný                Politika územního rozvoje ČR
a vyčerpávající. Kompletní výčet včetně                          Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj
termínů předložení koncepčních dokumentů               Rámec     strategie     konkurenceschopnosti
obsahuje schválený Plán legislativních prací           - zpráva NERV 2011
vlády na rok 2011 a výhled na léta 2012 –
2014 a dále Plán nelegislativních úkolů vlády                                   Gestor: Úřad vlády ČR
na rok 2011. Jednotlivé dílčí příspěvky k plnění       Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní
cílů uvedené strategie lze nalézt i v celé řadě        politiky EU po roce 2013 v podmínkách ČR
dalších dokumentů. Následující výčet obsahuje                Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
pouze stěžejní materiály. Současně mnohé               Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR
z nich díky svému horizontálnímu charakteru
zasahují do oblastí pokrývaných více                       Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR
kapitolami Národního programu reforem. Aby             Strategie hospodářského růstu 2007 – 2013
nedocházelo ke zbytečnému opakování, je                                              Expertní studie
každý dokument zmíněn vždy jen jednou, a to            Strategie regionálního rozvoje ČR na léta
u první kapitoly NPR, kde lze konstatovat jeho         2007-2013
relevanci. To přitom nijak neznamená, že by
                                                             Gestor: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
nebyl brán v potaz i v následujících kapitolách.
Zejména mezi úvodní, horizontální kapitolou
II.2. obsahující východiska NPR a kapitolou            III.1. Konsolidace veřejných financí
III.4. lze spatřovat silné propojení, což vedlo ke
zdánlivě        nižšímu      počtu     uvedených       Aktualizovaná strategie přistoupení České
strategických dokumentů přímo u kapitoly               republiky k eurozóně
III.4. Důvodem je zmíněný přístup, díky němuž                          Gestor: Ministerstvo financí ČR
je většina relevantních materiálu zmíněna již          Dlouhodobý program zlepšování zdravotního
u kapitoly II.2.                                       stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny
                                                       v 21. století
Rozdělení podle kapitol NPR                                      Gestor: Ministerstvo zdravotnictví ČR
                                                       Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné
II. Východiska hospodářské politiky                    služby    –    Strategie   realizace    Smart
(průřezové materiály)                                  Administration v období 2007–2015
                                                                       Gestor: Ministerstvo vnitra ČR
                                                       Návrh střednědobých výdajových rámců na
2
 Z důvodu požadavků na finální podobu dokumentu        léta 2013 – 2014
bude schválený dokument odesílán Evropské komisi bez                  Gestor: Ministerstvo financí ČR
příloh, které jsou primárně informací o pramenech a
východiscích přípravy materiálu na národní úrovni.

                                                                                                    75
Konvergenční program České republiky                         Gestor: Ministerstvo školství, mládeže
                 Gestor: Ministerstvo financí                                     a tělovýchovy ČR
Strategie v boji proti korupci na období let       Koncepce rozvoje knihoven v České republice
2011 a 2012                                        na léta 2011-2014
                 Gestor: Ministerstvo vnitra ČR                   Gestor: Ministerstvo kultury ČR
Strategie zlepšování regulace 2007 -2013           Národní akční plán inkluzívního vzdělávání
                 Gestor: Ministerstvo vnitra ČR            Gestor: Ministerstvo školství, mládeže
                                                                                 a tělovýchovy ČR
III.2. Fungující vnitřní trh a sociální systém     Návrh koncepce rozvoje informačních a
jako předpoklad konkurenceschopnosti               komunikačních technologií ve vzdělávání
                                                   v období 2009-2013
Koncepce podpory transformace pobytových                   Gestor: Ministerstvo školství, mládeže
sociálních služeb v jiné druhy sociálních služeb                                a tělovýchovy ČR
poskytovaných v přirozené komunitě obyvatel
                                                   Strategie celoživotního učení ČR
a podporující sociální začlenění lidí do
společnosti                                                 Gestor: Ministerstvo školství, mládeže
                                                                                 a tělovýchovy ČR
Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Národní      akční    plán      k transformaci
a sjednocení systému péče o ohrožené děti na       III.4. Podpora podnikání a rozvoj digitalizace
období 2009 – 2011
                                                   Exportní      strategie    ČR    (2006-2010)
Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR    - aktualizace na rok 2011
Národní koncepce podpory rodin s dětmi                  Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR    Koncepce podpory malého a středního
Priority rozvoje sociálních služeb                 podnikání na období 2007-2013
Gestor: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR      Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Strategie prevence sociálně patologických jevů     Národní     strategie   digitalizace   kulturního
u dětí a mládeže v působnosti resortu školství,    obsahu
mládeže a tělovýchovy na období 2009 – 2012                        Gestor: Ministerstvo kultury ČR
         Gestor: Ministerstvo školství, mládeže    Strategie elektronizace vybraných agend ve
                              a tělovýchovy ČR     veřejné správě
Strategie prevence kriminality na léta 2008 až                     Gestor: Ministerstvo vnitra ČR
2011
                                                   Státní politika v elektronických komunikacích -
                 Gestor: Ministerstvo vnitra ČR    Digitální Česko
                                                     Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
III.3. Vzdělání jako cesta k vyšší produktivitě
práce
                                                   III.5. Podpora růstu založeného na výzkumu
Akční plán podpory odborného vzdělávání            a inovacích
         Gestor: Ministerstvo školství, mládeže    Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací
                              a tělovýchovy ČR     v České republice a jejich srovnání se
Bílá kniha – Národní program rozvoje               zahraničím v roce 2011
vzdělávání v České republice                                              Gestor: Úřad vlády ČR
        Gestor: Ministerstvo školství, mládeže     Meziresortní    koncepce     bezpečnostního
                             a tělovýchovy ČR      výzkumu a vývoje ČR do roku 2015
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje                             Gestor: Ministerstvo vnitra ČR
vzdělávací soustavy České republiky

                                                                                                 76
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR     Státní politika životního prostředí ČR
                        Gestor: Úřad vlády ČR        Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR
Návrh rozdělení výdajů státního rozpočtu na       Státní program ochrany přírody a krajiny ČR
výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok        Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR
2012 s výhledem na rok 2013 a 2014
                                                  Surovinová politika v oblasti nerostných
                       Gestor: Úřad vlády ČR      surovin a jejich zdrojů
Rámcový       program      pro       podporu        Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
technologických center a center strategických
služeb
  Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR      III.7.   Podpora      konkurenceschopnosti
                                                  zlepšením dopravní infrastruktury

III.6. Podpora a konkurenceschopnosti šetrná      Dopravní politika ČR 2005 – 2013
k životnímu prostředí                                               Gestor: Ministerstvo dopravy

Národní program snižování emisí ČR                Revize a aktualizace Národní strategie
                                                  bezpečnosti silničního provozu na období
   Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR    2008 - 2010 (2012)
Akční plán energetické účinnosti ČR                             Gestor: Ministerstvo dopravy ČR
  Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR      Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást
Akční plán pro biomasu ČR 2009-2011               rozvoje České republiky do r. 2025
          Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR     (tzv. Superstrategie)
Akční program zdraví a životního prostředí ČR                    Gestor: Ministerstvo dopravy ČR
         Gestor: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Aktualizovaný        program          podpory
environmentálních technologií v ČR
   Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR
Koncepce vodního hospodářství Ministerstva
zemědělství pro období 2011-2015
         Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR
Národní akční plán pro energii z obnovitelných
zdrojů
  Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Národní alokační plán 2008-2012
   Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR
Plán hlavních povodí České republiky 2007
- 2012
          Gestor: Ministerstvo zemědělství ČR
Plán odpadového hospodářství ČR 2003-2012
   Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR
Politika ochrany klimatu v České republice
    Gestor: Ministerstvo životního prostředí ČR
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR
    Gestor:Ministerstvo životního prostředí ČR
Státní energetická koncepce
  Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

                                                                                             77
Příloha II.: Přehled                               III.1.5. Efektivní veřejná správa a boj proti
                                                   korupci
odpovědností na úrovni vlády
za realizaci opatření                                Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
jednotlivých podkapitol                            nese Ministerstvo vnitra ČR. Klíčová konkrétní
                                                   opatření v zefektivnění státní správy budou
                                                   v následujícím období spadat do gesce
  Tabulka přináší přehled podkapitol, za níž       Ministerstva financí, Ministerstva práce
jako celek odpovídá vždy jedno ministerstvo (a     a sociálních věcí a Ministerstva vnitra.
to bez ohledu na skutečnost, že jednotlivá         Opatření za účelem zlepšení korelace mezi
opatření v ní uvedená mohou spadat do gesce        produktivitou práce a výší mzdových výdajů
vícera resortů).                                   budou provádět všechny instituce státní
                                                   správy, a to s ohledem na alokaci prostředků
                                                   ze státního rozpočtu. Úkoly vyplývající z vládní
III.1. Konsolidace veřejných financí               protikorupční strategie budou plnit zejména
III.1.1. Důchodová reforma                         Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní
                                                   rozvoj,       Ministerstvo        spravedlnosti
   Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření       a Ministerstvo financí, podílet se na nich
nese Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a     budou i ostatní ministerstva a ústřední správní
Ministerstvo financí ČR (v oblasti fondově         úřady.
financovaného pilíře důchodového systému
(II. pilíř) a reformy systému penzijního
připojištění se státním příspěvkem (III. pilíř).
                                                   III.2. Fungující vnitřní trh a sociální systém
                                                   jako předpoklad konkurenceschopnosti
III.1.2. Reforma daní a daňového systému
                                                   III.2.1.Moderní sociální systém a pracovní
  Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření        právo
nese Ministerstvo financí ČR. V případě JIM je
nicméně       nutná      úzká       spolupráce       Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a       nese Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Ministerstva zdravotnictví ČR.

                                                   III.2.2. Integrace na trhu práce
III.1.3 Reforma systému zdravotnictví a
veřejného zdravotního pojištění                      Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
                                                   nese Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
  Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření        Jednotlivá opatření však bude třeba podnikat
nese Ministerstvo zdravotnictví ČR.                v úzké součinnosti s dalšími zúčastněnými
                                                   resorty, především pak s Ministerstvem
                                                   školství, mládeže a tělovýchovy ČR, coby
III.1.4.Ústavní zajištění korelace mezi            orgánem odpovědným za oblast vzdělávání a
příjmovou a výdajovou stránku státního             předškolní      výchovy,       a Ministerstvem
rozpočtu                                           zdravotnictví ČR, coby orgánem odpovědným
                                                   za oblast poskytování sociálně zdravotní péče
  Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření        o děti do 3 let věku. Předpokladem úspěchu
nese Ministerstvo financí ČR. Na jednotlivých      reforem je rovněž úzká součinnost s krajskými
krocích se budou podílet i další dotčená           a obecními samosprávami, na institucionální
ministerstva a ústřední správní úřady.             úrovni pak s Asociací krajů ČR a Svazem měst a
                                                   obcí ČR.



                                                                                                   78
III.2.3. Sociální začleňování a snižování          III.3.3.Reforma terciárního vzdělávání
chudoby
                                                     Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
   Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření       nese Ministerstvo školství, mládeže a
nese Ministerstvo práce a sociálních věcí.         tělovýchovy ČR.
Jednotlivá opatření však budou prováděna
v úzké součinnosti s dalšími zapojenými
resorty podle dotčených problematik. V prvé        III.4. Podpora podnikání, digitalizace a rozvoj
řadě se jedná o Ministerstvo školství, mládeže     digitálního trhu
a tělovýchovy, které v součinnosti s dalšími       III.4.1. Snižování administrativní a regulační
ústředními správními úřady provádí Národní         zátěže pro podnikatele
akční plán inklusivního vzdělávání schválený
vládou v březnu 2010. Projekty v oblasti
sociálního začleňování v sociálně vyloučených        Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
lokalitách jsou koordinovány Agenturou pro         nese Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR,
sociální začleňování. Zbylá dílčí opatření         které úzce spolupracuje jak s Českým
spadají do gesce Ministerstva financí (finanční    statistickým úřadem, tak s dalšími ministerstvy
gramotnost) a Ministerstva pro místní rozvoj       a ostatními ústředními správními úřady podle
(sociálně    začleňující   sociální    bydlení),   legislativních návrhů, které spadají do jejich
v posledním případě s nutnou součinností           sféry působnosti. Mezi šest ministerstev,
krajských a obecních samospráv. Zvláštní           jejichž předpisy podnikatele zatěžují nejvíce
pozornost rozvoji finanční gramotnosti věnuje      a pro které byl stanoven závazný postup
i Česká národní banka.                             snižování administrativní zátěže podnikatelů,
                                                   patří: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR,
                                                   Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo
                                                   zemědělství ČR, Ministerstvo životního
III.3. Vzdělání jako cesta k vyšší produktivitě    prostředí ČR, Ministerstvo financí ČR a
práce                                              Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Co se
                                                   týče     územních a       stavebních řízení,
III.3.1. Zvyšování     kvality   a   dostupnosti   odpovědným je Ministerstvo pro místní rozvoj
předškolní výchovy                                 ČR.
                                                     Projekt eko-auditu spadá primárně do
  Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření        kompetence Ministerstva životního prostředí
nese      Ministerstvo    školství,    mládeže     ČR, v některých případech je stanoven
a tělovýchovy ČR. Částečná kompetence zde          spolugestor, nejčastěji Ministerstvo průmyslu
náleží také Ministerstvu práce a sociálních věcí   a obchodu ČR, ale i další resorty jako
ČR. Podstatnou roli hrají rovněž orgány            Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo pro
místních samospráv, do jejichž působnosti          místní rozvoj ČR, Ministerstvo dopravy ČR či
spadá zřizování mateřských škol.                   Ministerstvo financí ČR.

III.3.2. Systematické zlepšování kvality           III.4.2. Institucionální podpora podnikání
vzdělávací činnosti a reforma vzdělávací
soustavy                                             Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
                                                   nese Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
  Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření        Jednotlivá dílčí opatření dále spadají do
nese Ministerstvo školství, mládeže a              kompetencí různých orgánů státní správy.
tělovýchovy ČR. Jednotlivé kroky budou
prováděny i ve spolupráci s Ministerstvem
práce a sociálních věcí ČR.                        III.4.3. Zlepšení přístupu k vysokorychlostnímu
                                                   internetu a rozvoj eGovernmentu


                                                                                                    79
                                                   nese Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
  Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření        V řadě opatření s ním budou spolupracovat
nese Ministerstvo vnitra jako hlavní               Ministerstvo    životního     prostředí  ČR,
koordinátor        digitální agendy spolu          Ministerstvo    pro    místní    rozvoj  ČR,
s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, které       Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
je zodpovědné za rozvoj vysokorychlostního         ČR, Ministerstvo dopravy ČR a Ministerstvo
internetu. Digitalizace kulturního obsahu a        zemědělství ČR.
oblast autorských práv je spravována
Ministerstvem kultury.
                                                   III.6.2.Zvyšování podílu energie
                                                   z obnovitelných zdrojů

III.5. Podpora růstu založeného na výzkumu           Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
a inovacích                                        nese Ministerstvo průmyslu a obchodu. V řadě
III.5.1. Investice do výzkumu, vývojea a inovací   opatření s ním budou spolupracovat
a hodnocení jejich výstupů a dopadů                Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo
                                                   pro místní rozvoj a Ministerstvo zemědělství.

Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
nese Ministerstvo školství, mládeže a              III.6.3. Snižování emisí skleníkových plynů a
tělovýchovy                                        zlepšování kvality životního prostředí


III.5.2. Zvýšení      inovačního     potenciálu      Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
ekonomiky ČR                                       nese Ministerstvo životního prostředí ČR.
                                                   Náplň jednotlivých opatření bude spadat do
                                                   kompetence Ministerstva životního prostředí
  Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření        ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR,
nesou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a         Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy       dopravy ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ČR. Jednotlivé aktivity v oblasti podpory vědy,    a Ministerstva financí ČR.
výzkumu, vývoje a inovací jsou kromě
zmíněných ministerstev prováděny také
dalšími institucemi, zejm. Radou pro výzkum,
vývoj a inovace. Některá reformní opatření         III.7.   Podpora      konkurenceschopnosti
vyžadují součinnost dalších institucí, zejména     zlepšením dopravní infrastruktury
Ministerstva financí ČR a Ministerstva
spravedlnosti    ČR.     V oblasti   provádění     III.7.1. Strategické plánování rozvoje dopravní
národních priorit nelze zapomenout ani             infrastruktury
na součinnost s Asociací krajů ČR a Svazem         Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
měst a obcí ČR, neboť samosprávná tělesa           nese Ministerstvo dopravy ČR. Dílčí opatření
hrají velmi podstatnou roli v zajišťování          jsou dále v gesci Ministerstva pro místní rozvoj
fungování institucionální infrastruktury ve        ČR a Ministerstva životního prostředí ČR
sféře vědy, výzkumu, vývoje a inovací.             (novela stavebního zákona, zákona o
                                                   vyvlastnění a zákonů souvisejících s vlivy
                                                   staveb na životní prostředí).

III.6. Podpora a konkurenceschopnosti šetrná
k životnímu prostředí                              III.7.2. Zajištění efektivního financování
                                                   dobudování páteřní sítě
III.6.1. Zvyšování energetické účinnosti
                                                     Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření
                                                   nese Ministerstvo dopravy ČR. Koordinace
  Hlavní odpovědnost za koordinaci opatření        přípravy národních priorit budoucí kohezní

                                                                                                   80
politiky je rovněž kompetencí Ministerstva pro
místní rozvoj ČR.




                                                 81

				
DOCUMENT INFO
Shared By:
Categories:
Tags:
Stats:
views:17
posted:12/5/2011
language:Czech
pages:81