00889378

POSLANECKÁ SNĚMOVNA



2009







5. VOLEBNÍ OBDOBÍ









Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu



o činnosti Českého rozhlasu



za rok 2008









1

Osnova Výroční zprávy o činnosti ČRo za rok 2008



1. Úvod



2. Český rozhlas jako veřejná sluţba v oblasti rozhlasového vysílání

2.1. Poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyváţených

informací pro svobodné utváření názorů - § 2 odst. 2 písm. a)

2.2. Přispívání k právnímu vědomí obyvatel ČR - § 2 odst. 2 písm. b)

2.3. Vytváření a šíření programů a poskytování vyváţené nabídky pořadů

pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem



2.3.1. na svobodu jejich náboţenské víry a přesvědčení

2.3.2. na kulturu

2.3.3. na etnický nebo národnostní původ, národní totoţnost

2.3.4. na sociální původ

2.3.5. na věk nebo pohlaví



tak, aby tyto programy a pořady odráţely rozmanitost názorů a politických,

náboţenských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit

vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudrţnost pluralitní

společnosti - § 2 odst. 2 písm. c)



2.4. Rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků

národnostních nebo etnických menšin - § 2 odst. 2 písm. d)



2.4.1. Evropská kultura, geografie, instituce, legislativa

2.4.2. Zprostředkování ekologických informací

2.4.3. Rovnost muţů a ţen (gender)

2.4.4. Dopravní informace



2.5. Výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, uměleckých,

dramatických, sportovních, zábavních, vzdělávacích (včetně dokumentárních),

hudebních pořadů a pořadů pro děti a mládeţ - § 2 odst. 2 písm. e)



2.6. Výzkum a analytika



2.6.1. Radioprojekt

2.6.2. Kvantitativní výzkum

2.6.3. Kvalitativní výzkum

2.6.4. Mezinárodní spolupráce



3. Náplň veřejné sluţby



3.1. Provozování analogového vysílání - § 3 odst. 1 písm. a)



3.1.1. Český rozhlas 1 – Radioţurnál

3.1.2. Český rozhlas 2 – Praha

3.1.3. Český rozhlas 3 – Vltava

3.1.4. Český rozhlas 6

3.1.5. Český rozhlas 5 - Regionální vysílání ČRo – téţ § 12



3.1.5.1. Český rozhlas Brno

3.1.5.2. Český rozhlas České Budějovice

3.1.5.3. Český rozhlas Hradec Králové

3.1.5.4. Český rozhlas Olomouc

3.1.5.5. Český rozhlas Ostrava

3.1.5.6. Český rozhlas Pardubice

3.1.5.7. Český rozhlas Plzeň

3.1.5.8. Český rozhlas Regina Praha







2

3.1.5.9. Český rozhlas Region, Středočeský kraj

3.1.5.10. Český rozhlas Region, Vysočina

3.1.5.11. Český rozhlas Sever

3.1.5.12. Český rozhlas – Radio Wave



3.2. Podíl regionální tvorby na vysílání celoplošných stanic Český rozhlas 2 – Praha a

Český rozhlas 3 – Vltava - § 12 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu



3.3. Provozování digitálního vysílání - § 3 odst. 1 písm. b) a c)



3.3.1. Digitální vysílání v systému DVB-T

3.3.1.1. Český rozhlas Rádio Česko

3.3.1.2. Český rozhlas D-dur

3.3.1.3 .Český rozhlas Leonardo

3.3.1.4. Český rozhlas – Radio Wave



3.3.2. Digitální vysílání v systému T-DAB

3.3.3 Digitální vysílání v sytému DRM

3.3.4. Satelitní vysílání

3.3.5. Internetové streamové vysílání

3.3.6. Rádio na přání, podcasting



3.4. Činnosti v oblastech nových vysílacích technologií a sluţeb

- § 3 odst. 1 písm. h)

Multimédia, internet

3.4.1. Český rozhlas 8 – Online

3.4.2. Internet a multimediální projekty analogových stanic a studií

3.4.3. Internet a multimediální projekty digitálních stanic



3.5. Technika, problematika šíření signálu, zabezpečení pokrytí - téţ § 3 odst. 3 a 4



3.5.1. Práce se zvukem

3.5.2. Rozhlasové technologie

3.5.3. Technologická podpora provozu vysílání

3.5.4. Rozhlasové přenosy

3.5.5. Nové technologie

3.5.6. Telekomunikace – problematika šíření signálu, zabezpečení pokrytí



3.6. Síť zahraničních zpravodajů - § 3 odst. 1 písm. d)



3.7. Archiv, archivní a programové fondy včetně jejich digitalizace

- § 3 odst. 1 písm. e)

3.7.1 Archiv

3.7.2. Fond hudebnin

3.7.3. Fonotéka

3.7.4. Gramoarchiv

3.7.5. Hlavní katalog

3.7.6. Dokumentace

3.7.7. Knihovna



3.8. Vysílání domácí a zahraniční tvorby - § 3 odst. 1 písm. f)

3.8.1. Podíl zahraniční a domácí hudby

3.8.2. Mezinárodní hudební výměna



3.9. Poskytování alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou

programovou sluţbu, včetně aktuálního zpravodajství - § 3 odst. 1 písm. g)









3

3.10. Mezinárodní a tuzemské festivaly, akce a soutěţe

3.10.1. Soutěţe pořádané Českým rozhlasem

3.10.2. Soutěţe a akce s účastí Českého rozhlasu



3.11. Mimoprogramové aktivity

3.11.1. Symfonický orchestr ČRo

3.11.2. BROLN – Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů

3.11.3. ORO – Ostravský rozhlasový orchestr

3.11.4. Dismanův rozhlasový dětský soubor

3.11.5. Producentské centrum

3.11.6. Tvůrčí skupina elévů

3.11.7. Radiocustica



3.12. Mezinárodní oddělení a spolupráce s EBU



3.13. Provozování vysílání do zahraničí - § 3 odst. 2

3.13.1. ČRo 7 Radio Praha

3.13.2.Vysílání Českého rozhlasu v Chorvatsku



3.14. Podnikatelská činnost Českého rozhlasu - § 11

3.14.1. Přehled činnosti Odboru marketingu a PR

3.14.2. Pronájmy studií a přenosové techniky

3.14.3. Radioservis

3.14.3.1. Týdeník rozhlas

3.14.3.2. Ediční činnost Radioservisu

3.14.4. Hudební vydavatelství a nakladatelství ČRo





4. Generální ředitel Českého rozhlasu - § 9



4.1. Činnost generálního ředitele

4.2. Vztahy mezi Radou a generálním ředitelem



5. Činnost Rady Českého rozhlasu

.

5.1. Výkon funkce členů Rady - §§ 6, 7



5.2. Usnesení Rady a přijatá opatření - § 7 odst. 4



5.3.1. Základní projednávané okruhy otázek

vyplývajících z působnosti Rady podle zákona o ČRo - § 8 resp. § 9



5.3.1.1. Jmenování a odvolávání generálního ředitele a stanovení jeho mzdy

– §8 písm. a), j)

5.3.1.2. Jmenování ředitele rozhlasových studií na návrh generálního ředitele

– § 8 písm. a)



5.3.2 Schvalování rozpočtu a závěrečného účtu – § 8 písm. b)

Kontrolní činnost Rady v oblasti hospodaření



5.3.3. Statut Českého rozhlasu – § 8 písm. c)



5.3.4. Kodex Českého rozhlasu – § 8 písm. d)



5.3.5. Schvalování návrhů generálního ředitele na zřizování nebo zrušení

rozhlasových studií – § 8 písm. e)



5.3.6. Schvalování kupních a nájemních smluv na dobu delší tří měsíců- § 9 odst. 7



5.3.7 Rozhodování o stíţnostech týkajících se generálního ředitele – § 8 písm. f)







4

5.3.8. Rozhodování o ostatních stíţnostech posluchačů směřovaných na Radu ČRo



5.3.9. Dohlíţení na plnění úkolů veřejné sluţby v oblasti rozhlasového vysílání

- § 8 písm. g)



5.3.10. Schvalování dlouhodobých plánů programového, technického a ekonomického

rozvoje – § 8 písm. h)



5.3.11. Práce v oblasti přípravy legislativy, kontakt s Poslaneckou sněmovnou,

Ministerstvem kultury a jinými správními organizacemi



5.4. Výroční zprávy



5.5. Rozpočet a financování Rady - § 8 odst. 4



5.6. Činnost Dozorčí komise v roce 2005 - § 8 písm. a)



6. Závěr









5

1. Úvod



Rada Českého rozhlasu předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Výroční zprávu Rady o činnosti Českého rozhlasu za rok 2008 dle § 8 odst. 2 zákona o

Českém rozhlase č. 484/1991 Sb. ve znění přijatých pozdějších novel. Výroční zpráva o

činnosti Českého rozhlasu byla zpracována na základě širších a podrobnějších materiálů

předloţených generálním ředitelem Českého rozhlasu nebo přímo vyţádaných Radou.

Osnova Výroční zprávy Rady Českého rozhlasu je koncipována podle příslušných paragrafů

Zákona o Českém rozhlase. V přílohách jsou i další detailnější informace a přehledy o

programových a dalších aktivitách tohoto média veřejné sluţby. Další informace naleznou

poslanci, senátoři i široká veřejnost v Ročence Českého rozhlasu, která bude ovšem

k dispozici aţ po termínu odevzdání této výroční zprávy Rady Českého rozhlasu. Výroční

zprávu o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2008 pak Rada předloţí Poslanecké

sněmovně dle příslušného ustanovení zákona do 31. srpna tohoto roku. Všechny zmíněné

materiály jsou součástí internetových stránek Rady Českého rozhlasu, respektive Českého

rozhlasu.



2. Český rozhlas jako veřejná sluţba v oblasti rozhlasového vysílání - § 2 odst. 2



2.1. Poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyváţených informací pro

svobodné utváření názorů - § 2 odst. 2 písm. a)



Český rozhlas 1 - Radioţurnál



Koncepce Českého rozhlasu 1 – Radioţurnálu vycházela ze zásad zpravodajsko-

publicistické stanice, jejímţ úkolem je poskytovat veřejnou sluţbu s největším důrazem na

kvalitní zpravodajství a publicistiku. Všechny postupné kroky vedení Radioţurnálu v průběhu

roku 2008 vedly k naplňování tohoto cíle.

Český rozhlas 1 – Radioţurnál a jeho redaktoři jsou si plně vědomi povinností vyplývajících

ze zákona 484/1991 Sb., Statutu a Kodexu Českého rozhlasu a také ze ţurnalistických

zásad Českého rozhlasu. Cílem editorské politiky Českého rozhlasu 1 – Radioţurnálu je

nepřipustit, aby byla vysílána neověřená či neobjektivní informace, resp. aby docházelo

k jakékoliv nevyváţenosti vysílání. V roce 2008 v době před volbami do krajských

zastupitelstev a do třetiny senátu vedl Český rozhlas 1- Radioţurnál podrobné statistiky

vysílaných příspěvků, ze kterých vyplynulo, ţe vysílání bylo vyváţené a všem subjektům byl

dán ve vysílání odpovídající prostor. Tento stav samozřejmě stanice naplňuje nikoli pouze

v předvolebním období, ale v rámci celého roku.



Český rozhlas 2 - Praha



Český rozhlas 2 – Praha je stanicí s nejširší programovou nabídkou jak z hlediska ţánrů, tak

svým tematickým zaměřením. V tématech vysílaných pořadů jsou vedle nestranného

zpravodajství zdravotnická témata, kultura, zábava, ţivotní styl, informace o vědě a technice

a obecně lidském poznání. Program stanice řadou tradičních cyklů oblíbených posluchači

významně přispívá k poznávání historie této země i světa. Věnuje se přímo i

zprostředkovaně náboţenství a hodnotám víry. Vysílání udrţuje a rozvíjí dnes jiţ vzácné

rozhlasové dramatické, literární a dokumentární ţánry a navazuje tak na tradici

rozhlasových uměleckých forem.

Vysílání veřejné sluţby tkví jak v zacílení pořadů na témata, která jsou společensky

potřebná, tak v komplexním a nestranném zpracování informací a v pestré nabídce ţánrů.

I kdyţ ČRo 2 Praha není specializovanou zpravodajsko-publicistickou stanicí, poskytuje

svým posluchačům plnohodnotné a vyváţené zpravodajství, jehoţ principem je nestrannost

a vyváţenost politických názorů. Zpravodajské a publicistické pořady připravuje stanice ve





6

spolupráci s regionálními redaktory Českého rozhlasu tak, abychom pravidelně získávali

informace ze všech krajů České republiky.

Myšlenka veřejné sluţby prolíná jak specializovanými titulkovými pořady, tak denním ţivě

moderovaným vysíláním. Za všechny alespoň jeden příklad: cyklus ţádaný posluchači Jak to

vidí je prostorem pro názory významných osobností, které představují v naší společnosti

protiváhu celebrit, protoţe spoluvytvářejí skutečný duchovní obraz naší doby: jeho

pravidelnými hosty jsou například biskup Václav Malý, socioloţka doc. Jiřina Šiklová,

prezident AV ČR prof. Václav Pačes, místopředsedkyně Nejvyššího. soudu JUDr. Eliška

Wagnerová, publicisté a komentátoři Jefim Fištejn, Ivan Hoffman a Ondřej Neff, spisovatel

Ivan Kraus a další.

Cíleně jsou vytvářeny kontaktní formy pořadů, v nichţ mají moţnost projevit svůj názor nejen

pozvaní odborníci, ale také posluchači (Káva o čtvrté, Hovorny, Nokturno).



Český rozhlas 3 - Vltava



Český rozhlas 3 – Vltava se soustředil na kaţdodenní aktuální zpravodajství z oblasti kultury.

Kulturní zprávy jsou spolu s hlavními zprávami politickými součástí kaţdé zpravodajské

relace.



Český rozhlas 6



Český rozhlas 6 se definuje jako stanice analytické publicistiky a komponovaných pořadů,

klade důraz na témata politická, ekonomická, náboţenská a obecně společenská. Je

zaměřená výhradně na mluvené slovo, které by mělo být inteligentní a kultivované a

směřující k věcným tématům. Český rozhlas 6 vysílá na středních vlnách MW šest hodin

programu od 18 hodin. Součástí vysílání jsou desetiminutové zprávy zaměřené na dění ve

světě a politické události v České republice; jsou zařazovány kaţdou celou hodinu. Důleţitou

součástí vysílání stanice na středních vlnách je internetová prezentace tohoto vysílání,

zejména ţivé vysílání a moţnost staţení všech odvysílaných pořadů v Rádiu na přání.

Internet také slouţí jako důleţitý komunikační prostředek s posluchači. Dlouhodobou ambicí

stanice je stát se prostředkem i moderátorem diskusí na závaţná celospolečenská témata

pro všechny, kteří o tento typ diskuse mají zájem.

Stanice Český rozhlas 6 splňuje všechna kritéria, která jsou stanovena zákonem pro plnění

veřejné sluţby. Snaţí se o co největší otevřenost ve vztahu k posluchačům a přísně dbá na

profesionalitu redaktorů i externích spolupracovníků; tak plní znění zákona, aby „programy a

pořady odráţely rozmanitost názorů a politických, náboţenských, filozofických a uměleckých

směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudrţnost

pluralitní společnosti“.

Český rozhlas 6 ve svém zpravodajství přísně dodrţuje zásadu objektivity a vyváţenosti

informací pro svobodné utváření názorů. V pořadech publicistických a autorských pak dává

důraz na co nejširší názorové spektrum a na co nejucelenější pohled na problém z různých

úhlů.



Regionální studia Českého rozhlasu



Zpravodajství a publicistika „o regionu a pro region“ je základním úkolem kaţdého

regionálního studia, zároveň je ale jejich síť informační základnou pro celoplošné stanice,

zejména pro Český rozhlas 1 – Radioţurnál. Poskytováním rychlých a kompletních informací

ve vyváţeném zpravodajství se snaţí pomáhat svým posluchačům lépe se orientovat v

politice i problémech všedního dne.

Při naplňování tohoto zadání se regionální studia dlouhodobě a koncepčně snaţí být svým

posluchačům co nejblíţe, být jim co nejuţitečnější, znát jejich hodnotový ţebříček a tyto

hodnoty s nimi sdílet. Ve vlastních programech proto regionální studia kladou maximální

důraz na místní dění a na pořady spoluvytvářející kulturní identitu obyvatel regionu; přitom

zachovávají vysílání pro minority.





7

Český rozhlas Rádio Česko



Český rozhlas Rádio Česko byl i v roce 2008 analytickou zpravodajsko – publicistickou

stanicí bez podílu hudby. Vysílá denně od 8 do 11 a od 13 do 16 hodin. Všednodenní

program odpovídá zaměření stanice – jde o vysílání aktuálního zpravodajství a publicistiky

k událostem z domova, ze světa, kultury, vědy i techniky a ze sportu, které se právě dějí

nebo se nedávno staly a jejichţ vlivy je moţné analyzovat.

Rádio Česko dodrţuje veškeré zpravodajské standardy a normy pro vysílání stanice

Českého rozhlasu. I díky tomu, ţe v redakci pracuje řada redaktorů bývalé české redakce

BBC, je právě ověřování informací a vyváţenost základním parametrem pro zpravodajství a

aktuální publicistiku.



Český rozhlas Leonardo



V souladu se zněním Zákona o Českém rozhlase se digitální stanice Leonardo podílí na

naplňování veřejné sluţby v oblasti rozhlasového vysílání šířením svého programu

v pozemním digitálním multiplexu veřejné sluţby (aktuálně digitální síť 1 spolu s ČT

v systému DVB-T), satelitem (SkyLink v systému DVB-S) a v kabelových sítích.

Český rozhlas Leonardo postupuje při tvorbě všech pořadů programové skladby i při

multimediálních prezentacích obsahu v souladu s Kodexem Českého rozhlasu. V rámci

svého tematického zaměření nabízí objektivní, ověřené a vyváţené informace v programu

stanice jako celku. Systematicky se snaţí přinášet informace, které upozorňují na aktuální i

dlouhodobé problémy dnešní vědy. Dává prostor odborníkům z akademické sféry, ve

specifických případech (například technologické aplikace) také odborníkům praxe. K rozvoji

veřejné svobodné diskuse přispívají jednak tematické magazíny a besedy, jednak i moţnost

přímé reakce posluchačů v diskusích na internetových stránkách. Nutno podotknout, ţe

ačkoli v programu převaţují přírodní vědy, značný prostor je věnován také otázkám věd

humanitních.



Český rozhlas - Radio Wave



Český rozhlas Radio Wave je speciální stanicí Českého rozhlasu, která je určena především

mladým lidem. Stanice je v současné době dostupná na www.wave.cz, digitálně pak v

systému DVB-T (v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, na Domaţlicku, v

severních Čechách a na Karlovarsku ), v DVB-S (v paketu CS Link - signál je přenášen

druţicí Astra 3A). Radio Wave je také šířeno v řadě kabelových televizí přes systém DVB-C

a IPTV. Radio Wave vysílá kaţdý všední den 24 hodin denně. Svou veřejnou sluţbu

naplňuje Radio Wave i v oblasti publicistiky a zpravodajství.

Pro naplňování těchto cílů je pro všechny zaměstnance a spolupracovníky Radia Wave zcela

neodmyslitelným závazkem Kodex Českého rozhlasu. Pokud v minulosti došlo k porušení

tohoto zásadního materiálu, Radio Wave se spolupracovníkem nebo zaměstnancem

ukončilo spolupráci. V roce 2008 Radio Wave v rámci publicistických pořadů zařazovalo do

vysílání daleko více diskusí. Ty se týkaly například volby prezidenta České republiky, otázek

shromaţďovacího zákona ve spojitosti s nejrůznějšími pochody a demonstracemi

extrémistických hnutí, politiky rozdělování kulturních grantů, stavu české kinematografie

nebo také městské zástavby, ochrany osobních údajů. Těmto tématům se věnovaly

publicistické pořady Rentgen nebo Odpolední session, jehoţ součástí je také hodinový

rozhovor mezi patnáctou a šestnáctou hodinou. V rámci pořadu Rentgen se objevila i

zahraniční problematika , a to ve speciálech věnovaných konfliktům v Pákistánu nebo Gruzii.

V pořadu Klystýr se řešily otázky nejrůznějších náboţenství, jednalo se například o

judaismus nebo islám. Jmenované pořady jsou uţ stálicemi v programu Radia Wave, které

posluchačům nabízejí moţnost zamyslet se nad stavem současného světa, mezilidských

vztahů a rozdílností kultur. Do 31.8. 2008 Radio Wave vysílalo také středeční publicistické

ráno Ve střehu, které se podobným tématům ve čtyřech vysílacích hodinách věnovalo





8

zevrubně. V jeho rámci měli posluchači kromě jiného moţnost několikrát nahlédnout do

minulosti, a to v příspěvcích týkajících se například Praţského květnového povstání a

ukončení druhé světové války nebo komunistického totalitního reţimu v bývalém

Československu. Publicistické ráno Ve střehu bylo ukončeno v souvislosti se změnami

programu po vypnutí Radia Wave z analogu.



Český rozhlas D-dur



Hudební snímky jsou na stanici D-dur provázeny informacemi o skladatelích, skladbách,

interpretech. Informace vycházejí z ověřených zdrojů.



Český rozhlas Online



Internetové stránky Českého rozhlasu jsou jednak odrazem vysílání jednotlivých stanic,

jednak přinášejí původní obsah. V roce 2008 prošly výraznou proměnou stránky stanice

Radioţurnál, intenzivně rovněţ probíhaly přípravy na novou podobu internetového

zpravodajství s původním termínem realizace v březnu 2008. Internetové stránky Českého

rozhlasu nabízejí široké spektrum názorů z jednotlivých stanic, zprostředkovávají například

komentáře z Českého rozhlasu 6, z vysílání Radioţurnálu i z dalších stanic.

Původní materiály s charakterem zpravodajských příspěvků přinášela redakce Českého

rozhlasu Online jen na odborně zaměřených webech (Náboţenství, Digital). Naprostá

většina obsahu má totiţ charakter dokumentační, encyklopedický a vzdělávací (plná znění

různých materiálů), potaţmo názorový (fejetony, glosy, recenze ad.).



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 2 odst. 2 písm. a) zákona 484/1991 Sb.



2.2. Přispívání k právnímu vědomí obyvatel ČR - § 2 odst. 2 písm. b)



Český rozhlas 1 – Radioţurnál



Tematice posilování právního vědomí občanů se Český rozhlas 1 – Radioţurnál věnuje

dlouhodobě, neboť jde o jeden ze základních úkolů veřejnoprávního média. V případě

zpravodajství šlo v roce 2008 především o důkladné informace o legislativním procesu u

významných právních norem i o informace o zavádění těchto norem do praxe, konkrétně o

reformu zdravotnictví, nové daňové zákony související s reformou veřejných financí. Dále

byli posluchači podrobně seznamováni s právními aspekty voleb, které se v ČR v roce 2008

konaly, ať jiţ šlo o volby do krajských zastupitelstev, do třetiny senátu anebo o volbu

prezidenta republiky. Nedílnou součástí vysílání bylo také objasňování mezinárodních smluv

důleţitých pro ČR , tedy především Lisabonské smlouvy EU a smlouvy SOFA související s

umístěním americké radarové základny v Brdech.

Tematika posilování právního vědomí občanů je nejčastěji zastoupena v publicistických

pořadech Českého rozhlasu 1 – Radioţurnálu, tedy v poledních Ozvěnách dne, v Radiofóru

a především jeho Duelu, v rozhovoru 20 minut Radioţurnálu, v souhrnném večerním pořadu

Stalo se dnes a také v Ranním interview. V těchto pořadech k daným problémům vystupují

nejenom politici, ale také další odborníci z praxe, právníci či vysokoškolští pedagogové.





Český rozhlas 2 – Praha



Posluchačům poskytuje tato stanice informace, které jsou pro právní vědomí důleţité.

Témata související s právem a tvorbou zákonů jsou pravidelnou součástí vysílání – jde

například o ochranu osobních údajů, o poskytování sociální a zdravotní péče, princip voleb,

kontakt občana se státní správou, informace o změnách zákonů, a to i v kontextu

s přistoupením ČR do EU.





9

Tato stanice začala rozvíjet velmi náročný ţánr – investigativní reportáţ. V cyklu reportáţí

(původně Volejte reportéry, nyní cyklus s novým názvem Jak to vidí Jana Lorencová a naši

reportéři) na konkrétních případech návodně ukazují jak postupovat, aby se běţný občan

mohl dovolat spravedlnosti, jestli se ocitl v situaci, kdy bylo právo porušeno. Jde o pořady, na

kterých významně spolupracují i posluchači.

Tradicí je také vysílání pravidelných poraden, ve kterých mohou posluchači klást otázky

odborníkům z oblasti sociální, právní a spotřebitelské.



Český rozhlas 3 – Vltava



Ve zpravodajsko-publicistických pořadech Mozaika a Spektrum se Vltava obšírně věnovala

tematu grantových řízení v kultuře, zvláště s přihlédnutím k jarní krizové situaci s udílením

grantů v Praze.



Český rozhlas 6



Přispívat k právnímu vědomí obyvatel ČR a jeho kultivaci patřilo vţdy k trvalým prioritám

Českého rozhlasu 6 a nejinak tomu bylo i v roce 2008. Analyticko-publicistický charakter

programového schématu (délka pořadů, jejich kontextuální propojení) umoţňuje věnovat

právní problematice plochu větší a pro poslech také soustředěnější, neţ bývá v českých

elektronických médiích obvyklé. Tak jako v létech uplynulých i v roce 2008 byla právní

problematika zastoupena ve vlajkové lodi stanice, v pořadu komentářů a analýz Názory a

argumenty, dále pak v pořadech Studio STOP, Zaostřeno na lidská práva, Hovory na bělidle.



Nosným prvkem právní problematiky zůstal i v roce 2008 pořad Česká justice, který se dále

věnoval svým tradičním tématům:

 Současná česká justice, její reforma a aktuální problém

 České soudnictví a advokacie

 Úvahy o právu a spravedlnosti, principech ústavnosti a mechanismech demokracie

 Situace v českých věznicích a osudy odsouzených

 Činnost Probační a mediační sluţby ČR

 Občanské aktivity v oblasti justice.



Novinkou pořadu Česká justice v roce 2008 bylo zahájení projektu Brno: Hlavní město

justice. Jde o pravidelné hovory o justici z brněnského studia Českého rozhlasu, uvádí je

Jaromír Ostrý. Pořad vychází ze skutečnosti, ţe právě Brno je sídlem justičních institucí, a

proto je ideálním místem pro vedení debat o české justici.

Dalšími Inovacemi v roce 2008 prošly také dva pořady, které odráţejí právní problematiku a

patří k těm, jeţ se podílejí na utváření právního vědomí. Jde o Zaostřeno na cizince a Člověk

a demokracie. První z nich je organickou součástí programové řady Zaostřeno na a

intenzívně se orientuje na legislativní procesy a právní povědomí, jeţ se bezprostředně

dotýkají azylového řízení, migrační politiky ČR, jazykové politiky vůči cizincům, fungování

cizinecké policie. Tento pořad se nevyhýbá ani reportáţím. Pohled z terénu, kontrast a

konflikt vznikající mezi právy cizinců a zkušeností majoritní společnosti, tvoří obraz

především o české společností, jeţ se potýká s realitou globalizace, migrace a způsobem

ţivota cizineckých komunit.

Pořad Člověk a demokracie autorsky připravuje profesor Vojtěch Cepl se svými hosty z řad

právníků, filozofů, pedagogů a novinářů. Tento pořad unikátním způsobem propojuje dvě

roviny: popularizaci právního vědomí zároveň s kritickým vhledem do stavu právního

prostředí v ČR, do způsobu aplikace práva v českých podmínkách na rozdíl od aplikace

práva ve starých demokratických zemích Evropy a v USA.









10

Regionální studia Českého rozhlasu



Regionální studia Českého rozhlasu mají ve svém programu pravidelné rubriky, které k

posílení právního vědomí přispívají konkrétními radami a příklady na menší ploše a zejména

z regionálního hlediska. Kromě toho jsou témata vztahující se k právu, jeho dodrţování a

vymahatelnosti, pravidelnou součástí publicistických a diskusních pořadů.



Český rozhlas Brno



Vzhledem k tomu, ţe město Brno je sídlem jednoho ze tří pilířů demokratického uspořádání

ČR, a to moci soudní (v Brně sídlí Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Úřad

veřejného ochránce práv a Nejvyšší státní zastupitelství), je tomuto faktu podřízen i

tematický výběr v programu Českého rozhlasu Brno. V roce 2008 začal Český rozhlas Brno

přispívat do programového cyklu Českého rozhlasu 6 Česká justice. Pravidelnými hosty

tohoto cyklu se staly významné osobnosti české justice.

Tato problematika samozřejmě prolíná řadou pravidelných publicistických pořadů, jako

například Otázky a odpovědi, vysílanou kaţdý všední den, a to zvlášť ve zlínském a

brněnském vysílání.

Důleţitou součástí vysílání je právní osvěta. Největším prostorem pro cílené přispívání k

právnímu vědomí je Sociálně-právní poradna pravidelně vysílaná kaţdé úterý v Apetýtu ze

Zlína (pro oba regiony).

Právní problematika je častým námětem diskusí i v Apetýtu z Brna, zejména v rubrikách

Spotřebitelský servis, Zdraví, Zvířata doma.

Český rozhlas Brno soustavně pokrývá tuto oblast i pro celoplošné stanice Český rozhlas 1,

Český rozhlas 2, Rádio Česko – jednání Ústavního soudu (zdravotnické poplatky,

Lisabonská smlouva apod.). Studio zajišťuje pro celoplošné stanice kontakty a vysílání

z oblastí justice i technicky a produkčně.



Český rozhlas České Budějovice



V roce 2008 reflektovalo vysílání Českého rozhlasu České Budějovice veškeré legislativní

změny s ohledem na svou posluchačskou obec. Zároveň se stanice zabývala i právně

poradenským servisem. Jmenujme namátkou diskusní pořadu Přímá linka, kde se

posluchači mohli poradit s právníkem, podrobné zpravodajství přímo z EP ve Štrasburku,

kdyţ se měnily zemědělské směrnice, rubrika Bez obalu věnovaná změnám ve stavebním

zákoně, atd.



Český rozhlas Hradec Králové



Této problematice se Český rozhlas Hradec Králové ve vysílání věnoval průběţně, a to jak v

proudových příspěvcích, tak i v kontaktních pořadech – Radiofórum a Radioporadna, ve

kterých se k aktuálním tématům vyjadřovali odborníci zabývající se například občanským

právem, pracovněprávní legislativou apod.

Některým tématům se monotematicky věnovali po celý den (anketa dne, Zaujalo nás,

publicistická část Událostí dne…)



Český rozhlas Olomouc



Kromě příspěvků a rozhovorů s hosty v kaţdodenním vysílání je téma justice pravidelnou

náplní pořadů: Horká kaše – zde jsou aktuální regionální i širší témata z pohledu posluchačů

konfrontována s názorem odborníků, Policejní magazín, drobná publicistika v pořadu Ranní

seriál, Kraj na dlani - magazín o ţivotě venkova, obsahuje i sociální, právní, samosprávné

aspekty včetně témat EU. Tématu se široce věnuje i magazín pro seniory Taneční pro

pokročilé nebo pořad Psáno ţivotem. V pravidelném pořadu Apatyka či Jitrocel se nově

zabývají i právními aspekty zdravotní péče.





11

Český rozhlas Ostrava



Právo dostává pravidelně prostor v publicistických pořadech:

Poradna je pravidelným setkáním s odborníky zabývajícími se občanským právem,

pracovněprávní legislativou, ochranou spotřebitele, rodinným právem apod.

Radiokontakt, kde jsou častými hosty právníci a zástupci státní správy, kteří vysvětlují vliv

nově přijímaných zákonů na kaţdodenní ţivot obyvatel.

Součástí pořadu Senior klub je občasná rubrika specializovaná na právní rady starším

spoluobčanům.

Nepravidelně se problematika práva a právního vědomí objevuje také v hodinových

pořadech Koktejl a Apetýt.



Český rozhlas Pardubice



Příkladem jsou všednodenní hodinové pořady Dopolední host. Ţivě vysílaná talkshow

postihuje všechny oblasti lidské činnosti - minimálně jednou týdně je zaměřena jako poradna

a nabízí posluchačům pomocnou ruku v obecném povědomí o právu, ochraně spotřebitele

apod. Tuto problematiku reflektují jednou týdně také v dopolední anketě po jedenácté

hodině. Posluchači se zapojují telefonickými dotazy.



Český rozhlas Plzeň



V nepravidelné periodicitě, většinou jako reakce na určitý legislativní úkon, se tato

problematika objevovala ve vysílání Český rozhlas Plzeň průběţně, a to buď ve zprávách,

nebo ve formě proudového příspěvku, případně jí byl věnován diskusní pořad Co vás zajímá,

který umoţňuje posluchačský kontakt. V takovém případě tomu předcházelo Téma týdne,

které se dané oblasti věnovalo na větší ploše. Nejvíce však přispívá k právnímu vědomí

občanů středeční rubrika Poradíme vám, obsahující náplň právní, obchodní a občanské

poradny.



Český rozhlas Regina



Této problematice se věnovali redaktoři ČRo Regina zejména ve zpravodajských či

publicistických příspěvcích tzv. proudového vysílání (rubriky Co Vy na to, pane starosto, Co

mám dělat, kdyţ… a další). Nejrůznějším aspektům právního vědomí v kaţdodenním ţivotě

občanů – jako jsou například práva spotřebitelů, povinnosti prodávajících, novely zákonů,

otázky reklamačního řízení atd., dávali velký prostor zejména v kontaktním pořadu

Třináctka. Řada témat z této oblasti zazněla i v novém kontaktním pořadu Plus minus.



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



K posílení právního vědomí občanů přispívala zejména rubrika Na Vaší straně. Vybraná

témata se pak objevovala také v magazínech Dopolední Region a Odpolední Region

(spotřebitelská problematika, dopady změn zákonů na občany, rodinné právo, pracovní

právo, problematika exekucí apod.).



Český rozhlas Region, Vysočina



Pravidelnými hosty Tandemu jsou zástupci Sdruţení na ochranu spotřebitelů a právníci.

Pořad je kontaktní a umoţňuje posluchačům pokládat hostům otázky. Právními aspekty se

zabývají rovněţ v dopoledním Extra tématu a především pak v pořadu Narovinu, který se

zabývá palčivými problémy občanů ve vztahu k úřadům, komunálním politikům a také

sousedům. Na konkrétních příkladech ukazuje moţnosti občanské obrany.







12

Český rozhlas Sever



Český rozhlas Sever se ve vysílání právními aspekty ţivota zabýval v pravidelném

všednodenním policejním magazínu Pod lupou. Této tematice se věnují také jejich hosté v

kontaktních pořadech.



Český rozhlas Rádio Česko



Standardní součástí vysílání je sledování legislativního procesu přijímání nových zákonů

v České republice. Rok 2008 byl z tohoto pohledu rokem velmi náročným. Vstoupila

v platnost řada reformních zákonů, měnily se desítky důleţitých zákonů (z oblasti

zdravotnictví, justice, bezpečnosti, obrany, sociálních věcí apod.). To se výrazně projevilo ve

vysílání Rádia Česko. Vznik důleţitých zákonů sleduje Rádio Česko v příspěvcích a

rozhovorech s politiky a odborníky od momentu jeho příprav na některém z ministerstev po

schvalování v Parlamentu ČR a i poté, co vstoupí v platnost. Rádio Česko posílilo také

informování o evropské legislativě.

Rádio Česko sleduje pravidelně také jednání Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a

Nejvyššího správního soudu, stejně jako rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské

soutěţe a Úřadu na ochranu osobních údajů. Vţdy s ohledem na vliv jednotlivých

rozhodnutí. V případě jednání Ústavního soudu byly Rádiem Česko zpravodajsky zajištěny

nejsledovanější jednání o Lisabonské smlouvě a o poplatcích ve zdravotnictví. V obou těchto

případech stanice kromě standardního zpravodajství a aktuálních rozhovorů odvysílala dvě

Studia Rádio Česko.



Český rozhlas Leonardo



Otázky související s mezinárodním právem a jeho pojetím rozebírá půlhodinový magazín

Informace z EU, v němţ se stanice věnuje dění ve strukturách Evropské unie, přibliţování

jejích rozhodovacích procesů a vysvětlování praktických důsledků právních rozhodnutí

(summit EU k rusko-gruzínskému konfliktu, postoj EU k nelegální těţbě dřeva, rozšiřování

EU směrem na Balkán, analýza situace vězněných ţen v Evropě, regulace automobilové

dopravy v Evropě, protikuřácká opatření, zajištění jaderné bezpečnosti).

Magazín o světě Sedmý světadíl se dotýká právních otázek v souvislosti s problémy

multikulturalismu, v magazínu o lidech, technice a technologiích Nula-jednička se průběţné

objevují otázky vztahu technologie a soukromí (čipy RFID, ochrana soukromých dat na

internetu, narušení soukromí mobilními technologiemi). Magazín Ţenšen přispěl k právnímu

vědomí obyvatel ČR zejména v oblasti související se zdravím (speciál o rodině, opatření

Světové zdravotnické organice WHO ve vztahu k epidemiím a potenciálně nebezpečným

chorobám, právní zajištění databází DNA), magazín Natura v otázkách souvisejících se

ţivotním prostředím (regulace dioxinů, DDT, regulace oxidu uhličitého v atmosféře, potřeby

v oblasti regulace invazních druhů).

K právním otázkám se částečně vrátily v širším kontextu také diskusní pořady. Třetí dimenze

přibliţovala právní a etické souvislosti napříč obory (sporné otázky genetického výzkumu,

práva seniorů, bezpráví v totalitních reţimech, státní symboly ČR, únor 1948, právní aspekty

Versailleského systému, nové podoby autorského práva a duševního vlastnictví na

internetu). Pořad Vstupte! dal prostor osobnostem, které se za své obory taktéţ vyjadřovali

k právním souvislostem (PhDr. Michal Stehlík – hranice republiky v proměnách času, Prof.

Jan Palouš – astronomická diplomacie, Dr. Jan Němeček – Mnichovská smlouva

v souvislostech, Doc. Vladimír Vondrejs – geneticky modifikované organismy a genové

inţenýrství).

Aktuální informace z této oblasti se objevují také v publicisticko-zpravodajském přehledu

Monitor.









13

Český rozhlas – Radio Wave



Témata přispívající k právního vědomí obyvatel ČR jsou nejčastěji předmětem jednotlivých

publicistických nebo diskusních pořadů. Objevují se například v pořadu Klystýr (o dodrţování

lidských práv, o korupci, o Sdruţení pro probaci a mediaci v justici). Tato témata byla také

součástí ranního publicistického bloku Ve střehu (například Jak vyplnit daňové přiznání, o

zónách placeného stání, o sociálně-právní ochraně dětí, o reformě zdravotnictví nebo o

rychlých půjčkách). Na podobná témata se také diskutovalo v rámci odpoledního bloku

v době mezi patnáctou a šestnáctou hodinou (o diskriminaci na školách, o financování české

kultury, o extrémismu v České republice nebo o kriminalitě mladistvých). Mezi pořady

odráţející podobné záleţitosti rozhodně patří publicistický pořad Rentgen (o právní ochraně

dětí, o deregulaci nájemného o fungování Evropského parlamentu a další). Témata posilující

právní vědomí obyvatel se samozřejmě objevují také v jednotlivých zpravodajských relacích,

které Radio Wave vysílá.



Český rozhlas Online



Podobně jako v minulých letech se i v roce 2008 prolínala právní problematika celým webem

Českého rozhlasu, ať uţ prostřednictvím zpravodajských příspěvků na iŢurnálu (trestní

kauzy, novely zákonů, apod.), názorů v sekci Komentáře, nebo v článcích na

specializovaných webech. I letos se stanice soustředila na téma novelizace mediálních

zákonů, na evropskou legislativu i na spotřebitelské otázky digitalizace (reklamace výrobků,

apod.). Informovala například v rámci Internetového tipu i o udílení cen Big Brother, které

hodnotí legislativu z pohledu průniku státních orgánů do soukromí občanů.





 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 2 odst. 2písm. b) zákona 484/1991 Sb.







2.3. Vytváření a šíření programů a poskytování vyváţené nabídky pořadů pro

všechny skupiny obyvatel se zřetelem na

2.3.1.svobodu jejich náboţenské víry a přesvědčení

2.3.2.kulturu

2.3.3.etnický nebo národnostní původ, totoţnost

2.3.4.sociální původ

2.3.5.věk nebo pohlaví



Nabídka pořadů podle § 2 odst.2 písm.c) a d) podle jednotlivých stanic a studií

v příloze č. 1



2.3.1. pořady se zřetelem na svobodu náboţenské víry a přesvědčení



Redakce náboţenského vysílání byla začleněna do struktury Českého rozhlasu 6 v září

2006. Svým charakterem je redakcí nadstaniční. Hotové pořady dodává pro vysílání

Českého rozhlasu 1 – Radioţurnál, Českého rozhlasu 2 – Praha, Českého rozhlasu 3 –

Vltava a Českého rozhlasu 6.

Formáty všech vyráběných pořadů se přizpůsobují zaměření jednotlivých stanic. Všechny

pořady zdůrazňují náboţenskou svobodu a porozumění mezi různými náboţenskými a

etnickými komunitami.

Hlavním zpravodajským pořadem Redakce náboţenského vysílání je Křesťanský týdeník

vysílaný tradičně na Českém rozhlasu 1 – Radioţurnálu. Tento pořad prošel hlavně

začátkem roku poměrně velkými změnami, z nichţ ne všechny byly šťastné. Stopáţ







14

Křesťanského týdeníku se rozšířila na 50 min. Tento pořad představuje podle posledního

průzkumu nejposlouchanější hodinu víkendového Radioţurnálu.

V roce 2008 byly pod Redakci náboţenského vysílání zařazeny sobotní Doteky víry a

nedělní Výzvy přítomnosti se staly součástí nedělních Doteků víry. Další změnou týkající se

Českého rozhlasu1 je vysílání pořadu Kořeny.

Významnou veřejnoprávní sluţbou Českého rozhlasu jsou přímé přenosy bohosluţeb

vysílané vţdy v neděli a o svátcích na Českém rozhlasu 2 – Praha. Vyváţeným způsobem

se na něm podílí všechny významné křesťanské církve registrované na území ČR. V roce

2008 bylo odvysíláno 61 přímých přenosů bohosluţeb ze 45 různých míst všech regionů ČR.

Nejde přitom jenom o nedělní bohosluţby, ale také o sváteční příleţitosti, jeţ logicky zajímají

širší posluchačskou obec. Důleţitým cílem přímých přenosů je zprostředkovat přímou účast

na bohosluţbách posluchačům, kteří se z jakéhokoliv důvodu nemohou nedělení bohosluţby

účastnit osobně.

Novým pořadem se stala v tomto roce Dobrá vůle vysílaná na Českém rozhlasu 2 – Praha.

Je to publicistika velmi vysoké kvality, jeţ se snaţí zachytit pozitivní a motivující postoje lidí k

okolí.

Další pořady Redakce náboţenského vysílání jsou uţ zavedené a zprostředkovávají

posluchačům hlubší porozumění různých myšlenkových proudů a tradic, nikoliv pouze

křesťanských. Příkladem je programová řada Prameny a proudy vysílaná na Českém

rozhlasu 3 – Vltava. V něm stojí za zmínku například cyklus pořadů ke svatováclavskému

roku. Na této stanici pokračoval také cyklus Ranních úvah a jednou týdně Ranní slovo. Na

stanici Český rozhlas 2 - Praha dodávala Redakce náboţenského vysílání rozhovory do

pořadu Váš příběh.

Na Českém rozhlasu 6 připravuje Redakce náboţenského vysílání tyto pořady: Zaostřeno na

církve, Slovo na příští týden, Slovo na neděli a Kořeny.

V roce 2008 Redakce náboţenského vysílání dodala do vysílání stanic Českého rozhlasu

900 pořadů v celkové délce 396 hodin. Zvýšení oproti minulému roku je cca o 100 pořadů

v délce více neţ 100 hodin. Rok 2008 vypadal takto:



Pořady Redakce náboţenského vysílání v roce 2008

stopáţ počet počet stopáţ

pořad vysílán na stopáţ za

pořad pořadu pořadů pořadů týdně

stanici rok (min)

(min) za týden za rok (min)

Křesťanský ČRo 1 –

týdeník Radioţurnál 50 1 52 50 2600

Doteky víry - ČRo 1 –

sobotní Radioţurnál 55 1 52 55 2860

Doteky víry - ČRo 1 –

nedělní Radioţurnál 55 1 52 55 2860

Ranní úvahy ČRo 3 - Vltava 5 5 260 25 1300

Ranní slovo ČRo 3 - Vltava 25 1 52 25 1300

Prameny a proudy ČRo 3 - Vltava 30 1 52 30 1560

Bohosluţby ČRo 2 - Praha 60 1 52 60 3120

Sváteční

bohosluţby ČRo 2 - Praha 60 - 90 9 645

Dobrá vůle ČRo 2 - Praha 30 1 52 30 1560

Váš příběh ČRo 2 - Praha 15 1 52 15 780

Nokturno ČRo 2 - Praha 60 8 480







15

Kořeny ČRo 6, Čro 1 50 1 52 50 2600

Slovo na neděli ČRo 6 10 1 52 10 520

Slovo na příští

týden ČRo 6 10 1 52 10 520

Zaostřeno na

církve ČRo 6 20 1 52 20 1040

CELKEM za rok 901 23745

tj. 396 hodin



V roce 2008 odvysílal Český rozhlas celkem 2 894 pořadů (1 259hodin) se zřetelem na

svobodu náboţenské víry a přesvědčení, z toho 2 136 pořadů (842 hodin) na celoplošných

stanicích a 758 pořadů (417 hodin) v regionálních studiích.



Český rozhlas 1 – Radioţurnál



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 256 pořadů v celkové délce 222 hodin.

Český rozhlas 1 – Radioţurnál v roce 2008 výrazně rozšířil spolupráci s Redakcí

náboţenského vysílání. Kromě dosavadního Křesťanského týdeníku a sobotních Doteků víry

byly Doteky víry rozšířeny i na neděli a integrovaly do sebe Výzvy přítomnosti. Český rozhlas

1 – Radioţurnál navíc začal přebírat z Českého rozhlasu 6 i pořad Kořeny.



Český rozhlas 2 – Praha



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 159 pořadů v celkové délce 88 hodin.

ČRo 2 je jediná rozhlasová stanice, která kaţdou neděli a navíc v čase významných

církevních svátků vysílá přímé přenosy z bohosluţeb. Ve spolupráci s Ekumenickou radou

církví jsou volena místa přenosů tak, aby dostaly prostor i menší registrované církve a

církevní sdruţení. Dalšími cykly, do kterých prostupují myšlenky křesťanství a víry, jsou

pořady Dobrá vůle a Váš příběh.



Český rozhlas 3 – Vltava



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 580 pořadů v celkové délce 215 hodin.

Kontinuálně po celý rok na Vltavě sledují téma víry cykly věnované náboţenstvím

evropských i mimoevropských národů – například Hledání posvátna ve starých kulturách,

Ţidovský rok a jeho svátky, Člověk není ostrov nebo Proměny svatováclavského kultu.

Téma je v široké škále reflektováno také v literárních programových řadách (Psáno kurzívou,

Četba na pokračování atd.) od Buberových Chasidských vyprávění, Musilových Zápisků

z Arábie aţ po články ruské novinářky Anny Politkovské či Němečkův román Ďábel mluví

španělsky.



Český rozhlas 6



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 280 pořadů v celkové délce 107 hodin.

Začleněním Redakce náboţenského vysílání do struktury Českého rozhlasu 6 došlo

k rovnoměrnějšímu rozdělení křesťanských, náboţenských a duchovních pořadů do

prostoru vysílacího schématu. Redakce náboţenského vysílání převzala plnou odpovědnost,

včetně metodického vedení a průběţných konzultací nad pořady Kořeny, Hovory o víře,

Zaostřeno na církve, Slovo na neděli, Slovo na tento týden. Kořeny jsou pořadem, který

tematicky čerpá z odkazů judaismu, křesťanství a islámu. Hovory o víře je cyklus, jehoţ

těţištěm jsou různé podoby víry a pojetí duchovnosti. Podrobněji o pořadech Redakce

náboţenského vysílání v kapitole Náplň veřejné sluţby – Český rozhlas 6.





16

Regionální studia Českého rozhlasu



Český rozhlas Brno



Osobnosti náboţenského ţivota se pravidelně objevují i v pořadech magazínového typu a

také v talk show Rendez-vous s Marcelou.

Vedle toho studio odvysílalo v roce 2008 celkem 25 pořadů o celkové délce 12 hodin;

Toulky Moravou – pořad jednou měsíčně věnován duchovnímu ţivotu zejména na moravské

vesnici (připravuje zlínská redakce);

Duchovní problematika je i nedílnou součástí magazínů Zelný rynk a Sedmé nástupiště.

Český rozhlas Brno zajišťuje pro Náboţenskou redakci Českého rozhlasu 6 pravidelné

přenosy mší z území jiţní a střední Moravy.

Duchovní problematika se prolíná i do dokumentární nabídky pro Český rozhlas 3.



Český rozhlas České Budějovice



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 52 pořadů (premiér) o celkové délce 22 hodin (kaţdý

pořad měl jednu reprízu).

Náboţenský magazín Hosana je zaměřen nejenom na křesťanské církve, ale snaţí se

přinášet kultivované informace i o dalších náboţenských proudech – v roce 2008 se věnoval

například mormonům či ţidům. Zároveň magazín obsahuje i zpravodajský blok, ve kterém se

informuje o připravovaných náboţenských akcích v regionu, ale také i o celostátním a

světovém náboţenském dění.



Český rozhlas Hradec Králové



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 78 pořadů o celkové délce 13 hodin.

Slovo na neděli - aktuální nedělní ranní zamyšlení církevního představitele

Nedělní host - portréty představitelů církví zastoupených v kraji

Letokruhy kraje – dvacetiminutové dokumenty, ve kterých jsou hledány historické souvislosti

Dalšími pořady jsou:

Příběhy

Všude dobře.



Český rozhlas Olomouc



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 54 pořadů o celkové délce 27 hodin.

Křesťanské ozvěny - ekumenický magazín s přesahem do jiných duchovních sfér,

náboţenství a duchovních hnutí; ţivě vysílaný, kontaktní.



Český rozhlas Ostrava



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 72 pořadů o celkové délce 17 hodin.

Slovo na cestu – pravidelná křesťanská rubrika vysílaná jednou týdně v sobotu před

polednem. Studio připravuje ve spolupráci s duchovními křesťanských církví jednou měsíčně

půlhodinový křesťanský pořad v rámci vysílání pro polské spoluobčany.

Nepravidelně se tomto tématu věnují pořady Apetýt, Koktejl.



Český rozhlas Pardubice



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 52 rubrik v délce 4 minuty + 24 hodinových pořadů.

Jde o tyto pořady:









17

Nedělní myšlenka pro kaţdého - aktuální ranní zamyšlení církevního představitele, naučně

populární (autorem je představitel církve českobratrské p. Ţenatý). Rubrika zároveň vyšla s

velkým úspěchem kniţně.

Dopolední host – hostem pořadu byl jednou měsíčně církevní představitel, zástupce

duchovní obce, představitel východních filozofií apod. Důraz je kladen na pestrost a šíři

názorových proudů.

Doteky víry – přebíraný hodinový náboţenský pořad



Český rozhlas Plzeň



Český rozhlas Plzeň odvysílal v roce 2008 celkem 103 pořady.

Navíc se ve večerním pořadu Páteční azyl často objevovala témata příbuzná.

Při přípravě náboţensky zaměřených pořadů existuje velmi úzká spolupráce s plzeňským

biskupstvím a brněnským TWR.

Náboţenské pořady byly ve vysílacím schématu pravidelně zařazovány ve víkendových

časech. Všechny tyto pořady připravovali externí spolupracovníci.



Český rozhlas Regina



Studio v roce 2008 odvysílalo celkem 78 původních pořadů o celkové délce 65 hodin.

Týdeník Svět víry

Čtrnáctideník praţské ţidovské obce Šalom.



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 55 pořadů o celkové délce 53 hodin:

Týdeník Svět víry (sdíleno s Českým rozhlasem Regina),

hosté v pořadech Tandem a Dopolední Region (např. Jiří Veith, Miloš Szabo).



Český rozhlas Region, Vysočina



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 73 vlastních pořadů a rubrik o celkové délce 6,5

hodiny.

Sváteční slovo Maxe Kašparů

Pravidelně byly do dopoledního Tandemu zařazování hosté, kteří vytvářeli povědomí o

církvích a náboţenství.



Český rozhlas Sever



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 42 pořadů spolu s příspěvky o celkové délce 38 hodin.

Příspěvky a pořady ve dnech významných církevních svátků

Host na severu v dopoledním moderovaném bloku

Pravidelná rubrika v publicistickém pořadu Severočeský atlas

Pořad Přijeli jsme k vám

Publicistické příspěvky v pořadu Co se děje na severu.



Český rozhlas Rádio Česko



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 72 pořadů v celkové délce 28 hodin.

Rádio Česko bylo i v roce 2008 mediálním partnerem Fóra 2000, ve vysílání

zprostředkovalo část diskuse světových politiků a osobností s názvem Mezináboţenský

dialog. Z festivalu Jeden svět, kde také bylo mediálním parterem, odvysílalo tři speciální

pořady Studio Česko věnované mezinárodním konfliktům zejména s ohledem na svobodu

náboţenského vyznání a etnický a náboţenský původ. Na konci roku Radio Česko







18

odvysílalo exklusivní rozhovor s Dalajlámou. Redakce pravidelně sleduje důleţité kroky

Vatikánu.

Z pohledu svobody náboţenské víry a přesvědčení je důleţitý také cyklus dokumentů

Příběhy 20. století, kde se tato tematika objevuje pravidelně



Český rozhlas Leonardo



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 88 pořadů v celkové délce 99 hodin.

Náboţenství ve vztahu k mezikulturnímu dialogu, stejně jako specifikům jednotlivých

náboţenských tradic, jejich vlivu na kulturu a myšlení se věnuje pravidelně magazín Sedmý

světadíl. Seznamuje posluchače s rozmanitostí náboţenských tradic, se současným pojetím

křesťanství a dalších monoteistických náboţenství (tibetští mniši v Praze). Přispívá

k náboţenské toleranci a pochopení kulturně-náboţenských odlišností. Neopomíjí ani

přírodní náboţenství (vegetalismus jihoamerických Indiánů).

Náboţenství a církevní památky ve vztahu k současnosti rozebírá historický magazín

Zrcadlo (restaurování šumperského kostela, katolická církev v roce 1918, Jan Hus očima

katolické církve, Boţí soud).

Vzhledem k roku „osmičkových“ výročí byla zvýšená pozornost v tomto magazínu věnována

svobodě přesvědčení (Trest za smrt Horákové, K231 – klub bývalých politických vězňů).

V pořadu Tajemství evropských dějin se objevuje téma svobody náboţenské víry a

přesvědčení v širším kontextu evropské kultury (Čechy a evropská kultura), problematiku

v kontextu dnešního evropského dění rozebírá magazín Informace z EU (Setkání s čelními

představiteli křesťanství, judaismu a islámu v Evropě, 60. výročí Všeobecné deklarace

lidských práv).

Pořad Vstupte! se přímo nezaměřuje na témata náboţenské víry a přesvědčení, ale téma

víry se objevuje v okrajových polohách rozhovoru s vědci (MUDr. Vladimír Koza, přednosta

transplantačního centra FN Plzeň, prof. Josef Kautzner, přednosta kliniky kardiologie IKEM,

nebo astronom RNDr. Jiří Grygar).

Především křesťanskou tradici evropské kultury sleduje také v některých svých pořadech

diskusní cyklus Třetí dimenze (rukopisy od Mrtvého moře, fenomén vzkříšení).



Český rozhlas Radio Wave



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 86 pořadů v celkové délce 39 hodin.

Tuto oblastí se uţ tradičně zabývají jednotlivé pořady, například cestovatelský magazín

Casablanca nebo pořad Vizionáři, který připravují ve spolupráci farář Československé církve

husitské Petr Wagner a hudební publicista Petr Vizina. Právě tento pořad se soustředí na

záleţitosti duchovního charakteru, a to ve spojitosti s hudbou. Jednotlivým náboţenstvím

nebo myšlenkovým proudům se Český rozhlas Radio Wave věnoval i v pořadech Klystýr

(například islám, judaismus, antisemitismus v totalitním Československu ), ale i v pořadu

Rentgen, a to v souvislostech, které se dotýkají aktuálních konfliktů na poli mezinárodní

politiky (o palestinském hnutí Hamás, o vztahu křesťanství a islámu, konfliktu v Gruzii, o

situaci v Iráku, o Palestině a islámském svátku Ramadán). Radio Wave nezapomnělo ani na

významné svátky (například duchovní rozměr Velikonoc, Vánoc, Den slovanských

věrozvěstů Cyrila a Metoděje, Den upálení mistra Jana Husa).



Český rozhlas D-dur



D-dur vysílá pravidelně velká díla duchovní hudby, mše, oratoria atd.



Český rozhlas Online



Také v roce 2008 věnovala redake značnou péči webovým stránkám Náboţenství. Jejich

záběr podporuje náboţenskou toleranci – stránky nabízejí portréty jednotlivých církví a

kromě křesťanství se věnují také judaismu a islámu. Ohlas mají zejména záznamy





19

bohosluţeb, velmi oblíbený Audiovýklad Bible a obecně témata připravená náboţenskou

redakcí Českého rozhlasu 6. Problematice náboţenství se v Českém rozhlase Online plně

věnuje 1 redaktorka.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil v této oblasti povinnost,

kterou mu ukládá § 2 odst. 2 písm. c) zákona 484/1991 Sb.





2.3.2. Pořady se zřetelem na kulturu



V roce 2008 odvysílal Český rozhlas celkem 37 841 pořadů (19 595 hodin) se zřetelem na

kulturu, z toho 24 835 pořadů (15 236 hodin) na celoplošných stanicích a 13 006 pořadů

(4 359 hodin) v regionálních studiích.



Podrobný přehled všech stanic a studií v příloze č. 1



Český rozhlas 1 – Radioţurnál



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 1410 pořadů v celkové délce 369 hodin.

Vysílání o kultuře zaznamenalo v roce 2008 podstatné změny. Kultuře se pravidelně věnuje

pořad Jany Klusákové Týden v kultuře. Oblast kultury je více zastoupena ve zpravodajství,

pravidelně v podvečerním Radiofóru a dále ve vysílání první části Odpoledního

Radioţurnálu. Zcela novým prvkem jsou rozhovory se zástupci uměleckého světa v rámci

pravidelného dopoledního Hosta Radioţurnálu. Novinkou je také pořad Design, architektura,

stavebnictví, který se z části věnuje také výtvarnému umění a estetice.



Český rozhlas 2 – Praha



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 5577 pořadů v celkové délce 2194 hodin.

Kultura v nejširším smyslu slova prostupuje veškerou publicistikou včetně hudební, od

rubriky Vstupenka po cyklus Jiřího Anderleho Láska za lásku. Jedinečným pořadem je

například Zelené peří, který je uţ léta prostorem pro poezii tvůrců do 35 let. S tímto pořadem

spojuje své tvůrčí začátky řada dnes uţ renomovaných básníků.





Český rozhlas 3 – Vltava



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 10900 pořadů v celkové délce 7029 hodin.

Reflexí kulturních událostí domácího i evropského (světového) rozměru se na Vltavě

zabývají publicistické a dokumentaristické řady Historický klub, Kritický klub, Víkendová

příloha, Setkávání i denní zpravodajsko-publicistické vysílání (Mozaika, Spektrum). Během

roku 2008 publicistické vysílání Vltava rozšířila vysílání o dva týdeníky: od března Filmový

magazín a od října Poledník .



Český rozhlas 6



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 205 pořadů v celkové délce 120 hodin.

Pořady věnující se kultuře jsou ve vysílání Českého rozhlasu 6 zastoupeny, ale pouze jako

doplňkové.



Regionální studia Českého rozhlasu



Společným projektem všech regionálních studií Českého rozhlasu zaměřeným na kulturu je

cyklus Česko – země neznámá.







20

Český rozhlas Brno



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 540 pořadů o celkové délce 430 hodin.

 Zelný rynk – magazín o literatuře a literátech

 Listování – ukázky z nových knih

 Klasika – komentovaná váţná hudba

 Zastaveníčko – váţná hudba s Milošem Štědroněm

 Sedmé nástupiště – významné osobnosti kulturního ţivota

 Toulky Moravou – kulturní místopis Moravy (včetně zlínské mutace)

 Toulky českou minulostí – dramatizovaná pásma

 Tajuplný ostrov – pořad vytvářený ze zlatého fondu archívu Českého rozhlasu

Kultura a kulturní dění je ovšem jednou z hlavních náplní kaţdodenních magazínů,

především Rendez-vous…



Český rozhlas České Budějovice



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 104 premiérových pořadů (Kulturní revue a Literární

matiné, kaţdý den kulturní pozvánky v „proudech“) o celkové délce 111 hodin.

Kulturní revue je pro tuto oblast hlavním programem. Během roku vzniklo i několik

speciálních pořadů prezentovaných v rámci vysílání Českého rozhlasu České Budějovice i

Českého rozhlasu 3 - šestidílný cyklus Fotoateliér Seidl, který se loni odvysílal a který je

zařazen také do programu Českého rozhlasu 3 – Vltava

Studio v roce 2008 vysílalo i řadu další pořadů.

 Četba na pokračování – cyklus rozhlasového čtení, 5x 30 min týdně, klasická

rozhlasové četba na pokračování, převáţně z archivu Českého rozhlasu

 Literární matiné – literární magazín o nových knihách

 Kulturní revue (viz.výše) – magazín o kulturním dění v regionu

 Fontána – v rámci odpoledních proudových bloků bývá kulturní tematika do

vysílání zařazována

 Rozhlasová povídka – čistý literární rozhlasový ţánr

 Povídka zevnitř – literárně publicistický cyklus

 Šedesátka – pořad zaměřený také na aktuální události v oblasti současné

moderní hudby v JČ (folk, jazz, pop, country, atd.)

 Host U Tří lvů – cyklus rozhovorů s osobnostmi

 Kalendárium – drobnější rozhlasový cyklus, který formou krátkých medailonků

připomíná osobnosti z oblasti kultury



Český rozhlas Hradec Králové



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 793 pořadů o celkové délce 272 hodin.

 Kulturní revue – týdeník o nejzajímavějších akcích v kultuře

 Kouzelné kukátko – čtrnáctideník o světě filmu a divadla

 Letokruhy kraje – region v historicko-společenských souvislostech, týdeník,

významné kulturní a společenské události

 Salon čas - týdeník, výběr nejlepších pořadů z archivu Českého rozhlasu Hradec

Králové

 Rádio na cestách

 Minuty ve světě filmu

 Nové knihy

 Všude dobře

 Nedělní host

 Minuty s encyklopedií

 Na prahu víkendu





21

 Hezky česky

 Regionální scéna – beseda zaznamenávající nejlepší hudební počiny

z východních Čech, ale i připomínající vztah významných osobností hudebního

světa ke královéhradeckému regionu

Další hudební pořady: Folk a country telegraf, Country salon, Retro, Hudební novinky,

Swingová siesta, Hudební antikvariát



Český rozhlas Olomouc



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 904 pořadů o celkové délce 395 hodin.

 Okolo češtiny

 Kalendárium

 Setkání s literaturou

 Kniţní kurýr

 Kam na víkend

 Sobota před námi

 Je totiţ neděle

 Zápisník našich zpravodajů

 Filmový magazín

 Moravský kulturní týdeník

 Vzestupy a pády slavných podnikatelských rodů



Český rozhlas Ostrava



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 923 pořadů o celkové délce 796 hodin.

Pořady obzírající jednotlivé oblasti regionální kultury:

 Divadelní koktejl

 Filmový koktejl

 Čítárna

 Galerie mistrů

 Folklórní kalendárium

 Píseň domova

 Muzikanti, hrajte!

 Muziko, hraj!

 Apetýt

Z literárnědramatických pořadů jde zejména o

 Podvečerní čtení - cyklus autorských čtení moravskoslezských spisovatelů



 Cyklus přímých přenosů a záznamů koncertů nejrůznějších ţánrů



Kulturní rozměr ţivota ve městech a obcích moravskoslezského regionu je vţdy zastoupen

v pořadech:



 Kříţem krajem

 Kulturní magazín Zrcadlo

 Kulturní tipy

 Polská půlhodina

 Hudební kořeny

 Harenda









22

Český rozhlas Pardubice



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 420 pořadů o celkové délce 65 hodin.

 Laskavý večer s kníţkou v ruce - přímý přenos ze sálu Východočeského divadla

 Kulturní tipy + Pozvánky a víkend

 Místo, kde je mi dobře – zeměpisná talkshow

 Za kulturou s králíčkem Karlíčkem, od 1. 1. 2007 nový populárně zábavný kulturní

magazín

Netradiční formou zve na kulturní akce

Běţné proudové příspěvky

Mimořádná pozornost byla věnována červnovému festivalu Smetanova Litomyšl



Český rozhlas Plzeň



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 1325 pořadů o celkové délce 569 hodin (včetně

repríz).

 Jazyková poradna

 Kaleidoskop

 Horizont

 Literární doteky

 Víkendové čtení

 Kulturní echo

 Divadelní zápisník

 Filmový zápisník

 Sváteční polední zvony

 Hrady a zámky převáţně neváţně

 Proudové kulturní příspěvky



Český rozhlas Regina



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 1285 pořadů a rubrik o celkové délce 309 hodin.

 Kulturní tipy / Víkendové tipy

 Mikrofórum – o kultuře, ze společnosti

 Kavárna na Vltavě

 Knihovnička

 Rande v Praze

 Praţský chodec

 Studio Karlín

 Jungmannova 14



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 1 537 pořadů o celkové délce 167 hodin.

 Tipy pro volný čas

 Putování po středních Čechách – středočeský kulturní místopis

vybraná témata byla diskutována v magazínech

 Dopolední Region a Odpolední Region

 Kalendárium – významné osobnosti společenského a kulturního ţivota

 Programová nabídka ČT









23

Český rozhlas Region, Vysočina



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 2331 pořadů o celkové délce 291 hodin.

 Tandem - povídání se zajímavými osobnostmi z Vysočiny

 Kalendář regionu - historické výročí, které se vztahuje k danému dni na Vysočině.

 Bylo nebylo – dramatizace pověstí i skutečných příběhů z Vysočiny

 Kulturní tipy

 Příběhy z Vysočiny – představujeme obyčejné lidi, kteří dokázali neobyčejné věci

 Toulky Vysočinou – kaţdý den představujeme jednu obec z našeho kraje

 Host o třetí – pozvánky na zajímavé akce

 Bejvávalo - tradice a zvyky našich prababiček

 Vánoční koledy z Vysočiny



Český rozhlas Sever



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 2 471 pořadů o celkové délce 814 hodin.

 Televizní tipy – pozvánky k obrazovce

 Tipy pro vás – kulturní pozvánkový servis

 Kalendárium – výročí dne, osobnosti

 Dnešní téma

 Severočeský atlas – publicistický pořad věnovaný kultuře a historii

 Přijeli jsme k vám – publicistický pořad věnovaný regionálnímu místu, historii a

kultuře

Hudební publicistické pořady

 Zvukový Portýr

 Oldiesklub

 Club Country&Western

 Countryhitparáda

 Hudební sanatorium



 Host na severu v dopoledním moderovaném bloku

 Publicistické příspěvky v pořadu Co se děje na severu



Český rozhlas Rádio Česko



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 572 pořadů v celkové délce 133 hodin.

Rádio Česko vysílá kaţdou neděli souhrnný pořad Týden v kultuře, který je zaměřen

především na domácí a evropskou kulturu. Kromě toho zařazuje do vysílání v kaţdém

programovém bloku jeden aktuální rozhovor ke kulturním událostem.



Český rozhlas Leonardo



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 227 pořadů v celkové délce 325 hodin.

Aktuální kulturní problémy a dění přibliţuje pravidelně publicisticko-zpravodajský Monitor, jak

formou pozvánek na výstavy a přednášky, tak širším publicistickým zhodnocením uplynulých

událostí. Výběr probíhá s ohledem na tematické zaměření stanice.

Dlouhodobě tento tematický okruh sledují z podstaty svého tematického profilování historický

magazín Zrcadlo a magazín o světě Sedmý světadíl.

Zrcadlo se zaměřuje na ochranu kulturního dědictví (seriály Po stopách zaniklých hradů a

tvrzí, Historie hudebních nástrojů; záchrana secesní Tančírny). Pořad také pravidelně

vyuţívá rozhlasového archivu.

Sedmý světadíl sleduje spíše diversitu jednotlivých světových kultur (barevná tradice tanců

indonéského ostrova Bali, festival Jeden svět, seriál o tetování a skarifikaci). Neopomíjí však







24

ani specifika ţité kultury dnešní ČR (seriál a navazující multimediální projekt Černá sanitka o

současných moderních mýtech)

Vzhledem k tomu, ţe věda vytváří v současnosti do značné míry také kulturní zázemí

našeho civilizačního okruhu, objevila se související témata také v dalších pořadech. Vztah

vědy a kultury přibliţovaly pořady Vstupte! (prof. Tomáš Durdík – o archeologii středověku

v ČR a vztahu k UNESCO, RNDr. Václav Cílek jako pravidelný host pátečních pořadů) a

Třetí dimenze (terminologické slovníky 19. století, příběh renesančního šlechtice, fenomén

čtenářství v ČR, proměny tváře Prahy).

V programovém schématu Českého rozhlasu Leonardo se objevují také kritické kulturní

pořady, například Kritický klub z produkce Českého rozhlasu 3 – Vltava.



Český rozhlas Radio Wave



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 4 959 pořadů v celkové délce 3 892 hodin.

Kultura patří mezi jeden z nejdůleţitějších pilířů vysílání Radia Wave. Kulturní témata

pokrývá nejčastěji v proudovém vysílání (hudba, literatura, film, výtvarné umění, design,

divadlo, multimediální projekty, kulturní akce charitativního rozměru). I tímto rokem pokračuje

pravidelná rubrika o divadle Tyjátr. Součástí denního vysílání jsou také pravidelné kulturní

přehledy tzv. Kulturistán (před vypnutím z analogu rozdělen do dvou rubrik pro Prahu a

Střední Čechy). Kultura má také nejčastěji prostor mezi patnáctou a šestnáctou hodinou

v odpoledním proudu, kdy je vymezena hodina pro hosta. V roce 2008 se Český rozhlas

Radio Wave věnoval důleţitým kulturním událostem. Na poli filmu kromě tradičních filmových

recenzí mapoval i důleţité festivaly (Karlovarský filmový festival, Projekt 100, Febiofest,

projekt krátkých filmů Futureshorts, filmový festival Zlínský pes, Dny Evropského filmu,

Filmasia, Famufest a další). Do studia Radia Wave přišli i někteří z českých filmových tvůrců

(například Helena Třeštíková – René, Juraj Jakubisko – Bathory, Václav Marhoul – Tobruk,

Miroslav Janek – Občan Havel, Vladimír Michálek – O rodičích a dětech, Petr Zelenka –

Karamazovi). V Odpolední session byli posluchači seznámeni také s některými spisovateli

(například Emil Hakl, David Zábranský, Michal Šanda, Petra Hůlová, Jaromír Konečný,

Georges – Marc Benamou a další), a to i prostřednictvím Festivalu spisovatelů. Radio Wave

se věnuje i divadelním festivalům (Zlomvaz, festival nového divadla Malá inventura, divadelní

spolek Krepsko, festival Teatrotoč, Fringe festival, hostování divadla Husa na provázku a

jiné). Vysílalo také o hudebních festivalech v České republice, ale i za jejími hranicemi

(Sázafest, Colors of Ostrava, Summer of Love, Sperm Fest, Stimul, Pohoda, Sziget, Melt,

Frequency). Věnovalo se také tanci (například Česká taneční platforma, Tanec Praha),

kultuře pro handicapované (například divadlo pro neslyšící a film pro nevidomé).





Český rozhlas Online



Vedle stránek jednotlivých stanic, zejména Českého rozhlasu 3 – Vltava, se této tematice

věnuje specializovaný web Český rozhlas Online Kultura obsahující recenze zaměřené na

divadelní, literární, filmovou, hudební a výtvarnou tvorbu. Soustřeďuje také zvukové záznamy

kulturních pořadů z vysílání Českého rozhlasu. Nadále je v provozu internetové Folklorní

rádio, doplňované o textové články a pozvánky na akce Folklorního sdruţení ČR. Výběr

zajímavých záznamů z archivu Českého rozhlasu zprostředkovává sekce Rozhlasové

klenoty.

Na kulturu se ve velké míře zaměřují i multimediální aktivity Českého rozhlasu Online.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil v této oblasti povinnost,

kterou mu ukládá § 2 odst. 2 písm. c) zákona 484/1991 Sb.









25

2.3.3. pořady se zřetelem na etnický nebo národnostní původ, národní totoţnost



V roce 2008 odvysílal Český rozhlas celkem 7 172 pořadů (3 231 hodin) se zřetelem na

etnický nebo národnostní původ, z toho 2 616 pořadů (1 267 hodin) na celoplošných

stanicích a 4 556 pořadů (1 964 hodin) v regionálních studiích.



Podrobný přehled všech stanic a studií v příloze č. 1



Český rozhlas 1 – Radioţurnál



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 331 pořadů v celkové délce 183 hodin.

Český rozhlas 1 – Radioţurnál pokračoval v roce 2008 v integraci národnostní problematiky

do dalšího vysílání. Příleţitost mimo svůj večerní vysílací čas tak i v odpoledním programu

dostávaly příspěvky ze slovenského vysílání Stretnutie a romského vysílání O Roma

vakeren. Zahraniční redakce dále pokračovala v přípravě a vysílání pořadu Třetí svět.

Z Českého rozhlasu Rádio Česko přebíral Radioţurnál cyklus dokumentů Příběhy 20. století

a domácí a zahraniční redakce se společně podílely na vysílání zajímavých příběhů exulantů

v souvislosti s výročím let 1948 a 1968.



Český rozhlas 2 – Praha



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 142 pořadů v celkové délce 50 hodin.

Etnický nebo národnostní původ, národní totoţnost se promítaly například ve vysílání cyklu

Váš příběh, zrcadlícího ţivot nejrůznějších obyvatel, respektive etnik na území České

republiky; v rámci mezinárodního projektu Europe Personally seznamovala stanice

posluchače s ţivoty občanů ţijících v zemích Evropské unie.





Český rozhlas 3 – Vltava



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 865 pořadů v celkové délce 157 hodin.

Na Vltavě téma dominovalo v pravidelném cyklu Stránky na dobrou noc, v němţ Literárně-

dramatická redakce představila texty různých národů, kmenů a etnických skupin – i

minoritních (například grónské mýty a pověsti, nepálské mýty, ţidovské legendy, vietnamské

a skotské pohádky ad.). Vznikly také komponované pořady s tematikou romskou (Páteční

večer z díla současných romských autorů z ČR), nebo ţidovskou ( Páteční večer Synagogy

Čech, Moravy a Slezska uvedený ke Dni památky obětí holocaustu).



Český rozhlas 6



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 106 pořadů v celkové délce 36 hodin.

Problematiku tematicky zpracovávaly pořady Zaostřeno na lidská práva a Zaostřeno na

cizince.



Regionální studia Českého rozhlasu



Specifikace pořadů regionálních studií Českého rozhlasu pro menšiny v příloze č. 2



Český rozhlas Brno



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 300 pořadů o celkové délce 120 hodin.

Zástupci menšin byli soustavně a přirozeně začleňováni do pravidelných pořadů: Apetýt,

Rendez-vous, Jak na tom jsem, pane doktore?, Jak na tom jsme?, Rendez-vous s Marcelou,

Zelný rynk, hudební pořady.

Na ţivých koncertech ve vysílání BROLN byli samozřejmými hosty sólisté ze Slovenska.





26

Český rozhlas České Budějovice



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 260 pořadů o celkové délce 78 hodin.

V programovém schématu Českého rozhlasu České Budějovice má jiţ řadu let pravidelný

čas, v němţ kromě slovenského a romského magazínu vysílá navíc také magazín německý

(1x týdně 30 minut) z produkce praţských redakcí. Romskou otázku reflektovala opakovaně i

redakce publicistiky Českého rozhlasu RoČB. Zároveň se odvysílaly rozhovory z pohraničí

se zástupci německé menšiny či rumunských Slováků.

Aktuálními problémy romské komunity se studio zabývalo například v rozhovorech

s Tomášem Rádlem z budějovického nízkoprahového klubu Romská oratoř či aktivistou

Janem Horváthem.

Studio systematicky sledovalo problematiku ostatních menšin ţijících v jiţních Čechách a

také problematiku „uprchlíků“. Šlo především o práci různých neziskových organizací, které

se zabývají integrací cizinců.



Český rozhlas Hradec Králové



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 251 pořadů o celkové délce 63 hodin.

Radio slucham – magazín nejen pro polskou menšinu

Kromě toho jsou zástupci menšin zváni i do pořadů – Radioklub, Regionální scéna, Všude

dobře ……



Český rozhlas Olomouc



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 1066 pořadů o celkové délce 546 hodin.

Danou tematikou se zabývaly tyto pořady:

 Sme tu

 Němí svědci historie

 Putování za moravskou písní

 Cimbál a husle

 Toulky krajem

 Česko, země neznámá

 Od Pradědu na Hanou

 Kraj na dlani

 Dobré ráno/ Dobrý den z…

 Mezi nebem a zemí

 Zvědavý mikrofon

 Hudba ze zapadlých vesnic.



Český rozhlas Ostrava



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 558 pořadů o celkové délce 252 hodin.

 Kwadrans – polské aktuality

 Polská půlhodina – nedělní pásmo

 tato problematika se nepravidelně objevovala i v pořadech Kříţem krajem

(například reportáţ z Integračního azylového centra v Havířově včetně příběhů

některých z uprchlíků), Koktejl (mj. například rozhovor s Annou Hyvnarovou,

předsedkyní Svazu Maďarů v Ostravě) nebo Apetýt.



Český rozhlas Pardubice



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 230 pořadů o celkové délce 55 hodin.





27

Studio dlouhodobě věnuje zvýšenou pozornost národnostním menšinám z Číny a Japonska.

V Pardubicích je několik nadnárodních společností, které zaměstnávají stovky zahraničních

pracovníků. Jde se o zpravodajské a publicistické pokrytí (například bytová problematika,

zaměstnanost, kulturní vyţití pro zahraniční pracovníky apod.).

 Dopolední host – v několika případech byl hostem člen minoritní skupiny, nosné

téma pořadu bylo zaměřeno na souţití s místními obyvateli.

 Sobotní večírek – hostem večerní talkshow byli několikrát zástupci výše

uvedených menšin. Aktuálně hovořili o souţití s místními obyvateli, o ţivotních

podmínkách, o srovnávání kultur apod.



Český rozhlas Plzeň



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 314 pořadů o celkové délce 125 hodin.



 Vysílání pro menšiny: vedle standardního slovenského a romského servisu byl

vysílán ještě německý magazín, přebíraný od národnostních redakcí Českého

rozhlasu a navíc romské a slovenské pořady převzaté z relací Českého rozhlasu

1 - Radioţurnál. Objem tohoto typu pořadů je jednoznačně nejvyšší ze všech

regionálních studií Českého rozhlasu.

 Přesahy – česko-německý magazín

Navíc studio jiţ dlouhodobě spolupracuje se zajímavými hosty různých národností –

například Slováky, Němci, Romy – občas jsou hosty v dopoledním Koktejlu nebo jde o

propojení programu a markentingu na akcích majících vztah k menšinám.



Český rozhlas Regina



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 590 pořadů a rubrik o celkové délce 125 hodin.

Jde o pořady:

 Radio Prague Calling – vysílání v anglickém jazyce

 My a oni – rubrika věnovaná problematice ţivota cizinců v Praze i ČR

 Praţský chodec

 Rande v Praze

 Plus minus – kontaktní pořad o všem, co Vás právě dnes zajímá.



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 264 pořadů o celkové délce 60 hodin:

 My a oni – o uprchlících ţijících v ČR (sdíleno s Českým rozhlasem Regina),

O vybraných tématech se diskutovalo i v magazínu

 Odpolední Region.



Český rozhlas Region, Vysočina



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 310 vlastních pořadů o celkové délce 292 hodin.

Typické příklady:

 Tandem – témata dopoledního magazínu se často zaměřovala na skupiny, které

dopoledne tráví doma, především důchodce, ţeny na mateřské dovolené, ţeny

v domácnosti, nezaměstnané. Hosty Tandemu bývají také zástupci národnostních

menšin, kteří se usadili na Vysočině. Pravidelnými hosty jsou psychologové,

právníci, pořad je kontaktní a je zaloţen na dotazech posluchačů

 Příběhy z Vysočiny – příběhy obyčejných lidí s neobyčejným osudem, často ze

sociálně problematických skupin.

 Odpolední Extra téma.







28

Český rozhlas Sever



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 283 pořadů o celkové délce 150 hodin.

Jde o pořady:

 Sousedé - česko-německý týdeník

 Pravidelná rubrika v publicistickém pořadu Severočeský atlas

 Host na severu v dopoledním moderovaném bloku

 Hosté v publicistickém pořadu Cestovatelský deník

 Publicistické příspěvky v pořadu Co se děje na severu.



Český rozhlas Rádio Česko



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 22 pořadů v celkové délce 16 hodin.

Jedenáct dokumentů z cyklu Příběhy 20. století se zaměřilo na etnický nebo národnostní

původ. V aktuální publicistice byly odvysílány pořady o etnických či národnostních

problémech ve světě. Například Studia Česko o problémech Asiatů a Arabů v Evropě, čtyři

Studia Česko se věnovala menšinám ţijícím v Česku. Dva reportáţní pořady se věnovaly

ţivotu Romů v Česku.



Český rozhlas Leonardo



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 506 pořadů v celkové délce 639 hodin.

Pestrost národnostních etnik všech světadílů vykresloval především magazín o světě Sedmý

světadíl. Pravidelně upozorňoval na etnické rozpory v krizových oblastech, kde se rozdílnost

etnicky přenáší i do oblasti politického a kulturního ţivota. Rubrika Stereotypy se snaţila

vyvracet zaţité, a mnohdy chybné představy evropské civilizace o etnicích jiných kontinentů i

o menšinách v rámci Evropy (Latinoameričané – ztělesnění machismu?, Arméni – národ

podobný Ţidům, mají Češi blíţe ke Skotům, nebo Angličanům?). V roce 2008 pokračovala

v tomto magazínu rubrika Světová etnická hudba, v níţ Petr Dorůţka seznamoval

posluchače s rozmanitostí hudby nejrůznějších kultur.

Tentýţ autor zároveň připravoval dvakrát týdně hudební pořad Nota Bene zaměřený na

etnickou hudbu.

Historii a kulturu etnik sledoval v některých dílech také historický magazín Zrcadlo

(Velikonoce na Sardinii), který se zaměřoval téţ na etnografii v rámci ČR (vášnivý sběratel

Leoš Janáček). Politiku Evropské unie vůči menšinám rekapitulovaly Informace z EU

(podpora "osobního adoptovaného jazyka" posiluje mnohojazyčnost a mezikulturní dialog,

summit EU o zlepšení situace romských komunit).

Etnické otázky se prolínaly diskusními cykly Vstupte! a Třetí dimenze.



Český rozhlas – Radio Wave



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 116 pořadů v celkové délce 142 hodin.

Radio Wave v roce 2008 vysílalo několik anglických relací. Konkrétně šlo o pořad The

Selector, který je vysílán ve spolupráci s British Council. Byly uváděny také programy

jednoho z nejznámějších britských Dj‘s Gilles Peterson Worldwide Show. Tímto pořadem

byla oslovována i komunita anglicky mluvících lidí a studentů ţijících v České republice.

V rámci ranního vysílání (Vstáwave show) byly vysílány netradiční kurzy romštiny, které

uváděl hudebník Gipsy. Výše uvedená témata jsou také součástí publicistických pořadů.



Český rozhlas Online



Český rozhlas Online v roce 2008 vyhodnotil fotografickou soutěţ Romipen k 10. výročí

romských stránek romove.cz a k 15. výročí romské redakce Českého rozhlasu 1 –

Radioţurnál.







29

V rámci projektu Odhalení Český rozhlas Online distribuoval do afrického Kamerunu knihy

pohádek v anglickém a francouzském jazyce.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil v této oblasti povinnost,

kterou mu ukládá § 2 odst. 2 písm. c) zákona 484/1991 Sb.



2.3.4. pořady se zřetelem na sociální původ



V roce 2008 odvysílal Český rozhlas celkem 6 746 pořadů (3 371 hodin) se zřetelem na

sociální původ, z toho 1 808 pořadů (378 hodin) na celoplošných stanicích a 4 938 pořadů

(2 993 hodin) v regionálních studiích.



Podrobný přehled všech stanic a studií v příloze č. 1

Tabulka počtu posluchačů stanic Českého rozhlasu podle tříd socioekonomické

klasifikace v příloze č. 3

Grafy k poslechu Českého rozhlasu 1 – Radioţurnálu podle tříd socioekonomické

klasifikace v příloze č. 4







ČRo 1 – Radioţurnál



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 715 pořadů v celkové délce 147 hodin.

Český rozhlas 1 – Radioţurnál se jiţ dlouhodobě věnuje problematice tělesně postiţených

spoluobčanů, a to v pořadech HandyCamping a Z jiného pohledu, který je věnován převáţně

nevidomým a slabozrakým. Výrazně se do vysílání dostává také otázka ochrany spotřebitelů

a osobních financí, této problematice se nejvíce věnují týdeník SOS, denní rubriky Finance a

Radiorada. Problémy sociálně slabších skupin se Radioţurnál snaţí odhalovat v reportáţích

Pod kůţi, v nichţ přítomný odborník okamţitě poskytuje i rady jak podobným problémům

předcházet.



ČRo 2 – Praha



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 575 pořadů v celkové délce 50 hodin.

Sociálnímu původu sice nevěnovala samostatné pořady, avšak v řadě rubrik především

poradenského charakteru se s příslušnými odborníky zaměřovala na různé sociální oblasti a

způsob pomoci potřebným. Sociální tematika byla přítomna rovněţ v diskusních klubech

Káva o čtvrté či v cyklu Jak to vidí... různé osobnosti české současnosti.



ČRo 3 - Vltava



Téma sociálního původu se objevilo například v povídkách Bohumila Hrabala, Viktora

Fischla a Johannese Urzidila (situace lidí na dně společnosti, sociální vyloučenost, romská

otázka) nebo v dramatických titulech Odepsaní Josepha Rotha (problematika seniorů) a

Zemská jablka Romana Komárka (zneuţívání niţších sociálních vrstev).



ČRo 6



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 102 pořadů v celkové délce 51 hodin.

Pořady byly vytvářeny tak, aby odráţely rozmanitost názorů a politických, náboţenských,

filosofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění, toleranci a

podporovat soudrţnost pluralitní společnosti. Problematiku sociálního původu zpracovávaly

zejména pořady Zaostřeno na lidská práva.









30

ČRo - Rádio Česko



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 12 pořadů v celkové délce 12 hodin.

Rádio Česko pravidelně zařazovalo do vysílání příspěvky o ţivotě tělesně či mentálně

postiţených lidí a sledovalo připravovanou legislativu v těchto oblastech. Právě legislativě

byla věnována čtyři Studia Česko. Sociální aspekt neopomíjelo ani v pořadech o

ekonomických událostech.



ČRo Leonardo



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 12 pořadů v celkové délce 15 hodin.

Zamyšlení nad významem a úlohou jednotlivých společenských vrstev v české historii

přinášel magazín Zrcadlo. Současné sociální problémy v celosvětovém měřítku

zaznamenával pořad Sedmý světadíl (Podpora sirotků v Káthmandú, Hlasy z války ve

východním Kongu, Seriál o Fair Trade). Výrazně sociální rozměr měl dlouhodobý

multimediální projekt 10 zapomenutých krizí světa připravený ve spolupráci s Lékaři bez

hranic. V jeho rámci se rozebíraly jak otázky etnické a sociální, tak konkrétní problémy

zdravotní péče. Desítku zapomenutých krizí světa reflektovaly zároveň pořady Třetí

dimenze, Vstupte! a Monitor.



Český rozhlas Brno



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 425 pořadů o celkové délce 215 hodin.

Zřetel na sociální původ uplatňovaly zejména pořady Trţnice – servisní relace pro

nezaměstnané a kontaktní pořad kaţdý všední den Apetýt – dvouhodinový dopolední pořad,

který byl od začátku koncipován jako poradní prostor pro dvě socioprofesní skupiny –

důchodce a ţeny v domácnosti.

Problematiku sociálního původu se dramaturgie studia snaţila integrovat i do běţného

vysílání, převáţně do odpoledních proudů Rendez-vous a sobotních Rendez-vous

s Marcelou a Zelného rynku. V pořadu Noční linka, který je součástí Společného

regionálního vysílání, posluchači nacházejí či nabízejí pomoc jeden druhému.



Český rozhlas České Budějovice



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 260 pořadů (premiér) o celkové délce 80 hodin,

rozhlasový bazar 287 hod.

Problematika sociálního původu se objevovala v pravidelných pořadech (Rozhlasový bazar,

Zdravíčko, Receptář je náš, Máme rádi zvířata a Přímá linka) a ve formě menších

publicistických příspěvků v radioproudech. Téma sociálně slabých obyvatel měst přibliţovaly

příspěvky z azylových domů, problémům venkova se věnovaly reportáţe z vesnických sídel

Téma se okrajově objevovalo i v náboţenském magazínu Hosana.



Český rozhlas Hradec Králové



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 402 pořadů o celkové délce 152 hodin.

Sociální původ akcentovaly zejména pořady Radioporadna, Radiofónum a Příběhy – osudy

lidí i z problematických skupin.



Český rozhlas Olomouc



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 544 pořadů o celkové délce 233 hodin.

Nabídku se zřetelem na sociální původ obyvatel přinášely pořady Volná pracovní místa,

Jitrocel – pořad pro handicapované spoluobčany, Kraj na dlani – magazín pro venkov,

Studio Kontakt a Taneční pro pokročilé – pořad pro seniory.







31

Český rozhlas Ostrava



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 315 pořadů o celkové délce 193 hodin.

Zřetel na sociální původ obyvatel uplatňovaly zejména pravidelné pořady Poradna a Burza

práce. Nepravidelně se tato tematika objevila i v pořadech Kříţem krajem, Apetit a Koktejl.



Český rozhlas Pardubice



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 400 pořadů o celkové délce 120 hodin.

Mezi typické pořady se zřetelem na sociální původ obyvatel patřil Dopolední host, který

formou ţivé talkshow představoval všechny lidské činnosti, přičemţ výběr hostů pečlivě

sledoval různorodost jejich sociálního původu, a pořad Promiňte, tak jsme tady.



Český rozhlas Plzeň



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 513 pořadů o celkové délce 262 hodin.

Mezi pořady, které se pravidelně věnovaly různým sociálním vrstvám, patřily zejména

Poradíme vám, Studio Kontakt, Hledáte práci a Co vás zajímá.



Český rozhlas Regina



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 1310 pořadů a rubrik o celkové délce 310 hodin.

Zřetelem na sociální původ obyvatel se vyznačovaly zejména kontaktní pořad Třináctka, Bez

bariér – podoby i problémy kaţdodenního ţivota handicapovaných, Tmavomodrý svět –

problémy, radosti a starosti kaţdodenního ţivota nevidomých, Příběh mého ţivota - osudy

lidí, kteří našli sílu odrazit se ode dna svého ţivota.



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 180 pořadů o celkové délce 71 hodin.

Mezi pořady, které se soustřeďují na sociální původ obyvatel, lze řadit Bez bariér –

problémy, radosti a starosti kaţdodenního ţivota invalidů, a Tmavomodrý svět – problémy,

radosti a starosti kaţdodenního ţivota nevidomých. Tematika sociálního původu zazněla i v

magazínech Dopolední Region a Odpolední Region, zejména v diskusích s představiteli

neziskových organizací a obecně prospěšných společností.



Český rozhlas Region, Vysočina



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 310 vlastních pořadů o celkové délce 292 hodin.

Příkladem pořadů se zřetelem na sociální původ obyvatel byly kontaktní pořad

Extra téma – na dotazy posluchačů odpovídají psychologové, právníci, finanční poradci a

další odborníci, Tandem – dopolední magazín zaměřující se na skupiny, které dopoledne

tráví doma, především důchodce, ţeny na mateřské dovolené, ţeny v domácnosti,

nezaměstnané, a Příběhy z Vysočiny – příběhy obyčejných lidí s neobyčejným osudem,

často ze sociálně problematických skupin.



Český rozhlas Sever



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 264 pořadů o celkové délce 137 hodin.

Mezi pravidelné pořady se zřetelem na sociální původ obyvatel patřily Práce na Severu –

nabídka a poptávka práce a Host na severu v dopoledním moderovaném bloku. Posluchače

různého sociálního původu oslovovaly rovněţ publicistické příspěvky v pořadu Co se děje na

severu a v pořadu Dnešní téma.









32

Český rozhlas – Radio Wave



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 72 pořadů v celkové délce 73 hodin.

Tematika sociálního původu zazněla v publicistických pořadech stanice i v proudovém

vysílání v podobě kratších reportáţních příspěvků.

Pořad Klystýr se věnoval například lékařům, kteří se vydávají do oblastí zasaţených

válečným konfliktem nebo přírodní pohromou, projektu Virus Free Generation, problémovým

dětem, kterým pomáhá občanské sdruţení Lata, občanskému sdruţení Inventura, které

pracuje s lidmi s mentálním handicapem. Pořad S mikrofonem na točenou se vydal do

kavárny Potmě pro nevidomé nebo za schizofreniky do kamionu, který simuloval prostředí

člověka s duševní chorobou, nebo za mladým vozíčkářem, který musí kaţdodenně

překonávat bariéry velkoměsta. Sociální témata byla také součástí rozhovorů v odpoledním

proudovém vysílání (například diskriminace na školách, předsudky studentů vůči

nejrůznějším vrstvám obyvatel, Fair Trade výrobky, plánovaná stávka sociálních pracovníků,

chudoba a zadluţování, akce Cihla – sociální sluţby a chráněné domy, děti na ulicích,

hrozící epidemie ţloutenky v Praze a ve středních Čechách).



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil v této oblasti povinnost,

kterou mu ukládá § 2 odst. 2 písm. c) zákona 484/1991 Sb.



2.3.5. pořady se zřetelem na věk nebo pohlaví



Český rozhlas vysílá i pořady speciálně se orientující na genderovou rovnost, seniory a

mládeţ.

V roce 2008 odvysílal Český rozhlas celkem 8 667 pořadů (4 862hodin) se zřetelem na věk

nebo pohlaví, z toho 4 673 pořadů (2 421 hodin) na celoplošných stanicích a 3 994 pořadů

(2 421 hodin) v regionálních studiích.



Podrobný přehled všech stanic a studií v příloze č. 1

Tabulka počtu posluchačů Českého rozhlasu podle věkových skupin a kritéria pohlaví

v příloze č. 3 a 6



ČRo 1 – Radioţurnál



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 483 pořadů v celkové délce 235 hodin.

Jde o většinovou stanicí s hlavní cílovou skupinou 35 – 60 let, kterou poněkud více

poslouchají muţi neţ ţeny, takţe lze těţko odlišit pořady, které by se přímo soustředily na

posluchače podle jejich věku či pohlaví. Výjimku tvoří záznamy koncertů Naţivo určené

především mladší populaci a pořad Děti vám to řeknou, v němţ děti reflektují svět dospělých.

V případě motoristické půlhodiny Motoţurnál a přenosů sportovních zápasů s Mikrofonem za

fotbalem a hokejem lze konstatovat, ţe tyto pořady jsou ve větší míře určeny muţům neţ

ţenám.



ČRo 2 – Praha



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 1706 pořadů v celkové délce 884 hodin.

V programu stanice byly pořady určené dětem předškolního věku aţ po věk seniorský.

Stanice se jako jediná pravidelně věnuje dětskému posluchači, a to jak v literárně-

dramatických ţánrech, tak i v publicistických kontaktních pořadech (Hajaja, Polštářek,

Periskop, Domino, pohádky a hry pro mládeţ).



ČRo 3 – Vltava



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 550 pořadů v celkové délce 463 hodin.







33

Problematikou věkové diskriminace se zabývaly některé díly Historického klubu, Poledníku a

Radiodokumentu. Speciálně na dětského posluchače je zaměřen nedělní pořad Vltava

dětem.



ČRo 6



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 53 pořadů v celkové délce 27 hodin.

Pořady odráţely rozmanitost názorů a politických, náboţenských, filosofických i uměleckých

směrů, čímţ rovnoměrně působily na všechny věkové kategorie i pohlaví posluchačů.



ČRo Rádio Česko



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 52 pořadů v celkové délce 13 hodin.

Stanice odvysílala cyklus pěti pořadů Studio Česko věnovaných současným problémům

seniorů v Česku a v Evropě, podobnou sérii pořadů věnovala genderové problematice. Ve

šesti pořadech Studio Česko se zaměřila na mladou generaci, především z hlediska

moţností studia a uplatnění na trhu práce.



ČRo Leonardo



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 87 pořadů v celkové délce 313 hodin.

Vzhledem k popularizačnímu a vzdělávacímu zaměření programu se stanice snaţí oslovit

nejmladší generaci posluchačů. V roce 2008 byla partnerem projektu Týden vědy a techniky

AV ČR, který byl zaměřen především na středoškolské studenty. V jeho rámci připravila dva

diskusní večery, které byly následně prezentovány ve vysílání. Český rozhlas Leonardo byl i

partnerem Dne vědy praţských vysokých škol a podpořil projekt Symposion organizovaný

kaţdý rok studenty Gymnázia Jana Keplera v Praze při příleţitosti Světového dne

studentstva. Záznamy odborných přednášek z této akce postupně zazněly v pořadu

Víkendová univerzita. Zástupci mladé generace českých vědců do 40 let patřili k pravidelným

hostům pořadu Vstupte! Studentské aktivity zaznamenávaly přírodovědný magazín Natura a

diskusní Třetí dimenze.

Přiblíţení potřeb starších lidí a jejich problémů se věnovaly magazín Ţenšen (problematika

glaukomu, karcinomu) a Třetí dimenze (stáří a sociální vztahy).

Společenské postavení ţen v různých kulturách i v různých etapách evropské historie bylo

trvalou součástí vysílání Českého rozhlasu Leonardo, zejména v magazínu Sedmý světadíl,

v diskusním pořadu Třetí dimenze i v magazínu Informace z EU (Analýza situace vězněných

ţen v Evropě, konference Ţeny - stabilizace nejistého světa).



ČRo Online



Český rozhlas Online provozuje specializované internetové stránky pro děti s názvem

Spektrum. V roce 2008 byl rozpracován projekt jejich zásadní přeměny, která svou

rozsáhlostí sahá do prvních měsíců roku 2009. Nově nabídne například pohádky ve zvuku

s interaktivními animacemi. V původních příspěvcích se web nadále věnuje bezpečným

formám trávení volného času, zálibám dětí (například veterinární poradna).

Pokračovala mezinárodní výtvarná soutěţ Malujeme po síti. Vítězné práce porota vybírala z

celkem 4000 přihlášených soutěţních děl z celého světa (Česko, Slovensko, Rakousko,

Finsko, Bosna a Hercegovina, Rusko, Bělorusko, Čína, Indie, Indonésie a Afrika). Akci

tradičně doprovodila výstava v Muzeu hl. m. Prahy.

Dětem z pěstounských rodin se věnoval článek Proţívat několik ţivotů na serveru Kultura,

který formou literatury faktu ztvárnil deset let v osudech pěstounských rodin.



Český rozhlas Brno



V roce 2008 vzniklo celkem 520 pořadů o celkové délce 305 hodin.





34

Se zřetelem na věk a pohlaví studio připravovalo dopolední magazín Apetit určený pro

seniory a ţeny v domácnosti a celoroční pravidelný cyklus Galerie ţenských osobností.

Genderové problematice se průběţně věnovala i talk show Rendez-vous s Marcelou a pořad

Jak na tom jsem, pane doktore.



Český rozhlas České Budějovice



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 104 pořadů (premiér) o celkové délce 44 hod (kaţdý

pořad je jednou reprízován).

Pořady tematicky zaměřené na věk a pohlaví byly zejména Seniorklub – magazín nejen pro

seniory o zdraví, volnočasových aktivitách a radách lékařů, Dámská jízda – magazín nejen

pro dámy, zabýval se ţivotním stylem, módou, zdravotnickou tematikou, rodinou,

Přímá linka – šlo o diskusní pořad s poradnou pro seniory, nabídkami univerzity třetího věku

a kurzů práce na PC pro seniory, dále i pořad Zdravíčko – o rozdílných přístupech muţů a

ţen k péči o zdraví.



Český rozhlas Hradec Králové



Studio odvysílalo v roce 2008 152 pořadů v celkové délce 89 hodin.

Se zřetelem na věk a pohlaví studio připravovalo pořady Vaříme s Habadějem – vaření v

přímém přenosu určené především ţenám, Automoto – týdeník pro motoristy, Šarm –

týdeník o ţivotním stylu pro všechny generace, Techno, Radioklub a Hobby.



Český rozhlas Olomouc



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 312 pořadů o celkové délce 234 hodin.

Dětským posluchačům byla určena pravidelná Pohádka na dobré ráno a Nedělní pohádka,

se zřetelem na pohlaví koncipovalo studio pořady Ţivot v kalhotách – pánský magazín, Lady

magazín – dámský magazín, Babinec a Dopolední koktejl věnovaný ţivotnímu stylu.



Český rozhlas Ostrava



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 448 pořadů o celkové délce 376 hodin.

Pořady se zřetelem na věk a pohlaví byly zejména Seniorklub – se servisními informacemi

pro seniory, Co se v mládí naučíš… -cyklus věnovaný profesím a řemeslům s důrazem na

učňovské školství v kraji, Dobrůtky – vaříme s Českým rozhlasem Ostrava - pořad určený

především ţenám. Zejména starším posluchačům byly určeny Poklady z našeho archivu

aneb z historie Ostravského rozhlasového orchestru a Oldies aneb Historie z černých

dráţek. Pro mladší posluchače byly Barvy hudby – pořad o etno a world music a

Harenda – hudebně publicistický magazín o regionální klubové scéně.



Český rozhlas Pardubice



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 150 pořadů + cca 600 krátkých příspěvků o celkové

délce 230 hodin.

Se zřetelem na mladého posluchače studio připravovalo hudebně publicistický pořad Neon,

hudební Folková pohlazení a pravidelný hodinový pořad Přestávka, který pod odborným

dozorem redaktorky Českého rozhlasu Pardubice samostatně připravují ţáci základní školy.

Mládeţi byly věnovány i v průměru dva příspěvky denně z oblasti publicistiky a zpravodajství.



Český rozhlas Plzeň



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 235 pořadů o celkové délce 12 hodin.

Se zřetelem na věk a pohlaví studio vysílalo pořad Univerzitní echo – příspěvek připravovaný

studentkou Západočeské univerzity, který jednou týdně přibliţoval ţivot a problémy





35

vysokoškoláků (bylo vysíláno pouze do května). Starším občanům byl věnován pořad

Seniorservis - rubrika aktuálních a servisních informací. Obdobná problematika se prolínala i

dalšími pořady ( Host v dopoledním Koktejlu, Studio Kontakt).



Český rozhlas Regina



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 567 rubrik a pořadů o celkové délce 195 hodin.

Mezi pořady se zřetelem na věk a pohlaví se řadily Seniorklub – portréty lidí, kteří přes

vysoký věk dokáţí ţít inspirativně a naplno, Třináctka – kontaktní pořad věnovaný rodině,

rodinné problematice a ţivotu všech věkových skupin, Mikrofórum – rodinný publicistický

magazín a Příběh mého ţivota - osudy lidí, kteří našli sílu odrazit se ode dna svého ţivota.



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 226 pořadů o celkové délce 112 hodin:

Témata se zřetelem na věk a pohlaví tvořila obsah zejména magazínu Dopolední Region

(například senioři v silničním provozu, projekt zaměřený na začínající podnikatelky, skauting,

Bambiriáda, Linka bezpečí, problematika kriminality mladistvých, problematika dětské

šikany), dále pořadu Seniorklub – problémy, radosti a starosti kaţdodenního ţivota seniorů.

Problematice související s ţivotními etapami jednotlivých věkových skupin, jejich uplatnění

ve společnosti a v pracovním procesu, s důrazem na rovnoprávné postavení muţů a ţen, se

věnoval kontaktní publicistický pořad Mezi námi.



Český rozhlas Region, Vysočina



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 619 pořadů o celkové délce 250 hodin.

Zejména mladých posluchačům byly věnovány pravidelné pořady Regionáda – hitparáda

regionálních kapel a Studenti v regionu – reportáţe o studentech, které vznikaly ve

spolupráci s Vysokou školou polytechnickou Jihlava . Studio rovněţ spolupracovalo se

Základními uměleckými školami při výrobě Vánočního speciálu s koledami z Vysočiny.

Dopolední magazín Tandem se tematicky zaměřoval na skupiny, které dopoledne tráví

doma, především důchodce, ţeny na mateřské dovolené, ţeny v domácnosti.



Český rozhlas Sever



Studio odvysílalo v roce 2008 celkem 725 o celkové délce 514 hodin.

Zejména ţenám, rodinám s dětmi a seniorům byly věnovány pravidelné pořady Kulinárium,

Rady nejen do zahrady, Hobby, Recept na dobrou chuť, Chuťovky Petra Novotného, Dnešní

téma, dopolední moderované bloky Host na severu i publicistické příspěvky v pořadu Co se

děje na severu; tématem byly ţivotní styl, ţivotospráva, hobby, nadváha, móda, zdravotnická

tematika, rodina.



Český rozhlas – Radio Wave



Stanice odvysílala v roce 2008 celkem 1 322 pořadů v celkové délce 471 hodin.

Cílovou skupinou stanice jsou převáţně mladí lidé s výrazným zastoupením studentů.

Stanice proto v roce 2008 zařadila do svého programu pravidelný studentský magazín

Universum. Zejména ţenám byl určen pořad Modeschau, muţům pořad Ride Zone o

extrémních sportech. Příspěvky věnované problematice různých věkových kategorií obyvatel

se objevovaly i v publicistických pořadech nebo diskusích (například o pěstounské péči, o

kriminalitě mladistvých, o integraci mladých po opuštění dětského domova, cena Jindřicha

Levého pro překladatele do 35 let, divadelní přehlídka 13 +). V programu Radia Wave

zazněla i mezigenerační problematika (o pomoci seniorům v rámci dobrovolnických center,

ţivé vysílání z Domova pokojného stáří) a témata zaloţená na vzpomínkách starší generace







36

(například listopadové události roku 1989, okupace v roce 1968, záţitky z války, boj o

rozhlas).



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 při vysílání pořadů se zřetelem

na věk nebo pohlaví posluchačů splnil povinnost, kterou mu ukládá § 2 odst. 2

písm. c) zákona 484/1991 Sb.

 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 při poskytování vyváţené

nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 2 odst. 2 písm. c)a d) zákona 484/1991 sb.







2.4. Rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků

národnostních nebo etnických menšin - § 2 odst.2 písm. d) zákona 484/1991 Sb.



Slovenská a romská redakce jsou začleněny do struktury Českého rozhlasu - Radioţurnálu.

Svým charakterem jsou redakcemi nadstaničními. Hotové pořady dodávají pro regionální

vysílání a Český rozhlas 1 – Radioţurnál.



Vysílání pro národnostní menšiny



Romské vysílání:

Vysílání se v roce 2008 věnovalo bezpečnostní situaci v souvislosti s růstem neonacistických

skupin. Redaktoři sledovali situaci v oblasti emigrace Romů do zahraničí, informovali také o

řešení situace romských ghet ze strany státu a státních institucí.

Velký důraz je ve vysílání kladen na právní poradenství, na všechny otázky pravidelně

odpovídají právníci z poradny pro občanská a lidská práva. Pozornost byla věnována také

specifické romské kultuře, práci neziskových organizací a rovněţ ţivotu v sociálně

vyloučených lokalitách.



Slovenské vysílání:

Vysílání bylo i v roce 2008 určeno hlavně Slovákům trvale ţijícím v České republice. Ve

zpravodajství a publicistice se redaktoři zaměřili na nejdůleţitější jevy, které bezprostředně

ovlivňují ţivot slovenských občanů v Česku. Upozornili například na sporné převody

lukrativní půdy pod Vysokými Tatrami ze Slovenského pozemkového fondu, na odvolání

ministrů kvůli předraţeným tendrům, milionovým darům nebo sporným dotacím, informovali,

proč Slovensko zatím neuznává samostatnost Kosova, jak probíhala ratifikace Lisabonské

smlouvy, co přináší nový silniční zákon nebo kontroverzní tiskový zákon. Slovenské vysílání

v předstihu také zevrubně informovalo o přípravě k přechodu na euro.

Slovenská menšina se prostřednictvím vysílání také dozvěděla o zrušení slovenského

konzulátu v Brně a Ostravě, dále kteří Slováci se mohou účastnit krajských a senátních

voleb v ČR, jak očkovat slovenské děti v ČR nebo jak vyřídit posílání důchodů na Slovensko.



Podrobný přehled všech stanic a studií v příloze č. 1



Celoplošné a speciální stanice viz kapitoly v rámci 2.3.



Regionální studia Českého rozhlasu

 Společným projektem všech regionálních studií Českého rozhlasu je pravidelné

vysílání pro slovenskou a romskou národnostní menšinu.

 Dalším společným regionálním projektem odpovídajícím tomuto zadání je cyklus

Česko – země neznámá.



Specifikace pořadů pro menšiny regionálních studií Českého rozhlasu v příloze č. 2







37

Český rozhlas Brno



Regionální vysílání Českého rozhlasu Brno je koncipováno jako výrazně moravské, tedy

právě s důrazem na sdílené hodnoty obyvatel obou regionů (Jihomoravský a Zlínský),

z nichţ právě kulturní identita je snad nejsilnější. Český rozhlas Brno rozvíjí vědomě a cíleně

kulturní identitu obyvatel ve většině svých pořadů – a to samozřejmě i v pořadech

hudebních, neboť folklór (pravidelný pořad kaţdý den) je jedním z nejzřetelnějších znaků

kulturní identity. Český rozhlas Brno ve zpravodajství i publicistice propaguje tradiční kulturní

hodnoty obou cílových regionů. Na řadě akcí přímo spolupracuje.

Specializované pořady s tímto posláním:

 Český rozhlas kaţdoročně aktivně vstupuje do řady folklórních festivalů a

vyvrcholením byla účast na Mezinárodním folklórním festivalu ve Stráţnici:

28.6. Stráţnice – Rendez-vous – dvouhodinové setkání s osobnostmi

českého, moravského a slovenského folklóru

29.6. Stráţnice – Přímý přenos koncertu 10-12 (společně s Českým

rozhlasem Ostrava)

 Kulturní magazín Zelný rynk – pořad Aleny Blaţejovské–respektovaný pořad o

kultuře ve všech souvislostech

 Toulky Moravou – kaţdotýdenní pásmo o kulturních místech celé Moravy;

 Račte vstoupit – převáţně vlastivědný pořad Josefa Veselého

 Na moravskou notu – kaţdodenní hudební pořad věnovaný lidové kultuře

 Toulky českou minulosti – jeden z absolutně nejoblíbenějších pořadů celého

Českého rozhlasu

 Moravskou kulturu také šíří prakticky všechny pořady na celoplošných stanicích

 Česko země neznámá – společný projekt regionálních studií Českého rozhlasu

 Na cestě – týdeník kulturních tipů a pozvánek – speciály pro Jihomoravský a

Zlínský kraj

 Podporou – i spoluvytvářením – kulturní identity je i veškerá činnost Brněnského

rozhlasového orchestru lidových nástrojů.



Český rozhlas České Budějovice



Vysílání Českého rozhlasu České Budějovice je posluchači vnímáno jako program nabízející

tradiční českou hudbu a témata, která zajímají obyvatele regionu. V roce 2008 se této oblasti

dotýkaly například pořady Kulturní revue, regionálně zaměřený magazín Vltavín, pořad Host

U Tří lvů, hudební pořad Profil. Je potřeba zmínit se o projektu Barevné děti, zpracovaném i

pro Český rozhlas 1 – Radioţurnál, či monotématicky zaměřené vydání Kulturní revue na

téma integrace cizinců na jihu Čech.

 Písničky pro radost – nabídka tradiční dechovky, nejen jihočeské

 Kořeny – cyklus genealogických sond objevujících osudy jihočeských rodů,

řemesel, vývoj místních pojmenování, apod.

 Vysílání pro menšiny slovenské, romské, německé.



Český rozhlas Hradec Králové

Kulturní identitu obyvatel rozvíjí publicistickými a dokumentárními pořady s důrazem na

kulturní povědomí obyvatel regionu

 Letokruhy kraje

 Salón čas

 Příběhy

 Kulturní revue

 Kouzelné kukátko

Ţánrově vymezené hudební pořady:

 Regionální scéna

 Hudba ze zapadlých vesnic





38

Český rozhlas Olomouc



Kulturní identita patří k prioritám studia - ve slovní i hudební podobě (lidové písně) Věnuje se

nejen místopisu kraje, ale snaţí se i o zachování místních nářečí na Hané a v regionu.

 Toulky krajem – vlastivědný pořad o pozoruhodných místech kraje

 Od Pradědu na Hanou– vlastivědná rozhlasová pohlednice

 Němí svědci historie – malé památky minulosti (kaple, boţí muka atd.)

 Vzestupy a pády slavných podnikatelských rodů

 Kalendárium – výročí a události nejen z regionu

 Lidový rok – zvyky a obyčeje na Hané

 Mytologický rok – báje a pověsti na Hané a okolí

 Moravský kulturní týdeník – kultura v regionu

 Kraj na dlani – o ţivotě měst a obcí regionu

 Okolo češtiny – jazykové okénko

 Cyklus čtení na pokračování s regionální tematikou Počteníčko

 Putování za moravskou písní – písničky z Moravy v širším kulturním kontextu

 Cimbál a husle – lidová píseň převáţně z Moravy

 Sme tu – pořad o současné slovenské hudební scéně

 Křesťanské ozvěny – ekumenická relace.

 Záznamy hudební tvorby regionálního charakteru

 Ţivě – vysílání folkových pořadů z tvorby místních hudebních skupin – přímé

přenosy

 Rokle – tvorba regionálních rockových uskupení.



Český rozhlas Ostrava



Kulturní identitu posluchačů Českého rozhlasu Ostrava rozvíjí ve vysílání zejména

prostřednictvím ţánrově vymezených hudebních pořadů, které zrcadlí historii i současnost–

Ostravské folklorní kalendárium, Píseň domova, Muzikanti hrajte, Zazpívejte si s námi,

Hudební kořeny, Barvy hudby, Historie z černých dráţek. Bohatý hudební archiv studia v

oblasti populární a váţné hudby zhodnocuje v pořadech Historie z černých dráţek, Galerie

mistrů či Poklady z našeho archivu. Velkou kulturní a autentickou hodnotu mají i přímé

přenosy a záznamy hudebních koncertů nejrůznějších ţánrů (od klasické hudby přes jazz,

folklór, dechovou hudbu, folk aţ k současným mladým regionálním kapelám a muzikantům).

Další publicistické a dokumentární pořady s důrazem na kulturní povědomí obyvatel regionu:

 Apetýt, Koktejl– představení osobností regionální i české kultury

 Divadelní koktejl, Čítárna – podrobné záběry aktuálního dění v

moravskoslezských divadlech, recenze a uvádění literárních novinek na českém

kniţním trhu

 Kříţem krajem – kaţdodenní magazín zahrnující informace také o kulturním,

sociálním a společenském rozvoji kraje s častými reportáţemi ze ţivota menšin či

azylantů

 Polská půlhodina – pravidelný nedělní pořad pro polské spoluobčany tvořený

dokumenty, feature i slovesnou uměleckou tvorbou v polském jazyce.



Český rozhlas Pardubice



Prakticky všechny prvky vysílání Českého rozhlasu Pardubice jsou úzce propojeny se svým

regionem - s pardubickým krajem. Veřejnoprávní úlohou regionálního studia Českého

rozhlasu je právě důraz na identitu a příslušnost posluchačů k území, k místu, kde ţijí. Mezi

nejzajímavější důkazy výše uvedeného buďte zařazeny tyto pořady:

 Posvícení – natáčení 60 minutových reportáţí přímo z obcí Pardubického kraje.

V roce 2008 tento projekt dokončil první polovinu všech obcí kraje, kromě





39

přiblíţení a popisu ţivota v obcích nabídl také zábavu (soutěţ o uspořádání

koncertu), tištěnou publikaci a pochopitelně rozsáhlý archiv navštívených obcí,

textů a fotografií.

 Dopolední host – ţivý rozhovor ve vysílání, tematicky velmi často obsahuje hosty

ze světa kultury, významné představitele a rodáky z kraje

 Neon – hudební publicistický pořad zaměřený na regionální kapely a místní

kulturní kluby, s vlastním portálem

 Sportovní region – publicistický pořad o regionálním sportu

 Off air akce jako Aviatická pouť a Velká pardubická – vystoupení místních

kulturních spolků, tanečních a hudebních skupin.



Český rozhlas Plzeň



Kulturní identita je jeda z nejpodstatnějších priorit vysílání Českého rozhlasu Plzeň a klade

se na ni velký důraz. Promítá se téměř do celého programu. Najdeme ji ve slovesné i

hudební tvorbě. Příklady pořadů:

 Kaleidoskop – monotematický kaţdotýdenní formát s širokým uplatněním

uměleckého slova všímající si osobností, událostí a jevů v západních Čechách.

 Horizont – aktuální blok literární a kulturní publicistiky

 Literární doteky – všednodenní předpolední prvek literatury

 Divadelní zápisník – pohled na bohaté dění v divadlech a ochotnických scénách

západních Čech

 Filmový zápisník – týdenní reflexe filmových novinek, repríz

 Odkazy minulosti – poloreportáţní dokumenty o stavebních památkách a jejich

převáţně špatném stavebním stavu i zázracích obnovy

 Špalíček lidových písní, S Pltzeňáky za folklorem, Muziky, muziky, Světem váţné

hudby a další hudební pořady

 Fejetony, poznámky a komentáře například Evy Klausnerové, Lubomíra

Stejskala se výrazně podílejí na pěstování kulturní identity posluchačů

 Křesťanské vysílání

 Náš host – představení osobností z oblasti kulturního ţivota nejen regionální

 Cyklus Česko-země neznámá

 Jazykový koutek



Český rozhlas Regina



Kulturní identitu obyvatel praţského regionu akcentují pořady Praţský chodec, Studio Karlín,

Mikrofórum, Třináctka.

Tuto tematiku zpracovávají i pořady nově vzniklé jako například kontaktní Plus mínus,

magazín Jungmannova 14 nebo Kavárna na Vltavě.



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



V prvním pololetí roku 2008 Českého rozhlasu Region, Středočeský kraj úspěšně završil

vysílání dlouhodobého projektu Dobráci roku, který představoval jednotlivé sbory

dobrovolných hasičů ve Středočeském kraji. Projekt byl spojený se soutěţí, jejíţ finále se

konalo v červnu 2008 v Nymburce.

Na projekt Dobráci roku navázal ve druhém pololetí roku projekt s názvem Jedenáctka roku

představující jednotlivé amatérské fotbalové kluby ve Středočeském kraji. Projekt je spojen

se soutěţí, jejíţ finále se uskuteční v červnu 2009.

V únoru 2008 připravil Český rozhlas Region první ročník projektu Filmová zima, kdy s

„pojízdným kinem“ zavítal do několika desítek středočeských obcí.









40

Český rozhlas Region, Středočeský kraj spolupracoval i v roce 2008 na významných

kulturních regionálních akcích (například finále festivalu dechových orchestrů Kmochův

Kolín).

Vybrané akce byly podrobněji představeny v magazínu Dopolední Region (například

Královský průvod na Karlštejn, 100 let lázní v Poděbradech, Středočeský folklórní festival

Tuchlovická pouť, muzeum betlémů, atp.).



Český rozhlas Region, Vysočina



Samozřejmý důraz klade na kulturní specifika kraje Vysočina. Řada obyvatel jej chápe jako

novodobý útvar bez společných kořenů a jednotné kultury. Pořady si však kladou za cíl

ukázat posluchačům, ţe mezi jednotlivými částmi kraje existuje výrazný průnik společných

tradic, hodnot, historie či folklóru (Horácko). V roce 2008 byl v dopoledním i odpoledním

proudu kladen hlavní důraz na rozhovory s regionálními osobnostmi, které v nejrůznějších

aspektech reprezentují kraj Vysočina. Byla navázána také spolupráce se základními

uměleckými školami v kraji a připraveno vánoční pásmo koled, které natočily děti ze ZUŠ.

Specializované pořady:

 Bejvávalo - tradice a zvyky našich prababiček

 Tandem – rozhovory s regionálními osobnostmi, které v různých oborech

reprezentují kraj Vysočina

 Narovinu – debata na aktuální společenské téma

 Kalendář regionu - historické výročí vztahující se k danému dni na Vysočině

 Příběhy z Vysočiny – příběhy obyčejných lidí s neobyčejným osudem

 Regionáda – hitparáda regionálních kapel.

 Toulky Vysočinou – pořad, ve kterém byla kaţdý den představena jednu obec

z Vysočiny.



Český rozhlas Sever



 Hosté v dopoledním bloku Stopadesátka či v pořadu Dnešní téma

 Hosté v publicistickém pořadu Cestovatelský deník

 Publicistické příspěvky v pořadu Co se děje na severu

 Severočeský atlas





2.4.1. Evropská kultura, geografie, instituce, legislativa



Český rozhlas 1 – Radioţurnál



Této tematice se Český rozhlas 1 - Radioţurnál věnuje obšírně v nejrůznějších pořadech a

z mnoha různých úhlů pohledu. Pořady Týden v kultuře, Radiofórum, Design,architektura,

stavebnictví a Odpolední Radioţurnál informují o významných počinech evropské kultury.

Téma geografie se objevuje především v Zápisníku zahraničních zpravodajů a v pořadu Po

Česku. Problematiku institucí a legislativy řeší pořady Pod kůţi, 20 minut Radioţurnálu,

Radiofórum, polední Ozvěny dne či Stalo se dnes.



Český rozhlas 2 – Praha



Jako příspěvek se zaměřením na kulturu či s kulturním obsahem jsou chápány veškeré

pořady hudební a umělecké, ale i publicistické, předem natáčené nebo ţivě vysílané

rozhovory s umělci (Setkání), pozvánky na kulturní akce (Vstupenka, Pohlednice), pořady o

literatuře a s literaturou (Čas ke snění, Zelené peří, četby na pokračování, Hajaja) a

dramatické ţánry (hry, dokument Velké osudy). Slovesné pořady a příspěvky s kulturním

obsahem nebo poselstvím tvoří čtvrtinu vysílacího času stanice.





41

Zvláštní péče je věnována otázkám legislativním, a to jak ve vztahu k národním institucím,

tak k institucím EU. V souladu se zaměřením stanice je pamatováno na praktickou stránku

kontaktu občana se státní správou - a to především v diskusních a reportáţních pořadech.

Tradiční pořady jako Toulky českou minulostí, Kdy to bylo, Kdo to byl a Velké osudy jsou

věnovány historii. Poutavou rozhlasovou formou jsou v nich posluchačům přibliţovány jak

významné osobnosti světových dějin, tak naši současníci, kteří šíří v posledních desetiletích

po celém světě prestiţ naší země a její vědy či kultury.



Český rozhlas 3 – Vltava



Ve Víkendové příloze byly odvysílány pořady, které reflektovaly problematiku kulturní identity

a národnostních menšin: Esoterické Čechy mladoboleslavské, Jindřich Štreit: Vesnice je

svět, Podkarpatská Rus jako malířská inspirace.

V hudební oblasti jsou uváděny pořady tematicky zaměřené na romskou hudbu a kulturu

(Čajovna nebo Mezi drakem a hadem) a také hudba a kultura polské menšiny (Čajovna).

Tradičně je věnována pozornost slovenské hudbě (v rámci Týdne slovenské kultury,

společné zámecké a varhanní koncerty se Slovenským rozhlasem, Čajovna nebo Jazz

notes).



Český rozhlas 6



Český rozhlas 6 dlouhodobě věnuje pozornost vzniku Evropské unie a její dnešní situaci

v programovém cyklu Hovory o Evropě, který navazuje na původní pořad O nás a našich

sousedech. Základem témat pořadu zůstává evropská legislativa, její uplatňování v praxi

členských zemích, politiky EU, vztahy jednotlivých národních států k unii a vůči sobě

navzájem, společný trh, schengenský prostor, společná měna, společná zahraniční a

obranná politika, vztahy k neevropským velmocím a k Rusku. Více v bodě 3.a.



Regionální studia Českého rozhlasu



Český rozhlas Brno



Český rozhlas Brno se ve vlastním regionálním vysílání silně věnoval evropským tématům –

zejména aplikaci evropského práva v ČR, přípravě českého předsednictví EU na Moravě

(Brno, Luhačovice), a to především v pořadech Apetýt a Otázky a odpovědi.

Nejsilnějším tématem evropské legislativy bezpochyby bylo jednání Ústavního soudu o

slučitelnosti Lisabonské smlouvy a Ústavy ČR; tuto kauzu studio sledovalo dlouhodobě a

zajišťovalo i přímý přenos z jednání Ústavního soudu.

Evropské kultuře se věnují všechny hudební a literární pořady jak v regionálním vysílání, tak

i v nabídce pro celoplošné stanice: jakýmsi nepsaným mottem obou uměleckých redakcí

studia je dávat do souvislostí moravskou a českou kulturu s kulturou evropskou a světovou.

Například v prestiţním ţánru rozhlasových her byly natočeny dvě hry evropských dramatiků,

výrazným evropským počinem jistě bylo i natočení a vydání Směšných lásek Milana Kundery

na CD nosiči.

Evropskou kulturu studio nejen sledovalo a reflektovalo, ale i šířilo českou kulturu

v zahraničí: BROLN odehrál tři koncerty na Kypru.



Český rozhlas České Budějovice



Mezinárodní festival Animovaných filmů Anifest Třeboň, Mezinárodní hudební festival Český

Krumlov, Dny slovenské kultury a Dny francouzské kultury v Českých Budějovicích,

Europäische Woche v Pasově, atd.









42

Informace o práci institucí EU a novinky související s legislativou se objevují ve vysílání

zpravodajských relací a podrobněji v proudovém vysílání (pořad Fontána) Nejčastější

tematikou roku 2008 bylo opět představení moţností čerpání evropských dotací, byly

odvysílány informace například o práci jihočeského zastoupení v Bruselu a českých

europoslanců v Bruselu a Štrasburku nebo o fungování programu ROP NUTS II Jihozápad, o

postojích evropské i české politiky k Lisabonské smlouvě, apod.

Fungovala i spolupráce s veřejnoprávním ORF v Linci (vstupy redaktorů do vysílání partnerů

na téma výsledky krajských voleb, problém rozvoje sluţeb v příhraničí).

Český rozhlas České Budějovice se účastnil regionální konference o novinářské spolupráci

v Gmündu, natáčel ve Wullowitz o policejní spolupráci atd.



Český rozhlas Hradec Králové



Mezi velké projekty, na kterých se Český rozhlas Hradec Králové podílel i jako mediální

partner a ze kterého zprostředkoval řadu přímých přenosů, patřily:

 Divadlo evropských regionů

 Festival Goes to town

 Mezinárodní horolezecký festival Teplice nad Metují

 Mezinárodní letecký festival v HK

 Miss papenka – třetí ročník soutěţe škol uspořádané ve spolupráci s UNICEF

 Radio slucham.



Český rozhlas Olomouc



Evropské problematice se studio věnuje jak ve zpravodajství, tak i v publicistice. V roce 2008

tomu tak bylo ve zvýšené míře s ohledem na budoucí předsednictví ČR v EU.

Pořad Kraj na dlani – v se studio věnuje některým aspektům začlenění do EU – například

problematice dotací, třídění odpadů apod. v návaznosti na nové předpisy EU aplikované u

nás.



Český rozhlas Ostrava



Evropskou kulturu představuje studio posluchačům zejména v hudebních pořadech Kolem

světa a Barvy hudby, které jsou zaměřeny na etno a world music, ale také v pořadech Koktejl

nebo Apetýt.

Vzhledem k regionálnímu charakteru vysílání se v publicistických pořadech a reportáţích

studio zaměřuje na rozvoj přeshraničních hospodářských i kulturních vztahů v rámci

euroregionů – například Těšínské Slezsko.

Aktivně se studio podílí na kulturních akcích připravovaných institucemi British Council a

Alliance Francaise.

Problematika evropské legislativy a institucí se objevuje v pořadech Radiokontakt a Poradna.



Český rozhlas Pardubice



Toto téma postihuje Český rozhlas Pardubice především formou zpravodajských a

publicistických příspěvků.

Kladný přínos má spolupráce s Českým rozhlasem 1 – Radioţurnálem – jednou denně je

zařazen do vysílání evropský (zahraniční) příspěvek od zahraničních zpravodajů

Téma zasahuje do projektu Posvícení. V reportáţích je akcentován vztah obce k zahraničí a

k evropskému okolí.



Český rozhlas Plzeň



Evropská témata se objevovala v různých pořadech a rubrikách vysílání. Jsou nedílnou

součástí zpravodajství a publicistiky. Také se objevují v moderovaných blocích, například





43

Dopolední Koktejl nebo Odpolední jízda ve formě rozhovoru s hostem na dané téma.

Pohledem regionálního studia byla představena určitá evropská témata s konkrétními vlivy

na ţivot občanů.

Evropským tématům se rovněţ široce věnuje publicistický magazín Přesahy s týdenním

periodicitou.



Český rozhlas Regina



Evropská témata i problematika práva a legislativy - zejména jejich konkrétní vlivy na ţivot

občanů - byla zpracována především v rámci denního zpravodajství a publicistiky.

Zvláštní pozornost byla věnována vztahu Prahy a předních evropských měst, postavení ČR v

EU (pořady typu Mikrofórum, Praţský chodec, Mezi námi, Třináctka).



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



Evropská témata zpracovával v rámci denního zpravodajství a publicistiky (přípravy na české

předsednictví Radě Evropské unie, problematika zavádění evropského práva do české

legislativy, čerpání peněz z fondů Evropské unie).

Vybraná témata byla probírána v rámci magazínu Odpolední Region (struktura Evropské

unie, ţivot v Evropské unii, způsob čerpání peněz z jednotlivých evropských fondů atp.),

přiblíţení ţivota v jedné z členských zemí Evropské unie očima spolupracovníka ČRo během

jeho studijního pobytu ve Finsku – Severský zápisník.



Český rozhlas Region, Vysočina



Evropská témata z hlediska regionu jsou nedílnou součástí zpravodajství, publicistiky pořadů

Českého rozhlasu Region. Otázkám evropské integrace, legislativy, dotací či pracovním

příleţitostem v rámci EU je pravidelně věnována pozornost v rámci odpoledního Extra

tématu.

Bohatě jsou rovněţ vyuţívány příspěvky od zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu

(nejen „evropských“).

Zvláštní důraz je kladen na vysvětlování dříve falšované historie některých míst regionu,

která byla zasaţena problémy souţití Čechů a Němců (Iglauer Sprachinsel, spolupráce s

Iglauer Regionalkulturverband – Jihlavským regionálním kulturním sdruţením). Příkladem

můţe být spolupráce na dokumentu k Mnichovu 1938.



Český rozhlas Sever



 Sousedé – česko-německý dvojjazyčný pořad o ţivotě na obou stranách hranice

 Dnešní téma

 Cestovatelský deník

 publicistické příspěvky v pořadu Co se děje na severu



Český rozhlas Rádio Česko



Zvláštní pozornost věnovalo Rádio Česko dění v Evropské komisi, Evropském parlamentu a

především francouzskému předsednictví (hlavně protoţe naň navazuje české předsednictví).

Rádio Česko ve velké míře vyuţívalo obou bruselských zpravodajů. Stanice odvysílala čtyři

pořady Studio Česko věnované Lisabonské smlouvě, čtyři pořady věnované zemědělské

politice EU, devět pořadů Studio Česko o dopadech finanční krize a postojích EU, tři pořady

věnované tématu energetické bezpečnosti. V závěru roku přibyly publicistické rozhovory

zaměřené na české předsednictví, především s důrazem na jeho priority, technickou

připravenost, na kulturní program v rámci předsednictví apod.









44

Český rozhlas Leonardo



Evropská témata, zejména legislativu a instituce, zpracovává systematicky magazín

Informace z EU, který je vysílán s týdenní periodicitou. V rámci půlhodinového pořadu se

mohou posluchači seznámit jak s audiozáznamy přímo z tiskového střediska EU v Bruselu,

tak s patřičným kontextem popisovaného dění.

ČR se letos stala členem Evropské kosmické agentury (ESA). Tento proces komentoval

v jednotlivých aktualitách především magazín věnovaný astronomii a kosmonautice Nebeský

cestopis. Stejně tak se aktuální informace objevily v publicisticko-zpravodajském Monitoru.

V seriálu diskusí Vstupte! se Český rozhlas Leonardo opakovaně prostřednictvím různých

osobností podle vědeckých oborů věnoval evropské historii (prof. Josef Ţemlička, PhDr.

Ladislav Čepička - Valdštejn, prof. Ivan Kulhánek – od Vídeňského kongresu do

současnosti).

Třetí dimenze přibliţovala další evropské projekty s účastí ČR (celoevropský digitální archiv

archeologie), technologický magazín Nula-jednička sledoval průběţně dění kolem projektu

LHC (česká účast na experimentech LHC, odloţené spuštění LHC) a také kolem evropského

navigačního systému Galileo.

Na evropské projekty ochrany přírody nebo boje proti invazním druhům upozorňoval

magazín Natura (Challenge Europe – výzva ke změně klimatu). V menší míře se témata

evropských institucí i kultury objevovala také v dalších magazínech Českého rozhlasu

Leonardo.



Český rozhlas – Radio Wave



V roce 2008 byl zahájen projekt Crossings, na kterém Radio Wave spolupracuje s organizací

Člověk v tísni. Tento projekt se týká cizinců ţijících v České republice. Podle průzkumu

realizovaného Centrem pro výzkum veřejného mínění v květnu 2007 velká část veřejnosti

popsala u nás nejčastěji ţijící cizince jako „nesympatické“ (u Vietnamců 42 procent, u

Ukrajinců 48% populace).Tento postoj můţe z velké části plynout z neznalosti daných kultur

a komunit. Cílem projektu je proto seznámit mladé lidi se ţivotem cizinců v České republice,

s jejich zvyky a kulturou a bránit tak vzniku stereotypních, xenofobních a extremistických

postojů. Projekt je zaměřen na mladé lidi do 30 let. V rámci projektu vznikl seriál

rozhlasových reportáţí, které jsou vysílány pravidelně v pořadu Rentgen (například o

Čečencích, přistěhovalcích z Jordánska, Mongolska, Slovenska, Vietnamu a další). Pořad

Klystýr se dále věnoval romským otázkám a příleţitostem, novodobým ghettům v ČR.

V rámci pořadu World Music Box se Radio Wave specializuje také na nejrůznější hudební

kultury celého světa. Tento pořad ve své podstatě představuje lidovou hudbu z celého světa

(například balkánská dechovka, klezmer, flamengo, seriál Nejdokonalejší hudební nástroj –

lidský hlas o vyuţití hlasu v nejrůznějších kulturách – například od alikvotního zpěvu aţ po

africký beatbox, korsická polyfonie, okcitánská hudba, arabský nástroj oud – krátkokrká

loutna).

V hudebního vysílání stanice se objevují evropské novinky, které s komentářem hudebního

dramaturga představuje pravidelně jednou týdně v pořadu Factory.

Evropskou problematikou včetně institucí a legislativy se zabývá také pořad Rentgen.

Zvláště v přípravách České republiky jako předsedajícího státu EU byly do vysílání zařazeny

příspěvky týkající se historie EU nebo jejího fungování (například historie EU po druhé

světové válce, Euroústava, Lisabonská smlouva, role a úkoly Evropského parlamentu).

V rámci pořadu Rentgen se letos stanice zaměřila také na volby v Rakousku, East Side

Gallery – Berlínská zeď, rady při cestování po Evropě, studijní pobyty v zahraničí, jadernou

elektrárnu na Východním Slovensku). Geografii se věnuje zejména cestovatelský magazín

Casablanca. Evropskou kulturou se zabývají také některá vydání hudebního pořadu World

Music Box (bulharský kaval, irská whistle, zpěvačky střední a východní Evropy).









45

Český rozhlas Online



Evropské unii jsou věnovány specializované stránky rozhlas.cz/eu, které v závěru roku prošly

zásadní proměnou v souvislosti s přípravou na předsednictví ČR v Radě EU. Web byl

transformován na zpravodajsko-publicistický servis a informační portál věnující se Evropské

unii. První etapa připravených pořadů byla zpřístupněna uţivatelům v polovině prosince,

druhé obsahové rozšíření bude k dispozici na začátku nového roku.

Evropská tematika se však objevuje i na stránkách prakticky všech stanic i na mnoha

tematických stránkách (Digital, Komentáře, Svět, Příroda, Kultura, Multimédia).



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 2 odst. 2 písm. a), c) a d) zákona 484/1991 Sb.



2.4.2. Zprostředkování ekologických informací



Český rozhlas 1 – Radioţurnál



Ekologii se v programu Český rozhlas 1 – Radioţurnál nevěnoval specializovaný pořad, ale

tato tematika byla zastoupena ve zpravodajských a publicistických pořadech. Jmenovat je

moţné především polední Ozvěny dne, Radiofórum, Pod kůţi, Motoţurnál, Týden ve vědě a

technice, ale častokrát se téma ekologie objevovalo i v aktuálních

zpravodajských příspěvcích v Ranním, Dopoledním a Odpoledním Radioţurnálu.



Český rozhlas 2 – Praha



Ekologie byla doménou drobnějších rubrik (například v Dobrém jitru – Řádky z ekologie), ale

také častým tématem diskusního cyklu Káva o čtvrté (třídění odpadů, národní parky,

ekologické topení). Ekologické motivy byly obsaţeny rovněţ v pořadech pro děti (Domino a

Periskop) anebo v populárněvědeckém Meteoru.



Český rozhlas 3 – Vltava



Vltava zprostředkovávala ekologická témata v pořadu Mozaika v pravidelné vědecké rubrice,

kde upozorňovala na nejnovější vědecké poznatky – například recyklace plastů, skleníkové

plyny, vyuţití odpadů a jejich likvidace, mezinárodní konference o klimatu atd.



Český rozhlas 6



Základem ekologické tematiky na Českém rozhlasu 6 byl ekologický magazín Zeměţluč,

který vysílá Český rozhlas 6 jiţ sedmým rokem. V současnosti se tento třicetiminutový

magazín především nadále tematicky orientuje na problematiku globálního oteplování, které

je jádrem současné celosvětové ekologické diskuse.



Regionální studia Českého rozhlasu



Český rozhlas Brno



Ekologická problematika byla součástí především pořadu Apetýt – a to hlavně jako

„kaţdodenní ekologie“ – především v pravidelném Uţivatelském servisu.

Ekologie (a alternativní způsoby ţivota) byla také jedním z hlavních nosných témat pořadů

Zelný rynk a Toulky Moravou.

Aktuální ekologické problémy se samozřejmě objevovaly v kaţdodenním zpravodajství a šíře

se analyzovaly v publicistických pořadech Otázky a odpovědi.









46

Český rozhlas České Budějovice



V pořadu Fontána byly představeny zajímavé ekologické projekty v kraji (například

zprovoznění spalovny biomasy na Jindřichohradecku, v alternativním zemědělství – kozí

biofarmy apod.) i menší aktivity spolků, občanských sdruţení, firem, obcí či měst (například

projekt My třídit umíme apod.)

Publicistický týdeník Bez obalu se věnoval například tématu třídění odpadů nebo špatnému

odsíření teplárny v Českých Budějovicích

Pořad Přímá linka nabídl několikrát během roku „energetickou poradnu“ (úspory energií,

stavby tzv. pasivních domů, moţnosti měření úniku energií, alternativní materiály ve

stavebnictví apod.

Posluchačům byla přdstavena hlavní témata prezentovaná na mezinárodním veletrhu úspor

energií v rakouském Welsu.



Český rozhlas Hradec Králové



Ekologická témata se pravidelně objevovala v kaţdodenním zpravodajství a publicistice a

také v pořadu Techno.

Tak jako v předchozím roce se ekologii pravidelně věnovaly pořady Radiofónum, Radioklub,

Radioporadna.



Český rozhlas Olomouc



Ekologie byla i v roce 2008 předmětem zpravodajství, stálý publicistický pořad studio nemá.

Zástupci ekologických hnutí dostali příleţitost v pořadech Aktuality či Větrník.

K ekologickým problémům se vyslovili i posluchači v diskusním pořadu Horká kaše, studio se

jim věnovalo i v pravidelném pořadu Kraj na dlani.



Český rozhlas Ostrava



Ekologická problematika se pravidelně objevovala v publicistických pořadech a magazínech

Radiokontakt, Kříţem krajem, Apetýt, Hobby magazín a zároveň v denním regionálním

zpravodajství.

Stěţejním ekologickým tématem vysílání Českého rozhlasu Ostrava v roce 2008 byla míra

znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. Dalšími hlavními tématy bylo například

rozhodnutí o vybudování přehrady v Nových Heřmínovech, začátek likvidace ropných lagun

v Ostravě nebo spory ohledně plánovaného obchvatu Frýdku-Místku.



Český rozhlas Pardubice



Toto téma studio prezentovalo především formou zpravodajských a publicistických

příspěvků.

Významným příspěvkem k ekologické informovanosti byl dopolední ţivě vysílaný rozhovor

Máme hosty.

S ekologií úzce souvisel týdenní pořad Hobby magazín, který se věnoval zahradničení,

vztahu k přírodě, chovatelství a pěstitelství.

V roce 2008 studio vstoupilo do dlouhodobého propagačního projektu společnosti ECOKOM

– propaguje třídění odpadů formou soutěţí, tematických rozhovorů a zábavnými aktivitami na

vlastních akcích pod širým nebem.

K významným zpravodajským tématům roku 2008 patřily v oblasti ekologie úvahy o

zprovoznění spalovny odpadů v Semtíně, podpora záchranných stanic v Pardubickém kraji.









47

Český rozhlas Plzeň



Ekologická témata byla součástí různých pořadů (Poradíme vám, Co vás zajímá, Studio

Kontakt), rubrik (Sondy, Přesahy) nebo se objevovala ve formě zpravodajských a

publicistických příspěvků nebo rozhovorů.

K významným tématům, která byla v průběhu roku sledována a která byla i součástí Tématu

týdne, patřily především ekologické dopady v Šumavském národním parku (těţba dřeva,

kůrovec, ochrana zvířecích druhů).

Ekologická problematika se okrajově objevovala i ve víkendovém Hobby magazínu.



Český rozhlas Regina



Problematikou ţivota velkoměsta, ekologie a ekologických informací, vlivů například nové

výstavby a zejména dopravy na ţivotní prostředí v Praze se zabývaly hlavně kontaktní

pořady Třináctka a Plus minus.

I ve zpravodajských příspěvcích a rubrice Co Vy na to, pane starosto? byla pozornost

věnována problematice všedního ţivota ve velkoměstě, například tématům kvality ovzduší,

třídění komunálního odpadu, výstavby vnitřního a vnějšího silničního okruhu atd. a jejich

vlivu na ţivot Praţanů i návštěvníků metropole.



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



Ekologie měla příleţitost v denním zpravodajství a publicistice (třídění odpadů, likvidace

vyslouţilých elektrospotřebičů, ekologické vytápění, plánovaná stavba dálnice D3 v

Posázaví, atp.),

Hobby magazín – zabýval se radami zahrádkářům i zemědělcům (pěstitelům, chovatelům),

věnoval se zvířatům ve městech, v bytech, ale i v útulcích,

vybraná témata byla probírána v magazínech Dopolední Region a Odpolední Region

(například rozhovory se zástupci Českého svazu ochránců přírody nebo Českomoravské

myslivecké jednoty, ekologické zemědělství, biopotraviny, agroturistika, atp.).



Český rozhlas Region, Vysočina



Vysočina je ekologicky nejzdravějším krajem v České republice a snaţí se tohoto faktu

vyuţívat například k povzbuzení cestovního ruchu.

Ekologickým tématům byla dána pravidelně příleţitost v rámci zpravodajství, publicistického

pořadu Narovinu a magazínu Tandem. V roce 2008 se studio například věnovalo

problematice větrných elektráren, likvidaci skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách,

prodlouţení těţby uranové rudy atd.

Chaloupecká chvilka byl pravidelný víkendový magazín, který se připravoval ve spolupráci se

Střediskem pro vzdělávání a ekologickou výchovu v Chaloupkách.



Český rozhlas Sever



Ústecký kraj patří k ekologicky ohroţeným lokalitám v rámci České republiky. Ekologické

tematice se proto studio věnovalo často a pravidelně:

Host na severu v dopoledním moderovaném bloku

Publicistické příspěvky v pořadu Co se děje na severu

Nejčastějšími tématy v roce 2008 byla dostavba D8 a R35, výstavba větrných elektráren

v Krušných horách, výstavba nových uhelných elektráren, prolomení těţebních limitů,

rekultivace po hnědouhelné těţbě, splavnění Labe v dolní toku, ochrana národního parku a

chráněných krajinných oblastí.







48

Český rozhlas Rádio Česko



Rádio Česko v průběhu roku průběţně sledovalo průběh přípravy a schvalování energeticko

– klimatického balíčku EU. Na toto téma odvysílalo celkem osm pořadů. Ve vysílání se

redaktoři zaměřili také na českou legislativu týkající se ekologie (čistírny odpadních vod,

čistota ovzduší, omezení pro automobilový průmysl, ekologické daně apod.



Český rozhlas Leonardo



Ekologické informace se koncentrovaly v magazínu o přírodě Natura. Ten se zaměřoval

jednak na aktuální události se vztahem k danému tématu (jaký byl letošní Ekofilm,

Mezinárodní sčítání vodního ptactva 2008), jednak otevíral původní ekologická témata

(prstové rybníky v Keni a ekologická pomoc Africe, změna klimatu a biodiverzita, ekologické

zemědělství v Egyptě).

K ekologii se vícekrát obrátila Třetí dimenze (ekonomika biomasy, vyuţívání surovinových

loţisek, invazní druhy do přírody ČR, ekologické souvislosti energetické koncepce ČR),

často i ve vztahu k uplynulému Mezinárodnímu roku planety Země.

Ekologické souvislosti některých technologií (IT technologie a úspora energií, nové moţnosti

osvětlování) problematizoval technologický magazín Nula-jednička.

Výběr hostů pořadu Vstupte! z části obohatil vysílání dalšími ekologickými tématy (hosté

z několika vědeckých ústavů AV ČR, biologie, entomologie, hydrobiologie).

Analytické i syntetické pojetí ekologických témat doplňovaly některé přebírané pořady

v programu Českého rozhlasu Leonardo, zejména Zeměţluč z produkce Českého rozhlasu 6

nebo pořady zahraniční.



Český rozhlas – Radio Wave



Ekologické informace se ve vysílání Radia Wave objevovaly nejčastěji v souvislosti

s nějakým aktuálním děním. V pořadu Rentgen byla věnována pozornost otázkám třídění

odpadu, hovořilo se o astronomii, o přírodních pohromách v Asii, o zemětřesení v Číně, o

cyklonu Nargis v Barmě, o hvězdách a vesmíru. Informace týkající se ekologie byly

probírány v pořadu S mikrofonem na točenou (například o bonsajích, na výstavě koček, ve

hvězdárně, ve Zverimexu, na bio farmě, na rybách, ve veterinární ordinaci nebo

v květinářství). Ekologická témata byla součástí i ranního publicistického bloku Ve střehu

(například v rámci Mezinárodního dne ochrany biodiverzity, expedice na Severní pól).



Český rozhlas Online



Ekologické informace byly zprostředkovávány zejména v rámci tématu Příroda a na

stránkách stanice Leonardo. Web Příroda nabízí například aktuality z českých zoologických

zahrad, zprávy o činnosti ochranářských sdruţení a zájmových krouţků zaměřených na

ochranu přírody.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 2 odst. 2, písm. a) c) a d) zákona 484/1991 Sb.



2.4.3. Rovnost muţů a ţen (gender)



Průměrný počet tvůrčích zaměstnanců Českého rozhlasu v roce 2008 činil 743 osob, z toho

394 ţen, coţ je 53,03 %. Ţeny tvoří nadpoloviční většinu jak na stanicích, tak i v regionálních

studiích.





Podrobný přehled všech stanic a studií v příloze č. 3







49

Český rozhlas 1 – Radioţurnál



Genderová rovnost je nejhůře uskutečněna ve zpravodajských relacích Českého rozhlasu 1

– Radioţurnálu. Je to dáno tím, ţe zastoupení ţen v české politice, ale i ve veřejných

institucích je na velmi nízké úrovni. Vysílání, které zrcadlí skutečnost, je potom tímto nízkým

podílem přímo ovlivněno. Český rozhlas 1 – Radioţurnál se ale genderové problematice

věnuje především v publicistických pořadech (Radiofórum, 20 minut Radioţurnálu, Nad věcí,

Třetí svět).



Český rozhlas 2 – Praha



Rovnosti muţů a ţen se stanice věnuje v tzv. tématech dne, která prolínají kaţdodenním

vysíláním formou drobných příspěvků, hovorů s posluchači, anket s dominantou v Kávě o

čtvrté. Gender byl motivem některých pořadů z cyklu Váš příběh, respektive Jak to vidí…



Český rozhlas 3 – Vltava



Téma rovnosti muţů a ţen se objevilo v řadě Radiodokument, například v pořadu Vladimíry

Bezdíčkové: Ztráty a nálezy Martiny Skala (úspěchy a prohry emigrantky).



Český rozhlas 6



Český rozhlas 6 vysílá i v rámci celého Českého rozhlasu ojedinělý pořad Hovory na Bělidle.

Zabývá se nejrůznějšími aspekty genderové problematiky, rovnosti muţů a ţen, procentu

ţen v české politice, zatím mizivému. Pořad je typem kontaktního pořadu, do jehoţ průběhu

mohou vstupovat posluchači se svými názory a stanovisky k projednávaným tématům.



Regionální studia Českého rozhlasu



Český rozhlas Brno



Regionální vysílání ČRo Brno je výrazně „ţenským“ – a to jak sloţením posluchačské

skupiny, tak převahou moderátorek v magazínovém vysílání; je proto logické (a nenásilné),

ţe se genderová problematika prolíná většinou vysílání. Podrobněji viz 2.3.5., zde budiţ

znovu připomenut celoroční cyklus Jany Turčínové Galerie ţenských osobností, pravidelná

příloha pořadu Apetýt.



Český rozhlas České Budějovice



Genderovou problematikou se zabývala řada publicistických příspěvků z prostředí

neziskového sektoru a institucí (Charita, Diakonie). Šlo o příspěvky vysílané v rámci

radioproudu Fontána. Otázkám zaměstnanosti a stejným šancím na trhu práce byla

věnována diskuse v rámci formátu Přímá linka.



Český rozhlas Hradec Králové



Genderová témata jsou zastoupena v pořadech: Šarm, Radioklub, Radioporadna.



Český rozhlas Olomouc



Genderově orientované pořady byly ve vysílání velmi dobře zastoupeny – v roce 2008 ještě

četněji neţ v roce předchozím:

Lady magazín – pravidelný pořad o ţenském pohledu na svět

Babinec – hubnutí, obezita a další témata ţivotního stylu ţen

Ţenský svět – portréty význačných ţen současnosti





50

Ţivot v kalhotách – pánský magazín

Dopolední koktejl – pořad věnovaný ţivotnímu stylu

Taneční pro pokročilé – pořad pro seniory

Průběţně v publicistických pořadech či ve večerních pořadech (Nocturno, Noční linka)



Český rozhlas Ostrava



Rovnocenný přístup k posluchačům obého pohlaví je ve vysílání Českého rozhlasu Ostrava

samozřejmostí a programové zaměření pořadů zejména publicistických, ale i hudebně

zábavných a kontaktních tomuto principu plně odpovídá. Genderová problematika byla

tématem některých diskusních pořadů. Úspěšné ţeny, které se výrazně prosadily i v tradičně

„muţských“ oborech, několikrát redaktoři představili v pořadech Apetýt či Koktejl.



Český rozhlas Pardubice



Na vyváţený vztah obou pohlaví studio pamatuje při denním výběru hostů i témat do

magazínových pořadů. Přímo tomuto tématu se věnoval v mnoha případech pořad Máme

hosty, stejně tak se toto téma často promítá do projektu Posvícení. Reportáţe z obcí

srovnávají pracovní příleţitosti ţen a muţů, srovnávají jak se komu v dané obci ţije apod.



Český rozhlas Plzeň



I přesto, ţe výsledky posledních sociologických průzkumů ukazovaly, ţe studio má převahu

posluchačů ţenského pohlaví, snaţí se o rovnocenný přístup k posluchačům obou pohlaví.

Z toho důvodu je program pořadů zejména publicistických, ale i hudebně-zábavných a

kontaktních zaměřen na obě skupiny.



Český rozhlas Regina



Třináctka – kontaktní pořady s odborníky, kteří odpovídali na konkrétní dotazy posluchačů

ohledně problematiky rovnosti muţů a ţen, rovného uplatnění a odměňování v práci a

společenském ţivotě.

Některé aspekty této problematiky zpracovávala i vydání nového publicistického pořadu Aţ

na dřeň.

Na tato témata reagoval aktuálně i kontaktní pořad Plus minus.



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



Dopolední Region – vybraná témata (problémy všedního ţivota nahlíţené rozdílným

pohledem muţů a ţen včetně pohledu kvalifikovaného odborníka, Fórum 50 %, pracovní

diskriminace, rovnost muţů a ţen v přístupu k podnikání, atp.),

Seniorklub – problémy, radosti a starosti kaţdodenního ţivota seniorů.



Český rozhlas Region, Vysočina



Dopolední magazín Tandem se zaměřuje mimo jiné na ţeny v domácnosti či na mateřské

dovolené. Tandem se specializuje na osvědčená témata jako vaření, zdravý ţivotní styl,

výchova dětí, rady lékařů. Naopak odpolední Extra téma je tematicky genderově vyrovnané.

Tématu rovnosti pohlaví se opakovaně z různých aspektů věnuje diskusní pořad Narovinu.

Na genderovou vyváţenost dbá studio rovněţ při výběru hostů a v neposlední řadě i v

personální skladbě redaktorů a moderátorů.









51

Český rozhlas Sever



Genderová tematika se ve vysílání Českého rozhlasu Sever objevuje poměrně často, a to

jako nedílná součást. Poměr mezi ţenskými a muţskými posluchači je téměř vyrovnaný, jen

velmi mírně převaţují muţi.

Tuto tematiku lze nalézt především v pravidelném publicistickém pořadu Kulinárium –

věnovaném ţivotnímu stylu, v besedách s hosty v dopoledních moderovaných blocích, kdy

jsou hosty psychologové, vizáţisté, lékaři, rodinní poradci apod., a v publicistických

příspěvcích v pořadu Co se děje na severu.



Český rozhlas Rádio Česko



Obecně v roce 2008 stouplo zastoupení ţen – respondentek ve vysílání Rádia Česko o

necelá dvě procenta na současných šestnáct procent. Je to dáno i vyšším mnoţstvím

zastoupení ţen v české politice, Rádio Česko vyuţívá i větší počet analytiček k zahraničním

a evropským událostem. Ve dvou pořadech Studio Česko se redaktoři věnovali rovnosti

muţů a ţen v evropském kontextu z hlediksa zaměstnanosti a mzdových podmínek, stejně

jako v loňském roce redakce přinášela aktuální rozhovory o situaci ţen v arabském světě

(celkem devět příspěvků v průběhu roku).



Český rozhlas Leonardo



Prezentaci rovnosti muţů a ţen můţeme chápat implicitně i explicitně. Implicitně je součástí

všech původních pořadů Českého rozhlasu Leonardo, které můţeme označit za genderově

vyváţené. Dokládá to mimo jiné pořad Vstupte! (socioloţka Jiřina Šiklová, rozhovory o

ţenách české vědy, autorské pořady prof. Heleny Illnerové, rozhovor s oceněnými

nositelkami Stipendium L´Oreal, pravidelná páteční Vstupte! ing. Miroslavy Novotné).

K podpoře rovnosti ţen a muţů jistě přispěly i diskuse z řady Třetí dimenze (proč si někdy

nerozumíme – o komunikaci mezi muţi a ţenami, ţeny a středověk).

Problematice se v rámci odlišných kulturních okruhů věnuje pořad Sedmý světadíl.



Český rozhlas – Radio Wave



Radio Wave se stejně jako v minulých letech zaobíralo ve svém programu genderovou

tematikou. O rovnosti mezi muţi a ţenami se hovořilo v souvislosti s nejrůznějšími

povoláními (například v kontextu některých sportovních odvětví, v souvislosti s filmem,

divadlem nebo literaturou). Toto téma se objevilo také v některých diskusních nebo

publicistických pořadech (o rovných příleţitostech v pořadu Rentgen, o dokumentu

věnovanému ţenám, sestrám a matkám kubánských disidentů v pořadu Klystýr, o

spisovatelce Simone de Beauvoir v Odpolední session, o projektu Prolomit vlny v pořadu

S mikrofonem na točenou). Problematika rovných příleţitostí se objevuje také v kontextu

evropské legislativy, a to v jednotlivých zpravodajských relacích



Český rozhlas Online



Podobně jako je tomu u rozhlasových pořadů, také u internetového obsahu jsou jeho

autorkami ve významné míře ţeny. Problematiku odráţely publicistické příspěvky v sekci

Komentáře, například v souvislosti s americkými prezidentskými volbami, dále v sekci

Kultura (například Ochránkyně praţských ulic o ţenách v architektuře a sochařství nebo

recenze knihy Ty, která píšeš o 25 významných ţenských autorkách).



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá jeho Statut a § 2 odst. a), c) a d) zákona 484/1991 Sb.









52

2.4.4. Dopravní informace



Český rozhlas 1 – Radioţurnál



Od ledna 2008 začal Český rozhlas 1 - Radioţurnál vysílat relace Zelené vlny častěji a v

novém formátu. V Ranním Radioţurnálu byl dopravní servis rozšířen z původních dvou aţ tří

relací v hodině na čtyři. Nový formát relací Zelené vlny vychází vstříc omezenému vnímání

řidičů při jízdě. Relace začíná přehlednými titulkovými větami, které dopředu upozorňují,

jakých silnic a událostí se informace budou týkat. Většina posluchačů Radioţurnálu si podle

opakovaných jarních průzkumů této změny všimla a přivítala ji.

V průběhu listopadu a prosince bylo obesláno více neţ šest tisíc dobrovolných dopravních

Zpravodajů Zelené vlny. Cílem byla nejen aktualizace údajů, ale také zvýšení počtu

dopravních hlášení na společné callcentrum Zelené vlny a společnosti Global Assistance.

Tato akce měla okamţitou odezvu ve výrazném zvýšení počtu dopravních hlášení na linku

800 122 012, a tím i ve zkvalitnění dopravních informací Zelené vlny.

Český rozhlas 1 – Radioţurnál dále rozvíjel spolupráci s Ministerstvem dopravy, Ředitelstvím

silnic a dálnic, Policií ČR i dalšími institucemi na dopravním zpravodajství, zejména po

zahájení provozu jednotného systému dopravních informací - JSDI. Řešily se zejména

problémy s rychlostí a validitou informací ve státním systému a otázky další budoucnosti

vysílání v systému RDS-TMC. V této souvislosti Český rozhlas 1 – Radioţurnál usilovně

pracoval na realizaci projektu osazení dopravních značek IJ 15 s dodatkovou tabulkou s

frekvencemi stanice. Přestoţe byla vedena přímá jednání s představiteli Ministerstva

dopravy a ŘSD a zpracovány potřebné podklady, státní instituce zatím nerealizovaly bod

vzájemné Smlouvy o spolupráci s Ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic, který

má vést k osazení sítě dálnic a silnic 1. třídy informačními dopravními značkami

s frekvencemi Českého rozhlasu 1 - Radioţurnálu. Ve spolupráci s Českým rozhlasem

Regina byla podána ţádost o osazení desítek značek IJ 15 s dodatkovou tabulkou s

frekvencemi Českého rozhlasu 1 – Radioţurnálu na území hlavního města Prahy.



Český rozhlas 2 – Praha



Dopravní informace byly pravidelnou součástí zpravodajství stanice. Při mimořádných

událostech (dopravní kalamity z důvodů povětrnostních podmínek, poruch nebo velkých

nehod) byly takové informace operativně zařazovány i do ţivě moderovaných publicistických

pořadů.



Český rozhlas 3 – Vltava



V zimní sezóně zařazovala Vltava pravidelnou informaci o sjízdnosti na závěr zpravodajské

relace v 8:00 a do zpráv zařazovala informace o mimořádných situacích – povodně, sněhové

kalamity, vichřice atd.



Český rozhlas 6



Dopravní informace Český rozhlas 6 nevysílá, pouze okrajově se do jeho zpráv mohou

dostat informace o závaţných dopravních situacích nebo hromadných nehodách.



Regionální studia Českého rozhlasu



Dopravní informace byly standardní součástí zpravodajských relací všech regionálních

studií, velký prostor dával dopravnímu zpravodajství Český rozhlas Regina – viz kapitola

Bezstarostná jízda ve zprávě – 3.1.5.8. Český rozhlas Regina.









53

Český rozhlas Rádio Česko



Rádio Česko pravidelné dopravní informace nevysílá. V případech, kdy dojde k závaţnému

problému v dopravě, zařazuje tyto informace do běţného zpravodajství.



Český rozhlas Leonardo



Vzhledem k tematickému vymezení stanice se aktuální dopravní informace ve vysílání

neobjevují. Magazín Nula-jednička se příleţitostně věnoval problematice dopravy jako celku,

ať uţ z pohledu její historie nebo budoucnosti.



Český rozhlas – Radio Wave



Dopravní informace byly součástí zpravodajských relací v kaţdou hodinu od 6:00 do 17:00

včetně víkendového zpravodajství. Studio se zaměřovalo na praţské a středočeské silnice a

dálniční tahy. Dopravní zpravodajství se s přechodem Radia Wave na digitál přestalo vysílat.



Český rozhlas Online



Na internetu jsou zajišťovány dopravní informace v rámci webu Zelená vlna. Změny

v distribuční síti pro dopravní zpravodajství byly důvodem pro investici do implementace

nové struktury XML dat pro webovou prezentaci Zelené vlny. Tradičně bylo zvoleno Open

Source řešení, přičemţ pouţitá databáze eXist umoţňuje pomocí jazyka XQuery velmi

variabilní dotazy, aniţ by musela být transformována struktura vstupních dat. Výstupy

směrem k uţivatelům zůstaly relativně stejné; jejich kvalita je podmíněna kvalitou obsahu

dodávaného externím partnerem Českého rozhlasu.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 2 odst. 2 písm. a) zákona 484/1991 Sb.





2.5. Výroba a vysílání pořadů zejména zpravodajských, publicistických,

uměleckých, dramatických, sportovních, zábavních, vzdělávacích (včetně

dokumentárních), hudebních a pořadů pro děti a mládeţ - § 2 odst. 2 písm. e)



Sloţení programu, výroba a vysílání jednotlivých stanic a studií viz příslušné

kapitoly v rámci 3.1. a 3.3.



Prioritou roku 2008 byly říjnové volby do krajských zastupitelstev a doplňovací volby do

Senátu PČR. Ţurnalistickými centry pro tvorbu a zpracování informací z obou volebních klání

se staly zpravodajské týmy Českého rozhlasu 1 – Radioţurnálu a Českého rozhlasu Rádia

Česko. Z hlediska programu byla celková strategie Českého rozhlasu zaloţena na zvýšené

koordinaci mezi celoplošnými stanicemi a regionálními studii Českého rozhlasu. Největší

důraz byl kladen na vyváţenost vysílání, rovnoměrnost poskytnutí prostoru všem

kandidujícím subjektům, striktní dodrţování volebních pravidel programového vedení

Českého rozhlasu, Kodexu Českého rozhlasu a všech zákonných ustanovení. Předvolební

vysílání Českého rozhlasu, vysílání v době voleb i po uzavření volebních místností se snaţilo

naplnit ambici pro tvorbu a poskytnutí nestranné, objektivní, vyváţené a aktuální ţurnalistiky.

Velký důraz v roce 2008 program kladl na tzv. „osmičková výročí“ vycházející z významných

událostí historie samostatné Československé republiky. Napříč stanicemi Českého rozhlasu

vznikla řada unikátních projektů mnohdy finančně podporovaných z grantů programového a

generálního ředitele.

Další významnou prioritou programu pro rok 2008 bylo 85. výročí zahájení rozhlasového

vysílání u nás. Historie Českého rozhlasu je nedílnou součástí historie naší republiky a







54

vyuţití bohatého rozhlasového archivu a výpovědí pamětníků se staly hlavním motem

prezentace tohoto významného výročí vůči posluchačům.

Velkou pozornost věnoval program přípravě na předsednictví České republiky EU od začátku

roku 2009. Byla posílena místa zpravodajů v zahraničí a rozhlas vybudoval nové vysílací

studio přímo v Praţském domě v Bruselu. Uţ koncem roku byly zřízeny specializované

webové stránky Českého rozhlasu k našemu předsednictví EU.

Dramaturgie stanice ČRo 2 - Praha se rozhodla nejenom přejímat tituly rozhlasových her,

které byly vytvořeny pro Český rozhlas 3, ale mít i vlastní dramaturgickou tvorbu pro dospělé

posluchače. Prvním titulem byla rozhlasová hra Tři na lavičce v reţii Petra Mančala,

roztočeny jsou ještě další dva tituly. Pokračovala realizace nekonečného seriálu Ţivot je pes,

která je zvláště díky velkému počtu postav produkčně velmi náročná. Tři díly byly natočeny

ve studiu Český rozhlas Ostrava s ostravskými herci, i ty však pod vedením praţského

reţiséra Vladimíra Gromova. Vzhledem k časové náročnosti projektu se na jeho realizaci

podíleli i další reţiséři (Vlado Rusko, Dimitrij Dudík, Jaroslav Kodeš).



Hry a pohádky pro děti

 O princi poutníkovi (reţie Dimitrij Dudík)

 Krakonoš a bába Foukalka (reţie Jaroslav Kodeš)

 Únos (reţie Maria Křepelková)

 Vlčpanna (reţie Jaroslav Kodeš)

 líné Mance (reţie Karel Weinlich)

 Jessie a Morgana (reţie Vlado Rusko)

 Janek, vévoda z Louky (reţie Dimitrij Dudík)

 Sovy, výři, netopýři (reţie Jaroslav Kodeš)

 Z notesu svatého Petra (reţie Jaroslav Kodeš)



Pro Český rozhlas 2 – Praha byl připraven jedenáctidílný dramatizovaný seriál Manikúra pro

neboţtíka v reţii Vladimíra Gromova; bude dokončen v prvním čtvrtletí 2009.

Pravidelně byly realizovány pořady: Meteor, Kdy to bylo?, Velké osudy, Tisíc příběhů, Hajaja

a Četby na pokračování.



Český rozhlas 3 – Vltava



Rozhlasové hry

 Hökarängen (reţie Ivan Chrz)

 Tanec smrti (reţie Michal Pavlík)

 Pavouk na zdi (reţie Vladimír Rusko)

 Na Věky (reţie Aleš Vrzák)

 Timon Athénský (reţie Hana Kofránková)

 Strange Love (reţie Aleš Vrzák)

 Popeleční večeře (reţie Petr Mančal)

 Au revoir, papa (reţie Markéta Jahodová)

 Mansarda v Paříţi (reţie Markéta Jahodová)

 Bluesmeni (reţie Dimitrij Dudík)

 Zázrak (reţie Aleš Vrzák)

 Vraţda v Lotosovém jezírku (reţie Hana Kofránková)

 Válka ve 3. poschodí (reţie Ivan Chrz)

 Odepsaní (reţie Dimitrij Dudík)

 Druhý pokoj (reţie Hana Kofránková)

 Mobil (reţie Aleš Vrzák)

 Siena, jednoho deštivého dne (reţie Markéta Jahodová)

 Marast (reţie Vlado Rusko)

 Safari (reţie Hana Kofránková)





55

 Atest (reţie Ivan Chrz)

 Příjem (reţie Ivan Chrz)

 Adam stvořitel (reţie Dimitrij Dudík)

 Vánoce u Cupiellů (reţie Lída Engelová)

 Lásky hra osudná (reţie Hana Kofránková)



Hry nové generace

 Knock-out (reţie Katharina Schnittová)

 Zóna (reţie Thomas Zielinski)

 Sbal psa a vypadni (reţie Natalie Deáková)



Pro Literární redakci byla skladba typů pořadů stejná jako v roce 2007, tzn. Četby na

pokračování (i pro více hlasů), Stránky na dobrou noc, Souzvuk, Schůzky s literaturou, Sny,

Polední verše, Svět poezie, Sladké je ţít, Povídky, Páteční večer, Pokračování za 5 minut a

Eseje.



2.6. Výzkum a analytika



V roce 2008 tvořili Oddělení výzkumu tři pracovníci – dva odborní pracovníci a asistent.

Hlavní oblastí činnosti byla jako v předchozích letech práce s daty RADIO PROJEKTu (dále

RP), podíl na jeho organizaci a příprava analytických podkladových materiálů pro vedení

Českého rozhlasu a jednotlivých stanic a studií.

Vedle toho pracovníci oddělení zajišťovali další výzkumné projekty podle poţadavků vedení

stanic a studií. Tyto činnosti představují koncepci a přípravu dotazníků, výběr agentury, která

realizuje terénní sběr dat, analýzu a interpretaci dat a prezentaci výsledků pracovníkům

Českého rozhlasu (součástí jsou zároveň prezentace zpracovatelské agentury, která

zpracovává přehled základních výsledků).

Další podstatnou oblastí činnosti byl kvalitativní výzkum prováděný v převáţné míře vlastními

silami na základě poţadavků vedení stanic a studií. Podle potřeby byly zpracovávány

analýzy pouţitelných dat z výzkumů z předchozích let. Průběţně byly prováděny konzultace

pro stanice, studia a pracovníky Českého rozhlasu.

Oddělení pokračovalo v zajišťování mezinárodní spolupráce v rámci EBU v obdobném

rozsahu jako v předchozích letech (zajištění dat pro statistickou a informační skupinu EBU).



2.6.1. Radioprojekt (RP)



Hlavní informační bázi představují pravidelné čtvrtletní výstupy Radio Projektu. Datové

soubory RP byly Oddělením výzkumu standardně zpracovávány v rámci publikační řady

Sociologické informace a dále podle specifických poţadavků vedení stanic, studií a jejich

marketingových pracovníků.

Aktuální výsledky RP a vybrané analýzy jsou pravidelně zveřejňovány na Intranetu Českého

rozhlasu. Výstupy byly:



Únor RP 2.pololetí 2007 ; celoroční data 2007

Květen - RP 4. kvartál 2007 a 1. kvartál 2008

Srpen - RP 1. pololetí 2008

Listopad - RP 2. a 3. kvartál 2008



Ve stejných obdobích byla analyzovaná data přebíraná z kontinuálního výzkumu agentury

Median pod názvem Media-Market-Lifestyle (MML), která jsou získávána v souvislosti

s napojením Radio Projektu na část dat tohoto šetření.

Pracovníci oddělení zastupovali Český rozhlas ve Sdruţení komunikačních a mediálních

organizací (SKMO) a ve stálé pracovní skupině SKMO včetně její samostatné rozhlasové









56

sekce, kde byly řešeny metodologické a organizační otázky Radio Projektu a připravovány

další projekty.



2.6.2. Kvantitativní výzkum pro potřeby programu a marketingu



Na začátku roku byla připravena a prostřednictvím agentury Stem/Mark realizována

výzkumná sonda shrnující reakce publika Radioţurnálu na změny probíhající v programu

stanice od 1. ledna. Sonda proběhla ve třech vlnách v období 18. 1. -18. 2. 2008. Výsledky

byly prezentovány vedení rozhlasu, vedení a pracovníkům Českého rozhlasu 1 -

Radioţurnálu a Radě Českého rozhlasu na jejích veřejných zasedáních. Sonda vyvolala

diskusi, nicméně její výsledky byly posléze potvrzeny vývojem ukazatelů Radio Projektu.

V rámci testování vybraných písničkových titulů agenturou MEDIAN pro hudební dramaturgii

celoplošných a regionálních studií byla v roce 2008 zpracována série deseti testů

obsahujících vţdy 35 titulů, tzn. celkem bylo testováno 350 písniček. Testy probíhaly

měsíčně s výjimkou prázdninových měsíců červenec a srpen.

V dubnu byl prostřednictvím agentury Ipsos Tambor realizován Výzkum posluchačů Českého

rozhlasu Sever, na který v červnu navázal Výzkum neposluchačů Českého rozhlasu Sever.

Zabýval se posluchači, kteří buď Sever v minulosti poslouchali nebo se domnívají, ţe toto

studio znají a neposlouchají, protoţe jim program nevyhovuje či vyhovuje méně neţ program

jiných stanic.

Agentura Ipsos dále realizovala v červnu Výzkum posluchačů Český rozhlas Region, Střední

Čechy. Předmětem výzkumu byly především programové preference posluchačů, jejich

vztah ke studiu a obvyklé poslechové chování během dne.

V červenci se uskutečnil výzkum Vnímání rozhlasového studia Český rozhlas Regina, který

byl realizován agenturou SC&C – zaměření bylo podobné jako u předcházejícího výzkumu.

V srpnu bylo provedeno agenturou Faktum Invenio šetření zaměřené na posluchače

Českého rozhlasu Plzeň.

Zaměření uvedených výzkumů regionálních publik bylo obdobné - bylo třeba zjistit

poslechové chování publika detailněji, neţ lze odvodit z dat RP, a zároveň popsat

programové preference, image stanice, její silné a slabé stránky. Výzkumy byly realizovány

prostřednictvím více agentur zčásti z technických důvodů, zčásti kvůli srovnání postupů více

realizátorů.

V červenci byl agenturou NMS realizován on-line průzkum Názory posluchačů studia Rádio

Wave. Daný průzkum byl ještě doplněn kvalitativní sondou a v září on-line průzkumem

Internetové stránky Českého rozhlasu – Radia Wave.

Ve spolupráci s agenturou Stem/Mark byl v listopadu realizován deníkový výzkum

posluchačů Českého rozhlasu Brno. Součástí šetření byl průzkum programových preferencí

a postojů posluchačů.

V listopadu a prosinci proběhl pro potřeby Českého rozhlasu 1 - Radioţurnálu rozsáhlý

šestitýdenní výzkum prostřednictvím agentury Millward Brown vyuţívající on-line panel

posluchačů Radioţurnálu k detailnímu popisu poslechových zvyklostí, vztahu k programu a

image stanice a posluchačských preferencí.

Mimo výzkumy pro programové účely byl v červenci prostřednictvím agentury Stem/Mark

realizován rychlý telefonický průzkum zaměřený na testování sloganů celoplošných stanic

Českého rozhlasu.

Pro Český rozhlas 2 – Praha byl v lednu a únoru ve spolupráci s agenturou DATAMAR

zpracován výzkum zaměřený na problematiku značky.

V prosinci agentura DATAMAR realizovala v návaznosti na obdobný výzkum v loňském roce

výzkum Post test kampaně značky pro Český rozhlas 1 – Radioţurnál.

V červenci provedlo oddělení Výzkum a analytika přípravu, zpracování a vyhodnocení ankety

mezi návštěvníky webových stránek Českého rozhlasu 2 - Praha.









57

2.6.3. Kvalitativní výzkum



Kvalitativní výzkum vyuţíval převáţně metody focus group (skupinové diskuse s vybranými

vzorky respondentů). Tyto průzkumy proběhly pro stanice:

 Český rozhlas 1 - Radioţurnál (květen) – tématem byl především dopolední program

stanice

 Český rozhlas Rádio Česko (červen) – realizace agentura Media Research. Výzkum

vyuţil novou technologii focus groups on-line

 Český rozhlas 1 – Radioţurnál – znělková grafika, testování návrhů (červenec)

 Český rozhlas – Radio Wave – názory posluchačů vyuţívajících poslech přes

Internet (srpen)

Prezentace výsledků pro stanice byly většinou spojeny s rozborem informací z RP,

popřípadě dalších zdrojů.



2.6.4. Mezinárodní spolupráce



Pro EBU byly zpracovány statistické přehledy za r. 2007 o poslechovosti a trendech publika,

o ekonomických, technických a programových útvarech Českého rozhlasu. Mimo to byly

poskytovány členům EBU další údaje na vyţádání. Dále byl zpracován Country report 2007

pro GEAR (odborná skupina pro výzkum volně připojená k EBU), který je vyuţíván

statistickou skupinou EBU.



Sloţení programu dle kategorie EBU v příloze č.5



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 2 odst. 2 písm. e) zákona 484/1991 Sb.







3. Náplň veřejné sluţby



Rok 2008 byl generální ředitel Českého rozhlasu vyhlásil rokem Radioţurnálu a vzdělávání.

Programový ředitel ve vzájemné součinnosti aktualizoval a upřesnil programové vize

celoplošných okruhů Českého rozhlasu.

Rok 2008 byl také rokem programových a personálních změn na Českém rozhlasu 1 –

Radioţurnálu. Programové schéma nová ředitelka stanice Barbora Tachecí přebudovala ve

snaze vyjít vstříc poţadavkům posluchačů a vytvořit flexibilní časy pro aktuální ţurnalistiku.

Tyto změny a jejich skoková aplikace se setkaly s nepochopením části posluchačského

spektra, nicméně vytvořily základ pro budování nového programového schématu Českého

rozhlasu 1 – Radioţurnálu.

Rok 2008 byl pro Český rozhlas také rozvojem publicistických ţánrů, zejména reportáţe a

dokumentu. Velký důraz programový ředitel kladl na rozvoj původní reportáţní agendy,

vzdělávání redaktorů a reportérů (byla uspořádána řada workshopů k tomuto tématu) a

spolupráci v této oblasti mezi celoplošnými stanicemi a regionálními studii. Vznikla řada

nových reportáţních pořadů (Český rozhlas 1 – Pod kůţi, Český rozhlas 2 – Volejte

reportéry, Český rozhlas – Radio Wave – Rentgen), které investigativní formou zpracovávají

důleţitá celospolečenská témata.

V roce 2008 došlo také k růstu podílu regionálních studií na vysílání Českého rozhlasu 2 -

Praha a Českého rozhlasu 3 - Vltava. V mnoha regionálních studiích byly vytvořeny nebo

vylepšeny podmínky pro tvorbu na celoplošných stanicích, a to zejména v oblasti

náročnějších publicistických, literárních a dramatických ţánrů. Český rozhlas se této činnosti

systematicky věnuje.

Podpora veřejnoprávních formátů ze strany programového ředitele v oblasti dramatické,

publicistické a hudební tvorby, stejně jako internetu a multimediálních projektů je logickým a

nezbytným vyústěním koncepční programové práce. Český rozhlas 3 – Vltava pravidelně





58

vysílá přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku, přenosy nebo záznamy

z významných tuzemských hudebních událostí a festivalů (Praţské jaro, Mezinárodní

hudební festival Český Krumlov, Smetanova Litomyšl, Dny Bohuslava Martinů atd.), a

prostřednictvím mezinárodní výměny hudebních programů v síti EBU se tak Český rozhlas

stává významným propagátorem české kultury v zahraničí.

Český rozhlas 3 – Vltava ve spolupráci s Produkčním centrem vyrobila 35 rozhlasových her

(26 v Praze, po 2 hrách v Brně, Plzni a Hradci Králové a 1 hru v Olomouci) a celkem 460

různých literárních pořadů, z nichţ mnohé jsou mnohadílné. Stanici Český rozhlas 3 – Vltava

byla v prosinci ministrem kultury udělena Cena za přínos české kultuře.





3.1. Provozování analogového vysílání - § 3 odst. 1 písm. a)



Poslechovost v analogovém vysílání, vývoj hodnot týdenního a denního dosahu

v příloze č. 7



Přehled kmitočtů jednotlivých vysílačů v příloze č. 9





3.1.1. Český rozhlas 1 - Radioţurnál



Od 1. 1. 2008 přešel Český rozhlas 1 – Radioţurnál na nové programové schéma. Denní

proudové vysílání bylo více podřízeno aktuálnímu zpravodajství a publicistice, večerní časy

potom obsadily tematické, především publicistické pořady. Hlavně v dopoledním vysílání

skončily programové řady, které postupem času přestaly plnit svou úlohu a brzdily vysílání.



Ranní, Dopolední i Odpolední Radioţurnál a stejně tak Víkendové Radioţurnály dostaly své

pravidelné moderátory. Na maximálně dva se omezil také počet moderátorů publicistických

pořadů: polední Ozvěny dne, Radiofórum, Stalo se dnes.



Základem Ranního Radioţurnálu s Janem Pokorným jsou zprávy, doprava a počasí kaţdých

patnáct minut. Mezi tím je vysílání doplněno vstupy ranních reportérů domácí redakce,

zahraničních zpravodajů, příspěvky z regionů, přehledem tisku a aktuálním rozhovorem

Ranní interview.



Dopolední Radioţurnál s Lucií Výbornou je zaloţen na hodinovém rozhovoru s Hostem

Radioţurnálu, doplněn je potom původní reportáţní agendou v pořadech Zblízka a od září

také hlubší publicistikou v pořadu Pod kůţi.



V první části Odpoledního Radioţurnálu s Jiřím Chumem/Danielou Karafiátovou došlo

v průběhu roku k největšímu posunu. Nejdříve byl nahrazen původní moderátor Milan Bílek,

poté došlo k zavedení soutěţe a interaktivního bloku O všem – s vámi a byla také více

prosazována půlhodina Motoţurnálu. Dále proud obsahuje spotřebitelské informace

Radiorada, informace o knihách, filmech, hudbě, médiích a kultuře obecně, speciální pohled

je přitom věnován projektům a programům sesterských stanic Českého rozhlasu a

vystoupením uměleckých těles Českého rozhlasu.



Druhá část Odpoledního Radioţurnálu s Hankou Shánělovou je aktuálním zpravodajským

proudem s velkým podílem ţivých vstupů reportérů v terénu.



Jen minimální změny zaznamenaly polední Ozvěny dne, aktuální rozhovor 20 minut

Radioţurnálu, publicistické Radiofórum a zpravodajský souhrn Stalo se dnes, zde šlo

většinou o úpravy stopáţe těchto celků.









59

Víkendový Ranní Radioţurnál s Romanou Navarovou je odlehčenou variantou Ranního

Radioţurnálu ve všedních dnech se zachovaným čtvrthodinovým taktem zpravodajství.



Zápisník zahraničních zpravodajů (ZZZ) s Vladimírem Krocem přináší zajímavé reportáţe

zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu a spolupracovníků Radioţurnálu v jednotlivých

zemích. Pořad byl oproti minulým letům rozšířen na dva vysílací dny týdně. Ke změně

moderátora došlo na jaře 2008, zpočátku byl moderátorem Alexej Pyško.



Víkendový Polední Radioţurnál s Václavem Ţmolíkem obsahuje tak jako všednodenní

Dopolední Radioţurnál rozhovor s hostem Radioţurnálu. Jako protipól ZZZ je potom v jeho

rámci vysílán cyklus rozhlasových výletů Po Česku.



Víkendový Odpolední Radioţurnál s Danielou Karafiátovou přináší aktuální příspěvky

především o víkendovém dění v regionech ČR.



Večerní vysílání Radioţurnálu je věnováno tematickým, převáţně publicistickým pořadům.

V řadě 20:00 - 21:00 je to cyklus dokumentů Příběhy 20. století připravovaný Českým

rozhlasem Rádio Česko, vysílání pro slovenskou menšinu Stretnutie, Týden ve vědě a

technice připravovaný Českým rozhlasem Leonardo, magazín pro tělesně postiţené

HandyCamping , vysílání pro romskou menšinu O Roma vakeren, záznamy koncertů

populární hudby Naţivo a Týden v kultuře, který připravuje Jana Klusáková.



V řade 22:00 – 23:00 se potom jednotlivé pořady věnují důleţitým tématům architektury a

umění Design, architektura, stavebnictví, spotřebitelským problémům SOS, problematice

rozvojových zemí Třetí svět, kulturním souvislostem, které stály u zrodu naší civilizace,

Kořeny připravuje Český rozhlas 6 a integrovanému záchrannému systému je věnován

pořad Kdyţ voláte 112.



Další večerní a noční čas vysílání Radioţurnálu zůstal v roce 2008 prakticky nezměněn.

Obsahuje sportovní magazín Sportţurnál a přenosy z ligových fotbalových a hokejových

utkání, diskusi Nad věcí, Noční Radioţurnál s prostorem pro telefonující posluchače a

reprízy některých pořadů z daného týdne.



Technická stránka vysílání



Na začátku roku 2008 došlo v reakci na programové změny Českého rozhlasu 1 –

Radioţurnálu ke změnám v odbavování programu. Po počátečních problémech se situace

rychle ustálila, hlavně pokud šlo o odbavování nového znělkového obalu. Hned zpočátku

roku došlo k úpravě znělek tak, ţe z nich byly odebrány některé zvuky pro posluchače

rušivé.



Zabezpečení nového programu přineslo určitá zjednodušení při výrobě, a proto se mírně

uvolnila napjatá situace v obsazení studií. Přesto byl celý rok po stránce technického

zabezpečení fungování stanice poněkud problematický. Stále totiţ Český rozhlas 1 –

Radioţurnál a Český rozhlas Rádio Česko působí ve studiových prostorách, které byly

původně určeny pouze pro vysílání jedné stanice.



V roce 2008 ovšem nadále převládaly problémy s odbavovacím systémem. Zavedení

nového Daletu Plus se pozdrţelo a systém oproti plánu nebyl do konce roku uveden ani do

zkušebního provozu.



Nadále se naopak daří zajišťovat lepší mobilitu redaktorů v terénu ať uţ vyuţíváním vnějšího

přístupu do počítačové sítě Českého rozhlasu prostřednictvím technologie VPN, větším

vyuţíváním notebooků, datového připojení prostřednictvím sítě mobilního operátora či

zavedením nového reportofonu, který umoţňuje pouţívat mobilní telefony.





60

Propagace stanice



Hlavní kampaň na upevnění povědomí o Českém rozhlasu 1 – Radioţurnálu prováděl Český

rozhlas 1 - Radioţurnál v těsné spolupráci s Odborem marketingu a PR Českého rozhlasu.

Kampaň v dubnu byla zaměřena na značku Radioţurnál, na jeden z jeho pilířových

programů - Ranní Radioţurnál a na jeho osobnost Jana Pokorného. První rozsáhlejší vlna

této kampaně se realizovala v dubnu a druhá v omezenější podobě v listopadu 2008. Kromě

toho realizoval Český rozhlas 1 další malé kampaně v tisku, na internetu či ve vlastním

vysílání. Jednalo se o propagaci pořadů Host Radioţurnálu (s Lucií Výbornou), 20 minut

Radioţurnálu (s Martinem Veselovským) a Zápisník zahraničních zpravodajů.

Český rozhlas 1 - Radioţurnál také (zpravidla barterově) inzeroval celoročně v deníku Metro,

v týdenících Gól a Stadion, v magazínech Koktejl, Lidé a země a v dalších médiích. K

propagaci v tisku pouţíval Český rozhlas 1 – Radioţurnál v průběhu roku prakticky

bezvýhradně vizuál Ranní Radioţurnál s Janem Pokorným.

Během roku vydali kniţně své rozhlasové reportáţe redaktoři a spolupracovníci Českého

rozhlasu 1 – Radioţurnálu Jan Říha (Dakar), Pavla Jazairiová (Jiná Afrika), Václav Ţmolík

(Po Česku), Jan Šmíd (Obrázky z Provence), Marek Janáč (Divnopis).

Český rozhlas 1 – Radioţurnál jako kaţdoročně sjednal na 150 mediálních partnerství a

spoluprací na akcích společenských, kulturních, hudebních, sportovních, motoristických a

dalších (šlo například o akce Českého olympijského i paralympijského výboru, atletické

závody domácí i mezinárodní, Prague International Marathon, MS ve florbalu, filmové

festivaly, zejména Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech a Letní filmovou školu v

Uherském Hradišti, významné koncerty typu Kylie Minogue nebo Leonarda Cohena,

popřípadě předávání výročních cen populární hudby Anděl nebo Velehrad apod.). Jiţ

tradičně velký ohlas měla spolupráce na MFF v Karlových Varech a opětovné zřízení

speciálního festivalového rádia Filmţurnál. Český rozhlas 1 – Radioţurnál se také věnoval

osvětě v oblasti bezpečnosti silničního provozu: mediální spolupráce na projektech The

Action a Domluvme se (s Besipem). Radioţurnál často spolupracoval na charitativních

akcích (Běh pro Paraple, Dobročinná akademie konta Paraple, akce Spastic Handicap, akce

Českého paralympijského výboru, Světluška apod.). Spolupracoval rovněţ na akcích

odborných (Podnikatel roku, Banka roku, Týden vědy Akademie věd, Ţivnostník roku apod.)



Internetové stránky stanice



Do roku 2008 vstoupil v nové podobě i web Radioţurnálu. Zcela změněna byla nejen jeho

grafika, ale především obsah. Posílena byla podpora hlavních programových řad (zejména

Host Radioţurnálu), zvukového archivu Rádio na přání a interaktivního prvku O všem – s

vámi. Podrobný program vysílání byl obohacen o tváře všech moderátorů, kteří se tak stali

nejen průvodci rozhlasovým vysíláním, ale i po webu stanice.

V dalších měsících roku byl rozvíjen obsah stránek. K textové i audiovizuální podobě pořadů

Host Radioţurnálu, Motoţurnál nebo Tipy na víkend se přidaly zejména reportáţe Zápisníku

zahraničních zpravodajů, Pod kůţi, Zblízka, komentáře Radiofóra nebo blogy zahraničních

zpravodajů.

Největším rozvojem prošlo Rádio na přání. Zatímco na konci roku 2008 Radioţurnál denně

posluchačům nabízel 40 záznamů vybraných pořadů, o rok později si mohou posluchači

dodatečně poslechnout téměř 100 % vysílání (výjimkou jsou záznamy koncertů a obdobných

pořadů, jejichţ záznamy nemohou být zveřejněny z důvodu autorských práv). Přibliţně

třetinu vysílání denně nabízí Radioţurnál i v podcastu. U všech záznamů jsou k dispozici

podrobné textové popisky. Nadále v archivu nechybí automaticky pořizované záznamy

zpravodajských relací v kaţdou celou hodinu, tedy Zpráv, Ozvěn dne a Stalo se dnes.

Tým webu Radioţurnálu se podílel na některých krátkodobých projektech, jako byly

Filmţurnál 2008 (vysílání z MFF Karlovy Vary), Dokuřte s Radioţurnálem (soutěţ), vysílání

pro české turisty v Chorvatsku, Cena Michala Velíška (podrobné představení kandidátů)

nebo Hit roku 2007 (hlasování). Web Radioţurnálu podpořil hlavní sportovní události, jejichţ





61

partnerem byl Český rozhlas – letní olympijské a paralympijské hry v Číně, ME ve fotbalu,

MS v hokeji a Rallye Dakar.

Vzhledem k opakovaně odloţenému startu zpravodajského webu Českého rozhlasu nadále

Radioţurnál zajišťoval chod webu iŢurnál. Podařilo se pokrýt všechny důleţité události a

navíc zvýšit kvalitu publikovaných příspěvků na úkor kvantity. Pozvolna si redaktoři Českého

rozhlasu 1-Radioţurnálu zvykají, ţe výsledkem jejich práce dnes uţ není pouze rozhlasové

vysílání, a učí se své materiály zpracovávat i s ohledem na internet. Nejlépe v tomto ohledu

funguje spolupráce se zahraničními zpravodaji Českého rozhlasu, i proto jejich příspěvky

tvoří stěţejní část obsahu iŢurnálu.



Multimediální projekty



Český rozhlas 1 – Radioţurnál v roce 2008 rozvíjel své internetové stránky, příspěvky na

internetu standardně doplňuje fotografiemi a zvuky, rozvíjí Rádio na přání. Samostatné

multimediální projekty ale nevytvářel.



3.1.2. Český rozhlas 2 – Praha



Pravidelné výzkumy poslechu rozhlasových stanic naznačují, ţe rok 2008 byl pro tuto stanici

úspěšný. Za tři čtvrtletí roku 2008 (výsledky posledního čtvrtletí ještě nejsou k dispozici) se

počet posluchačů Českého rozhlasu 2 – Praha zvýšil o více neţ 30 tisíc. Podle tzv.

poslechové křivky zaznamenaly zřetelný úspěch pořady jako Dobré jitro, Odpolední kolotoč,

ale i sobotní dopoledne se zábavnými pořady a po delším čase také večerní programy se

specializovanými časy pro četbu na pokračování, dokumenty a hry.

Pro rozhlas veřejné sluţby není počet posluchačů zdaleka jediným kritériem úspěšnosti. Při

přípravě a koncipování programu je to zásada přinášet informace ověřené, vyváţené a

komplexní. V roce 2008 nebyly v programovém schématu zaváděny zásadní změny.

V dopoledním ţivě vysílaném Hostu do domu byl zaveden cyklus Rodinný lékař, který se uţ

v prvních týdnech setkal s ţivým zájmem posluchačů. Do pořadu pětkrát v týdnu docházejí

přední čeští lékaři a specialisté, aby informovali posluchače o jednotlivých medicínských

oborech. Odpolední kolotoč pak nově otevřel cyklus receptů a zajímavostí z gastronomie

Rozhlas u plotny podobně posluchači vítaný.

Na přání posluchačů byly zavedeny večerní reprízy oblíbených ranních pořadů Jak to vidí,

a do 24 hodin po odvysílání se posluchačům poskytují přepsané v textu na webových

stránkách stanice.

Velké úsilí se dále věnuje náročnému ţánru rozhlasové investigativní reportáţe, který dosud

v rozhlasové podobě nemá tradici.

Úspěch v roce 2008 zaznamenala dokumentární tvorba, coţ se projevilo nejen zvětšením

zájmu posluchačů o tento ţánr, ale i oceněním na několika soutěţích.

Pozvolna se proměňuje také ţánr rozhlasové zábavy – typu zábavných talk-show aţ po

veřejné nahrávky s publikem. Ukazuje se, ţe tradiční pořad se zábavnými psanými

scénkami uţ posluchačům přestává vyhovovat – hledají se proto nové formy na hranici

zábavy s cennějším obsahem - například nový pořad Hvězdný prach, ve kterém je

posluchačům atraktivní formou připomínána tradice rozhlasového hereckého umění.

Nově se ve spolupráci s týmem odborně fundovaných redaktorů z Českého rozhlasu

Leonardo připravují pořady z oblasti vědy - Meteor a Rozhlasová akademii celoţivotního

vzdělávání. Oba pořady dostaly novou, současnější podobu.

Největší událostí v oblasti programu byl rozjezd rodinného seriálu Ţivot je pes, léta

zamýšleného a dlouho připravovaného, který úsměvnou formou reaguje na ţivotní situace v

běţné české rodině. Jde o jediný rozhlasový seriál tohoto druhu v České republice.



Technická stránka vysílání



Efektivnějším přerozdělením vysílacích kmitočtů v rámci Českého rozhlasu byla v letošním

roce zvýšena dostupnost VKV signálu Českého rozhlasu 2 – Praha:





62

1. 9. byl přidělen kmitočet 100,7 MHz - vysílač Cukrák, vyzářený výkon 50 kW.

1. 12. došlo k zlepšení situace na Ostravsku – byl zahájen provoz vysílače Ostrava/ČSAD –

kmitočet 101,9 MHz (dříve vysílač Třinec/Javorový), vyzářený výkon 500 W. Daní za toto

opatření ovšem bylo dílčí zhoršení moţnosti poslechu Českého rozhlasu 2 na Třinecku, kde

je nyní k dispozici vysílač Třinec/město – kmitočet 107,8 MHz, vyzářený výkon 200 W.



V roce 2008 došlo k technologické obměně reportáţní techniky – všem redaktorům Českého

rozhlasu 2 – Praha byly přiděleny MP3 rekordéry. Vedoucí redakcí a oddělení i klíčoví

moderátoři a redaktoři byli vybaveni notebooky, které zvýšily jejich pracovní flexibilitu. I

v letošním roce proběhla částečná obměna počítačů.



Nedílnou a pravidelnou součástí denního vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha se staly

radiomosty (spojení s regionálními studii Českého rozhlasu prostřednictvím linky ISDN),

které umoţnily integrovat do ţivého vysílání významné mimopraţské osobnosti.

Podzimní dílčí reorganizace Českého rozhlasu 2 – Praha si vyţádala několik dislokačních

úprav.



Propagace stanice



V souvislosti se zařazením seriálu Ţivot je pes proběhla propagační kampaň: televizní

anonce na ČT, PR články v denících MF dnes, Hospodářské noviny, deník Metro, časopis

Týden a mnohé další. Po celé republice probíhala měsíc kampaň - lavičky a zároveň spoty

vysílané v síti Commonline - obchodní centra, benzínové stanice. Dalším velmi významným

počinem pro Český rozhlas 2 - Praha bylo přidělení dvou VKV vysílačů, 1.září VKV vysílač

Cukrák - Praha a střední Čechy, 1. prosince VKV vysílač na Ostravsku. V obou případech

proběhly kampaně regionálního rozsahu. Nejvýznamnější PR aktivitou v roce 08 byly Výlety -

letos poprvé pod vlajkou Českého rozhlasu 2 – Praha. Tým Pavla Kudrny projel se stanem

všechny významné akce po celé ČR.V průběhu roku se Český rozhlas 2 - Praha podílel na

řadě prestiţních projektů a navázal několik významných mediálních spoluprací, barterových

operací a zrealizoval velké mnoţství PR akcí. Byla vyrobena řada nových anoncí, došlo jak

ke zvýšení kvality (nárůst cca 50%), tak kvantity selfpromotion. Do vysílání na ČT byly

nasazeny nové anonce - nová jednotná grafika stanic Českého rozhlasu.



Internetové stránky stanice



Po celý rok byl kladen velký důraz na rozšíření nabídky pro posluchače prostřednictvím

internetových stránek (provedla se velká inventura v sekci Kdo je kdo, byla přidána flashová

animace představující zviditelnění moderátorů dvou pořadů, který je Dobré jitro a Host do

domu, tedy nejsledovanější vysílací časy).

Byla rozšířena sluţba Rádia na přání o pořady ve STREAM nabídce (tedy pořady pouze

k poslechu na stránkách www.rozhlas.cz/praha), a to i o některé hudební pořady (celkem o

cca třináct pořadů jako například od pondělí do pátku Kolotoč speciál nebo tolik posluchači

ţádané nedělní Dobré jitro) … v Rádiu na přání je tak týdně umístěno cca 130 pořadů a

rubrik, tedy celé denní vysílání a večerní pořady.

V roce 2008 vznikly nové samostatné internetové stránky:

1. věnovaná pouze rodinnému seriálu Ţivot je pes, součástí této prezentace byla i Velká letní

psí soutěţ a poté i veřejná nahrávka pořadu Pes je ţivot (šlo o fotografickou soutěţ

posluchačů, kteří zasílali své amatérské fotografie psů, na internetu pak sami posluchači

hlasovali a 20 „nej“ fotek pak bylo oceněno na veřejné nahrávce pořadu Pes je ţivot), celkem

posluchači zaslali 733 fotografií;

2. k pořadu Jak to vidí, na kterých jsou od září 2008 publikovány také přepisy pořadů (s

velkou posluchačskou odezvou), s ţivotopisy a fotografiemi hostů Českého rozhlasu 2 -

Praha, samozřejmě také s Rádiem na přání, tedy se zvukovým záznamem pořadů JTV, které

zde posluchači najdou do hodiny po odvysílání, /součástí této stránky jsou (a budou)

samostatné stránky (blogy), kterými se opět přiblíţí dění na stanici/.





63

Stránky navštěvují lidé ve věkové hranici 50+ (internetoví posluchači jsou tak v průměru

mladší neţ posluchači stanice, coţ je pro budoucnost velmi povzbudivé).



Multimediální projekty



V roce 2008 se také prostřednictvím Českého rozhlasu Online uskutečnilo několik video

záznamů pořadů a projektů (ţivé vysílání finále soutěţe Zlatý Ámos 2008 /na stránkách je

dnes záznam přenosu/, video z veřejné nahrávky pořadu Pes je ţivot nebo vánoční

dvouhodinový Tobogan z Karlštejna).

Posluchačům byla také nabídnuta doplňková moţnost sledovat dění ve vysílacím studiu

pomocí webových kamer (tento krok zaznamenal velký posluchačský ohlas spojený

s častějším poslechem a sledováním dění ve studiu o cca + 30 tisíc internetových přístupů

měsíčně).



3.1.3. Český rozhlas 3 – Vltava



Vývoj programu stanice



Vysílání v roce 2008 probíhalo podle osvědčeného schématu, které si nevyţádalo ţádné

výraznější změny a jehoţ funkčnost se potvrzuje i stoupajícími čísly poslechovosti. Stanici

Český rozhlas 3 - Vltava v prosinci minulého roku ministr kultury udělil Cenu za přínos české

kultuře.

V hudební oblasti byl program veden permanentní snahou o vysílání špičkových nahrávek

atraktivních skladeb, zprostředkování přímých přenosů nebo aktuálních záznamů předních

domácích i zahraničních umělců. Vltava pravidelně vysílala přímé přenosy z Metropolitní

opery v New Yorku, v oblasti symfonických koncertů se dařilo vysílat přibliţně stejný podíl

záznamů z domácích a zahraničních koncertních sálů. Český rozhlas 3 byl pravidelně

účastníkem vysílání Jazzové sezóny Euroradia.

Dramaturgie hudebního natáčení reflektuje nejvýznamnější tuzemské hudebních události –

jak přímé přenosy a záznamy z festivalů, tak prostřednictvím mezinárodní výměny

hudebních programů v síti EBU. Tato sféra činnosti naplňuje moţnost vývozu české hudební

kultury do zahraničí a její efektivní propagaci (jednotlivé koncerty přejímá průměrně patnáct

zahraničních rozhlasů, coţ reprezentuje cca dva miliony posluchačů v Evropě i zámoří).

Pokračovaly přímé přenosy a záznamy koncertů regionálních orchestrů, které jejich

působení propagují a stimulují.

Dramaturgie dokumentuje i českou soudobou skladatelskou tvorbu.

Pravidelné hudebně publicistické pořady (například Slovo o hudbě) plní funkci zájmovou i

edukativní, věnují se nejrůznějším tématům, důleţité místo v této kategorii zaujímají pořady

věnované mladým interpretům.

Spolupráce s hudebními redakcemi regionálních studií Českého rozhlasu probíhala

v dohodnutém objemu, některé byly stále častěji doplňovány dalšími pořady vesměs

reagujícími na aktuální hudební události v regionech. Došlo k rozšíření pravidelné

spolupráce s Českým rozhlasem České Budějovice, který hudební pořady pro Český rozhlas

3 zatím neposkytoval.

Ve slovesných pořadech se Vltava tematicky soustředila především na „osmičkový rok“

(včetně 85. výročí rozhlasu) a na kulturu národů španělského jazyka. Páteří projektu

Španělský rok byly desetiminutové pořady vysílané kaţdý všední den. Španělská témata se

objevovala ve většině programových řad a na tomto základě vzniklo mnoho kvalitních

literárních premiér .

K „osmičkovému roku“ připravila Vltava širokou škálu literárních a dramatických pořadů

reflektujících konkrétní historické události. K 21. srpnu, 28. říjnu a 17. listopadu připravila

stanice zvláštní schémata. Z dalších mimořádných projektů uvádíme celodenní vysílání Za

tajemstvím hmoty a Vesmíru (19. října), tradiční Dny slovenské kultury, modifikované letní

schéma s cykly Výlety s Vltavou a Noční povídky (obojí ve spolupráci s regiony).





64

Vltava ve spolupráci s Produkčním centrem vyrobila 35 her (26 v Praze, po dvou hrách

v Brně, Plzni a Hradci Králové a jednu hru v Olomouci; dalších sedm her je rozpracováno) a

celkem 460 různých literárních pořadů (pokud bychom počítali zvlášť jednotlivé díly Četeb

na pokračování a Osudů, pak výsledné číslo je 865).

Ve zpravodajsko-publicistickém vysílání Vltavy (Mozaika, Spektrum) dále roste podíl ţivých

vstupů a hostů ve studiu. Výhodou je další propojení s internetovými stránkami, kde jsou

delší verze příspěvků včetně obrazového doprovodu. V Mozaice přibyla rubrika o soudobé

hudbě s Wandou Dobrovskou. Mozaika měla speciální vydání k 21. srpnu a k 17. listopadu a

velký ohlas měl i pětidílný minicyklus k 50. výročí Divadla Na zábradlí.



Technická stránka vysílání



Vysílání Českého rozhlasu 3 - Vltava se potýkalo s běţnými drobnými poruchami, které však

mívají na vysílání kulturního programu dosti negativní vliv. Například výpadek CD uprostřed

hodinové symfonie je více devastující neţ u písničky v proudovém vysílání. Intenzívně a

trvale Vltava spolupracuje s Útvarem techniky na vyvíjení „pojistek“ proti těmto událostem.

Stále je sledováno a hledáno optimální nastavení zvukového procesoru na přepojovači.



Propagace stanice



V roce 2008 byla pro Český rozhlas – 3 Vltava realizována kampaň zhruba v hodnotě 0,5

mil. Kč. Šlo o propagaci projektu Čtenářský deník aneb Vem Boţenu do metra (povinná

školní četba ke stahování v MP3).

Ke konci roku se začalo připravovat k vydání propagační DVD v prostorovém zvuku s hrou

Pocit nočního vlaku. Oproti minulému roku Vltava zvýšila a upevnila počet mediálních

partnerství či podepsala deklarace o spolupráci. Více byl kladen důraz na propagaci stanice

v místě konání jednotlivých událostí či festivalů.

Společně s Národním divadlem, Galeriií hlavního města Prahy , Moravskou galerií v Brně,

Muzeem umění Olomouc a Bazilikou v Českých Budějovicích byl zaloţen projekt Kůlna,

který je orientován na mladší zájemce o kulturní dění. V rámci tohoto spojení se například

v květnu Vltava připojila k akci Barokní víkend, probíhající v Trójském zámku. 85.výročí

Českého rozhlasu Vltava oslavila na parníku, který posléze zakotvil v Tróji a fungoval jako

pódium.

Partnerství bylo navázáno s kulturním serverem scena.cz, časopisy A2, Divadelními

novinami, s Respektem, který vydává CD s literárním pořadem Ţluté oči.



Internetové stránky stanice



Stránky pořadů Mozaika a Spektrum jsou stále více přijímány jako aktuální kulturní

zpravodajský portál. Zvyšuje se podíl jejich multimediálnosti.

Zásadním internetovým projektem Českého rozhlasu 3 – Vltava byl Čtenářský deník. Nabízí

k volnému staţení nahrávky povinné školní četby. Projekt se setkal s velkým ohlasem u

pedagogů i studentů. Na jeho diskusních fórech probíhá ţivá debata.

Inovací prošla téţ interaktivní stránka projektu Radiocustica.



Multimediální projekty



Čtenářský deník – povinná školní četba k downloadu

Radiocustica – projekt Ars Acustica s interaktivními prvky, s napojením na EBU

Vánoční den EBU 22.12. - Internetový video přenos.









65

3.1.4. Český rozhlas 6



Programová struktura Českého rozhlasu 6 je v současné době stabilizovaná po změnách,

které proběhly v roce 2007. Stanice je definována jako stanice analytické publicistiky

s důrazem na témata politická, ekonomická, náboţenská a obecně společenská. Důraz je

kladen na diskusní pořady, ve kterých mají posluchačky a posluchači moţnost konfrontovat

různé názory na danou problematiku. Otevřenost stanice různým názorům je podpořena

moţností posluchaček a posluchačů stát se účastníky takových diskusí, ať uţ v pořadu

Volejte Šestku, který je plně věnován jejich názorům, nebo na webové stránce v diskusních

fórech nebo ve zvláštní rubrice Posluchačské fórum.

Jádrem vysílání Českého rozhlasu 6 zůstává hlavní publicistický pořad Názory a argumenty,

který se vysílá kaţdý den a ve dny všední také v repríze. Jeho stěţejní součástí je

publicistický útvar autorského komentáře, který bývá povaţován za „zlato“ ţurnalistické

profese. Místo zde má ale i analýza, rozhovor a diskuse.

Na pořad Názory a argumenty jsou navázány další pořady redakce analytické publicistiky

jako Česká justice, Člověk a obec, Hovory o hledání a Zaostřeno na mladé – Rádium.

Vesměs jde o pořady, které se zabývají konkrétní společenskou oblastí, někdy médii

opomíjenou. V pořadu Člověk a obec například soustavně vystupují místní politikové, tedy

komunální, kteří mají ve svých regionech značný vliv.

Základním pořadem redakce aktuální publicistiky a diskusních pořadů je Studio Stop, ve

všedních dnech vysílané denně. Jeho hlavním úkolem jsou aktuální diskuse na nejrůznější

témata a pěstování kultivované, věcné debaty.

Navazují na ně i další pořady jako Hovory na Bělidle, Aréna a Zaostřeno na občana.

Skupina komponovaných pořadů má z tematického hlediska značné rozpětí, od klasických

diskusních pořadů jako jsou například Člověk a trh, Hovory o Evropě či Hovory o rodině, po

dramaturgicky i časově náročné projekty typu nedělní Téma a Portréty.

Ekonomický magazín Člověk a trh je speciální svým ekonomicko-sociologickým pojetím,

které se výrazně liší od jiných pořadů tohoto typu, jeţ sledují pouze ekonomickou rovinu

událostí bez ohledu na společenský a individuální vliv. Koncem roku 2008 byl do tohoto cyklu

také ve frekvenci jednou měsíčně zařazen pořad vysvětlující základní makroekonomické

pojmy a jejich význam pro fungování ekonomiky.

Cyklus Hovory o Evropě se jiţ od září 2006 věnuje politické situaci v jednotlivých evropských

zemích a zejména politice Evropské unie. Toto dramaturgické zaměření je v souvislosti

s právě probíhajícím českým předsednictvím velmi aktuální a posluchačům nabízejí

různorodé názory na problematiku evropské integrace a společného trhu.

Diskusní pořad Hovory o rodině se v roce 2008 zaměřil na význam a společenskou funkci

rodiny z konzervativních pozic.

V padesátiminutovém cyklu Téma převzal v roce 2008 mikrofon od Jiřího Ješe jeden

z předních komentátorů Českého rozhlasu 6 Martin Schulz a jednou měsíčně připravoval

osobitou a mnohdy provokativní reflexi celospolečenského dění. Kromě této řady vysílal

Český rozhlas 6 také pořady víţící se k „osmičkovým“ výročím našich dějin, dokumenty o

politických vraţdách i významných událostech jako Vzkazy z 20.století.

Redakce náboţenského vysílání byla začleněna do struktury Českého rozhlasu 6 v září

2006. Svým charakterem je redakcí nadstaniční. Hotové pořady dodává pro vysílání

Českého rozhlasu 1 – Radioţurnál, Českého rozhlasu 2 – Praha, Českého rozhlasu 3 –

Vltava a Českého rozhlasu 6.



Podrobné informace o Redakci náboţenského vysílání jsou uvedeny v kapitole 2.3.1.





Technická stránka vysílání



Český rozhlas 6 disponuje dvěma studii, z nichţ jedno plní úlohu studia vysílacího. Obě jsou

zároveň uţívána jako studia nahrávací, jedno po celý den, druhé v době, kdy neprobíhá







66

vysílání. Technické moţnosti studií odpovídají moţnostem objektu v Dykově ulici 14. Studia

byla postupně vybavována modernější technikou a došlo i k úpravám interiérů.



Propagace stanice



V oblasti marketingových aktivit se Český rozhlas 6 zcela soustředil na podporu programu a

vysílacího schématu. Kromě několika inzertních aktivit, spolupráce s Týdeníkem Rozhlas a

Katolickým týdeníkem se také zaměřil na komunikaci s posluchači a rozvíjel společné

aktivity v rámci ustaveného Klubu přátel Šestky. Posluchači se jiţ také dvakrát stali přímými

účastníky diskusí na téma evropské integrace a postavení veřejnoprávních médií ve

společnosti. Sestřihy obou diskusí byly také odvysílány. V roce 2008 se stal ČRo 6

mediálním partnerem televizní stanice ČT 24 (pořad Zaostřeno na média), internetového

portálu Euroskop (pořad Hovory o Evropě), Arcibiskupství praţského (pořad Historie věčně

ţivá) apod.



Internetové stránky stanice



Web Českého rozhlasu 6 prošel nejvýraznějšími změnami po grafické i obsahové stránce.

Pracovníci úvodní stránku zpřehlednili, posunuli anketu a zvýraznili lišty.

Přibyly rubriky jako Posluchačské fórum a Klub přátel Šestky. Tyto stránky dávají moţnost

posluchačům přímo se zapojit do diskusí, které jsou vedeny na Českém rozhlase 6, a

přispívají tak k jeho názorové otevřenosti.

Častěji se začaly vyuţívat bannery (promočtverce) na jednotlivé pořady a byly vyuţity také

k propagaci programových cyklů a speciálních vysílání na různá témata, v roce 2008

nejčastěji na téma osmičkových výročí.





Multimediální projekty



Český rozhlas 6 nemá a neplánuje vlastní multimediální projekty. Účastní se však na

projektech, které připravuje Český rozhlas Online, například tematický web rok 1968, nebo

speciály k předsednictví České republiky EU či Lisabonské smlouvě. Na těchto webových

stránkách publikuje také své pořady a komentáře.



3.1.5. Český rozhlas 5 – Regionální vysílání ČRo – téţ § 12



Základními úkoly regionálního vysílání Českého rozhlasu je tvorba regionálně zaměřeného

zpravodajství a publicistiky, rozvíjení kulturní identity obyvatel a vytváření vyváţené

programové nabídky, včetně umělecké tvorby a pořadů pro menšiny. Při naplňování tohoto

zadání se regionální studia dlouhodobě a koncepčně snaţí být svým posluchačům co

nejblíţe, být jim co nejuţitečnější, znát jejich hodnotový ţebříček a tyto hodnoty s nimi sdílet,

naslouchat jim a komunikovat s nimi vlídným, korektním a profesionálním způsobem. O

úspěšnosti této vize svědčí kromě řady prestiţních ocenění v posledních letech zejména

stabilní přízeň publika – v uplynulém roce naladilo některé regionální studio Českého

rozhlasu denně přes 650 tisíc posluchačů a alespoň jednou týdně více neţ milion, coţ

představuje přibliţně 9 % rozhlasového trhu v České republice.

Přestoţe regionální vysílání má vesměs konzervativní publikum, některá studia přistoupila

v roce 2008 k dílčím změnám. ČRo Brno částečně obměnil své programové schéma, ČRo

Sever prodlouţil odpojované liberecké vysílání, ČRo Regina Praha rozšířila Bezstarostnou

jízdu, mimořádně potřebné dopravní zpravodajství pro hlavní město, které si u posluchačů

získalo velkou oblibu. O rozhlasový sitcom se pokusil ČRo České Budějovice.

Svou uţitečnost a oprávněnost obhajovalo Centrum regionálního rozvoje především

prostřednictvím svého hlavního produktu, kterým bylo společné noční vysílání, v němţ

regionální studia sdílela své nejlepší pořady.







67

Zřetelně se zvýšila regionální produkce pro celoplošné stanice.

Český rozhlas 1 – Radioţurnál a Český rozhlas 2 – Praha odvysílaly v roce 2008 skoro o

šestinu více zpravodajských příspěvků z regionů neţ v roce 2007. Regiony si bezchybně

poradily s podzimními volbami, a to jak ve vlastním vysílání, tak i ve spolupráci

s celoplošnými stanice.

Pokračoval také růst podílu regionální produkce na vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha a

Českého rozhlasu 3 – Vltava. V hudební oblasti přibylo přenosů a záznamů z koncertů a

festivalů. O slovesnou tvorbu se kromě tradičních velkých studií výrazně přičinil i ČRo

Olomouc, rozhlasové dramatizace se uţ druhým rokem natáčely i v Jihlavě a v Liberci a

vůbec první rozhlasovou četbu připravili v Pardubicích.

Za zmínku stojí, ţe brněnské Toulky českou minulostí, jeden z nejúspěšnějších seriálů

Českého rozhlasu, dospěly před vánočními svátky k svému 704.dílu.

Regionální zpravodajské týmy se zhostily role regionální základny pro zpravodajství

celoplošných stanic, zvláště ČRo 1 – Radioţurnálu, a pokryly zvýšenou poptávku po

příspěvcích z regionů. V roce 2008 regionální redakce dodaly do vysílání Radioţurnálu o

21,5 % více příspěvků neţ v roce 2007. V tomto směru byly opět nejaktivnější moravské

redakce (v pořadí Ostrava, Brno, Olomouc), za nimi hned zpravodajové z Vysočiny.









Rozvíjela se regionální publicistika, v níţ dominoval ţánr rozhovoru moderátora s hosty,

důraz byl kladen na regionální ukotvení v tématech i ve výběru osobností. Třetím ročníkem

úspěšně pokračoval společný regionální projekt – publicisticko-dokumentární cyklus Česko –

země neznámá. Lokální identitu nadále podporovaly projekty typu „rádio na cestách“, kdy

šlo o různé formáty přímých přenosů spojených s promotion vysíláním na akcích mimo sídla

studií.

Regionální studia nezanedbávala ani komunikaci s posluchači mimo vlastní vysílání.

Zpravidla volila takové formy PR a promotion, které médium veřejné sluţby odlišují od

komerčního rádia. Příkladem mohou být hojně navštěvované Dny otevřených dveří, výstavy,

koncerty a další kulturní akce připravované přímo v sídlech jednotlivých studií.









68

V průběhu roku 2008 se zlepšila technická stránka regionálního vysílání. Ve středních

Čechách se díky novým vysílačům v Berouně a Mělníku podařilo dokončit pokrytí kraje

signálem Českého rozhlasu Region. Rekonstrukce vysílacího komplexu se dočkal ČRo

Olomouc, ČRo Plzeň uvedl do provozu nové digitální pracoviště pro slovesnou tvorbu.

Značně pokročila digitalizace velkých fonoték v Brně, Ostravě a Plzni.

Pokračovaly rovněţ investiční akce na rekonstrukcích některých sídelních budov

regionálních studií. Novou fasádu získala památkově chráněná budova brněnského studia,

dílo architekta Arnošta Wiesnera, dalšími etapami pokročily opravy budov v Ostravě a

Českých Budějovicích. S komplikacemi, které přinesly rekonstrukce interiérů pronajatých

prostorů, se musela vyrovnat studia v Pardubicích a Olomouci.



Centrum regionálního rozvoje

Centrum regionálního rozvoje bylo zřízeno k 1.1.2007 a jeho vedením byl pověřen Mgr.

Jaromír Ostrý, šéfredaktor ČRo Brno. Po zahájení společného vysílání regionálních stanic

kaţdý den v době mezi 21:00 a 5:00 (od 2. 4. 2007), které se setkalo s příznivou odezvou u

posluchačů, se v r. 2008 rozvíjely další společné aktivity a práce na projektech.

Průběţně je realizována výměna zajímavých pořadů mezi jednotlivými regionálními

stanicemi, pokračuje projekt Česko – země neznámá, dále spolupráce v oblasti

zpravodajství. Zvláště v době společného nočního vysílání je tato spolupráce jiţ velmi dobře

zavedena. Byly stanoveny tematické priority, které kopírovaly programové priority vedení

ČRo při zvýraznění specifik příslušného regionu.



Celkový čas programu regionálních studií v příloze č. 8



3.1.5.1. Český rozhlas Brno



Rok 2008 byl v Brně především ve znamení rekonstrukcí: kompletní rekonstrukcí prošla

fasáda historické budovy, částečné rekonstrukce se dočkalo programové schéma, více neţ z

desetiny byl „rekonstruován“ i pracovní tým. Svou uţitečnost a oprávněnost potvrdily projekty

přesahující hranice studia i Moravy: BROLN a Centrum regionálního rozvoje.

Poslechovost regionálního vysílání se v roce 2008 zásadně nezměnila.

V pololetí bylo upraveno programové schéma.

Nové pořady: Trţnice (všednodenní servisní pořad jako talk show), Sedmé nástupiště

(nedělní pořad o umění a umění myslet), Dobrý den, Moravo (všednodenní zpravodajský

magazín).

Další úpravy a změny: prodlouţení všednodenního pořadu Apetýt, sjednocení víkendových a

všednodenních časů dechovkových pořadů, přesun a úprava všednodenních publicistických

Otázek a odpovědí na podvečer, v rámci sdílení pořadů mezi RS přebírástudio magazín

Hobby z Hradce Králové.



Zpravodajství



Po vzájemné dohodě byly stanoveny tematické priority pro vytváření zpravodajských relací

jak v běţném vysílání RS, tak především ve společném nočním vysílání odbavovaném z

Brna.

Významná témata: podzimní volby, regionální přípravy na předsednictví ČR EU,

zdravotnictví (především problematika brněnské Úrazové nemocnice), romská problematika,

tzv. kuřimská kauza, senioři.



Publicistika



V Brně jde o klíčovou část formátu, je vyuţíváno více typů:









69

publicistika blízká infotainmentu, tedy tvořená a vysílaná moderátory (hlavně pořady Apetýt,

Rendez-vous a jejich mutace). Její plochu byla rozšířena o hodinu denně, posluchačsky jsou

stále oblíbenější především uţitečné rady právníků, psychologů, ekologických aktivistů, ale

třeba i počítačová škola pro seniory, sociální poradna apod. Současně tyto kaţdodenní

pořady velkou měrou přispívají k rozvíjení kulturního povědomí posluchačů, většina hostů

pořadů je právě z kulturní oblasti, ale pojaté jako duchovní;

publicistika spíše zpravodajská. Její hlavní plochou je pořad Otázky a odpovědi;

publicistika kulturní, v Brně tradičně velmi silná. K zavedeným a respektovaným pořadům

Zelný rynk (hodina převáţně o literatuře) a Toulky Moravou (vlastivědná pásma) byly letos

přidány dva další: valašská mutace Toulek Moravou, připravovaná ve zlínském studiu, a

nový kulturní pořad Sedmé nástupiště.



Hudba



Ve větší části regionálního vysílání se formát hudby nezměnil, vzhledem k cílové skupině

zůstává tzv. oldies formát. Těţištěm jsou české a slovenské skladby z 60.-80.let. Podíl

zahraničních skladeb zůstává na cca 5 %. Svou vlastní kategorii má v selektoru lokální

jihomoravská hudební produkce (cca 15 %). Celá databáze písní byla v průběhu roku

kompletně obměněna, navíc se výrazně zvýšil i celkový počet skladeb (v databázi cca 5.600

písní, aktuálně hraných cca 1.000).

Většina produkce hudební redakce (pořady i vlastní prvovýroba) směřuje na celoplošné

okruhy (hlavně váţná hudba, jazz a folklór), pro vlastní regionální vysílání připravuje redakce

hlavně oblíbené dechovkové pořady, evergreeny Maxe Wittmanna a kaţdodenní folklórní

pořady.



Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů



Podrobněji viz kapitola 3.11.2., zde jen zhodnocení: Po třech letech je kapela respektovaným

souborem, coţ potvrdila na více neţ 20 koncertech. Důleţitou roli hrály koncerty ve

spolupráci s Folklórním sdruţením České republiky, přímé přenosy pro Český rozhlas,

samostatné koncerty v regionech i tzv. galakoncerty za účasti nejlepších sólistů a sdruţení z

České i Slovenské republiky. Pět koncertů odehrál BROLN i v zahraničí: dva na Slovensku a

tři na Kypru.

Mezi další důleţité úkoly souboru patří i spolupráce s dětskými interprety a dlouhodobá

rekonstrukce notového archívu souboru.



Umělecká tvorba a dokumenty

Český rozhlas Brno je největším mimopraţským producentem tzv. uměleckých pořadů, a to

především pro celoplošné stanice. Objem slovesné produkce zůstal přibliţně stejný jako

vloni, změnila se struktura: poklesla výroba pořadu Čas ke snění, vzrostl počet četeb

na pokračování a zvyšuje se spolupráce v oblasti rozhlasového dokumentu.

Na pomezí rozhlasového pásma, dramatizace, rozhlasového seriálu a dokumentu se

pohybuje nejznámější pořad brněnského studia, Toulky českou minulostí, vysílaný řadou

stanic Českého rozhlasu.

Prestiţním (a asi nejnáročnějším) rozhlasovým slovesným ţánrem je rozhlasová hra. V Brně

bylo v roce 2008 natočeno šest rozhlasových her.



Dokumenty:

Mezi nejvýraznější úspěchy v této oblasti patří ocenění dokumentu Aleny Blaţejovské a

Radima Nejedlého Drnka. Kromě dokumentů pro Český rozhlas 2 a Český rozhlas 3 byl také

nově natáčen měsíčník o duchovním ţivotě na moravské vesnici (od loňska součást cyklu

Toulky Moravou) produkovaný ve zlínském studiu.









70

Spolupráce s ostatními stanicemi



Spolupráce s celoplošnými stanicemi probíhala bez váţnějších problémů.



Spolupráce s regionálními studii – Centrum regionálního rozvoje (CRR)



Podrobněji viz kapitola 3.1.5.

Český rozhlas Brno je jakýmsi svorníkem meziregionální spolupráce, neboť v rámci CRR

dramaturgicky, technicky a zprávařsky připravuje společné noční vysílání regionálních studií

(21:00-05:00). Loni studio programové schéma tohoto vysílání záměrně neměnilo, po

rozjezdu je nechalo usadit; uspořádalo však několik meziregionálních pracovních porad, kde

bylo společné vysílání analyzováno a kde byly hlavně detailně připravovány zásadní změny

pro následující rok (cyklus k předsednictví ČR EU, cyklus dramatizovaných ţivotopisů,

podpora talentované mládeţe). Loni také opět Český rozhlas Brno vysílal pro všechna RS

společný silvestrovský večer.

V rámci meziregionální výměny vysílá studio – mimo společnou regionální noc – magazín

Hobby z Hradce Králové.



Spolupráce s univerzitami a školami



Spolupráce s vysokými školami se prolíná celým vysíláním, v univerzitním městě Brně to ani

jinak nejde. Český rozhlas Brno pravidelně spolupracuje s Vysokým učením technickým a

Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity. Nejtěsnější spolupráce je s Janáčkovou akademií

múzických umění: kromě spolupráce na cyklu her nové generace studio participuje na

europrojektu Ze školy do praxe, kde reţiséři a odborní redaktoři přímo metodicky i prakticky

vedou projekty studentů JAMU.



Technická stránka vysílání



To nejdůleţitější: ţádné technické problémy neohrozily samo regionální vysílání. Totéţ platí

pro stále se zvyšující počet přenosů a záznamů v terénu, ať uţ pomocí přenosového vozu

nebo tzv. malých zařízení. Stejně tak se daří udrţovat v profesionálním stavu IT technologie

a studiovou techniku.



Propagace studia



U marketingových akcí a soutěţí Český rozhlas Brno především pokračoval v tradičních

cyklech, tedy například v konceptu, jenţ posluchačům propagaci a případně i ceny přináší aţ

na místa, která pravidelně navštěvují v místech svého bydliště nebo v okresních městech.

V průběhu roku 2008 bylo navázáno na oblíbený cyklus reportáţí a vysílání z obcí v obou

krajích. Rekordní účast zaznamenal rozhlasový cyklovýlet v síti vinařských stezek

na Mikulovsku (včetně rakouské strany hranic). Rozhlas se podílel také na dalších

cyklistických akcích, které mají v kraji vysokou popularitu i organizační prestiţ.

Tradiční jsou téţ akce zaměřené na rodinu jako jsou dětské a rodinné série zpívání do

vysílání. Den otevřených dveří byl uspořádán v červnu současně v Brně a ve Zlíně; tato akce

je velmi důleţitá pro image rozhlasu, stejně jako vlastní kulturní programy navázané v Brně

na termíny darování krve s Českým rozhlasem. Jako mediální partner vystupuje studio

výrazně například při MFF ve Zlíně či na folklórních festivalech ve Stráţnici, Brně, Vsetíně,

Starém Hrozenkově ad.

V součinnosti s dramaturgií a produkcí BROLN se studio podílelo na propagaci jeho hlavních

koncertů v Brně i jinde po jiţní Moravě a Zlínsku.









71

Vydavatelské počiny



Radioservis v roce 2008 vydal dva mimořádné nosiče z produkce studia ČRo Brno:

 Milan Kundera: Směšné lásky – takřka devítihodinový záznam klíčového autorova

díla, jeţ nikdy nebylo natočeno v rozhlase (včetně bonusové povídky, jiţ autor

do svého tištěného díla nezahrnul a u níţ pro Český rozhlas Brno učinil výjimku).

Díky osobnímu dlouholetému vyjednávání vedoucího LDR Tomáše Sedláčka (mj.

autora téměř jediných natočených i tištěných rozhovorů s Milanem Kunderou) a

reţisérskému vkladu Antonína Přidala vzniklo dílo v kunderovském kontextu

ojedinělé na celém světě.

 Toulky českou minulostí 50 -100 – díky MP3 obsáhlý unikát celého druhého roku

vysílání určený nejen pro fandy a sběratele



Internetové aktivity a multimediální projekty



Český rozhlas Brno provozuje troje webové stránky:

www.rozhlas.cz/brno – vlastní web

www.rozhlas.cz/broln – samostatný web BROLN

www.rozhlas.cz/toulky – stránky Toulek českou minulostí.



Zlínské studio

Zlínské studio zahájilo rok 2008 opět v plném počtu čtyř redaktorů, od ledna nastoupila do

pracovního poměru redaktorka Andrea Frydrychová. Moderováním magazínů Apetýt a

Rendez-vous uţ zůstala trvale pověřena Věra Hotařová, kterou jistil zaskakující náhradník a

vedoucí studia Roman Verner. Od poloviny roku pak začala se studiem externě

spolupracovat moderátorka Blanka Kovandová, která se aţ překvapivě rychle

a profesionálně adaptovala na vysílání magazínů. Dalším novým spolupracovníkem je Petr

Cekota, který se zaměřuje na kulturně-společensky zaměřené reportáţe. Bez problémů

pokračuje pravidelné vysílání Noční linky ve společném regionálním vysílání.

Během roku se zvýšil podíl propagace vysílání Českého rozhlasu Brno na Zlínsku

prostřednictvím vizuální reklamy, zlínské studio se pak uţ tradičně podílelo na spolupráci s

celostátními stanicemi při Mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládeţ a prezentovalo se

při sledovaných kulturních akcích typu Setkání muzikantů v Bílých Karpatech. Stálou

rezervou zůstává Roţnovsko, které je zpravodajsky pokryto, ale nedaří se tam studio

výrazněji prezentovat.



3.1.5.2. Český rozhlas České Budějovice



Český rozhlas České Budějovice patří tradičně k nejposlouchanějším studiím v jiţních

Čechách. Jeho poslechovost se výrazně nemění a podíl na trhu v cílovém regionu je

nejvyšší ze všech stanic veřejnoprávních i soukromých, regionálních i celoplošných. V roce

2008 byly práce redaktorů studia oceněny na soutěţní přehlídce Report. Dan Moravec získal

první cenu Vládního výboru pro zdravotně postiţené občany za pořad Jeden den s Janou

Fesslovou. Martina Toušková byla oceněna medailí Senátu PS ČR v soutěţi Média na

pomoc památkám za pořad Kde se pivo vaří, tam se dobře daří aneb Výlet, který osvěţí. Po

materiální stránce se pokročilo i v opravách fasády spojených s výměnou oken. Po dalších

úpravách se podařilo docílit vyššího vyuţití hudebního studia a počet veřejných nahrávek

rostl geometrickou řadou. Studiu se v roce 2008 velmi dobře dařilo i v obchodní činnosti,

takţe překročilo původní plán výnosů z reklamy a z komerčních nahrávek v hudebním studiu.









72

Zpravodajství



Systém práce redakce zpravodajství se oproti předchozímu období nijak nezměnil, denně

redakce připravovala šestnáct zpravodajských relací, z nichţ tři byly pojaty jako

zpravodajské souhrny. Ve zprávách se aktuálně objevila všechna důleţitá témata, která rok

2008 přinesl, například krajské a senátní volby, provoz JE Temelín, dopravní situace v kraji,

orkán Ema a jeho následky, spory kraje se Správou Národního parku Šuamava, různé

soudní causy.



Publicistika



V roce 2008 nedošlo k výraznějším změnám ve vysílacím schématu. Dílčí změny směřovaly

k posílení veřejnoprávního a regionálního charakteru studia, v programu přibyly kontaktní a

lokální prvky.

Odpolední blok Fontána byl obohacen o několik pravidelných rubrik zaměřených na

Jihočeský kraj i na sousední regiony.

Proudové vysílání se v průběhu celého roku věnovalo tematice „osmičkových“ výročí. Vznikl

tak soubor unikátních záznamů vzpomínek pamětníků, který byl doplněn debatami historiků.

Vysílání i nadále nabízelo oblíbené regionální seriály (například čtrnáctideník Jak se máte,

zrcadlící ţivot v různých obcích na jihu Čech, aktualizovaný o reflexi soutěţe Vesnice roku;

genealogický týdeník Kořeny (v nákladu 3.000 výtisků se dotiskl první díl kniţní verze pořadu

a vyšel díl druhý). V ranním vysílání se neosvědčil systém moderátorských tandemů a

pořady opět provází jeden moderátor. Změnila se forma pravidelných zpravodajských

informačních vstupů, zpravodajsko-servisní charakter ranního vysílání byl posílen o kontaktní

prvky, zábavu a nabídku oddechových regionálních témat. Některé změny směrem k

atraktivnějšímu programu se objevily i v magazínech. Posluchačsky úspěšný zdravotnický

magazín Zdravíčko a stejně tak i chovatelský magazín Máme rádi zvířata doplnily kontaktní

poradny. Pro náboţenský magazín Hosana vznikla ve spolupráci s kašperskohorským

muzeem dvanáctidílná rubrika o náboţenských dějinách Šumavy. Širší prostor byl oproti

roku předchozímu vyčleněn pro diskusní pořad Přímá linka. Rozšířily se tak moţnosti servisu

a poradenství.



Hudba



Také v roce 2008 byla hudební dramaturgie studia vytvářena v souladu s povahou

veřejnoprávního média s cílem vyhovět poţadavkům, které vyplývají z dlouhodobých

preferencí posluchačů z regionu (80 % z nich uvádí jako hlavní důvod poslechu hudbu

s preferencí domácí produkce staršího data).

Hudební redakce připravovala kontaktní pořady Písničky pro radost, Haló, písničky, Melodie

podvečera a vybírala hudbu do tematických magazínů. Pokračovaly týdeníky Profil

(dechovkový magazín zaměřený na jihočeskou scénu), Šedesátka (ţánrově pestrý magazín

rekapitulující hudební historii, jehoţ součástí byla i aktuální hudební publicistika), Světla

ramp (retro) a Vlídné tóny (půlhodinka sestavená z posluchačsky vděčně přijímaných

instrumentálních skladeb). Ve spolupráci s externími pracovníky vznikaly týdeníky Folkový

antikvariát, Dechovka, to je moje, Hudební letokruhy, V náladě swingu a nový cyklus Folková

jíška Pavlíny Jíšové.



Koncerty



Hudební redakce zajišťovala dramaturgii, přípravu i průběh koncertů ve studiovém sále.

S podporou grantu generálního ředitele se v roce 2008 podařilo dohodnout a uskutečnit

vystoupení těchto interpretů a souborů:

Antonín Gondolán (od 60.let populární zpěvák a hudebník, od popu aţ k jazzu)

The Swings, X-tet Víta Fialy a Eva Pilarová (koncert k poctě Josefa Kainara)

Josef Zíma a Orchestr Jiřího Sládka (nestor české hudební zábavy, od dechovky aţ k popu)





73

Miroslav Paleček a Michael Janík (40 let fungující folkové duo)

Richard Adam (jeden z posledních pamětníků pěvecké éry velkých hlasů přelomu 50. a

60.let)

Všechny koncerty byly ze záznamu odvysílány v programu Českého rozhlasu České

Budějovice. Stejně tak i cyklus čtyř adventních koncertů s převáţně jihočeskými hudebníky.

Hudební redakce natáčela i na koncertech a festivalech v regionu – díky tomu se ve vysílání

objevila vystoupení Jana Nedvěda, Františka Nedvěda, Roberta Křesťana a Druhé trávy,

Kamelotu, Tomáše Linky, Copu, Taxmenů, Jaroslava „Samsona“ Lenka a dalších.



Umělecká tvorba (literární, umělecké a dokumentární pořady)



Český rozhlas České Budějovice přispíval v roce 2008 slovesnými uměleckými pořady a

dokumenty do vysílání celoplošných stanic, zachovány zůstaly také literární a literárně

publicistické pořady ve vlastním programu.

Pravidelnou Povídkou zevnitř Přemysl Rut osobitým způsobem představoval drobná díla

světové literatury. Povídky nabízela i další pravidelná a dnes uţ tradiční řada zaměřená na

tvorbu současných domácích autorů. Za grantové podpory programového ředitele Českého

rozhlasu se podařilo v regionálním studiu natočit i třídílný rozhlasový sitkom Chvála

samosprávě. O kniţních novinkách a aktuálním dění v literárním světě informoval pořad

Literární matiné zaloţený na spolupráci s mnoha českými nakladateli a zaměřený

přednostně na regionální tituly. Pořady Vltavín a Host U Tří lvů připomněly „osmičková“

výročí několika portréty potomků jihočeských podnikatelských rodin.



Spolupráce s ostatními stanicemi a studii



Hudební výroba

Pro ČRo 2 – Praha:

Hudební pořady Staří, ale dobří a Trubte nám, trumpety, sváteční pořad Velikonoční

přehlídka, pro noční vysílací schéma reprízy pořadů Šedesátka, To já, písnička a Folkový

antikvariát.

Pro ČRo 3 – Vltava:

Těţištěm hudební spolupráce byl letní hudební festival v Českém Krumlově (letos poprvé

celý pod redakčním dohledem regionálního studia), redakce dále připravila záznam koncertu

z Blatné, koncert Štěpána Raka, souboru Dyškanti a v rámci přímého přenosu Studia live

vystoupení budějovických konzervatoristů. K nočnímu vysílání na vlnách Českého rozhlasu 3

Vltava a také všech regionálních studií Českého rozhlasu redakce poskytovala reprízy

pořadu Hudební letokruhy.

Literární, umělecké a dokumentární pořady

Pro ČRo 2- Praha:

Četby z knih Františka Fajtla Sestřelen, Ivana Krause Kůň neţere okurkový salát a Vladimíra

Hellmutha Braunera Paměti rodu. Z významnějších dokumentárních pořadů je třeba zmínit

spolupráci na cyklech Jeden den s… a Otazníky.

Pro ČRo 3- Vltava:

Četby na pokračování z knih Filipa Jánského Nebeští jezdci, drobnější četby z knihy Karla

Klostermanna Červánky mého mládí a z knihy Heleny Špakové Ve svitu petrolejky. Do

dokumentárního cyklu Osudy studio přispělo pořady Karel Fořt a Petr Skoumal. Ve výročním

roce Ladislava Stehlíka připravilo dvouhodinový Páteční večer z jeho díla a další Páteční

večer věnovalo umělecké rodině Vejrychových (Rodinný portrét). Pro zvláštní schéma ČRo 3

- Vltava vznikl pořad připomínající dílo malíře F. J. Prokyše, do cyklu Schůzky s literaturou

pořad Alois Skoumal – ironik v české pasti. Drobnější příspěvky studio rovněţ připravovalo

pro Víkendovou přílohu Vltavy a pro Výlety s Vltavou.

Český rozhlas České Budějovice dodal do společného regionálního cyklu Česko - země

neznámá tři jihočeské díly: Příběh Velké Lhoty – toleranční areál, Případ slavonického

podzemí, Příběh metánovského filosofa Jakuba Hrona.







74

Spolupráce se školami



Oblast školství byla zdrojem témat především pro redakci zpravodajství a publicistiky. V roce

2008 sledovala řadu regionálních vzdělávacích projektů například ve spolupráci

s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity a AVČR se sídlem ČB (studentský vědecký

výzkum, výzkum infikovaných klíšťat), se Zemědělskou fakultou JČÚ (projekt „sunap“ –

problematika kůrovce), se Zdravotně-sociální fakultou JČÚ (problematika pomoci Africe), s

Pedagogickou fakultou JČÚ a AVČR (projekt Arktida 2008). Ve vysílání informovala o

nabídce studijních oborů například v souvislosti s pořádáním dnů otevřených dveří středních

a vysokých škol, připomenula řadu výročí, které si významné školy v kraji připomínaly (PF

JČÚ, ZUŠ Vimperk, gymnázium v Českých Budějovicích). Představila úspěšné studenty a

vítězné řešitele vzdělávacích olympiád (studentka z gymnázia v ČB úspěšně na Harvardu,

úspěch studentky z ČB v mezinárodním kole biologické olympiády v Bombaji, úspěch

studenta krumlovského gymnázia v Hanoji), sledovala události, jakými byla například stávka

nepedagogických pracovníků ve školství, zápisy do škol, maturity, inovace a rekonstrukce

škol a školských zařízení (budování nové univerzitní knihovny a sídla rektorátu JČU, nové

pomůcky ve školách – interaktivní tabule, smartboardy), vývoj situace v souvislosti s

finančními příspěvky na dojíţdějící ţáky. Příspěvky týkající se letních brigád, táborů,

městských „majáles“ sledovaly šíři mimoškolních aktivit studentů i pedagogů.

Magazín Kulturní revue, Fontána i zpravodajství průběţně sledovaly dění v jihočeských

základních uměleckých školách. Obsáhlejší reportáţe se týkaly výrazných úspěchů ţáků,

souborů, orchestrů, nebo pěveckých sborů na přehlídkách a soutěţích. Denní kulturní

pozvánky informovaly o koncertech a výstavách ţáků i učitelů ZUŠ v jednotlivých městech

kraje.

Vzhledem k převáţně starší posluchačské základně měly v programu své místo i nabídky

„univerzity třetího věku“, pořad Přímá linka představoval i vzdělávací programy práce na PC

pro seniory.



Technická stránka vysílání



Během roku pokročily úpravy studiového sálu pro pořizování veřejných nahrávek. Došlo

k výměně vyslouţilých přenosných MD rekordérů za digitální přístroje HHB, Nagra a

Marantz. Modernizovány byly také PC na vybraných pracovištích. Stabilně a bez větších

komplikací pracoval audiosystém Dalet i vysílací technologie firmy Klotz.

Několikahodinový výpadek datového spojení ukázal na nutnost náhradního spojení regionu

se servery v Praze.

Pokrytí regionu bylo částečně omezeno servisními odstávkami vysílače Kleť. Během první

úplné odstávky provozovatel zajistil náhradní vysílání sníţeným výkonem, během druhé

odstávky byl vysílač provozován po dobu sedmi týdnů pouze v polovině anténního systému.

Občasné nedostatky hlásili také posluchači internetového vysílání.

Problematická mobilní komunikace v síti T-mobile byla v některých případech vyřešena

přechodem k jinému poskytovateli sluţeb. Také v roce 2008 pokračovala systematická

digitalizace snímků z fonotéky studia.



Propagace studia



V roce 2008 se uskutečnily velká billboardová kampaň na vybrané pořady (Kořeny,

Kuchařské čarování, Máme rádi zvířata, Dámská jízda, Jihočeské zvony), regionální televizní

kampaň na vysílání a pořady (Zvony, Melodie podvečera),produktová kampaň na pořad Jak

se máte (originální plakáty v místě natáčení) a inzerce v tisku. K propagaci studia přispělo i

trvalé umístění megaboardu na vstupní bráně Výstaviště České Budějovice.

Mezi nejvýznamnější PR akce patřily:

Velký mediální ples (první ples sezóny, ve spolupráci s DK Metropol, TV Gimi a týdeníkem

Jihočeský Kurýr), veřejné nahrávky ve Studiovém sále, Den s dechovkou I a II – zábavná

celodenní akce na Výstavišti při výstavách Hobby a Země ţivitelka, propojená s





75

nejposlouchanějším pořadem (Veselka, Babouci, Skalanka), Den otevřených dveří –

prohlídka studia pro veřejnost, spojená se zábavným programem, Mezinárodní hudební

festival Český Krumlov 2008, přímý přenos ze Soběslavi (největší jihočeský dechovkový

festival), koncert Pavla Šporcla a kapely Romano Stilo, dvanáct výstav v prostoru rozhlasové

kavárny (převáţně regionální umělci), koncerty Rozhlasového swingového orchestru – nejen

na území jiţních Čech a Betlémské světlo – akce s finančním příspěvkem Statutárního

města ČB.

Český rozhlas České Budějovice rovněţ připravil posluchačskou soutěţ s Jihočeskými

deníky Bohemia k mezinárodnímu dechovkovému festivalu Kubešova Soběslav, soutěţe o

vstupenky na kulturní akce a vánoční i novoroční soutěţe. V průběhu roku 2008 vydal CD s

nahrávkami romské lidové kapely z Českého Krumlova - Cindţi Renta, CD k pořadu Vlídné

tóny – evergreeny, saxofonové serenády a publikaci Kořeny 2 – genealogie, zajímavosti z

jihočeských rodin a rodů.



Internetové aktivity



Internetové stránky Českého rozhlasu České Budějovice zaznamenaly v roce 2008

zvyšování návštěvnosti, posluchači uvítali moţnost objednávání gratulací přes internet.

Dařilo se zvyšovat provázanost rozhlasových pořadů s webem, nově byly zavedeny mapy

navštívených míst z pořadů Kořeny a Jak se máte. Moţnost poslechu vysílání přes internet

přineslo kladné ohlasy z Itálie, Kanady, USA, Nového Zélandu i JAR.



3.1.5.3. Český rozhlas Hradec Králové



Rok 2008 byl ve vysílání studia ve znamení „osmičkových“ výročí, 85.výročí zahájení

rozhlasového vysílání v českých zemích a podzimních krajských a senátních voleb. Na

základě několika posluchačských výzkumů studio přistoupilo ke zkvalitňování programu s

důrazem na zpravodajství z regionu a dopravní zpravodajství. Studio vydalo první číslo

Rozhlasových novin v nákladu čtvrt milionu kusů. Za úspěch lze povaţovat účast na

mezinárodní rozhlasové soutěţi v turecké Antaly, kde pořad Bohové zůstávají na zemi

postoupil do finále. V soutěţi Report 2008 získala Marta Růţičková 5.cenu za dokument

Kvarta 1938.



Zpravodajství



V průběhu roku 2008 se zpravodajství studia soustředilo zejména na témata s přímou

vazbou na ţivot regionu. Jednalo se například o krajské volby, dostavbu dálnice D 11,

dopravní obsluţnost, příčiny a následky dopravních nehod, privatizaci a poplatky ve

zdravotnictví, dostupnost zdravotní péče, ochranu spotřebitele, 700 let od zaloţení katedrály

Sv. Ducha, majetkové vyrovnání státu a církví, integraci cizinců, nové rozvojové zóny,

sociální problematiku, ţivot lidí bez domova, uprchlíků a menšin, nezaměstnanost,

genderovou problematiku, ekologickou havárii v Libčanech či výbuch plynu v Hradci Králové.



Publicistika



Zpestřením všednodenního vysílání byly pravidelné ranní přímé přenosy z různých míst

Královéhradeckého kraje a představování zajímavých pracovišť (Hasičský záchranný sbor,

Zdravotnická záchranná sluţba, dopravní podnik, pekárny). Dopolední vysílání studio

obohatilo o nové rubriky Vybráno z…, Tak to vidíme my – dětská anketa a Nové knihy. Na

přání posluchačů rozšířilo odpolední pořad pro kutily A je to.

K 85.výročí zahájení rozhlasové vysílání studio připravilo klubová setkání s posluchači, ve

kterých představilo dominantní pořady a jejich autory. Díky přenosovému vozu připravilo

z těchto setkání rozhlasové nahrávky.

K výročí 700 let od zaloţení katedrály Sv. Ducha uvedlo pětidílný cyklus pořadů Od chrámu

ke katedrále a představilo významné osobnosti církevního ţivota.





76

V průběhu roku 2008 studio zprostředkovalo přímé přenosy z významných regionálních akcí

(i pro Český rozhlas 2 – Praha), například Divadlo evropských regionů, Šarmantní osobnost

roku, Jazz goes to town, Smiřické svátky hudby, Miss panenka, Filmový smích v Rychnově

nad Kněţnou, Novoměstský hrnec smíchu, Jičín město pohádky, Mezinárodní horolezecký

festival…



Hudba



Hudební redakce se v průběhu roku 2008 zkvalitnit anoncování hudebních pořadů – aktuální

anonce na kaţdý díl hudebního cyklu, na webovou prezentaci, moderátorské anoncování

aktuálního obsahu, spolupráci s MF Dnes (víkendové a sváteční pořady), dále zpřesnit

formátové hodiny a zlepšit komunikaci s oddělením výzkumu. Na základě rozborů výsledků

poslechovosti a analýzy důvody moţného přeladění byl upraven dopolední blok a vytvořen

speciální polední blok písní. Trvalé místo v programovém schématu měly hudební pořady

Regionální scéna, Folk a country telegraf, Country salon, Retro – pohledy do hudby 50., 60.

a 70.let, Hudební novinky – to nejzajímavější ze současné hudby (pop, jazz, folk atd.),

Swingová siesta, Třikrát s... , Hudební antikvariát, Jen pro ten dnešní den, Pódia východních

Čech (záznamy koncertů z regionu), Putování pamětí – cesty trampské písničky a Hudba ze

zapadlých vesnic. Většinu vyráběných hudebních pořadů přebírala i další regionální studia

Českého rozhlasu. Pořízený záznam z vystoupení Jany Koubkové na Jazzfestu v Poličce byl

vydán Radioservisem na CD.



Umělecká tvorba a dokumenty



ČRo Hradec Králové ve vlastním vysílání představoval v cyklu Letokruhy kraje tvorbu

krajových autorů a v cyklu Salón času digitalizovanou uměleckou tvorbu z archívu. Mezi

dominantní pořady patřily i šestidílný cyklus Sochaři ke 100.výročí hořické umělecké sbírky,

pětidílné Sudety, pět dílů pořadu k 700.výročí katedrály svatého Ducha v Hradci Králové. V

cyklu Příběhy studio zdokumentovalo průběh srpnových událostí v regionu.

Pro ČRo 2 – Praha studio vyrobilo tyto tituly:

Jiří Siegel: Jak přeţít rodinnou pohodu

Jiří Kratochvil: Truchlivý Bůh – dramatizovaná četba se značným posluchačským ohlasem

Zdeněk Vágner: Lví píseň – dramatizovaná četba, která se také setkala s velkým

posluchačským ohlasem jak u posluchačů dospělých, tak i mladých

Věnceslav Metelka: Ze ţivota zapadlého vlastence – četba z pamětí písmáka, s vynikajícím

výkonem herce Jiřího Klepla

Daphne du Maurier: Králův generál

pět pořadů do cyklu Váš příběh

Pro Český rozhlas 3 – Vltava studio vyrobilotyto tituly:

Arnošt Lustig: Bílé břízy na podzim – dramatizovaná četba

povídky Marcela Aymého: Zpátky a Zabavené manţelky, Jana Opolského: O loutnařce a

kyrysarovi, Martiny Fryčové: O Carmen, která unesla dona José

Cesty po kousku nebe (z cyklu Výlety) - pětidílné putování krkonošským Beneckem



Spolupráce s ostatními stanicemi a studii



Český rozhlas Hradec Králové i v roce 2008 spolupracoval s celoplošnými stanicemi ČRo 1-

Radioţurnál, ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava, Rádio Česko a Český rozhlas Leonardo. Na

ČRo 2 – Praha pokračoval ve vysílání páteční Regionální noci z Hradce Králové, společným

projektem byl dvanáctý ročník ankety Šarmantní osobnost roku. Pro ČRo 3 - Vltava studio

zabezpečilo 5 přímých přenosů z festivalu Hudební fórum Hradec Králové za účinkování

Filharmonie Hradec Králové. Podílelo se rovněţ na společné regionální noci vysílané z Brna,

kam dodávalo kromě Noční linky i pořady Salón čas, Všude dobře a hudební pořady. Český

rozhlas Leonardo pravidelně vysílal magazín Techno připravovaný v Hradci Králové. Český

rozhlas Pardubice a Český rozhlas Region Vysočina přebíraly hudební pořady Country





77

salon, Swingová siesta a Český rozhlas Pardubice navíc i týdeník Hudební antikvariát.

Český rozhlas Brno, Český rozhlas Regina a Český rozhlas Sever přebíraly magazín pro

kutily a zahrádkáře Hobby, Český rozhlas Leonardo a Český rozhlas Olomouc pak hudební

pořad Hudba ze zapadlých vesnic. Celoplošné stanice i regionální studia vyuţívaly i

přenosový vůz Českého rozhlasu Hradec Králové.



Spolupráce se školami



Ve spolupráci s katedrou českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty v Hradci Králové

studio připravovalo týdeník Hezky česky. Značný zájem byl o poznání rozhlasové práce

formou školních exkurzí. I v roce 2008 absolvovalo několik studentů VŠ praktickou stáţ ve

studiu.



Technická stránka vysílání



V průběhu roku 2008 redaktoři přecházeli k novým záznamovým reportáţním přístrojům,

přičemţ všechny pouţité typy se v praxi osvědčily (HHB, Nagra).

Průběţně došlo k obměně výpočetní techniky s důrazem zejména na moţnost editace

zvukových snímků přímo na pracovních stolech redaktorů. Pro potřeby vysílání a záznamu

pořadů z Radiokavárny Fantasia v sídlení budově studia byl dosluhující mixáţní pult Studer

nahrazen novým přenosným pultem Allen&Heath.



Propagace studia



Většina uskutečněných akcí s vlivem na propagaci studia byla propojena s jeho programem.

V zimních měsících téměř kaţdou sobotu vyjíţděl rozhlasový tým přímo do některého

lyţařského centra v Krkonoších nebo Orlických horách, odkud poskytoval posluchačům

sněhové zpravodajství. V březnu studio spolupořádalo s Deníkem a Kongresovým centrem

ALDIS 16. ročník Mediálního plesu. Studio v královéhradeckém Klicperově divadle vyhlásilo

výsledky celorepublikové ankety Šarmantní osobnost roku, navazující na týdeník o ţivotním

stylu Šarm, kde pomyslnou putovní korunku převzal Karel Gott. Úspěch zaznamenal další

ročník charitativního projektu Miss panenka (ve spolupráci s UNICEF) zakončený

slavnostním gala dopolednem. V letních měsících se studio zaměřilo na koupaliště v regionu,

na kterých rozhlasový tým pořádal různé soutěţe o zajímavé ceny. Studio rovněţ

uspořádalo tradiční Mikulášskou show plnou písniček, soutěţí a zábavy pro děti i dospělé.



Internetové aktivity



V roce 2008 se studio soustředilo na inovaci grafiky, rozšířilo obsah Rádia na přání (k

dispozici byly téměř všechny pořady studia) a daleko více vyuţívalo internetové stránky jako

dalšího komunikačního prostředku s posluchači.





3.1.5.4. Český rozhlas Olomouc



V roce 2008 se podařilo nastavit pracovní reţim zpravodajské i slovesné redakce maximálně

efektivně a dořešit drobné problémy v komunikaci uvnitř redakcí i mezi nimi. Výsledkem byly

zcela hladce a bezproblémově zvládnuté krajské i senátní volby, zvýšení objemu slovesné

tvorby pro celoplošné stanice i uvedení děl řady mladých autorů. V roce 2008 bylo dosaţeno

dalšího maxima v počtu posluchačů, kteří si naladili studio: podle posledního Radioprojektu

poslouchalo Český rozhlas Olomouc 118 tisíc posluchačů týdně (meziroční růst + 11),

respektive 62 tisíc denně (+7) a podíl studia na regionálním trhu stoupl na 9,4 % (+1,7). V

programu byl kladen důraz na pestrost a veřejnoprávní charakter vysílání, seriózní

zpravodajství, objevnou publicistiku a inspirativní slovesnou tvorbu. Úspěšně proběhla

rekonstrukce vysílacího komplexu a serverové části audiosystému Dalet.





78

Vývoj programu studia



Právě ţánry, které nemohou nabídnout soukromé hudební stanice, určují úspěch studia v

éteru: byly to zejména regionální projekty Od Pradědu na Hanou, Putování za moravskou

písní, Toulky krajem, Kraj na dlani, Týden v našem kraji, Zápisník našich zpravodajů,

Moravský kulturní týdeník nebo Psáno ţivotem, dále Dobrý den z…, kde autoři představují

jednotlivé obce v kraji. Dobře se uvedl i pořad o drobných památkách Němí svědci historie.

Nově byl uveden cyklus Vzestupy a pády slavných podnikatelských rodů, profiloval se

i magazín pro seniory. Dobré ohlasy zaznamenala publicistická řada Ţenský svět uvádějící

zpovědi význačných ţen současnosti. Úspěšně pokračovala prezentace regionální hudby.

Novinkou se stal ambiciózní projekt Mimo formát, ve kterém vystupují známí umělci s

netypickým repertoárem.

V roce 2008 byla také vyuţita moţnost výměny pořadů s ostatními regionálními studii

Českého rozhlasu a pořad o world-music Proměny byl nahrazen kvalitnějším Hudba ze

zapadlých vesnic z produkce Českého rozhlasu Hradec Králové.



Zpravodajství



Zpravodajské relace měly také vysokou oblibu u posluchačů a stávaly se vyhledávaným

zdrojem informací o dění v Olomouckém kraji. Základními principy zpravodajství Českého

rozhlasu Olomouc zůstává regionalita, aktuálnost, rychlost a pestrost.

Zásadním zpravodajským milníkem roku 2008 byly krajské volby a doplňovací volby do

Senátu Parlamentu ČR. Přípravy na tuto zásadní zpravodajskou událost začaly uţ

s tříměsíčním předstihem. Posluchači získali úplný a fundovaný zpravodajský servis

doplněný o analýzy v předvolebních a povolebních besedách.



Publicistika



V publicistických ţánrech byla důleţitým kritériem regionálnost informací. Publicistické

pořady v roce 2008 originálně rozšířila nová řada pořadů s názvem Ţenský svět. Řada

publicistických pořadů Psáno ţivotem byla rozšířena o investigativní reportáţe, ve kterých

redaktoři zpracovali nejoţehavější kauzy (černé odběry elektřiny, soudní spor o cholinskou

madonu, osudy romských rodin přestěhovaných ze Vsetína apod.).

Značný posluchačský zájem si udrţoval cyklus ţivotních příběhů významných Moravanů

Všichni naši rodáci a reportáţe Psáno ţivotem. Mezi nejposlouchanější publicistické pořady

stále patří zdravotnický magazín Apatyka a Policejní zápisník. Nejoblíbenějším diskusním

fórem je Horká kaše, kde se posluchači mohli otevřeně vyslovit k problémům současnosti.

Vděčně přijímány jsou reportáţe v pořadu Zápisník našich zpravodajů či Týden v kraji.

Vzdělávací prvek oceňují posluchači také v pravidelných cyklech Okolo češtiny, Galerie

zločinu, Putování za moravskou písní či Zvědavý mikrofon. Vlastivědou se zabývají pořady

Toulky krajem, Od Pradědu na Hanou, Mezi nebem a zemí a Němí svědci historie. Objevný

je cyklus Vzestupy a pády slavných podnikatelských rodů. Tradičním vzdělávacím pořadem

je i Kalendárium. Pro zdravotně postiţené se vysílá magazín Jitrocel, dále je vysílána

náboţenská relace Křesťanské ozvěny, magazín pro seniory Taneční pro pokročilé, denní

nabídka volných pracovních míst či burza. Posluchačům slouţilo i Studio Kontakt a

Seznamka. Přehled o dění v kultuře lze získat v Moravském kulturním týdeníku nebo ve

Filmovém magazínu, sportovní dění zachycují sportovní speciály.

Pozornost byla věnována tradičně i nejmenším obcím našeho regionu v pořadu Dobrý den

z...









79

Hudba



V roce 2008 proběhlo několik drobných změn v programování hudebního formátu Českého

rozhlasu Olomouc. Nabídka byla průběţně doplňována v souladu s výzkumy preferencí

posluchačů. Hudební spektrum bylo obohaceno o známé hity polských a maďarských kapel

let 70. a 80. Důsledně se dbalo na propojenost hudby a programu: 100 % hudby z české

produkce bylo naprogramováno do vysílacích časů, které jsou zaměřeny regionálně (Týden v

našem kraji, Od Pradědu na Hanou) nebo na určitou posluchačskou skupinu (Taneční pro

pokročilé, Hasičská trumpeta).

Významným zdrojem vysílání byly i nahrávky z regionálních koncertů a festivalů. Byl zvýšen i

počet ţivých hudebních přenosů (pořad Mimo formát).



Hudební výroba



Moravský vrabec 2008 158 minut

Echo Blues Alive 2008 241 minut

Mohelnický dostavník 2008 79 minut

Zahrada 2008 Náměšť na Hané 1911 minut

Blues Alive Šumperk 2008 370 minut

Ţivě 720 minut

Mezinárodní Varhanní festival 156 minut

Festival Baroko 2008 63 minut

Hanácké kvítek 2008 122 minut

Cigánski diabli 79 minut

Hunohrad 34 minut

Tvarůţkové ódy 50 minut



Umělecká tvorba a dokumenty



Slovesná redakce v roce 2008 pracovala na stabilizaci dosavdního programu a rozvoji

spolupráce s celoplošnými stanicemi, zejména s Českým rozhlasem 2 – Praha a Českým

rozhlasem 3 – Vltava. Celkem se podařilo realizovat přes 150 hodin literárních pořadů a

dokumentů a přes 450 hodin publicistických a zábavných pořadů.

V roce 2008 se slovesná realizace v Českém rozhlase Olomouc ubírala pěti základními

směry:

Péče o kulturní dědictví – v této řadě se podařilo realizovat natočení Druhé knihy

Majsebuchu Jaakova bar Avrahama (v podání Františka Řeháka). Dále vznikl celoroční

projekt, rekonstrukce obrazů z venkovského ţivota, jak je mezi lety 1905 aţ 1907 sepsal

řídicí učitel v Paloníně a ve Zvoli Jakub Lolek. Jeho Rok v hanácké chalupě tak po 100

letech znovu spatřil světlo světa. Bylo připomenuto 140.výročí narození cestovatele a

teologa Aloise Musila, z jehoţ unikátních (dosud nepublikovaných) zápisků z cest po Arábii

byl připraven sedmidílný seriál. Natočena byla téţ osmidílná četba na pokračování ze

vzpomínek Adiny Mandlové Dneska uţ se tomu směju (nabídnuto Radioservisu k vydání na

CD).

Mapování současné české literatury – řada, která vznikla roku 2002. Natočeno je jiţ přes 150

titulů (převáţně povídek a novel). Činorodá je spolupráce s autory a nakladateli. Posluchači

si tento cyklus četeb a dramatizací velmi oblíbili, pořady jsou oceňovány i odbornou

veřejností. Garantem je bohemista PhDr. Petr Hanuška.

New line – nejprogresivnější řada, na které se podílejí studenti JAMU, ateliéru Rozhlasové a

televizní dramaturgie a scenáristiky. V cyklu vznikaly původní rozhlasové hry nejrůznějších

ţánrů (od psychologicky propracovaných aţ po grotesky). Studenti mají moţnost prakticky

uplatnit své práce, posluchači naopak poznávají tvorbu dorůstající umělecké generace. Za

tento projekt vyjádřil Českému rozhlasu Olomouc dík děkan divadelní fakulty JAMU i vedoucí

pedagog ateliéru RTDS prof. Antonín Přidal.







80

Umělecká publicistika a dokumenty – vznikl bezpočet titulů, nejvýraznější úspěch

zaznamenal časosběrný dokument Rok s Borisem Jirků, který byl oceněn třetím místem na

přehlídce rozhlasové publicistiky a dokumentu Report 2008.

Dokumentární řady – k dosavadním (Toulky krajem, Zvědavý mikrofon) přibyl nový týdenní

cyklus Vzestupy a pády slavných podnikatelských rodin podpořený grantem programového

ředitele.

Hlavním cílem Slovesné redakce zůstává otevřenost novým tvůrcům i tématům, ovšem

s důrazem na kvalitu realizace a srozumitelnost posluchačům.



Spolupráce s ostatními stanicemi a studii



Tvorba pro Český rozhlas 2 – Praha

četba na pokračování:

Bohuš Balajka: Mezi trůnem a oltářem – historická črta z doby Václava IV.

dokumenty:

Po stopách stařičkého mocnáře – solitérní dokument o osobnosti Františka Josefa I.

cyklus Jeden den s... – díl věnovaný Olze Špátové

cyklus Otazníky – dokument Kde domov můj o Švédovi, který studoval v Olomouci a

nakonec se sem i vrátil

cyklus Váš příběh

cyklus Čas ke snění (slovesná část)

cyklus Odysea

pořady pro noční vysílání ČRo 2: Hudební vzpomínky, Nestárnoucí melodie, Cimbál a husle,

To byl swing, Bluesová noc



Tvorba pro Český rozhlas 3 – Vltava

dramatická tvorba:

Richard Komárek: Zemská jablka – hra, příběh jednoho manţelského páru, který se vlastně

ani neměl dávat dohromady...

literární pořady:

Jaakov bar Avraham: Majsebuch – cyklus ţidovských příběhů

Alois Musil: Šejch Musa – cesty po Arábii (cyklus Stránky na dobrou noc)

cyklus Svět poezie – dva díly (Václav Burian: Blankyt půlnoci, V.Křivák: Básničky lehce

obroušené štěrkem)

cyklus Osudy: Karol Bílek (ohlédnutí za legendárním šéfem Literárního archivu Památníku

národního písemnictví), Pavel Zatloukal (povídání zakladatele a ředitele olomouckého

Muzea umění)

Dar osvícení Radovana Lukavského – vzpomínka na herce

dokument: pět dílů cyklu Výlety s Vltavou – Rychlebské hory



Pro Český rozhlas 7 – Radio Praha (zahraniční vysílání)

pořad Putování za moravskou písní vysílaný v Austrálii, Chorvatsku a na Ukrajině



Pro Český rozhlas Leonardo

Toulky krajem

Aţ na konec světa



Pro společnou regionální noc:

Větrník

Ţivě

Noční linka z Olomouce



Pro Český rozhlas Ostrava

Nestárnoucí melodie







81

Pro Český rozhlas Plzeň

Jazzoviny



Pořady přebírané od jiných stanic a studií

Nedělní pohádka (ČRo 2)

Receptář je náš (ČRo České Budějovice)

Laskavé vlny Nadi Urbánkové (ČRo Region, Středočeský kraj)

Tandem (ČRo Region, Středočeský kraj)

Hudba ze zapadlých vesnic (ČRo Hradec Králové)

koncerty (ČRo Ostrava)



Spolupráce se školami



V roce 2008 ještě zintenzivnila spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci. Experti

různých oborů se častěji objevovali jako respondenti v publicistických pořadech, uţší je také

spolupráce s katedrou ţurnalistiky a bohemistiky. Český rozhlas Olomouc se výrazně podílel

na popularizaci přírodních věd. Za uvedení dále stojí:

spolupráce na projektu UP MedVěd – propagace vědy a výzkumu

pravidelné stáţe studentů ţurnalistiky a bohemistiky UP v Českém rozhlasu Olomouc

stáţe studentů UP, katedry rekreologie v oddělení PR a marketingu (šestnáct studentů)

přednášková činnost redaktorky ZaP na katedře bohemistiky UP

spolupráce se ZUŠ, zejména ZUŠ Ţerotín (120 let existence)

nahrávky ţákovských a studentských koncertů

pravidelné exkurze ţáků a studentů

pravidelný pořad studentů francouzštiny UP čerpající z francouzské hudební scény

Jak se dělá rádio – přednáška pro školy spojená s praktickým předvedením a ukázkami

tvorby rozhlasových pořadů.



Technická stránka vysílání



V měsíci lednu bylo uvedeno do provozu rekonstruované vysílací pracoviště (dodavatelem

dokončeno a předáno v závěru roku 2007).

V polovině roku byl obměněn server audiosystému Dalet, který byl ještě ve třetím čtvrtletí

rozšířen o zálohovací zařízení (pásková knihovna) a diskové pole pro ukládání dat

digitálního archivu.

Byl aktivován server, který provádí záznam odvysílaného programu ve formátu vhodném k

zveřejnění na webu prostřednictvím Rádia na přání a podporuje automatickou webovou

publikaci audiozáznamu Událostí regionu (řešení ve spolupráci s Českým rozhlasem Online).



Propagace studia



Významné akce a soutěţe

Dobrý den z… – celkem patnáct výjezdů

tři premiérové poslechy rozhlasových her z vlastní tvorby pro veřejnost

celoroční exkurze pro ţáky, studenty i skupiny seniorů – tento rok 35 exkurzí

koncert Cigánski diabli pro významné hosty z celého Olomouckého kraje (únor)

Ţivě – deset koncertů regionálních folkových, trampských a bluegrassových skupin ze studia

ČRo Olomouc + jubilejní koncert Pavlíny Jíšové

taneční odpoledne s dechovkou Vyvalte sudy a Aţ budou trumpety – deset večerů

Mimo formát – hudební pořad ţivě vysílaný ze studia (například Jana Kratochvílová, Vlasta

Horváth, Silvie Forsyth)

Chyťte štěně – zábavná prázdninová soutěţ

Moře za dvacku – prázdninová soutěţ o zájezd do Řecka









82

Den otevřených dveří – oblíbená prohlídka našich pracovišť doplněná o kulturní program

tentokrát ve spojení se Dny evropského dědictví (září)

Hubneme o 106 – sportovně vzdělávací pořad pro posluchače, které zajímá ţivotní styl,

spojení programu s promotion (září-prosinec)

Houpavá – vánoční soutěţ o pět houpacích křesel



Vydavatelské počiny a ostatní aktivity



spolupráce na divadelním představení Začalo to v Olomouci

Blues Alive – CD k mezinárodnímu bluesovému festivalu v Šumperku

Barevné tóny – básně nevidomých básníků na CD (pro TyfloCentrum)

vyhlášení vítěze ankety Českého rozhlasu Olomouc Umělecká osobnost Moravského divadla

Olomouc

jiţ pátým rokem točí studio pro TyfloCentum zvukovou podobu časopisu Majáček, měsíčníku

pro nevidomé a slabozraké

osazení 63 ks dopravních značek IJ 15 v Olomouckém kraji



Internetové aktivity



provedena změna grafiky, úprava webových stránek

rozvoj a rozšíření programové nabídky a informačního systému

spojení webu a SMS aplikací na soutěţe a hlasování

www.dechovkazmoravy.cz pro posluchače dechovky (pořadu Dechová paráda)

www.rockle.cz pro posluchače pořadu Rokle (hlasování pro rockové kapely)

Rádio na přání.



3.1.5.5. Český rozhlas Ostrava



V roce 2008 studio nepolevilo v silné ostravské tradici vysílání přímých přenosů a záznamů

posluchačsky atraktivních hudebních koncertů. Byl realizován objem externí i studiové

hudební výroby, která nalezla uplatnění nejen ve zdejším vysílání, ale i v programech

celoplošných stanic Českého rozhlasu a v rámci výměnné sítě EBU.



K největším úspěchům patřily průběţné výsledky poslechovosti stanice, které dosáhly

desetiletého maxima a jsou dobrým příslibem do dalšího roku. Rostoucí úroveň měly

investigativní reportáţe i slovesná umělecká tvorba.



Vývoj programu studia



Zpravodajství a publicistika





Významnou prověrkou pohotovosti zpravodajských redaktorů bylo mj. ţelezniční neštěstí u

Studénky, kdy přímo z místa havárie přinášeli naši redaktoři aktuální zpravodajství nejen do

vysílání vlastního a celostátního, ale poskytovali informace také do zpravodajských relací

rádiím v Polsku a na Slovensku.

V oblasti publicistiky studio obstálo v náročném období před volbami do krajských

zastupitelstev a Senátu. Úspěšně se rozvíjí i spolupráce s ostravským studiem České

televize, jehoţ tvorbě se věnuje pravidelný čtvrteční magazín Televizní koktejl. Vysílání také

obohatila nová rubrika Astronomické okénko a nový víkendový pořad Chaloupka strýčka

Artura. Pro páteční odpoledne byl připraven nový pořad s přímou účastí posluchačů ve

vysílacím studiu s názvem Rozhlasová rodinka.









83

Hudba

Hudební pořady a hudební výroba patří dlouhodobě k nejsilnějším stránkám ostravského

studia Českého rozhlasu. K ţánrově pestré nabídce hudebních speciálů byla v roce 2008

zařazena novinka – autorský pořad hudebního publicisty a organizátora hudebního ţivota na

východní Moravě Karla Prokeše s titulem Extrovna.

I v roce 2008 bylo vysílání obohaceno mnoha desítkami hodin nových záznamů pořízených

na hudebních festivalech, koncertech či ve vlastním hudebním studiu. K vrcholům těchto

aktivit patřil například velký koncert pod širým nebem na Slezskoostravském hradě s názvem

Letní slunohrad, na kterém se za doprovodu Ostravského rozhlasového orchestru více neţ

1500 divákům představili mj. Pavel Novák, Tanja, Peter Nagy, Heidi Janků, Petr Němec,

Tonya Graves a Richard Krajčo. V rámci česko-slovenského projektu Zámeckých koncertů

se na Slovensku s úspěchem prezentovalo přední ostravské komorní těleso Camerata

Janáček a poté v recipročním veřejném koncertu na zámku v Hradci nad Moravicí

pro vysílání stanic Vltava a Děvín bylo představeno slovenské kytarové duo Terra Musica.

Také v hudebním studiu S1 pokračovala tradice přímých přenosů koncertů populární,

jazzové i folklorní hudby a veřejnosti nabídli vystoupení Jiřího Schmitzera, skupiny Neřeţ,

Rock and Roll Bandu Marcela Woodmanna, brněnského BROLN a dalších.



Hudební prvovýroba – celkem 4.905 minut:

Klasická hudba

Jazzová a populární hudba

Folklor a dechová hudba



Mimořádné hudební počiny:

dvě veřejné nahrávky a koncerty ORO se sólisty

záznamy pěti koncertů v rámci mezinárodního festivalu Janáčkův Máj

záznamy šesti koncertů na MFF Stráţnice 2008

záznamy šesti koncertů v rámci Svatováclavského hudebního festivalu

záznam finále celostátní soutěţe Zpěváčci 2008 ve Velkých Losinách

dva záznamy koncertů v rámci vánočního festivalu Souznění

čtyři veřejné nahrávky pořadu Zpěvem k srdci s předními moravskými folklorními soubory

záznam slavnostního koncertu k 50.výročí zaloţení cimbálové muziky Technik

záznam mezinárodního festivalu Ostrava Jazz Open 2008



Slovesná umělecká tvorba a dokumenty

Slovesnou uměleckou tvorbu zastupovala ve vysílání Českého rozhlasu Ostrava zejména

pravidelná programová řada Podvečerní čtení, v níţ svá literární díla formou autorského

čtení přinášejí moravskoslezští prozaici a básníci. Dokumentární tvorba byla prezentována

zejména cyklem Česko – země neznámá ve vysílání stanic Český rozhlas 2 – Praha a Český

rozhlas 3 – Vltava. V rámci přípravy dokumentu k výročí srpnové okupace vojsky Varšavské

smlouvy se podařilo nalézt tajně uschované záznamy vysílání ostravského rozhlasu ze dnů

21.-28. srpna 1968.

Pro sváteční programové schéma bylo natočeno dvanáct vánočních pohádek.



Mimořádné tvůrčí počiny:

Evţen Oněgin – velmi zdařilá rozhlasová dramatizace klasického díla ruské literatury

Poetické zálety – dvě řady pětidílných čtení poezie v podání divadelních reţisérů Janusze

Klimszy a Martina Františáka

Tajemství templu – pětidílná dramatizace detektivního příběhu z knihy Arnošta Vašíčka

Stráţce duší

Vánoční hra aneb O tom slavném narození – rozhlasová adaptace původní divadelní hry v

podání herců divadla Aréna a studentů Janáčkovy konzervatoře







84

Spolupráce s ostatními stanicemi a studii



Český rozhlas 1 – Radioţurnál:

nejvyšší podíl zpravodajských příspěvků a drobné publicistiky ze všech rozhlasových studií

Českého rozhlasu

spolupráce na sportovních přenosech, přenosech do pořadu Radiofórum a 20 minut

dominantní podíl ostravských redaktorů na regionální produkci náročných reportáţních

pořadů Pod kůţi a Zblízka.



Český rozhlas 2 – Praha:

zvýšený podíl literárních pořadů oproti předcházejícím letům

zapojení ostravských redaktorů do nových programových řad a velmi dobré hodnocení

příspěvků do pořadu Volejte reportérům

výroba prvních „regionálních“ dílů seriálu Ţivot je pes



Český rozhlas 3 – Vltava:

trvale vysoký objem výroby především hudebních pořadů (klasická hudba a jazz)

několik přímých přenosů z Ostravy vysílaných v rámci cyklu Studio live a dalších

opakovaně nejvyšší roční počet reportáţních příspěvků převzatých z Českého rozhlasu

Ostrava do kulturního zpravodajství Vltavy.



Regionální studia Českého rozhlasu:

pravidelný podíl studia na společném nočním vysílání regionálních studií.



Spolupráce se školami



V roce 2008 pokračovala spolupráce s Ostravskou univerzitou i Vysokou školou báňskou –

Technickou univerzitou. Studentům hudební katedry OU je umoţněno profesionální natáčení

jejich interpretačních výkonů pro účely účasti v mezinárodních soutěţích. Velmi úzká

spolupráce je s Janáčkovou konzervatoří Ostrava a hudební snímky v ostravském studiu

pravidelně natáčejí i soubory z několika ZUŠ nejen z Ostravy, ale i z Nového Jičína, Krnova

aj. V rámci přípravy pořadu Co se v mládí naučíš byly za podpory odboru školství Krajského

úřadu navázány kontakty i s několika středními odbornými učilišti v kraji.



Technická stránka vysílání



Za necelé 3 roky od zahájení projektu digitalizace rozsáhlého zvukového archívu do digitální

podoby bylo převedeno jiţ téměř 50 % analogových „trvalek“ a podařilo se vyřešit i propojení

digitálního archívu s audiosystémem Dalet.



Propagace studia



Studio usilovalo o své zviditelnění a zlepšení pozice na rozhlasovém trhu především formou

mediálních partnerství na významných kulturních, společenských a sportovních událostech a

akcích v kraji. S velmi příznivým ohlasem se setkala tradiční velká prázdninová soutěţ

Kříţem krajem Beskydami, které se zúčastnilo několik tisícovek posluchačů – turistů.

Přenosová technika studia uskutečnila v terénu několik ţivých vysílání z velkých kulturně-

společenských akcí v kraji a také z blízkého Valašského muzea v přírodě v Roţnově pod

Radhoštěm. Historicky nejvyšší návštěvnost byla zaznamenána na Dni otevřených dveří

Českého rozhlasu Ostrava 28.října.

Velmi dobrý ohlas a výsledky opět prokázaly tradiční akce Daruj krev s Českým rozhlasem

Ostrava a počet dárců v pěti MS regionálních partnerských transfuzních stanicích téměř

předčil součet dárců všech ostatních regionálních studií včetně Prahy.









85

Internetové aktivity



Internetová prezentace vykazovala v průběhu roku uspokojivou úroveň a počet návštěvníků

webových stránek Českého rozhlasu Ostrava se mírně zvyšoval.



3.1.5.6. Český rozhlas Pardubice



Rok 2008, který byl šestým rok existence Českého rozhlasu Pardubice, přinesl jeho

stabilizaci po personální stránce i na trhu rozhlasových stanic v regionu. Kulaté jubileum

Českého rozhlasu společně s volebním podzimem 2008 potvrdily nezastupitelnost rádia

veřejné sluţby v Pardubickém kraji. Důsledné dodrţování úzkého kontaktu s posluchači, kdy

redaktoři osobně navštívili více neţ polovinu všech obcí kraje, se kladně odrazilo

v rozšiřujícím se povědomí veřejnosti o pardubickém studiu ČRo.



Zpravodajství



Ve zpravodajství Českého rozhlasu Pardubice nedošlo v roce 2008 k výrazným změnám.

Jeho hlavní osu tvořily pravidelné zpravodajské relace v časech 7:00, 13:00 a 17:00 hodin.

Studio do nich zařazovalo informace z navštívených obcí a pozvánky na tamní kulturní akce.

K rovnoměrnému pokrytí Pardubického kraje přispělo zpravodajství z Ústeckoorlicka.



Publicistika



Hlavní osa dopolední publicisticky, hodinový pořad Máme hosty, zůstala beze změn.

Posuny studio učinilo v odpoledním a podvečerním vysílání. Dosavadní pořady po 17.hodině

byly rozšířeny o vzdělávací reportáţní cyklus Tak jsme tady, který přibliţuje různé profese,

dále o kulturní magazín Za kulturou s králíčkem Karlíčkem. Za největší redakčně publicistický

počin studia lze povaţovat pokračující projekt Posvícení. Do konce roku 2008 měl uţ na

svém kontě návštěvu více neţ poloviny všech obcí kraje, coţ představuje 280 hodin

rozhlasových pořadů. Letním vrcholem byl velký Posvícenský koncert, o který soutěţily

všechny obce kraje. Úspěšná byla i první kniţní publikace studia – soubor nejlepších

posvícenských receptů s názvem O posvícení všechno to voní.



Hudba



Hudební styl studia neprodělal v roce 2008 zásadní změnu. Zachován byl poměr české a

zahraniční hudby, postupně se dařilo rozšiřit hudební archiv o chybějící nahrávky z české

hudební scény 60.-80.let. Specializovaný hudební pořad Neon si během druhého roku své

existence vybudoval renomé mezi neprofesionálními a začínajícími kapelami v regionu.



Umělecká tvorba a dokumenty



V oblasti umělecké tvorby byl pro pardubické studio přelomovým datem listopad 2008, kdy

stanici ČRo 2 – Praha odevzdalo první desetidílnou četbu, autobiografii Slávky Peroutkové

Třetí ţenou svého muţe.

Úspěšně se rozvíjela spolupráce s festivalem Smetanova Litomyšl, jehoţ výročí v roce 2008

bylo spojeno s oslavami Českého rozhlasu.



Spolupráce s ostatními stanicemi a studii



Nejbliţšími partnery Českého rozhlasu Pardubice jsou od jeho vzniku Český rozhlas Hradec

Králové a Český rozhlas Region, Vysočina. Do společného nočního programu regionálních

studií Český rozhlas Pardubice přispěl v průběhu roky 2008 celkem 22 kontaktními Nočními

linkami.





86

Od Českého rozhlasu Region, Středočeský kraj přebíral pořady Beatlemanie, U muziky a

Pochoutky, od Českého rozhlasu Hradec Králové Hudební antikvariát a Swingová siesta a

od Českého rozhlasu Sever pořad Planetárium.

Kromě regionálního zpravodajství a aktuální publicistiky pro celostátní stanice dodával Český

rozhlas Pardubice pro ČRo 2 – Praha hudební magazín Folková pohlazení a náročnější

reportáţe do cyklu Váš příběh, dále pořady do cyklů Čas ke snění a Odyssea a jiţ zmíněný

desetidílný seriál četby. Technicky zajišťoval přímé přenosy rozhovorů pro ČRo 1 -

Radioţurnál a nahrávky koncertů pro Produkční centrum.



Spolupráce se školami



Po celý rok 2008 studio věnovalo zvýšenou pozornost všem stupňům školství v regionu.

Základní školy se prezentovaly v projektu Přestávka, problematika středního školství byla

tématem především publicistických pořadů (koncepční změny ve školství, poradny o

studijních oborech, nedostatek ţáků a vynucená optimalizace krajského školství). Studio se

věnovalo ve svém vysílání rovněţ velkým školským projektům jakými byly Den stavařů,

Chemická olympiáda, Dětská sportovní olympiáda. Zpravodajství průběţně sledovalo rozvoj

vysokého školství, které v regionu představuje Univerzita Pardubice ( otevření nových oborů,

dokončení obří stavby laboratoří). Činnost uměleckých škol v kraji měla prostor zejména v

magazínu Za kulturou s králíčkem Karlíčkem.



Technická stránka vysílání



Studio uţívá vysílací systém CartMaster, které hodnotí jako spolehlivý. Technicky náročné

byly celodenní přenosy z Aviatické pouti a Velké pardubické, kam se dočasně přenáší

mobilní studio s veškerým vybavením.



Propagace studia



Tradičními milníky propagace studia jsou Aviatická pouť a Velká pardubická, kde se studio

prezentuje zábavným a interaktivním programem před zraky desetitisíců návštěvníků. Díky

barterovým spolupracím se dařilo pokračovat v reklamě na dvou trolejbusech MHD, na

čtyřech linkových autobusech a na dalších vozidlech (autoškola, nákladní doprava apod.).

Propagačním počinem roku 2008 se stal Posvícenský koncert, o jehoţ uspořádání soutěţily

všechny obce kraje. Ve vítězné obci Dobříkov u Vysokého Mýta se ho zúčastnily tisíce

obyvatel ze všech okolních vesnic. Čerstvě vydaná publikace O posvícení, všechno to voní

se zde dostala do většiny domácností. Studio poskytovalo mediální podporu všem dětským

domovům v kraji, sociální firmě SKP centrum, abilympionikům, ústavům sociální péče,

azylovým domům. Pro mnohé z těchto organizací je Český rozhlas Pardubice jediným

médiem, které jim dává šanci veřejně informovat o svých aktivitách.



Internetové aktivity



Řadu programových aktivit spojuje studio s nabídkou internetu ( ukládání fotografií a zvuků).

Vlastní zpravodajský servis naplňuje tři nezávislé webové portály:

www.rozhlas.cz/pardubice – web studia

www.pardubickysport.cz – sportovní portál

www.rozhlas.cz/neon – web hudebního pořadu Neon

Studio dlouhodobě provozuje a programově rozšiřuje sluţbu Rádio na přání, díky níţ má

uţivatel k dispozici kompletní archiv všech větších pořadů studia v původní zvukové podobě

(publicistické, některé hudební, sportovní). Elektronické „pouto“ s posluchači tvoří

automatické rozesílání newsletteru, které zdarma odebírá přes 400 zájemců.









87

3.1.5.7. Český rozhlas Plzeň



V roce 2008 se Český rozhlas Plzeň ve svém vysílání úspěšně zhostil všech zásadních

celostátních i regionálních témat. Studio opakovaně potvrdilo první místo v kraji v kategorii

„poslouchal včera“, nezměnila se ani doba poslechu. Podíl na západočeském rozhlasovém

trhu se v průběhu roku pohyboval v rozmezí 12-17 %.

Studio po delším čase začalo v prvovýrobě natáčet dechovou hudbu (Rozhlasová

Plzeňačka). Nově natočené snímky regionálních autorů obohatily vysílání a ve spolupráci s

Radioservisem byly vydány na CD nosiči. Díky kompletní rekonstrukci slovesné reţie se

podařilo natočit tři rozhlasové hry. O další hodinu denně se prodlouţil odpojovaný regionální

program pro Karlovarský kraj.

Programové schéma doznalo některých menších změn trvalého charakteru a některých

změn s krátkou dobou platnosti, které odráţely aktuální společenské dění (volby) nebo

reakci na významná („osmičková“) výročí. Kromě změn vysílacích časů některých

pravidelných příspěvků byl zaveden pravidelný ţivý telefonát na konec Dobrého rána, do

pondělního Dopoledního Koktejlu byla zařazena kontaktní veterinární poradna.

Programové schéma doznávalo drobných změn při kaţdém „osmičkovém“ výročí.

Nejvýrazněji se to projevilo 21.srpna, kdy studio věnovalo 40.výročí okupace celodenní

vysílání sestavené ze vzpomínek pamětníků, z archivních zvuků a pořadů tematicky

laděných.



Zpravodajství



Rok 2008 nepřinesl ţádné zásadní změny v celkovém pojetí zpravodajství. Pokračovalo se v

Tématu týdne, patnáctiminutová hlavní zpravodajská relace Události dne potvrdila stoupající

kvalitu po obsahové stránce, a to jak pro kraj Plzeňský, tak i Karlovarský. Ve všech relacích

byl důsledně dodrţován důraz na regionální dění, poté na republikové události a v dalším

sledu na informace ze zahraničí a sportu doplněné o pravidelné zpravodajské relace o

letních olympijských hrách v Pekingu a fotbalovém mistrovství Evropy. Zpravodajské týmy se

podílely také na přípravě a moderování podvečerních diskusních pořadů Co vás zajímá.

Výrazněji přispívaly do programu celoplošných stanic ČRo 1- Radioţurnál a ČRo 2 – Praha.



Publicistika



Obsahové zaměření publicistických pořadu přispívalo k osvětě a vzdělávání posluchačů.

Mezi takové pořady patřila kaţdodenní dopolední rubrika Poradíme vám (na téma zdravá

výţiva, lékařství, občanská poradna, rodina, škola a veterinární poradna). Na tuto kontaktní

půlhodinku volně navazovaly podvečerní diskusní pořady Co vás zajímá a večerní poradny v

rámci Studia kontakt. K rozšiřování vědomostí přispívaly i různé typy soutěţí, pravidelná

rubrika Jazykový koutek, křesťanské pořady, fejetony a komentáře. Informačním zdrojem se

staly rovněţ týdenní Kaleidoskop, sobotní Horizont, Odkazy minulosti, Divadelní a Filmový

zápisník. Zábavně vzdělávací charakter měly víkendové Hobby magazíny.

Mezi posluchačsky oblíbené publicistické pořady patřily rovněţ rozhovory s hosty, ať uţ šlo o

osobnosti kulturního ţivota či sportu. Moderátoři z plzeňského studia i karlovarské redakce

se rovněţ podílely na společném regionálním vysílání, dvouhodinové kontaktní Noční lince.



Hudba



Poměr hudby a mluveného slova je v programu studia cca 60:40. Dramaturgie hudby se

orientuje na většinového posluchače ve věkové skupině nad 50 let a zaměřuje se na střední

proud s hity od 50.let po současnost s poměrem českých a zahraničních písniček 65:35.

Prostor ve vysílání mají i country a folkové písničky. Hudební redakce vytvářela jiţ tradiční

pořady (Hvězdy, hity, legendy, Muziky, muziky, Světem váţné hudby, Písničky, které jinde

neslyšíte, dechovkové Muziky, muziky, folklorní Špalíček), externí spolupracovníci

připravovali další hudební pořady (Rocktime, Tisíc tváří jazzu, Hudební návraty). Od začátku





88

roku 2008 studio vysílalo jednou týdně hodinový pořad Country jízda speciál. Do řad

externistů se podařilo na výrobu folklorních pořadů získat renomovaného hudebního

skladatele a dirigenta Jaroslava Krčka. Pokračovala rovněţ dlouholetá spolupráce s

Plzeňskou filharmonií. Kromě tradiční studiové produkce váţné hudby se v roce 2008

podařilo po několikaleté odmlce opět natáčet dechovou hudbu. Velký objem hudební výroby

připadá na záznamy festivalů a soutěţí: například Mezinárodní pěvecká soutěţ Antonína

Dvořáka v Karlových Varech, karlovarská pěvecká soutěţ Skřivánek jako celostátní finále

dětské soutěţe, Chodské slavnosti, Mezinárodní folklorní festival v Plzni, Karlovarský

folklorní festival, abonentní koncerty Plzeňské filharmonie apod.



Umělecká tvorba a dokumenty



Český rozhlas Plzeň připravil v roce 2008 tyto slovesné řady:

Dokument o biskupovi plzeňské diecéze Františku Radkovském

Všednodenní předpolední Literární doteky

Nedělní Kaleidoskop – tradiční půlhodinový, převáţně monotematický formát, v němţ se

uplatňuje umělecké slovo v podání herce nebo redaktora

Sobotní Horizont – nová podoba magazínu s aktuálními příspěvky z oblasti kultury.



Spolupráce s ostatními stanicemi a studii



Kromě tradičních forem spolupráce s celoplošnými stanicemi se Český rozhlas Plzeň i v roce

2008 podílel spolu s ostatními regionálními studii na pořadech cyklu Česko – země neznámá

a na naplňování společného regionálního nočního programu.

V průběhu roku začal sdílet s Českým rozhlasem Olomouc tamní jazzový pořad. Pro Český

rozhlas 1 – Radioţurnál připravoval příspěvky především zpravodajského charakteru, v

menší míře se podílel na reportáţích v cyklu Pod kůţi.

Spolupráce s ČRo 2 – Praha:

V hudební produkci dechovkový pořad Trubte nám, trumpety, Folklorní notování a Putování

za folklorem. Dále noční reprízy pořadů váţné hudby, pořadu Hvězdy, hity a legendy jazzu.

Ve slovesné tvorbě četba z prózy Michala Dlouhého Četnické trampoty, Věci z jednoho

pokoje, ze vzpomínkové kníţky Pohádky Vlasty Buriana pouze pro dospělé, pořady pro cykly

Váš příběh, Volejte reportéry, Nocturno pro osamělá srdce a pro redakci zábavy reprízy

pořadů Posezení v divadle Miroslava Horníčka a Aby řeč nestála...



Spolupráve s ČRo 3 – Vltava:

Hudební pořady Partitury, Hudební fórum, Vltava live (záznamy ţivých koncertů)

Slovesná tvorba:

Cyklus Schůzky s literaturou: Třináct měsíců, Sám ve městě D.

Četba na pokračování: Tereza Boučková: Rok kohouta

František Xaver Baštík: Vyučil jsem se u Kafků

Radka Denemarková: Peníze od Hitlera

Egon Bondy: Osudy

Klasická a moderní povídka: Ladislav Klíma: Historie

Jaroslav Hašek: Ţivot mezi dacany

Edgar Dudka: Za práva australských Aboriginů

Cyklus Svět poezie: Emanuel Pišišvor: Truchlozpěvy, rady a nápady

Josef Hrubý: Miláček Arcimboldo

Dokument: Miroslav Buriánek: Příběh dramaterapie

Rozhlasové hry: Jean Tardieu: Symfonická rozmluva

Eugéne Ionescu: Plešatá zpěvačka

Miguel Cervantes: Divadlo zázraků (dramatická hříčka)









89

Spolupráce se školami



Téma školství na všech vzdělávacích stupních se objevovalo v různých příspěvcích,

diskusních pořadech i v Tématu týdne. Studio i v roce 2008 spolupracovalo se

Západočeskou univerzitou v Plzni, ve spolupráci s ČRo 3 –Vltava a Ústavem umění a

designu Západočeské univerzity se uskutečnil na půdě Českého rozhlasu Plzeň týdenní

společný workshop studentů a rozhlasových pracovníků. Zástupci ZUŠ byli jednou měsíčně

hosty ve vysílání, kde prezentovali svou činnost.



Technická stránka vysílání



V oblasti rozvoje nových technologií byla nejvýznamnější akcí rekonstrukce slovesného

studiového komplexu R4-S4-S3. Český rozhlas Plzeň nyní disponuje kvalitním digitálním

zázemím pro veškerou hudební i slovesnou prvovýrobu, výrobu znělek a spotů a v

neposlední řadě i restaurovaní starých snímků a míchání výsledného zvuku do formátů

Dolby Surround. V březnu byla zahájena digitalizace fonotéky, dokončena má být v roce

2012. Postupně došlo k výměně záznamové techniky za moderní typy. Úspěšně byla

dokončena klimatizace technologických nik pro reţie R2, R4, kde v letních měsících

docházelo k přehřívání počítačů.

Ve studiu v Karlových Varech se podařilo odstranit dílčí nedostatky nového vysílacího

samoobsluţného pracoviště, odpojované vysílání jiţ probíhá bez technických závad.



Propagace studia



Stěţejní akcí roku 2008 byla velká vzpomínková akce k 21.srpnu 1968 před rozhlasovou

budovou doplněná výstavou dobových fotografií a dokumentů Rozhlas a srpnové události

1968. Další propagační akce na veřejnosti s rozhlasovým stanem se uskutečnily v různých

místech regionu. Propagační charakter s účastí Českého rozhlasu Plzeň měly Chodské

slavnosti, Historický víkend, Zahájení lázeňské sezóny v západočeských lázních, kampaň I

zvířata mohou mít své dny, veřejný poslech her Symfonická rozmluva a Rozcvička ve studiu

S, Zelený čtvrtek – velikonoční program pro veřejnost v hale Českého rozhlasu Plzeň,

tradiční Den otevřených dveří Českého rozhlasu Plzeň s velkou účastí veřejnosti, Podvečerní

muzikantské dostaveníčko – koncert folklorních souborů v rámci Mezinárodního folklorního

festivalu, Hurá prázdniny – zábavný den pro děti na závěr školního roku, letní posluchačská

soutěţ Hlášky z českých filmů, Den otevřených dveří v Českém rozhlasu v Karlových

Varech, veřejný poslech rozhlasové hry Plešatá zpěvačka ve studiu S3, zpívání koled

s Českým rozhlasem Plzeň na náměstích jedenácti měst v západních Čechách propojených

v přímém přenosu vysíláním Českého rozhlasu Plzeň, předvánoční charitativní sbírka pro

dětské domovy – Daruj hračku, posluchačská soutěţ Pohádkové vánoce, výstavy

v rozhlasových prostorách – nepřetrţitý sled třinácti výstav za celý rok, Daruj krev s Českým

rozhlasem – čtyřikrát ročně (ve všech termínech Českého rozhlasu), U muziky s Plzeňáky –

zábavný dechovkový pořad s účastí veřejnosti, Aby řeč nestála – zábavný pořad se známými

hosty (Marta Kubišová, Jan Přeučil, Eva Hrušková, Josef Zíma...)



Internetové aktivity a multimediální projekty



Od dubna roku 2008 došlo k propojení čistě textové podoby internetových stránek se

zvukovým obsahem. Sluţba Rádio na přání byla rozšířena o další tituly. Návštěvník tak na

webu nalezne archiv pořadů a rubrik čítající více jak tři desítky titulů.



Karlovarské studio



Samostatné odpojované vysílání ze sídla Českého rozhlasu v Karlových Varech se

prodlouţilo o jednu hodinu. Kaţdý všední den se tak v průběhu odpoledne vysílání Českého

rozhlasu Plzeň na tři hodiny rozdělí na dva okruhy, tzn. samostatné moderované vysílání pro





90

kraj Plzeňský a samostatné pro Karlovarský. Navíc karlovarská redakce dodává v průběhu

dne zpravodajský materiál i pro mateřské studio v Plzni.



3.1.5.8. Český rozhlas Regina Praha



Český rozhlas Regina je metropolitním rádiem, jehoţ posláním je v co nejširší míře nabízet

plnohodnotné a srozumitelné informace obyvatelům a návštěvníkům hlavního města.

Základní programové formáty zůstaly i v roce 2008 zachovány (například kontaktní pořad

Třináctka, Praţský chodec), nebo byly na základě posluchačského ohlasu modifikovány

(magazín Mikrofórum), nebo byly v časové ose vysílání pro svou oblíbenost rozšířeny

(Bezstarostná jízda, Noční proud, Divadlo Noc). Vznikly i pořady nové (kontaktní Plus minus,

magazíny Jungmannova 14, Dobrou chuť, Aţ na dřeň, Kavárna na Vltavě).

Po několika letech se vrátil do éteru Bezstarostnou jízdou samostatný pořad o aktuální

dopravě v Praze a středních Čechách. Poskytuje informace nejen z dopravy

silniční/individuální, ale téţ z dopravy hromadné. Pro tento programový typ jsou důleţité

aktuální a permanentně aktualizované informace. Proto jsou v terénu během vysílání dvě

motohlídky, proto jsou redaktoři v Dopravním informačním centru Praha Technické správy

komunikací hl. m. Prahy a v dispečinku Dopravního podniku hl. m. Prahy. Proto zřídili

bezplatnou řidičskou linku 800 900 500, na kterou posluchači-řidiči volají a informují o situaci

v praţských ulicích.

Pořad si získal v roce 2008 velký posluchačský ohlas. Stal se vlajkovou lodí Českého

rozhlasu Regina. Přináší jí poslechovost, přízeň a zájem, a to nejen řidičské veřejnosti. Tímto

pořadem naplňuje studio beze zbytku poslání média veřejné sluţby.

Pořad Noční proud, který navázal na kdysi osvědčenou značku a po letech nabídl novou

současnou podobu, má od začátku na Regině posluchačský ohlas. Pořad navozuje pocit

noční diskotéky s rozhovory se zajímavými „hudebními i nehudebními“ hosty. Nabízí také

servis informací, výročí, novinky alb či retrospektivu do „časů vinylových desek“, soutěţe,

rozhovory z koncertů i ţivé telefonáty posluchačů.

Z významných úspěšných vysílání jde například o přenos Nočního proudu z finálového

večera festivalu Prix Bohemia Radio, společné česko-slovenské vysílání s Rádiem

Slovensko nebo první ročník udělování cen Legenda Nočního proudu.

Rozhlasové setkání s bohatým archivem zábavy Divadlo noc je skutečným fenoménem

Reginy. Pro svůj posluchačský ohlas byl pořad zařazen i do společného nočního vysílání

regionálních studií. Přináší větší výběr archivních rozhlasových snímků, došlo i na komiky

nové nebo snímky dosud neuváděné.

V roce 2008 přistoupilo studio k úpravě programového typu Mikrofórum, který je součástí

víkendového vysílání a soustřeďuje se na ţivotní styl, zdravý ţivot a na praţskou kulturu. I

nadále ale přináší setkání se zajímavými lidmi a jejich příběhy.



Zpravodajství



Redakce zpravodajství pracovala i v roce 2008 v nezměněné koncepci. Prioritní je stále

aktuálnost zpravodajských příspěvků, jejich sdělnost a srozumitelnost, obsahová i tematická

vyváţenost.

Ohlas zaznamenala i v uplynulém roce rubrika Co Vy na to, pane starosto / paní starostko?,

v níţ na otázky běţného ţivota Praţanů odpovídají volení funkcionáři jednotlivých městských

částí.



Publicistika a dokument



Redakce publicistiky pracovala v roce 2008 na tradičních i nových pořadech.

Redakce se zapojila do několika celorozhlasových projektů. Byla to například „osmičková“

výročí, prezentace uměleckého školství nebo Česko – země neznámá.

Připomenout je dále třeba zejména pořady Osudy 68 a Svatý Václav, Den delší neţ století a

Cizinci v Listopadu, 28.říjen očima historika autora Petra Kouby nebo Tenkrát v 89.





91

Práci a podoby základního uměleckého školství přiblíţilo studio zejména v kontaktním

pořadu Třináctka formou diskuse s řediteli nebo ţáky těchto škol.

V roce 2008 byl uveden i nový publicistický pořad Příběh mého ţivota. Právě zde a právě

formou nejčastěji reportáţního rozhovoru v něm byly zachyceny příběhy, osudy a situace

obyčejných lidí.

V drobných příspěvcích a rubrikách se objevovala publicistika také v dopoledním a

odpoledním vysílání, v pořadech Praţský chodec a Studio Karlín. Má podobu investigativní i

servisní publicistiky. Objevuje skryté stránky ţivota v Praze, radí a pomáhá při řešení

běţných všednodenních lidských situací. Kulturní publicistika má svou konkrétní podobu

například v pořadu Praţský chodec.



Hudba



Od března 2008 upravilo studio hudební formát: Country Oldies a nahradilo ho "mladším"

AC (Adult Contemporary). Správnost tohoto rozhodnutí potvrdily i výsledky poslechovosti.

Hudební profil studia je nyní orientován převáţně na pop a rock od 70.let po současnost,

nechybí ani stěţejní písničky a hity 60.let. Podíl hudby zahraniční a české je cca 70:30.



Spolupráce se školami



V programu se problematice středního, vysokého i uměleckého školství věnuje studio

průběţně. Redakce zpravodajství zaznamenává nejen tzv. velké události kupříkladu

Univerzity Karlovy, ČVUT či VŠE (jako jsou různá výročí, slavnostní a výroční zasedání), ale

i události a situace "všední" (přijímací zkoušky, vědecké aktivity fakult).

Velkou měrou se studio zabývalo profilem škol církevních, soukromých a škol, jejichţ

zřizovatelem je ministerstvo školství. Za cíl si vytklo přiblíţit posluchačům koncepce výuky,

zaznamenat rozdíly ve výuce, osnovách i přístupu. Přinést plnohodnotný a vypovídající profil

konkrétní školy, konkrétních lidí a konkrétního prostředí.

Tematice školství, učitelství i pomoci rodičům a dětem se Český rozhlas Regina věnoval i v

kontaktním pořadu Třináctka.



Propagace studia



Tradiční aktivitou bylo i v uplynulém roce Karlínské filmové léto. Z této prázdninové filmové

přehlídky na zahradě Českého rozhlasu Regina se stal respektovaný kulturně společenský

fenomén. Za rozhodující je povaţována rekordní účast návštěvníků a bohatá filmová

nabídku, coţ ve svém důsledku přináší dobrou vizitku studia.

Zahrada Českého rozhlasu Regina byla v uplynulém roce i důstojným místem oslavy

85.výročí Českého rozhlasu.

Dobrá byla spolupráce s deníkem 24. Úspěšné byly akce typu Spanilá jízda veteránů, Den

otevřených dveří a Dveře Nočního proudu dokořán.

Dařilo se propojit promotion a program v akcích jako Koukej plavat, Chyťte si svého kapříka

atd.



Internetové aktivity



V červnu 2008 přistoupili v Českém rozhlase Regina k zásadní systémové změně. Jiným

strukturováním (kupříkladu dělením na sloupce dle programového zaměření) je dosaţeno

větší přehlednosti a sdělnosti. K jednotlivým programovým formátům zavedli propagační

flashe.

K některým pořadům přináleţejí na webu ankety, jejichţ výsledky zazní samozřejmě i

v éteru. Hudební dramaturgie organizuje hlasování v rubrice Hit týdne.









92

Výrazně se zlepšila i aktuálnost a zpravodajské informace v nové rubrice Metropolitní deník.

Jsou teď bohatší, přehlednější, mají větší vypovídací hodnotu a všechny si návštěvník

stránek můţe poslechnout v audio verzi.



3.1.5.9. Český rozhlas Region, Středočeský kraj



Nejvýznamnější událostí roku bylo jednoznačně spuštění dvou nových vysílačů – v květnu v

Berouně a v září v Mělníku. Signál studia tak konečně uspokojivě pokryl poslední „bílá místa“

Středočeského kraje.

V návaznosti na nové vysílače se podařilo dobudovat úplnou síť středočeských lokálních

zpravodajů.

Vysílací schéma prošlo v roce 2008 jen drobnými úpravami, které měly za cíl vytvořit

kompaktní programové řady vedoucí ke zpřehlednění schématu a zároveň zkvalitnění jeho

jednotlivých segmentů.

Zcela novým programovým produktem bylo interview K věci, do kterého jsou zvány

významné osobnosti veřejného ţivota s vlivem na dění ve Středočeském kraji.

Z hlediska programu byl rok 2008 významný také přípravou čtyř unikátních dokumentů

věnovaných „osmičkovým“ výročím (Masarykovy Lány, Mnichovský soumrak nad Čapkovou

Strţí, Stopy Antonína Zápotockého a Milovická azbuka).

Mezi nejvýznamnější programově marketingové akce roku 2008 patřily projekty Filmová zima

(putovní kino), finále Dobráků roku (vyhlášení nejúspěšnějšího sboru středočeských

dobrovolných hasičů), Léto u vody (vysílání ze středočeských bazénů a koupališť),

Jedenáctka roku (soutěţ o nejlepší středočeský amatérský fotbalový klub) a v neposlední

řadě i vyhlášení Středočeského zahrádkáře roku spojené s oslavami narozenin Českého

rozhlasu Region v Poděbradech, kam přišlo přes pět tisíc návštěvníků. Studio vydalo

speciální letní PR noviny, které byly distribuovány do domácností ve vybraných oblastech

středních Čech.

Český rozhlas Region, Středočeský kraj se i v roce 2008 drţel své dlouhodobé programové

strategie – nabízet program, který posluchači poskytuje objektivní a ucelené informace

(zejména regionálního charakteru), zároveň mu ale jako alternativu nabízí kvalitní, vkusnou a

nepodbízivou zábavu. Vysílací schéma se zásadním způsobem neměnilo, docházelo pouze

k drobným úpravám a zavedení několika nových formátů pořadů (interview K věci, hudební

Dechovka na přání). Osu vysílání tvoří tři magazínové bloky – ranní informační servis Ranní

Region, dopolední magazín s názvem Dopolední Region a odpolední blok Odpolední

Region, kde se se zajímavými hosty rozebírají nejrůznější témata. Součástí magazínů jsou

informace o kultuře, zdravém ţivotním stylu, módě, bydlení, zahrádkaření, ale i o cestování a

motorismu. Nechybí ani kontakt s posluchači.

Ke stěţejním pořadům studia patří talk show Jana Rosáka Tandem, do které si tento

moderátor zve známé osobnosti našeho kulturního a společenského ţivota, dále pořad o

vaření Pochoutky, jehoţ autory jsou Naďa Konvalinková a Patrik Rozehnal, a v neposlední

řadě i hudební pořad U muziky s Josefem Zímou a pravidelný týdeník o zahrádkaření a

kutilství Hobby magazín, jehoţ autorem je Eduard Hrubeš. Nově se od podzimu objevuje ve

vysílání interview K věci s Tomášem Pancířem.

V roce 2008 pokračovalo studio v participaci na projektu společného nočního vysílání

regionálních studií Českého rozhlasu.

Interaktivita vysílání byla posilována především větším propojením vysílání s webovými

stránkami (příspěvky z vysílání doplněné fotografiemi, webové hlasování spojené s výběrem

víkendového pořadu Tandem).

Ve spolupráci s PR a marketingem byla realizována řada přímých přenosů (například

vyhlášení Středočeského zahrádkáře roku v Poděbradech, festival dechových orchestrů

Kmochův Kolín, přenosy z výstaviště v Lysé nad Labem).

V roce 2008 také došlo k průběţným úpravám hudební databáze a zdokonalování systému

selfpromotion (zejména s vyuţitím webových stránek studia).









93

Zpravodajství a publicistika



Český rozhlas Region, Středočeský kraj se věnuje především regionálním a lokálním

tématům. Zpravodajství přináší informace servisního charakteru (doprava, energetické nebo

vodárenské výluky apod.), sleduje činnost orgánů státní správy a místní samosprávy

(rozhodnutí zastupitelstev, rad, magistrátů), věnuje se politickému ţivotu na radnicích, ale i

kulturnímu dění v regionu, vysílá informace o problémech, které trápí obyvatele středních

Čech.

Ve středních Čechách se podařilo dobudovat úplnou síť lokálních zpravodajů, a to v

návaznosti na získání dvou nových vysílačů (Beroun, Mělník).

Redakčně pokrylo studio významné regionální události – například krajské volby a

formování nového krajského zastupitelstva, pokračování diskuse o umístění protiraketové

radarové základny v Brdech, změny ve fungování vybraných středočeských zdravotnických

zařízeních po krajských volbách, dopady finanční krize na významné středočeské

zaměstnavatele (Sklárny Poděbrady, Škoda Auto).

Český rozhlas Region postupně posiluje i roli publicistiky. Stěţejními pořady byly čtyři

speciální hodinové dokumenty k „osmičkovým“ výročím. Jejich autoři zprostředkovali z

regionálního pohledu události let 1918 (Masarykovy Lány), 1938 (Mnichovský soumrak nad

Čapkovou Strţí), 1948 (Stopy Antonína Zápotockého) a 1968 (Milovická azbuka). Před

krajskými volbami do vysílání zařadili deset ţivě vysílaných diskusních pořadů se zástupci

jednotlivých kandidujících subjektů. Kandidáty do senátních voleb představili formou „vizitek“

a čtyř ţivě vysílaných diskusí kandidátů, kteří postoupili do druhého kola. Od podzimu vysílají

1x týdně interview K věci, ve kterém moderátor zpovídá významné osobnosti, jeţ mají

bezprostřední vliv na dění ve středních Čechách (z oblasti politiky, veřejné správy a

ekonomiky).

Kromě řady kratších publicistických útvarů (většinou pravidelných rubrik, například ţivý

telefonát na aktuální téma Na mušce, představení zajímavých míst kraje v Putování

po středních Čechách) vysílá studio kaţdý den v magazínech Dopolední Region a Odpolední

Region různě tematicky zaměřené rozhovory. S velkým ohlasem se setkává edukační

rubrika Návraty do minulosti, která formou soutěţe přibliţuje zajímavé události jednoho

konkrétního roku. Vzdělávací roli plní i kaţdodenní Minuta s encyklopedií.



Hudba



Hudební formát AC Gold, převaha klasických hitů (oldies), velký podíl české hudby s prvky

country a folku; poměr mluveného slova a hudby 35:65, poměr domácí a zahraniční hudby

65:35.

V roce 2008 nabídku hudebních pořadů rozšířila víkendová řadu Dechovka na přání. Mezi

další hudební pořady patří Country saloon, dechovkový speciál U muziky s Josefem Zímou,

hitparáda klasických hitů Oldiesparáda a Beatlemánie.



Spolupráce se školami



Velkou pozornost ve vysílání věnuje studio také školství, a to na všech stupních (základní

školy, základní umělecké školy, střední školy, pobočky vysokých škol na území

Středočeského kraje). Školy a školství dostávají prostor ve zpravodajství i v rozsáhlejších

publicistických blocích. V roce 2008 redaktoři studia pokračovali v postupném představování

činnosti jednotlivých základních uměleckých škol v kraji (například ZUŠ Beroun, Kralupy nad

Vltavou, Poděbrady).



Propagace studia



Marketingové aktivity i nadále zůstaly podřízeny rozdělení kraje na strategické oblasti, kde

vycházeli z aktuální situace po získání nových vysílačů (Beroun, Mělník) a také ze

zkušeností se sloţitostí a nesourodostí jednotlivých oblastí Středočeského kraje. Pracovníci





94

se vrátili ke sloganu Český rozhlas Region – rádio vašeho kraje, který lépe koresponduje s

realitou a lépe se uplatňuje ve vztahu k posluchačům.

V únoru byl zrealizován projekt Filmová zima, který byl v podstatě putovním kinem. Kaţdý

všední den proběhla ve zvolené středočeské obci (restaurace, kulturní sál, sokolovna) promo

akce spojená s promítáním filmu.

Studio se také soustředilo na ţivé vysílání z terénu, konkrétně z Výstaviště v Lysé nad

Labem. Šlo o vybrané výstavy, které mají podobnou cílovou skupinu a dostatečnou

návštěvnost (Zemědělec, Natura Viva).

V průběhu prvního pololetí ještě probíhala velká soutěţ středočeských dobrovolných hasičů

Dobráci roku, která začala v září 2007.

V roce 2008 také byl oţiven osvědčený komunikační prostředek a vydáno druhé číslo PR

novin, které bylo pojato jako „letní speciál“.

Na prázdniny byl naplánován projekt Léto u vody. Kaţdou sobotu přijel rozhlasový tým na

vybrané středočeské koupaliště, kde pro návštěvníky uspořádal moderovanou show. V jejím

průběhu došlo také k pokusu o překonání českého rekordu v synchronizovaném písknutí na

píšťalku. Akce byla podpořena také ve vysílání, kde se kromě speciálních znělek objevila

kaţdodenní soutěţ o letní dárkový balíček, pravidelná rubrika věnovaná zajímavým

středočeským „vodním“ místům a speciální dopolední Piknik s kuchařem s recepty na

nejrůznější pochoutky od vody a k vodě. Na úspěšný soutěţní koncept Dobráků roku

navázala od září další velká soutěţ, tentokrát orientovaná na středočeské amatérské

fotbalové kluby Jedenáctka roku. Systém soutěţe zůstává stejný, jen finále bude v červnu

2009 probíhat jako celodenní fotbalový turnaj s bohatým doprovodným kulturním

programem.

Na prosinec pro posluchače studio připravilo Pochoutkové Vánoce, v rámci kterých proběhl

uţ druhý ročník soutěţe O vánoční pochoutku roku. Finále soutěţe se konalo v rámci

Polabských vánočních trhů na hlavním pódiu Výstaviště v Lysé nad Labem a bylo spojeno

s veřejnou nahrávkou pořadu Pochoutky.



Internetové aktivity



Trvalou snahou bylo poskytnout veškeré informace, fotografie a audia co nejrychleji po jejich

vytvoření. Návštěvník webu www.rozhlas.cz/strednicechy nalezne vše o programu a týmu

studia, dále informace o pořádaných akcích a soutěţích a aktuální středočeské

zpravodajství.

V Rádiu na přání jsou na webu také přepisy vybraných pořadů a jejich zvuková podoba, dále

diskusní fórum, fotogalerie a formuláře na Písničky/Dechovku na přání a pořad Radiobazar.

Jako druhé studio Českého rozhlasu se Český rozhlas Region, Středočeský kraj zapojil do

blogování na adrese blogy.rozhlas.cz . Nově spustil rubriku Video s reportáţemi z našich

významných akcí a krátkým filmem o studiu. Novinkou je web fotbalového projektu

www.jedenactkaroku.cz – s formulářem pro přihlášení do soutěţe, audiozáznamy všech

pořadů včetně obsáhlé fotogalerie z natáčení a také s návodem, jak hlasovat.



3.1.5.10. Český rozhlas Region, Vysočina



Rok 2008 byl ve znamení soustavného rozvíjení náročnějších formátů a slovesné tvorby.

Tyto ţánry byly po vzniku studia v roce 2002 nad moţnosti studia, nyní je i na Vysočině

ambice produkovat to, co bylo aţ doposud doménou velkých regionálních studií. Kromě další

četby na pokračování byl natočen seriál dramatizovaných historických příběhů z Vysočiny a

cyklus malých dokumentů.

Kvalitu zpravodajství a publicistiky potvrzuje výrazné zastoupení příspěvku ve vysílání

Českého rozhlasu 1 – Radioţurnál a také Národní cena na festivalu Prix Bohemia Radio za

nejlepší investigativní reportáţ.









95

Vývoj programu studia



Studio posluchačům v roce 2008 nabízelo pestrý program. Programovou dominantou jsou

Písničky pro Vysočinu, osvědčený formát písniček na přání moderovaný populárními

osobnostmi, zpěváky Naďou Urbánkovou a Jardou Hypochondrem. Největší ohlas ale zatím

vzbudil Radiobazar, formát převzatý od „velkých“ regionálních studií Českého rozhlasu.

Zatím se zdá, ţe to, co přitahuje posluchače v Brně či Českých Budějovicích, můţe být

úspěšné také na Vysočině.

Novým a oblíbeným formátem se stal pořad Toulky Vysočinou. Kaţdý den v něm je

představena jedna vesnici, a to prostřednictvím osudu zajímavého rodáka, případně nějaké

historické události. Pořad má také svoji víkendovou hodinovou verzi.

Poprvé byla posluchačům nabídnuta umělecká rozhlasová tvorba v podobě pravidelné

nedělní četby. Část této tvorby vzniká přímo v jihlavském studiu.



Zpravodajství a publicistika



Publicistická sloţka vysílání se opírá o pět pilířů:

Dopolední Tandem (kaţdý všední den) se zaměřením na ţivotní styl v širokém slova smyslu.

Vţdy po deváté hodině vítá Jan Rosák ve své talk show jednu výraznou osobnost české

kultury. Po jedenácté je hostem ve studiu zajímavá regionální osobnost. U těchto hostů se

studio o tematickou různorodost.

 Narovinu (kaţdý čtvrtek) – investigativní publicistika, reportéři odhalují oţehavá

regionální témata. Jeden z příspěvků reportéra Petra Zettnera pod názvem Noha

pana Stráneckého dokonce získal Národní cenu na festivalu Prix Bohemia Radio.

Podvečerní magazíny – na kaţdý všední den jedno tematické zaměření:

 Fandíme s Vámi (pondělí) – pořad o sportu na Vysočině

 Příběhy z Vysočiny (úterý) – představujeme osudy lidí z Vysočiny

 Nákupní košík (středa) – spotřebitelský servis, právní poradna pro posluchače,

spolupráce se Sdruţením ochrany spotřebitele, časopisem Test

 Narovinu (čtvrtek) – aktuální publicistika

 Víkend v regionu (pátek) – pravidelné pozvánky na kulturní, společenské a

sportovní akce na Vysočině

Zprávy jsou zaměřeny především na události z regionu, usilují o rovnoměrné zastoupení

všech pěti okresů ve zpravodajství.

Extra téma – kaţdé odpoledne přináší jedno téma, jeden aktuální problém, posluchači

reagují ţivými vstupy, SMS zprávami nebo e-mailem.



Hudba



V roce 2008 studio pokračovalo v nastoupeném směru větší pestrosti hudební nabídky

studia. Ve vysílání se objevilo 400 nových skladeb – mnohé z nich díky pořadu Evergreeny

Nadi Urbánkové, ve kterém známá zpěvačka připomíná především starší české písně.

Při rozšiřování hudební nabídky studio i nadále vychází ze spolupráce s dalšími stanicemi

Českého rozhlasu, se kterými si aktivně vyměňuje hudební databáze.

Základ vysílání tvoří nadále česky zpívaný pop od 60.let po současnost. Novinky českých

interpretů studio začalo programovat ve větší míře neţ v minulosti

Úţe zaměření posluchači (například folku, country) si přijdou na své díky široké nabídce

specializovaných pořadů. Pokračuje se také v objevování regionálních hudebních talentů,

kterým je poskytován prostor v Regionádě – pořadu o hudbě v kraji Vysočina. Posluchačům

je tak přiblíţeno hudební dění „za humny“.









96

Umělecká tvorba a dokumenty



V roce 2008 studio připravilo dramatizaci cestopisu prezidenta Unie českých a slovenských

zoologických zahrad Vladislava Jirouška S malým báglem velkou Čínou. Dramatizaci byla

natočena s hercem Horáckého divadla Petrem Soumarem. Kromě tohoto příspěvku pro

Český rozhlas 2 – Praha začala výrobu seriálu historických příběhů z Vysočiny. Jde

o dvanáctiminutové uzavřené příběhy, které vycházejí ze skutečných historických událostí.

Byly připraveny také dva malé dokumenty pro Český rozhlas 2 – Praha, který je odvysílal v

rámci cyklu Váš příběh. Od dubna byly systematicky připravovány dokumenty studia

představující osudy lidí z Vysočiny.



Spolupráce s ostatními stanicemi a studii



Na prvním místě je potřeba uvést společný noční program, na němţ spolupracují všechna

regionální studia Českého rozhlasu. Studio ČRo Region, Vysočina přispělo dvaceti ţivě

moderovanými Nočními linkami do společného regionálního vysílání. Nejbliţším partnerem je

středočeský Region, coţ je dáno společným vývojem a programovými vazbami.

Pořady přebírané z Českého rozhlasu Region, Středočeský kraj: Tandem Jana Rosáka,

Pochoutky, Beatlemánie, Oldiesparáda, Nalaďte si legraci – speciál, Laskavé vlny Nadi

Urbánkové.

Dále jsou vysílány pořady Folková pohlazení (přebírané z ČRo Pardubice), Country saloon

(z ČRo Hradec Králové) a Historii černých dráţek (z ČRo Ostrava).

Pro Český rozhlas 1 - Radioţurnál, Český rozhlas 2 – Praha, a Český rozhlas Rádio Česko

je zajišťováno regionální zpravodajství a aktuální publicistika. Do pořadu Českého rozhlasu 2

Váš příběh byly nově dodávány také náročnější ţánry, dva reportéři aktivně rozvíjeli ţánr

investigativní publicistiky v cyklu Volejte reportéry. Aktivně se studio také podílí na pořadu

Zblízka Českého rozhlasu 1. Technicky rovněţ studio zajišťuje výrobu některých pořadů pro

Český rozhlas 6.



Spolupráce se školami



Pravidelný páteční pořad Studenti v regionu – studenti natáčejí reportáţe o studentech a

studentském ţivotě.

Spolupráce se Základní uměleckou školou v Pelhřimově při výrobě hodinového vánočního

speciálu s koledami z Vysočiny.

Od října spolupráce také s Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě – šéfredaktor Petr

Hladík tam pravidelně přednáší v předmětu Mediální komunikace.



Technická stránka vysílání



Rozhlasová technika slouţila po celý rok k plné spokojenosti. Nebyl zaznamenán ţádný

zásadní problém.

Úsilí o získání nových dokrývačů v oblastech, kam signál nezasahuje, zatím kýţený úspěch

nepřineslo. Konkrétně jde o Novoměstsko, Ledečsko a Velké Meziříčí, kde byly vytipovány

vhodné kóty. Nyní se čeká na vyjádření ze strany ČTÚ.



Propagace studia

Kraj Vysočina patří ke krajům s nejmenším počtem obyvatel, ale s největším počtem obcí.

Proto se marketing v roce 2008 zaměřil na kontaktování obyvatel v menších sídlech. Mimo

uţ tradiční spolupráci na velkých kulturních a sportovních akcích, jakými jsou například





97

Mezinárodní filmový festival dokumentů, Festival Petera Dvorského, Horácká rally nebo

Prázdniny v Telči, které se odehrávají ve větších městech, byl vytvořen ucelený

šestihodinový kulturní program a vyvezen do celkem 23 obcí. V menších obcích je jedním z

mála zdrojů zábavy pouť či taneční zábava. Český rozhlas Region proto nabídl potenciálním

posluchačům právě tento styl „kontaktu a poznání“. Ve spolupráci s různými spolky

(tělovýchovné jednoty, zahrádkáři, hasiči apod.) byla uspořádána Zábavu Regionu.

Naprostá většina sálů, které studio navštívilo, byla zcela zaplněna. Ze všech Zábav byla

natočena krátká videa, která jsou uveřejněna na webu studia, jemuţ tak během roku značně

vzrostla návštěvnost.

Dalším výrazným bodem byla první billboardová kampaň v historii Regionu financovaná z

grantu OMPR. Hlavním motem kampaně bylo Poslouchám Region, protoţe mě baví! a

propagovali jej výrazné osobnosti z Vysočiny, například hokejová trenérská legenda

Stanislav Neveselý, horolezec Radek Jaroš, módní návrhářka Dana Dobřichovská nebo

karikaturista a kreslíř Štěpán Mareš.

Velkou pozornost studio věnovalo podpoře projektu Světluška a na závěr roku připravilo

velkou soutěţ pro dětské domovy o zájezdy do Itálie v hodnotě sto tisíc korun. Soutěţ měla

název Poprvé k moři a zúčastnilo se jí pět dětských domovů z Vysočiny. Zástupce kaţdého z

nich ve studiu Regionu nahrál dvě vánoční písničky a posluchači hlasováním formou SMS

rozhodli o nejhezčí z nich. Vítězem se stal domov z Budkova u Moravských Budějovic.

Soutěţ Poprvé k moři byla propojena s celoplošnou akcí Českého rozhlasu Daruj hračku.



Internetové aktivity



V průběhu celého roku 2008 studio kladlo důraz na vzájemnou provázanost programu,

promotion a webových stránek. Přístup na internet má zhruba polovina posluchačů studia a

toto číslo bude nesporně nadále růst. Celkově byl v průběhu roku zaznamenán růst

návštěvnosti více jak 170 %. Průměrný návštěvník během své návštěvy shlédne tři stránky a

stráví na webu více jak dvě a půl minuty.

Nejúspěšnějším krokem bylo zařazování záznamů oblíbených pořadů do sekce Audio:

RadioBazar, Písničky pro Vysočinu a Tandem. Zde byl zaznamenán více jak šestinásobný

růst návštěvnosti.

Na jaře byly zcela obměněny informace a fotografie o moderátorech, redaktorech a dalších

zaměstnancích studia. Stránka Kdo je kdo se poté stala druhou nejnavštěvovanější hned po

titulní straně. Velký úspěch také zaznamenaly videozáznamy a fotogalerie z promotion akcí,

zejména Zábav Regionu, které byly pořádány od března do prosince. Téměř kaţdý se chtěl

po návštěvě zábavného večera vidět na videozáznamu nebo se najít na fotografii. V dubnu a

květnu se redaktoři studia spojili s novoměstským horolezcem Radkem Jarošem a

zdokumentovali jeho výpravu do Himalájí s cílem zdolat dvě osmitisícovky – Dhaulagiri a

Annapurnu. Po celou dobu expedice se na webu studia objevovaly ţivé telefonáty, fotografie

a SMS zasílané přímo z místa dění. Z expedice se chystá multimediální DVD.

Před Vánocemi byly na web umístěny písničky nazpívané dětmi z dětských domovů, které

soutěţily o zájezd k moři. Soutěţ Poprvé k moři uspěla nejen ve vysílání, ale právě také na

webu.



3.1.5.11. Český rozhlas Sever



Rok 2008 byl pro Český rozhlas Sever rokem stabilizace a zkvalitňování programu. Nesl se

ve znamení „osmičkových“ výročí, krajských a doplňovacích senátních voleb a významného

rozšíření odpojovaného vysílání pro Liberecko z patnácti na čtyřicet hodin týdně. Studio

prošlo dalšími organizačními a personálními změnami – nejvýznamnější byla změna ve

funkci vedoucí liberecké redakce a obměna jejího týmu. Po programových změnách z

listopadu 2007 posluchači mírně, ale trvale přibývali. Český rozhlas Sever potvrdil své







98

dominantní postavení mezi regionálními rádii na poli zpravodajství; udrţel si pozici

významného a aktivního dodavatele příspěvků pro ČRo 1 – Radioţurnál, nezaostával ani v

tvorbě investigativních reportáţí pro ČRo 1- Radioţurnál a ČRo 2 - Praha. Významně rozšířil

uměleckou prvovýrobu.



Zpravodajství



Obsahová, tematická i formální stránka zpravodajství je v Českém rozhlase Sever uţ

tradičně na dobré úrovni. Personálně se zčásti obměnil tým směnařů a interpretů zpráv ve

společném i odpojovaném Libereckém vysílání. V odpojovaném vysílání pro Liberecko se

podařilo rozšířit zpravodajské relace na celý primetime od 6:00 do 17:00.

Kvalitativní posun byl patrný zejména ve zpravodajské publicistice, více se uplatňoval ţánr

reportáţe. V odpojovaném vysílání pro Liberecko získala publicistika prostor kromě ranního

bloku 6:00-9:00 i v odpoledním moderovaném blok 13:00-16:00.

Zpravodajské i zpravodajsko-publicistické příspěvky studio pravidelně umisťovalo na web

Českého rozhlasu Sever.



Publicistika



Publicistická tvorba se v roce 2008 věnovala především „osmičkovým“ výročím. Studio

vytvořilo několik publicistických pořadů aktuálních a cenných do budoucna, doplněných

vzpomínkami pamětníků výročí. Příkladem byly hodinové pořady Říjen 1918 na severu

Čech, Ozvěny Mnichova, Srpen 1968 očima Miroslava Kovaříka (část tohoto pořadu převzal

ČRo 2 – Praha) i pořad Jak šuměla Vltava o prookupačním rádiu Vltava, které v roce 1968 a

69 vysílalo z Dráţďan (tento pořad převzal ČRo 6). Studio se soustředilo na zkvalitnění

zavedené víkendové publicistiky, zejména pořady Severočeský atlas (magazín

vlastivědných, historických a kulturních zajímavostí, kde dostávají pravidelně prostor i témata

duchovní, náboţenská) a Tajemství letokruhů (o významných severočeských osobnostech).

Podařilo se zvýšit i kvalitu cyklu Přijeli jsme k vám (předtočené pořady s lokálními tématy

střídala ţivá vysílání z terénu). Po úmrtí autora dlouholetého a posluchačsky oblíbeného

pořadu Rady nejen do zahrady začalo studio přebírat neméně úspěšný Hobby magazín z

produkce Českého rozhlasu Hradec Králové.



Hudba



Hudba a mluvené slovo jsou v poměru 55: 45. Od počátku roku 2008 studio vyrovnalo poměr

popu a středního proudu k mixu folk+country+soft (do té doby byl 60:40 ve prospěch popu a

středního proudu). Hudební formát doplňují ţánry pro menšiny (romská a německá hudba) a

dvě procenta hudby z regionální produkce (rozdělené na Ústecký a Liberecký kraj).

Pravidelnými hudebními pořady, které studio v průběhu roku 2008 vyrábělo, byly Club

Country & Western (country), Hudební noviny (multiţánrový), Oldies klub (oldies), Zvukový

portýr (folk, country, regionální) a Hudební sanatorium (multiţánrový).



Umělecká tvorba



Český rozhlas Sever v roce 2008 natočil pětidílnou dramatizovanou četbu románu

severočeského autora Vlastimila Vondrušky Záhada Zlaté štoly a pětidílnou dramatizovanou

četbu bestselleru dalšího severočeského autora Josefa Formánka Prsatý muţ aneb Zloděj

příběhů. Dále pro Český rozhlas 2 – Praha vytvořil pětidílnou pohádkovou četbu pro pořad

Hajaja podle knihy pohádek Marie Kubátové Veselé pohádky z muzikantské zahrádky.



Spolupráce s ostatními stanicemi



Český rozhlas Sever spolupracoval v průběhu roku 2008 nejvíce s ČRo 1- Radioţurnál,

kromě zpravodajských příspěvků šlo i o reportáţe v cyklu Pod kůţi. Samostatnou kapitolou





99

byla intenzivní spolupráce s ČRo 1- Radioţurnál a s Rádiem Česko na volebním a

povolebním vysílání.

Ve srovnání s rokem 2007 se zvýšila spolupráce s ČRo 2- Praha, v prestiţní rozhlasovém

ţánru reportáţi v pořadu Volejte reportéry patřila s ohledem na ostatní regionální studia k

mírně nadprůměrné.

Populárněnaučný pořad Planetárium přebíraly Český rozhlas České Budějovice, Český

rozhlas Regina, Český rozhlas Pardubice a Český rozhlas Leonardo. Pořad Hudební noviny

nově přebíral Český rozhlas Vysočina, Oldies klub přebíral ČRo 2 – Praha.



Spolupráce se školami



Český rozhlas Sever se zapojil do společného projektu Českého rozhlasu a ministerstva

školství na podporu rozvoje sítě základních uměleckých škol. V průběhu roku odvysílal seriál

reportáţí o vybraných základních uměleckých školách, které uplatňují ve své výuce

specifický programový prvek či přístup k ţákům. Seriál sestával ze šesti dílů, oba kraje

severních Čech byly zastoupeny rovnoměrně. Ředitelé, pedagogové a ţáci základních

uměleckých škol byli pravidelnými hosty pořadu Host na Severu ve společném vysílání pro

oba kraje i v odpojovaném vysílání pro Liberecko.



Technická stránka vysílání



S pomocí praţského Úseku techniky byly upraveny modulační procesory na všech

vysílačích Českého rozhlasu Sever, které jsou jimi vybaveny.

I v roce 2008 se studio potýkalo s nedostatečnou kapacitou záloţního zdroje UPS, během

roku došlo k několika výpadkům.



Propagace studia



Mezi nejvýznamnější akce roku 2008, které měly vliv na propagaci Českého rozhlasu Sever,

se řadily promotion pořadu Chuťovky Petra Novotného, druhé kolo reklamní kampaně

odpojovaného vysílání pro Liberecký kraj, účast na hojně navštěvované akci Dům a bydlení

na libereckém výstavišti, Severník– soutěţ hudebních skupin, koncerty na zahájení lázeňské

sezony v Teplicích, Bohemia-Olympia 2008 ( úspěšný seriál reportáţí z cesty reportéra ČRo

Sever Davida Hertla do Řecka na ceremoniál zapálení olympijského ohně; podpořeno

soutěţí pro posluchače), Poslechněte si Ohňostroj (vysílání hudby k ohňostroji na zahájení

lázeňské sezony v Teplicích, podpořeno soutěţí pro posluchače), Skotačíme s Českým

rozhlasem Sever v Zoo Ústí nad Labem (hudební, soutěţní a kulturní program pro děti), Dny

otevřených dveří Českého rozhlasu Sever (v rámci akce byla zahájena spolupráce s TV

Prima), rozsvícení Vánočního stromu ve Frýdlantu.

V rámci ţivého vysílání pořadu Přijeli jsme k Vám se v průběhu roku 2008 uskutečnilo

patnáct přímých přenosů z různých kulturních a společenských akcí regionu.



Internetové aktivity



V roce 2008 Český rozhlas Sever přistoupil pouze k drobnějším úpravám webu, zejména

grafického řešení titulní strany a jednotlivých rubrik. Výrazněji však rozšířil nabídku Rádia na

přání.



Český rozhlas Sever v Liberci



Ve srovnání s rokem 2007 Český rozhlas Sever výrazně rozšířil plochu odpojovaného

vysílání z libereckého studia z 15 na 40 hodin týdně. V říjnu rozšířil vysílání odpojovaných

zpravodajských relací z 6:00-12:00 na 6:00-16:00, od prosince aţ do 17:00 hodin.

K moderovanému bloku Dobré ráno, Ještěde, vysílanému od dubna, přibyl v listopadu

odpolední moderovaný blok a v prosinci Písničky na přání a Seznamka. Produkce pořadů





100

z liberecké redakce pro společné vysílání v obou krajích dospěla k osmi aţ desíti hodinám

týdně.

V roce 2008 liberecké studio zrealizovalo další dramatizovanou četbu na pokračování

z románu severočeského autora Vlastimila Vondrušky Záhada Zlaté štoly, kterou v listopadu

vydalo jako audio knihu vydavatelství Moravská Bastei MOBA.

Pro cyklus Hajaja ČRo 2- Praha vytvořilo liberecké studio pětidílnou pohádkovou četbu podle

knihy pohádek Marie Kubátové Veselé pohádky z muzikantské zahrádky.





3.1.5.12. Český rozhlas – Radio Wave



Viz kapitola 3.3.1.4.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 v zásadě splnil povinnost

provozovat analogové rozhlasové vysílání s vyuţitím části kmitočtového

spektra umoţňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými

rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy

regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to

prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě

prostřednictvím jiných technických prostředků, dlouhých a středních vln,

kterou mu ukládá § 3 odst. 1 písm.a) zákona 484/2001 Sb.





3.2. Podíl na vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích

– § 12 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu



V dodatku k Výroční zprávě Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok

2006, který se týkal podílu vysílání všech rozhlasových studií na celostátních okruzích

Českého rozhlasu, byla zpracována analýza tohoto aspektu vysílání a postupný růst rozsahu

vysílání rozhlasových studií na příslušných celoplošných stanicích s pouţitím extrapolačního

trendu do roku 2009. Skutečnost roku 2008 byla oproti původně plánované hodnotě 223 591

minut o 35 010 minut vyšší.



Vzestup rozsahu vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích

v letech 2005 aţ 2008 (v minutách)

meziroční meziroční

růst růst meziroční

rok na ČRo 2 - Praha % na ČRo 3 - Vltava % CELKEM růst %

2005 66 423 82 843 149 266

2006 77 818 17,15 90 514 9,25 168 332 12,77

2007 100 257 28,83 126 153 39,37 226 410 34,50

2008 121 920 21,60 136 681 8,34 258 601 14,21



Český rozhlas 2 – Praha



Podíl regionálních pořadů ve vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha dále roste. Zatímco v roce

2007 tvořil 100 257 minut, za rok 2008 dosáhl 121 920 minut (26,1 %). Přiloţené tabulky

vyjadřují růst regionálního podílu tvorby. Údaje starší neţ dva roky jsou orientační, protoţe

před rokem 2006 pro výpočet regionálního podílu existovala trochu jiná metodika. Je však

zjevné, ţe tento podíl stále roste.

Kromě drobných příspěvků do zpravodajství a publicistiky nabývá na objemu spolupráce s

regiony i v náročných ţánrech - především v oblasti investigativní reportáţe, četby na

pokračování a v sérii dokumentárních pořadů. Loni poprvé se některé z regionálních studií

pokusily o ţánrově sloţitější pořady, které většinou vznikaly ve spolupráci se zkušenými

tvůrci z Prahy nebo z jiných větších regionů. V těchto regionálních studiích byla totiţ tradice





101

tohoto druhu tvorby v minulých letech buď přerušena, nebo dosud neexistovala. Tvůrčí

zázemí pro tyto ţánry se zde teprve vytváří. Hledají se proto všechny cesty jak skloubit tvůrčí

moţnosti v regionech a potřeby programu.



Český rozhlas 3 – Vltava



Podíl regionálního pořadů ve vysílání Českého rozhlasu 3 – Vltava dále roste. Zatímco

v roce 2007 tvořil 126 153 minut, za rok 2008 dosáhl 136 681 minut (30,1 %). Stoupající

tendence na stanici Vltava je zajištěna zejména zvětšujícím se podílem regionů na

hudebních pořadech. Roste i účast na sloţitějších slovesných pořadech a publicistických

příspěvcích, ale z hlediska objemu odvysílaných minut se to projevuje jen málo. Drtivá

většina pořadů je připravována speciálně pro Vltavu, kulturní stanice má jen minimum

moţností reprízovat pořady určené pro regionální vysílání (výjimku tvoří jen Světem váţné

hudby z Plzně).

Český rozhlas 3 - Vltava se snaţí kaţdoročně zvyšovat objem vnitropodnikových smluv

s regiony, to však naráţí na výrobní a personální kapacity ve studiích. Určitým programovým

problémem je časté střídání mluvčích, intonace řeči s regionálním přízvukem, zvukové barvy

hlasatelen a studií, rozdílná kvalita a stáří hudebních nahrávek.



 Rada ČRo konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 v souvislosti s povinností,

kterou mu ukládá § 12 odst. 4 zákona 484/2001 Sb. (podíl vysílání všech

rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích vyjma okruhy

zpravodajskopublicistické, musí činit minimálně 30% celkového vysílacího času

Českého rozhlasu v měsíčním úhrnu) postupoval takto:

Situace se oproti předchozím rokům zlepšila díky Centru regionálního rozvoje, které

připravuje společné noční vysílání. Zřetelně se zvýšila produkce na celoplošné

stanice. Podíl regionálních pořadů na stanici ČRo 3 – Vltava jiţ 30% dosáhl, na

stanici ČRo 2 – Praha se blíţí, v roce 2008 činil 26,1%.



3.3. Provozování digitálního vysílání - § 3 odst. 1 písm. b) a c)

3.3.1. Digitální vysílání v systému DVB-T



Český rozhlas vysílá v systému DVB-T v řádném provozu v Praze od 21.10. 2005. V dalších

letech se vysílání rozšířilo na oblast Brna a Ostravy, později i Domaţlic a Ústí nad Labem a

rozšířila se a stabilizovala programová nabídka Multiplexu A. V nabídce programů sítě A jsou

programy ČRo1 - Radioţurnál, ČRo2 - Praha, ČRo3 - Vltava, ČRo Rádio Česko, ČRo D-dur,

ČRo Leonardo a ČRo - Radio Wave.

Klíčovou událostí roku 2008 bylo konečné schválení Technického plánu přechodu (TPP) a

faktický začátek definitivního rozvoje digitálního vysílání. Společně s Českou televizí byl

vybrán technický provozovatel multiplexu veřejné sluţby (operátorem sítě 1 je ČT,

technickým provozovatelem jsou České radiokomunikace) a následně uzavřena smlouva

s Českou televizí o spolupráci při vytváření datového toku sítě 1.

Od 1. října 2008 bylo zahájeno šíření programů ČRo v síti multiplexu veřejné sluţby (na

vysílačích Krašov, Kleť a Cukrák), k 31. říjnu pak bylo ukončeno vysílání programů

v dočasné síti A a zahájeno vysílání na odpovídajících vysílačích sítě 1 (Praha, Brno,

Ostrava, Domaţlice, Ústí nad Labem). Dále byly do konce roku spuštěny další vysílače –

Sušice, Jáchymov, Chomutov, Cheb). Digitální vysílání v systému DVB-T pokrývá ke konci

roku 58% obyvatelstva a 52% území ČR, síť tvoří 13 vysílačů.

Zároveň se sítí 1 se začínají rozvíjet i sítě pro komerční (televizní) stanice, a to dává

předpoklad pro postup digitalizace i v domácnostech a faktickou dosaţitelnost digitálního

vysílání.

Kromě vlastních programů se vysílají pouze data sluţby EPG – elektronického

programového průvodce, v rozsahu popisu pořadů na pět dní. Data pro EPG se generují

z programů AIS, RSCR a EDI.







102

V rámci projektu digitálního vysílání DVB-T Český rozhlas úzce kooperuje s Českou televizí

a Českými radiokomunikacemi, zejména v oblasti legislativní a technické, a při plánování

dalšího rozvoje sítí DVB. Začátkem roku 2008 se předpokládají technologické úpravy na

straně ČT (nový zdrojový head-end), plánuje se téţ modernizace zařízení na straně Českého

rozhlasu a v druhé polovině roku se dále významně rozšíří pokrytí DVB-T sítě 1.



3.3.1.1. Český rozhlas Rádio Česko



Vývoj programu stanice



V nastavení programu Rádia Česko nedošlo v roce 2008 k výraznějším změnám. K drobným

úpravám došlo ve víkendovém schématu, stanice od ledna začala vysílat pořad Světem

kříţem kráţem, který skončil na Radioţurnálu. Tento pořad přebírá i ČRo Leonardo.

Redaktoři Rádia Česko začali od ledna také připravovat pořady Týden v Česku a Týden ve

světě, které Radioţurnál taktéţ zrušil.

Redaktoři Rádia Česko se ve zpravodajství a publicistice zaměřili ve zvýšené míře na

ekonomické vysílání, výrazně posílil také podíl vysílání o evropské agendě.

Rádio Česko připravilo v únoru speciální vysílání k volbě prezidenta. Osmého a 15. února po

dohodě s BBC rozšířilo svůj denní program vysílaný v analogu o tři vysílací hodiny, aby

mohlo průběh volby přinést v přímém přenosu. Speciální volební studio připravila redakce

také k podzimním volbám do krajských zastupitelstev a do Senátu PČR.

Tříhodinové speciály připravila redakce také k prezidentským volbám v Rusku a v USA.

Součástí vysílání o volbách v Rusku byl i speciální dokument zahraničního zpravodaje Petra

Vavrušky o éře Vladimíra Putina vyrobený pro Rádio Česko, ve kterém se zaměřil především

na jeho vztah k ruským médiím. Tento dokument získal hlavní cenu na Prix Bohemia Radio.

Ve velké míře se redakce věnovala v roce 2008 „osmičkovým výročím“. Těm bylo věnováno

více neţ 30 dokumentů Příběhy 20. století. Tento projekt byl oceněn také zvláštním uznáním

na Prix Bohemia Radio. Speciální pořady pak vznikly především k připomenutí událostí

v letech 1948 a 1968. Především v případě pořadů k srpnové okupaci Rádio Česko ve

spolupráci s Mezinárodním oddělením ČRo získalo unikátní záznamy zahraničních

rozhlasových stanic, které tak doplnily neúplné materiály z archivu Českého rozhlasu.



Technická stránka vysílání



Rádio Česko vysílá nadále z technických pracovišť ČRo 1 – Radioţurnálu. Skloubit vysílání

obou těchto stanic s výrobou je přetrvávajícím problémem. Vyřeší se aţ po ukončení

rekonstrukce objektu Vinohradská. V roce 2008 začali všichni redaktoři vyuţívat nová

nahrávací zařízení (mp3 místo minidisců). Během roku se podařilo zajistit dostatečné

mnoţství přístrojů.



Propagace stanice



Rádio Česko se v průběhu roku zaměřilo na propagaci pořadu Příběhy 20. století.

Dokumenty byly z nadpoloviční míry věnovány „osmičkovým výročím“. Tato propagace byla

zajištěna především formou redakčních článků v denících a týdenících a také formou

tiskových zpráv. V průběhu srpna byl pořad propagován také v rámci upoutávek v ČT.

K další propagaci pořadu pak došlo v říjnu, kdy autoři dokumentárního cyklu vydali knihu,

která vychází z uţ odvysílaných pořadů. Na tuto propagaci nevynaloţilo Rádio Česko ţádné

finanční prostředky.

V rámci propagace tohoto cyklu Rádio Česko spoluorganizovalo také sérii výstav k

„osmičkovým výročím“ v Písecké bráně v Praze 6. K výročí Února 48 pak Rádio Česko

připravilo speciální výstavu v budově Úřadu vlády, na které představilo portréty pamětníků

z tohoto cyklu. Tato výstava pak v průběhu roku putovala po Českých centrech v zahraničí.

V závěru roku Rádio Česko vyuţilo vyrobených bannerů z kampaně v roce 2007 a zaměřilo

se na propagaci stanice na zpravodajských webech.





103

Rádio Česko bylo v roce 2008 opět mediálním partnerem řady konferencí – především Fóra

2000, ekonomického fóra Zlatá koruna, Bezpečnostní konference, festivalu Jeden svět.



Internetové stránky stanice



Stránky www.radiocesko.cz nabízejí formou podcastu téměř všechny odvysílané pořady

včetně zpravodajských relací. Součástí webu jsou také upoutávky na nejdůleţitější pořady,

přehledy zahraničního tisku a ekonomické informace. Ke znatelnému rozvoji těchto stránek

v roce 2008 nedošlo, stále je připravuje jeden webeditor.



Multimediální projekty



Rádio Česko spolupracovalo na vzniku multimediálního projektu Paměť národa, ve

spolupráci s ČRo 8 On line pak připravilo speciální webové projekty k volbě prezidenta,

k podzimním volbám do krajských zastupitelstev a do Senátu PČR a k výročí srpnové

okupace.



3.3.1.2. Český rozhlas – D-dur



Stanice D-dur pokračovala beze změny v zavedeném principu vysílání skladeb klasické

hudby se stručným popularizačním komentářem. V hlavním vysílacím čase jsou vybírány

skladby, které mohou slouţit i relaxačnímu poslechu stanice, od 20:00 pak následuje

program pro zkušenější posluchače. V neděli v 10:00 je čas vyhrazený opeře. Vysílání je

podporováno detailními informacemi na Internetu.

Od 29.5.2008 byl po dva měsíce vysílán specializovaný paralelní internetový proud

zaměřený na soudobou hudbu. Zaznělo 800 skladeb od cca 500 autorů. O Velikonocích pak

podobný projekt zaměřený na varhanní tvorbu.



Technická stránka vysílání



Program stanice D-dur je připravován v programu AIS, komentáře jsou natáčeny do systému

Dalet, hudební snímky jsou do téhoţ systému grabovány. Konečná programová nabídka je

pak automaticky vysílána Daletem. Během roku došlo k častým výpadkům systému, proto

se uvaţuje o přechod na Dalet+.



Propagace stanice



V roce 2008 byla pro stanici D-dur realizována kampaň propagující Varhanní Velikonoce

(měsíc vysílání varhanní hudby v období Velikonoc).

Zároveň vyšlo CD s touto hudbou. Propagační materiály D-dur byly rozšířeny o cizojazyčné

mutace.



Internetové stránky stanice



Stránky stanice D-dur stále nabízejí k volnému downloadu nahrávku Braniborských koncertů

(přes 1,200.000 staţených souborů) a Mendelssohnových varhanních sonát. Stránky

poskytují detailní informace k vysílanému programu, odehrává se na nich diskuse o

dramaturgii, dávají moţnost posluchačům zvolit skladbu na přání.





3.3.1.3. Český rozhlas – Leonardo



Český rozhlas Leonardo vysílá celoročně 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Celkem 86,4 %

vysílacího času představují pořady popularizující vědu (publicistické, vzdělávací a

zpravodajské pořady). Zbytek programu tvoří převáţně hudební pořady a dramatizace.





104

Ke konci roku 2008 činí podíl vlastních pořadů 63 %. Zbývajících 37 % programového

schématu doplňují pořady dalších stanic Českého rozhlasu s daným tematickým zaměřením

převáţně na vědu a techniku.

Od 12. ledna 2008 stanice vyrábí nový pořad Víkendová univerzita se stopáţí dvě hodiny. V

lednu došlo také k úpravě dosavadního zpravodajsko-publicistického proudu Dopoledne s

Leonardem, který má nyní pod názvem Monitor spíše publicisticko-zpravodajskou podobu.

Týdeník Tajemství ďáblovy bible byl upraven na měsíčník s novým názvem Tajemství

evropských dějin. V r. 2008 se plně realizoval nový pořad Informace z EU (týdeník, 30 min.).

Jinak zachovala programová skladba Českého rozhlasu Leonardo své dominanty z

předchozích let.

V pondělí vyrábí Český rozhlas Leonardo pět hodin premiérových pořadů, od úterý do pátku

je to pak 4,5 hodiny premiérových pořadů. O víkendu připravuje 4,25 hodiny vlastních

premiérových pořadů (pozn. Tajemství evropských dějin je hodinový měsíčník). Průměrná

denní výroba tedy představuje zhruba čtyři hodiny, nepočítaje v to výrobu pořadů pro další

stanice Českého rozhlasu.

Kromě přípravy standardního rozhlasového vysílání jsou velmi významné internetové a

multimediální aktivity stanice.



Technická stránka vysílání



Výroba a vysílání pořadů Českého rozhlasu Leonardo probíhají ve studiu v budově Římská

15 (D 209). Redakce má dále k dispozici samoobsluţné pracoviště v přilehlých prostorách.

Součástí vybavení reţie studia je plně digitální mixáţní pult DHD – RM 220D. Vlastní studio

disponuje kloubovými rameny pro studiové mikrofony, najednou pojme čtyři osoby včetně

redaktora. K základnímu vybavení patří také webové kamery, které nepřetrţitě snímají obraz

ze studia. Studio lze snadno upravit pro potřeby pořizování videozáznamu.

Samoobsluţné pracoviště bylo v průběhu roku vybaveno kvalitnějšími studiovými mikrofony

značky Rǿde.

Pro práci techniků v terénu (záznamy veřejných besed, přednášek apod.) je k dispozici

nahrávač Edirol se čtyřmi náhlavními mikrofony DPA 4066-F, které se zároveň vyuţívají při

natáčení studiových videozáznamů některých pořadů (Vstupte!). Operativní vybavení

doplňují dva bezdrátové mikroporty.

Český rozhlas Leonardo pouţívá tři stanice Dalet. Leonardo vysílá dvacet hodin týdně ţivě,

po zbytek času vyuţívá k vysílání funkci Daletu Autoplay.

Plánování vysílání probíhá v systému AIS. ČRo Leonardo nepouţívá Selector, výběr provádí

hudební redaktor.

V průběhu roku proběhla také obměna záznamových zařízení redaktorů. Minidiskové

rekordéry částečně nahradily plně digitální nahrávače (Nagra, ZOOM H-4). Došlo téţ

k výměně části PC redaktorů a upgradu pracovního softwaru na vyšší verze (SoundForge

8.0 a 9.0)

Vysílání bylo šířeno v digitálním multiplexu A Českých Radiokomunikací. Od 31.října 2008 je

program šířen v nové veřejnoprávní síti 1, dále satelitem v rámci DVB-S paketu SkyLink a na

internetu. Stanice je ke konci roku 2008 v nabídce některých kabelových televizí a dvou

televizí vyuţívajících internetový protokol (IPTV): O2 TV a Volný TV.

Nabídka internetového streamu na adrese www.rozhlas.cz/leonardo umoţňuje poslech

programu v desíti různých kvalitách (s datovým tokem od 16 do 256 kbps) a ve třech různých

zvukových formátech (WMA, MP3, OGG). Obraz ze dvou webových kamer ve studiu je

nabízen ve formátu Adobe Flash. Ve stejném formátu jsou také zvukové materiály

bezprostředně integrované do článků na webových stránkách.



Propagace stanice



Český rozhlas Leonardo pokračoval v roce 2008 v jiţ navázaných mediálních spolupracích

s vědeckými institucemi (Akademie věd České republiky, Univerzita Karlova, České vysoké

učení technické v Praze) především v oblasti popularizace vědy (projekty Otevřená věda a





105

Týden vědy a techniky AV ČR, Scientia Pragensis praţských vysokých škol). Dále se

rozvíjela spolupráce s organizátorem festivalu dokumentárních filmů zaměřených na vědu

(Academia film Olomouc 2008).

Nově byla navázána spolupráce s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů v Jihlavě,

s časopisem Svět, měsíčníkem GEO a také s Národním centrem pro mladé chemiky. Cílem

bylo rozšiřovat povědomí o stanici popularizující vědu zejména mezi středoškolské studenty.

Velmi úspěšně pokračovala kooperace s časopisem Vesmír a Lidovou univerzitou Městské

knihovny v Praze na cyklu diskusí Třetí dimenze plus pořádaných pro širokou veřejnost,

zejména z řad vysokoškolských studentů.

Ve spolupráci s Lékaři bez hranic probíhal po celý rok 2008 unikátní projekt 10

zapomenutých krizí světa. Jeho tématem byly závaţné humanitární krize, kterým se

nedostává ani mediální pozornosti, ani potřebné humanitární pomoci. Na webové stránce

www.rozhlas.cz/lekari se Český rozhlas Leonardo kaţdý měsíc věnoval jednomu takovému

problému.

V září oslavil Český rozhlas Leonardo tři roky své existence, při této příleţitosti vznikla Edice

Leonardo. Ve spolupráci s vydavatelstvím Radioservis začaly vycházet knihy a CD

k projektům nebo pořadům stanice.

Prvním titulem Edice je mp3 CD Černá sanitka. Městské legendy z knih Černá sanitka a jiné

děsivé příběhy a Černá sanitka: Druhá ţeň v audiopodobě vyšly na základě stejnojmenného

projektu. Na stránce www.rozhlas.cz/cernasanitka se nabízí další doplňkový obsah o

městských fámách a legendách včetně moţnosti zúčastnit se soutěţe o nejlepší fámu.

V říjnu vyšel druhý svazek Edice Leonardo, kniha Naše osmičky, která zobrazuje

československé dějiny 20. století v osmičkových předělech. Je doplněna o CD s ukázkami

z archivu Českého rozhlasu a s pamětnickými rozhovory.

Na podzim (listopad a prosinec) proběhla reklamní kampaň zaloţená na nejpopulárnějším

motivu z pořadu Zvědavosti v prostředcích městské hromadné dopravy Praha, Brno, Plzeň,

Ostrava, Olomouc a Ústí nad Labem. Kampaň byla rovněţ podpořena tiskovou inzercí

v časopisech Vesmír, Dějiny a současnost a GEO. Ve stejném období vysílala Česká

televize propagační spoty Českého rozhlasu Leonardo.

Propagace stanice probíhala rovněţ díky multimediálnímu projektu Odhalení (více o

propagaci projektu v části Český rozhlas Online) a dalším multimediálním projektům (viz

níţe).



Internetové stránky stanice



Český rozhlas Leonardo má na adrese www.rozhlas.cz/leonardo jak materiály přímo

související s rozhlasovým vysíláním (audia v článcích, podcasting), tak rozšiřující materiály

(články, fotogalerie, doplňková videa). Stránka i její bohatý archiv mají pro Leonardo zásadní

význam. Umoţňují oslovení posluchačů v oblastech, které doposud nejsou pokryty digitálním

signálem, navíc umoţňují aktivní výběr obsahu ze strany posluchače podle jeho zájmu, coţ

je pro stanici popularizující prakticky všechny obory dnešní vědy výhodné. Osvobození

posluchače od závislosti na programovém schématu je v oblasti rozhlasu v českém prostředí

doposud novinkou.

Multimediální obsah navíc můţe oslovit zájemce, pro které není rozhlasové vysílání prioritou

(zejména mladší posluchači), pro jiné je rozšířením sluţeb poskytovaných stanicí.

K základní nabídce internetové stránky patří základní informace o stanici (včetně profilů

redaktorů), streaming v několika formátech a kvalitách (WMA – 32, 64, 128 a 192 kbps, MP3

– 32 a 128 kbps, OGG – 22, 48, 128 a 256 kbps), trvalý přenos obrazu ze studia ve formátu

Adobe Flash (v jehoţ zvukové stopě se také šíří program stanice), zvukový archiv původních

pořadů stanice ve formátu mp3, podcasting a rozsáhlý obsah multimediálního charakteru

převáţně související s vysílanými pořady.

Na aktuální pořady upozorňuje aktivní dynamická struktura, opět ve formátu Adobe Flash, ve

které se střídají titulkové informace.

Stanice se průběţně snaţí o uţivatelsky co nejjednodušší pojetí webu. Veškerá audia je

moţné spouštět přímo ze stránky (v integrované flashové aplikaci), k přehlednosti přispívá





106

členění do tematických kategorií. Oblíbenou součástí webu jsou krátké aktuální zprávy ze

světové vědy. Kaţdý den tedy dochází k obměně obsahu.

Doplňková videa (krátké sekvence z různých experimentů, aktuální zpravodajské záběry)

pořizují a zpracovávají sami redaktoři stanice. Náročnější materiály se připravují ve

spolupráci s Českým rozhlasem Online. I tyto rozsáhlejší materiály (záznamy veřejných

besed či diskusí ve studiu) je moţné prohlíţet ve formátu Flash a listovat v nich podle

připravených kapitol.

Kromě dnes běţných způsobů webové prezentace zkouší stanice také nové postupy.

K významnějším patří tzv. audioslideshow, které umoţňuje synchronní sledování zvuku a

fotografií. Tato cesta se vyuţívá především ke zveřejňování přednášek. V letošním roce

došlo k jejímu zdokonalení (umoţňuje listování a přepnutí do vyššího rozlišení).

Na novinky posluchače upozorňuje týdenní informativní přehled rozesílaný na objednávku e-

mailem. Obsahuje jak programové informace, tak zprávy o novinkách na webové stránce

stanice. Web Českého rozhlasu Leonardo dále nabízí moţnost vyuţití RSS kanálů.

Trvá úsilí o to, aby se webová stránka stala integrální součástí vysílaného programu.



Multimediální projekty



Jak uţ bylo zmíněno výše, multimediální obsah vzniká částečně ve spolupráci s Českým

rozhlasem Online. Především jde o videoverze pořadů Vstupte!, Třetí dimenze a veřejných

besed. Videozáznamy jednak rozšiřují moţnosti příjmu pořadu, jednak umoţňují prezentaci

v nezkrácené podobě, například u záznamů veřejných besed, coţ nelze často realizovat

v klasickém rozhlasovém pořadu omezeném pevnou stopáţí. Multimediální záznamy se

publikují na www.rozhlas.cz/multimedia.

Původní multimediální projekty prezentovalo v letošním roce 10 zapomenutých krizí světa.

Na internetové stránce www.rozhlas.cz/lekari bylo od února do listopadu 2008 upozorňováno

na dlouhodobé světové humanitární krize. Projekt vznikal ve spolupráci s organizací Lékaři

bez hranic. Kromě multimediálních výstupů byl také pravidelnou součástí vysílání Českého

rozhlasu Leonardo.

Výrazně multimediální podobu včetně interaktivních prvků má stále probíhající projekt Černá

sanitka, jehoţ náplní je vyvracení moderních mýtů a legend.

S velkým posluchačským ohlasem se setkalo vysílání prvního rozhlasového pořadu s titulky.

Šlo o připomenutí známé Války světů, která byla vysílána synchronně s českými titulky

prezentovanými na webu. Tento postup bude dále rozvíjen u dalších obdobných pořadů.

Na samostatné stránce byla prezentována letošní muzejní noc (formou fotografií, fotogalerií

a audiozáznamů), na jednom místě se koncentrují také audioslideshow se záznamy

přednášek Davida Vávry o architektuře.

Stanice dále spolupracuje na ryze multimediálních projektech, jejichţ výstupy zhodnocuje ve

svém vysílání i na webové stránce. V roce 2008 to byly především projekt Do hlubin historie,

v jehoţ rámci bylo upozorněno na celou řadu souvislostí moderních českých dějin, a projekt

Odhalení.



3.3.1.4. Český rozhlas – Radio Wave



Původně měl být rok 2008 rokem, kdy se mělo ustálit programové schéma. Přesto došlo

v programu k výrazným změnám, a to zejména s odchodem Radia Wave z VKV frekvence.

Program stanice měl snahu změnit se právě v souvislosti s moţnostmi poslechu po vypnutí

z vysílače Cukrák. V současnosti posluchači mohou Radio Wave poslouchat přes internet,

v digitálních systémech a kabelových televizích. Tomu se také přizpůsobilo programové

schéma. Program Radia Wave lze jednoduše rozdělit na denní proudové vysílání, ţánrové

hudební pořady, magazíny a víkendové lifestylové magazíny. Toto rozdělení zůstalo

prakticky zachováno s tím rozdílem, ţe původní ranní proud byl s ohledem na rozdílný

ţivotní rytmus posluchačů digitálního a internetového vysílání zrušen. Ranní koncept

původně obsahoval projekt zaloţený na pěti různých osobnostech. Tato unikátní rána byla

zaměřená výhradně na komunikaci, hudbu, publicistiku, zábavu a angličtinu. Původní tři





107

proudová vysílání byla zredukována na dvě části s dvěma pravidelnými průvodci, konkrétně

na dopolední vysílání nazvané První vlna jakoţto nové „probouzející“ pásmo a Odpolední

session, která zůstala zachována ve své původní podobě. Proudová vysílání jsou

čtyřhodinová. Dvouhodinový prostor po odpoledním proudovém vysílání je věnován

speciálním magazínům (sportovní, o hudebních novinkách, kulturní, anglický a magazíny

věnující se zpětně programu Radia Wave a nejdůleţitějším okamţikům ve vysílání). Po

těchto magazínech následují ţánrové hudební pořady. Všechny publicistické a diskusní

pořady získaly v jednom týdnu stejný čas. Konkrétně se jednalo o jiţ zavedené pořady

S mikrofonem na točenou, Klystýr, Rentgen, Guestlist, Vizionáři. Ostatní čas je věnován

reprízám, mezi 7 a 8 hodinou hudbě bez mluveného slova.



Proudové vysílání



Dennímu proudu dominují zejména pravidelné zpravodajské relace, které jsou vysílány

kaţdou hodinu, aktuální reportáţe týkající se zejména kulturního, společenského a

studentského ţivota, pravidelné rubriky zaměřující se na hudbu (Deska Týdne), kulturu

(Tyjátr, Kulturistán), sport (Crosscheck), technologie (Ţivot jinak). Dopolední proud je

zaměřen více na hudbu a hudební publicistiku. Odpolednímu proudu vévodí hodinový

rozhovor (mezi patnáctou a šestnáctou hodinou) na aktuální téma. V roce 2008 bylo v tomto

čase zařazováno také více diskusí.



Magazíny



Po odpoledním proudovém vysílání pokračuje program Radia Wave specializovanými

magazíny. Právě tyto magazíny umoţňují věnovat se některým tématům podrobněji, neţ

nabízí pouze několikaminutová reportáţ v proudovém vysílání. Kromě reportáţí, kalendáře

jednotlivých akcí nebo událostí je v magazínu také prostor pro rozhovor nebo delší reportáţ.

Mezi magazíny patří například Ridezone – o adrenalinových sportech, Zpoţdění – kulturně

společenský magazín, Faktory – magazín o hudebních novinkách Radia Wave, Friday Ripple

– magazín moderovaný v angličtině nebo Stopáţ – magazín věnovaný programu Radia

Wave s odkazem na webové stránky stanice.



Ţánrové hudební pořady



Ţánrové hudební pořady, které jsou součástí večerního bloku, zachycující rozmanité hudební

ţánry od alternativnějšího rocku přes elektroniku, hip hop, jazz, funky aţ k nejrůznějším

podobám world music. Tyto pořady jsou platformou pro nezávislejší podoby hudebního

spektra, rozvíjejí tak ve své alternativnější podobě denní hudební skladbu. Tyto pořady

moderují osobnosti současné české nekomerční hudební scény.



Publicistické a diskusní pořady



Jedním ze zásadních pilířů publicistiky na Radiu Wave je pořad Rentgen. Ten

prostřednictvím tří tematických okruhů osvětluje nejrůznější problémy ţivota společenského,

politického, ale i kulturního převáţně v České republice. Často ale míří i za její hranice,

někdy i na jiné kontinenty. Mezi další publicistické a diskusní pořady patří S mikrofonem na

točenou, Klystýr, Guestlist, Universum nebo pořad s přesahem do duchovní tematiky

Vizionáři.



Lifestylové magazíny



Lifestylové magazíny dostávají v současnosti na Radiu Wave prostor zejména o víkendu

v poledních hodinách. Jde o pořad Modeschau (o módě, návrhářích a o kouscích šatníku) a

Casablanca (outdoor a cestování). Víkendové schéma víceméně kopíruje pracovní pětidenní

plán, tedy dva moderované proudy, víkendové magazíny, hudební ţánrové pořady se





108

zachováním lifestylových magazínů o módě a cestování v poledních hodinách. Během roku

byly některé pořady vyměněny nebo jejich existence ukončena. Některé pořady nemohly

kvůli chybám nadále existovat (například pořad Rae on the Rock – nahrazen prodlouţením

pořadu Out of Step, pořad PastaPoint – nahrazen pořadem Cookin´, po srpnových změnách

v programu pořadem Zpoţdění, pořad Base – nahrazen pořadem Dark Wave). Nově byl do

vysílání zařazen pořad Universum o studentských záleţitostech. Toto téma nebylo

v programu pevně ukotveno. Jednotlivé příspěvky týkající se studentských aktivit a aktualit

se objevovaly v proudovém vysílání nebo jako součást diskusních či publicistických pořadů.

Od září mají témata věnovaná školství a jiným studentskýmé aktivitám své pevné místo ve

vysílacím schématu. Universum se zabývá bakalářskými, diplomovými nebo absolventskými

pracemi z nejrůznějších oborů, jeho druhá verze pak monitoruje aktuální situaci ve školství a

dalších aktivitách spojených se studentským ţivotem a univerzitními nebo středoškolskými

aktivitami. Do víkendového vysílání byl nově zařazen magazín Stopáţ, který má zpětně

monitorovat, co zajímavého se v programu Radia Wave v minulém týdnu odehrálo, ale

zároveň má také za úkol posluchače upozornit na to, co pozoruhodného je v následujícím

týdnu čeká. Smyslem pořadu je informovat posluchače o tom, co si mohou kdy poslechnout,

a zároveň je také upozornit na webové stránky stanice, kde naleznou rozhovory s hosty,

diskusní a publicistické pořady, aktuální recenze nových desek a jiné příspěvky.



Technická stránka vysílání



Během roku 2008 došlo k přechodu a odladění na novou verzi vysílacího softwaru

Cartmaster. Tato verze má širší nabídku jednotlivých funkcí. Výhodou je například moţnost

míchání do tří vstupů, mix je tak daleko přirozenější. Také nový grafický vzhled

odbavovacího systému je pro moderátory přehlednější. Uskutečnilo i několik ţivých vysílání

z terénu, záznamy koncertů z klubů nebo ţivé přenosy koncertů z karlínského Studia A.

Záznamy těchto koncertů ČRo nabídl do výměnné sítě EBU. Za přínosné lze povaţovat

rozšíření pokrytí DVB-T, kdy signál můţe přijímat aţ 52 procent populace.



Propagace stanice



Radio Wave bylo v roce 2008 v rámci mediálních spoluprací propagováno na celkem 190

akcích po celé České republice. Šlo především o koncerty, hudební a kulturní festivaly,

výstavy a sportovní akce. Z některých akcí přímo vysílalo (například z Náměstí republiky

v rámci akce Street Culture, ze Sperm festivalu nebo v souvislosti s charitativním prosincem

z Dětského domova v Letech a dalších). Studio se reprezentovalo například na festivalu

Mezi ploty, na filmovém festivalu Zlínský pes, na festivalu Neziskových organizací, na skate

závodech Horsefeathers Beat The Street na Letné, na FMX Jam v Mníšku pod Brdy, na

kajakových závodech Devils Extreme Race na Četových proudech, na hudebním festivalu

Střekovská mumie v Ústí nad Labem, na freestylových závodech na horských kolech Slope

Style v Písku a na hudebním veletrhu Muzika 2008 na Výstavišti v Praze. Podpora patřila

také akci související s neziskovým sektorem například Hledáme vás, mámo, táto – věnuje se

adopční problematice, koncert La fest na podporu Nadace Dětský úsměv a jiné. V létě 2008

byl uspořádán uţ třetí ročník Radio Wave Flatfighters, coţ jsou flatlandové závody kol BMX.

Tato akce se koná vţdy poslední den školy před praţským palácem Flora. Dlouhodobě se

spolupracuje na projektech IShorts - přehlídka studentských filmů, s hudebním festivalem

Stimul, s divadlem Ponec, s prostorem Meetfactory na Smíchově, s galeriíí AMU nebo s

klubem 007 na Strahově. S odchodem Radia Wave z analogového vysílání byla ve

spolupráci s oddělením marketingu ČRo připravena kampaň, která měla za úkol mezi

mladými lidmi propagovat digitální vysílání. Jejím účelem také bylo informovat posluchače o

tom, ţe Radio Wave rozhodně svou činnost neukončilo, ale ţe jsou zde jiné moţnosti příjmu

vysílání pro mladé posluchače.









109

Internetové stránky stanice



Začátkem roku 2008 byla ve vysílacím studiu spuštěna webkamera. Návštěvník webových

stránek můţe Radio Wave poslouchat, ale také vidět zajímavého hosta přímo na obrazovce

svého počítače. V roce 2008 byl také zvýšen počet příspěvků, podcastů a článků na

webových stránkách. Rozšířila se sekce fotogalerie a videa. Charitativní projekty nebo

témata související s pomocí druhým se soustředily na speciální stránce

www.wave.cz/charita. Zde mají posluchači moţnost nalézt kompletní materiál včetně

podcastů a fotografií, který se týká této oblasti. Na webových stránkách stanice je projekt

Crossings, který probíhá ve spolupráci s organizací Člověk v tísni a zachycuje ţivot cizinců

v České republice.



Multimediální projekty



Na webových stránkách stanice nadále pokračuje tzv. Databáze interpretů, která je průběţně

doplňována. Jedná se o jakousi internetovou encyklopedii, která poskytuje základní

informace o interpretech a kapelách z programové nabídky Radia Wave

(www.wave.cz/interpreti). V roce 2008 byl kladen větší důraz na doplňková data: informace o

programové nabídce pořadů, rozšiřování fotogalerie (z festivalů, koncertů a jiných akcí, na

kterých Radio Wave participovalo) a videogalerie (seriál videí z Radio Wave Live Sessions,

videoreportáţe z ţivých vysílání například z Domova pokojného stáří). Konkrétní informace

shrnující projekt Radio Wave Live Sessions mohou návštěvníci webu nalézt na adrese

www.wave.cz/rwls . Krátké videospoty se objevují také v případě Odpolední session. Kromě

sestříhaného rozhovoru s hostem je na stránkách i krátké video anoncující, kdo ze

zajímavých osobností do studia tentokrát dorazil.



3.3.2. Digitální vysílání v systému T-DAB



Vysílání v systému zemského digitálního rozhlasu T-DAB v ČR v roce 2008 probíhalo formou

měsíčních krátkodobých experimentů, zejména v pásmu L. Důvodem je stále přetrvávající

stav zablokování vhodných kmitočtů ve III. pásmu analogovým televizním vysíláním (dnes

zejména TV Nova – 12.kanál, Buková hora), a tedy nemoţnost dlouhodobějšího pilotního

provozu nebo reálného rozvoje sítí. Experimentální vysílání realizované firmou Teleko

v Příbrami, Plzni a Praze se soustředilo zejména na testování různých způsobů kódování

vysílání, moţností vyuţít reţim MPEG4, respektive standard DAB+ a jejich vliv na kvalitu

zvukového signálu.

Začíná se postupně zvyšovat zájem o digitální rozhlasové vysílání i u komerčních

provozovatelů a zejména regulátorů a legislativních orgánů (RRTV, NKS). Je k dispozici

několik modelových projektů sítí pro DAB vysílání (buď čekání na souhlas s provozem ve III.

pásmu, nebo zahájení pilotního omezeného projektu v pásmu L). Zároveň probíhá jistá

aktivita směřující k potřebným legislativním úpravám, které by umoţnily ČRo zahájit

dlouhodobější digitální rozhlasové vysílání v systému T-DAB.

V zahraničí stoupá zájem a podpora především o nový standard vysílání DAB+, téţ dochází

k různým proklamačním a standardizačním procedurám s ohledem na jednotnost

rozhlasových digitálních systémů a s tím související moţnost hromadné výroby a rozšiřování

přijímacích zařízení.



3.3.3. Digitální vysílání v systému DRM



Systém digitálního rozhlasového vysílání DRM se vyuţívá především pro vysílání na

dlouhých, středních a krátkých vlnách. V ČR nebyl v roce 2008 v provozu ţádný vysílač

takového systému. Český rozhlas i nadále spolupracuje na DRM vysílání stanice Český

rozhlas 7 – Rádio Praha se společností Merlin Communications v Woofertonu ve Velké

Británii. Blok programů Českého rozhlasu 7 v angličtině a němčině se vysílá dvakrát týdně

v rozsahu cca dvě hodiny.





110

S ohledem na neustálý rozvoj vysílacích technologií, zejména vývoj v oblasti mobilních

komunikací, datových sluţeb a poskytování informačního obsahu obecně, je zřejmé, ţe pro

další období je potřeba vyhodnotit současné zkušenosti a stav projektu digitálního vysílání a

rozpracovat další vývoj zejména s ohledem na moţnost vysílání v DAB, vývoj v DVB,

moţnost vysílání DVB-H a rozvoj datových sluţeb obecně v sítích elektronických komunikací

(internet).

Hlavní prioritou Českého rozhlasu by mělo být zavedení digitálního rozhlasového vysílání

v systému DAB, respektive DAB+, neboť tento způsob vysílání je v Evropě zatím nejčastěji

povaţován za moţnou budoucí náhradu analogového vysílání v pásmu VKV/FM a je nejvíce

podporován EBU.



3.3.4. Satelitní vysílání - Digitální vysílání v systému DVB-S



Český rozhlas vyuţívá druţicový systém vysílání pro distribuci svých programů na jednotlivé

pozemské vysílače jiţ od roku 1997. Vzhledem k tomu, ţe distribuční kanál nikdy nebyl

kódován, je moţné jej vyuţít i pro individuální příjem rozhlasových programů. K významné

změně došlo v roce 2006, kdy po společném výběrovém řízení byla uzavřena smlouva mezi

Českým rozhlasem a Českou televizí; garantuje poskytování sluţeb satelitního vysílání pro

Český rozhlas do roku 2016. Od tohoto okamţiku se staly programy Českého rozhlasu

součástí balíku českých televizních a rozhlasových programů Czechlink šířených přes druţici

Astra 3A na pozici 23,5o East. Platforma Czechlink byla později přejmenována na CSLink a

v současné době obsahuje programy těchto stanic Českého rozhlasu: ČRo 1 – Radioţurnál,

ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava, ČRo Rádio Česko, ČRo Leonardo, ČRo D-dur, ČRo – Radio

Wave, ČRo 6, ČRo 7 a ČRo Region střední Čechy. Všechny programy jsou vysílány bez

kódování, a jsou tedy volně přístupné všem uţivatelům, kteří mají k dispozici digitální

satelitní přijímač. Součástí satelitního vysílacího kanálu jsou i datové kanály umoţňující

přenos dat typu RDS.

Digitální vysílání systémem DVB-S představuje pro Český rozhlas základní distribuční

platformu pro dopravu signálu na jednotlivé pozemské vysílače (analogové). Znamená to, ţe

jeho kvalitní zabezpečení je pro vysílání klíčové. Z tohoto důvodu se plánuje na prvé pololetí

roku 2009 investice do obnovy zdrojového kodéru a multiplexoru, který nahradí dosavadní

zařízení.



3.3.5. Internetové streamové vysílání



Český rozhlas dlouhodobě nabízí ţivé internetové vysílání všech celoplošných, speciálních a

regionálních stanic. Vysílání je centrálně dostupné na stránce www.rozhlas.cz/zive a dle

potřeb v rámci speciálních segmentů na ostatních stránkách Českého rozhlasu. Primární

formát Windows media pokrývá všechny stanice a jeho produkci a distribuci zajišťuje externí

partner. Celoplošné a speciální stanice byly nabízeny v oblíbeném formátu mp3 a

opensource formátu OggVorbis, který je jiţ tradičně provozován ve spolupráci se sdruţením

Cesnet.

V uplynulém roce byla posílena distribuce vysílání formátu mp3, který se bude integrovat do

některých mobilních a internetových přehrávačů. Během roku se znova rozběhl výzkumný

projekt se sdruţení Cesnet na testování bezztrátového formátu FLAC, o kterém se

debatovalo i na Open source semináři v Ţenevě v roce 2007.

Důleţitým a v současné době jiţ tradičním segmentem jsou krátkodobé přímé přenosy z

různých kulturních a společenských akcí. Zde je nutné uvést slavnostní Koncert vítězů 42.

ročníku Mezinárodní rozhlasové soutěţe mladých hudebníků Concertino Praga 2008, který

byl poprvé na českém internetu vysílán ve vícekanálovém zvuku.



3.3.6. Rádio na přání a podcasting



Internetový audio archiv zprovozněný od druhé poloviny roku 2004 pod názvem Rádio na

přání se postupně stal projektem, který je ojedinělý svým rozsahem nejen na českém





111

internetu. Uţivatelům nabízí moţnost poslechnout si záznamy vybraných pořadů, případně si

je stáhnout na lokální počítač nebo přenosný mp3 přehrávač. Audio archiv je doplněn o

moţnost sestavit si vysílání a stát se tak šéfredaktorem vlastní stanice. V roce 2005 byl

audio archiv rozšířen o novou sluţbu podcasting, která pomocí speciálních RSS souborů

umoţňuje jednoduchou aktualizaci publikovaných audio souborů na webových stránkách

Českého rozhlasu.

V současné době je v nabídce více neţ 120.000 záznamů odvysílaných pořadů.

Na začátku roku 2008 byla do systému implementována nová funkcionalita umoţňující

publikovat záznamy pořadů, které dříve kvůli autorským právům nemohly být na webových

stránkách Českého rozhlasu zpřístupněny. Takto uloţené záznamy lze přehrát jenom na

internetových stránkách, nejsou určeny ke staţení. Implementovaný nástroj sice umoţnil

některým stanicím zvýšit počet pořadů publikovaných na internetu, ale zároveň je snaha, aby

zůstal zachován počet a rozsah audiosouborů, které si mohou návštěvníci uloţit a podle své

potřeby spravovat. Tento krok byl důleţitý mimo jiné proto, aby se razantně neomezila

sluţba podcasting, která je primárně zaloţena na stahování pořadů uţivateli.

V říjnu byly spuštěny nové stránky věnující se podcastingu na portále www.rozhlas.cz s

hlavním cílem zjednodušit uţivatelům pouţívání této sluţby.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 3 odst. 1 písm. b), c) a h) zákona 484/1991 Sb.



3.4. Činnosti v oblastech nových vysílacích technologií sluţeb - § 3 odst. 1 písm. h)



3.4.1. Český rozhlas 8 - Online



Činnost divize se soustřeďovala na obsahový i technologický rozvoj stávajících i nově

vznikajících webů a současně i na hledání cest jak nabídnout obsah uţivatelům v budoucnu.



Technická stránka vysílání



V roce 2008 byly čerpány investiční prostředky na průběţný rozvoj redakčního systému

RSCR, který byl zaměřen zejména na to, aby se co nejvíce prvků pouţívaných

k zobrazování publikovaného obsahu centralizovalo.

Pro uţivatele byl připraven speciální přehrávač, který umoţňuje pohodlné přehrávání

publikovaných audiosouborů bez závislosti na pouţívaném operačním systému, ale zároveň

za předpokladu, ţe uţivatel má v internetovém prohlíţeči dostupný plugin multimediálního

nástroje Adobe Flash.

Změny v distribuční síti pro dopravní zpravodajství byly důvodem pro investici do

implementace nové struktury XML dat pro webovou prezentaci Zelené vlny. Tradičně bylo

zvoleno Open Source řešení, přičemţ pouţitá databáze eXist umoţňuje pomocí jazyka

XQuery velmi variabilní dotazy, aniţ by musela být transformována struktura vstupních dat.

Výstupy směrem k uţivatelům zůstaly relativně stejné; jejich kvalita je podmíněna kvalitou

obsahu dodávaného externím partnerem Českého rozhlasu.

Poslední investiční poloţkou byl nákup serveru pro projekt Paměť národa, který provozuje

Český rozhlas ve spolupráci se sdruţením Post Bellum a Ústavem pro studium totalitních

reţimů. Český rozhlas Online pro tento projekt mimo jiné zajistil systémovou podporu,

spolupodílel se na implementaci rozhraní pro vyhledávání a podle potřeby rovněţ připravuje

některé prvky pouţívané na stránkách projektu.

Aktivity spojené s technologickým rozvojem internetových projektů Českého rozhlasu se

řešily i mimo investiční prostředky, buď ve spolupráci s externím partnerem, nebo pouze

s vyuţitím personálních kapacit ČRo Online. Pro uţivatele portálu rozhlas.cz to byly

především aplikace programované v jiţ zmíněném prostředí Adobe Flash. V první polovině

roku proběhl vývoj velké aplikace, jeţ integrovala veškerý obsah projektu Do hlubin historie a

byla hlavním důvodem, proč se stránky projektu dostaly do finále soutěţe Prix Europe

v kategorii Emerging Media. Interakci s uţivatelem nabídla jiná aplikace. Šlo o kompaktní





112

prostředí pro hlasování v rámci soutěţe pořadu Ţivot je pes vysílaného na stanici Českého

rozhlasu 2 – Praha. Atraktivní propojení moderních technologií s obsahem je moţné najít i

v namluvených říkánkách a pohádkách na stránkách projektu Odhalení anebo

v připravovaném kapesním atlasu Evropské unie.

Technologie Adobe flash se vyuţívá i pro propagaci vysílání. Například stanice ČRo 1 –

Radioţurnál nabízí zobrazení moderátorů, kteří právě vysílají, s moţností prokliku na

příslušné profily atd. Obdobně vyuţívají flash k promování svých hlavních rozhlasových

hvězd i stanice ČRo 2 – Praha a ČRo Regina. Ke stanicím ČRo Leonardo a ČRo Radio

Wave, které umoţňují posluchačům se podívat pomocí webových kamer do svých studií, se

připojily i celoplošné stanice ČRo 1 – Radioţurnál (testovací provoz) a ČRo 2 – Praha.

Většinu projektů vyvíjených externí firmou v prostředí Adobe Flash a Adobe Flex přebírá

Český rozhlas i ve zdrojovém kódu. Vzniká tak knihovna produktů, které se mohou dle

potřeb měnit a upravovat pro jiné projekty a zároveň mohou slouţit jako studijní databanka

pro vytváření jiných aplikací. Podobný záměr má interní dokumentační projekt ve formě wiki,

který slouţí ke sdílení how-to pro technologickou skupinu ČRo Online.

Tradičním segmentem jsou přímé přenosy. Zde je nutné připomenout slavnostní Koncert

vítězů 42. ročníku Mezinárodní rozhlasové soutěţe mladých hudebníků Concertino Praga

2008, který byl poprvé na českém internetu vysílán ve vícekanálovém zvuku.

Pro speciální vysílání Českého rozhlasu D-dur byla zajištěna distribuce vysílání na internetu.



Propagace stanice



Multimediální projekt Odhalení nadále měl pozornost návštěvníků. V únoru vyšlo CD

pohádek Moja a páv v interpretaci Lucie Bílé, v březnu přibyla do edice další kníţka gorilích

pohádek Moja, Tatu a tiplíci a v dubnu byl projekt prezentován na veletrhu Svět knihy, kde

celý den probíhala soutěţ pod názvem Po stopách gorilí tlupy. Do této soutěţe se zapojily

děti všech věkových kategorií a dokonce i dospělí, a v upravené podobě proto byla

zopakována také na Mezinárodním kniţním festivalu v Moskvě v červnu 2008. V červnu byla

připravena dobročinná internetová aukce ve prospěch ochrany goril níţinných. Od léta pak

byl projekt Odhalení a s ním i celý Český rozhlas prezentován v Zoo Praha nově pořízeným

stánkem Českého rozhlasu, kde měli zájemci moţnost si zakoupit jakýkoliv z produktů

Odhalení. Výtěţek z prodeje byl opět určen na ochranu goril níţinných v Africe. Ze získaných

prostředků bylo ve spolupráci s Limbe Wildlife Centre připraveno vydání anglické a

francouzské kníţky gorilích pohádek, která byla zdarma distribuována dětem

v kamerunských školách. Projekt ocenili ochránci přírody z řady zemí a rovněţ organizátoři

Roku gorily z OSN. V listopadu se opět z iniciativy Českého centra uskutečnila v Moskvě

v rámci mezinárodního kniţního veletrhu Non Fiction fotografická výstava zaznamenávající

průběh projektu Odhalení. Na základě této výstavy vznikla i trojjazyčná publikace Fenomén –

Odhalení. V listopadu 2008 se stanice Online rozhodla tříletý projekt Odhalení ukončit, coţ

vyvolalo nesouhlasnou reakci části posluchačů.

Projekt Do hlubin historie na základě informace o potopeném německém tanku, který měl

začátkem května 1945 sjet do koryta Labe, rozvinul nejen rozsáhlou pátrací akci, ale

především přinesl informace o konci druhé světové války a dalších souvislostech. Posléze se

v kategorii Emerging Media dostal do finále mezinárodní soutěţe Prix Europa.

V létě proběhlo vyhlášení vítěze fotografické soutěţe konané u příleţitosti desátého výročí

existence romských stránek, jejímţ cílem bylo napomoci zlepšení vztahů mezi Romy a

majoritní společností. Soutěţe se zúčastnilo 42 fotografů z deseti zemí, kteří poslali celkem

264 fotografií zachycujících ţivot Romů v patnácti zemích světa.

Ve znamení oslav 85. výročí zaloţení Českého rozhlasu se nesl jiţ XIII. ročník mezinárodní

soutěţe pro děti Malujeme po síti. Na témata Můj tajný sen a Co mi říká rádio přišlo 4000

soutěţních prací z jedenácti zemí světa. Vítězné práce byly vystaveny po dobu celého

jednoho měsíce v Muzeu hlavního města Prahy; součástí výstavy byly výtvarné dílny pro

veřejnost.

Důleţitým propagačním nástrojem Českého rozhlasu Online zůstalo zařazování spotů do

vysílání stanic. Stejně jako v předchozích letech neproběhla velká propagační kampaň vyjma





113

internetovou kampaň na Google, kde byly propagovány jednotlivé projekty Českého

rozhlasu.

Český rozhlas Online vyzkoušel k propagaci některých svých projektů komunitní sítě, které

celosvětově pouţívají miliony uţivatelů pro sdílení obsahu. Šlo o projekty Do hlubin historie a

Odhalení, které mají na serveru YouTube svůj profil.





Multimediální projekty



Multimediální příspěvky a projekty Českého rozhlasu zajišťuje specializovaný Multimediální

tým, který je součástí redakce Českého rozhlasu Online. Jeho činnost se dá rozdělit do tří

základních oblastí:

- dokumentace ţivota Českého rozhlasu jako významné mediální instituce;

- spolupráce s jednotlivými stanicemi Českého rozhlasu;

- samostatné multimediální projekty.



Multimediální tým zajišťoval ve spolupráci s Technickým oddělením ČRo Online natáčení a

následné zpracování audiovizuálních reportáţí například ze slavnostního pietního aktu ke

40. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, z úspěšných zahraničních

prezentací Českého rozhlasu, jakými byly například účast na festivalu Prix Europa v Berlíně

či prezentace projektu Odhalení na moskevském kniţním veletrhu a festivalu, ze

slavnostního vyvrcholení akce ČRo Daruj hračku či z průběhu dalšího ročníku mezinárodní

soutěţe ČRo Malujeme po síti.

Dokumentovány jsou i akce, ke kterým Český rozhlas přijal své mediální partnerství,

například veřejná slavnost u příleţitosti 140. výročí poloţení základního kamene Národního

divadla, z níţ Multimediální tým zajišťoval jak přímý internetový přenos, tak následné

zpracování videoreportáţe. Dále zajistil obrazovou reportáţ z pietního aktu před budovou

Českého rozhlasu, ţivý internetový přenos ze specializované odborné konference, kterou

k událostem roku 1968 uspořádal Senát Parlamentu České republiky a k níţ Český rozhlas

přijal své oficiální mediální partnerství. Stejně tak uskutečnil přímý přenos z připomínkových

akcí k roku 1968, které v horní části Václavského náměstí pořádalo Národní muzeum.

Zaznamenána byla i vojenská přehlídka uskutečněná k 90. výročí zaloţení samostatného

Československého státu.

Standardně rozvinutá je spolupráce s Českým rozhlasem 2 – Praha. Počátkem roku 2008 byl

na web umístěn audiovizuální záznam silvestrovského pořadu Vinohrátky aneb Přátelské

víno. V průběhu roku multimediální tým zajistil ţivý internetový přenos z finále soutěţe o

nejpopulárnějšího učitele v České republice Zlatý Ámos 2008, který spolupořádala stanice

ČRo 2 - Praha, dále pak obsáhlou obrazovou reportáţ ze zábavného odpoledne

uspořádaného k seriálu Ţivot je pes a také multimediální záznam výročního Toboganu

konaného na Karlštejně.

Ve spolupráci se stanicí Český rozhlas 3 – Vltava byl na webu Českého rozhlasu umístěn

záznam z Viola-Tango-Rock koncertu Benjamina Jusupova, obrazová reportáţ z provedení

slavnostních Benátských nešpor Vespri Venezianiho v kostele svatého Šimona a Judy, byl

odvysílán ţivý internetový přenos z finále soutěţe Concertino Praga a pořízen záznam

z vánočního koncertu ze Zrcadlové kaple Klementina.

Ke standardně kvalitním počinům patří i spolupráce Multimediálního týmu se stanicí Český

rozhlas – Radio Wave. V roce 2008 byla uskutečněna ucelená řada audiovizuálních

záznamů z veřejných nahrávek interpretů a skupin, které se konaly v hudebním studiu

karlínskéko rozhlasu pod názvem RW Live Sessions. Takto byla zaznamenána vystoupení

například skupin Priessnitz, Khoiba, Please The Trees, 100°C či Climatizado. Vzniká tak

obrazová dokumentace současné progresívní hudební scény.

Pokračovala spolupráce se stanicí Český rozhlas Leonardo. Na prvním místě je nutné

jmenovat pravidelné zpracovávání obrazových záznamů pořadu Vstupte!, kde je prostor pro

detailní rozhovory s našimi největšími vědeckými kapacitami. V roce 2008 byly zaznamenány

například rozhovory s profesorkou Helenou Illnerovou, Václavem Větvičkou, Petrem Horou-





114

Hořejšem, Jaroslavem Blahošem, Josefem Kleiblem, Janem Petránkem, Ondřejem Neffem,

Michaelem Heyrovským a řadou dalších. Jde o dlouhodobý projekt, který probíhá uţ třetím

rokem, a Český rozhlas tak postupně získává zcela ucelený dokumentační přehled o

osobnostech současné české vědy, coţ je materiál archívní hodnoty. Dalším společným

projektem Multimediálního týmu a ČRo Leonardo je pravidelný záznam diskusního pořadu

Třetí dimenze, který se jednou měsíčně koná v Městské knihovně za aktivní účasti publika.

Pořad Třetí dimenze je věnován problémovým otázkám současné vědy. Kromě výše

uvedených programových řad zajišťuje Multimediální tým i podporu u jednorázových projektů

této rozhlasové stanice, jakými byly například Černá sanitka nebo Lékaři bez hranic.

Multimediální tým v roce 2008 zahájil spolupráci s regionálními stanicemi Českého rozhlasu,

například s ČRo Region, Vysočina; v rámci této spolupráce vznikl cyklus obrazových

dokumentů o horolezecké Expedici Dhaulagiri a Annapurna 2008. Spoluprací s ČRo Plzeň

vznikl obrazový záznam veřejného zpívání koled v jedenácti městech plzeňského regionu.

Od sklonku léta probíhal další projekt spojený se zoologickými zahradami. Pod názvem

Mládě pralesa bylo přenášeno narození mláděte vzácného kopytníka okapi ze Zoo Dvůr

Králové nad Labem.

Další ze samostatných projektů jsou Do hlubin historie či připravovaný Hudební web, který

má být zaměřen na publikaci ukázek staré hudby.

V roce 2008 byly zpracovány i pilotní díly dalších samostatných multimediálních projektů.

Připravován je projekt s pracovním názvem Fyzikální pokusy a je připravován za spolupráce

s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy a pod patronací Ministerstva školství

České republiky. Dalším rozpracovaným projektem jsou pak multimediální Toulky českou

minulostí. Jako pilotní díl byla rozpracována kapitola věnovaná keltskému osídlení. Projekt

obhlíţí toto období z různých souvislostí a zorných úhlů. Při přípravě Multimediální tým

spolupracuje s mnoha historickými a muzejními institucemi včetně Národního muzea.



3.4.2. Internet a multimediální projekty analogových stanic a studií



Informace o internetových stránkách a aktivitách analogových stanic a regionálních studií

jsou součástí kapitol o těchto stanicích a studiích 3.1.1. aţ 3.1.5.11.



3.4.3. Internet a multimediální projekty digitálních stanic



Informace o internetových stránkách a aktivitách digitálních stanic jsou součástí kapitol o

těchto stanicích 3.3.1.1. aţ 3.3.1.4.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 3 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 1 písm. c) a h) zákona č. 484/1991 Sb.



3.5. Technika, problematika šíření signálu, zabezpečení pokrytí – téţ § 3 odst. 3 a 4



V průběhu roku 2008 byl provoz úseku techniky (stejně jako celého Českého rozhlasu)

ovlivněn probíhající rekonstrukcí historické budovy Českého rozhlasu na Vinohradech.

Projevilo se to zejména v oblasti zvukové výroby, která musela častěji vyuţívat buď

provizorní pracoviště, nebo exteriéry. Další důleţitou okolností byla příprava na zajištění

úkolů ČRo v rámci českého předsednictví EU. V roce 2008 došlo také k nejvýraznějšímu

rozšíření digitálního vysílání systémem DVB-T(ke konci roku jej mohlo přijímat jiţ více neţ 50

% obyvatel ČR). Český rozhlas po technické stránce zajistil přenosy Letních olympijských

her konaných v Pekingu. Rok 2008 přinesl také úspěšně ukončené výběrové řízení na

poskytovatele datových připojení (WAN síť a její rozšíření o tzv. kontribuční sít pro přenos

zvukových modulací mezi všemi sídly Českého rozhlasu).









115

3.5.1. Odbor práce se zvukem



Tento odbor pracuje na základě objednávek produkčního centra, jednotlivých celoplošných

stanic, obchodního oddělení a APF ČRo a zajišťuje zvukovou výrobu, přímé přenosy a

vysílání v oblasti hudby, uměleckého slova a publicistiky a dále restaurování a digitalizaci

historických snímků, vytáčení z vysílání a pravidelné poslechy pořadů.

Hudební výroba všech ţánrů probíhá jak ve studiích ČRo, tak i v mnoha externích

prostorách. V roce 2008 to bylo v mnoha různých kostelech (například snímky varhan

v Praze, dále v Pardubicích, Ludgeřovicích, Dobré Vodě, Hejnici, Lanškrouně a na Svaté

Hoře u Příbrami) a zajímavých historických objektech a sálech.

Mistři zvuku a zvukoví technici se tradičně podíleli na prestiţních festivalech a soutěţích,

například Praţské jaro (v roce 2008 OPZ zajistil historicky nejvyšší počet 22 přímých

přenosů a záznamů pro vysílání stanice Vltava, v rámci mezinárodní výměny hudebních

programů Eurorádia a přidruţených zemí dalších kontinentů), Praţský podzim, Concerto

Bohemia, Concertino Praga, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, Dny Bohuslava

Martinů, Praţské dny sborového zpěvu, Dny soudobé hudby, Praha město hudby,

Mezinárodní festival jazzového piána, Národní festival neprofesionálních těles. Mezinárodní

festival akademických sborů, Letní slavnosti staré hudby. Pro vysílání a výměnu v síti EBU

byly v tomto roce natočeny další zvukové nahrávky veřejných koncertů a zajištěny přímé

přenosy hudebních akcí.

Vzhledem k probíhající rekonstrukci historické budovy ČRo na Vinohradské a citelnému

vyřazení velkých klíčových studií z provozu se uskutečnilo náhradní natáčení symfonických

orchestrů, komorních a pěveckých těles a sólistů váţné hudby (zejména rozsáhlé projekty

SOČR a jeho hostů, Komorního sboru ČRo a dále například České filharmonie, FOK,

Praţského filharmonického sboru, Praţské komorní filharmonie, Českého národního

symfonického orchestru, Plzeňské filharmonie, Škampova a Kaprova kvarteta, Zemlínského

kvarteta, Saxofonového kvarteta Bohemia, Praţského dechového kvinteta, Českého noneta,

Ensemble Martinů a Inégal, sólistů Ţenatého, Andraševa, Demeterové, Lukšaité-Mrázkové a

pravidelné ţivé přenosy Studia live) v pronajatých náhradních sálech a studiích a

v rozhlasovém karlínském studiu.

V karlínském studiu A se dále zajišťovalo natáčení a přímé přenosy pravidelných pořadů:

Naţivo pro ČRo 1, pravidelné veřejné nahrávky Big Bandu ČRo s jeho hosty a Radiodárek

Radiu pro ČRo 2, přímý přenos Euroradio Jazz Season a Silvestr na Vltavě pro ČRo 3,

pravidelné ţivé koncerty pro stanici Radio - Wave. Pokračovalo zde rovněţ natáčení hudby

pro rozhlasovou slovesnou tvorbu.

V souvislosti s probíhající rekonstrukcí Vinohradské se studio A stalo i dočasným zázemím

SOČR a byly sem přeneseny některé projekty z vyklizených studií 1 a 2, jako Studio live,

natáčení komorní hudby a sólových nástrojů, soutěţní snímky Concertino Praga a Concerto

Bohemia, Klub Vltava, Sejdeme se na dvojku, Radioateliér.

Slovesná výroba byla i v roce 2008 převáţně zajišťována ve studiích RS 31– B, RS 34 – F a

RS 40 v Karlíně, případně na dokončovacím pracovišti ZP4 v Římské. Natáčení některých

(jednodušších) projektů bylo (v důsledku rekonstrukce Vinohradské) zajištěno v náhradních

externích studiích (Bystrouška). Posádky pracovníků OPZ zajišťovaly zvukovou výrobu

slovesných pořadů převáţně dle zadání Producentského centra a poţadavků jednotlivých

stanic. Především šlo o rozhlasové hry, pohádky, četby na pokračování, literární pořady,

pásma a poezii, kulturní pořady, dokumenty i komponované pořady hudební.

V roce 2008 mistři zvuku zajistili ţivý přenos náročného multimediálního projektu Art’s

Birthday Party, tentokrát ze studia B v Karlíně, a zajišťovali práce pro externí klienty

prostřednictvím Obchodního oddělení. Na mezinárodním festivalu Prix Bohemia Radio 2008

byli zvukaři OPZ součástí vítězných týmů v kategorii Rozhlasová hra pro dospělého

posluchače.

Publicističtí zvukaři se podíleli zejména na pravidelných pořadech zpravodajských a

kulturnězpravodajských, publicistických, vzdělávacích a popularizačních.









116

Pracovníci tohoto oddělení průběţně prováděli potřebnou digitalizaci zvukového archivního

fondu Českého rozhlasu (náhradní pracoviště bylo zprovozněno v budově Římská 15 jako

nové PP 20) a dále grabování zvukových snímků pro digitální stanici D-dur.



3.5.2. Odbor rozhlasových technologií



Odbor rozhlasových technologií zajišťuje běţnou a profylaktickou údrţbu technických pracovišť,

opravy audio zařízení, rekonstrukce, projektování a montáţí nových pracovišť. Rok 2008 byl

zvláštní především tím, ţe kvůli očekávanému dokončení rekonstrukce hlavní budovy na

Vinohradské v roce 2009 roce nevznikaly ţádné zvláštní poţadavky na rekonstrukce

technických pracovišť ani na budování pracovišť nových. Výjimku tvořily pouze poţadavky

vyplývající z českého předsednictví Evropské unii. Realizace vysílacího pracoviště v Praţském

domě v Bruselu byla proto nejdůleţitějším projektem roku 2008.

V roce 2008 byla také dokončena kompletace mobilního vysílacího pracoviště. Jeho funkčnost a

komplexnost byla vyzkoušena na několika rozhlasových akcích jako byl tradiční Filmţurnál

v Karlových Varech či několikeré vysílání z výstaviště v Lysé nad Labem pro stanici Český

rozhlas Region, Středočeský kraj.



V roce 2008 se uskutečnily:



 Projekt a realizace vysílacího pracoviště v Praţském domě v Bruselu

 Instalace vícekanálového poslechu ve studiích A a B v Karlíně

 Osazení redundantních zdrojů do mixáţního stolu Studer Vista ve studiu A v

Karlíně

 Montáţ zařízení pro 24-stopý digitální záznam do přenosového vozu Iveco

 Výměna technického zařízení pro nahrávání přenosů EBU

 Úprava STA pro příjem DVB – T

 Úprava mixáţních stolů Behringer

 Montáţ síťového disku pro zvýšení přenosové rychlosti při ukládání dat v Karlíně

 Výroba oddělovacích zesilovačů pro studia A a B v Karlíně

 Rekonstrukce vysílacích pracovišť Zelené vlny

 Instalace mobilního vysílacího pracoviště pro Region v Lysé nad Labem ( 5x )

 Instalace mobilního vysílacího pracoviště na Filmţurnálu v Karlových Varech

 Připojení stanic Daletu pro ČRo 6 a digitalizační pracoviště v Římské 15

 Úpravy zpravodajského pracoviště Radioţurnálu – nucený poslech, hlavní poslech ,

výměna TV …

 Rekonstrukce pracoviště Daletu ve zpravodajské směně stanice Praha, instalace

kodeku na pracovišti 2R1



3.5.3. Odbor technologické podpory provozu vysílání



V roce 2008 byl zahájen projekt instalace nového výrobně-vysílacího systému DaletPlus.

Pokračoval projekt digitalizace archivu ČRo v regionech. V Plzni, v Olomouci a v Českých

Budějovicích byla instalována nová disková úloţiště spolu s řídícími servery pro správu

digitalizovaných zvukových souborů. Tyto nové technologické prostředky musely být téţ

začleněny do dosavadní struktury.

Pracovníci Oddělení audiosystémů obměnili a doplnili hardware zvukových střiţen typu

ProTools v komplexu Vinohradská - Římská. Provedli upgrade pracovních stanic pro

grabbování nosičů CD a instalovali stanici novou.

Byl proveden komplexní upgrade systému hlavního přepojovače ČRo.

Pracovníci poruchové sluţby se podíleli na instalaci nového mixáţního pultu na hlavní

vysílací pracoviště Českého rozhlasu 1 - Radioţurnálu a poskytovali technickou podporu

hlavně v období prvních dnů provozu nového stolu.







117

3.5.4. Rozhlasové přenosy



V roce 2008 byla obnovena technická a technologická výbava oddělení – přenosový vůz

AVIA (v provozu od roku 1993) byl nahrazen novým vozem značky IVECO, který následně

prošel zatěţkávacím testem při zajišťování přenosů z Prix Bohemia Radio v Poděbradech.

Z důvodů stále častějších poţadavků na vícestopý záznam byly ke konci roku 2008 všechny

přenosové vozy vybaveny záznamovým zařízením, které vícestopý záznam umoţňuje.

Zároveň bylo uvedeno do provozu ještě jedno mobilní zařízení tohoto druhu, které bude

vyuţíváno jako záloţní pro přenosové vozy nebo na akce kde je prokazatelný problém se

zajištěním parkování přenosového vozu.

Přehled nejvýznamnějších akcí zajišťovaných oddělením přenosů v průběhu roku 2008:



 85.výročí ČRo – Aneţský klášter, pořady Radiodárek, parník Vltava, celodenní

vysílání stanice Praha

 Krajské a senátní volby

 Volba prezidenta republiky

 Olympijské hry Peking

 Prix Bohemia Radio 2008

 Milovice – akce k odchodu vojsk z ČR

 festival Znojemský hrozen

 Tank v Labi – akce pro Leonardo



Akce hudební:



 Smetanova Litomyšl

 dvakrát festival PORTA

 Hudební sbory v Jihlavě

 Deska roku

 Anděl Allianz

 festival Trnkobraní

 soubor koncertů Jazz na Hradě pod záštitou prezidenta republiky

 Jazz festival v Černošcích

 Jazz festival v Hradci Králové

 akce pro Concerto Bohemia

 klubové koncerty pro stanici Radio Wave – klub 007 Strahov, divadlo Archa, klub

Akropole

 festival Khamoro

 koncerty ve Státní opeře Praha

 operní a divadelní představení pro EBU

 nadační koncerty – (Červená stuţka a my, koncert pro Světlušku)



Oddělení přenosů dále objednává spojové prostředky dle poţadavků jednotlivých redakcí pro

spolupráci s Regionálními studii a zahraničím, dále koordinuje provoz veškerých příchozích a

odchozích linek objednaných redakcemi pro plynulý chod provozu hlavního přepojovače.



3.5.5. Referát nových technologií



Referát se zabývá výběrem a zaváděním nových technických a technologických systémů do

provozu v ČRo a řešením nejnáročnějších technických a technologických problémů.









118

Nejvýznamnější aktivity v uplynulém období



 Rozšíření digitálního vysílání DVB-T. Postupně se ustálilo vysílání v dočasné síti A, bylo

dokončeno a schváleno TPP, připraven přechod do sítě jednoho multiplexu veřejné

sluţby, vybrán provozovatel na straně České televize, zahájeno vysílání sítě 1, došlo k

přechodu rozhlasových programů do sítě 1 a k dalšímu rozšiřování pokrytého území –

podrobněji viz zpráva o rozvoji digitálního vysílání.



 Spolupráce na přípravě projektu rekonstrukce reţie 4 ve studiu v Plzni. Modernizace

(výměna, upgrade) digitální produkčních systémů ProTools v Plzni.



 Příprava a realizace (společně s oddělením OTTP) rozšíření přepojovače SDŔ a zvýšení

počtu přípojných míst na přepojovači.



 Zprovoznění nového přijímacího a vysílacího řetězce pro síť EBU – Euroradia – kodeky

APT Oslo. Spolupráce v technické skupině EBU, organizace pracovního setkáni v Praze

(srpen 2008).



 Spolupráce na testovacích provozech vysílání DAB – f. Teleko, Příbram, Praha.



 Jednání technické skupiny EBU v ROROR (Romanian Radio Orchestra) Bukurešť,

Rumunsko (červen 2008). Projekty pro modernizaci vybavení pro spolupráci v rámci

EBU. Přímé přenosy a přenášení nahraných koncertů, prostorový zvuk. Výměna kodeku

pro přímé přenosy – APT Oslo, modernizace systému MusiPOP.



 Příprava technického zabezpečení rozhlasového pokrytí akcí v souvislosti

s předsednictvím ČR v Radě EU – téţ smluvní a technické jednání s organizátorem,

návštěva ve Slovinsku, návštěvy na plánovaných místech.



 Projekt rekonstrukce Vinohradská – spolupráce při detailních projektových pracích,

výběru zhotovitele, předávání stavby a dalších upřesňujících poţadavcích – například

produkčně-technická pracoviště, koordinace sítí, stavební akustika, odhlučnění,

prostorová akustika, souběh stavby a technického provozu. Trvalá účast na kontrolních

dnech, práce garanta za oblast rozhlasových technologií a vybavení studií.



 Spolupráce s elektrotechnickou fakultou ČVUT – přednášky v rámci výuky.



3.5.6. Telekomunikace – problematika šíření signálu, zabezpečení pokrytí



Podrobný přehled vysílačů Českého rozhlasu v příloze č. 9



Přehled nejdůleţitějších změn v oblasti šíření signálů programů jednotlivých stanic Českého

rozhlasu:



 Ve dnech 14.4. aţ 14.5. bylo na kmitočtu 101,9 MHz s výkonem 500 W ERP

zabezpečeno zkušební vysílání v Ostravě pro ověření moţnosti přesunu tohoto kmitočtu

z lokality Třinec/Javorový (v uvedené době nebyl kmitočet na této lokalitě provozován).

 Dne 23.4. byl pro stanici Český rozhlas Region, Středočeský kraj, uveden do provozu

nový vysílač Beroun/Záhrabská. Kmitočet 88,4 MHz, výkon 200 W ERP, polarizace AS

vertikální.

 Během letních měsíců byly VKV vysílače stanice Český rozhlasu 1 – Radioţurnál

osazeny novými modulačními procesory Altei a VKV vysílače stanice Český rozhlas 2 –

Praha modulačními procesory Phobos. Ukončeno bylo také osazování vysílačů

regionálních stanic.





119

 Dne 31.8. bylo na vysílači Praha/Cukrák ukončeno vysílání studia Český rozhlas – Radio

Wave a dne 1.9 bylo zahájeno vysílání stanice Český rozhlas 2 – Praha.

 Dne 1.9. byl pro stanici Český rozhlas Region, Středočeský kraj, uveden do provozu nový

vysílač Mělník/město. Kmitočet 87,6 MHz, výkon 200 W ERP, polarizace AS vertikální.

 V souladu s plánem rozvoje digitálního vysílání v systému DVB-T byl v říjnu ukončen

provoz dočasného multiplexu A a zahájen provoz multiplexu veřejné sluţby, ve kterém je,

kromě programů České televize šířeno i sedm programů Českého rozhlasu (ČRo 1 –

Radioţurnál, ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava, ČRo Rádio Česko, ČRo Leonardo, ČRo D-

dur a ČRo – Radio Wave). V současné době je v provozu celkem třináct vysílačů z 26,

další budou následovat v příštích letech.

 Dne 1.12. byl pro stanici Český rozhlas 2 – Praha uveden do provozu nový vysílač

Ostrava/město. Kmitočet 101,9 MHz, výkon 500 W ERP, polarizace AS vertikální.

Současně byl na tomto kmitočtu ukončen provoz vysílače Třinec/Javorový.

 Dne 1.12. byl pro stanici Český rozhlas 2 – Praha uveden do provozu nový vysílač

Třinec/město. Kmitočet 107,8 MHz, výkon 200 W ERP, polarizace AS vertikální.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 v zásadě splnil povinnost,

kterou mu ukládá § 3 odst. 1 písm.a), b), c) a h) zákona 484/1991 Sb.



3.6. Síť zahraničních zpravodajů - § 3 odst.1 písm d)

Přehled stálých a externích zpravodajů a stálých zahraničních spolupracovníků

Českého rozhlasu



Český rozhlas 1 - Radioţurnál



Na místech zahraničních zpravodajů došlo k pěti změnám. Od 1. ledna 2008 nastoupil na

Blízký východ Břetislav Tureček, 1. března 2008 nahradil Vít Pohanka ve Spojených státech

Alexandra Píchu a zpravodajem ČRo v Bruselu se místo něj stal Pavel Novák. Další

neočekávaná změna se odehrála na balkánském stanovišti, kde Martin Jeţek předčasně

ukončil své působení v Českém rozhlase a do Bělehradu zamířil Jaromír Janev. V červenci

završil svůj čtyřletý pobyt v Ruské federaci Petr Vavrouška, nahradila jej Lenka Kabrhelová.

Desetičlenný tým zpravodajů rozšířil v listopadu Ondřej Houska z Českého rozhlasu 6. Ten

během roku absolvoval stáţ v ČRo 1 – Radioţurnálu. Posílený dvoučlenný bruselský tým si

vyţádalo předsednictví České republiky v Evropské unii v příštím roce. Navzdory výrazným a

často velmi rychlým změnám je třeba konstatovat, ţe nedošlo k oslabení zahraničního

zpravodajství. Naopak díky výrazným novinářským osobnostem jako je například Břetislav

Tureček došlo k dalšímu zkvalitnění zpravodajské a publicistické činnosti.



 Slovensko - Lubomír Smatana

 Polsko - Martin Dorazín

 SRN - Jiří Hošek

 Brusel - Vít Pohanka do 28. 2., Pavel Novák od 1. 3., Ondřej Houska od 1. 12.

 Francie - Jan Šmíd

 USA - Alexandr Pícha do 31.1., Vít Pohanka od 1.3.

 Blízký východ - Břetislav Tureček

 Bělehrad - Martin Jeţek do 15.3., Jaromír Janev od 1.4.

 Rusko - Petr Vavrouška do 31.7., Lenka Kabrhelová od 1.8.

 Čína, Východní Asie - Robert Mikoláš

 Stabilní zůstala v roce 2008 síť stálých zahraničních spolupracovníků:

 Rakousko - Marie Woodhamsová

 Itálie - Vědunka Lunardi

 Velká Británie - Milan Kocourek

 Severské země - Tomáš Sniegoň

 Maďarsko - Gregor Martin Papucsek





120

 Španělsko - Lubica Zlochová

 Austrálie - Pavla Hůlová

 Řecko - Kateřina Marková



Oceněním práce zahraničních zpravodajů je skutečnost, ţe Jiří Hošek získal v roce 2008

prestiţní novinářskou Cenu křepelek v kategorii pro novináře do 33 let a Petr Vavrouška

vyhrál mezinárodní kategorii Grand Prix Bohemia Radio v kategorii Investigativní reportáţ.



Český rozhlas 2 – Praha



Český rozhlas 2 - Praha vyuţívá sluţeb stálých zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu,

a to jak do zpravodajství, tak do publicistických i dokumentárních pořadů. Dále spolupracuje

s předními novináři-analytiky zahraniční politické scény (Jan Petránek, Zdeněk Velíšek,

Jaroslav Jírů, Jefim Fištejn aj.).



Český rozhlas 3 – Vltava



Vltava ve zpravodajství vyuţívá přebíraných příspěvků zahraničních zpravodajů Českého

rozhlasu. Kromě toho pravidelně spolupracuje s dalšími publicisty:

Aleš Knapp /Německo, Francie, Španělsko/, Vladimír Čech /Rakousko, Německo/, Jaroslav

Beránek /Velká Británie/, Elena Kottová /Slovensko/, Ivan Matějka /Polsko/, Zbyněk Černík

/Švédsko/.

Současně se dále rozvíjí spolupráce s Českými centry, a to formou ţivých vstupů a

telefonátů.

Z dalších spolupracovníků: Tomáš Dimter (německy mluvící oblast + moderní kultura),

Vladimír Hendrich (film), Jan Tůma (historie, kultura), Václav Jamek (překladatel), Pavel

Janáček (literární historik a moderátor) Bibiana Beňová (moderátorka), Martin Groman

(historik), Pavla Vošahlíková (historička).



Český rozhlas 6



Český rozhlas 6 vyuţívá stálých zahraničních zpravodajů i spolupracovníků Českého

rozhlasu a také zpravodajů Slovenského rozhlasu a České televize. Velmi úzce spolupracuje

se zpravodajem Českého rozhlasu v Bruselu Ondřejem Houskou, který byl zaměstnancem

Českého rozhlasu 6. Český rozhlas 6 disponuje několika zahraničními spolupracovníky: Jan

Jůn – Londýn, Josef Kašpar – Řím, Jiří Slavíček – Paříţ. Spolupracuje také s publicisty, kteří

se úzce zaměřují na některé geografické oblasti: Richard Seeman a Karel Hvíţďala –

německy mluvící země, Adam Černý a Jaroslav Jírů – Francie, Petruška Šustrová – Polsko,

Zdeněk Velíšek – Evropská unie, Jefim Fištejn – USA.



Český rozhlas České Budějovice



Českobudějovický redaktor se podílel na českém vysílání ČRo 1 v Chorvatsku.

Vedení ČRo České Budějovice podpořilo během roku výjezdy redaktorů za aktuálními

reportáţemi do Francie, Belgie, Rakouska (přeshraniční spolupráce, poznání struktury

parlamentu EU).



Český rozhlas Ostrava



Polská redakce působí několikrát za rok i v Polsku, kde si vţdy natočí více materiálů pro

Kwadrans nebo Polské půlhodiny. Vţdy jde pouze o jednodenní výjezdy nedaleko za

hranice. V roce 2008 natáčely polské redaktorky v Polsku celkem jedenáctkrát.

Redaktora Renáta Spisarová natočila při návštěvě Argentiny rozhovor s osmdesátiletou paní

Marií Hlouškovou, přední argentinskou scénografkou.







121

Formou telefonátů byla sledována tříměsíční cesta cykloturistů z místního regionu Martina

Stillera a Renáty Lorišové na kolech napříč Austrálií.

Formou telefonátů byla denně sledována plavba ostravského cestovatele Tomáše Poláčka

na malé jachtě z Ameriky do Evropy.



Český rozhlas Pardubice



Dočasným zahraničním zpravodajem stanice byl i v roce 2008 externí moderátor – student

Zemědělské univerzity Jan Ptáček. Během dvou několikaměsíčních studijních pobytů ve

Vietnamu pravidelně formou ţivých telefonátů informoval o reáliích této asijské země.



Český rozhlas Plzeň



Ve vysílání se občas objevují příspěvky externí spolupracovnice Barbory Procházkové, která

se mimo jiné podílí na tvorbě česko-německého magazínu Přesahy. Příspěvky zachycují

převáţně dění v SRN, obzvláště z příhraničních oblastí.



Český rozhlas Regina



Stanice pokračovala v kontaktech se stálými zpravodaji Českého rozhlasu v zahraničí i

externími spolupracovníky. Do vysílání byly zařazovány informace o ţivotě v evropských a

světových metropolích.



Český rozhlas Region, Středočeský kraj



Během studijního pobytu externího redaktora ve Finsku byly ve vysílání vyuţívány jeho

příspěvky – postřehy ze ţivota v této zemi – v rubrice Severský zápisník a příleţitostně i ve

zpravodajství.



Český rozhlas Region, Vysočina



Novoměstský horolezec Radek Jaroš v pravidelných vstupech informoval o průběhu dvou

himalájských expedic. Z tohoto projektu vznikla i webová prezentace.

Hosty Tandemu bývají lidé, kteří pracují v zahraničí.



Český rozhlas Sever



Jitka Oleárníková je stálou externí spolupracovnicí v Německu (Dráţďany) a pravidelně

přispívá do zpravodajsko – publicistických pořadů Co se děje na severu.

Stanice dále redakčně spolupracuje s MDR Dresden na vzájemné výměně příspěvků a

informací v rámci česko-německého týdenního pořadu Sousedé.



Český rozhlas Rádio Česko



Český rozhlas Rádio Česko vyuţívá do svého vysílání všech desíti zahraničních zpravodajů

Českého rozhlasu. Kromě toho má i díky kontaktům bývalé české redakce BBC k dispozici

více neţ 60 externích spolupracovníků v různých zemích světa. Nejčastěji vyuţívá Ivana

Kytku (Velká Británie), Jaroslava Šonku (Německo), Tatianu Hoffmann (Izrael), Josefa

Kašpara (Itálie), Igora Lukeše (USA).



Český rozhlas Leonardo



Stanice příleţitostně spolupracuje s bývalou redaktorkou Hanou Staňkovou, která

v současnosti působí v ČLR. Stálým spolupracovníkem je Stanislav Miler, který putuje

ekologickým automobilem po stopách středověkého cestovatele Oldřicha Čecha.





122

V průběhu léta 2008 spolupracoval český rozhlas Leonardo se studenty České zemědělské

univerzity, kteří se vydali po stopách krajanů do jiţní a východní Evropy. Síť zahraničních

zpravodajů a spolupracovníků Českého rozhlasu vyuţívá pořad Zápisník zahraničních

zpravodajů, který Leonardo přebírá od Českého rozhlasu 1 - Radioţurnálu.



Český rozhlas – Radio Wave



Radio Wave nemá vlastní síť zahraničních zpravodajů. V souvislosti s pořadem Rentgen

spolupracuje se zahraničními zpravodaji ČRo 1.



Český rozhlas Online



Český rozhlas Online spolupracuje s řadou odborníků v zahraničí, nelze je však označit za

trvalé spolupracovníky.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 3 odst. 1 písm d) zákona 484/1991 Sb.



3.7. Archiv, archivní a programové fondy včetně jejich digitalizace - § 3 odst.1 písm.

e)



Rok 2008 spojený s řadou významných výročí kladl na APF zvýšené nároky ze strany

programových sloţek i mimorozhlasové veřejnosti. Kromě 85. výročí od zahájení

pravidelného rozhlasového vysílání v českých zemích si rozhlas připomněl i 75. výročí

zprovoznění rozhlasové budovy a také několik výročí „osmičkových“ – rok 1918 a vznik

samostatného státu Čechů a Slováků, rok 1938 spojený s Mnichovskou dohodou a rozbitím

tohoto státu, únor 1948 a srpen 1968.

Všechny útvary se věnovaly plnění standardních činností, v Archivu, Fondu hudebnin a

Fonotéce pokračovala digitalizace fondů a sbírek a činnosti s ní související.

I přes značné vytíţení se podařilo vydat další čísla teoretické revue Svět rozhlasu (19 a 20).

Ve funkci předsedy redakční rady zdárně pokračoval Ondřej Vaculík, novými členy se stali

Filip Roţánek a Jakub Číţek, z časových důvodů odešel Mgr. Pavel Hekela. Svět rozhlasu je

hojně vyuţíván ke studijním a badatelským účelům, zvláště na vysokých školách (při

bakalářských a diplomových pracích aj.), ve vědeckých a univerzitních knihovnách.



Spolupráce se Sdruţením pro rozhlasovou tvorbu



V r. 2008 úspěšně pokračovala spolupráce se SRT. Zaměstnanci APF se jako členové

Sdruţení opětně podíleli na organizaci přehlídky slovesné umělecké tvorby BILANCE 2008,

XVII. ročníku soutěţní přehlídky publicistických a dokumentárních pořadů REPORT 2008.

Ve spolupráci SRT a ČRo byl vydán sborník z jarního semináře pořádaného SRT a FSV UK

Praha na téma Současné rozhlasové zpravodajství a český jazyk, zachycující nejen

poznatky o jazykové praxi, ale i rozbor jazykových prostředků v některých konkrétních

zpravodajských pořadech.

Přehlídka BILANCE a soutěţ REPORT, pořádané SRT, se konají za úzké spolupráce

s Českým rozhlasem, s odborem médií a audiovize Ministerstva kultury ČR, Nadací Český

literární fond a Radioservisu, a. s. V loňském roce byla do soutěţe přihlášena řada kvalitních

pořadů, coţ ukazuje, ţe mají-li redaktoři kde pořady uplatnit (převáţně na ČRo 2), vznikají

závaţná díla.

Nejvýznamnějším počinem Sdruţení pro rozhlasovou tvorbu bylo vydání publikace k 85.

výročí zahájení rozhlasového vysílání „99 významných uměleckých osobností rozhlasu“.

Kniha vznikala ve spolupráci s APF Českého rozhlasu.









123

3.7.1. Archiv



Činnost útvaru



Hlavní činností Archivu v roce 2008 bylo standardní soustřeďování, ukládání a odborné

archivní zpracování veškerého archivního materiálu vzniklého z činnosti ČRo. K prioritám

opět patřila digitalizace a katalogizace zvukových a písemných archivních dokumentů. I

v tomto roce ještě přejímal Archiv zvukové i písemné dokumenty z rekonstruovaných částí

historické budovy rozhlasu.

Pokračovala spolupráce s Ústavem pro jazyk český AV (75 CD se záznamy nářečí),

s Národním archivem při přepisech zvukových dokumentů z jeho fondů Radionaslouchací

sluţby (přetočeno 1 970 minut na 25 CD), se sdruţením Post Bellum (Veteráni 2.sv.války) i

s občanskými sdruţeními. Pro Univerzitu Palackého v Olomouci připravil Archiv rozsáhlý

soubor zvukových dokumentů pro studium a výuku historie a teorie dramatu, herectví a reţie.

Pokračovala jednání o spolupráci s Knihovnou Václava Havla, byla realizována delimitace

zvukových dokumentů BBC z Ministerstva zahraničních věcí a zahájena spolupráce

s Ústavem pro výzkum totalitních reţimů, konkrétně s ABS (Archiv bezpečnostních sloţek).

Z jeho fondů se podařilo doplnit záznamy rozhlasové provenience z r. 1968.

Archiv spolupracoval při mediální prezentaci rozhlasu.



Přírůstky



Celkový přírůstek archivu činil 63,45 bm, z toho písemnosti 37,55 bm (archiv 41 přírůstků,

15,65 bm, spisovna 34 přírůstků, 21,90 bm); zvukové nosiče 24,5 bm (2 878 CD, 56 MC, 6

DVD, 756 gramodesek) a zálohové pásky digitálního archivu 1,4 bm. Z Radioservisu bylo

dodáno 116 CD, z FONO a redakcí 79 CD, přímo v Archivu bylo vypáleno 2 683 CD se 71

577 dokumenty (z toho 1 103 datových CD s 67 685 dokumenty).



Zpracování a zpřístupňování fondů



Technici Archivu zpracovali dokumenty o celkové stopáţi 289 805´. V evidenci zvukových

dokumentů přibylo 5 776 vět v AIS, digitalizované záznamy byly propojovány s evidencí v

AIS (2 824 „balíčků"), zároveň byly opraveny nepřesnosti a chyby v popisu a doplněna

anotace v AIS i na kartách.

Pokračovala i digitalizace písemných fondů. Do digitálního archivu bylo uloţeno 20 376

souborů: 1 503 HA, 2 088 DE, 5871 PL, 3 973 PZ a 6 941 FO, celkem 168 369 stran textu.

Dalších 4 033 dokumentů o 55 199 stranách uloţili do DA brigádníci.



Vyuţívání fondů (výpůjčky, badatelé)



Během roku badatelnu navštívilo celkem 610 badatelů, z toho 188 externích badatelů a 422

rozhlasových včetně mimopraţských.

Nejvíce sluţeb badatelny vyuţívala stanice Praha (160), Radioţurnál (92), ČRo 6 (51), ČRo

7 (38), Vltava (25), Leonardo (20). Z regionálních stanic na prvním místě bylo Brno (12),

následovaly České Budějovice (8) a Plzeň (6).





3.7.2. Fond hudebnin



Činnost útvaru



Počátkem roku 2008 došlo k přestěhování materiálů (25 020 titulů, 670 bm) Českého

hudebního fondu (ČHF) a převzetí katalogu.









124

Z mimořádných aktivit útvaru patřila k těm nejvýznamnějším produkce CD s nahrávkami

různých verzí národní hymny v projektu Kde domov můj realizovaném ve spolupráci

s Úřadem vlády, NM a ND. Další CD bylo přílohou k titulu Před písničkou smekni.





Přírůstky



Do sbírek hudebnin přibylo celkem 502 titulů, zakoupeno bylo 8 titulů. Knihy zaznamenaly

přírůstek 77 titulů, z toho koupeny byly dva, ostatní byly získány jako dary či pozůstalosti.



Zpracování a zpřístupňování



Probíhalo plynule, v databázi Relief II bylo zkatalogizováno celkem 14 703 záznamů. Do

databáze AIS byla k hudebním snímkům průběţně doplňována nakladatelská práva.

Pokračovala i digitalizace, 2 000 článků bylo zpracováno v AIS (popis - klíčová slova).

Celkem je hotovo 9 000 článků. Bylo nascanováno 324 archiválií, u 280 proces a popis

v AIS. Ze starých nevyhovujících desek bylo přebaleno do 1 000 krabic celkem cca 12 740

signaturních jednotek.



Vyuţívání fondů



Celkem bylo z FH půjčeno 781 titulů, badatelských moţností vyuţilo třináct zájemců (deset

ČR, tři zahraniční), kterým bylo poskytnuto 46 titulů.

Pro vysílání bylo realizováno zapůjčení 135 titulů od různých nakladatelů.



3.7.3. Fonotéka



Záznamová kancelář průběţně prováděla editaci a kontrolu fondů ZV a UL v AIS, import

daletových snímků do digitální fonotéky a kontrolu a editaci zdigitalizovaných snímků v AIS.

Dokončena byla kontrola snímků z I. etapy digitalizace se zaměřením na snímky, které

neprošly kontrolou. Současně probíhala příprava na další etapu digitalizace analogových

snímků (kontrola v AIS, tisk podkladů, fyzická kontrola záznamů na 40 000 pásech). Úpravna

vyměnila krabice fondu ZV a zkontrolovala záznamy.

V digitální fonotéce bylo k 19. 12. 2008 uloţeno 93 216 souborů. Daletové snímky uloţené v

digitální fonotéce jsou pro výrobu a vysílání plně vyuţívány. Byl zahájen zkušební provoz

výpůjček zdigitalizovaných snímků řady VM a VS pro potřeby regionů.



Přírůstky, skartace, evidence



V datové podobě byly na 422 ks DVD uloţeny pořady stanic: Praha – 2 908 titulů,

Vltava – 2 901 titulů, D-dur – 2 298 titulů.

Celkový počet uloţených snímků v DALETU (2 396 ks CDR a DVD):

Praha 16 725 titulů

Vltava 15 578 titulů

D-dur 4 043 titulů

Leonardo 455 titulů



V rámci nové výroby bylo natočeno 1 888 snímků na různých druzích nosičů (kromě CD) a

přijato 777 komerčních CD. V AIS bylo zaloţeno 3 258 nových vět, editováno 11 130 vět.





Vyuţívání



Pro vysílání a výrobu bylo zkontrolováno 24 502 snímků, zapůjčeno 3 395 snímků z DALET.

Pevných nosičů pro výrobu zapůjčila Fonotéka 22 059, pro vysílání 11 782.





125

Ze studií ČRo a z Archivu bylo celkem přijato a zpět vráceno 2 047 nosičů. V rámci

Mezinárodní hudební výměny bylo přijato a zpět vráceno 17 nosičů. Dle poţadavků

Licenčního referátu bylo zablokováno 39 snímků. Pro potřeby výroby výdejna vydala, zpět

přijala, překontrolovala a uloţila 24 816 nosičů.



3.7.4. Gramoarchiv



Přírůstky



Plynule probíhalo doplňování sbírky i katalogizace přírůstků gramofonových a kompaktních

desek. Do fondů přibylo celkem 1 282 kompaktních desek.



Katalogizace



Zkatalogizováno bylo 1 108 kompaktních desek, tj. 65 900 minut a 16 938 identifikačních

čísel a 298 gramodesek.

V poloţce nosiče v AIS byla doplněna malá mono řad M50000 – 58000, dokončena malá a

velká sterea. Průběţně se doplňovala a opravovala data zkatalogizovaná, ale nepřevedená

do AIS.



Vyuţívání



Informace o zkatalogizovaných nosičích přinášel kaţdý měsíc v Bulletinech Gramoarchivu

publikovaných pravidelně na Intranetu ČRo.

Vypůjčeno bylo 425 gramodesek, k poslechům badatelů bylo vyuţito 53 gramodesek.



3.7.5. Hlavní katalog



Činnost útvaru



K základním činnostem oddělení patřily: zpracování informací o hudebních snímcích v

databázi AIS, údrţba číselníků v databázi AIS, údrţba a doplňování kartoték trvalých

hudebních snímků, poskytování informací o hudebních snímcích ostatním pracovníkům ČRo,

průběţná aktualizace intranetových stránek APF, opravy záznamů v databázi AIS dle

poţadavků jednotlivých redakcí, příprava e-shopu na internetových stránkách ČRo.

V databázi AIS byl dokončen zápis hudebních snímků Redakce váţné hudby DM, konečná

revize se plánuje v průběhu roku 2009. Zahájen byl zápis pořadů váţné hudby do databáze

AIS. Jde o časově velice náročnou činnost – zejména vyhledávání informací o pouţité hudbě

v jednotlivých pořadech. Dokončen byl zápis a revize hudebních snímků převedených do

Fono Praha z Ústí nad Labem a pokračovala evidence snímků fonotéky zahraničního

vysílání. Průběţně se prováděla redukce záznamů k záznamům spravovaným APF, revize a

zvýšení statusu, doplnění chybějících údajů. Pokračoval zápis záznamů populární hudby.



Přírůstky



Pro aktualizaci lístkových katalogů bylo vytištěno celkem 6 589 karet (populární hudba 1 463,

váţná hudba 5 126 karet).



Zpracování a zpřístupňování



Celkem bylo zrevidováno 16 635 záznamů, z toho nově zaloţeno 9 639. Základní revize

záznamů byla provedena u 397 dosavadních záznamů váţné hudby, z toho nově zaloţeno

bylo 206. Zrevidováno bylo 5 349 záznamů populární hudby, z toho nově zaloţeno bylo







126

5 007. Z nové výroby váţné hudby proběhla revize u 1 121 záznamů (z toho zaloţeno v OHK

248), u populární hudby 638 záznamů (z toho zaloţeno v OHK 88).



3.7.6. Dokumentace



Činnost útvaru



Dokumentace denně připravovala monitoring tisku Rozhlasové ohlasy, průběţně aktualizovala

informační fond, zajišťovala agendu tisku a studovny. V rámci přípravy na digitalizaci se

uskutečnila revize další části fondu osobností. Bylo aktualizováno, zpracováno a vydáno

Kalendárium 2009.

Zaměstnanci poskytovali interní a externí informační sluţby v počtu 29-33 dotazů a rešerší

denně.



Přírůstky



Tisk se odebíral v rozsahu 71 titulů, z toho zahraniční tisk představoval osm titulů. Kniţní fond

nebyl doplňován.





Zpracování a zpřístupňování fondu



Z tisku bylo vybráno, oklasifikováno a uloţeno 44 500 článků. Pro monitoring tisku Rozhlasové

ohlasy bylo do DB uloţeno 48 000 článků, pro Intranet z toho bylo vybráno 9 000 článků.

Pro databázi osobností a událostí (Kalendárium) bylo zkontrolováno, ověřeno a doplněno

celkem 1 100 záznamů. Byla zajištěna vazba týdeníku Rozhlas a MF Dnes ročníků 2007-2008,

celkem 31 knih, a nejnutnější opravy a převazby knih.



Vyuţívání fondů



Studovnu navštívilo 3 800 zájemců, k 7 500 ţádostem byly zodpovězeny dotazy či vypracovány

rešerše. V rámci intranetu ČRo byly denně aktualizovány veřejně přístupné databáze Tovek -

Tiskové zpravodajství odd. Dokumentace, Rozhlasové ohlasy.

Po stránce technické pokračovala stagnace, nerealizovala se výměna morálně zastaralých

PC, došlo pouze k výměně tří tiskáren.



3.7.7. Knihovna



Kancelář a půjčovna Knihovny jsou dočasně přemístěny do Římské 12, coţ provoz nijak

neomezuje.



Přírůstky



Knihovna zaznamenala přírůstek celkem 1 168 knih. Zakoupeno bylo 824 knih, 344 knih bylo

získáno formou darů a recenzních výtisků. Přírůstky se zpracovávají po nabytí a kaţdý

měsíc je jejich soupis publikován na Intranetu.



Výpůjčky



Vypůjčeno bylo 4 200 knih z fondů Knihovny a zajištěno 115 výpůjček prostřednictvím

meziknihovní výpůjční sluţby. Největší růst zaznamenala Národní knihovna, Městská

knihovna, Moravská zemská knihovna a Vědecká knihovna v Olomouci. Několikanásobně se

zvýšil zájem studentů vyšších odborných a vysokých škol, coţ signalizuje zvýšení zájmu o

rozhlas.







127

Knihovna se podílela na vzniku knihy „99 významných uměleckých osobností rozhlasu“,

spolupracovala na knize edice Vltava „Idea českého státu v proměnách staletí“ a se stanicí

Vltava na vzniku databáze „povinná četba“.



Informační systém Relief funguje spolehlivě, dílčí problémy se řeší s dodavatelskou firmou.



Technický rozvoj



Zdárně pokračovala digitalizace zvukových fondů, uskutečnila se výměna nevyhovujících

PC a tiskáren. Probíhal zkušební provoz aplikace pro vyhledávání hudebních snímků ČRo

přes Internet, počet snímků je postupně rozšiřován.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 3 odst. 1 písm. e) a h) zákona 484/1991 Sb.



3.8. Vysílání domácí a zahraniční tvorby - § 3 odst.1 písm.f)

3.8.1. Podíl zahraniční a domácí hudby



Český rozhlas 1 - Radioţurnál



Hudba v programu ČRo 1 – Radioţurnálu obsahovala v roce 2008 převáţně skladby 60.–

90. let, ale i novinky posledního desetiletí. Je zacílena na posluchače ve věkových

kategoriích 35 – 70 let, speciálně s přihlédnutím k posluchačům v produktivním věku.

Celkový podíl hudby je ve vysílání ČRo 1 – Radioţurnálu cca 45 % z denního vysílacího

času (tj. 165 – 185 skladeb za 24 hodin), přičemţ poměr mezi domácími a zahraničními

skladbami je dlouhodobě stanoven na 1:2.



Český rozhlas 2 – Praha



I pro rok 2008 zůstalo zachováno dlouhodobé nastavení selektorové hudby, které odpovídá

podílu 70% českých skladeb, 15% anglosaské a 15% ostatní zahraniční hudby.

Hudební pořady, které vznikly v loňském roce, se aţ na jednu výjimku osvědčily, a proto

zůstaly zachovány (zaměření country, muzikál, vokální skupiny).

Je rozšiřována nabídka také v hudební části vysílání – pod vlivem přání oslovit střední

generaci posluchačů se obměňuje výběr skladeb hudby .



Český rozhlas 3 – Vltava



Podíl zahraniční hudby je cca 60%, u klasické hudby je takové třídění problematické.

V rámci sobotních operních večerů bylo z nabídky EBU odvysíláno 33 oper (sedmkrát přímý

přenos z MET, třikrát záznam MET, 23x záznam EBU).

V oblasti symfonického repertoáru bylo odvysíláno 40 přímých přenosů a 149 záznamů

převzatých ze sítě EBU.

Další významné programy ve spolupráci s EBU:

Speciální den Euroradia - Den konzervatoří

přenos k 85.výročí Čekého rozhlasu

přímý přenos Mezinárodního festivalu chlapeckých sborů

Zámecké a varhanní koncerty ve spolupráci se Slovenským rozhlasem



Český rozhlas 6



Český rozhlas 6 zařazuje hudbu jen velmi okrajově a jen v některých pořadech, například

Kaleidoskop Jana Rejţka a Letem kulturním světem. Podíl zahraniční a domácí hudby je

přitom zhruba 30:70 ve prospěch hudby domácí.







128

Český rozhlas Leonardo



Zahraniční hudební produkce představuje zhruba 65 % (anglicky 60 %, dále je poměrně

zastoupena francouzština, polština, slovenština, italština a španělština). V etnické hudbě

nebo world music se objevují jazyky různých světových etnik.

Domácí produkce představuje přibliţně 35 % (česky 27 %, anglicky 8 %). Kaţdý všední den

má premiéru původní hudební pořad Nota Bene s tímto ţánrovým členěním: pondělí a středa

– etnická hudba a world music, úterý – hity století, čtvrtek – rock a pop, pátek – jazz. V rámci

pátečního tematického zaměření Nota Bene uţ vzniklo téměř 150 pořadů, které představují

přední osobnosti českého jazzového ţivota včetně hudebníků dlouhodobě působících

v zahraničí.



Český rozhlas – Radio Wave



V selektorových rotacích je česká hudba zastoupena dvaceti procenty. Co se týče

procentuálního zastoupení české hudby vůči zahraniční, nelze dosáhnout pravdivého obrazu

ryze na základě výpočtu uvedeného analýzou ze selektoru. Vzhledem k tomu, ţe velká část

programové nabídky Radia Wave není hrána ze selektoru (ţánrové pořady a jejich reprízy),

je selektorové procento české hudby zavádějící. Domácí scénu totiţ pokrývají především

ţánrové pořady, některé přímo se stoprocentním zastoupení české hudby (například pořad

Startér, tedy hitparáda českých kapel nepodepsaných nahrávacími společnostmi).





Český rozhlas D-dur



Podíl zahraniční hudby je cca 60%, u klasické hudby je takové třídění problematické.



Regionální vysílání Českého rozhlasu



Podíly zahraniční hudby u jednotlivých regionálních studií v příloze č.5



3.8.2. Mezinárodní hudební výměna



Snímky Českého rozhlasu v zahraničí - nabídka



Český rozhlas nabídl v roce 2008 do sítě EBU celkem 126 hudebních pořadů. Jde

především o tzv. pink offers (volné nabídky), dále o příspěvky do sezón Eurorádia (klasická,

jazzová, ars acustica) a do Letních festivalů Eurorádia. Přehled hudebních ţánrů, mnoţství

nabídek a jejich vzájemný poměr nabízejí následující tabulka a graf.









%z

hudební ţánr zkratka počet celku

váţná hudba SM 74 58%

jazzová hudba JM 29 23%

sezóny

Eurorádia EURO 7 6%

ars acustica AA 7 6%

letní festivaly ER 5 4%

rocková hudba RM 3 2%

world music WM 1 1%

celkem 126 100%





129

ER RM WM

1%

AA 4% 2%

6%

EURO

SM

6%

JM

EURO



AA

ER

SM

JM

58% RM

23%

WM









Mezinárodní oddělení přispělo do systému volných nabídek mezinárodní hudební výměny

celkem 45 koncerty z oblastí jazzu, staré hudby, rocku, ars acustiky a world music. Řada

nabídek byla připravena ve spolupráci s Redakcí jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava

a s regionálním studiem v Ostravě a Brně. Nabídky váţné hudby připravil Útvar hudebního

vysílání ČRo 3 – Vltava.



JAZZ

Do sítě EBU byly nabídnuty čtyři koncerty z festivalu Prague Proms: Jazz Efterrätt, Karel

Růţička Quartet, František Kop Band a La Parada & Český národní symfonický orchestr.



Ve spolupráci s ČRo Ostrava byla připravena nabídka koncertu ansámblu Emil Viklický Trio,

dále záznam koncertu skupiny Laco Deci & Celula New York a tři koncerty z festivalu

Ostrava Jazz Open: Yvonne Sanchez & Latin Groove Conection, Rhytm Desperados a David

Kolár Band.



Ve spolupráci s ČRo Hradec Králové (technická realizace záznamů) MO pořídilo a nabídlo

osm koncertů z festivalu Polička Jazz 2008: X´tet Bruno Régnier, Petr Zelenka Quartet, Jana

Koubková Quartet, Ján Fabrický Overt Act, Apollon Quartet, Emil Viklický Trio, David

Dorůţka & Josefine Lindstrand, Takin´ Off. Záznam vystoupení skupiny Jana Koubková

Quartet vydalo v prosinci roku 2008 nakladatelství Radioservis.



Dále byly nabídnuty záznamy těchto koncertů: Big Band ČRo – Pocta Karlu Krautgartnerovi,

Regina Carter Quintet, devět koncertů z 12. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu

jazzového piana (recitály umělců: Pavol Bodnár, Péter Rozsyói, Kryštof Marek, Pawel

Kaczmarczyk, Mircea Tiberian, Eric Legnini, Olivian Trummer a Shai Maestro) a koncert Big

Bandu Gustava Broma.



Letošním českým přímým přenosem vyvrcholila velmi úspěšná Jazzová sezóna Eurorádia.

Koncert byl odvysílán 25. 4. 2008 z karlínského Studia A. Účinkovala skupina Open Sextet

a jako host vystoupil americký tenorsaxofonista Rich Perry.





130

ARS ACUSTICA

V rámci volných nabídek bylo připraveno šest kompozic pro soutěţ Minutes of Noise:

svezemese, Electric Haiku, SoundOf_Work, SoundOf_kühl, Bardo Essential a Footsure and

Role. Dále byla nabídnuta kompozice Colina Blacka Soundprints: The Prague Pressings.



ROCK/WORLD MUSIC

Ve spolupráci se stanicí Český rozhlas – Radio Wave byly pro Eurosonic Radio + připraveny

tři nabídky rockové hudby: koncerty skupin Sunshine, Khoiba a Please The Trees a nabídka

z oblasti world music: záznam koncertu skupiny Gothart.



FOLK/ FOLKLÓR

Český rozhlas participoval na oblíbeném projektu 2008 EBU Christmas Folk Project

s příspěvkem dvou vánočních písní Štědrej večer nastal a Padá sníţek v podání cimbálové

muziky Hradišťan. Český rozhlas přispěl i do nového projektu EBU Folk and Traditional

Music Love Songs Project, který je pod supervizí Deutschland Radia Kultur.



STARÁ HUDBA

Do sítě Eurorádia Classic byly nabídnuty tři koncerty z Mezinárodního festivalu Letní

slavnosti staré hudby: recitály Riccarda Minasiho, Gérarda Lesneho a Marty Infante.



Snímky zahraničních rozhlasů ve vysílání Českého rozhlasu - poptávka



V období od 1. 1. 2008 do 15.12. 2008 bylo v databázi EBU nabídnuto celkem 3377

koncertů. Český rozhlas si v rámci mezinárodní hudební výměny objednal 1052 koncertů.

Stanice ČRo 3 - Vltava objednala celkem 790 koncertů, ČRo Rádio Wave 222 a stanice

ČRo 2 - Praha dva koncerty. Počet dosud odvysílaných koncertů k 15.12. 2008 je 128.

Ţánrové zastoupení koncertů je v poměru: populární hudba 589 – váţná hudba 448. Za rok

2008 bylo ze sezón Eurorádia 2007-2008 a 2008-2009 (klasická, jazzová, operní, speciální

dny a Metropolitní opera) určených k přímému přenosu či záznamu odvysíláno na stanici

Vltava celkem patnáct koncertů a oper. Četnost objednávek ČRo ze sítě EBU v jednotlivých

měsících roku 2008 znázorňuje tento graf:









 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 3 odst. 1 písm.f) zákona 484/1991 Sb.









131

3.9. Poskytování 24hodinové programové sluţby alespoň na jednom vysílaném

programu, včetně aktuálního zpravodajství - § 3 odst. 1 písm. g)



Český rozhlas poskytoval 24hodinové programové sluţby na stanicích Český rozhlas 1 –

Radioţurnál, Český rozhlas 2 – Praha, Český rozhlas 3 –Vltava, Český rozhlas D-dur,

Český rozhlas Leonardo a Český rozhlas – Radio Wave. Regionální studia v sídlech krajů

vysílají od dubna 2007 společný noční program. Aktuální zpravodajství je zejména na stanici

Český rozhlas 1 – Radioţurnál a speciální stanici Český rozhlas Rádio Česko.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 3 odst. 1 písm. g) zákona 484/1991 Sb.





3.10. Mezinárodní a tuzemské festivaly, akce a soutěţe

3.10.1. Soutěţe pořádané Českým rozhlasem



Dvaačtyřicátý ročník Mezinárodní rozhlasové soutěţe mladých hudebníků Concertino Praga

v roce 2008 byl vypsán pro dechové nástroje v kategoriích flétna, hoboj, klarinet, fagot a

trubka. Mezinárodní soutěţe se zúčastnilo celkem 29 nahrávek z devíti evropských zemí.

Z pěti českých postupujících účastníků na nejvyšší stupně dosáhli tři hudebníci – Denisa

Gřonková (hoboj, I. cena), Jan Hudeček (fagot, II. cena) a Pavel Janeček (trubka, II. cena).

Cenu Heleny Karáskové (uděluje Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR) určenou

absolutnímu vítězi soutěţe získala rakouská flétnistka Daniela Koch. Český rozhlas jí natočil

a vydal nekomerční CD určené k propagaci nejúspěšnějšího soutěţícího.

Nositelé prvních cen vystoupili dne 14. června 2008 za doprovodu SOČR pod vedením

Alexandra Apolína v Rudolfinu v Praze. Slavnostní koncert byl ţivě přenášen prostřednictvím

EBU do několika evropských zemí. V České republice jej tradičně vysílal ČRo 3 - Vltava.

Poprvé v historii soutěţe bylo vystoupení přenášeno také audio-vizuálně na webových

stránkách ČRo, zvuk navíc v prostorovém formátu 5.1.

Následující Jihočeský festival Concertino Praga pokračoval koncerty v Českém Krumlově,

Třeboni, Jindřichově Hradci a nově také v Bechyni.

V rámci doprovodného programu Prix Bohemia Radio uspořádalo Producentské centrum

ČRo v Poděbradech koncert vítězů soutěţe Concertino Praga.

Na sklonku října 2008 se v Kyjevě konalo valné shromáţdění Evropské unie hudebních

soutěţí mládeţe (EMCY), jejímţ členem je ČRo. V závěru zasedání bylo voleno nové

pětičlenné vedení. Do něj byl jako nejmladší a dosud jediný český zástupce v historii unie,

zvolen vedoucí soutěţe Concertino Praga Tomáš Chmelár.



Concerto Bohemia (CB)



Do 17. ročníku Národní rozhlasové soutěţe mladých souborů a orchestrů Concerto Bohemia

2008 se přihlásilo 22 souborů a orchestrů základních uměleckých škol a konzervatoří

z České republiky.

Do druhého kola soutěţe postoupilo šestnáct souborů a orchestrů, se kterými byla natočena

profesionální studiová nahrávka, téměř 400 mladých hudebníků natočilo 48 titulů.

Vítězové vystoupili na Koncertě vítězů Concerto Bohemia 2008, který se konal 15. listopadu

2008 ve Velkém sále Paláce Ţofín s mimořádným ohlasem publika. ČRo 3 - Vltava vysílal

tento koncert přímým přenosem. Česká televize jako koprodukční partner pořizovala

záznam, který byl následně odvysílán.



Prix Bohemia Radio (PBR)



Na přelomu září a října 2008 se uskutečnil další ročník tohoto Mezinárodního festivalu

rozhlasové tvorby.







132

S ohledem na 85. výročí ČRo byl festival uspořádán jako česko-slovenský. Ve všech

porotách zasedli rozhlasoví odborníci ze Slovenska , všechny tři soutěţní kategorie otevřeli i

pro slovenské tvůrce.



3.10.2. Soutěţe a akce s účastí Českého rozhlasu



Mezinárodní festivaly a akce



EBU Eurosonic Festival, Groningen, 11. – 12. 1. 2008

Na mezinárodním festivalu EBU Eurosonic, zacíleném na hudební ţánry rock, pop a world

music a konaném kaţdý rok v lednu v holandském Groningenu, vystoupila za Český rozhlas

kapela Sunshine. Účinkovalo zde celkem 27 kapel nominovaných členskými rozhlasy EBU.

Všechny koncerty byly natočeny a jsou k dispozici k vysílání Českému rozhlasu.



EBU Special Event – Art´s Birthday Party 2008

Společný večer akustických umění pod záštitou EBU nabídl přímým přenosem Český

rozhlas 17. 1. 2008. Ţivé vysílání z karlínského Studia B Českého rozhlasu bylo zařazeno do

satelitní sítě Eurorádia. Letošní téma FOREVER YOUNG přineslo pohledy do budoucna

pop-kultury zahrnující interakci mezi posluchači, hudebníky a umělci z celé Evropy. Český

rozhlas se k těmto celosvětovým oslavám narozenin umění připojil radio-aktivním

happeningem s názvem SIXTIES RELOADED jako vyjádřením pocty umění české

avantgardy 60. let. Program Českého rozhlasu přebíralo celkem čtrnáct zahraničních

rozhlasů.



Evropský mládeţnický jazzový orchestr (EYJO)

Tohoto projektu společnosti Swinging Europe a EBU se za Český rozhlas zúčastnil

saxofonista Petr Kalfus. Turné orchestru se uskutečnilo v době od 22. 4. do 10. 5. 2008.

V tomto orchestru účinkovali mladí jazzoví hudebníci ve věku od 18 do 30 let. Tato akce se

pořádá ve spolupráci s EBU jiţ čtvrtým rokem. Projekt je financován částečně Evropskou

komisí, Ministerstvem kultury a Kulturním institutem Dánska a jednotlivými rozhlasy EBU,

které na akci hudebníka vysílají. Závěrečný koncert byl odvysílán přímým přenosem v rámci

Jazzové sezóny Eurorádia.



90. výročí ukončení 1. světové války

Italský rozhlas Radio 2 organizoval ve spolupráci s EBU u příleţitosti oslav 90. výročí

ukončení první světové války koncertní vystoupení desíti zahraničních kapel. Za Český

rozhlas vystoupila kapela Sunshine.



EBU Folk Festival, Moskva, 2008

Na festivalu vystoupila za Český rozhlas se svým programem akordeonistka, zpěvačka

a autorka písní Vesna Vaško Cáceres.



Mezinárodní soutěţe



Za Český rozhlas je koordinátorem účasti v mezinárodních soutěţích Mezinárodní oddělení.

Překládá podmínky soutěţí, oznamuje je prostřednictvím intranetu, zadává k překladu

soutěţní příspěvky a zajišťuje jejich odeslání v poţadovaném termínu. Na začátku roku 2008

byla vytvořena odborná komise, kterou svolává a řídí Producentské centrum. Úkolem komise

je vybrat pořady do mezinárodních rozhlasových soutěţí.



NEW TALENT, Bratislava, 2008

Do této mezinárodní rozhlasové soutěţe pro mladé interprety byl na základě konkurzního

výběru nominován klarinetista Irvin Venyš. Za doprovodu klavíristy Ivo Kahánka postoupil

Irvin Venyš nejdříve do veřejného semifinálového kola soutěţe v Bratislavě a následně se

zúčastnil i finále soutěţe. Oba koncerty byly vysílány přímým přenosem do sítě Euroradia.





133

Mezinárodní tribuna skladatelů, Dublin, 2008

Mezinárodní tribuny skladatelů se zúčastnilo 29 národních rozhlasových organizací,

uvedeno bylo 51 kompozic vzniklých během posledních pěti let. V letošním ročníku

reprezentovala Český rozhlas skladba Olgy Jeţkové Ţlutočervený plakát pro symfonický

zvuk v záznamu ţivého provedení na festivalu Praţské premiéry 2008 Filharmonií Hradec

Králové.



Prix Marulic, Hvar, 2008

Český rozhlas soutěţil s příspěvkem Tantalův rod, část třetí: Pelopovy námluvy, autor Jan

Vedral.



Prix Italia, Cagliari, 2008

Do soutěţe byly odeslány tři příspěvky:

 kategorie Drama: Jáchym Topol: Cesta do Bugulmy

 kategorie Drama: Magdalena Frydrychová: Na věky

 kategorie Dokument: Alena Zemančíková: Julie a její skok do tmy.



Grand Prix Urti, Mytilini, 2008

Do soutěţe byl odeslán příspěvek Bronislavy Janečkové Deník paní Z.



Prix Bohemia Radio, Poděbrady, 2008

Porota posoudila celkem 26 přihlášených pořadů ze zahraničí. Mezinárodní cenu Prix

Bohemia Rádio 2008 získal pořad Českého rozhlasu Média v éře Vladimíra Putina autora

Petra Vavroušky. Zvláštní uznání získal pořad Nezapomenutá pravda, seznam Sachalinu

korejského autora Choe Hong Juna.



Prix Europa, Berlín, 2008

Do soutěţe bylo odesláno pět příspěvků a do uţšího kola výběru se dostaly tyto programy:

 kategorie Drama: Radek Malý: Pocit nočního vlaku

 kategorie Dokument: Marek Janáč: Svět Miroslava Z.

 kategorie Nová média: Petr Slavík: Tank



International TRT Radio Competition, Antalya, 2008

Do soutěţe Tureckého rozhlasu byl odeslán příspěvek Marty Růţičkové Bohové zůstávají na

zemi z ČRo Hradec Králové, který se dostal do uţšího kola nominace.



Premios Ondas, Barcelona, 2008

Do soutěţe Španělského rozhlasu byl nominován příspěvek Marka Janáče Divnopis.



Prix Ex Aequo, Bratislava, 18. – 22. 11. 2008

Český rozhlas se soutěţe zúčastnil dvěma příspěvky:

 kategorie pro děti: Pipi, Dlouhá punčocha (Astrid Lindgrenová, autorka: Jitka

Škápíková)

 kategorie pro mládeţ: Únos (Milena Mathausová, reţie: Maria Křepelková)



3.11. Mimoprogramové aktivity



3.11.1. SOČR – Symfonický orchestr Českého rozhlasu



Rok 2008 byl v Symfonické orchestru Českého rozhlasu rokem změn.

V oblasti personální došlo k několika posunům. Proběhla reorganizace orchestru, která

zpřehlednila jeho strukturu. Celkový stav tělesa zůstal nezměněn, avšak rozdělení orchestru

po nástrojových skupinách umoţňuje provést i v budoucnosti jednotlivé změny nebo úpravy

bez zásahů do celkové formy organizační struktury.





134

Kancelář SOČR prošla personální i strukturální obměnou. Bylo zrušeno místo PR manager a

nově ustaveno místo produkčního orchestru. Stávající PR manager Jitka Novotná pracuje po

ukončení mateřské dovolené na základě externí smlouvy. Po úmrtí dlouholetého dramaturga

Jiřího Kalacha byl od července 2008 angaţován na základě externí smlouvy PhDr. Jiří Štilec,

na místo produkčního orchestru nastoupil od 1. 12. 2008 Ondřej Kotrč, který nahradil paní

Margitu Losovou, která po šesti letech mateřské dovolené rozvázala pracovní poměr.

Z uměleckého hlediska je nutno uvést angaţování Jana Kučery na místo dirigenta SOČR.

SOČR se i v roce 2008 výrazně prezentoval na významných tuzemských festivalech roku

2008:



Praţské jaro - dva koncerty. Koncert 3. 6. 2008, kde pod taktovkou šéfdirigenta Vladimíra

Válka zazněl koncert věnovaný 85. výročí zaloţení Československého rozhlasu. Tento

koncert byl věnován obětem totalitních reţimů.

Praţský podzim – dva koncerty - tradiční pořadatel, který pravidelně SOČR angaţuje.

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov – závěrečný koncert s flétnistou Sirem

Jamesem Galwayem.

Olomoucké hudební jaro – zahajovací koncert

Dvořákova Praha – nově vzniklý festival, který si dává za cíl přivést do Prahy nejvyšší

mezinárodní kvalitu v oblasti orcherstrální i komorní interpretace.

Festival Gustava Mahlera v Jihlavě – koncert s dirigentem Jiřím Stárkem konaný na den

přesně 100 let od prvního provedení 7. symfonie G.Mahlera.

Moravský podzim – koncert s Vladimírem Válkem a violoncellistkou Michaelou Fukačovou.



SOČR nadále posiluje svou pozici na koncertních pódiích v České republice, a to nejen

v centru, ale i v regionech, jak vyplývá z výše uvedeného přehledu.

Svůj veřejnoprávní charakter potvrzuje orchestr i účinkováním v cyklu Praţské premiéry

pořádaným Českou filharmonií, který je věnován výhradně prezentaci soudobé hudby.

16. 4. 2008 vystoupil SOČR pod taktovkou dirigenta Jana Kučery v Národním muzeu v Praze

k výročí zaloţení této instituce a 27. 10. 2008 proběhl koncert v předvečer 90. výročí

zaloţení československého státu.

Tradičně důleţitou součástí činnosti SOČR jsou zahraniční zájezdy, které mají ekonomické i

prestiţní aspekty.

Těţištěm roku 2008 bylo 3.turné SOČR, které se konalo v Německu, Rakousku,

Lucembursku a Itálii. Agentura ARS/KONCERT zajistila dvanáct koncertů v Německu,

Rakousku, Lucembursku a Itálii (Mnichov, Kolín nad Rýnem, Stuttgart, Innsbruck, Salzburg,

Frankfurt nad Mohanem, Linec, Štýrský Hradec, Freiburg, Brixen).

Druhým výrazným pólem zájezdové činnosti bylo 9. japonské turné, které zavedlo SOČR

společně se šéfdirigentem Vladimírem Válkem do významných metropolí japonského

kulturního ţivota: Tokio, Nagoya, Osaka, Sapporo, Fukuoka.

Natáčecí činnost orchestru ve spolupráci s ČRo 3 - Vltava ve studiové formě je v současné

době utlumena do značné míry z důvodu působení orchestru ve Studiu A v Karlíně. Zde stojí

za připomenutí i záznamy pořízené v zahraničí pod křídly sesterských stanic sdruţených

v EBU, zejména pak koncerty ve Štýrském Hradci zaznamenané ORF, a to bez nároku na

honorář interpretů.



3.11.2. BROLN – Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů



Po necelých třech letech je kapela respektovaným souborem, čemuţ napomáhají nejen

vlastní hudební výkony, ale i role organizátora a hostitele dalších folklórních muzik i sólistů

z České i Slovenské republiky. Do této oblasti spadá i cílevědomá spolupráce s dětskými

interprety.



Koncertní činnost v roce 2008 - celkem 21 vystoupení.







135

1. Koncerty ve spolupráci s FOS. Základem je doprovázení finalistů celostátní soutěţe

Zpěváček ve Velkých Losinách, kdy bylo třeba hudebně upravit a nacvičit cca 30 úprav písní.

Finále se konalo 9. - 11. května.

Další významné akce FOS: 30. 8. MFF Praţský jarmark, 11. - 12. 10. galakoncerty Zpíváme

pro radost a Zpěváček - Slávik finalistů soutěţe Zpěváček 2007 v Praze na Ţofíně pod

záštitou Petera Dvorského.



2. Samostatné koncerty v regionech - Uherský Ostroh, Telč, Třebíč (vţdy s místními

kapelami – jako podpora folklóru v regionech)



3. Koncerty v zahraničí: Účast na Horehronských slávnostiach v Helpe, Slovensko.

Účast na oslavách 90. výročí české státnosti na Kypru ve dnech 28. - 5. 11.,

Ohlédnutí za společnou cestou - koncert a natáčení 27. listopadu v Bratislavě pro

Slovenský rozhlas.



4. Koncerty s prof. Bohumilem Smejkalem: jsou důleţité pro propagaci a profesní růst tělesa.

Ohlas měl koncert v Besedním domě v Brně 28. května a pak slavnostní koncert k 85. výročí

Českého rozhlasu v Praze v Národním domě na Vinohradech dne 21. listopadu.



5. Další koncerty: Mezinárodní folklorní festival ve Vsetíně, Koncert na Prix Bohemia

v Poděbradech, Adventní koncert (14. 12. 2008) v Brně spolu s Musicou Bohemicou



6. Přímé přenosy pro Český rozhlas: Uherské Hradiště dne 3. června ze sálu Klubu kultury,

Ostrava 24. září - pořad s Janem Rokytou



Rozhlasové pořady:

Spolupráce s Českým rozhlasem 2 - Praha na zábavných pořadech

Na moravskou notu

V brněnském vysílání má BROLN vlastní pravidelný pořad kaţdý týden v pátek.



Po třech letech práce se podařilo stabilizovat komplikovaný způsob práce s hudebníky

v zaměstnaneckém poměru a externisty.



3.11.3. ORO – Ostravský rozhlasový orchestr



Vedení orchestru se v roce 2008 po Rudolfovi Březinovi ujal Boris Urbánek. Během roku se

uskutečnila tři veřejná vystoupení tohoto tělesa, na nichţ vţdy doprovázelo výrazné

osobnosti současné populární hudby. Vrcholem byl 2.ročník velkého koncertu Českého

rozhlasu Ostrava, konaného pod širým nebem a pod názvem Letní slunohrad 2008, na němţ

se v červnu na nádvoří Slezskoostravského hradu téměř dvěma tisícovkám návštěvníků

představili po boku Ostravského rozhlasového orchestru Pavel Novák, Tanja Kauerová,

Peter Nagy, Heidi Janků, Petr Němec, Tonya Graves a Richard Krajčo. Dalším úspěšným

koncertem se ORO společně s Peterem Lipou v srpnu prezentoval divákům na otevřené

scéně ve Frýdku Místku v rámci festivalu Frýdecké hudební léto. Posledním letošním

vystoupením byl slavnostní koncert v rámci oslav 90. výročí zaloţení Československa, kdy

dne 28.října na náměstí primátora Prokeše před ostravskou radnicí ORO vystoupil před více

neţ třítisícovým publikem spolu s Petrem Němcem, Tanjou Kauerovou, Petrem Bendem,

Evou Farnou a Věrou Špinarovou. Všechny koncerty byly zaznamenány a zařazeny do

vysílání Českého rozhlasu Ostrava.





3.11.4. Dismanův rozhlasový dětský soubor



V průběhu roku 2008 soubor zvládl poţadavky Producentského centra na obsazení dětských

rolí v dramatických pořadech, které byly v Českém rozhlase natočeny. V programových





136

schématech svátečních dnů se uţ tradičně ve vysílání celoplošných okruhů uplatnily

autorské pořady vzniklé v Dismanově souboru „na klíč“. V roce 2008 šlo o tituly Stonoţka má

tisíce rukou, Dar nedar a Cesty správným směrem, představující některé z absolventů DRDS

ve světle nadcházejícího českého předsednictví EU.

Soubor se aktivně podílel na oslavách 85. výročí zahájení rozhlasového vysílání v našich

zemích.

Soubor udrţuje pravidelný divadelní repertoár uváděný zejména v divadle Minor, v Kulturním

centru Zahrada v Praze 11, ale také na četných zájezdech (loni mj. Plzeň, Čáslav, Terezín,

Olomouc, Lipnice). Kalendářní rok 2008 byl v tomto smyslu zarámován dvěma významnými

českými premiérami:

V divadle Minor měl 5. února premiéru muzikál norského skladatele Arne Bendiksena

Nezůstávej sám (Never Be Alone), námětem spjatý se známým „stonoţkovým“ charitativním

hnutím Na vlastních nohou. Jeho nastudování Dismanovým souborem vyvolalo značný

ohlas, samé premiéře byl přítomen jak autor, tak paní Běla Gran Jensen (oba měli přímý

vstup ve vysílání ČT), pozvání přijal norský velvyslanec i zástupci Armády ČR. V příštím

půlroce soubor odehrál sérii představení v Praze i na zájezdech a nakonec – v září 2008 –

absolvoval s anglickou verzí (!) téhoţ muzikálu dokonce desetidenní turné do Švédska.

Obdobným titulem „s posláním“ byla i premiéra dětské opery Vrať nám, ptáku, hastrmana,

autoři Edvard Schiffauer a Ivan Binar. Šlo o vůbec první uvedení díla, které vzniklo v roce

1972 ve vězení husákovského reţimu, v době, kdy byli oba autoři nepodmíněně odsouzeni

ve známém procesu s protagonisty ostravského divadla Waterloo.

Další dvě premiéry roku 2008 (Petr Nikl – Lingvistické pohádky, Victor Hugo – Bídníci)

doplnily repertoár o další příleţitosti jak uchopit a zvládnout dramatický text.

Kromě toho členové DRDS účinkovali v inscenacích praţských divadel (mj. Národního

divadla, Divadla Na Vinohradech, Divadla v Dlouhé, Divadla na Zábradlí, Ta Fantastika) a

také ve filmu a v dabingu.

Ve spolupráci s Českou televizí vznikl popularizační cyklus Futuroskop, v němţ ve všech

dětských rolích účinkovali členové DRDS.



3.11.5. Producentské centrum



Rokem 2008 vstoupilo Producentské centrum Českého rozhlasu do sedmého roku své

existence. Jako spolehlivé zázemí programu realizovalo desítky rozhlasových her a pohádek

i tisíce minut literárních a dalších slovesných pořadů. V průměru kaţdý druhý den zajišťovalo

přímý přenos nebo záznam koncertu váţné a jazzové hudby. Big Band Českého rozhlasu

poprvé ve své historii vystoupil na Praţském jaru. Tvůrčí skupina elévů připravila další

budoucí rozhlasové pracovníky nejenom pro profesi redaktora. Producentské centrum

uskutečnilo trojici rozhlasových soutěţí a festivalů – Concertino Praga, Concerto Bohemia a

Prix Bohemia Radio. Pro tyto projekty se podařilo získat od sponzorů a nadací přes dva

miliony korun.



Slovesná umělecká realizace (SUR)



Oddělení zajišťovalo produkci a reţii rozhlasových her, pohádek, povídek, četeb na

pokračování, dokumentů a dalších náročných pořadů. Výroba probíhala především ve

studiích Českého rozhlasu v Karlíně.

SUR v roce 2008 realizovala bezmála 40 rozhlasových her pro Český rozhlas 3 a Český

rozhlas 2. Dále to bylo téměř patnáct tisíc minut literárních pořadů (četby, povídky, poezie) a

jiných pořadů, které vyţadují přítomnost reţiséra.

Reţisér Ivan Chrz obdrţel Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu za rok 2008.









137

Reţiséři ozvučení pořadů (ROP)



V roce 2008 rozšířili záběr činnosti a nabízeli své sluţby (zvukové efekty, hudební ukázky

apod.) všem útvarům Českého rozhlasu. V oblasti hudební a zvukové byly tyto sluţby

vyuţívány zejména Českým rozhlasem 3 a Českým rozhlasem 2.

Většinu pořadů připravuje referát ROP v rámci činnosti Producentského centra. Drobné

literární pořady, dokumenty či reportáţe ozvučuje po přímé konzultaci s příslušným

redaktorem stanice – tedy mimo produkci Producentského centra. Jedná se zejména o

Český rozhlas 1, Český rozhlas 6, Český rozhlas 7, ve velké míře také o regionální studia.

Za zvláštní zmínku stojí velký projekt pro Český rozhlas Leonardo - ozvučení pořadů

webových stránek pro děti.

V rámci projektu Rozhlasové hry ţivě se reţiséři ozvučení podle potřeby zapojují do

prezentace rozhlasových her v regionech.



Hudební umělecká realizace (HUR)



V roce 2008 realizovala 40 přímých přenosů, 149 záznamů koncertů zejména váţné a

jazzové hudby, a studiově natočila 225 titulů.





Big Band Českého rozhlasu (BB ČRo)



BB ČRo, který organizačně spadá pod Producentské centrum Českého rozhlasu, měl rok

2008 pracovně velice náročný a v historii orchestru zcela mimořádný. Mimo deset

pravidelných veřejných nahrávek ve Studiu A byla aktivita BB ČRo taková:

 BB ČRo natočil dvě písně s Karlem Gottem. Jejich kvalita je natolik vysoká, ţe se Český

rozhlas rozhodl podnítit natočení dalších písniček tak, aby vzniklo zcela nové CD.

 Poprvé v historii (nejenom BB ČRo, ale i SOČR) vystoupil na Praţském jaru, kde hrál

s jazzovou legendou Freddy Colem a jeho skupinou. Z koncertu byla pořízena nahrávka,

kterou odvysílal Český rozhlas 3 – Vltava.

 Na jaře 2008 byl uskutečněn společný koncert se Symfonickým orchestrem Českého

rozhlasu v rámci abonentního cyklu SOČR (skladba Ladislava Simona Requiem za

zemřelé, pro které byla hudba ţivotem).

 V červnu byl BB ČRo hostem Mezinárodního jazzového festivalu v České Kamenici.

 V září hostoval BB ČRo v prostějovském městském divadle, kde ve spolupráci s Českým

rozhlasem Brno vystoupil na koncertu s názvem Pocta Alfonsu Jindrovi; Koncert byl

věnován 100. výročí narození a 30. výročí úmrtí tohoto skvělého skladatele.



Zvláštní projekty a aktivity Producentského centra Českého rozhlasu v loňském roce



Setkání Klubu Vltava nazvané Sejdeme se na dvojce probíhalo celý rok ve Studiu A

v Karlíně.

Poslechy předpremiér rozhlasových her pro odbornou veřejnost a rozhlasové pracovníky

pokračovaly po celý rok 2008, v závěru roku dokonce s týdenní periodicitou.



Rozhlasové hry ţivě - v rámci tohoto společného projektu Producentského centra a Odboru

marketingu a PR (poslechy rozhlasových her pro studenty gymnázií a středních škol, nově

také pro ţáky základních škol) bylo zorganizováno (v některých případech i ve spolupráci s

regionálními studii Českého rozhlasu) deset poslechů v celkem osmi městech:



 David Drábek: Vykřičené domy, reţie Aleš Vrzák - Brno

 Jáchym Topol: Cesta do Bugulmy, reţie Petr Mančal - Semily

 Andrew McLay: Pavouk na zdi, reţie Vlado Rusko - Třebíč

 Andrew McLay: Pavouk na zdi, reţie Vlado Rusko - Josefův Důl







138

 Magdalena Frydrychová: Na Věky, reţie Aleš Vrzák - České Budějovice

 Astrid Lindgrenová: Pipi, dlouhá punčocha, reţie Vlado Rusko – Praha (3x)

 Christian Lollike: Zázrak, reţie Aleš Vrzák - Rokycany

 Petr Pýcha, Jaroslav Rudiš: Strange Love, reţie Aleš Vrzák - Plzeň





3.11.6. Tvůrčí skupina elévů



V roce 2008 oddělení TSE rozšířilo svou činnost. Připravuje budoucí redaktory, moderátory a

produkční jako v minulých letech, ale nově i hudební reţiséry a reţiséry ozvučení pořadů.

Lektoři TSE vyškolili celkem 33 nových studentů, z nichţ značná část byla přizvána k externí

spolupráci do stanic a regionů, tři se stali trvalými zaměstnanci Českého rozhlasu.

O členství v TSE je stále neobyčejný zájem, proto i výběr studentů je rok od roku pečlivější.

Letní praxe se v roce 2008 uskutečnily v ČRo 2 - Praha, ČRo 3 - Vltava, ČRo Leonardo, ČRo

7, APF ČRo, ČRo Online a v regionálních studiích.



Spolupráce se stanicemi: ČRo 1 – Radioţurnál, ČRo 2 – Praha, ČRo 3 – Vltava



3.11.7. Radiocustica



V roce 2008 vzniklo na objednávku PremEdice Radioateliéru celkem deset nových

kompozic, šest z nich bylo nabídnuto do sítě EBU a byly odvysílány v patnácti členských

rádiích EBU.

Díky aktivnímu členství v pracovní skupině EBU Ars Acustica se ČRo jiţ počtvrté podílel na

mezinárodním satelitním vysílání Art’s Birthday 2008 a na oslavě 60. výročí konkrétní hudby

One Minute Of Noise.

Od 1. 9. 2008 byla spuštěna zcela nová verze portálu rAdioCUSTICA přinášející zejména

unikátní databázi umělců, jejichţ díla byla vysílána od roku 2003. Poprvé se celé oblasti Ars

Acustica dostalo systematičtější PR podpory a portál zaregistroval třetinový růst přístupů.

Na jaře 2008 vyšel nový sampler rAdioCUSTICA 2008, skladby z něj byly vysílány mj.

v pořadu Ars Acustica SWR Baden-Baden. Vznikla nová grafika sjednocující veškeré aktivity

v oblasti ars acustica.



3.12. Mezinárodní oddělení a spolupráce s EBU



Úlohou Mezinárodního oddělení Českého rozhlasu je zajišťovat a koordinovat styk Českého

rozhlasu se zahraničím. Český rozhlas se jako aktivní člen Evropské vysílací unie (EBU)

prostřednictvím Mezinárodního oddělení v roce 2008 účastnil všech vrcholných shromáţdění

EBU, podílel se průběţně na mezinárodní hudební výměně, organizoval mezinárodní akce

EBU v České republice, spolupořádal akce se Slovenským rozhlasem, poskytoval technickou

pomoc zahraničním redaktorům, ţádal o technickou pomoc pro redaktory Českého rozhlasu

v zahraničí a zajišťoval svou účast v mezinárodních soutěţích, na festivalech, seminářích,

konferencích a dalších akcích.



Shromáţdění a zasedání EBU



Rozhlasové shromáţdění EBU, Vilnius, 17. – 18. 4. 2008

Rozhlasové shromáţdění v novém formátu přineslo mnoţství zajímavých prezentací

zahraničních rozhlasových kolegů. Delegáti měli moţnost podělit se o zkušenosti s aktuální

situací v Litevském, Maďarském a Chorvatském rozhlase po skončení období transformace

těchto médií.



Valné shromáţdění EBU, Budapešť, 3. – 4. 7. 2008

Zástupci veřejnoprávních rozhlasů a televizí, kteří se dvakrát ročně scházejí na zasedání

Valného shromáţdění EBU, měli prvně moţnost seznámit se s výsledky auditu, který se





139

zaměřil na řízení a fungování ústředí EBU v Ţenevě. Výsledkem je mimo jiné absence jasně

definované vize, mise a strategických cílů, přestoţe z činnosti EBU implicitně vyplývají.

Musejí se vyjasnit pravomoci jednotlivých orgánů v ústředí EBU v konfrontaci s orgány, které

tvoří zvolení zástupci členů, tj. prezident, výkonná rada a jednotlivé výbory. EBU bude chtít

do budoucna zpřesnit pravidla pro činnost své ţenevské centrály. Audit naznačil i cestu, jíţ

by se měl ubírat útvar Eurovision Operations, který vedle sluţeb členům EBU funguje jako

organizace poskytující audiovizuální sluţby v celém světě. Na závěr byl novým prezidentem

EBU jednomyslně zvolen Jean Paul Philippot z RTBF/VRT (Belgie) a novým

viceprezidentem Richard Sambrook z BBC.



Valné shromáţdění EBU, Ţeneva, 13. – 14. 11. 2008

Valné shromáţdění úzce navázalo na předchozí zasedání v Budapešti. Změny zahájené po

vyhodnocení auditu v červenci 2008 jiţ doznaly konkrétních obrysů. Pro pracovníky ústředí

EBU byl přijat Etický kodex. Vznikl nový orgán pro řízení a kontrolu útvaru Eurovision

Operations: Eurovision Operation Council.



Plenární zasedání mezinárodních styků EBU, Stockholm, 3. – 4. 6. 2008

Ředitelka EBU pro rozhlas Raina Konstantinova seznámila přítomné s novou strukturou

a změnami centrály EBU v Ţenevě. Na zasedání byly projednávány otázky běţné

spolupráce a koordinace v oblasti zpravodajství a sportu, vysílací práva, poskytování

technické pomoci v rámci pravidel EBU Code of Practice a další.



Plenární zasedání vzdělávacích programů EBU, Stockholm, 16. – 17. 10. 2008

Zasedání se zaměřilo mimo jiné na úlohu transformačního managementu, inovace ve

vzdělávacích programech, způsob měření a hodnocení efektivnosti vzdělávání.



Eurosonic Group Meeting, Praha, 20. – 22. 5. 2008

Mezinárodní oddělení ve spolupráci se stanicí Wave organizovalo v hotelu Ibis v Praze

zasedání pracovní skupiny EUROSONIC. Zúčastnilo se jej třináct zástupců z různých

členských rozhlasů EBU (Dánska, Belgie, Švédska, Švýcarska, Itálie, Nizozemí, Portugalska,

Francie, Velké Británie, Finska, Irska a Maďarska).



3.13. Provozování vysílání do zahraničí - § 3 odst. 2



Český rozhlas provozuje vysílání do zahraničí v souladu s § 2 odst.1 a § 3 odst. 2 zákona

484/1991 Sb. Provoz zahraničního vysílání stanice Český rozhlas 7 – Radio Praha vysílající

podle § 3 odst.2 zákona 484/1991 Sb. hradí na základě § 10 odst. 2 zákona 484/1991 Sb.

Ministerstvo zahraničí České republiky.



3.13.1. Český rozhlas 7 – Radio Praha (Vysílání do zahraničí)



Vývoj programu



Struktura programu ČRo7 byla dána vysílacím schématem, v němţ se po půlhodinách

střídají zpravodajské pořady jazykových redakcí; obsahují zprávy, zpravodajské příspěvky a

tzv. rubriky. Vyvíjela se však délka, případně obsah jednotlivých sloţek. Nově vstupily do

pořadů seriály. Vzhledem k tomu, ţe stále víc posluchačů poslouchá vysíláni do zahraničí

přes internet, byly zavedeny dva nové hudební pořady (Music Profile – anglická redakce,

Music Czech – německá redakce), jejichţ prostřednictvím se posluchači seznamují s českou

hudbou. Španělská redakce vyrobila a odvysílala mimořádný dvanáctidílný seriál Del Pop al

Punk, jehoţ česká verze byla nabídnuta krajanským rozhlasovým stanicím. Česká redakce

dala nový obsah rubrice Literární naslouchátko, v níţ prezentovala začínající české literáty.









140

Hlavními tématy roku 2008 byla „osmičková“ výročí, prezidentské, krajské a senátní volby,

olympijské hry, vstup ČR do schengenského prostoru, příprava na české předsednictví EU a

85. výročí Českého rozhlasu.

Česká redakce připravila mimořádný seriál Neosudové osmičky o českých a

československých výročích a seriál Čeští olympionici. Německá redakce vyrobila seriál o

Praţském jaru, ruská redakce seriál o československých legiích v Rusku. Táţ redakce

odvysílala několik radiomostů s ázerbájdţánskou stanicí ITR. Za zmínku stojí také seriál

Czechs in New York, který za svého pobytu v USA natočil redaktor anglické redakce.



Programové projekty a koprodukce



V roce 2008 se rozběhl projekt evropského rádia Euranet, do něhoţ se zapojilo šestnáct

evropských rádií z třinácti zemí. Koncipován je jako evropské rádio pro evropské posluchače.

Radio Praha do něj přispívá anglicky, německy, francouzsky a španělsky, kaţdá redakce

vyrábí několik příspěvků týdně. Pořady z příspěvků jednotlivých stanic jsou produkovány ve

Francii, v Německu, ve Španělsku a v Nizozemí. Program je k dispozici všem zúčastněným

stanicím, šíří se prostřednictvím internetu www.euranet.eu.



Technická stránka vysílání



Český rozhlas 7 prosazuje tzv. multi-platformový přístup a šíří své vysílání na co největším

mnoţství různých technických systémů. Základem zůstávají krátké vlny doplněné FM

vysíláním v Praze na Regině a RFI, středovlnným vysíláním v Moskvě na WRN, ve většině

cílových oblastí také přes satelit a internet, a to jak ţivě, tak formou podcastů. Pokračuje

digitální vysílání DRM v rozsahu dvě hodiny týdně zahájené v roce 2006.



Rebradcasting



K lepšímu pokrytí cílových oblastí si ČRo7 pronajímá v omezeném mnoţství vysílací čas na

krátkovlnných vysílačích v Rusku, Velké Británii, Africe, Kanadě a USA.

Program Radia Praha nebo jeho části nekomerčně přebírají partnerské rozhlasové stanice

po celém světě. Ruský program takto přebírají tři stanice (v Rusku, na Ukrajině a v Moldávii),

německý program dvě stanice (v Německu a nově Radio Ypsilon v rakouském Hollabrunu),

španělský program přebírá osm rádií (Španělsko a Latinská Amerika, nově Radio Casanare

v Kolumbii). Česká redakce zásobuje svým programem čtrnáct krajanských stanic.

Francouzská redakce vyrábí pro RFI v ČR zvláštní program.



Propagace, PR



V roce 2008 přišlo do Radia Praha celkem 20.400 ohlasů (z toho německá redakce 6.934,

španělská 3.185, francouzská 2.924, ruská 1.811, česká 605, internet 742), coţ je zhruba

stejně jako v posledních dvou letech.

Tradiční formou propagace Radia Praha je velká posluchačská soutěţ. V roce 2008 byla

věnována sportu a přišly do ní stovky ohlasů z celého světa. Další soutěţe uspořádaly

jednotlivé redakce. Například ruská redakce ve snaze oslovit nové publikum inzerovala svou

soutěţ i na stránkách ruského informačního serveru www.inopressa.ru.

V září 2008 se v Českém centru ve Vídni uskutečnila prezentace Radia Praha spojená

s poslechem rozhlasové hry Pryč a diskusí s hosty o česko-německých, respektive česko-

rakouských vztazích. Radio Praha bylo mediálním partnerem tradičních akcí jako Festival

francouzského filmu, dramatické soutěţe týdeníku Prague Post a krajanských akcí.

Propagační charakter měly také pořady na téma Česká republika a EU vyrobené pro české

velvyslanectví v Kolumbii.









141

Internet



Internetové stránky Radia Praha navazují na dobré výsledky předchozích let. Díky pestrému

obsahu, zdařilým internetových projektům (Olympijské hry, „osmičková“ výročí, prezidentské,

senátní a krajské volby atd.) i účinnému propojování jiţ publikovaných materiálů se o cca

deset procent zvýšila návštěvnost domény www.radio.cz, v březnu 2008 dosáhla

návštěvnost rekordních 1.130.000.



Návštěvnost stránek v roce 2008 (za měsíc)



www.radio.cz 800 000 – 900 000 návštěv(růst oproti 2007 o cca 10%)

www.krajane.net 17 000 – 18 000 návštěv (5%)

www.romove.cz 45 000 návštěv(0%)

www.incentraleurope.radio.cz 33 000 návštěv(pokles, stránky jsou jiţ nefunkční)

www.networkeurope.org 5 000 návštěv(0%)



audio poslechy na www.radio.cz 50 000 (0%)

počet staţených podcastů 550 000 (100%)



Multimediální projekty



V roce 2008 internetová redakce publikovala na internetu první vlastní videosnímky, které

na zakázku zajišťoval ČRo Online. Soudě podle návštěvnosti videosnímků (Černobyl 22 let

poté, Karlův most, Bohemian carnevale) je o multimediální prezentaci v zahraniční zájem.



Krajanská problematika



Jedním ze specifik činnosti Radia Praha je zaměření na krajany. Projevuje se jednak ve

vysílání krajanské rubriky české redakce, jednak ve fungování samostatných webových

stránek www.krajane.net a dále ve výrobě pořadů pro krajanské rozhlasové stanice.

Česká redakce ČRo7 zpravodajsky pokrývala všechny významnější krajanské akce,

například konferenci Krajané a exil, která se v září konala v Praze, předávání cen Gratias

agit, konferenci SVU v Mnichově nebo kongres SVU ve slovenském Ruţomberoku.

Pro webové stránky www.krajane.net se podařilo najít mezi krajany několik stálých

spolupracovníků v Chorvatsku, Kanadě, Belgii a Rusku, coţ přispělo k obohacování obsahu.

Radio Praha vyrábělo pořady i pro krajanské rozhlasy. Jde o čtrnáct stanic v sedmi zemích

(Austrálie, Chorvatsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Ukrajina, USA), k nimţ přibylo Radio

6EB v australském Perthu a české vysílání Slovenského rozhlasu v Košicích. V roce 2008

bylo partnerským stanicím odesláno 338 hodin programu, z toho 286 hodin na CD, 52 hodin

po internetu, coţ je mnoţství odpovídající roku 2007. Šlo o pořady vyráběné v české redakci

ČRo7 i o pořady z produkce dalších stanic Českého rozhlasu.



3.13. 2. Vysílání Českého rozhlasu v Chorvatsku



V roce 2008 bylo vysílání v Chorvatsku zajišťováno ve vlastní reţii Českého rozhlasu. Český

rozhlas 1 – Radioţurnál zajistil servis pro redaktory za výrazné podpory vedení HRT – Rádia

Split. Na místo byl vyslán v kaţdém období jeden redaktor, který vysílání připravoval za

výrazného přispění zpravodajských redakcí v Praze. Pracovníkům HRT – Radia Split se

podařilo zřídit přímé počítačové propojení mezi Splitem a ČRo v Praze. Redaktoři ve Splitu

tak měli přímý přístup do iNews i do Daletu, coţ značně zjednodušovalo komunikaci a denní

přípravu vysílání.

HRT poskytl Českému rozhlasu kromě frekvencí Radia Split také frekvence svých dalších

regionálních stanic Radio Dubrovnik a Radio Rijeka. Vysílání tak pokrývalo celé chorvatské

pobřeţí Jadranu. Pro nezájem na slovenské straně se však nepodařilo obnovit spolupráci na

vysílání se Slovenským rozhlasem.





142

Vysílání v Chorvatsku se v průběhu roku 2008 zúčastnili tři redaktoři ČRo 1 – Radioţurnálu,

redaktor z ČRo České Budějovice a zahraniční zpravodaj ČRo na Balkáně. Redaktoři

v Chorvatsku pracovali ve velké míře jako zvláštní zpravodajové i pro vysílání v Česku.

Připravovali rovněţ řadu pravidelných vstupů do vysílání ČRo 1 – Radioţurnálu, příspěvky

do zpravodajství a na internetové stránky.



 Rada konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 3 odst. 2 zákona 484/1991 Sb.







3.14. Podnikatelská činnost Českého rozhlasu - § 11

3.14.1. Přehled činnosti Odboru marketingu PR



V souladu s posláním Odboru marketingu PR a jeho hlavními činnostmi (interní, externí a

marketingová komunikace a obchodní činnost) bylo v roce 2008 prioritou šíření pozitivní

image Českého rozhlasu jako moderního, dynamicky se rozvíjejícího a technologicky

vyspělého média, jako instituce, jejímţ cílem je prostřednictvím vysílání posluchače

informovat, vzdělávat a bavit. Hlavním úkolem bylo veřejnosti prezentovat to, co si pod

značkou ČRo mají představit, respektive co pod touto značkou mohou očekávat. Tomuto cíli

byly přizpůsobeny aktivity v oblasti marketingové komunikace.

Vedle externí a mediální komunikace kladl odbor hlavní důraz také na komunikaci interní,

která je velmi účinným nástrojem při budování firemní kultury a vztahu mezi zaměstnancem

a firmou.

Činnost odboru byla v roce 2008 výrazně ovlivněna několika významnými výročími: 85.

výročím zahájení pravidelného rozhlasového vysílání, 40. výročím srpnových událostí roku

1968 a 90. výročím vzniku samostatného českého státu.



Interní komunikace (Interní PR)



Hlavní činností v této oblasti je poskytování pravidelného informačního systému

zaměstnancům a dalším interním cílovým skupinám ČRo, realizace interních PR akcí

určených zaměstnancům a jejich rodinám, péče o komunikační propojenost útvarů ČRo a

zároveň – ve spolupráci s Oddělením vzdělávání - realizace interních výchovných aktivit.

Cílem všech interně komunikačních aktivit je posílení zaměstnanecké loajality a

sebeidentifikace k firmě, respektive s firmou.



Interní informační systém:



Interní zaměstnanecký časopis - měsíčník Vlnění – pokračoval v roce 2008 v grafické

podobě, která doznala změn v roce 2007. Vedle informací o zajímavých aktivitách se

věnoval praktickým tématům, která se dotýkají všech zaměstnanců ČRo.

Odbor marketingu a PR pravidelně uveřejňoval na internetových stránkách řadu informací

týkajících se vnitřního ţivota rozhlasu. Novinkou se stalo uveřejňování vybraných tiskových

zpráv za účelem včasného informování zaměstnanců.

Intranet box – mail odeslaný do všech schránek zaměstnanců – podobně jako intranet

vyuţívá OMPR k informování zaměstnanců i systém tzv. all-mailů.

Vnitřní infosystém pomocí nástěnek a stojanů umístěných v budově ČRo – pravidelně byl

aktualizován vnitřní nástěnkový systém v recepci Římská 13, kterým byli zaměstnanci

informováni o zajímavých proběhlých či chystaných akcí ČRo i o dalších aktivitách rozhlasu.

V lednu 2008 byla vydána broţura se základní legislativou ČRo (Zákon o ČRo, Kodex ČRo,

Statut ČRo, Zákon o rozhlasovém a televizním vysíláním apod.).









143

Externí komunikace (Externí PR)



V oblasti vnějších vztahů a externí komunikace se OMPR soustředil na promotion v podobě

mediální reklamy, mediálních partnerství a spoluprace, eventuálně marketing, publikační

činnost a ostatní formy vnější komunikace (výroba propagačních předmětů, apod.). Prioritou

je zároveň oblast vztahů s novináři a médii.



Media relations – Vztahy s novináři, médii



 příprava a distribuce 382 tiskových informací (tiskové zprávy a programová oznámení)



 příprava a distribuce 27 oběţníků s aktuálními novinkami a informacemi týkajícími se

ČRo – oběţník je určen novinářům a registrovaným osobám



 správa webových stránek určených nejen novinářům, tzv. pressroom, na němţ byly v

uvedeném období publikovány všechny výše uvedené tiskové informace ČRo včetně

programových tipů a informací o technických výlukách apod.



 realizace pravidelného monitoringu denního tisku a elektronických médií ve spolupráci se

společností Newton IT.



 realizace tiskových konferencí k novému programovému schématu ČRo 1 –

Radioţurnálu, za účelem prezentace Prix Bohemia Radio 2008 a organizace návštěvy

novinářů na stavbě za účelem prezentace pokračující rekonstrukce historické budovy

ČRo.



 příprava a distribuce PR článků – úzká spolupráce v této oblasti s Týdeníkem rozhlas a

významnými českými médii



 v roce 2008 pokračovala spolupráce mezi ČRo a deníkem Právo na projektu Česko –

země neznámá – bylo odesláno a v deníku publikováno 44 příspěvků z dílny regionálních

studií.



 V uvedeném období musel z hlediska krizové komunikace OMPR, respektive ČRo čelit

těmto medializovaným „kauzám“:



 Situace kolem Českého rozhlasu 4 – Wave

 Změny na ČRo 1 a následné odvolání ředitelky ČRo 1 – Radioţurnál Barbory

Tachecí

 Petiční iniciativa „iprotest.cz“





Mediální partnerství, spolupráce, mediálně podpořené projekty



V roce 2008 se odbor OMPR rozhodl strategicky na celorozhlasové úrovni mediálně podpořit

49 institucí či projektů v rámci mediálních partnerství na základě deklarace nebo smlouvy o

spolupráci.

Ve spolupráci se stanicemi ČRo s cílem informovat posluchače o zajímavých počinech

mediálně a v rámci tzv. nesmluvní spolupráce podpořil dalších 112 institucí či projektů.

Jednotlivé celoplošné, regionální i speciální (digitální) stanice na základě deklarace, či

smlouvy o spolupráci uzavřely celkem 234 mediálních partnerství, stanice pak na základě

vlastní vůle a s cílem informovat posluchače o zajímavých projektech mediálně podpořily

dalších celkem 1334 projektů.









144

Celkem tak Český rozhlas na základě smluv o spolupráci či deklarací o spolupráci v roce

2008 uzavřel 283 mediálních partnerství a na základě vlastní vůle a s cílem informovat

posluchače o zajímavých projektech mediálně podpořil dalších celkem 1447 projektů.



Seznam uzavřených mediálních partnerství(na základě smlouvy, či deklarace)

v příloze č. 10

Přehled mediálně podpořených projektů v rámci nesmluvní spolupráce v příloze č. 11

Vzhledem k rozsahu najdete podrobný výčet pouze v elektronické příloze této zprávy na

internetové adrese www.rozhlas.cz/rada



PR akce – „events“



Akce zaměřené na posluchače, příznivce, ale i další externí cílové skupiny včetně VIP:



 Účast včetně realizace bohatého doprovodného programu na veletrhu Regiontour 2008

a Svět knihy 2008



 Daruj krev s Českým rozhlasem – čtyři hromadné odběry v roce - ve spolupráci

s transfuzními stanicemi a regionálními stanicemi – nově v prostorách VFN na praţském

Karlově nám.



 Rozhlasové hry ţivě – devět dalších výjezdů do regionů mezi studenty středních škol za

účelem veřejného poslechu rozhlasové hry a prezentace ČRo spolu se soutěţemi.



 Divadlo pro dárce krve – tradiční Koncert pro dárce krve v roce 2008 nahradili

divadelním představením v Divadle Palace Theatre. Představení věnovali pravidelným

účastníkům akce Daruj krev s ČRo.



 Den dětí s ČRo na MFF Zlínfest 2008 – velká show ČRo určená dětem na zlínském

náměstí Míru v rámci festivalu Zlínfest 2008.



 Den otevřených dveří – 17. 5. 2008 – k 85. výročí zaloţení Československého rozhlasu

se z důvodu rekonstrukce historické budovy na praţských Vinohradech konal v prostorách

budov Římská 13 a 15 – akce se zúčastnilo cca 1200 lidí



 Pietní akt k uctění obětí Praţského povstání – 5. 5. 2008 (z důvodu rekonstrukce

tentokrát na Staroměstském nám.) a Pietní akt k uctění obětí okupace vojsky Varšavské

smlouvy v srpnu 1968 – 21. 8. 2008



 Oslavte narozeniny s Českým rozhlasem – akce určená rodičům dětí narozených v den

výročí rozhlasu, tedy 18. 5. – rodiče těchto dětí, kteří se ozvali na výzvu, dostali pro děti

dárky a pamětní list s jubilejní medailí



 Dětský den s ČRo v praţské ZOO – 23. 8. 2008 – velká propagační akce ČRo v areálu

praţské zoo, bohatý doprovodný program v amfiteátru zoo určený zvláště dětem.



 Soutěţ k výročí rozhlasu – posluchači reagovali písemně či mailem na soutěţní otázku

k výročí, která zaznívala ve vysílání stanic



 Slavnostní koncert a galavečer S námi nejste nikdy sami – 21. 5. 2005 – Praha,

Aneţský klášter – galavečer pořádaný u příleţitosti 85. výročí ČRo pro posluchače ČRo a

vysílaný v přímém přenosu na třech celoplošných (ČRo 1, 2 a 3) a na všech regionálních

stanicích ČRo









145

 Koncert SOČR na Praţském jaru 2008 – 3. 6. 2008 – Praha, Obecní dům – slavnostní

koncert SOČR u příleţitosti 85. výročí ČRo



 Prezentace ČRo na vyvrcholení akce Bojovníci proti totalitě pohledem dětí – 17. 6. 2008

– památník Vojna u Příbrami



 Den s ČRo na letní ţurnalistické škole – 19. 8. 2008 – Havlíčkův Brod – prezentace

rozhlasu v podobě venkovní akce



 Den s ČRo na akci Mírovice 2008 – 23. 8. 2008 – Milovice, prezentace ČRo na akci

konané u příleţitosti výročí srpnových událostí roku 1968



 Projekt Hymna České republiky – 28. 9. 2008 – ČRo byl vedle Úřadu vlády ČR,TV,

Národního muzea a Národního divadla jedním ze spolupořadatelů projektu - u příleţitosti

svátku české státnosti vydal CD se zcela novými a zároveň i staršími archivními

nahrávkami české státní hymny, které se stalo součástí oficiální publikace Kde domov můj



 ČRo slaví 90. výročí vzniku Českého státu – 28. 10. 2008 – Praha-Dejvice a Praha-ul.

Na Příkopě – dvě velké prezentační akce ČRo s bohatým doprovodným programem

určené návštěvníkům oficiálních praţských oslav výročí vzniku ČSR



 Slavnostní koncert BROLN – 21. 11. 2008 – Praha – koncert BROLNu v Národním

domě na Vinohradech, kterým byly završeny oficiální oslavy 85. výročí ČRo – akce určená

pro posluchače ČRo



 Daruj hračku s Českým rozhlasem – 29. 11. – 14. 12. 2008 – úspěšná tradiční sbírka ve

prospěch opuštěných a nemocných dětí pořádaná Českým rozhlasem ve spolupráci se

společností Tango Havlíčkův Brod, slavnostní předání hraček se uskutečnilo na

galavečeru dne 19. 12.



 Betlémské světlo – 19. 12. 2008 – tradiční předvánoční akce ČRo ve spolupráci

s Junákem – Svazem skautů a skautek ČR, akce se opět uskutečnila v Katedrále sv. Víta

v Praze za účasti kardinála Vlka, manţelky prezidenta republiky a praţského primátora



 Exkurze v budově ČRo – v rámci exkurzí, které zajišťoval OMPR, se s ČRo seznámilo

cca 1032 osob (není započítán Den otevřených dveří) – účastníci: studenti, soukromé

právnické subjekty, zástupci řady institucí, domácí i zahraniční delegace.





Publikační činnost





 ROČENKA 2007 – kompletní příprava a distribuce této stěţejní publikace – náklad 1200

ks. Ročenka byla oceněna v soutěţi Zlatý středník a zároveň v soutěţ Czech Top 100

nejlepší výroční zpráva byla oceněna Zvláštní cenou.



 realizovány reedice propagační publikace Český rozhlas ve zkratce



 u příleţitosti 85. výročí byly vyraţeny pamětní medaile určené partnerům ČRo a

pamětní mince určené zaměstnancům rozhlasu









146

Posluchačská linka, přetáčení pořadů



Specifickou externí komunikací se zabývá téţ Referát informací o programu (RIP). RIP

zajišťuje a spravuje posluchačskou info-linku, spravuje a řeší dopisové a e-mailové ohlasy,

kompletuje, připravuje a distribuuje programy stanic ČRo do médií a na objednávku

posluchačů, fyzických i právnických osob, zajišťuje za úplatu dle platného ceníku přetáčení

pořadů. RIP zároveň eviduje náměty a připomínky posluchačů, z nichţ pak pro potřeby

jednotlivých stanic a útvarů ČRo vytváří měsíční svodky.



Posluchačská info-linka:



V uvedeném období bylo vyřízeno cca 8 500 telefonických a e-mailových ohlasů (v roce

2007 jich bylo 6 500). Celkem 800 mailových ohlasů se na začátku roku týkalo nového

programového schématu Radioţurnálu a obecně změn na uvedené stanici včetně

personálních.



Charakter přijatých telefonátů a e-mailů posluchačů:

 ţádosti o odvysílané informace (rady, kontakty apod.)

 dotazy na podmínky přetáčení pořadů

 dotazy na vysílací frekvence ČRo

 ostatní (poděkování, kritické připomínky, všeobecné informace)



Posluchači negativně reagovali na nové schéma ČRo 1 – Radioţurnálu.



Dopisový ohlas:



 V roce 2008 obdrţel RIP celkem 8681dopisů (v roce 2007 to bylo 12 841), z toho

3635 k programu, 2 713 soutěţí a 1 838 ostatních.

 Český rozhlas 1 – Radioţurnál zaznamenal 999 dopisů, z toho 301 k programu, 474

soutěţí, 224 ostatních. V programových dopisech se nejčastěji vyskytovaly náměty,

zamyšlení nad současnou situací, připomínky k češtině, výslovnosti a výhrady ke

změnám programového schématu.

 Český rozhlas 2 – Praha zaznamenal 5 338 dopisů, z toho 2 651 k programu, 2 296

soutěţí, 391 ostatních. V programových ohlasech se nejčastěji vyskytovaly kladné

ohlasy, náměty, dotazy, ţádosti o zahrání, připomínky a poděkování za vysílání .

 Český rozhlas 3 – Vltava zaznamenal 806 dopisů, z toho 111 k programu, 448

soutěţí, 247 ostatních. V programových dopisech se nejčastěji vyskytovaly náměty,

kladné ohlasy, dotazy, přihlášky do Klubu Vltava.



Přetáčení pořadů:



 Na základě 230 objednávek (v roce 2007 jich bylo 340) bylo přetočeno téměř 5 840

minut z vysílání a pořadů Českého rozhlasu.





Marketingová komunikace





Corporate Identity (CI) – výčet činnosti:



Dohled nad CI Českého rozhlasu a poskytování podpory a konzultací jednotlivým útvarům a

stanicím ČRo









147

Připravena upravená verze logotypu ČRo Radio Wave a grafického manuálu Radia Wave

v elektronické i tištěné verzi v návaznosti na přejmenování stanice na Český rozhlas Radio

Wave a její zařazení do skupiny speciálních stanic ČRo.

Připravena rozsáhlá sada znělek k 85. výročí, která byla vysílána napříč stanicemi ČRo od

března 2008. Součástí byly i pozdravy osobností a celebrit Českému rozhlasu. Znělka do

centrální telefonní ústředny ČRo.

Připravena koncepce kompletního upevnění značek Českého rozhlasu

Testování sloganů vybraných celoplošných a speciálních stanic ČRo včetně Zelené vlny ve

spolupráci s Oddělením výzkumu.





Ochranné známky



 Zajišťování kompletní evidence a správy ochranných známek Českého rozhlasu ve

spolupráci s AK Winter & spol.



 Přihlášeny byly tyto ochranné známky:

Jak to vidí… (slovní)

Rodinný lékař (slovní)

Dechovková hitparáda (slovní)

Divadlo noc Českého rozhlasu (slovní)

Divadlo noc Regina 92,6 Český rozhlas (kombin. – logo)

Beatlemánie (slovní)

Dobré ráno, Ještěde! (slovní)

Pod kůţi (slovní)

Bezstarostná jízda Prahou (slovní)



 Zaregistrovány byly tyto ochranné známky:

Ranní Radioţurnál – nastartujte den s námi (slovní)

Český rozhlas 1 – Radioţurnál – Víte víc neţ ostatní (slovní)

Zelená vlna – víte, kudy kam (slovní)

Český rozhlas (kombin. - logotyp)

Dva v Africe (slovní)

Káva o čtvrté (slovní)

Rozhlas u plotny (slovní)

Divnopis (slovní)

Český rozhlas 85 (kombin. – logotyp)

Český rozhlas 1 – Radioţurnál: Vaše zpravodajství. Vaše rádio. (slovní)

Filmţurnál (slovní)



Nebylo nutné obnovovat platnost ţádných OZ na období 2008-2018 v ČR ani na Slovensku.

Totéţ platí pro období 2009-2019.

Zamítnuty byly tyto ochranné známky (na období 2007-2017): Beatlemánie (slovní)

Poskytnutí licence Slovenskému rozhlasu k uţívání OZ Zelená vlna na Slovensku pro účely

dopravního vysílání.

Kauza Odhalení v SR – námitka ČRo vůči přihlášení zmíněné OZ (majitel MAC TV, s.r.o.)

byla zamítnuta ÚPV SR, neboť předmětné OZ byla uznána dostatečná rozlišovací

způsobilost a vyloučena záměna se značkou ČRo.

Kauza OZ Zelený anděl a Zelení andělé – spor s ÚAMK o vlastnictví ochranných známek.

ČRo nepřistoupil na nabídky ÚAMK a rozhodl se pokračovat v soudním řešení celé

záleţitosti prostřednictvím AK Winter & spol.

Na MarketingNET zveřejněn kompletní seznam ochranných známek ČRo v ČR i na

Slovensku.









148

Operativní marketing



Kampaň ČRo 2 – Praha Ţivot je pes – březen/duben; nekonečný rodinný seriál ČRo.

Připraveno ve spolupráci s agenturou AnFas.



Kampaň ČRo 1 – Radioţurnál Ranní Radioţurnál – duben/květen; propagace ranního bloku

vysílání s moderátorem Janem Pokorným. Připraveno ve spolupráci s agenturou AnFas.



Informační kampaň menšího rozsahu na podporu nové frekvence 100,7 FM (Praha a stř.

Čechy) ČRo 2 – Praha – září.



Kampaň ČRo 4 – Radio Wave – září/říjen; velká kampaň na podporu vysílání stanice na

internetu (po ukončení vysílání na 100,7 FM). Připraveno ve spolupráci s Kafka Design.



Kampaň ČRo 1 – Radioţurnál Ranní Radioţurnál – listopad; 2.etapa kampaně z dubna

2008. Připraveno ve spolupráci s agenturou AnFas.



Kampaň ČRo 2 – Praha Ţivot je pes – prosinec; opakování kampaně z března 2008.

Připraveno ve spolupráci s agenturou AnFas.



Kampaň ČRo 2 – Praha na novou frekvenci 101.9 FM pro Ostravu. Připraveno ve spolupráci

s agenturou AnFas.



Internetová kampaň ČRo Rádio Česko – kampaň vycházela z vizuálu kampaně z r. 2007.

Připraveno ve spolupráci s Kafka Design.



Metodická podpora marketingovým pracovníkům regionálních stanic.



Koordinace systému budování sítě informačních tabulí IJ15 (informační značky) u silnic I., II.

A III. třídy. Řešeno s regionálními stanicemi a ČRo 1 – Radioţurnál.



RegioWeb - informační servis regionálním stanicím na intranetu – průběţná správa a

aktualizace obsahu.



Konzultace vizuálů kampaní s regionálními stanicemi.





Intranet a internet

Příprava internetové stránky Ke staţení ve spolupráci s ČRo Online –

www.rozhlas.cz/kestazeni.



Internetové domény: zajišťování registrací a funkčnosti domén přihlašovaných z iniciativy a

potřeb centrálního marketingu



Zajištění prezentace všech stanic Českého rozhlasu na serveru play.cz, včetně vysílání

stanic ČRo ve spolupráci s ČRo Online



Vyuţívání/zajišťování flash-promo bannerů a klasických bannerů na portálu rozhlas.cz pro

vysílání kampaní a projektů ČRo



Internetové domény .CZ, .INFO, .EU, .MOBI a .COM – zajišťování registrace, funkčnosti a

prodlouţení platnosti domén ČRo přihlašovaných z iniciativy OMPR ve spolupráci s Úsekem

techniky.









149

Správa centrálního externího FOTOARCHIVU OMPR - kompletní archivace fotografií z akcí

ČRo.





Ostatní



TV UPOUTÁVKY stanic ČRo vysílaných v ČT:



Ve spolupráci s Českou televizí a celoplošnými stanicemi ČRo příprava spotů a jejich

odbavování podle pravidelného týdenního vysílacího schématu ČT.



SMS komunikace mezi ČRo a posluchači – koordinace veškerých aktivit spojených se SMS

komunikací; spolupráce s jednotlivými stanicemi a dalšími divizemi ČRo při zavádění a

provozování SMS aplikací; poskytování informačního servisu stanicím; celkový dohled nad

fungováním systému a komunikace s technickým dodavatelem řešení (ATS Praha).



Zajištění prezentace příslušných stanic ČRo v rámci programové nabídky O2TV na základě

„must carry“ statutu (týká se TV, internetu a tiskovin).



Zajištění prezentace všech stanic Českého rozhlasu v Knize adresářů 2008.



Spolupráce s Radioservisem ohledně nabídky drobných propagačních předmětů ČRo

v Reprezentační prodejně a propagace ČRo na vydaných titulech.



Zajištěna prezentace ČRo ve Zlatých stránkách, včetně aktualizace kontaktů na všechny

regionální stanice ČRo.



Vyrobeno logo ČRo na akustickou desku do rozhlasového studia v Bruselu.





Obchodní činnost



Smluvní vztahy s partnery – uzavřené smlouvy, koordinace a spolupráce na

projektech:



 FTV Prima, s.r.o. smlouva o poskytnutí reklamního prostoru pro kampaň ČRo 1 –

Radioţurnál

 FILMFEST, s.r.o. vzájemná propagace v rámci 48. ročníku Mezinárodního

festivalu filmů pro děti a mládeţ

 Multisonic a.s. – barterová spolupráce na projektu „Jazz na Hradě“



 63. MHF Praţské jaro – smlouva o vzájemné propagaci a spolupráci při pořádání

60. mezinárodní hudební soutěţe Praţského jara



 MHF Praţský podzim s.r.o. - uzavřena smlouva o vzájemné propagaci u

příleţitosti 18. ročníku festivalu Praţský podzim 2008.



 STÁTNÍ OPERA PRAHA - uzavřen smlouva o spolupráci při vzájemné prezentaci

 Divadlo MINOR - uzavřena smlouva na spolupráci Divadla Minor a DRDS



 Veletrhy Brno, a.s. - uzavřena smlouva o vzájemném poskytnutí sluţeb při

veletrhu REGIONTOUR 2008









150

 Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka v Karlových Varech, o.p.s. –

smlouva o vzájemné spolupráci při 43. Mezinárodní pěvecké soutěţi Antonína

Dvořáka

 ČESKÁ FILHARMONIE – uzavřena smlouva o vzájemné propagaci

 Milan Drobný – uzavřena smlouva o vzájemné propagaci v rámci vydání CD

Milana Drobného a při akcích Českého rozhlasu.

 AD-Net, spol. s r.o. – dvě smlouvy o spolupráci při výměně reklamního prostoru

pro: ČRo 2 - Praha (únor 2008), pro ČRo 1 - Radioţurnál (listopad 2008) a ČRo 2

– Praha (prosinec 2008)

 FIRST FILM s .r.o. - uzavřena smlouva o spolupráci při vzájemné propagaci

v průběhu dokončování a šíření celovečerního filmu ANGLICKÉ JAHODY.

 SILVER SCREEN, s.r.o. - uzavřena smlouva o spolupráci při vzájemné propagaci

v průběhu dokončování a šíření celovečerního filmu TOBRUK.

 Respekt Publishing a.s. – vypracován Dodatek č.1 smlouvy, kterým se doplňuje

Smlouva o reciproční spolupráci o plnění na ČRo 3 – Vltava (pro Radio Wave)

 Svět knihy, s.r.o. – vypracována smlouva o vzájemné spolupráci

 METRO Česká republika, a.s. – koordinace vzájemného plnění

 BORGIS a.s. - koordinace vzájemného plnění

 Radioservis, a.s. – smlouva o propagaci

 Muzeum romské kultury – smlouva o spolupráci s divizí Online, poskytnutí

fotografií a rozhovorů z let 2000 - 2008

 Nachtigall Artists Management s.r.o. – vzájemná propagace v souvislosti

s koncertem SOČR a sólistou F.Furlanettem

 ORCO Hotel Riverside, s.r.o. zajištění propagace na základě smlouvy se SOČR

 Sentinet, s.r.o. smlouva o vyuţívání virtuální aukční síně - říjen 08/říjen 09

 ŠKODA AUTO a.s. – pronájem včetně propagace

 Spolupráce na projektu Kde domov můj





Barterové smlouvy uzavřené agenturou ARBOMedia



Prostřednictvím společnosti ARBOmedia, s.r.o. byly uzavřeny barterové smlouvy a v rámci

těchto smluv jsou zajišťovány a koordinovány tiskové kampaně jednotlivých stanic Českého

rozhlasu včetně finanční kontroly zadaných tiskových kampaní, aby plnění byla vzájemně

vyrovnaná.



 Česká televize

 JIK-05, spol. s r.o.

 Ringier ČR a.s.

 Mediacop, s.r.o.

 R.E.M.BRAND, s.r.o.

 Časopisy pro volný čas, s.r.o.

 Radioservis, a.s.

 MAFRA, a.s.

 Euronews, a.s.

 Svaz českých knihkupců a nakladatelů

 ECONOMIA, a.s.

 Respekt Publishing a.s.

 FTV PRIMA



Metodická činnost směrem k regionům



 zpracování tabulky - vyuţití reklamního času v roce 2007





151

 zpracování tabulky výnosů za leden – listopad 2008 (reklama, sponzoring a

promotion )

 zpracování tabulky - vyuţití reklamního času za leden – listopad 2008

 koordinace plnění smlouvy mezi Veletrhy Brno, a.s. a regionálními stanicemi ČRo

 koordinace plnění smlouvy mezi Milanem Drobným a regionálními stanicemi ČRo

 koordinace plnění smlouvy mezi SILVER SCREEN, s.r.o. a regionálními stanicemi

ČRo



Komunikace s ARBOmedia



 komunikace v rámci obchodních smluv

 spolupráce na vytváření ceníků reklamy a sponzoringu

 spolupráce na vytváření prezentace jednotlivých stanic ČRo a obchodních nabídek

pořadů a projektů ČRo

 spolupráce při zajištění akce Screening ČRo 1 – Radioţurnál – představení stanice

zadavatelům reklamy

 organizování měsíčního reportingu aţ sem!





Jde-li o výnosy z reklamní činnosti, respektive z prodeje reklamního času na stanicích ČRo,

pak společnost ARBOmedia, která podle smlouvy z roku 2005 exkluzivně prodává reklamní

čas na celoplošných stanicích ČRo a neexkluzivně na stanicích regionálních, skončila na

konci roku 2008 na hodnotě 85,16 % obchodního plánu. Tuto skutečnost vysvětlují zástupci

agentury ARBOmedia odchodem části klientů k privátním celoplošným rádiím a objektivními

příčinami, které v roce 2008 silně ovlivňovaly český mediální trh. Jde zejména o klesající

investice do rádiové reklamy ze strany reklamních zadavatelů. Podobná situace byla v roce

2008 i v oblasti nabídky sponzoringu, i zde ARBOmedia nedosahuje svých plánovaných

výnosů. Je však nutné dodat, ţe v roce 2008 dosáhlo ARBOmedia z hlediska meziročního

srovnání podstatně lepších výsledků neţ v roce 2007. Ve druhé polovině roku 2008 došlo

v ARBOmedia k významným změnám. Mnichovskou centrálu ARBOmedia AG odkoupila

v srpnu švýcarská mediální skupina Goldbach Media, českou pobočku ARBOmedia Praha

pak společnost NZ Media registrovaná na Novém Zélandu.



Licenční činnost



Vystaveno 52 licenčních smluv (uzavřeno 45 smluv, v jednání dvě zakázky, stornováno pět

zakázek ze strany partnera).



Přehled licenčních smluv v příloze č. 12





Činnost Referátu reklamy



 Výroba 90 oznámení (nekomerčních spotů)



 Výroba 35 reklamních spotů



Přehled vyrobených nekomerčních oznámení a reklamních spotů v příloze č. 13





Zařazení 184 oznámení



Přehled zařazených oznámení v příloze č. 14









152

 Celkem bylo odvysíláno na všech třech stanicích – ČRo 1 Radioţurnál, ČRo

2 – Praha a ČRo 3 - Vltavě 6 658 spotů oznámení (v roce 2007 to bylo

6 789). Ze 123 oznámení nasazených do vysílání Referátem reklamy se

celkem 53 týkalo vlastních projektů a aktivit ČRo včetně SOČR a

Radioservisu. V ostatních případech šlo o oznámení vysílaná ve veřejném

zájmu, na charitativní a humanitární akce, na akce mimořádného

kulturního rozměru a akce, které se ČRo rozhodl mediálně podpořit na

základě vlastní vůle a s cílem informovat posluchače.



 Bylo připraveno 19 820 podkladů pro vysílání reklam, oznámení a

sponzoringů.



 Zajištěna archivace šesti knihoven spotů reklamy, sponzoringů a oznámení.



 Nově začal Referát Reklamy vyuţívat k výrobě oznámení a reklam hudební

archiv studia Fontána. Vlastní archiv hudby je postupně převáděn z pásů

na CD.





Ostatní



 zajištění semináře Regulace reklamy. Seminář pořádaný ve spolupráci ČRo,

vzdělávací agentury TROAS, s.r.o. a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.









Naplněnost reklamních časů na stanicích Českého rozhlasu

za leden - prosinec 2008



stanice Českého rozhlasu limit (min.) vyčerpáno (min.) vyčerpáno (%)

ČRo 1 – Radioţurnál 1098 1 001,5 91,2

ČRo 2 – Praha 1098 735,9 67,0

ČRo 3 – Vltava 1098 650,6 59,3

ČRo 6 1098 0,0 0,0

ČRo Rádio Česko 1098 956,5 87,1

ČRo Leonardo 1098 42,0 3,8

ČRo D-dur 1098 0,0 0,0

Radio Wave 1581 392,0 24,8

ČRo Brno 1830 1 665,0 91,0

ČRo České Budějovice 1830 1 647,0 90,0

ČRo Hradec Králové 1830 763,3 41,7

ČRo Olomouc 1830 1 469,7 80,3

ČRo Ostrava 1830 778,3 42,5

ČRo Plzeň 1830 1 797,0 98,2







153

ČRo Regina 1830 1 529,5 83,6

ČRo Region, Středočeský kraj 1830 720,5 39,4

ČRo Sever 1830 1 301,0 71,1

ČRo Region, Vysočina 1830 875,5 47,8

ČRo Pardubice 1830 1 610,0 88,0



Zdroj: ARBOmedia.net Praha, spol. s r.o. a regionální stanice ČRo

Zpracovalo: Obchodní oddělení ČRo, leden 2009







3.14.3. Radioservis, a. s., vydavatelství Českého rozhlasu



Radioservis, a. s. jako vydavatelství Českého rozhlasu upevnilo svoje pozice především na

trhu s mluveným slovem, kde je největším producentem mluveného slova na CD v České

republice. Více se začíná prosazovat technologie MP3. V distribuci se podařilo navázat

spolupráci i s knihkupectvími, která reagují na zvýšenou poptávkou po audioknihách.

Hudební vydavatelství díky rozšířené distribuci zaznamenalo zvýšení trţeb a spolu

s internetovým obchodem je nejúspěšnějším střediskem.

Nejproblematičtějším článkem Radioservisu uplynulého roku byl Týdeník Rozhlas, který

vykazoval po přechodu na barevný časopis v roce 2007 stabilní výsledky. Bohuţel začátkem

léta došlo k úbytku čtenářů zhruba o 1 500 a spolu se vzrůstající cenou za tisk to znamenalo

propad Týdeníku Rozhlas do ztráty. Změnou tiskárny a upravením ceny Týdeníku se

podařilo ekonomický propad Týdeníku Rozhlas zastavit, ale je jen otázkou času, kdy se bude

tato situace opakovat.

Nastupující krizi a změnu chování zákazníků – nákupních center, DVD na novinových

stáncích apod. – ukazuje pokles trţeb v Reprezentační prodejně Českého rozhlasu a České

televize. Přes 25% pokles trţeb se podařilo udrţet ziskovost prodejny.





3.14.3.1. Týdeník Rozhlas



Uplynulý rok byl pro Týdeník Rozhlas po zásadní proměně formátu a grafického řešení

(layoutu) obdobím stabilizace formy i obsahu. Značně konzervativní čtenářská základna

časopisu přijímá jakoukoli změnu s nedůvěrou a je třeba investovat značné mnoţství času i

energie, aby se „pevné jádro“ čtenářů s novou tváří periodika dokázalo identifikovat. To se v

nepříznivých podmínkách obecného poklesu nákladu tištěných periodik podařilo. Navzdory

pesimistickým předpovědím si Týdeník Rozhlas zachoval čtenářskou základnu s mírným

poklesem prodeje v druhé polovině roku.

Jako jediné periodikum se Týdeník Rozhlas soustavně věnuje kritické reflexi rozhlasové

problematiky v širším ţánrovém spektru od recenze k úvaze či fejetonu (rubrika Zamyšlení

nad rozhlasem). Vedle renomovaných autorů (Jan Halas, Rudolf Matys, Ivan Němec, Petr

Pavlovský, Vladimír Karfík) poskytla redakce prostor i studentům semináře rozhlasové kritiky

na katedře divadelní vědy FFUK. Pozitivní reakce vzbudilo zavedení rubriky Tvář za

mikrofonem představující pracovníky Českého rozhlasu „slovem i obrazem“. Týdennímu

přehledu programů Českého rozhlasu je věnováno 21 tiskových stran, kaţdé číslo obsahuje

nezbytné technické informace (kontakty, kmitočty, provozní doba vysílačů). Dalších třináct

stran přináší bliţší informace o programové nabídce (Nalaďte si), průřez pořady Českého

rozhlasu, které mají u čtenářů Týdeníku ţivý ohlas (Toulky českou minulostí, Domácí lékař,

Po Česku, Zápisník zahraničních zpravodajů, Zelené peří, Host do domu, Svět viděný

internetem, zVĚDAvosti), aktuální zprávy o Českém rozhlase, technickou poradnu,

posluchačské ohlasy, reportáţe z rozhlasového prostředí a podobně. Pravidelný prostor mají





154

rubriky o historii rozhlasového vysílání a rozhlasové techniky. Obsahovou skladbu doplňuje

kulturní servis a televizní příloha.

Při vědomí povinnosti propagovat Český rozhlas a zdůrazňovat jeho nezastupitelné místo ve

společenském a zvláště kulturním kontextu přistoupila redakce spolu s vedením a. s.

Radioservis k obohacení ankety Neviditelný herec o novou kategorii – Cenu čtenářů

Týdeníku Rozhlas za nejoblíbenější rozhlasovou realizaci. Získal ji tým tvůrců dramatizace

románu Alexandra Dumase Královna Margot. Mezi herci zvítězil Viktor Preiss, mezi

herečkami Barbora Hrzánová.



3.14.3.2. Ediční činnost Radioservisu



Hudební vydavatelství v roce 2008 připravilo 56 nových titulů, coţ je dosud rekordní roční

produkce. Většina nových titulů byla určena pro běţnou distribuci.

Přestoţe prodej CD zaznamenává obecně dramatický pokles (celosvětově i v rámci České

republiky), vydavatelství tímto poklesem zasaţeno zatím nebylo. Díky dramaturgii zaměřené

především na mluvené slovo – dramatizace známých děl světové i české literatury a

audiočetby – se daří naopak počet prodaných CD trvale zvyšovat. Moţnost vydávat i delší

nahrávky otevřela dostupnost formátu mp3 - po prvních CD ve formátu mp3 vydaných

zkušebně v roce 2007 (audiočetba Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále a

dramatizovaných patnáct případů Sherlocka Holmese) se v roce 2008 stal formát mp3

jedním ze standardně uţívaných – připravili tak z roční produkce uţ jedenáct titulů. Udrţet

svou pozici a neslevit z kvality titulů je tak pro Radioservis stále náročnější, je nutné se více

věnovat reklamě – coţ znamená, ţe se zvyšují přímé výdaje na reklamu.

Nejvěrnějšími zákazníky vydavatelství jsou členové Klubu Radioservisu, jejichţ počet se uţ

blíţí čtyřem tisícům. Mnozí z nich nakupují téměř vše v ţánru, který je zajímá. Osvědčila se

také nabídka automatických klubových slev pro všechny školy a knihovny.

Skladba titulů vydaných v roce 2008 byla podobná jako v roce předcházejícím, hlavní důraz

byl kladen na rozšíření edice Zlatý fond Českého rozhlasu. Radioservis pokračoval v dalších

osvědčených edicích, do prodejního katalogu zařadil také několik titulů původně dělaných

na zakázku a pokračoval také ve spolupráci s některými dalšími vydavateli formou

koprodukce nebo distribuční spolupráce.

Mezi novinkami edice Zlatý fond Českého rozhlasu je například 4CD Vojna a mír s

dramatizací z roku 1978 v reţii Jiřího Horčičky, 4CD s dramatizací špionáţního románu

Grahama Greena Lidský faktor s Jiřím Adamírou v hlavní roli, dále verneovka Vynález zkázy,

monodrama Daniela Keyese Růţe pro Algernon, rozhlasová hra Květy Legátové Pro

kaţdého nebe, 2CD Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda s Iljou Rackem v titulní roli

nebo výborná rozhlasová dramatizace Hraběte Monte Christa z roku 1967 s Radovanem

Lukavským, Milošem Nedbalem, Felixem le Breuxem, Eduardem Kohoutem a dalšími, ve

formátu mp3 například Město malérů Ellery Queena, Stendhalův Červený a černý jako

audiočetba v podání Borise Rösnera atd.

Z dalších titulů mluveného slova je třeba uvést především Toulky českou minulostí. Tento

oblíbený rozhlasový cyklus vycházel nejdříve výběrově na audiokazetách, posléze na CD,

nyní formát mp3 umoţnil zahájit vydávání celého cyklu. V roce 2008 vyšlo dvakrát dvojCD,

vţdy po padesáti dílech cyklu.

Dále je třeba připomenout téměř jedenáctihodinové CD mp3 Srpen 1968, které vydali v létě

ke kulatému výročí srpnové invaze. Toto CD představuje velké mnoţství dobových audio

dokumentů uvedených vţdy aktuálním výkladem, který má napomoci tehdejší děje pochopit

v souvislostech i nepamětníkům.

S úspěchem se setkala také reedice Nepilových Střevíců z lýčí (dříve na MC) nebo profilové

CD U mikrofonu Miloš Kopecký.

Po několik let ve spolupráci s vydavatelstvím Františka Rychtaříka vydávali edici Fonogram

zachycující českou a slovenskou populární hudbu první poloviny 20. století. Letos tuto edici

uzavřeli vydáním dvojCD Nové divadlo Oldřicha Nového.

Nicméně starší populární hudbě se věnovat nepřestali – zmiňme CD Jiřiny Salačové – Říkej

mi to potichoučku, CD Allanových sester Mezi pěti linkami, S+HQ Karel Velebný & Company





155

nebo Zlatou éru vokálních skupin 1945-1957 v USA. S aţ nečekaným ohlasem se setkalo

vydání operety Mamzelle Nitouche s Oldřichem Novým z roku 1954. Naopak zcela aktuální

jsou CD jazzového pianisty Karla Růţičky Cesty a CD Jany Koubkové s nahrávku koncertu

z Jazzfestu v Poličce 2008.

V oblasti váţné hudby dvěma deskami z praţských koncertů pianisty Svjatoslava Richtera

pokračovali v uţ zavedené edici Great Artists in Prague, SOČR je v nové produkci

prezentován především Dvořákovými Symfonickými básněmi, současný Kühnův dětský sbor

se představil na deskách České a moravské lidové písně a Vánoční zpěvy a koledy. O profily

tenoristy Ivo Ţídka a barytonisty Jindřicha Jindráka rozšířili archivní řadu operních CD a

vydali také několik nových nahrávek komorní hudby.



Kniţní vydavatelství



Rok 2008 v kniţním nakladatelství byl rokem hojnosti, co se počtu titulů týká. Vydali

dvojnásobný počet ve srovnávní s lety předcházejícími. Hodně se věnovali historii a

osmičkovým výročním – Naše osmičky (Český rozhlas Leonardo, Bitva o vlny (Mnichov

1938), Kruté století (cyklus Příběhy 20. století Rádio Česko), Báječní muţi s mikrofonem (85

let vysílání rozhlasu u nás).

K projektu Odhalení vydali knihu pohádek Moja, Tatu a tiplíci.

Naši cestopisnou tradici reprezentuje kniha Jiná Afrika, další cestopis byl Hledání čínského

draka. Po domácích pamětihodnostech se toulali s Václavem Ţmolíkem Po Česku (pořad

Českého rozhlasu 1 – Radioţurnál). Podruhé pátrali po zvláštních názvech měst a obcí v

Divnopisu 2 (pořad Českého rozhlasu 1 – Radioţurnál). Kniha Naše osmičky je prvním

svazkem kniţnice Leonardo a paměti Rudolfa Pellara jsou prvním svazkem kniţní řady

Osudy, která vzniká na základě stejnojmenného rozhlasového cyklu Českého rozhlasu 3 –

Vltava.



E-shop

Stále platí, ţe nejdynamičtěji se vyvíjí obchodování po internetu a je důleţité se na toto

odvětví ještě více soustředit na adrese www.radoservis-as.cz/katalog. Růst trţeb činil

patnáct procent, ale růst trţeb jen ze zboţí Radioservisu činil 31 %.

V populární řadě vyšlo nově pět titulů, rozpracovány byly tři.

Koncert k nedoţitým 70. narozeninám Karla Svobody byl prezentován na ČRo 1, v ČT,

Vlnění, v Týdeníku Rozhlas, ve zprávách ČRo 1, ČRo 2, ČRo 3 a v ČTK. Zajištěna byla

účast Libora Peška pro hodinový pořad na ČRo 1.



3.14.4. Hudební vydavatelství a nakladatelství ČRo



Nakladatelství se jiţ po několikáté prezentovalo na přehlídce soudobé hudby Praţské

premiéry pořádané ČF. Dobrou propagací jeho činnosti byla účast na setkání ředitelů

profesionálních orchestrů ČR, veletrhu Svět knihy a na celostátním setkání ředitelů ZUŠ.

Jiţ pošesté připravilo slavnostní setkání s nevidomými dětmi spojené s předáním notových

materiálů k titulu Před písničkou smekni v Braillově písmu. Jako host vystoupila Jitka

Molavcová.

Nakladatelství se s kritickou řadou Thesaurus Antiqaue Musicae (TAM) zúčastnilo semináře

pořádaného Kabinetem hudební historie AV ČR a také setkání hudebních knihoven v Hradci

Králové. V řadě případů podobné akce přinášejí vedle bezplatné propagace i zisk z prodeje

titulů.



 Rada ČRo konstatuje, ţe Český rozhlas v roce 2008 splnil povinnost, kterou mu

ukládá § 11 zákona 484/1991 Sb.









156

4. Generální ředitel Českého rozhlasu



4.1. Činnost generálního ředitele Českého rozhlasu



V hodnoceném roce 2008 generální ředitel učinil v personálním řízení Českého rozhlasu

několik změn týkajících se struktury klíčových pozic vedoucích pracovníků v jeho přímé

podřízenosti.

S účinností k 5. 2. 2008 generální ředitel odvolal ředitele ČRo 1 – Radioţurnál Barboru

Tachecí. Vedením této stanice byl dočasně pověřen její šéfredaktor pan Alexandr Pícha.

Dále k 6. 2. 2008 dočasně pověřil řízením stanice ČRo 4 – Radio Wave její šéfredaktorku

Juditu Hrubešovou. Toto pověření se váţe k rozhodnutí Rady ČRo o odvolání ředitele ČRo 4

– Radio Wave Mgr. Ladislava Kylara ke dni 6. 2. 2008. Dne 29. 7. 2008 přijal rezignaci

ředitele Kanceláře GŘ Libora Křivky a současně vedením kanceláře GŘ pověřil ke dni 4. 8.

2008 Petra Richtera.



V průběhu roku 2008 jmenoval generální ředitel 4 zahraniční zpravodaje:

- od 1. 3. 2008 Pavel Novák – Belgie

- od 1. 3. 2008 Vít Pohanka – USA

- od 1. 4. 2008 Jaromír Janev – Balkán

- od 1. 8. 2008 Lenka Kabrhelová – Moskva



Všechny tyto změny proběhly po předchozím projednání s Radou ČRo v souladu

s příslušnými ustanoveními Statutu Českého rozhlasu.



V rámci plánu investičních akcí ČRo generální ředitel věnoval zvýšenou pozornost

pokračující rekonstrukci historické budovy Vinohradské 12, sídel regionálních studií,

rozhlasové technice a digitálním technologiím - upgrade systému SAP, rekonstrukci

pracoviště pro slovesnou výrobu v ČRo Plzeň, přípravné práci na významných událostech,

které proběhnou v roce 2009 - předsednictví ČR v EU, Mistrovství světa v klasickém

lyţování, výstavba a zprovoznění studia ČR v Praţském domě v Bruselu, zahájení vysílání

v rámci veřejnoprávního multiplexu systémem DVB-T, zvýšení přenosové kapacity datových

linek a zahájení prací na její realizaci, které zásadním způsobem změní moţnosti při

přenosech jak zvukových, tak datových.



Generální ředitel v roce 2008 vydal 73 rozhodnutí. Obdobně jako v předchozích letech se

většina týkala dílčích organizačních změn v rámci celého ČRo, kterými byly v převáţné míře

korigovány a zpřesňovány definice jednotlivých pracovních pozic a optimalizovány

organizační struktury jednotlivých útvarů ČRo. Řada rozhodnutí se týkala jmenování

odborných komisí (výběrových, hodnotících) a pracovních projektových a realizačních týmů,

jejichţ činnost byla nezbytná při přípravě a realizaci všech investičních akcí ČRo.



V průběhu roku 2008 generální ředitel vykonal několik zahraničních sluţebních cest. Na

základě pozvání velvyslance ČR v Kyperské republice navštívil v listopadu 2008 Kyperskou

republiku u příleţitosti příprav předsednictví ČR v EU a hostování BROLN (Brněnský

rozhlasových orchestr lidových nástrojů). Dále byl pozván velvyslancem Bulharska v ČR a

generálním ředitelem Bulharského národního rozhlasu na oficiální návštěvu Bulharského

národního rozhlasu.



V červenci podnikl generální ředitel sluţební cestu do Chorvatska za účelem obchodního

jednání v Chorvatském radiu Split o vysílání Českého rozhlasu pro turisty na jadranském

pobřeţí. Na pozvání generální ředitelky Slovenského rozhlasu se zúčastnil několika

obchodních jednání ve Slovenském rozhlase.



Za uplynulý rok generální ředitel absolvoval téměř 40 pracovních sluţebních cest, z nichţ

většinu věnoval návštěvám regionálních studií Českého rozhlasu. Absolvoval více neţ





157

stovku významných jednání s externími subjekty, z nichţ mnohá vyústila do podoby

konkrétních smluvních vztahů. Ve své výhradní kompetenci generální ředitel podepsal téměř

250 smluvních ujednání. V zájmu dalšího rozšiřování spolupráce Českého rozhlasu se

společensky významnými institucemi uzavřel generální ředitel i několik deklarací o spolupráci

jako například s Národním divadlem, Národním muzeem, Ţidovským muzeem a se

Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK.



Řadu jednání vedl generální ředitel s institucemi jako například Intergram, OSA, DILIA, ČTK,

Supraphon, Ministerstvo školství, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zahraničních věcí,

Folklorní sdruţení ČR, Národní knihovna, Česká televize a mnohé další.



Generální ředitel trvale udrţuje pracovní kontakty s institucemi, které mají nosný význam pro

Český rozhlas. Účastnil se mnoha zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky PS PČR,

Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládeţ a tělovýchovu PS PČR, Stálé komise pro

sdělovací prostředky Senátu PČR, řadu jednání absolvoval s Radou pro rozhlasové a

televizní vysílání, Českým telekomunikačním úřadem a dalšími.



Nemalou pozornost generální ředitel věnoval i mediální komunikaci. Poskytoval rozhovory

pro média jako například server Lidovky, Český rozhlas 6 v pořadu Média v postmoderním

světě, ČRo 7- Radio Praha, ČRo 1 - Radioţurnál atd.



I v uplynulém roce se generální ředitel angaţoval v obecně prospěšných aktivitách, například

jako člen Správní rady Nadačního fondu Českého rozhlasu, Asociace galerií a muzeí České

republiky, Správní rady Praţského jara, Institutu členů správních orgánů, Poradního sboru

GŘ Národní knihovny, Nadace Besip, Vědecké rady VŠE, Nadace Nadání Josefa, Marie a

Zdeňky Hlávkových.



4.2. Vztahy mezi Radou a generálním ředitelem



Generální ředitel zcela pravidelně navštěvoval jednání Rady Českého rozhlasu včetně

jednání jejího předsednictva. Konkrétní náplň těchto jednání je zaznamenána v zápisech ze

schůzí Rady a v zápisech z jednání jejího předsednictva.



5. Činnost Rady Českého rozhlasu



5.1. Výkon funkce členů Rady - §§ 6, 7



V roce 2008 od 1.ledna do 26. února pracovala Rada v tomto sloţení :

Milan Blaţek, Jiří Florian – předseda, Dana Jaklová – místopředsedkyně a tisková mluvčí,

Ladislav Jíša, Maria Ptáčková, Richard Semann, Bohuš Zoubek – místopředseda, Antonín

Zelenka



27. února skončil mandát třem členům Rady : Milanu Blaţkovi, Richardu Seemannovi a

Bohuši Zoubkovi.



Dne 19. března byli Poslaneckou sněmovnou zvoleni tři noví členové : Tomáš Ratiborský,

Bohuš Zoubek (jeho druhé volební období) a na místo uvolněné Milanem Kudrysem byl

zvolen Pavel Hazuka.



Deváté místo v Radě, které je volné déle jak dva roky, zůstalo opět neobsazené. Rada má

tedy opět pouze osm členů.



Předsednictvo Rady ČRo pracovalo do 26. února ve sloţení: Jiří Florian, předseda; Dana

Jaklová, místopředsedkyně a tisková mluvčí a Bohuš Zoubek, místopředseda.







158

Dne 26. března Rada ČRo v tajném hlasovaní zvolila nové předsednictvo. Potvrzeno

usnesením 25/08. Předsedou byl zvolen ing. Jiří Florian, místopředsedkyní a tiskovou

mluvčí Mgr. Dana Jaklová a místopředsedou JUDr. Ladislav Jíša.



V roce 2008 proběhlo celkem 40 zasedání předsednictva rady Českého rozhlasu za účasti

členů Rady Českého rozhlasu a čtrnáct veřejných schůzí Rady Českého rozhlasu, z toho

dvanáct řádných a dvě mimořádné. Kromě výjezdních zasedání v ČRo Olomouc a v ČRo

Ostrava se ostatní konala v Praze v budově ČRo Římská.



Předsednictvo se věnovalo především přípravě zasedání Rady, běţné operativní agendě,

diskusím s generálním ředitelem a dalšími pracovníky vedení, některým koncepčním i

personálním opatřením ČRo. Zabývalo se i stíţnostmi posluchačů, které byly Radě

doručeny. Všechny zápisy předsednictva byly Radou schváleny.



Na svém zasedání dne 26. března Rada ČRo projednala a schválila změnu článku IV., bod

10 (zasedání Rady ČRo) Jednacího řádu Rady ČRo v tomto znění:

"Volební zasedání Rady se koná vţdy jednou za dva roky (v sudých letech). Rada je povinna

při tomto zasedání zhodnotit práci předsednictva Rady a rozhodnout, zda přistoupí k nové

volbě předsedy a místopředsedů.

Rada dále jednou ročně projedná výroční zprávu předsednictva s komplexním zhodnocením

činnosti Rady za uplynulý rok. Termín projednání výroční zprávy se bude v sudých letech

krýt s termínem volebního zasedání Rady a v lichých letech bude výroční zpráva projednána

ve stejném termínu samostatně." Viz usnesení 32/08

Rada ČRo dále projednala a přijala návrh úprav ve Volebním a Jednacím řádu Rady ČRo. Z

Jednacího řádu byl Volební řád vyčleněn, zůstal však jeho nedílnou součástí. Volební řád

tvoří přílohu zápisu a byl zveřejněn společně s Jednacím řádem na webových stránkách

Rady ČRo. Viz usnesení 43/08.



Rada ČRo se věnovala také všem zásadním dopadům ekonomických změn pro rozvoj

Českého rozhlasu v oblasti programové, personální, mzdové a technologické. Zvláště se

zaměřila na vývoj ve mzdové a honorářové oblasti.



Vzhledem k rekonstrukci a modernizaci historické budovy ČRo Vinohradská 12 zařadila

plnění časového a finančního harmonogramu pravidelně na svá veřejná zasedání.

V souvislosti se sledováním postupu rekonstrukce Rada ČRo úzce spolupracuje se svojí

Dozorčí komisí.



Rada v roce 2008 pokračovala při posuzování naplňování Kodexu ve vysílání ČRo ve

spolupráci se svými experty: Josefem Cincibusem - ČRo 2 Praha, Milanem Uhdem - ČRo 3 -

Vltava, Milanem Kubesem ČRo 6, Richarem Seemannem ČRo 1 - Radioţurnál, Radkem

Voglem – ČRo Rádio Wave a Janem Steinerem – ČRo - Leonardo.



Dále Rada ČRo v oblasti právní spolupracovala s Advokátní kanceláří Hrudka-Řípa a

partneři, v otázce moţného porušení lustračního zákona také s AK Šváb, Zíma a partneři,

advokátem Mgr. Jiřím Hrabovským a Parlamentním institutem PS.



V průběhu roku Rada ČRo uspořádala veřejný odborný seminář na téma Programové změny

v ČRo, jejich dopad a budoucí vize 19.6.08, spolupodílela se na organizaci pracovního

setkání Rad rozhlasů a televizí ČR a SR v Novém Smokovci a zorganizovala výjezdní

zasedání v ČRo Olomouc a v ČRo Ostrava.









159

5.2. Usnesení Rady a přijatá opatření - § 7 odst. 4



Úkoly Rady ČRo stanovuje zákon; stejně tak jsou zákonem vymezeny i pravomoci Rady.

Rada rozhlas přímo neřídí, do vedení rozhlasu můţe zasahovat pouze prostřednictvím

generálního ředitele nebo můţe poţadovat ve svých usneseních určitá opatření, jejichţ

přijetím můţe podmiňovat schválení základních dokumentů, které jí v rámci vymezení

působnosti určil zákon. Takovými dokumenty jsou rozpočet, závěrečný účet hospodaření,

Statut, Kodex. Stejně můţe postupovat v případě některých personálních opatření, můţe

rovněţ v případě své nespokojenosti vyvodit jisté kroky směrem ke generálnímu řediteli.

Rada ČRo v roce 2008 některých těchto svých pravomocí vyuţila. Rada přijala v roce 2008

celkem 157 usnesení.



Rada na své schůzi dne 26. 3. 2008 schválila Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu za

rok 2007. Zprávu o činnosti ČRo za rok 2007 projednala a doporučila ke schválení plénu

Poslanecké sněmovny jak Stálá komise pro sdělovací prostředky, tak Výbor pro vědu,

vzdělání, kulturu, mládeţ a tělovýchovu.



Na základě stanovisek Dozorčí komise určila Rada ve svých usneseních podmínky schválení

Výroční zprávy o hospodaření za rok 2007, aktualizace rozpočtu pro rok 2008 a přípravu a

zejména schválení rozpočtu ČRo na rok 2009. O tom svědčí i doprovodná usnesení, která

Rada přijala. Zprávu o hospodaření za období roku 2007 projednala a doporučila ke

schválení plénu Poslanecké sněmovny jak Stálá komise pro sdělovací prostředky, tak Výbor

pro vědu, vzdělání, kulturu, mládeţ a tělovýchovu.



Ve všech případech byla Rada Českého rozhlasu při svých opatřeních vedena snahou o

zajištění optimální a průhledné činnosti instituce vysílání veřejné sluţby a jejího dobrého

jména.



Doprovodná usnesení obsaţena v příloze č.15





5.3.1. Základní projednávané okruhy otázek vyplývající z působnosti Rady podle

zákona o ČRo - § 8 resp. § 9



5.3.1.1. Jmenování generálního ředitele a stanovení jeho mzdy



Rada ČRo v souladu s § 8, odst. 1, písm. j) Zákona č.484/1991 Sb. o Českém rozhlase

v platném znění a na základě vyhodnocení kladného výsledku hospodaření ČRo za rok 2007

udělila na schůzi 23. dubna generálnímu řediteli ČRo odměnu a současně konstatovala, ţe

k této odměně bude přihlédnuto při výsledku projednání Výroční právy o činnosti ČRo v roce

2007 v Poslanecké sněmovně (usnesení 53/08). Druhou odměnu udělila Rada generálnímu

řediteli dne 23. 7. 2008 (usnesení 90/08).

Třetí odměnu udělila Rada generálnímu řediteli ČRo ing. Václavu Kasíkovi usnesením č.

137/08 v souvislosti s projednáním Zprávy o hospodaření ČRo v roce 2007 Výborem pro

vědu, vzdělání, kulturu, mládeţ a tělovýchovu a Stálou komisí pro sdělovací prostředky PS

Parlamentu ČR.

Usnesení obsaţena v příloze č.15









160

5.3.1.2. Jmenování ředitele rozhlasových studií na návrh generálního ředitele

– § 8 písm. a)





Generální ředitel ČRo po předchozím projednání - na rozšířeném zasedání předsednictva

Rady ČRo - informoval Radu ČRo dne 20. února o odvolání ředitelky ČRo 1 - Radioţurnál

Barbory Tachecí ke dni 5.2.2008. Pověřen řízením ČRo 1 - Radioţurnál byl od tohoto data

šéfredaktor Alexander Pícha. Rada ČRo vzala toto rozhodnutí generálního ředitele ČRo na

vědomí (usnesení č. 11/08).



20. února předloţil generální ředitel ČRo Radě ČRo návrh na odvolání ředitele ČRo 4 -

Radio Wave Ladislava Kylara ke dni 6.2.2008. Rada ČRo vyslovila s tímto návrhem souhlas

a ředitele Ladislava Kylara odvolala. Pověřena řízením ČRo 4 - Radio Wave byla

rozhodnutím generálního ředitele od tohoto dne šéfredaktorka Judita Hrubešová (usnesení

č.12/08).



Rada ČRo v souladu s § 9 odst. 9 zákona č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlase a Statutem

Českého rozhlasu, se zabývala návrhem generálního ředitele ČRo Václava Kasíka na

jmenování ředitele Českého rozhlasu 1 – Radioţurnál Alexandra Píchy na základě

doporučení výběrové komise a po předchozí prezentaci koncepce ČRo 1 - Radioţutnál,

kterou Alexandr Pícha předloţil. Posléze vyslechla prohlášení generálního ředitele ČRo

Václava Kasíka, ţe Alexandr Pícha odstoupil od kandidatury na ředitele ČRo 1 - Radioţurnál

a dále zůstává šéfredaktorem pověřeným tuto stanici řídit. Na základě této skutečnosti Rada

ČRo dále předmětný návrh generálního ředitele ČRo neprojednávala (usnesení č. 92/08 ze

dne 23. července 2008).



Na svém posledním zasedání v roce 2008 po předchozím projednání vzala Rada ČRo na

vědomí návrh generálního ředitele ČRo Václava Kasíka na jmenování Hany Hikelové

ředitelkou zpravodajských stanic ČRo (usnesení 151/08).



Usnesení obsaţena v příloze č.15



5.3.2. Schvalování rozpočtu a závěrečného účtu – § 8 písm. b)

Kontrolní činnost Rady v oblasti hospodaření



Rada Českého rozhlasu svým usnesením 31/08 na základě doporučení Dozorčí komise

Rady ČRo vzala na vědomí:



- neauditované výsledky hospodaření ČRo v r. 2007 s výhledem 139,2 mil. Kč čistého zisku

- výhled hospodaření do r. 2010

- informace o členění navýšení mzdových prostředků

- zprávu o daňové kontrole provedené Finančním úřadem Prahy 2 v ČRo ve 2. pololetí r.

2006.



Na základě doporučení Dozorčí komise RČRo vzala Rada ČRo na vědomí závěry účetního

auditu ČRo za rok 2007 (usnesení 72/08).



První aktualizaci rozpočtu Českého rozhlasu pro rok 2008 na základě doporučení Dozorčí

komise RČRo schválila Rada ČRo 25.června 2008 (usnesení 73/08).



Zprávu o hospodaření ČRo za 1. pololetí r. 2008 schválila Rada ČRo na doporučení své

Dozorčí komise na zasedání 24. září 2008 (usnesení 113/08).









161

Usnesením 139/08 Rada Českého rozhlasu na základě doporučení své Dozorčí komise

schválila předloţené materiály – rozbor hospodaření za 1. - 3. čtvrtletí 2008 a II. Aktualizaci

rozpočtu ČRo na rok 2008 - a konstatovala příznivý vývoj hospodaření ČRo v roce 2008.



Na posledním zasedání v roce 2008 dne 17. prosince Rada Českého rozhlasu na základě

doporučení své Dozorčí komise schválila rozpočet ČRo na rok 2009.

Zároveň v souvislosti s usnesením č. 148/08 ohledně rekonstrukce historické budovy ČRo

Vinohradská, s finančními náklady na úhrady souběţného analogového a digitálního vysílání

a s nepříznivou prognózou vývoje hospodaření ČRo po roce 2011 doporučila generálnímu

řediteli ČRo Václavu Kasíkovi přijímat průběţně úsporná opatření v hospodaření ČRo

(usnesení č.149/08).



Usnesení obsaţena v příloze č. 15





5.3.3. Statut Českého rozhlasu – § 8 písm. c)



V roce 2008 nebyly přijaty ţádné změny týkající se statutu Českého rozhlasu



5.3.4. Kodex Českého rozhlasu – § 8 písm. d)



V roce 2008 nedošlo k ţádné úpravě či změně Kodexu Českého rozhlasu a Rada Českého

rozhlasu nepřijala ţádné usnesení týkající se porušení Kodexu. I kdyţ upozornění na

porušení Kodexu Rada ČRo s generálním ředitelem ČRo Václavem Kasíkem projednala a

ten přijal příslušná opatření personálního a finančního charakteru.



5.3.5. Schvalování návrhů generálního ředitele na zřizování nebo zrušení

rozhlasových studií – § 8 písm. e)





Rada Českého rozhlasu se ztotoţnila s názorem RRTV a Městského soudu v Praze

vyjádřeným v přípisu Rady pro RTV čj. 3254/0, ţe se analogovým vysíláním programu ČRo 4

- Radio Wave - jako regionálním vysíláním z vysílače Praha - Cukrák Český rozhlas dopustil

a dopouští porušení ustanovení § 3, odst. 1, písm. a) zákona 484/1991 o Českém rozhlase.

Rada Českého rozhlasu svůj názor shodný s názorem RRTV a Městského soudu v Praze

formulovala uţ v únoru roku 2007 ve svém usnesení č. 24/07.

Rada ČRo projednala 28. května dopis Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ve věci

vysílání programu ČRo 4 - Radia Wave na kmitočtu Praha-Cukrák 100,7 MHz/50 kW a

přijala usnesení č. 63/08, ve kterém ukládá generálnímu řediteli Václavu Kasíkovi, aby

záleţitosti vysílání ČRo Radia Wave neoprávněně šířeného jako program regionálního studia

uvedl do právního stavu v souladu se zákonem č. 484/1991 Sb. o ČRo do 31.8.2008.

Na zasedání 23. 7. Rada ČRo v souladu s § 8 odst. 1 písm. e), § 9 odst. 8 zákona č.

484/1991 Sb., o Českém rozhlase, Statutem Českého rozhlasu a dle usnesení Rady ČRo č.

63/08 z 28.5.2008 včetně jeho písemného rozkladu z 19.6.2008, podle kterého Rada ČRo

uloţila upravit postavení Českého rozhlasu 4 – Radio Wave pouze jako digitální stanici,

schválila zrušení rozhlasového studia Český rozhlas 4 – Radio Wave, a tím zrušila usnesení

č. 6/06 z 25.1.2006 (usnesení č. 93/08).

V návaznosti na usnesení č. 93/08 a v souladu se ţádostí generálního ředitele ČRo ing.

Václava Kasíka z 22.7.2008 na základě Statutu ČRo, článku X. bod 3., upravila Rada ČRo

postavení ČRo Radia Wave od 1.9.2008 jako speciální stanice pro mládeţ šířenou digitálně,

a tím doplnila své usnesení č. 43/05 z 27.4.2005 (usnesení č. 94/08).



Usnesení obsaţena v příloze č. 15







162

5.3.6. Schvalování kupních a nájemních smluv na dobu delší tří měsíců- § 9 odst. 7

V průběhu roku 2008 přijala Rada ČRo celkem patnáct usnesení týkajících se pronájmu

nemovitostí. V této oblasti Rada úzce spolupracovala s Dozorčí komisí, která vţdy předem

podrobně projednávala návrh příslušné smlouvy a dala Radě své doporučení. Šlo o

nevyuţité prostory Českého rozhlasu, a to jak v Praze, tak i v jednotlivých krajích, kde má

Český rozhlas svá studia. Jedinou výjimkou byla smlouva s Českou televizí, která se týkala

společného uţívání multiplexu veřejné sluţby v rámci digitálního vysílání. Rada Českého

rozhlasu se při svých rozhodováních vţdy řídila hlediskem dobrého hospodáře.

Rada ČRo na základě doporučení Dozorčí komise RČRo schválila usnesením č. 10/08

uzavření nájemní smlouvy mezi ČRo a TOMMY FOOD.



Rada Českého rozhlasu na základě doporučení Dozorčí komise Rady ČRo vzala na vědomí

a schválila uzavření nájemní smlouvy mezi ČRo Ostrava a Jiřím Halfarem - usnesení

č.50/08.



Usnesením č. 51/08 Rada Českého rozhlasu na základě doporučení Dozorčí komise Rady

ČRo vzala na vědomí a schválila uzavření nájemní smlouvy mezi ČRo Ostrava a SPPA.



Rada Českého rozhlasu na základě doporučení Dozorčí komise Rady ČRo vzala na vědomí

a schválila uzavření nájemní smlouvy mezi ČRo a MUDr. Vladimírou Kohoutovou - usnesení

č.52/08.



Usnesením č. 66/08 Rada Českého rozhlasu na základě doporučení Dozorčí komise Rady

ČRo a svého akceptovaného návrhu na cenu za pronájem schválila uzavření nájemní

smlouvy mezi ČRo a OHL ŢS, a.s.



Rada Českého rozhlasu na základě doporučení Dozorčí komise Rady ČRo a svého

akceptovaného návrhu na cenu za pronájem schválila uzavření nájemní smlouvy mezi ČRo

a Čedokem a.s. – usnesení č. 67/08





Usnesením č. 78/08 Rada Českého rozhlasu na základě doporučení Dozorčí komise Rady

ČRo a svého akceptovaného návrhu na cenu za pronájem schválila uzavření nájemní

smlouvy mezi ČRo a ČT Plzeň.



Rada Českého rozhlasu si na základě doporučení Dozorčí komise Rady ČRo vyţádala

upřesňující komentář od vedení ČRo a schválila uzavření nájemní smlouvy mezi ČRo a

Nadací BESIP - usnesení č. 79/08.



Usnesením č. 88/08 Rada Českého rozhlasu na základě doporučení Dozorčí komise Rady

ČRo a doplnění o zdůvodňující komentář výkonného ředitele ČRo schválila uzavření

nájemní smlouvy mezi ČRo Plzeň a MUDr. Karlem Moravcem.





Rada Českého rozhlasu na základě doporučení Dozorčí komise Rady ČRo schválila

uzavření nájemní smlouvy mezi ČRo Plzeň a Elektro Krejcar – usnesení č.89/08.



Usnesením č. 106/08 Rada Českého rozhlasu schválila návrh smlouvy mezi Českým

rozhlasem a Českou televizí O sestavování souhrnného datového toku multiplexu veřejné

sluţby.









163

Rada Českého rozhlasu na základě doporučení Dozorčí komise Rady ČRo schválila

uzavření nájemní smlouvy na provoz bistra v přízemí budovy ČRo, Římská 15, Praha 2

mezi ČRo a p. Martinem Hájkem - usnesení č. 107/08.



Usnesením č. 117/08 Rada Českého rozhlasu schválila návrh smlouvy mezi Českým

rozhlasem a společností American Bureau of Shipping Poland na pronájem nebytových

prostor.



Rada Českého rozhlasu na doporučení DK RČRo schválila návrh smlouvy mezi Českým

rozhlasem Brno a Institutem regionálních informací s.r.o. - usnesení č.129/08.



Usnesením č. 156/08 Rada Českého rozhlasu na doporučení Dozorčí komise RČRo

schválila smlouvu mezi Českým rozhlasem Ostrava a společností On Air Media Group s.r.o.



Přehled pronájmů je obsaţen v příloze č. 16





5.3.7. Rozhodování o stíţnostech týkajících se generálního ředitele - § 8 písm.f



Přímo na generálního ředitele směřovaly v roce 2008 dvě stíţnosti. Je však třeba

podotknout, ţe velká část stíţností posluchačů, která se netýkala přímo vysílání ČRo,

směřovala k činnosti vedení ČRo, za níţ je zodpovědný.

Prvá stíţnost od paní Ivany Tothové byla z 25.1.2008 a ţádala vysvětlení zahraniční cesty

generálního ředitele do Číny.

Rada na ni reagovala 11.2.2008 tím, ţe generální ředitel se této cesty ve dnech 23. –

30.9.2007 zúčastnil jako člen delegace ČR. Mimo jiné šlo o přípravu vysílání ČRo z OH

v Pekingu. Rada neshledala na této sluţební zahraniční cestě generálního ředitele ţádných

závad ani z hlediska finančního, ani z hlediska výsledků jednání.

Druhá stíţnost, také od paní Ivany Tothové, byla z 5.3.2008 a ţádala Radu o vyhodnocení,

zda generální ředitel splňuje předpoklady výkonu své funkce. Poukazovala přitom na

výměnu ředitelů ČRo 1- Radioţurnál a obecně na situaci kolem této stanice po jmenování

Barbory Tachecí ředitelkou.

Rada na tuto stíţnost s návrhem na odvolání generálního ředitele reagovala 19.3.2008 se

závěrem, ţe nebude vycházet z unáhlených rozhodnutí a situaci bude nadále sledovat.





5.3.8. Rozhodování o ostatních stíţnostech posluchačů směřovaných na Radu



Úvodem je třeba konstatovat, ţe rok 2008 byl výrazně ovlivněn třemi případy, které Rada

musela řešit nadstandardně.

První případ – nesouhlasné reakce posluchačů na programové změny na ČRo1 -

Radioţurnál k 1.1.2008, personifikované osobou tehdejší ředitelky Barbory Tachecí - se

musel řešit ihned z počátku roku 2008.

Rada k této záleţitosti vydala prohlášení, které je součástí zápisu z veřejného zasedání

30.1.2008. Na následném veřejném zasedání 20.2.2008 projednala zprávu k vyhodnocení

stíţností a připomínek posluchačů, ve které vysvětlila své stanovisko v této věci, podpořila

kroky vedení ČRo, i kdyţ kriticky poukázala na chyby, které se v přípravě a v propagaci

nového programového schématu projevily. Stejně tak poukázala na nevhodnou rychlost a

nedostatek časového rozloţení takto podstatných zásahů do vysílání této hlavní stanice

ČRo.

Na svém veřejném zasedání 26.3.2008 projednala a schválila text vyjádření k petici iniciativy

„Nechceme přeladit, nemáme kam“. Podpisů pod touto peticí k uvedenému dni bylo 9 436.

Celou záleţitost Rada uzavřela veřejným seminářem na téma Programové změny v ČRo,

jejich dopad a budoucí vize, který se konal 19.6.2008 v Tyršově domě. Rada v tomto období





164

reagovala celkem na 161 stíţností spojených s touto kauzou, které nebyly pouhým

souhlasem s peticí.

Druhý případ se týkal ukončení vysílání ČRo Radio Wave v analogovém vysílání na vysílači

Praha – Cukrák, kde Rada odkazovala část posluchačů na vysvětlující dopis uveřejněný na

webových stránkách Rady.

Následovaly reakce na veřejné zasedání Rady 23.10.2008, kde v rámci bodu Hodnocení

vysílání vybraných stanic ČRo za měsíc září 2008, probíhala diskuse členů Rady ČRo

k programu ČRo Radio Wave, a to bez přijatého usnesení. K těmto reakcím posluchačů

vydala Rada dvě vysvětlující prohlášení, a to 27.10.2008 a 10.11.2008.

Třetím případem byla reakce posluchačů na rozhodnutí vedení ČRo postupně ukončit projekt

Odhalení. K tomu vydala Rada prohlášení 10.12.2008.

Všechna uvedená prohlášení a vyjádření Rady jsou součástí Přílohy č.15 Usnesení Rady

v roce 2008.

V roce 2008 Rada odpověděla (mimo uvedené stíţnosti u ČRo1 Radioţurnálu) na 623

posluchačských stíţností, připomínek či námětů, z nichţ velká část se týkala programových

otázek, a to jak na některé skutečnosti uvedené ve vysílání, tak na kvalitu moderátorů či

výběr hudby. Některé stíţnosti od stejných posluchačů se opakovaly.

Další problematika, na kterou Rada reagovala, se týkala rozhlasových poplatků, organizační

struktury a kompetencí uvnitř ČRo, moţného porušení Kodexu ČRo či zákonných předpisů a

vlastní činnosti Rady.

U některých stíţností, které se týkaly moţného porušení zákonných předpisů,

spolupracovala Rada s AK Hrudka, Řípa a partneři. Ţádná stíţnost se neprokázala jako

oprávněná.

U stíţností na moţné porušení Kodexu ČRo, které se prokázaly jako oprávněné, proběhlo

jednání Rady s generálním ředitelem, který následně přijal opatření jak personálního

charakteru, tak finančního.

Kvůli aktuálnosti odpovědí posluchačům a snaze o co nejrychlejší předání informací,

projednává Rada texty odpovědí na zasedáních předsednictva, kterých se dobrovolně

zúčastňují i ostatní členové Rady, a pokud není rozpor, tak odpovědi odesílá následně.

V rámci pravidelného bodu poté stíţnosti uzavírá na svých veřejných zasedáních, kde se

mohou ještě členové Rady vyjádřit.

U třech výše uvedených případů, kde se pisatelé pouze připojovali k petici či k výzvě, Rada

odkazovala na své materiály uveřejněné k těmto tématům na webových stránkách Rady.

Růst stíţností, připomínek či námětů posluchačů, a to jak maily, tak dopisy, byl v roce 2008

značný. Bylo to způsobeno především třemi výše uvedenými případy a dále tím, ţe se

někteří stěţovatelé několikrát opakovali a angaţovali se ve více záleţitostech.



5.3.9. Dohlíţení na plnění úkolů veřejné sluţby v oblasti rozhlasového

vysílání - § 8 písm. g)



Podrobné informace o kontrolní činnosti Rady obsahují kapitoly této zprávy, které se týkají

celoplošných stanic a regionálních stanic ČRo.

Zde je tedy jen základní přehled nejdůleţitějších projednávaných otázek:



- dodrţování Kodexu Českého rozhlasu

- dostupnost signálu stanic Českého rozhlasu

- ukazatele poslechovosti jednotlivých stanic Českého rozhlasu

- činnost speciálních stanic Českého rozhlasu

- organizační a následné personální změny ve vedení Českého rozhlasu









165

5.3.10. Schvalování dlouhodobých plánů programového, technického a

ekonomického rozvoje - § 8 odst.1 písm.h)



Rada Českého rozhlasu projednala materiál Vyhodnocení komplexní revize sítí FM z

hlediska ČRo, který předloţil na základě usnesení Rady č. 129/07 ze dne 28.11.2007

generální ředitel ČRo Václav Kasík.

Rada ČRo:



a) vyslovila uspokojení nad dohodou mezi ČRo, ČTÚ a Radou pro RTV o pouţívání

plánovací metody dle GE 84 s pouţitím marginu 6 dB a i k postupu při novelizaci zákona č.

127/2005 Sb. o elektronických komunikacích v tomto směru, coţ zlepší pokrytí obyvatel

signálem ČRo 2 Praha a ČRo 3 Vltava.



b) vzala na vědomí zařazení pěti nových kmitočtů do sítě ČRo 2 - Praha a jednoho nového

kmitočtu na dokrytí signálu ČRo Region, Střední Čechy - oblast Berounska.



c) vzala na vědomí záměnu kmitočtů mezi stanicemi ČRo 2 - Praha a ČRo 3 - Vltava na

vysílačích Pardubice/Krásné a Brno/Kojál - usnesení č.21/08.



Rada ČRo svým usnesením č. 47/08 doporučila generálnímu řediteli ČRo zastavit přípravu

stanice mluveného slova v podobě, kterou předloţil programový ředitel Richard Medek s tím,

ţe Rada připraví upřesnění svého usnesení č. 56/07.



Usnesením č. 84/08 Rada ČRo doporučila generálnímu řediteli Václavu Kasíkovi provést

programový audit a redefinici vybraných stanic Českého rozhlasu, a to ČRo 1 - Radioţurnál,

ČRo 2 - Praha, ČRo 6 a ČRo Rádio Česko.

Při zpracování tohoto materiálu stanovit poslání stanice, cílové skupiny, poměr slova a

hudby, podíl tvorby z regionálních studií ČRo a plán přechodu na digitální pozemní vysílání.

V materiálu vytyčit základní programové cíle, určit nosné pořady, rozpracovat finanční a

personální zabezpečení a jejich efektivitu.



V souvislosti s připravovanou změnou prezentace ČRo na internetu poţádala Rada ČRo

usnesením č. 95/08 generálního ředitele ČRo Václava Kasíka o provedení analýzy ČRo 8

v oblasti personální, programové a finanční a zároveň o předloţení variant připravovaného

internetového zpravodajství včetně personálního a finančního zabezpečení, a to do 30. září

2008.



Usnesením č. 124/08 Rada Českého rozhlasu vzala na vědomí informaci o zabezpečení

podílu ČRo na českém předsednictví EU.



Usnesením č. 125/08 vzala Rada Českého rozhlasu na vědomí předloţený materiál o stavu

digitalizace v ČRo a k dalšímu projednání poţádala generálního ředitele ČRo ing. Václava

Kasíka o dopracování podrobné finanční analýzy včetně harmonogramu souběţného

analogového a digitálního vysílání a jeho dopadu na rozpočet ČRo do 31.12.2008.



Rada ČRo vzala na vědomí informace o přípravě centralizování a zkvalitnění

zpravodajských a publicistických příspěvků vysílaných na stanicích a v regionálních studiích

ČRo na webových stránkách ČRo. Rada ČRo se v tomto směru shodla s odpovědnými

pracovníky ČRo na zásadách tohoto projektu. Rada ČRo proto doporučila generálnímu

řediteli ČRo, aby se rozhlasové poplatky vynakládaly na takovou podobu zpravodajského

webu, která by se nesnaţila konkurovat komerčním internetovým zpravodajským serverům a

televiznímu vysílání. Půjde o doplňkovou sluţbu pro posluchače, kde prioritou bude rychlý a

přehledný převod rozhlasových příspěvků pro zpravodajský web - usnesení č.138/08.









166

Svým usnesením č. 150/08 Rada Českého rozhlasu souhlasila s novou organizační

strukturou, která vznikla v souvislosti s vytvořením nové funkce ředitele zpravodajských

stanic Českého rozhlasu. Rada ČRo zároveň poţádala generálního ředitele ČRo Václava

Kasíka, aby v nové organizační struktuře ČRo zařadil internetové zpravodajství do přímé

organizační a personální působnosti ředitele zpravodajských stanic ČRo.



Usnesení obsaţena v příloze č. 15



5.3.11. Práce Rady ČRo v oblasti přípravy legislativy, kontakt s Poslaneckou

sněmovnou, Ministerstvem kultury a jinými správními organizacemi



Rada ČRo se účastnila několika jednání ve výborech Poslanecké sněmovny při projednávání

návrhů novel zákonů týkajících se přímo či nepřímo Českého rozhlasu. Stejnou aktivitu

vyvíjela Rada i na půdě Stálé komise pro sdělovací prostředky.

V souvislosti se senátním návrhem novely zákona Rada ČRo projednala a schválila text

dopisu předsednictva Rady ČRo poslaneckým klubům, kde vyjádřila své stanovisko k

senátnímu návrhu - usnesení č. 44/08.



5.4. Výroční zprávy



Rada Českého rozhlasu schválila svým usnesením č. 30/08 Výroční zprávu o činnosti

Českého rozhlasu za rok 2007 a předloţila ji podle § 8 odst. 2 zákona o Českém rozhlase

31. března 2008 Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Výroční zprávu o hospodaření

Českého rozhlasu za rok 2007 Rada schválila usnesením č. 100/08 a dne 31. 8. 2008 ji

rovněţ předloţila Poslanecké sněmovně. Obě zprávy byly vzápětí zveřejněny na

internetových stránkách Rady Českého rozhlasu.



Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2007

(www.rozhlas.cz/rada/dokumenty)

Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2007

(www.rozhlas.cz/rada/dokumenty)



Usnesení obsaţeno v příloze č. 15



5. 5. Rozpočet a financování Rady Českého rozhlasu - § 8 odst. 4



Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu. Náklady za činnost Rady nese Český rozhlas,

proto je i hospodaření Rady Českého rozhlasu pojato do rozpočtu Českého rozhlasu. Rada

Českého rozhlasu v tomto rozpočtu vystupuje jako středisko 912 00.

V posledních třech letech, včetně roku 2008 došlo vţdy k úspoře v rozpočtu Rady ČRo oproti

plánu.



Rozpočet Rady Českého rozhlasu v příloze č. 17





5. 6. Činnost dozorčí komise Rady Českého rozhlasu v roce 2008



Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu pracovala v roce 2008 ve stejném sloţení jako

v předchozím roce:

Marta Gellová, předsedkyně

Jiří Janotka, místopředseda

Alena Dočkalová

Ludmila Procházková

Michal Prokop







167

V průběhu roku 2008 se Dozorčí komise v souladu s potřebami a poţadavky Rady Českého

rozhlasu sešla na jedenácti zasedáních. V souladu s jednacím řádem a plánem kontrolní

činnosti se komise v průběhu roku zabývala především:



 pravidelným čtvrtletním vyhodnocováním hospodářských výsledků Českého rozhlasu

včetně projednání aktualizací rozpočtu roku 2008

 přezkoumáním auditované účetní závěrky Českého rozhlasu za rok 2007

 sestavováním podkladových materiálů a textu k Výroční zprávě o hospodaření za rok

2007 včetně doporučení radě schválit Výroční zprávu o hospodaření a předloţit ji

příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny

 opakovaným projednáváním podkladových materiálů a návrhu rozpočtu Českého

rozhlasu na rok 2009 a doporučením Radě Českého rozhlasu schválit návrh

rozpočtu.



Kromě výše uvedených „pravidelných“ bodů jednání se dozorčí komise věnovala projednání

aktuálních podnětů a poţadavků Rady Českého rozhlasu. Šlo především o:



 projednání situace a dalšího postupu Českého rozhlasu v oblasti uplatňování DPH u

rozhlasových poplatků včetně postupů účtování této věci

 sledování postupu rekonstrukčních prací historické budovy Českého rozhlasu na

Vinohradské 12 především se zřetelem na finanční toky

 výsledkem daňové kontroly a moţností vyměření daňového doplatku ve výši cca 32

mil. Kč a předpokládaného vyměření penále v obdobné výši

 výsledkem kontroly hospodaření ČRo1 – Radioţurnál za období leden 2008, která

byla zahájena na ţádost nového vedení Radioţurnálu

 materiálem Opatření pro zajištění krytí rozpočtových potřeb Českého rozhlasu v roce

2010



Komunikace Dozorčí komise s Radou Českého rozhlasu byla velmi dobrá.

Předsedkyně komise Marta Gellová se účastnila i projednávání zprávy o hospodaření

v Poslanecké sněmovně. Marta Gellová byla přítomna také na výjezdním zasedání Rady

Českého rozhlasu se zástupci Rady České televize, Rady Slovenského rozhlasu a Rady

Slovenské televize ve Vysokých Tatrách.

Zasedání komise se pravidelně účastnila pověřená členka rady – místopředsedkyně Rady

Českého rozhlasu Dana Jaklová. Předsedkyně komise Marta Gellová a místopředseda

komise Jiří Janotka se účastnili příslušných částí zasedání Rady Českého rozhlasu.

Doporučení Dozorčí komise byla Radou při jejím rozhodování respektována.



6. Závěr



Rada Českého rozhlasu téměř celý rok 2008, podobně jako v roce 2006 a 2007, pracovala

v neúplném sloţení, přesto se i v tomto nelehkém postavení snaţila odpovědně vykonávat

svou kontrolní funkci ve vztahu k veřejnoprávní rozhlasové instituci, zabývala se a

odpověděla na 623 dopisů, podnětů a stíţností posluchačů.



Rada ČRo řešila v roce 2008 následující personální změny ve vedení ČRo:



ČRo 1 – Radioţurnál:

Na návrh generálního ředitele ČRo svolalo předsednictvo Rady ČRo mimořádnou schůzi

6. 2. 2008, aby Rada přijala usnesení o informaci generálního ředitele o odvolání ředitelky

ČRo 1 – Radioţurnálu Barbory Tachecí a zároveň o pověření řízením Radioţurnálu

šéfredaktorem stanice Alexandrem Píchou. Rada ČRo vzala toto rozhodnutí generálního

ředitele na vědomí (viz usnesení č. 11/08).









168

Rada ČRo od počátku roku 2008 vyřizovala řadu stíţností rozhlasových posluchačů na

programové změny ČRo 1 - Radioţurnál, které iniciovala ředitelka Barbora Tachecí. Je třeba

zdůraznit, ţe jmenování Barbory Tachecí ředitelkou ČRo 1 – Radioţurnálu stejně jako

jmenování ředitelů všech celoplošných stanic Rada pouze bere na vědomí, neboť jmenování

je plně v kompetenci generálního ředitele. Přesto se posluchači později sdruţení v iniciativě

„Nechceme přeladit“ a „Iprotest“ obraceli většinově na Radu ČRo. Rada před i po odvolání

Barbory Tachecí několikrát iniciovala jednání s generálním ředitelem, programovým

ředitelem a šéfredaktorem ČRo 1 - Radioţurnálu s cílem zjistit záměr vedení ČRo ve vztahu

k nejsledovanější celoplošné stanici ČRo. Rada ČRo při těchto jednáních zjistila, ţe změny,

které připravila ředitelka Tachecí, neprovedla v rozporu s doporučením programového

ředitele postupně, ale najednou. Tím se zásadně změnila tvář ČRo 1 - Radioţurnálu. Právě

na tuto skutečnost reagovala řada posluchačů negativně.



Vzhledem k tomu, ţe stíţnosti k programové skladbě ČRo 1 - Radioţurnálu pokračovaly i po

odvolání Barbory Tachecí, připravila Rada ČRo veřejný seminář na téma „Programové

změny v ČRo, jejich dopad a budoucí vize.“ Ten se uskutečnil 19. 6. 2008 a zúčastnila se ho

řada předních českých mediálních odborníků i vedoucích programových pracovníků ČRo a

zároveň zástupci protestujících posluchačů.



Rada ČRo po odvolání Barbory Tachecí opakovaně vyzývala generálního ředitele, aby řešil

personální obsazení ředitele Radioţurnálu. Generální ředitel ČRo vypsal na funkci ředitele

Radioţurnálu výběrové řízení, do něho se ale přihlásil jediný kandidát, dosavadní šéfredaktor

Radioţurnálu Alexandr Pícha. Výběrová komise jeho jmenování ředitelem zpravodajsko-

publicistické stanice doporučila, Alexandr Pícha těsně před jmenováním svou kandidaturu

sám zrušil (viz usnesení č. 92/08 z 27. 8. 2008). ČRo 1 - Radioţurnál byl poté aţ do konce

roku 2008 bez ředitele, řízením byl pověřen šéfredaktor Alexandr Pícha.



Generálnímu řediteli ČRo se po problematickém dvouměsíčním působení ředitelky Barbory

Tachecí, které vyvolalo bouřlivé reakce posluchačů, nepodařilo prakticky aţ do konce roku

2008 obsadit místo ředitele ČRo 1 – Radioţurnálu.



V druhé polovině roku předloţil generální ředitel Radě ČRo návrh na vytvoření

zpravodajského webu, který by měl centralizovat zpravodajské a publicistické příspěvky

všech stanic a regionálních studií ČRo. Rada tuto informaci vzala na vědomí usnesením č.

138/08 a zároveň generálnímu řediteli doporučila, aby se zpravodajský web ČRo nesnaţil

konkurovat komerčním internetovým zpravodajským serverům a televiznímu vysílání. V této

souvislosti posléze generální ředitel navrhl Radě ČRo změnu organizační struktury ČRo

vytvořením postu ředitele zpravodajství. Rada vyjádřila svůj souhlas v usnesení č. 150/08 a

usnesením č. 151/08 vzala na vědomí, ţe generální ředitel do této funkce jmenoval Hanu

Hikelovou.



Rada ČRo je přesvědčená, ţe nová organizační struktura ČRo můţe zkvalitnit

zpravodajskou a publicistickou nabídku veřejnoprávního rozhlasu. Věří také, ţe nová

ředitelka zpravodajství bude lépe koordinovat programy dvou divizí, které produkují

zpravodajství a publicistiku, tedy ČRo 1 – Radioţurnálu a Rádia Česko. Rada ČRo také

očekává, ţe nabídka zpravodajského webu bude centralizovat veškeré zpravodajsko-

publicistické aktivity Českého rozhlasu, proto ve svém usnesení č. 150/08 poţádala

generálního ředitele, aby zařadil internetové zpravodajství do přímé organizační a personální

působnosti ředitelky zpravodajství ČRo.



V souvislosti s problematikou ČRo 1 - Radioţurnálu si Rada ČRo vyţádala od generálního

ředitele redefinici stanic ČRo. Na tomto materiálu pracuje programový ředitel ČRo a Rada

ČRo se tematikou zabývá i v roce 2009.









169

ČRo – Radio Wave:

Na mimořádné schůzi Rady ČRo 6. 2. 2008 navrhl generální ředitel Radě odvolání ředitele

ČRo 4 – Radia Wave Ladislava Kylara. Důvodem bylo porušení Kodexu ČRo ve vysílání

stanice, proto s tímto návrhem vyslovila Rada souhlas a vzala na vědomí informaci

generálního ředitele, ţe vedením stanice pověřil šéfredaktorku ČRo Radio Wave Juditu

Hrubešovou.



Z podnětu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se Rada ČRo vrátila ke svému usnesení

č. 24/07, které se týkalo vysílání ČRo 4 – Radia Wave v analogu a přijala usnesení č. 62/08,

v němţ udělila generálnímu řediteli ČRo výtku za nenaplnění usnesení č. 24/07 a zároveň

usnesení č. 63/08, v němţ generálnímu řediteli ČRo uloţila vypnutí analogového vysílání

ČRo 4 – Radia Wave do 31. 8. 2008 a upravila postavení ČRo Radia Wave jako speciální

stanici pro mládeţ, šířenou digitálně.



Po přijetí usnesení k ČRo Radiu Wave se na Radě ČRo začaly objevovat stíţnosti

posluchačů. Výrazněji si ale posluchači ČRo Radia Wave začali stěţovat po vypnutí

analogového vysílání této stanice. Na uvolněný kmitočet Praha-Cukrák 100,7 MHz/50 kW

nevrátil generální ředitel ČRo vysílání ČRo Region Střední Čechy, který tam vysílal před

spuštěním analogu ČRo Radia Wave na tomto kmitočtu, ale na základě kmitočtové analýzy

ČTÚ tam bylo od 1. 9. 2008 spuštěno vysílání ČRo 2 – Praha. Jak Radu ČRo informoval

ředitel ČRo 2 – Praha, u něho se po změně kmitočtu ţádné stíţnosti na změnu vysílání

neobjevily.



Rada ČRo na všechny stíţnosti, z nichţ velká část byla textově zcela totoţná tak, jako by je

psala jedna osoba, odpověděla. Po vypnutí analogového vysílání vznikla iniciativa „Pro

Wave,“ která se opakovaně obracela na Radu ČRo se stíţnostmi i s výzvami k odstoupení

členů Rady. Poté, co ředitel ČRo 8 On line a Leonardo Miroslav Bobek ukončil projekt

Odhalení, spojila se s iniciativou „Pro Wave“ další iniciativa „Gorily v ohroţení.“ Rada ČRo na

základě stíţností přijala prohlášení, které je zveřejněno na jejím webu, a to v následujícím

znění.



PROHLÁŠENÍ RADY ČRo

Rada Českého rozhlasu tímto chce reagovat na některé stíţnosti či připomínky, které jsou

adresovány na její adresu a týkají se projektu "Odhalení".



Rada Českého rozhlasu tímto navazuje na svoje veřejné zasedání 27.11.2008, kde jiţ

reagovala na několik stíţností posluchaček a znovu důrazně upozorňuje na tu

skutečnost, ţe o projektu Odhalení nerozhodovala a nepřijala ţádné usnesení

zastavující tento projekt.



Rada Českého rozhlasu v letošním roce pouze vyslechla informaci o závěru vedení

ČRo tento projekt ukončit. Je plně v kompetenci vedení ČRo se takto rozhodnout.



Rada Českého rozhlasu v roce 2007 přijala usnesení č. 57/07, které se obecně týká

všech nových projektů na základě nutné efektivnosti vynakládaných finančních

prostředků. A to bez rozdílu, o který projekt se jedná, ať je multifunkční nebo ne. Rada

Českého rozhlasu schvaluje rozpočet ČRo a musí veškeré jeho poloţky sledovat.



Rada Českého rozhlasu



V Praze 10.12.2008



V červenci byla Rada ČRo informována generálním ředitelem o rezignaci ředitele Kanceláře

generálního ředitele (KGŘ) Libora Křivky z důvodů jeho vedení v seznamech VKR (vojenská





170

kontrarozvědka). Vzhledem k tomu, ţe Rada ČRo při jednání s generálním ředitelem zjistila,

ţe Libor Křivka byl v roce 2001 jmenován vedoucím KGŘ bez odevzdání lustračního

osvědčení a v roce 2004 byl jmenován ředitelem KGŘ s tím, ţe odevzdal čestné prohlášení,

které ale nebylo provázeno odevzdáním lustračního osvědčení, ani si lustrační osvědčení

nevyţádal generální ředitel ČRo, jak mu ukládá zákon č. 451/1991 Sb., přijala Rada ČRo 27.

8. 2008 usnesení č. 96/08:



Rada ČRo na základě informace generálního ředitele ČRo ing. Václava Kasíka o

rezignaci ředitele kanceláře GŘ ing. Libora Křivky a o ukončení jeho pracovního

poměru v ČRo dohodou z důvodu zveřejnění jeho jména v seznamech VKR v kategorii

agent, při vědomí závaţnosti celé záleţitosti, která můţe mít důsledky v porušení

právních předpisů ČR, si zadává vypracování právní analýzy případu, na jejíţ základě

zaujme stanovisko. Rada ČRo ţádá generálního ředitele ČRo ing. Václava Kasíka o

součinnost při prošetření této záleţitosti.



Následně si Rada ČRo nechala vypracovat posudek advokátní kanceláří Hrudka a Řípa, se

kterou spolupracuje jak generální ředitel ČRo, tak Rada ČRo a dále posudek externího

advokáta Mgr. Jiřího Hrabovského a posléze ještě advokátní kanceláře Šváb, Zima a

partneři. Posudky se shodly v názoru, ţe generální ředitel ČRo při jmenování Libora Křivky

nejprve vedoucím KGŘ a posléze ředitelem KGŘ nedodrţel zákon č. 451/1991 Sb.. Rada

ČRo proto 26. 11. 2008 přijala usnesení č. 143/08:



Rada Českého rozhlasu bere na vědomí informaci JUDr. Ladislava Jíši s dalším

postupem ve věci tří právních posudků, které se shodují v názoru, ţe jmenování ing.

Libora Křivky vedoucím a následně ředitelem Kanceláře generálního ředitele ČRo

nebylo v souladu se zákonem č. 451/1991 Sb. (lustrační zákon). Rada Českého

rozhlasu se k celé záleţitosti vrátí na svém prosincovém veřejném zasedání, kde

posoudí případnou odpovědnost generálního ředitele ČRo jako statutárního orgánu.



Na veřejné schůzi 17. 12. 2008 pak Rada ČRo přijala usnesení č. 152/08:



Rada ČRo si, na základě okolností odchodu bývalého ředitele kanceláře GŘ ČRo ing.

Libora Křivky, který byl veden jako agent Vojenské kontrarozvědky začleněné v STB

(VKR), nechala zpracovat tři nezávislé právní posudky a to od Mgr. Hrabovského,

AK Hrudka, Řípa a partneři a AK Šváb, Zima a partneři se zadáním, zda v tomto

případě nedošlo k porušení zákona č. 451/1991 Sb. (lustrační zákon). K tomu jim byly

poskytnuty veškeré materiály.



Všechna tři právní stanoviska se shodují v tom, ţe jmenování ing. Libora Křivky do

funkce vedoucího a následně ředitele kanceláře GŘ ČRo nebylo v souladu se zákonem

č. 451/1991 Sb. (lustrační zákon).

Tato skutečnost, kdy ing. Libor Křivka nepředloţil lustrační osvědčení trvala od roku

2001 do 29.7.2008, v rozporu se zněním zmíněného zákona č. 451/1991 Sb. (lustrační

zákon), o to GŘ ČRo ing. Václav Kasík, jako statutární orgán ČRo, nepoţádal.

Tato skutečnost se stala známou aţ po zveřejnění ve sdělovacích prostředcích.



Rada ČRo proto posoudila odpovědnost GŘ ČRo ing. Václava Kasíka v této věci a

konstatuje, ţe v jeho případě došlo k závaţnému porušení povinností dané mu, jako

statutárnímu orgánu ČRo, zákonem č.451/1991 Sb. (lustrační zákon). Rada ČRo se

rozhodla poţádat prostřednictvím předsedy Poslanecké směnovny Parlamentu ČR o

konzultaci výše uvedených materiálů s legislativně-právním odborem Poslanecké

sněmovny Parlamentu ČR a následně celou věc uzavřít.









171

Rada ČRo také bedlivě sleduje poslechovost jednotlivých stanic a regionálních studií

Českého rozhlasu. Poslechovost není hlavním kritériem veřejnoprávní instituce, ale je určitě

jedním z důleţitých ukazatelů efektivního vynakládání prostředků koncesionářů. V roce

2008 Rada ČRo nezaznamenala váţné výrazné výkyvy v poslechovosti. Výkyv byl u ČRo 1 –

Radioţurnálu, který ale přes řadu stíţností posluchačů v závěru roku zaznamenal vzestup

posluchačské přízně. Rada ČRo tuto skutečnost hodnotí jako důsledek změn, které na

základě zásadní změny koncepce Radioţurnálu za ředitelky Barbory Tachecí, udělal

šéfredaktor Alexandr Pícha. Zdá se, ţe se Alexandru Píchovi podařilo razantní změnu image

stanice usadit do polohy změn posluchačsky přijatelných. O to větším je pro Radu ČRo

překvapením, ţe se k iniciativám „Pro Wave“ a „Gorily v ohroţení“ přidala i iniciativa ze

začátku roku 2008 „Iprotest“, která protestovala proti změnám ředitelky Barbory Tachecí.

Rada ČRo se domnívá, ţe tyto iniciativy mají za cíl především diskreditaci Rady ČRo a jejích

členů, neţ skutečný zájem o činnost Českého rozhlasu a fakta s ní související.



Velmi důleţitou problematikou, kterou se Rada ČRo celý rok 2008 zabývala, byla

rekonstrukce historické budovy na Vinohradské třídě. Je to také hlavní úkol, který Rada ČRo

uloţila své Dozorčí komisi. Rada ČRo si vyţádala od generálního ředitele ČRo pravidelné

informace o postupu rekonstrukce, která se zhruba od poloviny roku začala komplikovat

poţadavky zhotovitele na navyšování financí a na prodluţování termínů dokončební stavby.

V bedlivém sledování rekonstrukce pokračuje Rada ČRo i v roce 2009.



Generální ředitel ČRo předloţil Radě ČRo také materiál o souběhu analogového a

digitálního vysílání. Rada ČRo povaţuje materiál, který hovoří o nebývale vysokých

nákladech, za velmi závaţný, proto poţádala generální ředitele o jeho maximální zpřesnění.

Generální ředitel ČRo počítá se souběţným vysíláním ČRo do roku 2015. Rada ČRo,

vzhledem k tomu, ţe pro rozhlasové vysílání nebyl přijat Technický plán přechodu,

upozorňuje na tuto váţnou skutečnost Poslaneckou sněmovnu.



Rada Českého rozhlasu je přesvědčena, ţe rok 2008 byl rokem pro Český rozhlas

náročným. Rada ČRo i přes řadů zásadních problémů, které musela řešit a bez ohledu na

skutečnost, ţe prakticky celý rok pracovala v neúplném počtu 8 členů, splnila své zákonem

stanovené povinnosti. Rada ČRo po celý rok 2008 věnovala velkou pozornost jak

programové koncepci Českého rozhlasu, tak ekonomické situaci veřejnoprávního rozhlasu.







V Praze dne 25. března 2009 ing. Jiří Florian

předseda Rady Českého rozhlasu









172