LITERATURA
ČESKÁ POEZIE 1. POLOVINY 20. STOLETÍ
Doznívá proţitek války
Počátkem 20. let proletářská poezie – nový proud, přiblíţení dělnictvu
Sdruţení Devětsil (1920) – program proletářských básníků, avantgarda, poetismus
Sborník Devětsil, časopis Pásmo, měsíčník ReD (Revue Devětsilu)
Ve 30. letech surrealismus
Reflexivní a meditativní lyrika
Poezie duchovní křesťanské orientace
Pokračování sociální linie
Koncem 30. let ohlas španělské občanské války
Odraz Mnichova 1938 – ohroţení národa, sjednocení básníků, poezie domova, rodné země
PROLETÁŘSKÁ POEZIE
Jindřich Hořejší (1886 – 1941) – Hudba na náměstí, Korálový náhrdelník, Den a noc
JIŘÍ WOLKER
1900 – 1924
Předčasná smrt na tuberkulózu
Host do domu – vliv vitalismu, poezie prostých věcí, zlidštění
Svatý kopeček – závěrečná báseň, změna výrazu, první polytematická báseň (pásmo)
Těţká hodina – proletářská poezie, sociální balady
O milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi – próza, povídky, moderní pohádky
Proletářské umění – drama, 3 aktovky, kritické a programové stati
JOSEF HORA
1891 – 1945
Básník, prozaik, literární kritik, překladatel
Vývoj od proletářské poezie k osobité sociální a intimní poezii
1929 vyloučen z KSČ
Básně, Strom v květu – vliv civilismu a vitalismu
Pracující den, Srdce a vřava světa, Bouřlivé jaro – proletářská poezie
O proletářské poezii – teoretická stať
Socialistická naděje, Hladový rok – romány, politické boje a první světová válka
Ve 30. letech reflexivní a meditativní lyrika
Itálie – sbírka, obraz země slunce a barev, slavná minulost, nebezpečí fašismu
Struny ve větru – sbírka, přírodní a intimní lyrika, motiv plynoucího času
Tvůj hlas, Tonoucí stíny, Dvě minuty ticha – sbírky, vzpomínky, útěk do vlastního vnitra
Máchovské variace – sbírka, spříznění s Máchou, téma lásky, země, domova, času
Domov – sbírka, reakce na politickou situaci, obava o budoucnost země
Jan houslista – návrat českého hudebníka ze světa domů, trpí společně se zemí
JAROSLAV SEIFERT
1901 – 1986
Básník, prozaik, novinář, překladatel
1929 vyloučen z KSČ, po roce 1948 nucen se několikrát odmlčet
1984 zisk Nobelovy ceny
Město v slzách – sbírka, představa světa bez bídy a nenávisti, proletářská poezie
Samá láska – sbírka, přechod z proletářské poezie
Na vlnách T.S.F., Slavík zpívá špatně, Poštovní holub – krása ţivota, poetizace všedních věcí
Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro, sbohem – intimní lyrika, rozpor snu a skutečnosti
Zhasněte světla – reakce na mnichovskou zradu, posila národa
Vějíř Boţeny Němcové – sbírka za okupace, tragika jejího osudu
Světlem oděná, Kamenný most – Praha minulosti a básníkova mládí, existence národa
Přilba hlíny – sbírka po válce, 3 cykly (Osm dní, Říp v okně, S otevřenou náručí)
Šel malíř chudě do světa – inspirace kresbami Mikoláše Alše a českou krajinou
Píseň o Viktorce – tragika osudu, jímavá písňová forma
Maminka – vzpomínky na domov, dětství
60. léta tvorba po desetileté odmlce, uvolněný nerýmovaný verš
Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů – sbírky, hořká ţivotní zkušenost
70. a 80. léta publikace v samizdatu, vzpomínky, ţivotní bilance
Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem, Všechny krásy světa
Seifertův přínos – zpěvnost, citovost, půvab, výrazová prostota, krása češtiny
POETISMUS
Nahradil proletářské umění Devětsilu
Výhradně český umělecký směr, vznik 1923 v Praze
Umění ţít, uţívat si, hry s jazykem
VÍTĚZSLAV NEZVAL
1900 – 1958
Básník, dramatik, prozaik
Představitel poetismu a surrealismu
Různorodost způsobů básnického umění, spontánní lehkost tvoření, inspirace
Most – sbírka, vliv Rimbauda, Apollinaira, Březiny
Podivuhodný kouzelník – skladba, poetismus, básnický autoportrét
Pantomima – sbírka, drobné hříčky a kaligramy, asociace, hravost
Básně noci – sbírka, závěr poetistického období, skladba Edison
Ve 30. letech dvě linie tvorby – politická a surrealistická
Skleněný havelok, Zpáteční lístek, Pět prstů, Milenci z kiosku – hravost poetismu, kritika
doby
Sbohem a šáteček – sbírka, okouzlení z cest, pocit štěstí
Od roku 1934 mluvčím surrealismu
Ţena v mnoţném čísle – paralelní řazení subjektivních představ
Praha s prsty deště – okouzlující lyrická krása Prahy, minulost a přítomnost
Absolutní hrobař – odpor k fašismu
52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida – sociální poezie
Matka naděje – za okupace, motiv matky, symbol statečnosti a naděje, vztah k vlasti
Pět minut za městem – výraz odporu k okupaci
Manon Lescaut – divadelní hra, básnický půvab verše, symbol národní nezdolnosti
Historický obraz – cyklus, verše z doby Mnichova, okupace a osvobození
Stalin (poema), Velký orloj (sbírka), Zpěv míru (skladba) – dobová socialistická poezie
Z domoviny, Křídla, Chrpy a města – sbírky, znovu důvěrný vztah k rodné zemi
Dnes ještě nezapadá slunce nad Atlantidou – drama, varování před atomovou energií
Moderní básnické směry, Manifesty poetismu – teoretické práce
Z mého ţivota – paměti
Přínos – přední představitel avantgardy, bohatství fantazie, různorodost tvorby
KONSTANTIN BIEBL
1898 – 1951
Cesty k lidem – sbírka, počáteční tvorba, poezie prostých věcí, chlapecký pohled na svět
Věrný hlas, Zlom, Zloděj z Bagdádu – proletářská poezie, citlivost
Zlatými řetězy, S lodí, jeţ dováţí čaj a kávu – poetistické období, hravá obraznost, vliv války
Nový Ikaros – skladba, vrchol poetismu, polytematická báseň, volný proud představ
Nebe peklo ráj, Zrcadlo – surrealistické sbírky
Bez obav – tematicky pestrá sbírka, vzpomínky z okupace i současná budovatelská tematika
SURREALISMUS
Odmítá válku, náboţenství, fašismus
Podporuje básníkovu fantazii, aţ hrůzy a šílenství
Rušení pravidel verše
KATOLICKÝ PROUD
BOHUSLAV REYNEK
1892 – 1971
Básník, grafik, překladatel z francouzštiny
Idylická oslava ţivota, křesťanský proţitek
Po válce nový pohled, pocit úzkosti. obrazotvornost
Rybí šupiny, Had na sněhu, Rty a zuby – sbírky, kult rozkladu a zániku
Setba samot, Pieta – motiv rodného kraje, venkova
Podzimní motýli – meditativní sbírka, snové básně
Sníh na zápraţí, Mráz v okně – metaforičnost, expresivita
Odlet vlaštovek – ze samizdatu v exilu, motiv smrti
SPIRITUÁLNÍ PROUD
FRANTIŠEK HALAS
1901 – 1949
Básník protikladů, překladatel
Ovlivněn proţitky z války, vzpomínky na matčinu smrt
Tragický ţivotní pocit, skepse
Sépie, Kohout plaší smrt – stopy poetismu, motivy zániku, samoty
Tvář a Hořec – úsilí zbavit se pocitu hrůzy
Později jasnější ţivotní pohled, boj proti zlu
Dokořán – obraz dramatického světového napětí
Torzo naděje – poezie ve sluţbách společenského zápasu, metafory, kontrasty
Naše paní Boţena Němcová – osud ţeny bojovnice, národní vzor
Ladění – výrazová prostota dětských říkanek
V řade – oslava hrdinství bojovníků na barikádách
A co? – posmrtně vydána, představa budoucího ţivota
Já se tam vrátím – oslava rodného kraje
Přínos – osobitá poezie, překonávání záporných pocitů, zvláštní poetika, konkréta s abstrakty
VLADIMÍR HOLAN
1905 – 1980
Moderní básník světového významu, meditativní poezie, překladatel
Do roku 1938 experimenty
Triumf smrti, Vanutí, Oblouk – originalita, vynalézavost, vysoký stupeň abstrakce
Kameni, přicházíš – sbírka, ohlas světového dění
Koncem 30. let obrat k občanské poezii, reakce na ohroţení
Havraním brkem – obraz mobilizace, odezva na mnichovskou zradu, obraznost, naléhavost
Záhřmotí – sbírka intimní lyriky
První testament, Terezka Planetová, Cesta mraku – tragické osudy, hledání ideálů
Dokument – poválečný soubor, konec války a osvobození od zla
V 50. letech nepřijat totalitním reţimem, 15 let nuceného odmlčení
Bez názvu, Na sotnách, Asklépiovi kohouta – expresivní lyrika
Předposlední, Sbohem? – vydány posmrtně, provokativnost
Příběhy – příběhová, lyrickoepická tvorba
Noc s Hamletem – meditativní tvorba
Přínos – filozofické ladění, bohaté jazykové prostředky, novotvary, metafory
FRANTIŠEK HRUBÍN
1910 – 1971
Lyrický básník, prozaik, dramatik, překladatel
Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě – milostná lyrika, oslava lidského ţivota
Země po polednách, Včelí plást, Země sudička, Cikády – spirituální lyrika se sociálními
prvky
Chléb s ocelí – obraz války a osvobození, občanská poezie
Jobova noc – poema, představa nového světa, obraz osudu národa
Poválečná tvorba, pocity ohroţení, nejistoty vedle obrazu kaţdodenního ţivota
Hirošima – varování, hrozba atomové smrti
Můj zpěv – intimní zpověď člověka překonávajícího smutek a úzkost
Proměna – skladba, prolínání dvou dějových rovin (mytické a reálné)
Aţ do konce lásky – milostná lyrika, úvahy o poezii a ţivotě
Romance pro křídlovku – poema, příběh mladé chlapecké lásky, spojující motiv křídlovky
Černá denice – sbírka, věnována památce rodičů a sestry
Lešanské jesličky – vánoční balada, protiklad ţivota a smrti
U stolu, Lásky – vzpomínková próza, medailony o přátelích
Zlatá reneta – novela, návrat praţského knihovníka do kraje svého mládí, ţivotní bilance
Drama, zájem o vnitřní svět člověka, lyrické ladění
Srpnová neděle – lyrická hra z jiţních Čech, mezilidské vztahy
Křišťálová noc – prostředí vesnice, ţivotní odpovědnost člověka
Oldřich a Boţena aneb Krvavé spiknutí v Čechách – metaforická hra, inspirace historií
Říkejte si se mnou, Říkejte si pohádky, Hrajte si s námi, Špalíček pohádek, Pohádky z tisíce a
jedné noci – tvorba pro děti, čistota a krása jazyka
VILÉM ZÁVADA
1905 – 1982
Vztah poezie a rodného kraje, Ostravsko
Panychida, Siréna – svět hornické a hutnické práce, prosté obrazy
Cesty pěšky, Hradní věţ – reakce na společenskou situaci
Povstání z mrtvých – básně z protektorátního období a osvobození
Polní kvítí – pozitivní vidění světa, důvěra v člověka
Jeden ţivot – návrat do rodného kraje, vzpomínky na dětství
Na prahu – ţivotní bilance
Ţivote díky – základní hodnoty ţivota, touha po harmonii
OBDOBÍ OKUPACE
Zákazy publikace, ilegální tvorba
Oslava Prahy, povzbuzování národa
Vyzdvihování významných historických osobností, krásy jazyka
JIŘÍ ORTEN
1919 – 1941
Jiří Ohrenstein
Nejtalentovanější básník, vliv existencionalismu
Čítanka jaro – důvěrný vztah k ţivotu, citová působivost
Cesta k mrazu – pocity samoty, strachu, ţivotní absurdity
Jeremiášův pláč, Ohnice, Elegie – hledání jistot
Deníky Jiřího Ortena – Ţíhaný, Modrý a Červený deník, osobní pocity, sny
Přejet sanitkou – nešťastná náhoda
LITERATURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ
SVĚTOVÁ LITERATURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ
Vliv záţitků z 2. světové války
Socialistický blok – studená válka, snaha o globalizaci
OBRAZ VÁLKY
Protest proti krutosti
Patetická oslava hrdinství, statečnosti
Rozbor lidské psychiky, dojemnost
Satirický nebo humoristický pohled
Dělení názorů na válku – východní (černobílé vidění války) a západní (pohled zdola)
Krátce po válce mnoho lidí píše paměti – Winston Churchill
Alexandr Fadějev – Mladá garda (činnost odbojové organizace)
Jurij Bondarev – Hořící sníh (patetický obraz hrdinství)
Michail Šolochov – Osud člověka (morálně společenské problémy války)
Norman Mailer – Nazí a mrtví (jeden z nejlepších popisů války), Americký sen
EXISTENCIALISMUS
Pocity ohroţení, úzkosti, samoty
Návaznost na meziválečný existencialismus
Albert Camus (1913 – 1960) – Nobelova cena, Cizinec (novela, vraţda, ve vězení do smrti)
Jean – Paul Sartre (1905 – 1980) – Zeď (povídky), Hnus (román), Bytí a nicota (úvahy), Za
zavřenými dveřmi (S vyloučením veřejnosti, drama, rozhovor tří mrtvol o ţivotě)
BEATNICI
Američtí básníci 50. aţ 60. let
Mladí autoři, snaha distancovat se od společnosti, revolta, nesouhlas
Výsměch tradičním hodnotám, oficiální morálce, prosperující konzumní společnosti
Hledání vnitřní svobody, touha po rozkoši
Bezprostřední odváţná výpověď, erotická otevřenost, vulgarismy – snaha šokovat, provokace
Allen Ginsberg (1926 – 1997) – bez větší úrovně, Kvílení (obrazy, vize a sny, extáze)
Jack Kerouac (1922 – 1969) – Na cestě (autobiografický román, putování, spontánní próza)
Charles Bukowski (1921 – 1994) – vulgární výrazy, Všechny řitě světa i ta má, Hollywood
ROZHNĚVANÍ MLADÍ MUŽI
Angličtí spisovatelé, proti konzervatismu, konvencím
Nepřizpůsobivost zavedenému pořádku, proti kariérismu, pohodlnosti, pokrytectví
Sociální kritika, humor, hovorový jazyk
Hrdinové mladí studenti, nezapadají do společnosti
Otevřenost, ale bez vulgarismů
John Braine (1922 – 1986) – román Místo nahoře
Kingsley Amis (1922 – 1995) – román Šťastný Jim (univerzitní román, výsměch univerzitě)
John Osborne (1929 – 1994) – Ohlédni se v hněvu (typ rozhněvaného mladého muţe)
EXPERIMENTÁLNÍ PRÓZA
Absurdní drama – člověk v úzkosti, neschopnost komunikace, nesmyslnost jednání, bezmoc
Samuel Beckett (1906 – 1989) – Nobelova cena, Čekání na Godota (dialog, symbol čekání)
Eugéne Ionesco (1912 – 1994) – Plešatá zpěvačka, Nosoroţec (absurdní dialogy, automatika)
Edward Albee – Kdo se bojí Virginie Woolfové, Smrt Bessie Smithové
Nový román – ve Francii v 50. letech, oslabení příběhu, tradičních postav i vypravěče, téma
bloudění, experimenty s jazykem, těţká orientace v čase
Alain Robbe – Grillet (1922 – 2008) – román Gumy, román Ţárlivost (různé interpretace)
MAGICKÝ REALISMUS
Objevování starých mýtů, legend a příběhů z minulosti
Prolínání skutečného a snového světa
Napětí mezi reálnem a fantazií
V zemích s mytologickou tradicí, silná ústní lidová slovesnost
Gabriel García Márquez (1927) – Sto roků samoty (rodinná sága, členové rodiny i po smrti),
Kronika ohlášené smrti (novinářský styl), Láska za času cholery
Čingiz Ajtmanov (1928 – 2008) – Popraviště, Stanice Bouřná (osudy ţelezničáře)
SCI-FI
Science fiction – vědecko-fantastická literatura
Obraz fiktivní budoucnosti společnosti, stinné stránky
Ray Bradbury (1920) – Marťanská kronika (povídky), 451 stupňů Fahrenheita (román)
Arthur C. Clark (1917 – 2008) – Vesmírná odyssea
Isaac Asimov (1920) – počátky detektivky, Já, robot (román, zákony robotiky)
Fantasy literatura – bájná a pohádková atmosféra, vysněný svět
J. R. R. Tolkien (1892 – 1973) – Hobit (zápas dobra a zla), Pán prstenů (trilogie)
Otřesné vize totalitní společnosti
George Orwell (1903 – 1950) – Zvířecí farma (alegorická bajka), 1984 (o zničení člověka)
DETEKTIVNÍ ŽÁNR
Vyšetřování vraţd, záhady
Agatha Christie (1890 – 1976) – detektivní ţánr, slečna Marplová, Hercule Poirot
Raymond Chandler (1888 – 1959) – detektiv Marlow (drsnější způsob chování)
POSTMODERNISMUS
Prolínání tradice a experimentů
Hledání pravdy, pochopení chaotického světa
Reakce proti avantgardám poslední doby
Pro náročné i méně náročné publikum
Míchání ţánrů
Umberto Eco – Jméno růţe (román, napínavý příběh, vraţdy mnichů)
Vladimir Nabokov – Lolita (psychologická studie muţe a sexuálního vztahu k 12leté dívce)
NEOREALISMUS
V Itálii, návrat k realismu
V popředí zájem o běţný ţivot obyčejných lidí
V literatuře, malířství, filmu
Alberto Moravia (1907 – 1990) – Horalka, Římanka (román o prostitutce, sociální poměry)
PRÓZA V NÁRODNÍCH LITERATURÁCH
Boris Pasternak (1890 – 1960) – ruský básník a prozaik, Doktor Ţivago (román, proti reţimu)
Woody Allen (1935) – americký reţisér, scénárista, komik
Truman Capote (1924 – 1984) – americký spisovatel, herec a novinář
Robert Fulghum (1937) – americký spisovatel, kníţečky s drobnými úvahami
Arthur Hailey (1920) – americký autor bestsellerů, Letiště, Kola, Hotel
Evan Hunter (1926 – 2005) – Dţungle před tabulí (učitel na problémové škole)
William Styron (1925 – 2006) – Sophiina volba
John Updike (1932 – 2009) – série románů, Králíku, utíkej!
Günter Grass (1927) – Plechový bubínek
Pierre Boulle (1912 – 1994) – Most přes řeku Kwai
ČESKÁ LITERATURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ
V letech 1945 – 1948 radost z konce války, osvobození od fašismu
Po roce 1948 – likvidace knih, časopisů, pronásledování spisovatelů, procesy, metoda
socialistického realismu
Od 50. let – vlna budovatelských románů, postupné uvolňování poměrů
1967 Ludvík Vaculík stať 2000 slov, ostrá kritika reţimu
1968 Praţské jaro, po srpnu 1968 konec svobodného vývoje, počátek normalizace
1970 Index – první seznam zakázaných autorů, postupné aktualizování
70. a 80. léta – totalitní komunistická diktatura, likvidace, zákazy, emigrace, 3 proudy
literatury (oficiální, exilová a samizdatová), vznik Charty 77
Exil – 68 Publishers (Toronto, 1971, Škvorecký), Rozmluvy (Londýn, 1982), Index (Kolín
nad Rýnem, 1971), Konfrontace (Curych)
Samizdat – Petlice (1972, Vaculík), Edice expedice (1975, Havlovi), Česká expedice
Exilové časopisy – Svědectví (Paříţ, Tigrid)
Samizdatové časopisy – Vokno (1979, Jirous), Revolver Revue (1985)
POEZIE
Reakce nejrychleji na aktuální události – nadšení z osvobození, Vladimír Holan, Vítězslav
Nezval, František Halas, František Hrubín
Zároveň znepokojení a obavy o budoucnost
Oslavování poválečné doby a politických osobností
Tematika rodného kraje – Seifert, Závada, Kainar
LITERÁRNÍ SKUPINY
Skupina 42 (1942 – 1948) – inspirace velkoměstskou civilizací, Kolář, Kainar, Blatný
Skupina Ohnice (1939 – 1945) – vliv existencionalismu, program nahého člověka, Bednář
Skupina Rudého práva (1945) – Skála
Skupina Mladé fronty (1947) – program dynamoarchismu, Listopad, Fikar
Skupina surrealistů (1938 – 1948) – Effenberger
Skupina Ra (1942 – 1948) – surrealistické tendence, Kundera
Kulturní kádr Českého svazu mládeţe – Kohout
Katoličtí básníci – Reynek, Zahradníček, Renč, Rotrekl, Slavík
Brněnská skupina kolem časopisu Host do domu (50. léta) – Mikulášek, Skácel
Skupina kolem časopisu Květen (1955) – poezie všedního dne, Florian, Holub, Šiktanc
Skupina kolem časopisu Tvář (1963 – 1966) – Havel, Lopatka, Gruša, Topol
BÁSNÍCI 60. LET
Pavel Šrut, Antonín Brousek (samizdat), Josef Hiršal (Job – Boj)
JOSEF KAINAR
1917 – 1971
Existenciální zaměření, člen skupiny 42, halasovská linie, tendence k epice
Nové mýty, Osudy – tragická osudovost, společenská kritika
Člověka hořce mám rád – sobectví a smutek
Lazar a píseň – klady i zápory ţivota
Moje blues – obhajoba ţivota a lásky, báseň Stříhali dohola malého chlapečka
VÁCLAV HRABĚ
1940 – 1965
Básník a hudebník, většina vydána aţ posmrtně
Inspirováno beatnickou tvorbou
IVAN WERNISCH
1942
Keramik, začátek publikování v 60. letech, odmlka, samizdat a exil
Fantazie, sny, pohádkové básně, nová slova
Zimohrádek, Prasinec, Blbecká poezie
Některé básně zhudebněny
BÁSNÍCI 70. LET
Trojkolejnost kultury (literatury)
Jan Pilař – básník a funkcionář
Ivan Skála – socialisticky orientovaná poezie, funkcionář, Máj země
Miroslav Florian (1931 – 1996) – dobová optimistická poezie
Karel Sýs (1945) – regionální autor, novinář a překladatel, ztráta originality, Newton za
neúrody jablek, Nadechni se a leť, Písecká domovní znamení
Jiří Ţáček (1945) – rozporné vidění světa, svěţí básně pro děti
Na pozadí stará generace
Oldřich Mikulášek, Vladimír Holan, Vilém Závada, Jaroslav Seifert
Karel Šiktanc (1928) – básník skupiny Květen, v době normalizace zákaz publikování
SAMIZDAT A EXIL
Písničkáři – představitelé poezie, folklor a rock
Nabývání politického charakteru – protestsongy
Karel Kryl (1944 – 1994) – Bratříčku, zavírej vrátka, Rakovina, Maškary, Kníška Karla Kryla
Jaroslav Hutka (1947) – inspirace lidovými písněmi, Stůj, břízo zelená
Vlastimil Třešňák (1950) – inspirace hospodským prostředím, Plonková sedmička
Pavel Dobeš (1949) – ostravský dialekt
Jaromír Nohavica (1953) – moderní písničkář
Underground – podzemní hnutí společensky nepohodlných autorů, heslem „jsem proti“
Edice Půlnoc – Bondy, Hrabal
Od 70. let spojení s hudbou – sarkasmus, ironie, výsměch době, protest
Plastic People – vzor mladé generace, vliv beatniků, Hlavsa, Jirous (Magor)
V 80. letech surrealismus
V 90. letech polistopadová poezie – přehlcení, mnoho nových jmen a proudů
Katolická generace se opět hlásí o slovo, Renč
Generace osamělých běţců – činnost přerušena, ke slovu aţ po revoluci
Koncem 90. let postmodernismus, hledání nového vztahu ke čtenáři
PRÓZA
REAKCE NA VÁLKU
První vlna poválečné literatury – očité svědectví, autorové účast ve válce
Jan Drda (1915 – 1970) – prozaik, dramatik a novinář, funkcionář, příběhy Městečko na dlani,
Němá barikáda (soubor povídek, obraz boje s fašismem, hrdinství prostých lidí), Dařbuján a
Pandrhola, Hrátky s čertem, Dalskabáty hříšná ves (pohádky)
Julius Fučík (1903 – 1943) – komunista, chycen fašisty, popraven, Reportáţ psaná na oprátce
Jiří Marek (1914 – 1994) – prozaik, scénárista, Muţi jdou ve tmě (osudy partyzánů)
Adolf Branald (1910 – 2008) – Severní nádraţí, Lazaretní vlak (ţelezničářské prostředí)
Jiří Weil – Ţid, člen Devětsilu, vyloučený komunista, román Moskva hranice (krutá realita),
Ţivot s hvězdou (degradace českých Ţidů za války)
Arnošt Lustig (1926) – samizdat i exil, ţidovská tematika, v 16 letech poslán do Terezína,
uprchl, zkušenosti z koncentračního tábora, dopad války na psychiku člověka, Tma nemá stín,
Noc naděje, Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Norbert Frýd (1913 – 1976) – Ţid, vězněn, psychologický román Krabice ţivých
Karel Ptáčník (1921 – 2002) – Ročník jedenadvacet (nucené práce, deník)
Jan Otčenášek (1924 – 1979) – Romeo, Julie a tma (novela, student Pavel a ţidovka Ester)
HISTORICKÝ ROMÁN
Romány na objednávku, návaznost na předválečný román
Antonín Zápotocký (1884 – 1957) – Vstanou noví bojovníci (vznik socialistické demokracie)
Václav Kaplický (1895 – 1982) – Kladivo na čarodějnice (inkviziční procesy)
Jarmila Loukotková (1923 – 2007) – Navzdory básník zpívá (ţivot F. Villona)
OBDOBÍ NORMALIZACE
Ladislav Fuks (1923 – 1994) – psychologická próza, hrdinové nějakým způsobem postiţení,
Pan Theodor Mundstock (ţidovský úředník, absurdní snaţení), Spalovač mrtvol (Kopfrkingl)
Ota Pavel (1930 – 1973) – autobiografické prózy, Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby
Bohumil Hrabal (1914 – 1997) – právník, ale různá zaměstnání, Postřiţiny, Ostře sledované
vlaky, Slavnosti sněţenek, Obsluhoval jsem anglického krále
Vladimír Páral (1932) – černá pentalogie (Milenci a vrazi), bílá pentalogie
Radek John (1954) – televizní reportér, Memento (prostředí narkomanů)
EXIL A SAMIZDAT
1971 zaloţeno nakladatelství Sixty-Eight Publishers (v Torontu)
Milan Kundera (1929) – od roku 1975 ve Francii, píše francouzsky, Ţert, Nesnesitelná lehkost
bytí (ţivot se ţije jen jednou, nemá velkou váhu)
Josef Škvorecký (1924) – zakladatel '68 Publishers v Torontu se ţenou Zdenou Salivarovou,
Zbabělci, Tankový prapor (satira a groteska), Prima sezóna
Pavel Kohout (1928) – usazení ve Vídni, Katyně (absolventka střední školy pro katy), Kde je
zakopán pes (vzpomínky na praktiky StB)
Ludvík Vaculík (1926) – autor manifestu Dva tisíce slov, zakladatel samizdatové edice
Petlice, Sekyra, Český snář (popis skutečných událostí i osob)
Eva Kantůrková (1930) – mluvčí Charty 77, Smuteční slavnost, Přítelkyně z domu smutku
Pavel Tigrid (1917 – 2003) –po roce 1948 exil ve Francii, protikomunistický odbojář, po
revoluci ministr kultury
PRÓZA PO ROKU 1989
Široké spektrum nových autorů
Michal Viewegh (1962) – Báječná léta pod psa (příběh dospívání), Účastníci zájezdu
(autobusový zájezd do Itálie), Román pro ţeny (parodie na ţenské romány)