SEMINÁŘ ALTERNATIVNÍ METODY VÝUKY Sborník příspěvků Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Praha 16

Document Sample
SEMINÁŘ ALTERNATIVNÍ METODY VÝUKY Sborník příspěvků Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Praha 16 Powered By Docstoc
					              SEMINÁŘ


     ALTERNATIVNÍ
       METODY
        VÝUKY




          Sborník příspěvků


Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
                 Praha
            16. května 2003
Organizátoři:

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Praha
Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně
Vysoké učení technické v Brně


Programový výbor:

Prof. RNDr. Jan Čipera, CSc., PřF UK
Mgr. Miroslav Ulrich, PřF UK
Ing. Karel Zatloukal, VFU Brno
Ing. Vítězslav Křivánek, EUNIS CZ

Organizační výbor:

Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc., PřF UK
Mgr. Miroslav Ulrich, PřF UK
Bc. Michal Rezek, PřF UK
Mgr. Hana Ulrichová, PřF UK
Ing. Miroslav Křivánek, VFU Brno



Vydavatel:             Veterinární a farmaceutická univerzita
                       Brno
Vydání:                první
Vydáno v roce:         2003
Náklad:                40
Počet stran            70


ISBN:                  80-7305-465-5

                              2
Sborník příspěvků

VIDEOKONFERENČNÍ TECHNOLOGIE ............................................. 4
Zatloukal K., Křivánek V., Fišer V.
VYTVÁŘENÍ VIDEOPOŘADŮ .............................................................. 8
Zatloukal K., Křivánek V.
TYPICKÉ VADY PŘI VYTVÁŘENÍ VIDEOPOŘADŮ ......................... 14
Zatloukal K., Křivánek V.
STUDENT A MULTIMÉDIA – JAK TO VIDÍME MY ........................... 19
Milota J., Nýdl V.
ONLINE LEARNING –ILUZE A REALITA .......................................... 20
Lustigová Z.
CHEMICKÝ EXPERIMENT A CD ROM ............................................. 25
Čipera J., Mička Š., Chlubna P., Svoboda L., Ulrich M.
PŘEHLED VIDEOPOŘADŮ NATOČENÝCH NA PŘF ...................... 29
Ulrich M., Rezek M.
„INTEGRACE RŮZNÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ V
PREZENTAČNÍM SYSTÉMU PŘEDNÁŠKOVÉHO SÁLU UPA“ ....... 33
Boka M., Dobra Š.
DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ – ZÁKLADNÍ POJMY ............................. 37
Ulrichová H., Ulrich M.
PŘEHLED ZAJÍMAVÝCH AKCÍ S TÉMATIKOU DISTANČNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ ..................................................................................... 44
Ulrich M.
KOMBINOVANÁ FORMA STUDIA V KURZECH DALŠÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ NA GEOGRAFICKÉ SEKCI
PŘF UK PRAHA ................................................................................. 48
Kühnlová H.
DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ
(DVPP) NA PŘF UK ........................................................................... 52
Čipera J.
CELOŢIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ BIOLOGIE A GEOLOGIE NA
UNIVERZITĚ KARLOVĚ V PRAZE, PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ
SOUČASNOST A DALŠÍ PERSPEKTIVY.......................................... 55
Švecová M., Matějka D.
DOPLŇUJÍCÍ PEDAGOGICKÉ STUDIUM BIOLOGIE A CHEMIE
NA UK - PŘF ...................................................................................... 60
Čížková V., Čtrnáctová H.
PŘEHLED DISTANČNÍHO A CELOŢIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA
VYSOKÝCH ŠKOLÁCH...................................................................... 64
Ulrichová H., Ulrich M.



                                                 3
               Videokonferenční technologie

                Ing. Karel Zatloukal, CIT, VFU Brno
            Ing. Vítězslav Křivánek, KaM, VUT v Brně
              Ing. Vladimír Fišer, ÚVT, MZLU v Brně

Anotace:
Videokonference jsou moderním komunikačním nástrojem, který
se v poslední době dostává do středu pozornosti. Možnosti jejich
použití    jsou    velké.     Nejjednodušší   zařízení   umožní
videokonferenci i pomocí komutované linky. Na druhé straně
jsou definovány technologie pro studiové použití, které potřebují
šířku pásma 300 Mb/s. Mezi oběma extrémy existuje množství
zařízení a technologií, které jsou vhodné pro specifické použití.
Správně se rozhodnout není jednoduché. Závažných chyb se
dopouští řada uživatelů ale i tzv. odborníků.

Správná volba pouţitých technických prostředků je velmi důleţitá.
Před rozhodnutím bychom si měli uvědomit, co očekáváme, a co
vlastně poţadujeme. Mnohdy to není jednoduché. V první řadě si
musíme odpovědět na otázku, zda chceme uskutečnit videopřenos
nebo videokonferenci. Videopřenosy jsou obvykle jednodušší.
Představují přenos videosignálů pouze jedním směrem. Videopřenosy
se dělí do dvou základních skupin označovaných jako Live-streaming
a Video on Demand. V případě vzájemné komunikace více subjektů
se jedná o videokonferenci. U videokonferencí je poţadavek na
zpětný kanál. U videokonferencí nás také musí zajímat řada
parametrů přenosové sítě. Důleţité jsou parametry, jako zpoţdění
resp. změna zpoţdění v průběhu komunikace apod. Tyto parametry
se stávají limitujícími pro výběr technologie.
Videokonference (s mírným zobecněním i videopřenosy) můţeme
dělit podle velikosti komunikujících skupin. Můţe jít o jednoduché,
individuální pouţití – jakási obdoba videotelefonu. V podstatě jde o
počítač vybavený standardními komunikačními prostředky. Sloţitější
případ nastane, pokud je třeba zajistit přenos nebo konferenci pro
menší skupinu zájemců. Skupinu zájemců uvaţujeme u jedné
komunikační stanice. Tyto prostředky se typicky pouţívají v "obchodní
činnosti". Technicky nejnáročnější jsou přenosy a konference s
vysokou kvalitou. Ty se nejčastěji pouţívají pro přenosy do
poslucháren škol.

                                 4
V dalších úvahách musíme zohlednit moţnosti komunikační sítě. Tím
je výrazně ovlivněna cena za provoz videopřenosu nebo
videokonference. V praxi můţeme vyuţít několika komunikačních
prostředí.
      komutované připojení (typicky jde o jednu nebo více ISDN
        linek, ale můţe být vyuţita běţná telefonní síť)
      počítačová síť s protokolem zaloţený na IP
      počítačová síť zaloţená na protokolu ATM
V neposlední řadě musíme uvaţovat o komunikačním software. Pro
jednoduchá pouţití jsou k dispozici prostředky typu NetMeeting nebo
nástroje M-Bone. Výkonnější a náročnější řešení jsou obvykle
zajišťována specializovaným software svázaným s konkrétním
zařízením.

Pro individuální řešení videopřenosů a videokonferencí, kde se
přenáší jednoduchý obraz účastníků (obvykle s niţším rozlišením),
pouţíváme webové kamery. Jsou to jednoduchá zařízení, která se
připojí k PC obvykle pomocí USB portu. Kamery mají většinou
manuální    zaostřování.   Dosahované    parametry     odpovídají
jednoduchosti a ceně. Nemůţeme očekávat více neţ to, ţe poznáme
osobu, se kterou komunikujeme. Výhodou je velmi nízký datový tok.
Konferenci nebo přenos je moţné uskutečnit pomocí komutované
linky.

Pokud máme vyšší nároky na obraz a zvuk, pouţijeme grabovací
kartu, externí mikrofon a videokameru. Toto řešení je z hlediska
technických parametrů srovnatelné s komerčními kompaktními
systémy. Kompaktní systémy mají několik předností. Jsou vybaveny
integrovanou kamerou, která se natáčí dle lokalizace zvuku nebo je
moţné nastavit body v prostoru a na tyto body lze kameru zaměřit za
pouţití dálkového ovladače. Takovéto funkce mají své opodstatnění u
skupin uţivatelů, kteří tuto techniku rutině pouţívají. U příleţitostných
uţivatelů výše popsané funkce spíše vadí. Tyto systémy jsou stavěny
na spojení 1-3 ISDN linek tj. 64kb/s aţ 384kb/s nebo v IP sítích do
2Mb/s. Přenosové rychlosti napovídají, ţe musí docházet k poměrně
velké komprimaci přenášených dat. Komprimace multimediálních dat
je ztrátová. Obraz je silně degradován. To se jednoznačně projeví u
náročných scén, především s mnoţstvím dynamických změn. Pro
skupinu diskutujících účastníků však můţe představovat pouţitelné
řešení.


                                   5
Pokud potřebujeme lepší parametry přenosu musíme vybírat z jiných
technologií. Většinou je velmi obtíţné odhadnout potřebné parametry.
Zde jsou jiţ nezbytné určité zkušenosti. Pro hrubou orientaci můţeme
pouţít srovnání se známými technologiemi. Můţeme vycházet ze
satelitního vysílání TV. Především bychom si měli všímat
dynamických scén (jde hlavně o sportovní přenosy), které nelze
optimalizovat např. víceprůchodovým zpracováním atd. Toto vysílání
je definováno s komprimací MP@ML tj.15Mb/s. V praxi se ovšem
dosud tak vysoký datový tok nepouţívá. Běţně je pouţíván datový tok
kolem 7Mb/s. Niţší datové toky jsou povaţovány za nepřijatelné.

V lékařství, biologii, chemii a v příbuzných oborech je nutná vysoká
kvalita    přenášeného     obrazu.     Optimální   by   byl   přenos
nekomprimovaného pořadu odpovídající alespoň normě PAL. U toho
však výsledný datový tok překračuje 270Mb/s. To je i v dnešních Gb
sítích prakticky nemoţné. Vysoký datový tok je nutné sníţit.

Pro sníţení datového toku se pouţívá komprimace multimediálních
dat. Nejčastěji jsou pouţívány technologie MPEG. V oblasti spotřební
elektroniky se nejčastěji pouţívá standard MPEG-2.

V praxi bylo také nutné definovat několik skupin, které se liší
dosahovanou kvalitou přenášeného obrazu. Skupiny jsou
charakterizovány dvojicí parametrů, které označují profil a úroveň.
Přenos TV pořadu v poměrně dobré kvalitě má označení MP@ML.
Základní charakteristikou je přenos obrazu v rozlišení 720*576.
Obrazy jsou přenášeny rychlostí 25obr/s. Komprimace je v poměru
<1:18. Datový tok je 15Mb/s. Pro méně náročné přenosy je moţné
datový tok ještě sníţit. Někteří výrobci dodávají zařízení s datovým
tokem 7,5Mb/s.

Náročné přenosy potřebují vyšší datový tok. Pro tyto případy je
vhodné pouţít zařízení ve třídě ML@P422 s datovým tokem 50Mb/s.
Takové zařízení je schopno pracovat s vysokou kvalitou (pořady PAL
resp. NTSC, případně je moţné zpracovat i pořady HDTV). V
současné době jsou definovány normy a technická řešení pro kvalitní
zpracování HDTV. Zde se datové toky pohybují v hodnotách 80Mb/s,
100Mb/s a 300Mb/s.




                                 6
Je zřejmé, ţe otázka výběru vhodného videokonferenčního zařízení
není triviálním úkolem a vyţaduje jisté zkušenosti. V praxi se jako
podpůrná pomůcka osvědčily testovací videopořady. Na nich jsou
záznamy scén zaměřené na některé typické vady a slabiny
komprimací.

Jde především o pořady, které mají:
     vysokou dynamiku
     syté barvy
     obsahují šum (např. nedostatečné osvětlení)
     některé další vady

Práce s testovacími pořady je jednoduchá. Testovací pořad s vhodnou
scénou se v příslušném rozlišení a kvalitě přenese do cílového místa
a vyhodnotí se degradace pořadu. Je moţné posoudit ještě přijatelné
sníţení kvality. Na základě výsledků tohoto hodnocení lze vybrat, jak
vhodnou technologii, tak určit nutné parametry pro komunikaci.

Literatura:

Křivánek V., Zatloukal K.: Potřebují vědecké týmy a laboratoře multimediální přenosy?,
ve sborníku Imunoanalýza 2002, Analyticko-diagnostické laboratórium Korytnica, 2002,
str.: 19 20

Zatloukal K., Křivánek V.: Přínos nových technologií do výukového procesu, ve sborníku
Medzinárodná konferencia UNINFOS, Ţilinská univerzita v Ţilině, 2002, str.: 162 166
ISBN: 80-7100-965-2

Zatloukal K., Křivánek V.: Videokonference a videokonferenční technika, ve sborníku
Multimediální podpora výuky, CIT VFU Brno, 2002, str.: 6 7 , ISBN: 80-7305-453-1

Křivánek V., Zatloukal K.: Videokonference s vysokou kvalitou na vysokých školách, ve
sborníku RUFIS 2001 Sborník příspěvků, Západočeská univerzita v Plzni, 2001, str.: 76
ISBN: 80-7082-783-1

Křivánek V.: Videokonference ve zdravotnictví, ve sborníku Imunoanalýza 2001,
Analyticko-diagnostické laboratórium Korytnica, 2001, str.: 18


Křivánek V., Zatloukal K.: Přednáška firmy Oracle na téma podnikové portály, v Události
na VUT v Brně, číslo: 6, 2001, str.: 1, ISSN: 1211-4421

Zatloukal K., Křivanek V.: Videokonferencing: multimediální nástroj businessu, v
Network Computing, číslo: 8-9, IV., str.: 2



                                           7
                    Vytváření videopořadů

                Ing. Karel Zatloukal, CIT, VFU Brno
                 Ing. Vítězslav Křivánek, KaM, VUT v Brně

Anotace:
Videopořady jsou vhodnou alternativní metodou výuky. Mezi
hlavní výhody jejich používání patří vysoká názornost, zobrazení
reálného prostředí, možnost opakovaného použití a to jak ve
výuce, tak i při individuální přípravě (samostudiu) studentů.
Nevýhodou je velká pracnost a vysoké náklady na vytvoření
pořadu.

Vytvoření dobrého videopořadu je ve své podstatě komplikovaná
činnost. Jde o týmovou práci řady odborníků. Návrh obsahu pořadu je
obvykle zvládnut bez větších problémů. Naproti tomu technické
zpracování vykazuje velmi často řadu chyb (viz [1]). Nejdůleţitější je
pořídit prvotní kvalitní záznam. Ten se následně ve střiţně zpracuje
na výsledný pořad.

Pro natáčení existuje několik základních pravidel. V případě
dokumentu je můţeme ještě výrazně zjednodušit.

V první řadě je nutné zajistit klidné vedení kamery. Pokud je to moţné,
umístíme kameru na stativ. Není-li to moţné drţíme zásadně kameru
oběma rukama. Při záběrech s dlouhou ohniskovou vzdáleností
zatajíme dech. Obdobně musíme při natáčení dýchat pravidelně a
klidně. Jinak se dýchání promítne do nahrávání. Pokud je to moţné,
vyuţijeme nahodilé opory k zajištění stability kamery (zábradlí, zeď,
stolek atd.). Velké problémy způsobí pohyb kameramana. Chůze se
prakticky vţdy projeví ve výsledném záběru. Při natáčení sledujeme
jedním okem obraz v hledáčku a druhým okolí. Tím se vyvarujeme
nepředvídaných reakcí na okolní podměty. Při natáčení z ruky vţdy
zapínáme stabilizátor obrazu. Ten koriguje drobné chvění, které v
pořadu působí rušivě.

Záběry si musíme správně rozvrhnout, jinak docílíme naprosto jiný
výsledek, neţ jsme původně chtěli. Nejčastěji se pouţívá normální
pohled. Při něm je kamera ve výšce očí. Tyto záběry jsou neutrální.
Pouţijeme-li kameru nad touto úrovní mluvíme o nadhledu. Nadhled

                                  8
vzbuzuje pocit nadřazenosti, při velkém nadhledu (ptačí perspektiva)
dojde k velkému uvolnění a pocitu lehkosti. Pohledy zdola (ţabí
perspektiva) vzbuzují autoritu. Při velkém podhledu dojde ke
značnému zkreslení.

Pohyby kamery při natáčení jsou velmi problematické. Většina záběrů
je statická. Pohyby kamery jsou nutné v případech, kdy vyţadujeme
dynamiku záběru. Základním pohybem je panorama. Točíme-li z ruky
neuděláme kvalitně větší výsek neţ +- 30°. Důvodem je nutnost
přešlápnout při větší výseči. Další typy pohybů jsou smyk a strhnutí.
Pouţívají se pro přechod velmi nesourodých scén.

Dále si musíme rozmyslet volbu pohledů. Souvisí to s velikostí
objektů, které natáčíme. Základní pohledy jsou na celek, detail,
makrodetail, mikrodetail. Mimo tyto pohledy je řada dalších. Kaţdý z
pohledů je definován a má svou nezastupitelnou funkci. Kaţdý se
natáčí jiným způsobem. Celek (celkový záběr) zabírá postavu a její
okolí. Detail zabírá část celku. Například u postavy hlava, ruka.
Obecněji jakýkoliv detail, na který potřebujeme upozornit (zámek na
dveřích, chirurgický nástroj...). Potřebujeme-li zvýraznit drobný objekt
pouţijeme předsádku. V tom případě mluvíme o makrodetailu.
Pouţijeme-li mikroskop nebo podobné pomůcky mluvíme o
mikrodetailu. S pouţitím těchto pohledů souvisí pouţití funkce
„ZOOM“. Tuto funkci je potřeba pouţívat velmi uváţlivě. Jak kaţdý ví,
pouţíváme Zoom k přiblíţení objektu. Tím zvýrazníme detail, na který
potřebujeme upozornit. Návrat, nebo přechod do jiného pohledu
ukončuje zdůraznění detailu. Opakování stejného detailu pořad ruší a
zásadně se nedoporučuje.

Při rozvrţení scény je důleţitá kompozice a umístění obrazu. Umístění
objektu by mělo odpovídat zlatému řezu. V kaţdém případě je hrubou
chybou umístit objekt do středu obrazu. Scénu musíme volit i s
ohledem na rušivé kompoziční prvky. Typicky jde o předmět, který
"vyrůstá" z hlavy přednášejícího a podobně. Důleţité je v celém
pořadu udrţet logické vazby prostoru. Nesmí dojít k tzv. "přeskočení
osy". Vstupující objekty musí mít připraveny podmínky např. volbou
aktivního volního prostoru. Důleţitá je volba hloubky záběru, kterou
docílíme vyplněním prostoru předměty.




                                   9
Kompozice obrazu je důleţitá i z dalších pohledů. Jde hlavně o
hloubku ostrosti, dodrţení svislých a vodorovných čar případně volba
diagonální linie záběru. Hloubka ostrosti je velmi důleţitá a je moţné ji
ovlivnit např. vhodným osvětlením. Nedodrţení svislých a
vodorovných čar vede k nepřirozeným záběrům. Diagonální linie
předurčují dojem akce.

Velmi důleţitá je práce se světlem. Ideální je světlo z lehce zataţené
oblohy. To nevyvolává tvrdé ostré stíny. Ostré nasvícení scény se
projeví jako obraz, který ve stínech neposkytne nic mimo černé a v
přesvícených částech jen bílou. Velké rozdíly kontrastů je moţné
sníţit jedině rozptýleným měkkým světlem. Světlo nikdy nesměrujeme
na natáčenou scénu, ale vyuţijeme odraţeného světla. V exteriérech
se projevují rušivé reflexy. Jde o odrazy od vodní hladiny, sněhu atd.
K odstranění těchto rušivých vlivů pouţíváme polarizační filtry.
Polarizační filtr odstraní reflexy, které jsou v jednom směru.

Natáčení v přírodě je problematické i z jiných hledisek. Jedním
z nejváţnějších jsou problémy se slunečním světlem. Ve venkovním
prostředí je vhodné pouţívat sluneční clonu. Na horách a u vodních
ploch pouţijeme UV filtr.

Osvětlení ovlivní i věrnost barev. Při osvětlení si musíme uvědomit
jakou teplotu má zdroj světla. Dalším aspektem, který ovlivní barvy je
korekce bílé.

Pro informaci uvádíme alespoň několik základních údajů:

Vycházející slunce                       1 860°K
Ţárovka                                  2 500°K
Slunce po východu                        3 600°K
Zářivka                                  3 000-4 000°K
Polední slunce                           5 500°K
Modrá obloha v létě                      aţ 25 000°K

V případě umělého osvětlení (zářivka, výbojky atd.) nemusí být
spektrum plné. To přináší další zkreslení barev. Některé kamery mají
korekce i pro tyto typy osvětlení.




                                   10
Přestoţe většina kamer pracuje od velmi nízkých hodnot osvětlení
(pod 1lux), kvalitnější obraz získáme jen za vhodného a dostatečného
osvětlení. Umělé osvětlení by mělo být vţdy nepřímé. Přímé nasvícení
vyvolá "bílá místa" lokálního přesvícení. Vhodné je pouţít i boční
osvětlení, protoţe vytváří plastický obraz. Optimální osvětlení je kolem
800Luxů. Osvětlení by mělo být zajištěno třemi svítidly o výkonu asi
1000W. Důleţité je umístění reflektorů. Hlavní světlo umístíme tam,
kde jej logicky očekáváme (strop, okno atd.). Proti hlavnímu světlu
umístíme doplňkové, které zmírní tvrdé stíny. Pro plastičnost obrazu
pouţijeme pomocné boční světlo. Ke změkčení světla pouţíváme
odrazové desky.

Při natáčení v interiéru je velkým problémem kombinace denního a
umělého světla. Při pootočení kamery z místa s umělým osvětlením
do prostoru s denním světlem automatika kamery (obvody korekce
bílé) potlačí některé barvy spektra. Jednoduchým řešením je omezení
denního světla nebo natáčení s denním světlen v zádech. Pokud to
není moţné, musíme pouţít konverzní filtr. Ve všech případech je
nutné sledovat natáčenou scénu na barevném monitoru. Orientačně
je moţné pouţít i barevný hledáček kamery, pokud je jím vybavená.

Pokud jsme nuceni natáčet scénu s protisvětlem, nebo bude v záběru
velká bílá plocha potom bude objekt v popředí špatně exponován.
Výsledkem je černá silueta. Pro tyto záběry je nutné pouţít funkci pro
korekci protisvětla (Back light). To umoţní více otevřít clonu a objekt
nasnímat lépe. U kamer, které mají moţnost ručně nastavit clonu se
moţnosti ještě více rozšiřují.

Jak jiţ bylo na mnoha místech několika příspěvků zdůrazněno,
základem při tvorbě pořadů je - zajistit natočení kvalitních zdrojových
záznamů! Natočené materiály se dále zpracovávají pomocí střiţen.
Dílčí úseky je zde moţné barevně nebo jinak upravit, ale jsou to jiţ jen
méně výrazné korekce a není moţné od nich očekávat nějaké
zázraky. V podstatě jiţ nejde opravit chyby kompozice, osvětlení atd.
Nesourodé úseky se spojují pomocí různých přechodových efektů –
kaţdá střiţna disponuje rozmanitou škálou těchto efektů. Ovšem
mnoţství efektů v jednom pořadu je znakem neprofesionálního
přístupu, protoţe většinu přechodových efektů lze eliminovat vhodně
natočenými scénami. Navozuje to pocit amatérského, chaotického
přístupu, kdy tvůrce pořádně neví co dělá, nemá rozmyšlenou


                                  11
koncepci a postup prací. Je to obdoba situace z počátečního období
vyuţívání textových editorů, kdy mnohý autor absenci obsahu článku
nahrazoval mnoţstvím typů písma respektive křiklavých barev apod.
Zdrţenlivost je zde, více něţ kde jinde, zcela na místě.

Kvalitní pořad vznikne z kvalitní práce všech přípravných etap.
Důleţitý je scénář pořadu, kde je definován nejen obsah, ale i
provedení záběrů. To umoţní volit optimální postup při natáčení
jednotlivých záznamů. Z kvalitních záznamů je reálná moţnost
sestříhat i kvalitní pořad. Podcenění kteréhokoliv článku řetězce je
váţnou chybou, která můţe být později technickými prostředky jen
velmi těţko napravena.

Literatura:

Kuba P., Vít V.,: Televizní technika, studiové zpracování televizního signálu, BEN 2000,
ISBN 80-86056-88-6

Zatloukal K., Křivánek V.: Digitální technologie ve veterinární praxi a výuce, ve sborníku
Digitální zobrazování v biologii a medicíně 2002, České Budějovice, 2002, str.: 66,
ISBN 80-901250-8-5
Gruntorád, kol.autorů: Průběžná zpráva o řešení výzkumného záměru v roce 2002,
Cesnet z.s.p.o. 2003, ISBN 80-238-9978-3

Zatloukal K., Křivánek V.: Přínos nových technologií do výukového procesu, ve sborníku
Medzinárodná konferencia UNINFOS, Ţilinská univerzita v Ţilině, 2002, str.: 162-166,
ISBN: 80-7100-965-2

Zapletal P.: Videotechnika, Rubico, 1999, 2. vydání, ISBN 80-85-839-15-6

Zatloukal K., Fišer V.: Úloha informatiky v prostředí s multimediálními aplikacemi, ve
sborníku Poslání katedry informatiky v informační společnosti, ČZU Praha 2002,
ISBN 80-213-1017-0

Novák J.: Digitální fotografie a video v praxi, Grada Publishing spol. s r.o., 2001,
ISBN 80-247-9071-8

Fišer V. Zatloukal K.:Slepice a počítačová síť, ve sborníku Poslání katedry informatiky
v informační společnosti, ČZU Praha 2002, ISBN 80-213-1017-0

Beránek P. : Digitální video v praxi, Unis Publishing s.r.o., 2001, ISBN 80-86097-63-3

Dvořáčková J. Hanák J.: Technické vybavení pro tvorbu videopořadů, ve sborníku
Multimediální podpora výuky, CIT VFU Brno 2002, ISBN 80-7305-453-1



                                            12
Juřica J.: Video na počítači, Computer Press, 2002, ISBN 80-7226-650-0

Voráček K.: DVD přehráváme a zálohujeme video, Computer Press, 2001, ISBN 80-
7226-487-7

Zatloukal K.: Tvorba a využití multimediálních pořadů na VFU Brno, Informatiky
XII/2003, Skalský dvůr




                                         13
         Typické vady při vytváření videopořadů

                Ing. Karel Zatloukal, CIT, VFU Brno
                 Ing. Vítězslav Křivánek, KaM, VUT v Brně

Anotace:
Tvorba videopořadů je komplikovaná, technicky a ekonomicky
náročná činnost. Složitost je v několika směrech. V první řadě jde
o obsah a jeho ztvárnění. Pořady určené pro vzdělávací účely
musí splnit kriteria pedagogická. Oblast technického zpracování
je nejvíce podceňovaná činnost, od které se ale očekávají takřka
zázraky. Pokud jsou výchozí podmínky špatné, nemůže
vzniknout kvalitní pořad. Článek se zaměřuje na některé typické
chyby a pověry.

Tvorba videopořadů je týmová činnost. V normálních podmínkách se
na pořadu podílí několik odborníků.

V první řadě musíme mít jasno, jaký bude obsah pořadu. Základem
můţe být např. kniha, skripta nebo jejich část. Jde o to, aby všichni
členové týmu věděli, co se bude dít, jaké budou vazby mezi
jednotlivými záběry. Jinými slovy základem je alespoň jednoduchý
scénář.

Tady je první zádrhel. V mnoha případech, hlavně z medicínské
oblasti, můţe být scénář pouze rámcový. Při vlastním natáčení není
většinou moţné záběry opakovat (nejde např. po čtvrté odříznout to
stejné slepé střevo). I v těchto podmínkách je scénář nutností. Ostatní
z něj zjistí kde se lékaři budou pohybovat, kam postavit kamery.
Důleţité je osvětlení. Ze snímané scény je zřejmé, jak musí být scéna
nasvícena. Dále je nezbytné stanovit, co v záběru bude a co jiţ
nikoliv. Navíc je potřebné zpracovat varianty klíčových scén, pro
případ změn nebo nepředvídatelných okolností. Mimo tyto úvahy
musíme znát, kdy bude pouţit detail nebo celkový záběr. Co je moţné
natočit pomocí stativu a kde musíme pouţít natáčení z ruky. Díky
rámcovému scénáři je moţné lehce zajistit natočení „klíčových“ scén
z několika stran (několika kamerami) a tak získat pouţitelný materiál.

V ţádném případě se tým nemůţe spolehnout na popis práce a
prostředí od pracovníků, kteří příslušný zákrok provádějí. Mnoho z


                                  14
jejich pohledu nepodstatných detailů, které berou jako naprostou
samozřejmost, se kterou se vůbec nezabývají, muţe být naopak pro
celkový výsledek pořadu klíčové. Detaily, které scénář řeší, napoví
kde jsou problémy a je velmi dobrá moţnost se jim vyhnout,
respektive vypracovat alternativy atd.

Pokud máme jasno jaký je obsah a jak bude ztvárněn, je také jasné
jaká jsou další kriteria. Nejde o nic podstatnějšího neţ o několik
základních otázek:

1. Komu je pořad určen. Jde o odbornou komunitu nebo je pořad
   určen pro širokou veřejnost? Podle toho musí být pořad
   zpracován a natočen.

2. Budou pouţity efekty, které některé souvislosti vysvětlují. To
   mohou být nákresy, schémata případně nějaké další efekty. Tyto
   části se budou muset zajistit a optimalizovat do rozlišení TV
   pořadu. V případě, ţe bude pořad publikován i v horším rozlišení,
   musí být k tomu uzpůsoben.

3. Předpokládané pouţití/produkce výsledného pořadu. To souvisí s
   předchozí otázkou. Bude pořad v TV kvalitě, bude redukován a
   jak? Dojde ke sníţení rozlišení (TV má rozlišení viditelné oblasti
   720x576 bodů)? Jaká bude hloubka barev a v neposlední řadě
   počet snímků za sekundu? To vše ovlivní výslednou kvalitu a
   následně i pouţití pořadu.

4. Jaký bude zvukový doprovod. Bude pouţit i originální zvuk? Pak
   jej v příslušné části natáčení musíme zajistit a to v dostatečné
   kvalitě a pokud moţno nepřerušovaný.

Práce se zvukem je sám o sobě váţným problémem. Musíme zajistit
zvuk v autentické podobě, bez okolních rušivých vlivů. To se obvykle
mikrofonem na kameře nepodaří. Bude potřeba zajistit specializované
mikrofony pro plánované pouţití. K dispozici bývá řada mikrofonů s
různou citlivostí, směrovou charakteristikou, frekvenčním rozsahem,
velikostí, citlivostí k okolním hlukům atd. Oddělený záznam zvuku od
obrazu můţe být někdy řešením. Většinou je potřebné zajistit
synchronizaci mezi obrazem a zvukem. V tom případě musíme zvuk
nahrát do kamery. K tomu se dodávají pojítka pro bezdrátový přenos


                                 15
zvuku do kamery. Vedení pomocí metalických vodičů přináší řadu
problémů. Do vedení se indukují rušivé signály. Tyto problémy se
vyhrotí pokud potřebujeme spojit více akustických zařízení, která
mohou být od sebe vzdálená. Například zvuk z tlumočnického
zařízení. S vysokou pravděpodobností budou jednotlivá zařízení
napájena z různých silových obvodů. Doprovodnému brumu se
prakticky nevyhneme. Vhodným řešením je oddělení obou zařízení
pomocí izolačního zesilovače. Rozhodneme-li se, ţe pořad bude
doplněn komentářem musíme mít k dispozici vhodné, akusticky
upravené pracoviště. To musí zajistit akustickou izolaci od okolí, musí
mít nastaveny správné dozvuky. Jeho základem jsou dvě části.
Reţijní prostor a místo pro účinkující. Samozřejmostí je technické
vybavení pro úpravy zvuku a pro záznam více zvukových stop. Výběr
vhodné osoby , která namluví příslušný komentář je kapitola sama pro
sebe.
Máme-li jasno v těchto základních otázkách, máme dobrou startovací
pozici k dobrému pořadu. Víme jak uspořádat scénu, máme moţnost
optimálně scénu osvětlit a zajistit kvalitní zvuk. Můţeme si rozmyslet
jak má záběr vypadat a tím můţeme ovlivnit, které záběry pouţijeme.
Tím do značné míry ovlivníme výsledný dojem z pořadu. Jedná se o
pouţití pohledů (normální, nadhled, pohled zdola...), zpracování scény
z hlediska záběrů (celek, detail, makro- nebo mikrodetail) a umístění
objektů v obraze (zlatý řez, volný aktivní prostor, logická vazba scén,
zabránění přeskočení osy). Nevyuţití těchto moţností jiţ nemůţeme v
dalším zpracování podstatněji napravit. Dále jiţ můţeme zpracovat a
upravit jen to, co je k dispozici.

Další úpravy natočeného materiálu probíhají ve střiţně. V dnešní
době pořady zpracováváme v počítačových střiţnách. Co nám tato
zařízení umoţní? Kupodivu toho není moc. Základní funkcí je střih. Z
natočených materiálů vybereme ty části, které jsou technicky a
obsahově nejvhodnější a seskládáme je v potřebném pořadí.
Nesourodé scény spojíme pomocí přechodových efektů. Těch by mělo
být, co nejméně. Mnoţství různých přechodových efektů je výrazem
neprofesionálního přístupu, který můţe výsledek silně degradovat.

Mimo přechodové efekty nám střiţna umoţní pouţít další důleţité
úpravy. Jde o práci s časem. Některé extrémně rychlé scény je
potřeba prodlouţit. Na druhou stranu někdy musíme děj urychlit (např.
rozvíjející se květina atd.). Střiţna nám dává i další moţnosti. Jde o


                                  16
vytvoření filmového prostoru. Pořad můţe vyjádřit prostor, který ve
skutečnosti nikde neexistuje. Pro děj pořadu nebo z jiných důvodů jej,
ale potřebujeme vytvořit. Jako příklad můţeme uvést byt a jeho
vybavení, ulici s domy které dějově k sobě patří, ve skutečnosti jsou z
různých míst a nebo město, ve kterém jsou budovy z různých lokalit.
Vytváření filmového prostoru a času, který má logické vazby je
důleţitou činností specialisty - filmového střihu.

Střiţny umoţní i další efekty, které se však pouţívají jen zřídka. V
dokumentech se pouţívá např. obraz v obraze, kde můţeme zdůraznit
detail nebo umoţnit srovnání několika scén.

O práci se zvukem jsme se jiţ zmínili výše. Ozvučení je součástí
pořadu, která dotváří celkový výsledek. Nekvalitní zvukový doprovod
můţe celý pořad znehodnotit. To uvádíme hlavně proto, ţe řada
pořadů bývá doplněna rozdílným komentářem podle cílové skupiny
koncových uţivatelů, podle jejich odbornosti (studenti, odborníci z
praxe, obecné pouţití) a samozřejmě mohou vznikat i různé jazykové
mutace.

V krátkosti jsme prošli problematiku přípravy pořadu. Jeho natočení a
následné zpracování do finální podoby. Zbývá poslední krok.
Vytvoření kopií pro další pouţití a archivaci zdrojového tvaru - v tomto
případě výsledný pořad.

Je zřejmé, ţe jsou někdy poţadavky na výsledný uţivatelský pořad
niţší neţ odpovídá TV pořadu. Prakticky všechny počítačové střiţny
umoţní vygenerovat pořad v potřebné kvalitě, v poţadovaném
systému (kazeta VHS, S-VHS, HI8, Digital 8, DV, DVCAM, DVPRO
atd., CD, DVD, případně formáty pro pouţití v počítačové síti *.vmw,
*.rm atd.). Je vidět, ţe uţivatelských formátů je mnoho. V kaţdém
případě je vhodné zvolit některý z profesionálních typů záznamů a v
něm pořady točit, zpracovávat a archivovat. Z kvalitního,
profesionálního záznamu je moţné lehce vygenerovat ostatní formáty.
Z pořadů v niţší technické kvalitě profesionální pořad neuděláme !

Výsledný pořad určený k archivaci by měl obsahovat titulky, kde jsou
vyjmenování členové pracovního týmu a institucí, které pořad
zajišťovaly (financovali jeho tvorbu). Uţivatelské kopie je vhodné
značkovat logem.


                                  17
Literatura:

Antony Boleante: Premiere 6.5, ADOBE, Computer Press, 2003, ISBN 80-7226-827-9

Kuba P., Vít V.,: Televizní technika, studiové zpracování televizního signálu, BEN 2000,
ISBN 80-86056-88-6

Zatloukal K., Křivánek V.: Digitální technologie ve veterinární praxi a výuce, ve sborníku
Digitální zobrazování v biologii a medicíně 2002, České Budějovice, 2002, str.: 66 ,
ISBN 80-901250-8-5

Gruntorád, kol.autorů: Průběžná zpráva o řešení výzkumného záměru v roce 2002, Cesnet
z.s.p.o. 2003 ISBN 80-238-9978-3

Zatloukal K., Křivánek V.: Přínos nových technologií do výukového procesu, ve sborníku
Medzinárodná konferencia UNINFOS, Ţilinská univerzita v Ţilině, 2002, str.: 162-166,
ISBN: 80-7100-965-2

Zapletal P.: Videotechnika, Rubico, 1999, 2. vydání,
ISBN 80-85-839-15-6

Zatloukal K., Fišer V.: Úloha informatiky v prostředí s multimediálními aplikacemi, ve sborníku
Poslání katedry informatiky v informační společnosti, ČZU Praha 2002,
ISBN 80-213-1017-0

Novák J.: Digitální fotografie a video v praxi, Grada Publishing spol. s r.o., 2001,
ISBN 80-247-9071-8

Fišer V. Zatloukal K.:Slepice a počítačová síť, ve sborníku Poslání katedry informatiky
v informační společnosti, ČZU Praha 2002, ISBN 80-213-1017-0

Beránek P. : Digitální video v praxi, Unis Publishing s.r.o., 2001,
ISBN 80-86097-63-3

Dvořáčková J. Hanák J.: Technické vybavení pro tvorbu videopořadů, ve sborníku
Multimediální podpora výuky, CIT VFU Brno 2002,
ISBN 80-7305-453-1

Juřica J.: Video na počítači, Computer Press, 2002,
ISBN 80-7226-650-0

Voráček K.: DVD přehráváme a zálohujeme video, Comterpress, 2001,
ISBN 80-7226-487-7

Zatloukal K.: Tvorba a využití multimediálních pořadů na VFU Brno, Informatiky XII/2003,
Skalský dvůr

Zatloukal K., Skalková S.: Praktické ukázky z multimediální tvorby, ve sborníku Multimediální
podpora výuky, CIT VFU Brno, 2002, str.: 10 11, ISBN: 80-7305-453-1


                                                18
         Student a multimédia – jak to vidíme my
                                   1               2
                      Josef Milota , Václav Nýdl

Anotace:
Příspěvek představuje systém eTask - produkt sestavený na
Katedře aplikované matematiky a informatiky Zemědělské fakulty
Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Systém je vyvinut
v prostředí "Zope" pro tvorbu webových aplikací s využitím
dalších standardních nástrojů. Slouží k individuální práci
studenta prostřednictvím dynamické webové stránky, která je
uzpůsobena jak k zadávání jednotlivých úkolů (tasks), tak ke
vkládání studentových odpovědí (solutions) a to průběžně během
celého semestru. V příspěvku popisujeme funkci systému eTask,
prezentujeme konkrétní zkušenosti z letního semestru 2002/2003
získané u čtyř předmětů vyučovaných na Jihočeské univerzitě,
na nichž demonstrujeme náš pohled na možnosti efektivního
využívání IT ve vzdělávání.




1
  RNDr. Josef Milota, Centrum informačních technologií JU, Branišovská 31,
37005 Č. Budějovice, e-mail: milota@jcu.cz
2
  doc. RNDr. Václav Nýdl, CSc., Katedra aplikované matematiky a
informatiky, Zemědělská fakulta JU, Studentská 13, 37005 Č. Budějovice, e-
mail: nydl@zf.jcu.cz

                                   19
               Online learning –iluze a realita
                         Zdena Lustigova
                     Matematicko fyzikální fakulta
                      Univerzita Karlova v Praze

Anotace:
Článek prezentuje formou, přijatelnou pro začátečníky v oboru,
zkušenosti z online kurzů, provozovaných laboratoří distančního
vzdělávání na MFF UK v letech 2000-2003.
Autoři sledují především vlivy několika vytypovaných faktorů na
úspěšnost studujících, na jejich spokojenost a pozitivní
hodnocení přínosu kurzu.V závěru autoři předkládají a
konfrontují své závěry s oficiálním hodnocením několika
zahraničních kurzů, kterých se navíc sami zúčastnili v pozici
studujícího.

Specifika cílové skupiny:
V první řadě je nutno podotknout, ţe se jednalo o dospělé studenty ve
věku 25-60 let, většinou učitele středních a vysokých škol, tedy lidi
s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Poměr ţen a muţů byl
zhruba 50 na 50.

Všichni studující studovali v online kurzech naprosto dobrovolně.
Motivem byl ve většině případů profesní růst. Nebyl zde ţádný nátlak
ze strany zaměstnavatele (tedy vedení školy), ţádný předpoklad
kariérního růstu, bezprostředně souvisejícího s absolvováním kurzu
ani ţádný jiný nátlak, například nutnost absolvování kurzu, chci-li
nadále zastávat určité místo.

Navíc většina kurzů byla provozována v rámci projektu MŠMT, tedy
pro účastníky zdarma či pouze za symbolickou cenu řádu 3 aţ 5 set
korun. Nebyl zde tedy ani finanční motiv, který rovněţ podle
zahraničních zkušeností můţe hrát významnou roli, zvláště tehdy,
hradí-li si studující studium sám.

Motivace je tedy naprosto odlišná od motivace například denních či
dálkových studentů university, studentů rekvalifikačních kurzů,
státních úředníků, donucených pod tlakem hrozby ztráty zaměstnání
k jazykovým či ECDL kurzům, apod.


                                  20
Závěry výzkumu, uvedené v tomto článku tedy nelze tedy úplně
zobecnit a aplikovat na jiné neţ uvedenou cílovou skupinu.

Specifika kurzů
V naprosté většině případů se jednalo o kurzy s instrukčním designem
typu – Guided independant study approach či networked multimedia
approach, na bázi konstruktivismu. Ani jeden z kurzů nebyl typu „drill
and practice“.

Díky výše uvedeným specifikám cílové skupiny jsme na základě
dotazníkové metody, osobních rozhovorů i následného posouzení
experty dospěli k názoru, ţe jediným výrazným faktorem, ovlivňujícím
úspěšnost studujících a především tzv. „drop out rate“, tedy počet
studentů, kteří kurz opustí předčasně, je jejich „spokojenost“ v kurzu.
Ta zahrnuje nejen jakýsi základní soulad očekávání a toho, co kurz
doopravdy přináší, ale i pocit sounáleţitosti se skupinou a pozitivně
navázaný pracovní i lidský vztah s tutory a facilitátory.

Faktory, ovlivňující úspěšnost a spokojenost studujících
Na základě expertní analýzy jsme vytypovali následující subfaktory,
které mohou ovlivnit pocity spokojenosti s kurzem.
Jsou jimi například:
    1. Struktura studijních aktivit kurzu
    2. Přehlednost prezentovaného materiálu
    3. Počet chyb v prezentovaných materiálech
    4. Mnoţství cizojazyčných materiálů
    5. Mnoţství časově náročných úkolů
    6. Jednoznačnost a stručnost (srozumitelnost) zadání úkolů
    7. Jednoznačnost, stručnost a srozumitelnost instrukcí
    8. Počet technických dotazů a problémů, zejména na začátku
        kurzu.
    9. Celkový počet diskusních příspěvků v kurzu.
    10. Rychlost odezvy tutora.
    11. Navázaní pozitivního mezilidského vztahu mezi tutorem a
        studujícím.

Vybrané souvislosti
U jednotlivých faktorů jsme předpokládali negativní či pozitivní
korelaci. Některé z výsledků uvádíme v následujícím, další,



                                  21
podrobnější informace o nich můţete najít v našich článcích na online
časopise TELMAE (http://telmae.karlov.mff.cuni.cz).
Spokojenost studentů v kurzu se odráţí na jejich komunikačních i
studijních aktivitách (počtu a rovnoměrnosti rozloţení).
                                    klasický průběh aktivit

          20
          15
          10                                                                   I. běh
           5
           0
                 1      2      3      4      5       6        7   8



    Graf 1: Klasický průběh studijních aktivit online kurzu v čase (osa x – týdny, osa y
         počty příspěvků a úkolů).


V typickém průběhu online kurzu po počátečním boomu nastává
postupný pokles aktivit, související s poklesem počtu aktivních
účastníků. Nejvýraznější odpad je vţdy v prvním týdnu studia, kdy
řada studujících zjistí, ţe kurz je o něčem jiném, neţ předpokládali, či
ţe bude vyţadovat více času, námahy, a podobně. Tento odpad je
tedy způsoben rozporem mezi očekáváním a zjištěnou realitou. U
kurzů nabízených široké učitelské veřejnosti někteří zahraniční
provozovatelé uvádějí aţ 70 procentní pokles počtu účastníků
v prvním týdnu.




    Graf 2: Průběh kurzu se závěrečným projektem. Kurz trval 6 týdnů, pro dva účastníky
         byl termín prodloužen.




                                           22
V rozloţení studijních a komunikačních aktivit se můţe výrazně
odráţet struktura kurzu. V kurzu na grafu 2 byly úkoly rozděleny
rovnoměrně, ale úspěšné absolvování vyţadovalo závěrečný projekt.
Tomu odpovídá závěrečný prudký nárůst aktivit , včetně diskusních.




    Graf 3: Průběh aktivit v obdobném kurzu, pořádaném University of British Columbia
         na jaře 2002. Autorka článku byla účastnicí kurzu.

Kurz z grafu 3 byl vytvořen a provozován v prostředí WebCT , a
přestoţe základní paradigma bylo podobné (konstruktivistický aţ
socio-konstruktivistický přístup), po formální stránce byl vybudován
jinak. Spoléhal ještě více neţ naše kurzy na vlastní aktivitu studujících
a na jejich schopnost si potřebné informace dohledat a vyznat se
v nich. Také úkoly v kanadském kurzu nejsou rozloţeny rovnoměrně,
ale soustřeďují se do tří velkých projektů, jak je ostatně patrné i z výše
uvedeného grafu.

Kurz, ve kterém jsme zaznamenali nejvyšší spokojenost účastníků,
měl však ještě jiný průběh. Ten odpovídá prostřední linii na grafu 4.

          20

          15
                                                                              Pilot
          10                                                                  I. běh

           5                                                                  II. běh

           0
                 1     2      3      4      5      6      7      8


    Graf 4: Průběh studijních aktivit ve třech bězích téhož kurzu – prostřední, modrá linie
         odpovídá nejspokojenější skupině se 100 procentní úspěšností a nulovým odpadem.




                                           23
Graf 4 je zajímavý i jinak. Ukazuje totiţ, ţe u téhoţ kurzu a téţe cílové
skupiny (popis v úvodu) můţe být výsledek úplně jiný. Jediné, co
spojovalo účastníky tohoto běhu a co je výrazně odlišovalo od
zbývajících dvou běhů byla skutečnost, ţe všichni měli předchozí
zkušenost s online learning. Dovedeme-li toto tvrzení do důsledků,
můţeme říci, ţe přestoţe měli předchozí zkušenosti s online learning,
znovu se přihlásili, neboli s trochou odvahy lze tvrdit, ţe je patrně
něco, co se jim na online learning líbí nebo co jim vyhovuje.

Objevuje se nám tedy nový, velmi významný faktor – a tím je
předchozí (patrně pozitivní) zkušenost s online learning.

Závěr
V článku jsou prezentovány jenom některé souvislosti, zaloţené na
osobních zkušenostech autorky, ať jiţ z pozice tutora či studujícího.
Zobecnění uvedené zkušenosti by vyţadovalo důkladnější analýzu a
větší počty studujících. Souvislost spokojenosti a dalších
vytypovaných faktorů lze nalézt v článcích publikovaných autorkou na
online časopise TELMAE (http://telmae.karlov.mff.cuni.cz).




                                   24
             Chemický experiment a CD ROM

      Čipera, J., Mička,Š., Chlubna,P., Svoboda,L., Ulrich, M

Anotace:
Chemie byla, je a bude vědou o zákonitostech chemických
experimentů. Jejich realizace v praxi je stale složitější, protože se
zvyšují náklady na chemikálie, čas, laboratorní materiál atd. a při
jejich provádění je nutné respektovat stale striktnější
bezpečnostní předpisy. Jednou z možností jak zachovat ve výuce
empirický charakter chemie, jak usnadnit osvojení daného učiva
je "nafilmovat a dále upravit" průběh chemických experimentů.
Takovéto chem. experimenty je možné dále zkomprimovat a
"poslat je e-mailovou postou".

Úvod
Vědní systém chemie byl, je a bude vědou experimentální, ve kterém
nezastupitelnou úlohu má chemický experiment. Význam chemického
experimentu pro vědní systém chemie a pro samotnou výuku chemie
mimo jiné vyplývá z následujících charakteristik :
    chemie je věda o chemických experimentech a zákonitostech
        přeměn výchozích látek v produkty,
    cílem výuky chemie není pouze osvojení, z hlediska
        dovedností, dovedností intelektuálních, ale i dovedností
        senzomotorických,
    osvojení motorických dovedností je spojeno s osvojením
        schopností provést daný chemický experiment,
    osvojení motorických dovedností je spojeno se záměrným
        pozorováním daného experimentu a vzhledem k danému cíli s
        odvozením vhodných empirických údajů,
    z hlediska procesu osvojování učiva je vhodnější pouţívat
        postup empiricko – teoretický, neţ postup teoreticko –
        empirický atd.

Provedení reálného chemického experimentu vyţaduje ve většině
případů veliké časové a finanční nároky, stále vyšší nároky na
bezpečnost jeho provedení a proto není překvapující, ţe tento
didaktický prvek se stále v menší míře pouţívá ve výuce chemie.



                                 25
Ve snaze překonat tento nedostatek jsme se rozhodli nafilmovat
chemické experimenty,digitálně je zpracovat, uloţit na CD ROM a
                                                  1,2,3
v této podobě je pouţívat ve výuce chemie . Přitom chceme
zdůraznit, ţe ideální je kombinovat reálné provedení chemického
experimentu s experimentem digitálně zpracovaným. Předností této
kombinace je, ţe můţeme kdykoliv               průběh nafilmovaného
experimentu opakovat, v zajímavých místech jej „ zastavit“, ţe
viditelnost jeho průběhu za pouţití data projektoru je daleko větší, neţ
u pokusu demonstračního atd.

Navíc se domníváme, ţe dnes běţně dostupné počítače umoţní
přiblíţit průběh chemických experimentů ve školách, v domácnostech,
při pouţití on-line výuky, e-learningu a při regulaci procesu osvojování
učiva prostřednictvím e-mailu. Tedy budeme vyuţívat skutečnosti, ţe
počítač je multimediálním prostředkem, který mimo jiné umoţňuje
znázorňovat dynamický průběh chemických procesů.

Digitální zpracování chemických experimentů
Pouţívali jsme běţnou videokameru Digital Handycam a střihový
program Premiere 6. Chtěl bych uvést, ţe nezavrhujeme pouţití
videozáznamů chemických experimentů, ale ţe pro jejich nízkou
interaktivitu nejsou nejvhodnějším prostředkem pro řízení procesu
osvojování učiva. Je obecně známo, ţe prakticky ztroskotaly snahy po
vytvoření fungujícího interaktivního videa.

Chemické experimenty jsme vybírali z dostupné didaktické literatury
(4-8), a modifikovali jsme je s ohledem na pouţití pro CD ROM.
Celkem jsme takto zpracovali prozatím 10 chemických experimentů, a
to např. reakce hliníku s bromem, reakce mědi s kyselinou dusičnou,
reakce glycerinu s manganistanem draselným, rovnováha monomer --
- dimer oxidu dusičitého, redukce dichromanu vodíkem atd .

Uvedené experimenty mají následující strukturu, viz např. experiment
reakce kyselého roztoku dichromanového aniontu s vodíkem :
     název daného experimentu je uveden jako učební úloha ,
       která má buď charakter úkolu nebo problému,
     porovnání průběhu dvou reakcí, kde jedna reakce probíhá
       s atomovým     a    druhá   s molekulovým      vodíkem     se
       neuskutečňuje,
     stručný slovní popis provedených experimentů,


                                  26
      nafilmovaný průběh daného experimentu,
      postupné doplňování chemické rovnice popisující průběh
       daných reakcí, a to tak, ţe nejdříve se vytvoří schéma reakce,
      na monitoru počítače jsou uvedena fakta (hotové poznatky),
       které mohou pouţít studující k vysvětlení průběhu dané
       reakce,
      na závěr je uvedená formulace poznatku, kterou jako
       vědomost v rovině interpretace si tímto způsobem osvojují
       studující,
      závěrečná další učební úloha vychází z osvojené vědomosti
       na úrovni interpretace a       translace a poţaduje se její
       převedení do úrovně extrapolace atd.

Uvedený didaktický prostředek v procesu osvojování daného
poznatku mohou studující takto flexibilně měnit :
    kdykoliv mohou postoupit na začátek nebo a na konec
       daného experimentu včetně jeho vyhodnocení,
    kdykoliv si mohou vyvolat průběh daného experimentu, příp.
       určitou jeho část na monitoru “ zakonzervovat“,
    moţnost přerušit zápis daného schématu reakce nebo
       rovnice příslušné reakce a pokračovat samostatně v této
       učební úloze a výsledek si pak zkontrolovat vyvoláním jejího
       řešení ,
    k řešení učební úlohy vyvolat potřebná chemická fakta, např.
       zbarvení látek atd.,

Závěr
V současné době, po zvládnutí metody digitálního zpracování
chemického experimentu, pokračujeme v analogickém zpracování i
jiných experimentů. Např. reakce červeného fosforu s bromem a pro
porovnání i s vodným roztokem bromu, reakce cínu s bromem,
určení hodnot pH vodných roztoků rozličných sodných solí kyseliny
trihydrogenfosforečné atd.

Velice účinný, s ohledem na e-learning a na on-line výuku , se nám
osvědčil způsob posílat takto zpracované experimenty, po dalším
jejich zkomprimování, pomocí e-mailu. V těchto případech se zvýšila
efektivita osvojování učiva aţ o 80%. Uvedená vysoká efektivita
zasílání    emailu     s elektronicky  zpracovaným      chemickým
exoperimentem byla proto tak účinná, výpovědi studujících, protoţe


                                27
přináší studujícím daleko větší počet potřebných informací k osvojení
určitého učiva, neţ kdyţ chemický experiment je pouze na emailu
verbálně popsán.


Literatura:

1) Čipera,J.: Rozpravy o didaktice chemie I, II.
          Karolinum UK Praha 2000,2001

2) Mička, Š.: Chemické experimenty a CD (diplomová práce).
          PřFUK, Praha 2003

3) Chlubna,P. : Flexibilní učebnice – Chemie Kyslíku
         (diplomová práce), PřFUK, Praha 2003

4) Solárová,M.: Chemické pokusy.
          PAIDO, Brno 1996

5) Klečková,M.,Šindelář,Z.: Školní pokusy z anorganické a organické
         chemie, Nakl.UP,Olomouc 1993

6) Klečková,M.: Experimentální základ ve výuce chemie na ZŠ a SŠ.
         Příprava učitelů chemie- celostátní seminář. MU Brno, 1998

7) Čtrnáctová,H,a kol.: Chemické pokusy pro školu a zájmovou činnost.
          Prospektum, Praha 2000

8) Mička,Z.. Demostrační pokusy z anorganické chemie.
         PřFUK, Praha 2003




                                              28
        Přehled videopořadů natočených na PřF

 Mgr. Miroslav Ulrich, CIT PřF UK, Bc. Michal Rezek, CIT PřF UK

Anotace:
Přehled videopořadů (videozáznamů) natočených na PřF ukazuje,
kde všude se dají videozáznamy natáčet a jak se dají využívat ve
výuce. Z našich zkušeností můžeme říci, že lze natočit jakoukoliv
výuku, ať se jedná o různé pokusy a laboratorní cvičení,
přednášky a semináře nebo zajímavé diskuse. Záleží jen na
vyučujícím co se rozhodne natočit a k čemu zpracované
videozáznamy použije.
Ve spolupráci s VFU Brno byla v listopadu 2001 natočena na PřF UK
dvě praktická cvičení, která názorně demonstrují moţnosti vyuţití
multimediálních záznamů ve výuce. Materiály byly pořízeny dvěma
kamerami a výsledný videozáznam byl sestřihán a upraven za účasti
vyučujících. V současné době se pracuje na doplnění videozáznamů
o zvukový komentář, případně natočení nových záběrů, které se při
prvním natáčení nepodařily.

Elektroforetická separace proteinu
Natáčení probíhalo na katedře biochemie ve spolupráci s p. Ryšlavou
a jejím kolektivem. Záznam praktického cvičení dává studentům
moţnost dopředu se seznámit s průběhem cvičení a získat potřebné
informace. Vyučující můţe teoretickou přípravu doplnit ukázkami z
cvičení a upozornit na kritická místa.

Gelová elektroforéza je časově poměrně náročné praktické cvičení.
Pro účely natáčení byl proto experiment proveden několikrát a
zastaven v různých fázích rozpracování. Před vlastním natáčením byl
vytvořen „scénář“, tj. seznam a pořadí záběrů, které by měly být
obsaţeny ve výsledném filmu.

Navzdory těmto přípravám se v průběhu práce vyskytla řada
problémů. Byly způsobeny jednak nezkušeností většiny zúčastněných
v oboru „filmové tvorby“, jednak tím, ţe jak skleněná aparatura, tak
polyakrylamidový gel i ostatní pouţívané roztoky jsou bezbarvé a
průhledné. Důleţitým bodem pokusu je např. převrstvení akrylamidu,



                                29
nalitého mezi dvě skla, vodou. Takto vzniklé rozhraní vidí
experimentátor pouhým okem, na displeji kamery však patrné není.

Popis natáčeného pokusu:
Elektroforéza probíhá v polyakrylamidovém gelu v prostředí
dodecylsulfátu sodného. Studenti sestaví elektroforetickou aparaturu
a nalijí desku gelu. Na gel aplikují proteiny a sestavenou aparaturu
zapojí do zdroje stejnosměrného proudu. Po skončení dělícího
procesu se gel obarví, po odbarvení zůstávají patrné modré prouţky
odpovídající bílkovinám a následuje vyhodnocení.

Odběr krve potkana
Natáčení probíhalo na katedře fyziologie ţivočichů a vývojové biologie
ve spolupráci s p. Šteflem a jeho kolektivem. Před natáčením jsme
prokonzultovali „scénář“ úkonů a probrali jsme řadu realizačních
detailů. Pracoviště bylo rozděleno na dvě části. Část, kde proběhla
příprava zvířete a pracoviště, kde byl proveden odběr krve.

Nejprve se natáčely záběry na správnou práci se zvířetem tj.
uchopení, zváţení, fixace pro aplikaci narkotika a vlastní aplikace
narkotika, umístění do boxu před zákrokem (viz. vlastní prezentace
pořadu). První část natáčení proběhla bez problémů. Po uspání
zvířete proběhla další činnost na druhém pracovišti.

V tomto případě mají studenti moţnost detailně vidět celkový postup i
s detaily, které by při běţném praktiku neměli moţnost vidět a jsou
stěţí rozeznatelné. Nezanedbatelné je i hledisko etické. Pouţití
videotechniky přináší do těchto aplikací novou dimenzi.

Při natáčení jsme narazili na závaţný problém, který jsme v daném
čase neuměli uspokojivě vyřešit. Pracoviště bylo lokálně osvětleno
reflektorem s vysokou svítivostí. Pro snímání detailů to vyhovovalo,
pro celkové záběry bylo přesvětlení příliš vysoké. Nicméně celkové
záběry v tomto případě nebyly podstatné.

Popis natáčeného pokusu:
    Zvíře (potkan) v transportní nádobě, jeho vyjmuti a přenesení
        jinam, zváţení apod.




                                 30
       Pevné uchopení a injekční podání celkového anestetika.
        Detail toho, jak se zvíře drţí, aby nemohlo kousnout, kam se
        provádí vpich.
       Připevnění narkotizovaného zvířete na operační stolek,
        ošetření operačního pole a zahájení operace (na krku
        potkana).
       Preparace tkáně, nalezeni cévy a její kanylace - detailnější
        záběry. Zašití rány atd.
       Odběr krve z nakanylované cévy do injekční stříkačky.
       Demonstrace etického usmrcení pokusného                zvířete
        předávkováním narkotika a prostřiţením bránice.

Videozáznamy pořízené v letošním roce
V letošním roce pracovníci Centra informačních technologií za pomoci
vlastní videotechniky (podrobná specifikace níţe) natočili několik
videozáznamů ze dvou zajímavých akcí na biologii.

Dne 11.února 2003 proběhlo zahájení výstavy Výtvarných a literárních
prací v rámci mezinárodní soutěţe „Zelený kříţ“. Při této příleţitosti
jsme pořídili několik videozáznamů z této akce - úvodní zahájení,
prohlídka výstavy, kulturní vystoupení. Zpracované materiály pak
budou pouţity k prezentaci celé akce.

V březnu 2003 proběhl „Cyklus jarních seminářů“ v rámci dalšího
vzdělávání učitelů biologie a přírodopisu. Semináře byly zaměřeny na
inovaci obsahu biologického vzdělávání a problematiku transformace
nových poznatků biologických vědních oborů do středoškolského
kurikula. Videozáznamy s diskusními příspěvky přednášejících
umoţní prezentaci také mimo fakultu a poslouţí k realizaci
analogických seminářů v různých regionech České republiky ve
spolupráci s pedagogickými centry. Na základě prvních poznatků a
zkušeností předpokládáme další projekty na multimediální podporu
výuky biologických oborů. V nejbliţší době plánujeme vytvoření
studijních materiálů (multimediální aplikace) pro kombinovanou formu
studia v prezenčním i celoţivotním vzdělávání, kdy je moţné distanční
formou provést přípravu na komplexní přírodovědnou exkurzi.
Modelové typy exkurzí se začleněním distančních prvků výuky tak
podpoří samostatnost a kreativitu posluchačů i učitelů v praxi.
Materiály bude moţné vyuţít i pro širší veřejnost.



                                 31
Vybavení pracoviště CIT pro záznam a editaci
V roce 2002 se Centrum informačních technologií vybavilo
videotechnikou (videokamera, digitální fotoaparát, střiţna, video,
televize), aby mohlo poskytovat pracovištím multimediální podporu
výuky a natočené materiály zpracovávat přímo na fakultě. Zatím je
spolupráce s katedrami v testovacím provozu a pracuje se na pilotních
projektech, které by měly fakultní veřejnosti prezentovat různé
moţnosti multimediální podpory výuky.

kamera:
Sony DCR-TRV25E
       systém miniDV
       advanced HAD CCD 1 070 000 pixelů
       videorozlišení: 520 řádků
       fotografie 1152 x 864 bodů ( Megapixel)
       objektiv Carl Zeiss, zoom 10x ( dig. 120x)

fotoaparát:
digitální Olympus 2100 UZ
          CCD 2.1M pixelů
          max. rozlišení 1600 x 1200
          zoom 10x

střiţna:
hardware:
         pentium IV 2.4GHz
         1 GB RAM
         2x 80GB 7200 ot/min WDC
         poloprofesionální střihová karta Matrox RT.X100
         DVD vypalovačka Pioneer DVR-104
         SoundBlaster Live!
         19„„ monitor
         zařízení „shuttle pro“ pro práci s editačními programy
software:
         Adobe Premiere 6.5

Video:
Sony SLV-SE820
       6 hlav, HiFi STEREO
       přední AV vstup
       2x SCART
       Audio dubbing

TV:
Sony KV-21FX30
       Úhlopříčka 55 cm
       2x SCART


                                          32
       „Integrace různých informačních zdrojů v
   prezentačním systému přednáškového sálu UPa“

      Mgr. Martin Boka, Štefan Dobra, Univerzita Pardubice


Anotace:
Příspěvek popisuje rekonstrukci vybavení Univerzitní auly
Univerzity Pardubice. Rekonstrukce byly realizována v rámci
řešení grantu FRVŠ v roce 2002. Výsledkem řešení je prezentační
systém v přednáškovém sále Univerzity Pardubice určený pro
prezentaci různých informačních zdrojů v procesu vzdělávání.

Systém umožňuje prezentaci audio i video signálu pomocí CD,
DVD, VHS, S-VHS, minidisk, audio kazeta, miniDV, diapozitiv,
soubory a aplikace v PC, průhledné i neprůhledné předlohy a
trojrozměrné předměty. Výhodou systému je, vedle množství
integrovaných příspěvkových zdrojů, snadná ovladatelnost
systému pomocí dotykového ovládacího panelu, jehož
softwarové vybavení umožňuje využít různé úrovně ovládání
jednotlivých zařízení (od ovládání základních funkcí až po
profesionální úroveň). Ovládání lze operativně přizpůsobit
požadavkům uživatele změnou programu.

Velká část příspěvku je věnována popisu nového vybavení
hlavního sálu a režie a popisu řídícího systému. V další části je
nastíněna možnost využití tohoto systému pro prezentace
mutimediálních pořadů a využití více příspěvkových zdrojů
v jedné prezentaci. Výhledem je umožnit záznam přednášek a
jejich vysílání on-line nebo on-demand.

V roce 2002 byl řešen grant FRVŠ „Integrace různých informačních
zdrojů v prezentačním systému přednáškového sálu UPa“. Projekt se
týkal přednáškového sálu Univerzity Pardubice (dále jen A1), jehoţ
kapacita je 380 míst. Sál je pouţíván jak pro výuku ve velkých celcích,
tak pro vědecké konference a odborné akce. Celé řešení projektu bylo
rozděleno na několik částí:




                                  33
   Dovybavení stávajícího systému dalšími příspěvkovými zdroji a
    výměna kvalitativně nevyhovujících zdrojů:

V hlavním sále A1 byl instalován datový projektor VIVID LX35 se
svítivostí 3500 ANSI lumen, rozlišením XGA bez komprese s
moţností ovládání pomocí sériového rozhraní RS-232 a rotace
projektoru. Na podiu je umístěno další přípojné místo pro instalaci
dalšího datového projektoru pro vedlejší projekční plochu. V sále byla
umístěna na zakázku vyhotovená uzamykatelná katedra skládající se
ze tří modulů – modul PC, modul řízení a dalších příspěvkových
zdrojů a modul vizualizéru. Katedra je vybavena následujícími
zařízeními: nový počítač se systémem Windows XP, videorekordér
SONY SLV-SE 720K, DVD přehrávač SONY DVP-N405/S, vizualizér
SAMSUNG SDP900 s RGB výstupem v XGA rozlišení (prezentace
průhledných i neprůhledných předloh a třírozměrných předmětů),
náhledový LCD displej 5,6“ LM-0609P a dotykový řídící panel systému
CUE. Na katedře jsou další přípojná místa pro připojení mikrofonu,
dvou dalších počítačů (notebooků) a dalších zdrojů videosignálu. Pro
prezentaci psaného textu či nákresu je instalováno MIMIO. Připojené
počítače lze zapojit do datové sítě Univerzity Pardubice a dále
prostřednictvím sítě CESNET2 do Internetu. V přednáškovém pultu je
zabudován dotykový displej pro ovládání PC a interaktivní vstupy do
prezentace. S displejem       je dodáván SW Interwrite umoţňující
doplňovat prezentaci z PC o anotace, zvýrazňovat a vyuţívat nástroje
pro kreslení a psaní. K interaktivním vstupům dalšího účastníka slouţí
bezdrátový dotykový tablet. Stávající vybavení hlavního sálu bude
vyuţito v kongresovém sálu rektorátu. Veškeré vybavení reţie bylo
demontováno a z větší části nahrazeno. V reţii byl umístěn nový
reţijní pult a 2 rozvaděče pro umístění zařízení. K dispozici je satelitní
přijímač FCE ESR 4700, dvojitý kazetový magnetofon SONY TC-
WE475/B, tuner SONY ST-SE370, DVD knihovna SONY DVP-CX860,
videorekordér PANASONIC NV-FJ618, minidisk SONY MDS-S9,
miniDV/S-VHS rekordér JVC SR-VS30E, slidekonvertor (promítačka
diapozitivů s VGA a video výstupem) a přípojné místo pro počítač
(notebook) a případná další zařízení. Pro další zpracování
videosignálu byla instalována obrazová reţie PANASONIC WJ-
MX20/B. V sále byla instalován rotátor a přípojné místo pro připojení
videokamery určené k záznamu a přenosům. Ve vestibulu i hlavním
sále jsou instalována další přípojná místa, mimo jiné i pro připojení
dalších kamer, jejichţ signál můţe být dále zpracován pomocí


                                   34
videoreţie a zaznamenán pomocí jednotlivých zařízení v reţii nebo
vysílán do projektorů v hlavním sále, vestibulu či rozvodu STA.
Kamera SONY VX 2000 byla zakoupena v roce 2001. V současné
době je pouţívána jako mobilní, ale v případě potřeby ji lze instalovat
a zapojit do systému. Zvuková část systému byla doplněna o
eliminátor zpětné vazby BEHRINGER DSP 1124P, zvukový
kompresor BEHRINGER MDX 1400, řízený mix SYMETRIX Model
460 a stávající nevyhovující souprava bezdrátových mikrofonů byla
nahrazena novou řadou AKG WMS 81HT. Pro potřeby reţie byla
stávající dohledová kamera, instalovaná v sále, přemístěna a je
rovněţ zapojena do systému jako jeden z příspěvkových zdrojů.

   Propojení jednotlivých příspěvkových zdrojů do kompaktního
    systému s audiovizuálním výstupem na vstup datového projektoru
    a modulátoru televizního signálu (distribuce v STA rozvodu):

Všechny zdroje video signálu (počítače, video, visualizer, atd.) jsou v
kaţdé místnosti zapojeny do přepínacích matic audio, video a VGA
signálu. To umoţňuje propojení libovolných zdrojů a jejich prezentaci
na libovolné výstupní zařízení. Celý systém umoţňuje záznam audio i
video signálu a jeho další distribuci do STA rozvodu budovy a
datových projektorů a ozvučení ve vestibulu. Prezentované zdroje, ale
i další moţné zdroje je moţné kontrolovat pomocí náhledového LCD
monitoru v katedře a televizních obrazovek v reţii. Přednášející i
pracovník reţie tak má před sebou stejnou vizuální informaci, která se
promítá na plátno, vysílá do STA nebo prezentuje ve vestibulu, a
nemusí se tedy otáčet. Systém zpracování video a audio signálů je
dimenzován i pro další zdroje signálu, které bude je moţno kdykoliv
doplnit dle potřeby. V budoucnu se počítá s pořízením zařízení
umoţňujícího vysílání po datové síti a s napojením dalších
přednáškových místností v budově do systému. V prostorách hlavního
sálu, vestibulu a reţie byla instalována další přípojná místa pro
umoţnění vstupu a výstupu dalších audio i video signálů.

   Sjednocení ovládání jednotlivých příspěvkových zdrojů:

Pro řízení je instalován systém integrovaného ovládání firmy CUE,
který umoţňuje ovládat vybranou techniku z jednoho nebo více
ovládacích panelů. Pomocí řídícího systému lze naprogramovat
sloţitější funkce tak, ţe celá sekvence příkazů proběhne automaticky


                                  35
po stisknutí jednoho tlačítka. Celý audiovizuální systém se zapíná a
vypíná jedním stiskem dotykové obrazovky v katedře nebo centrálním
vypínačem umístěným v reţii. Řídící systém zajistí automaticky po
vypnutí systému funkce jako např. dochlazení projektoru, vypnutí
světelných okruhů, uvedení vybrané AV techniky do sleep modu
apod. Zjednodušené ovládání vybraných příspěvkových zdrojů je
k dispozici přednášejícímu přímo v katedře (viz. manuál pro obsluhu
v příloze). Svou prezentaci z instalovaného počítače má přednášející
moţnost řídit a doplňovat komentáři i z 15“ dotykového panelu
instalovaného v řečnickém pultu a nebo pomocí bezdrátového tabletu.
Komplexnější ovládání je instalováno na centrálním počítači v reţii.
Díky řídícímu systému CUE lze ovládat nejen jednotlivá zařízení,
osvětlení sálu a světelné rampy, ale i cestu audio i video signálu.

   Proškolení pedagogů a další obsluhy:

Instalace všech systémů a programování řídícího systému zahrnuje i
dodávku kompletní uţivatelské dokumentace a zaškolení obsluhy.
V průběhu předchozího semestru a zkouškového období proběhlo
několik školení obsluhy (přednášejících). Vyuţívání celého systému
upravuje směrnice č. 10/2002 „Uţívání prezentačního systému auly
Univerzity Pardubice). Uţivatelům je k dispozici uţivatelský manuál
obsluhy systému, který byl rovněţ zpracován v rámci řešení tohoto
projektu.




                                36
          Distanční vzdělávání – základní pojmy

 Mgr. Hana Ulrichová, CIT PřF UK, Mgr. Miroslav Ulrich, CIT PřF
                              UK

Anotace:
Příspěvek se věnuje základním pojmům z oblasti distančního
vzdělávání. Definuje pojmy: distanční vzdělávání, tutor a tutoriál.
Poukazuje na rozdílnost prezenčního a distančního vzdělávání, a
na využití distančního vzdělávání v celoživotním vzdělávání.

Distanční studium (dále jen DiV)
Je vzdělávací technologie zaloţená na řízeném samostatném studiu a
vyuţívající k tomuto účelu všechny dostupné didaktické prvky a
technické prostředky, kterými lze prezentovat učivo, komunikovat se
studujícími, prověřovat studijní pokroky a případně i hodnotit studijní
výsledky. Aktuální didaktickou pomůckou distančního studia je e-
learning.

Je opakem prezenční vzdělávací technologie. Je to celý systém, který
má své principy a pevná pravidla. Jedná se o studium samostatné,
podporované speciálně zpracovanými studijními pomůckami (opory).
Studující jsou převáţně nebo zcela fyzicky odděleni od vzdělávací
instituce, která jejich studium řídí a podporuje.
Základem je změna vazby student-pedagog na studující vzdělávací
instituce.

Prezenční studium
Předpokládá interaktivní průběh vzdělávacího procesu, kdy jsou
studenti a pedagogové současně v čase i prostoru ( přímý kontakt
studenta a pedagoga). Klasické presenční vzdělávání můţe probíhat
v denních hodinách jako denní studium, v odpoledních a večerních
hodinách jako večerní studium

Dálkové studium
Je forma externího studia, kdy studenti nedocházejí na pravidelnou
prezenční výuku. Samostatně se připravují podle skript a učebnic
určených studujícím denního studia o víkendech se účastní povinných
soustředění, kde jim pedagogové ve zhuštěné formě odpřednášejí


                                  37
obsah učiva. Studijní výsledky jsou ve většině případů jen teoreticky
srovnatelné s výsledky studentů denního (prezenčního) studia. Část
studentů studium neukončí, mnoho pedagogů pohlíţí na dálkové
studium jako na nutné zlo.

Komu je distanční vzdělávání určeno?
    Distanční vysokoškolské studium je určeno těm, kdo
      v minulosti z různých důvodů nemohli nebo nechtěli studovat
      (tzv. druhá šance).
    Distanční vzdělávací programy a kurzy v rámci celoţivotního
      vzdělávání jsou určeny těm, kdo se chtějí a potřebují „učit celý
      ţivot“ (zájmové kurzy, kurzy pro zvýšení kvalifikace,
      rekvalifikační kurzy, získání nových kompetencí, pedagogové
      atd.)
    Distanční vzdělávání otevírá moţnost pro vzdělávání
      speciálních skupin obyvatelstva, které jinou moţnost prakticky
      nemají např. osob tělesně handicapovaných, matek na
      mateřské dovolené, apod.

Předpoklady pro rozvoj DiV v ČR
    zájem o vzdělání
    změna profesní orientace a potřeba rekvalifikace
    ekonomické důvody neumoţňující studovat prezenčně
    zvyšující se zájem některých vzdělávacích institucí o nové
      vzdělávací formy
    nerozhodují klasická kritéria (věk , bydliště, dosaţené
      vzdělání, …), ale především zájem o studium
    ţádné nebo jen malé nároky na počty učeben a s tím
      související provozní náklady (světlo, teplo, didaktická
      technika)
    nízké pracovní úvazky tutorů a vytvoření jednoznačných
      standardů pedagogických úvazků - počet studujících, počet a
      délka prezenčních setkání, počet a rozsah opravovaných
      písemných prací; u klasického distančního studia se hůře
      konkretizuje počet individuálních konzultací; při on-line studiu
      a při realizaci konzultací pomocí elektronické pošty lze i tento
      prvek jednoznačně evidovat a dokladovat; toto konstatování
      však neznamená, ţe činnost tutora je málo honorována



                                 38
      prakticky nulové poţadavky na koleje a menzy, snad
       s výjimkou ubytování účastníků prezenční „letní školy“ či
       jiného několikadenního povinného prezenčního setkání
       (pokud je v programu plánováno)
      účastníkem distančního studia se můţe stát kaţdý nezávisle
       na vzdálenosti mezi místem jeho bydliště a umístěním
       vzdělávací instituce; bude-li škola nabízet atraktivní studijní
       produkt, po kterém je poptávka, můţe získat studenty
       z celého území ČR, případně ze Slovenska (s ohledem na
       neexistenci jazykové bariéry)

Problémy rozvoje DiV v ČR
    nedostatek kvalifikovaných odborníků pro tuto technologii,
       nutnost zaškolení pedagogických pracovníků pro novou
       technologii
    finanční náročnost zavedení je v současné době prakticky
       největší brzdou rozvoje DiV v ČR (velké vstupní náklady na
       vytvoření kurzu – návratnost na Open Univerzitě v Británii
       nákladů na 1 kurz = 500 absolventů)
    konzervativní přístup tradičních vzdělávacích institucí
       (kamenné univerzity – např. UK)
    nedobré předcházející zkušenosti s kvalitou dálkového studia
       na středních a vysokých školách a přetrvávající zaměňování
       pojmu distanční studium a pojmy dálkové studium, večerní
       studium apod.
    potřeba zpracovat distanční vzdělávací opory
    nutnost zaloţení a financování organizačního pracoviště pro
       distanční studium – kompletní servis pro studenty tohoto
       studia
    z pedagogického hlediska je to nepochybně vysoká míra
       izolovanosti studujícího, která můţe být u některých
       studujících velkým problémem, k jehoţ překonání nestačí
       vysoká studijní motivace
    zvýšené náklady na technické vybavení instituce a přípravu
       nebo zakoupení softwarových programů
    vyšší cena studijních pomůcek,
    jistá vzájemná izolovanost studujících v průběhu studia



                                 39
Jaký je vztah mezi celoţivotním a distančním vzděláváním?
    Celoţivotním vzděláváním se rozumí proces, do něhoţ
        vstupuje (v určitých fázích povinně, v jiných podle svého
        rozhodnutí) kaţdý občan během svého ţivota a který zahrnuje
        nejrůznější typy a formy vzdělávání poskytované všemi
        vzdělávacími institucemi, od předškolní výchovy, přes
        povinnou školní docházku, výběrové středoškolské a
        vysokoškolské vzdělávání aţ k dalšímu postsekundárnímu i
        postgraduálnímu      vzdělávání,    včetně    rekvalifikačních,
        osvětových, jazykových a zájmových kurzů.
    Distanční vzdělávání je tedy součástí celoţivotního
        vzdělávání a vychází maximálně vstříc zájmům a moţnostem
        všech občanů. Jeho dostupnost je dána tím, ţe příslušné
        instituce vznikají prakticky po celém území ČR (při značné
        různorodosti zřizovatelů). Přitom je v nich sdruţeno mnoho
        potenciálních autorů studijních materiálů, z nichţ lze pak
        vybrat ty nejlepší pro kaţdý studijní modul. Další podstatnou
        výhodou je moţnost napojení na evropský systém DiV.
        Vybudování systému DiV vede k podstatnému rozšíření
        nabídky studijních příleţitostí a skutečné demokratizaci
        přístupu ke vzdělání.

Jak probíhá distanční studium?
Vlastní studium probíhá převáţně mimo učebny vzdělávací instituce
(nejčastěji v domácím prostředí), je úplně individualizováno, takţe se
nevytvářejí studijní skupiny. Setkávání studujících je přesto moţné
buď z jejich vlastní iniciativy anebo pro speciální didaktické či
socializační účely. Pro distanční vzdělávání je dále typická vysoká
úroveň a komplexnost studijního servisu, který zahrnuje poradenství
při volbě, sestavování studijního programu a plánování studia, prodej,
výpůjčky a distribuci všech studijních materiálů, provoz technicky
vybavených studijních středisek, konzultace po telefonu, faxem a v
existující počítačové síti i e-mailem. DiV lze kombinovat s jinými typy
vzdělávání jako jsou např. korespondenční, prezenční či dálkové
studium. Obsah učiva můţe být značně flexibilní, protoţe lze vyuţít
sestav z tematicky vyhraněných modulů (relativně samostatných bloků
učiva). Tím je umoţněno rychle reagovat na měnící se vzdělávací
potřeby (např. v závislosti na trhu práce).




                                  40
Schéma průběhu distančního studia

                                Samostatné                                                            Závěrečný
                                 studium                   Tutoriály               Samostatné          seminář
        Vstupní seminář
                                                                                    studium


 cíle studia;                 studium          zpravidla nepovinná setkání      pokračování ve      opakování
 struktura a obsah kurzu;     materiálů a      studujících s tutorem;           studiu materiálů;   učiva;
 jak studovat;                pomůcek;         laboratorní cvičení, skupinová   vypracovávání       písemné testy;
 úvod k tématu; seznámení s   písemné práce;   práce; odborné diskuse;          dalších zadaných    zkoušky
 tutory, konzultanty a        konzultace       zodpovídání dotazů               prací; konzultace
 studujícími




Jak se při distančním studiu komunikuje?
Komunikace studujících s tutorem (konzultantem) můţe být značně
různorodá, protoţe kromě přímého osobního kontaktu probíhá často
prostřednictvím telefonu, faxu, elektronicky (e-mail), výměnou disket,
magnetofonových záznamů (např. tutorovo hodnocení samostatné
práce nahrané na magnetofonový pásek), poštovní korespondencí,
video-konferencemi. Podobnou formou mohou být navazovány
kontakty mezi studujícími. Nejčastější jsou v tomto případě diskuse na
INTERNETu, videokonference a různá sdělení zasílaná e-mailem.

Co jsou multimediální studijní pomůcky?
Multimediálními pomůckami jsou všechny nosiče informací, které
mohou slouţit ke samostatnému studiu. Patří k nim tedy telefony,
faxy, elektronická pošta, magnetofonové a kazety, kompaktní disky
(CD) a DVD nosiče, počítače a jejich příslušenství, počítačové sítě,
televizní i rozhlasové vysílání a ovšem tištěné texty, které stále vysoce
převaţují.

V klasickém DiV lze pouţít například tištěné učebnice; audio a
rozhlasové vysílání; video a televizní programy (film); interaktivní CD-
ROM a interaktivní PC software

V on-line prostředí je moţné vyuţít i dalších technologií, kterými jsou
například elektronické konference; diskusní skupiny; chat; články
z webových stránek; interaktivní webová místa. Musíme ovšem vědět,
jaké výhody a nevýhody zmíněné technologie pro záznam a
předávání informací mají.


                                                       41
Kdo je tutor a co dělá?
Distanční studium vyţaduje silné institucionální zázemí a činnost
mnoha lidí v různých funkcích. Přesto můţeme říci, ţe osoba tutora je
jednou z nejdůleţitějších. Jeho hlavní funkcí však není vyučovat,
nýbrţ vykonat vše proto, aby studující zdárně dokončil studijní
program či kurz.

Hlavním zdrojem poučení (didaktických informací) jsou v systému
distančního vzdělávání multimediální studijní materiály a pomůcky.
Nejde však o zcela odosobněný proces a právě o jeho “polidštění”
pečuje tutor. Jeho role je však dost odlišná od funkce lektora, učitele,
instruktora - tak, jak ji známe z jiných forem studia.

Mezi charakteristické činnosti tutora patří zejména:
    seznámit studující s pojetím a obsahem studijního programu
       (kurzu);
    charakterizovat studijní zátěţ a metody samostatného studia;
    pomáhat při výběru modulů a jejich sestavě;
    vysvětlit celý systém distančního studia - jeho organizaci,
       jednotlivé etapy, práva a povinnosti studujících;
    popsat způsoby komunikace a předat potřebná data
       (kontakty);
    seznámit studující se zadáváním a hodnocením samostatných
       prací, s pořádáním tutoriálů, letních škol, exkurzí, s
       poţadavky na zkoušky a seznámit studující také s termíny
       vypracování jednotlivých prací a s termíny zkoušek;
    oznámit způsob zakončení studia a předání certifikátů
       (osvědčení, titulů);
    motivovat účastníky DiV ke studiu a pomáhat jim při
       překonávání studijních i osobních problémů;
    vést tutoriály, diskuse, workshopy, letní školy, exkurze,
       hodnotit je a vést o tom záznamy;
    hodnotit individuální i skupinové pokroky ve studiu (včetně
       samostatných písemných prací), shromaţďovat záznamy a
       předávat je vedení vzdělávací instituce;
    shromaţďovat, třídit, vyhodnocovat a předávat své náměty i
       věcné připomínky a návrhy studujících (týkající se obsahu
       studia i jeho organizace, hodnocení výsledků, kvality pomůcek
       atd.);



                                  42
Co je a k čemu slouţí tutoriál?
Plánované a často pouze nepovinné setkání studujících s přiděleným
tutorem, jehoţ cílem je usnadnit určitou část studia. Tutoriál tedy patří
k opatřením, které zvyšují komfort distančního studia a bývá věnován
hlavně:
     věcným diskusím mezi studujícími navzájem i mezi nimi a
        tutorem;
     srovnáním vlastních výkonů a výsledků s výkony a výsledky
        ostatních účastníků studia;
     objasnění výsledků hodnocení samostatných prací studujících
        a tutorova komentáře k nim;
     poskytnutí informací o literatuře a dalších zdrojích nad rámec
        základních poţadavků;
     předání studijních materiálů (např. učebních textů, zadání
        případových studií, témat prací) tutorem;
     předání samostatných prací tutorovi k hodnocení nebo častěji
        jejich konceptů ke konzultaci obsahu a způsobu zpracování;
     skupinovému řešení problémů;
     osvojování sociálně interaktivních dovedností;
     laboratorním nebo dílenským pracím (ve speciálních
        učebnách);
     obsluze počítačů a on-line studiu speciálních programů
        (projektů popř. jejich tvorbě).

Literatura:

Helena Zlámalová, Příručka pro tutory distančního vzděláván, 2003,
ISBN 80-86302-24-5

J. Průcha, J. Míka, Distanční studium v otázkách (Průvodce studujících a zájemců o
studiu), CSVŠ-NCDiV, Praha 2000, ISBN 80-86302-16-4




                                         43
    Přehled zajímavých akcí s tématikou distančního
                      vzdělávání

                   Mgr. Miroslav Ulrich, CIT PřF UK

Anotace:
Distanční vzdělávání a E-learning se stávají hlavním tématem
mnoha seminářů a konferencí jak u nás, tak v zahraničí.
V příspěvku jsou uvedeny nejzajímavější z nich, které jsou letos
pořádány v České republice, případně na Slovensku. Kromě
základních informací jsou zde i webovské odkazy na podrobné
informace o těchto akcích.

Konference BELCOM'03 (Building Effective Learning
Communities)
Další ročník konference BELCOM se konal 17. února 2003 na Českém
vysokém učení technickém v Praze a zabýval se efektivním zaváděním
elektronické výuky do školního a firemního vzdělávání. V dopolední části byly
dva bloky zvaných přednášek, kde také vystoupili - I.Vrana (EUNIS-CZ),
K.Květoň (ČVUT Praha), Z.Lustigová (MMF UK), J. Mikulecká (rektorka
Univerzity v Hradci Králové) a E. Mechlová (Ostravská univerzita). Odpoledne
byly dva diskusní panely na téma „Podnikové a univerzitní portály, spolupráce
online komunity“ a „Problémy při zavádění a realizaci online vzdělávání“.

Konference „Fenomén e-learningu v současném vzdělávání“
Jiţ 3.ročník konference věnované problematice e-learningu se konala v rámci
akce „Březen měsíc Internetu“ dne 18.3.2003 v hotelu Krystal, VŠE-CDMS,
José Martího 2, Praha 6 a zúčastnilo se jí více jak 150 účastníků. Konferenci
společně uspořádali Asociace trenérů a konzultantů managementu a
vzdělávací agentury SEMIS, spol. s r.o. a nakladatelství Ing. Zdenka
Vostrovská-VOX.

Cílem konference bylo umoţnit všem zájemcům získat komplexnější pohled
na problematiku e-learningu, ukázat, jak se technologická novinka změnila v
médium, které se stalo v relativně krátkém čase plnohodnotnou součástí
vzdělávacích systémů, umoţnit výměnu názorů opírající se jiţ o praktické
zkušenosti, ověřené postupy a realizované aplikace.

Novinkou letošní konference bylo zařazení diskusního fóra, jakéhosi „e-
learningového kotle“ mezi dopolední a odpolední část programu. Do kotle
neohroţeně vstoupili a dotazy zodpovídali Ing. Jan Plecháč a Ing. Martin
Zdrůbek z Centra tvorby elektronických kurzů ELLA.cz. V rámci konference
byla uvedena na trh a pokřtěna první česká kniha věnovaná problematice e-


                                     44
learningu autorky Andrei Barešové „e-Learning ve vzdělávání dospělých“ z
nakladatelství Ing. Zdenka Vostrovská-VOX.
Další informace získáte na adrese http://www.e-univerzita.cz/uvod.htm.

Poškole 2003 (23.4.2003-25.4.2003)
Konference Poškole s mezinárodní účastí byla určena všem učitelům ZŠ, SŠ
a VŠ, doktorandům, vědeckým pracovníkům a zájemcům o vyuţití
informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání a v přípravě učitelů.
Myšlenka pořádat pravidelná setkání pro učitele o počítačích ve škole se
zrodila v roce 1991 z iniciativy skupiny vysokoškolských učitelů. Od té doby se
koná pravidelně POŠKOLE v druhé polovině měsíce dubna.

Letošní POŠKOLE potvrdila názory, objevující se jiţ v minulých letech, o
nezbytnosti uceleného systému dalšího vzdělávání učitelů z praxe a výrazné
modifikaci přípravy budoucích učitelů na fakultách, které je vzdělávají. Jako
pozitivní změnu v této oblasti lze chápat výrazně větší informovanost i zájem
účastníků o nové formy tohoto vzdělávání, včetně e-learning a online learning,
které na rozdíl od let minulých jiţ opustily půdu pilotních projektů a
výzkumných záměrů.
Další informace získáte na adrese http://195.113.39.57/poskole/index.php.


eLearning ve vysokoškolském vzdělávání 2003
Ve dnech 4. a 5. června 2003 pořádá Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně,
Fakulta   managementu         a   ekonomiky     konferenci  „eLearning    ve
vysokoškolském vzdělávání 2003“. Konference si klade za cíl vytvořit
platformu pro výměnu zkušeností v oblasti vyuţívání informačních a
komunikačních technologií ve vysokoškolském vzdělávání, zejména jako
podpory distančních a kombinovaných forem graduovaných studijních
programů i programů celoţivotního vzdělávání. Je určena funkcionářům
vysokých škol, fakult a soukromých vzdělávacích institucí, odpovědným za
kombinované formy vzdělávání, učitelům - tvůrcům vzdělávacího obsahu,
učitelům působícím v roli tutorů distančního/kombinovaného vzdělávání, všem
pracovníkům, kteří se budou podílet na tvorbě studijních opor a řízení
vzdělávacího procesu.

Konferenční témata
          Současný stav ve vyuţívání ICT na vysokých školách v České
           republice, na Slovensku, v Evropě, v USA.
          Současný stav v nabídce distančních studijních programů
           podporovaných virtuálním vzdělávacím prostředím.
          Začlenění eLearningu do vzdělávacího systému instituce.
          Softwarové prostředí pro přípravu a provoz e-vzdělávání (LMS,
           autorské systémy).


                                              45
         Distanční forma studia z pohledu vzdělávací instituce, učitele,
          studenta.
         Příprava učitelů pro roli tutorů distančního vzdělávání.
         Přístup k tvorbě online kurzů a podpůrných studijních pomůcek.
         Moţnosti spolupráce vysokoškolských pracovišť v oblasti
          eLearningu.
         Grantová podpora eLearningových projektů.
         Vzdělávací portály.
         Finanční aspekty eLearningu (infrastruktura, tvorba, provoz).
Další informace získáte na adrese http://www.fame.utb.cz/czech/dekanat/kf_elearn.php

Financování CŢV v podmínkách nového uspořádání státní správy
Česká asociace distančního univerzitního vzdělávání (dále jen ČADUV)
pořádá ve spolupráci s Vysokou školou Karla Engliše v Brně, a.s. a Odborem
zahraničníh vztahů Magistrátu města Brna dne 30.6.2003 konferenci k 10.
výročí zaloţení ČADUV s názvem „Financování CŢV v podmínkách nového
uspořádání státní správy“.

Hlavní referáty přednesou RNDr. Miloš Šifalda (vedoucí odboru školství,
mládeţe a tělovýchovy krajského úřadu JMK ), Ing. Karel Engliš (vnuk Karla
Engliše), Prof. JUDr. František Vencovský, CSc. (VŠ ekonomická v Praze),
Doc. Ing. Jan Lojda, CSc. MBA (rektor VŠKE v Brně a předseda ČADUV),
Doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc.(rektor VŠ J.A.Komenského).
Dále bude jednání pokračovat ve 3 sekcích:
        sekce 1 - Financování CŢV
        sekce 2 - Ekonomika a podnikání ve vzdělávání
        sekce 3 - Ekonomické aspekty e-learningu

Další informace získáte na adrese http://www.vske.cz/konference/


Školící kurz NCDiV pro pracovníky distančního vzdělávání
Národní centrum distančního vzdělávání pořádá od roku 1997 kurz pro
pracovníky distančního vzdělávání. Kurz je organizován jako soubor tří
prezenčních seminářů, které na sebe obsahově navazují a kde přednášejí
přední odborníci na danou problematiku. Účastníci všech tří seminářů získají
registrované osvědčení NCDiV, do 31.12.2002 bylo úspěšně vyškoleno 195
osob. Zájem o tento kurz neustále stoupá, tak jak stoupá ve vzdělávacích
institucích zájem o distanční formu studia a moţnosti jejího vyuţití.

První seminář, věnovaný úvodu do problematiky a pedagogické práci při
distanční formě studia se koná začátkem roku. Druhý seminář, věnovaný
zaškolení autorů distančních studijních textů se koná v květnu a závěrečný
seminář pro organizátory a administrátory distančního studia se koná v
listopadu.

                                             46
Další informace získáte na adrese http://www.csvs.cz/kurzy/vzdelavaci_kurzy_div.html

ICETA 2003 – mezinárodní konference v Košicích
Ve dnech 11. – 13. září 2003 pořádá Technická univerzita v Košicích 2.ročník
mezinárodní konference věnované novým telekomunikačním technologiím a
jejich aplikacím a 4.ročník konference Virtuální univerzita. Cílem konference je
vytvoření multidisciplinární platformy pro diskusi a výměnu informací nejen ve
výzkumu a vývoji multimediálních a hypermediálních aplikací, ale i komplexní
počítavé podpoře vzdělávání (e-learning). Konference si klade za cíl podporu
rozšiřování zkušeností, které se týkají vyuţívání progresivních informačních a
telekomunikačních technologií.

Další informace získáte na adrese http://www.elfa.sk/ICETA-2003/en/index.html




                                            47
                 Další vzdělávání na PřF UK


                Kombinovaná forma studia
           v kurzech dalšího vzdělávání učitelů
            na geografické sekci PřF UK Praha

                 Doc. RNDr. H. KüHNLOVÁ, CSc.
 Přírodovědecká fakulta UK Praha, 221951386, kuhnl@natur.cuni.cz


Anotace:
Kurzy dalšího vzdělávání učitelů zeměpisu organizované od roku
1996 na geografické sekci Přírodovědecké fakulty UK Praha byly
obohaceny o kombinovanou formu studia s prvky distančního
vzdělávání v oboru didaktika geografie. Smyslem je podstatné
zvýšení účinnosti studia, kdy místo převážně pasivního poslechu
přednášek se účastníci kurzu stávají aktivními studujícími.
Certifikát o absolvování kurzu dostávají nikoliv za účast, ale za
zpracování souboru korespondenčních úkolů, v nichž prokazují
samostatné zvládnutí tématu a tvůrčí schopnost téma aplikovat
ve vzdělávací praxi. Pilotní kurz byl uskutečněn v roce 2002.
Zkušenosti jsou využívány pro zkvalitnění kurzů v následujících
letech. Ročně kurz dalšího vzdělávání učitelů zeměpisu
v kombinované formě absolvuje zhruba 40 studujících.

Klíčová slova: distanční vzdělávání, kombinovaná forma studia,
korespondenční úkol, tutor, tutoriál, certifikát UK Praha, učitelský
kariérní řád

V roce 1996 byl na Přírodovědecké fakultě UK Praha zaloţen
vzdělávací útvar GEOATEST - Středisko dalšího vzdělávání učitelů.
Ustaven byl v reakci na tehdejší projekt ministerstva školství, v němţ
se poprvé objevil návrh na zavedení kariérního řádu pro učitele. Tento
projekt dosud nebyl realizován, je však připraven a v současnosti se
stále ještě projednává.




                                 48
Geoatest poskytuje jiţ sedm let učitelům zeměpisu kaţdoročně dva
kurzy dalšího vzdělávání:
     devítiměsíční kurz pro středoškolské profesory
     a šestiměsíční kurz pro učitele působící na základních
        školách.
Oba kurzy jsou akreditovány ministerstvem školství.

Kurzy dalšího vzdělávání byly postupně zkvalitňovány ve snaze
zvyšovat účinnost studia. Byly koncipovány a realizovány pracovní,
diskusní a týmové formy vzdělávání doplňující a nahrazující tradiční
přednášky, byly zavedeny prezentace školních geografických projektů
realizovaných účastníky kurzů, návštěvy vybraných škol mimo čas
kurzu, speciální geografické exkurze. Studijní texty začali studující
dostávat měsíc předem, aby se mohli připravit na diskusi.

Snahy zkvalitnit studium a výrazně přispět k jeho účinnosti vyvrcholily
v roce 2002 zavedením prvků distančního vzdělávání.
7. ročník Geoatestu, zahájený v lednu 2002, byl obohacen o
kombinovanou formu studia s prvky distančního vzdělávání, a to
v oboru didaktika geografie. Smyslem této inovace bylo podstatně
zvýšit efektivitu studia: místo převáţně pasivního poslechu přednášek
se účastníci kurzu stávají aktivními studujícími. Certifikát o absolutoriu
kurzu dostávají nikoliv za účast, ale za zpracování úkolů, v nichţ
musejí prokázat zvládnutí tématu a tvůrčí schopnost téma aplikovat.

 Při prvním soustředění v lednu jsou účastníci kurzů informováni o
smyslu a přednostech distančního vzdělávání. Obdrţí speciální
studijní texty a podklady, jejichţ koncepce a obsah jsou dány
předjímanou pedagogickou účinností a vyuţitelností v praxi učitelů.
Studijní texty vedou studující krok za krokem k samostatnosti a
k tvůrčímu přístupu k studovaným tématům a k zdárnému zpracování
korespondenčních úkolů. Studijní texty mají částečně formu
distančního dialogu, který studujícímu do jisté míry nahrazuje
chybějící kontakt s učitelem. Studující jsou vedeni k zapisování svých
zkušeností, k vytváření přehledů zjištěných poznatků, k formulacím
vlastních otázek a úkolů, k psaní esejů, k formulaci osobních
hodnocení apod. Kromě toho studující doplňují komentáře
k prezentovaným příkladům a koncipuji své příklady k vyloţeným
novým poznatkům. Obojí vede ke kontrole, zda nové poznatky
správně pochopili.


                                   49
Na konci kaţdé kapitoly je formulován korespondenční úkol. Sudující
ho zpracuje jakmile ovládne studovanou kapitolu. Úkol je formulován
tak, aby studující prokázal osvojení tématu, a to tvůrčím způsobem se
zaměřením na moţnost přímého vyuţití ve své osobní školní praxi.
Studující například vymezuje profesionálním způsobem obecné a dílčí
cíle zvoleného tematického celku v širších souvislostech didaktické
interpretace pro své ţáky. Dále například prokáţe porozumění smyslu
a významu osvojování klíčových kompetencí ve výuce vybraného
tématu formulací úkolů pro své ţáky. Studující zpracuje školní
geografický projekt pro poznávání místního regionu a obce atd.

Korespondenční úkoly studující odesílají E-mailem do pěti týdnů od
zadání svému tutorovi, poradci z řad učitelů Katedry sociální geografie
a regionálního rozvoje na PřF UK. Ten práci posoudí a zašle
studujícímu své hodnocení s připomínkami formulovanými jako
doporučení a podněty k dalšímu studiu a zkvalitnění písemného
úkolu. Studující svůj korespondenční úkol upraví a zašle zpět tutorovi.

Vţdy zhruba po dvou měsících od zadání úkolu se na fakultě
uskuteční tutoriál – setkání studujících s tutorem, kde je téma
korespondenčního úkolu diskutováno, jsou vyměňovány zkušenosti
včetně podnětů k vyuţití tématu v praxi.

Kromě setkání na tutoriálu mají studující moţnost konzultovat
s tutorem prostřednictvím E-mailu i osobně na fakultě.

Své upravené korespondenční úkoly studující zasílají postupně nebo
v závěru kurzu do střediska Geoatestu na Přírodovědecké fakultě jako
svou písemnou závěrečnou práci. Na jejím základě obdrţí certifikát o
úspěšném absolutoriu kurzu dalšího vzdělávání na Univerzitě Karlově
Praha.

Kurzy    dalšího     vzdělávání    učitelů    zeměpisu v Geoatestu
Přírodovědecké fakulty UK Praha si získaly na školách obou stupňů
značný věhlas. Kaţdoročně se zvyšuje zájem o účast v kurzech,
mnozí studující si kurz včetně dopravy platí sami.

S absolventy kurzů Geoatestu udrţuje fakulta kontakt i po ukončení
kurzů. Získává z jejich řad kvalitní fakultní učitele pro realizaci



                                  50
pedagogické praxe studentů a spolupracovníky při různých aktivitách
týkajících se modernizace geografického vzdělávání.

První a druhý ročník kurzů distančního vzdělávání znamenal pro jeho
organizátory, tutory a autory studijních textů velkou zkušenost. Pro
příští ročník zahajovaný v lednu 2004 je jiţ připravována upravená
verze studijních textů i korespondenčních úkolů, v níţ jsou
zhodnoceny všechny zkušenosti. Významnou zkušeností je i
projevený zájem studujících, kteří novou formu studia přijali jako
uţitečnou pro svou praxi. Mimo jiné to vyjádřili v anonymním
dotazníku zadaném při posledním tutoriálu v závěru prvního ročníku
v roce 2002. V závěru kurzu 2003 zpracují studující značně podrobný
dotazník hodnotící všechny sloţky kurzu. Toto hodnocení se stane
podkladem pro zkvalitnění následujícího ročníku.

Kromě obsahové a metodické stránky bude postupně zkvalitňována
také technická stránka ztvárnění kurzů. Půjde zejména o zavádění
prvků e-learningu, a to v návaznosti na technickém vybavení fakulty.

Naše zkušenosti s distančními kurzy dalšího vzdělávání učitelů
vyuţíváme při koncepci a tvorbě studijních distančních textů pro
pregraduální studium učitelství geografie. Od zimního semestru ve
školním roce 2002/2003 je zavedeno kombinované studium didaktiky
geografie a počínaje akademickým rokem 2003/2004 bude realizován
kurz kombinovaného studia Geografie malé oblasti ve 4. ročníku
učitelství. Kombinované studium znamená podstatné zvýšení hloubky
a účinnosti studia a rozvoj tvůrčích schopností našich studentů. Pro
nás tato forma znamená velké časové zatíţení nesrovnatelné
s tradiční prezenční výukou. Je však vyváţeno prohloubením
osobního poznání studentů zaloţeného na osobních kontaktech, které
jsou přínosem pro obě strany.

Literatura

Kühnlová, H.: Vzdělání jako způsobilost pro život ve změněném světě. Studijní modul
předmětu Didaktika geografie. Distanční vzdělávání. 94 str., PřF UK Praha, 2003.

Kühnlová, H.: Průvodce studiem distanční části kurzu. 7 str., PřF UK Praha, 2003.




                                         51
    Distanční vzdělávání pedagogických pracovníků
                   (DVPP) na PřF UK

                          Jan Čipera, PřF UK

Anotace:
Smyslem kurzů DVPP z chemie je rozšíření a inovace učitelských
vědomostí a dovedností z chemie a z didaktiky chemie. Kurz se
skládá ze sedmi soustředění, nichž každé šestihodinové
soustředění má následující strukturu : přednáška, seminář a
cvičení. Jednotlivá soustředění jsou věnována problematice
fyzikální a obecné chemie, anorganické chemie,organické
chemie, biochemie , didaktiky chemie atd.

V tomto semestru se na katedře učitelství a didaktiky chemie
uskutečnil jiţ desátý kurz dalšího vzdělávání pedagogických
           1
pracovníků . Jiţ od konání prvého kurzu bylo zřejmé, ţe klasickou
vzdělávací formou – presenčním vzděláváním nelze dosáhnout
poţadované chemické a didakticko - chemické inovace poznávací a
činnostní struktury pedagogických pracovníků. Proto jsme začali tyto
kurzy realizovat a neustále je koncipujeme jako kurzy kombinované,
ve kterých se zvyšuje podíl distančního vzdělávání. Pro takovouto
realizaci uvedených kurzů bylo nutné vybrat vhodné technické a
didaktické prostředky.

Pod pojmem technické prostředky jsme chápali ty prostředky, které
umoţní řídit v širším slovy smyslu, tj. organizovat, řídit- v uţším, slova
smyslu, kontrolovat a regulovat proces osvojování plánovaného učiva.
Vzhledem, k našemu materiálnímu vybavení jsem začali pouţívat
tištěné texty, dnes jiţ určitá jejich část je v elektronické podobě a
k regulaci procesu osvojování učiva jsme pouţívali e-mailovou poštu.
Sloţitým procesem prošla příprava vhodných studijních opor –
didaktických prostředků pro uvedené kurzy.
                                          2
Základem vzdělávání byly učební úlohy , jejichţ formulace vyplynuly
z cílů daného kurzu, daného vyučovacího předmětu, poznatkové a
činnostní struktury. K uvedeným studijním učebním úlohám jsme
vytvořili spektrum regulativních učebních úloh ověřujících stupeň
osvojení plánovaného učiva, protoţe pro odstranění nedostatků jsme


                                   52
                                        3
pouţili pyramidální způsob testování . Výsledky našeho výzkumu
ukázaly sice vyšší efektivitu osvojování učiva, ale na poměrně niţší
úrovni, neţ jsme předpokládali. Proto jsme provedli výzkum funkční
gramotnosti studujících, čímţ jsme sledovali jejich úroveň samostudia
z předloţených nestrukturovaných textů. Bylo zřejmé, a to s ohledem
na velmi negativní výsledky výzkumu , ţe pro studium musíme
připravovat strukturované texty – texty distanční.

O správnosti našich závěrů svědčí fakt, ţe ty části učiva, které byly
pokryty distančními texty , přinesly podstatně vyšší efektivitu procesu
osvojování učiva. V přípravě distančních textů pokračujeme i kdyţ
jsme si vědomi jejich určité nedokonalosti spojené s rozvíjením
                                                                        5
určitých prvků kreativity , jako jsou např. originalita, flexibilita atd .
Tyto nedostatky jsou obecně platné pro jakékoliv předem strukturně
statické texty.

Bylo zřejmé, ţe musíme pouţívat takové studijní opory, které nemají
předem jednoznačně určenou strukturu a které můţe studující
částečně měnit. Tak jsme se dostali přes pouţívání tutoriálních
                            2
počítačových programů            aţ k vytvoření flexibilně digitálně
                                                        6
zpracovaných chemických experimentů na CD ROM a k flexibilní
          7
učebnici . Oba tyto didaktické prostředky obsahují prvky efektivního
řízení procesu osvojování učiva a navíc umoţňují měnit , podle
poţadavků studujících – učitelů a studentů            obsah a rozsah
osvojovaného učiva, způsoby jeho osvojování atd. Podstatně vyšší
efektivity při regulaci procesu osvojování učiva jsme dosáhli v případě,
ţe pro regulaci pouţíváme e-mail s nafilmovaným chemickým
experimentem.

Vzhledem k této skutečnosti jsme letos zaměřili dvě soustředění
DVPP jinak na osvojení dovedností vhodně pouţívat digitálně
zpracované chemické experimenty a flexibilní učebnici , jednak na
osvojení těch dovedností, které umoţňují pedagogickým pracovníkům
vytvářet analogické prostředky v pedagogické praxi.

Závěr
Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, ţe úspěch kurzů pro DVPP závisí
na kvalitě pouţívaných vzdělávacích opor. Protoţe se ukázala vysoká
efektivita   pouţívání   regulace     procesu    osvojování   učiva



                                   53
prostřednictvím e-mailové pošty zařazuji tento prvek z distančního
vzdělávání i do pregraduální výuky.

Jsem si přitom vědom skutečnosti, ţe nebude nikdy moţné vytvořit
dokonalé studijní prostředí pro realizaci distančního vzdělávání za
                                         8
pouţití metod on-line výuky a e- learnigu , tak jak jsme zde naznačili.
„Pro další zefektivnění této výuky bude potřeba vytvořit teorii “ A
Learning Paradigm “, a tak zabránit chaotickému přístupu k této
formě vzdělávání.

Literatura :
1) Čipera ,J., a kol : Současná chemie - výuka chemie v ČVR a EU (kurz DVPP).
         PřFUK, Praha 2003

2) Čipera, J.: Rozpravy o didaktice chemie I.
         Karolinum, Praha 2000

3) Bílek, M. : Výuka chemie s počítačem.
          Gaudeamus,Hradec Králové 1997

4) Čipera,J.: Funkční gramotnost (distanční text).
         PřFUK , Praha 2002

5) Čipera, J. : Rozpravy o didaktice chemie II.
         Karolinum, Praha 2001

6) Mička,Š.: Chemické experimenty a CD (diplomová práce).
         PřFUK, Praha 2003

7) Chlubna P.: Flexibilní učebnice–Chemie kyslíku (diplomová práce).
         PřFUK, Praha 2003

8) Květoň,K.: Základy on - line výuky a e- Learningu .
         Belcom, Praha 2002




                                           54
 Celoţivotní vzdělávání učitelů biologie a geologie na
  Univerzitě Karlově v Praze, Přírodovědecké fakultě
            současnost a další perspektivy

               Milada Švecová, Dobroslav Matějka

              Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta
   Katedra učitelství a didaktiky biologie, e-mail: svec@natur.cuni.cz
                        Viničná 7, Praha 2, 128 44
  Ústav mineralogie a nerostných zdrojů, e-mail: matejka@natur.cuni.cz
                       Albertov 6, Praha 2, 128 43

Anotace:
Celoživotní vzdělávání učitelů biologie a geologie je zaměřeno na
rozšíření, doplnění a inovaci učitelských vědomostí a dovedností,
inovaci obsahu, metod a forem práce na 2.stupni základních škol,
nižším a vyšším gymnáziu a na dalších typech středních škol. V
současné době máme akreditovány kurzy zaměřené na nové
trendy v biologických oborech a jejich speciálních didaktikách,
kdy stěžejním záměrem je poskytnout učitelům náměty pro
obsahovou inovaci biologického a geologického učiva a využitím
výsledků výzkumu v těchto přírodovědných disciplínách. V
neposlední řadě jde také o modelové příklady transformace
aktuálních výsledků vědeckého poznání do učiva přírodopisu,
biologie a geologie.

Pozornost je věnována také aktivizujícím formám výuky, které
významným způsobem přispívají k rozvoji tvořivé práce učitelů a
k integrativní výuce. Jako příklad lze uvést cyklus seminářů k
projektovému vyučování spojený s workshopem školních
projektů vzniklých na školách. Učitelé mají rovněž zájem o
rozšíření námětů pro praktická cvičení, zvláště s využitím méně
tradičních přírodnin.

K oběma kurzům byly vydány publikace, které přispívají k
zefektivnění realizace záměrů celoživotního vzdělávání a jsou v
rámci kurzů účastníků poskytovány. Pro kombinovanou formu
studia v prezenčním i celoživotním vzdělávání jsou již připraveny
studijní materiály (multimediální aplikace), které bude možné

                                  55
využít k přípravě na komplexní přírodovědnou exkurzi s využitím
prvků distančního vzdělávání.

Celoţivotním vzděláváním učitelů se v současnosti rozumí pouze
dobrovolné vzdělávání      pedagogů během jejich profesní dráhy.
Naproti tomu v zahraničí je uvedený typ vzdělávání chápán jako
právo a povinnost učitelů v činné sluţbě. Celoţivotní vzdělávání by
mělo být v případě učitelů samozřejmostí, zvláště tehdy, jedná-li se o
uvedení všech připravovaných změn do praxe v relativně krátké
době. Osvěta a informovanost učitelů můţe významně přispět
k uplatnění inovačních prvků ve školní praxi.

 V rámci celoţivotního vzdělávání zejména středoškolských učitelů
akreditovaného MŠMT k je na UK PřF v Praze realizován jiţ po
několik let jarní a podzimní cyklus seminářů k aktuální problematice
biologického a geologického vzdělávání. Semináře jsme zaměřili
především na rozšíření, doplnění a hlavně na inovaci vědomostí a
dovedností učitelů biologie a geologie , a to v souladu se stávajícími i
nově připravovanými kurikulárními dokumenty. Pozornost je
věnována také inovaci zvláště pak projektovému vyučování a tvorbě
vlastních školních projektů se zohledněním podmínek na konkrétních
školách.

Při sestavování vzdělávacího programu jsme přednostně zařadili ty
obory, které tvoří základ        středoškolského biologického učiva
(např.botanika, zoologie, biologie člověka). Pozornost byla však
věnována také oborům , které právě v posledních letech zaznamenaly
dynamický rozvoj např. molekulární biologie, mikrobiologie, virologie
a aplikované biologické obory . Ze strany učitelů je stále velký zájem o
vzdělávací kurzy zaměřené na problematiku ekologie a ţivotního
prostředí , přesněji řečeno na problematiku udrţitelného rozvoje.

Ekologie jako biologický vědní obor nabízí velké moţnosti z hlediska
integrace přírodních věd jako celku, hledání souvislostí a vztahů
mezi neţivou a ţivou sloţkou přírody. Nabízí se tak moţnost
komplexního přístupu k řešení problematiky ţivotního prostředí a
ekologie.




                                  56
Současné pojetí
Velmi diskutovaným problémem poslední doby je vztah vyučovacího
předmětu a odpovídající vědní disciplíny. Zvláště v případě biologie,
která v posledním desetiletí zaznamenala velmi dynamický rozvoj,
doprovázený       vznikem      mnoha      interdisciplinárních   oborů
(např.biochemie, ekologie), kdy postupně dochází k překonání
dřívějších mezioborových bariér, je řešení tohoto rozporu aktuální.
Etapa diverzifikace oborů je vystřídána procesem jejich integrace.

Analýza vztahu a vyučovacího předmětu a vědní disciplíny a rozbor
současných trendů biologického vzdělávání s nastíněním jeho
potřebné reformy se staly stěţejním cílem cyklu seminářů „ Inovace
přírodovědného kurikula ve vztahu k progresivním trendům ve
výuce přírodopisu, biologie a geologie“, které poskytují učitelům
náměty k obsahovým úpravám biologického učiva na základních a
středních školách.

Hlavní záměry cyklu seminářů:
    inovace přírodovědného vzdělávání ve vztahu k novým
        poznatkům a výsledkům výzkumu
    transformace vědeckého poznání v přírodovědných oborech
        do kurikula základních, a zejména pak středních škol
    vytvoření podmínek pro reformu biologického vzdělávání ve
        vztahu k současnému rozvoji biologických disciplín

Je zcela zřejmé, ţe zařazení nových poznatků, které jsou výsledkem
výzkumu v jednotlivých biologických oborech musí být společně
začleněny zejména v rámci výuky na středních školách. K seminářům
je k dispozici také publikace “Nové směry v biologických oborech a
jejich speciálních didaktikách“.

Výběr okruhů cyklu seminářů nebyl ponechán náhodě, ale byla
zařazena především        témata, která nejsou v kurikulárních
dokumentech, zejména v učebnicích rozpracována na odpovídající
úrovni současného vědeckého poznání, a tudíţ je nutné zabývat se
jejich aktualizací. Patří sem např. otázky nových       přístupů
k rozmnoţování      organizmů,   problematika  xenotransplantací,
molekulární genetiky v kriminalistice a soudním lékařství a
v neposlední řadě také nové názory na neustále diskutovanou a
dosud nedořešenou fylogenezi člověka. Jsou to většinou témata,


                                 57
která bývají předmětem diskuzí a dohadů na veřejnosti a učitel by měl
mít k dispozici vědecky podloţené informace, které mu umoţní
fundovaně reagovat na četné dotazy ţáků. Nové přístupy lze
zaznamenat nejenom v oborech systematických“ ale také ve změnách
v přístupu ke zkoumání biologických objektů na molekulární úrovni.
Okruhy byly vybrány na základě průzkumu provedeného ve spolupráci
s učiteli středních škol, gymnázií i škol odborných.

Cyklus seminářů bude v dalším období (podzim 2003, jaro 2004)
pokračovat, a to nejenom v rámci UK PřF v Praze, ale ve spolupráci
s pedagogickými centry také v Hradci Králové, Ostravě, Jihlavě a
v Českých Budějovicích i v dalších regionech ČR. Máme zájem na
tom, aby se podklady pro inovaci biologického vzdělávání dostaly co
nejširší pedagogické veřejnosti. K tomuto účelu byl pořízen
videozáznam z pilotního cyklu seminářů. kde byly zaznamenány
především otázky účastníků k přednášejícím v rámci diskuze.

Tematický harmonogram výše uvedeného cyklu seminářů:
    Biologické vzdělávání ve vztahu ke stávajícím i nově
       vytvářeným kurikulárním dokumentům na ZŠ a SŠ
    Třídění organismů ve světle nového pojetí říší
    Aktualizace druhového spektra parazitů a jejich vlivu na
       člověka
    Nové pohledy na fylogenezi člověka
    Klonování savců, xenotransplantace – zvířecí orgány lidem
    Variabilita lidského genomu a její vyuţití pro soudně lékařskou
       praxi

Na realizaci kurzu velmi úzce spolupracují vysokoškolští pedagogové
(biologové i oboroví didaktici) a pracovníci resortních výzkumných
ústavů.

Dalším akreditovaným kurzem         celoţivotního vzdělávání učitelů
biologie a geologie je „Ekologický školní projekt jako prostředek
udrţitelného rozvoje“, který       má přispět nejen k zařazování
aktivizujících metod a forem práce na základních a středních školách,
ale má také vytvořit odpovídající materiální zázemí pro realizaci
projektového vyučování ve školní praxi. Učitelům je tak dána moţnost
prezentovat vlastní projekty v rámci workshopů, vyměnit si zkušenost
s vyuţíváním školních projektů ve výuce a v neposlední řadě také

                                 58
získat další náměty pro začlenění tohoto typu výuky na školách v ČR.
Záměrem je tedy podpora kreativní práce učitelů a posílení podílu
integrativního přístupu ve výuce přírodovědných předmětů.

Je důleţité také připomenout, ţe projektové vyučování má téţ
výchovné dopady a          je velmi úzce spojeno s ovlivňováním a
formováním ţákovy osobnosti z hlediska jeho vlastních postojů a
utváření hodnotového systému (práce v týmech, přejímání rolí apod.).
V této oblasti prostřednictvím biologického a geologického vzdělávání
je formován nejenom vztah k přírodě a k ţivotu, ale je vytvářena
odpovědnost kaţdého jedince za udrţitelný rozvoj a planetě Zemi.
Zanedbatelné není ani utváření postojů ke zdravému ţivotnímu stylu.

Učitelé mají moţnost účastnit se také exkurzí a terénních cvičení.
V této souvislosti připravujeme publikaci s modelovými příklady
školních exkurzí, které jsou směřovány do lokalit, které nabízejí
moţnosti propojení biologie s geologií, ale také s dalšími obory např.
zahradní architekturou a historií. Exkurze jsou v současné době
pilotně ověřovány s učiteli i s posluchači UK PřF v Praze. Text bude
moţno vyuţít v kombinované formě výuky, kdy příprava na exkurzi
bude realizována distanční formou ( Švecová a kol., v tisku)

Publikace ke kurzům celoţivotního vzdělávání

Pumpr,V., Beneš, P., Herink, J., 2001. K projektovému vyučování v chemii a
zeměpisu na ZŠ. Texty pro pedagogický experiment.
         Praha: Výzkumný ústav pedagogický 2001.

Švecová, M.. 2001. Teorie a praxe školních projektů ve výuce přírodopisu,biologie a
ekologie.
          Praha: Karolinum 2001.

Pumpr,V., Beneš, P., Herink, J., 2002. K projektovému vyučování
v chemii a zeměpisu na ZŠ. Texty pro pedagogický experiment II.
         Praha: Výzkumný ústav pedagogický 2001.

Švecová a kol. 2002. Nové směry v biologických oborech a jejich speciálních
didaktikách.
         Praha: Karolinum.

Švecová a kol. : Komplexní přírodovědná exkurze : text pro kombinovanou
formu vzdělávání.
         Praha: Karolinum ( v tisku)



                                         59
  Doplňující pedagogické studium biologie a chemie
                    na UK - PřF

      Garant studia za biologii RNDr. Věra Čížková, CSc.
   Garant studia za chemii Doc. RNDr. Hana Čtrnáctová, CSc.

Anotace:
Tato forma kombinovaného studia je na UK – PřF realizována ve
dvou kurzech, z nichž jeden je zaměřen na biologii a druhý na
chemii. Studium je určeno absolventům odborné biologie a
odborné chemie na přírodovědeckých fakultách nebo jiných
blízkých vysokých školách, kteří si chtějí rozšířit svoji kvalifikaci
o učitelství příslušného aprobačního předmětu.

Doplňující pedagogické studium biologie a chemie je určeno
absolventům odborné biologie, odborné chemie, ochrany ţivotního
prostředí a aplikovaných oborů na přírodovědeckých fakultách,
zemědělských univerzitách, lékařských fakultách a vysokých školách
chemicko-technologických, kteří vyučují nebo chtějí v budoucnu tyto
předměty vyučovat na našich základních školách, gymnáziích a
středních odborných školách a nemají didakticko-pedagogické
vzdělání. Jedná se tedy o určitou formu rekvalifikačního studia, jeţ je
plně v souladu s dlouhodobým záměrem Ministerstva školství,
mládeţe a tělovýchovy, které určilo jako jednu ze svých priorit
podporovat celoţivotního vzdělávání, kam Doplňující pedagogické
studium patří. Na naší fakultě se uskutečňuje pravidelně v dvouletých
cyklech uţ od roku 1994.

Charakteristika studia
Doplňující pedagogické studium je v současné době velmi ţádanou
formou studia, která umoţňuje širší uplatnění absolventů v regionech,
ze kterých pocházejí a kde po ukončení původního vysokoškolského
studia nemohou získat uplatnění, nebo chtějí svoji profesi změnit.
Zájemci o toto studium, hlásící se na UK Praha PřF, jsou z celé ČR.
Na rozdíl od pedagogických fakult, kde je doplňující studium
orientováno pouze na pedagogicko-psychologickou výuku, zahrnuje
na naší fakultě i velmi důleţitou odborně didaktickou sloţku a
nedílnou součástí studia je také výuka nových moderních vědeckých
trendů v biologii a chemii.


                                  60
Studium je dvouleté a probíhá dvakrát měsíčně vţdy v pátek od 9 do
17 hodin, případně v sobotu dopoledne. Uskutečňuje se nad rámec
výukových povinností pedagogů, proto frekventanti studia přispívají na
realizaci studia finanční částkou 3 500,- Kč za semestr. Z této částky
je nutno hradit veškeré výukové činnosti (přednášky, semináře,
laboratorní práce, praktická cvičení, pedagogické praxe, odborné
konzultace) a náklady na zpracování seminární práce. Vzhledem k
tomu, ţe praktická část výuky v přírodovědných předmětech je
finančně velmi náročná (chemikálie, laboratorní přístrojové vybavení a
speciální měřicí zařízení a jejich údrţba, terénní cvičení, exkurze) a
není ani z poloviny uhrazena frekventanty Doplňujícího studia, ţádali
jsme po čtyři poslední roky o grantovou podporu v rámci rozvojových
projektů MŠMT ČR. Finanční podporu, která nám byla přidělena
v letech 1998 – 2002, jsme vyuţili především na výuku spojenou
s nácvikem praktických biologických a chemických dovedností,
pedagogické praxe, praktická cvičení, terénní praxe a exkurze.

Organizace studia
Studium je organizováno ve třech modulech (blocích předmětů):
     modul I - pedagogicko-psychologický (stejný pro všechny
                 učitelské obory, výuku pro nás zajišťuje UK - FF)
     modul II - blok předmětů oborové didaktiky
     modul III - blok předmětů odborných
Absolvování všech tří modulů je povinné pro získání učitelské
kvalifikace v oboru.




                                 61
Ukázka učebního plánu doplňujícího studia biologie


Název ______________________Přednášející ___________ZS_____LS___

1. ročník
Pedagogika                        Kasíková FF UK             40 z       -
Psychologie                       Gillernová a kol. FF UK    40 z       -
Didaktika biologie                Číţková a kol.             50 z
Vybrané kapitoly z biologie(1)    Vacková a kol.              -        50 z
Ochrana ţivotního prostředí       Braniš                      -        25 z

2. ročník
Didaktika biologie                Číţková a kol.            50 z, zk        -
Speciální otázky výuky biologie   Kolektiv KUDBi                         25 z
Vybrané kapitoly z biologie(1)    Vacková a kol.            25 z, zk      -
Mineralogie                        Matějka a kol.           25 z, zk      -
Geologie a paleontologie           Kachlík a kol.              -      25 z, zk
Seminární práce                                                -        30 z
Pedagogická praxe(2)                 Stoklasa                  -     4 týdny z

Pozn.:
1) Předmět vybrané kapitoly z biologie je povinný pouze pro
posluchače, kteří absolvovali fakultu před více jak pěti lety
 2) Pedagogická praxe na ZŠ a Gy bude prominuta posluchačům vyučujícím
na příslušném stupni školy

Podmínky ukončení studia
Splnění předepsaných studijních povinností (Z, ZK)
Předloţení a obhájení seminární práce
SZZ z pedagogicko-psychologického bloku
SZZ z didaktiky biologie

Konečný výstup
Osvědčení o absolvování programu celoţivotního vzdělávání v
doplňujícím studiu biologie nebo chemie.

Shrnutí
Doplňující pedagogické studium biologie a chemie probíhá na UK –
PřF jiţ osmým rokem. Za tuto dobu jej absolvovalo zhruba 85



                                      62
posluchačů, z nichţ osvědčení o absolvování obdrţely přibliţně dvě
třetiny frekventantů.

Vzhledem k současnému stavu v našem školství, kdy klesá počet
ţáků, omezuje se počet tříd a klesá pracovní uplatnění učitelů, sílí
zájem učitelů z praxe také o moţnost rozšíření své aprobovanosti o
další (třetí) vyučovací předmět. Proto se domnívám, ţe by bylo
vhodné v co nejbliţší budoucnosti otevřít na fakultě v rámci dalšího
vzdělávání učitelů vedle doplňujícího studia také tzv. rozšiřující
studium, které by umoţňovalo další rozšíření kvalifikace učitelům
přírodovědných předmětů.




                                63
  Přehled distančního a celoţivotního vzdělávání na
                  vysokých školách

 Mgr. Hana Ulrichová, CIT PřF UK, Mgr. Miroslav Ulrich, CIT PřF
                              UK

Anotace:
Řada vysokých škol, případně fakult, se zabývá distančním a
celoživotním vzděláváním v různých formách výuky. Informace o
těchto aktivitách nejsou však akademické obci a veřejnosti zcela
známé. Příspěvku uvádím informace získané z Internetu o
nejvýznamnějších centrech distančního a celoživotního
vzdělávání na vysokých školách.

Přestoţe se distanční vzdělávání na vysokých školách rozvíjí jiţ
několik let, informovanost akademické veřejnosti je velmi malá. Ani
prezentace na webovských stránkách jednotlivých škol, případně
jejich fakult, není velká. Získat tedy nějaké přehledné a přesné
informace o distančním a celoţivotním vzdělávání v ČR není vůbec
jednoduché. V úvodu příspěvku se tedy zaměřím na prezentaci tří
institucí, které se snaţí distanční vzdělávání podporovat a zároveň
také prezentovat.

Česká asociace distančního universitního vzdělávání (dále jen
ČADUV)
Česká asociace distančního universitního vzdělávání byla zaloţena
pověřenými zástupci vysokých škol dne 18.května 1993 v Praze.
Členství v asociaci je dobrovolné a její působnost se vztahuje na
území celé České republiky. V roce 1998 bylo valnou hromadou
rozhodnuto otevřít ČADUV i pro další neuniversitní instituce, které
projevují zájem o distanční vzdělávání. V rámci ČADUV byla
vytvořena expertní základna na podporu distančního vzdělávání, která
disponuje 60 experty v této oblasti. ČADUV organizuje kaţdoročně
nejméně jednu konferenci věnovanou problematice distančního
vzdělávání a jako garant participuje na řadě dalších vědeckých
konferencích s mezinárodní účastí zaměřených do oblasti vzdělávání
a vstupu ČR do EU.




                                64
V roce 1998 byla ČADUV přijata za člena European Association of
Distance Teaching Universities (EADTU), která sdruţuje distanční
university a asociace distančního vzdělávání v Evropě, čímţ se
českým studentům otevírají dveře k evropským distančním
vzdělávacím programům. Členské základně ČADUV pak členství v
EADTU nabízí řadu akcí a aktivit na podporu distančního vzdělávání
spolu s moţností přímého transferu této vzdělávací technologie do
České republiky.

Další informace získáte na adrese http://www.mujweb.cz/skolstvi/caduv/.

Národní centrum distančního vzdělávání
Od 1. 10. 1995 bylo při Centru pro studium vysokého školství (CSVŠ)
zřízeno oddělení Národní centrum distančního vzdělávání. (NCDiV).
Hlavním a dlouhodobým záměrem tohoto opatření bylo podpořit rozvoj
distanční formy vzdělávání na českých vysokých školách a dalších
vzdělávacích institucích tak, aby se zajistilo rozšíření nabídky
vzdělávacích příleţitostí a cest v rámci systému celoţivotního
vzdělávání, které budou alternativní k dosavadním formám studia.
Dalším cílem zaloţení tohoto pracoviště byla snaha podpořit, v rovině
informační a koordinační, vyuţívání moderních technologií ve
vzdělávání.

Podrobné informace najdete na adrese http://www.csvs.cz/struktura/ncdiv/ncdiv.html.

Hlavní směry činnosti NCDiV:
    Koordinace rozvoje distančního vzdělávání v rámci systému
        celoţivotního vzdělávání v ČR - Národní síť distančního
        vzdělávání.
    Koordinace a podpora vyuţití distanční vzdělávací
        technologie na vysokých školách a v dalších vzdělávacích
        zařízeních v ČR - pomoc při tvorbě distančních a
        kombinovaných vzdělávacích programů a kurzů - projekty
        Phare NUTS II.
    Školení pracovníků pro oblast distančního vzdělávání - Kurz
        NCDiV pro pracovníky distančního vzdělávání, Distanční kurz
        pro realizátory DiV organizovaný CODV UP v Olomouci,
        Kombinovaný kurz IGIP.
    Zřízení a spravování informačních databází - databáze
        expertů pro oblast DiV, databáze studijních programů a kurzů,


                                             65
        databáze studijních programů a kurzů, realizovaných
        distanční nebo kombinovanou formou studia.
       vydávání     příruček,  informačních     materiálů,  správa
        specializované knihovny NCDiV
       aktivity v rámci organizace a administrování vzdělávacích
        programu Evropské Unie SOCRATES, zejména podprogram
        věnovaný podpoře vyuţívání informačních a komunikačních
        technologií a otevřeného a distančního vzdělávání v prostoru
        široké evropské spolupráce Minerva.

Sdruţení CESNET - Informační portál pro distanční vzdělávání a
eLearning

CESNET, zájmové sdruţení právnických osob, bylo zaloţeno v roce
1996 všemi vysokými školami České republiky společně s Akademií
věd České republiky. Jeho hlavním cílem je provozování a rozvoj
páteřní sítě propojující sítě členů sdruţení, výzkum a vývoj pokročilých
síťových technologií a aplikací a šíření znalostí o nich.

Počítačové technologie a aplikace nejsou rozhodně jedinou oblastí, ve
které dochází v současné době k velmi rychlému rozvoji. K největším
a k nejzásadnějším změnám však dochází v oblasti práce s
informacemi. Kvantum potřebných informací se stále zvětšuje a
většina z nás má čím dál tím méně času je vyhledávat, třídit či
zpracovávat. Na druhou stranu jsme však čím dál tím více závislí na
dostupnosti těch „správných" informací, které potřebujeme ke své
práci a k dosaţení co nejvyšší efektivnosti. Klademe tedy velký důraz
na dostupnost, včasnost a vyuţitelnost informací.

Za účelem rychlejšího a také komfortnějšího dosaţení potřebných
informací o problematice distančního vzdělávání a eLearningu se
sdruţení CESNET rozhodlo vybudovat informační portál, který by jiţ
zmíněné poţadavky splňoval. Budování eLearning portálu bylo
započato sdruţením CESNET v roce 2002 za účelem vyšší
informovanosti nejen akademické veřejnosti působící v oblasti
distančního vzdělávání a eLearning. Portál je vytvářen především pro
segment vysokoškolských a univerzitních institucí v ČR, kterým je
také nabídnuta moţnost participace na obsahové náplni portálu.
Výhodou tohoto „informačního“ portálu by mělo být soustředěné
shromaţďování informací váţících se k problematice distančního


                                  66
vzdělávání a eLearning, které budou všem zájemcům snáze
dostupné.

Další informace na http://elearning.cesnet.cz/.


Přehled distančního a celoţivotního vzdělávání na fakultách UK

Projdeme-li podrobně webovské stránky jednotlivých fakult UK,
zjistíme, ţe informace o distančním a celoţivotním vzdělávání jsou
minimální. Ze 17 fakult najdeme hledané informace o vzdělávání
pouze u 10 fakult. Většina odkazů však je na 2. nebo 3. úrovni a vede
pouze na celoţivotní vzdělávání, případně univerzitu třetího věku.
Pouze dvě fakulty mají na svých stránkách nabídku distančního
vzdělávání. MFF (Laboratoř distančního vzdělávání) nabízí on-line
kurzy a vzdělávací portál TELMAE, Pedagogická fakulta nabízí
distanční studium francouzského jazyka. Podrobnější výsledky jsou
uvedeny v tabulce č.1




                                                  67
  Tabulka č. 1

                   http://telmae.karlov.mff.cuni.cz
  MFF              odkaz na 4.úrovni, nutno vědět kde hledat, nabídka on-line kurzů,
                   vzdělávací portál TELMAE
                   http://www.ff.cuni.cz/dok/czv/
  FF               odkaz na 1.úrovni, celoţivotní vzdělávání, nabídka řady kurzů, uveden i
                   popis jednotlivých kurzů
                   http://www.etf.cuni.cz/vyuka/czv-ls02.html
  Evangelická
                   odkaz na 2.úrovni, celoţivotní vzdělávání, nabídka kurzů
                   http://www.lf1.cuni.cz/article.asp?nLanguageID=1&nArticleID=6
  1.LF             odkaz nelze najít, nutno vyhledat pomocí klíčového slova, celoţivotní
                   vzdělávání, nabídka jednoho kurzu
                   http://www.ff.cuni.cz/dok/czv/
  2.LF
                   odkaz na 2.úrovni, celoţivotní vzdělávání, nabídka akreditovaných kurzů
                   http://www.pedf.cuni.cz/uprps/
  PedF             odkaz na 2. a 3. úrovni, celoţivotní vzdělávání, centrum dalšího
                   vzdělávání učitelů, distanční studium, univerzita 3.věku, rozsáhlá nabídka
                   akreditovaných programů, distanční studium francouzského jazyka
                   http://fhs.jinonice.cuni.cz/default.asp?id=123
  Humanitní        odkaz na 2.úrovni, celoţivotní vzdělávání (nabídka jednoho programu),
                   další vzdělávání učitelů
                   http://www.faf.cuni.cz/study/other//
  Farmaceutická
                   odkaz na 2.úrovni, další vzdělávání, nabídka jednoho programu
                   http://www.prf.cuni.cz/dokumenty/juridikum-kurzy/index.php
  Právnická        odkaz na 1.úrovni, celoţivotní vzdělávání, univerzita 3.věku, kurzy
                   pořádané juridikem
                   http://www.fsv.cuni.cz/studium/czv.html
  Sociálních věd
                   odkaz na 2.úrovni, celoţivotní vzdělávání, univerzita 3.věku




Přehled distančního a celoţivotního vzdělávání ostatních VŠ
Situace na ostatních vysokých školách je výrazně lepší, i kdyţ i zde je
situace velice odlišná. Někde jsou informace uvedeny centrálně, jinde
musíme postupovat po jednotlivých fakultách a sloţitě zjišťovat jaké
programy fakulty nabízejí. Významnou roli zde hrají 4 regionální
střediska distančního vzdělávání, která byla vybudová v letech 1997-
1999 na Vysokém učení technickém v Brně, na. Univerzitě Palackého
v Olomouci, na Technické univerzitě v Liberci a na Akademii J. A.
Komenského v Praze.


                                          68
Centrum celoţivotního vzdělávání a poradenství při VUT v Brně -
http://www.cvp.vutbr.cz
Zabezpečuje funkce regionálního centra distančního vzdělávání v
rámci národní sítě distančního vzdělávání České republiky a zaměřuje
svoji činnost na všestranný rozvoj regionální, národní a mezinárodní
spolupráce v oblasti celoţivotního vzdělávání. Otevírá cyklus
přednášek a seminářů pod názvem Univerzita třetího věku.

Centrum distančního vzdělávání při UP Olomouc -
http://www.upol.cz/UP/Struktura/Zarizeni/zarizeni.htm#CODV
Centrum zajišťuje organizaci a řízení distančního vzdělávání na UP a
reprezentuje UP ve styku s republikovými i zahraničními institucemi
zabývajícími se distančním vzděláváním. Plní úkoly související s
koncepční, metodickou, koordinační a organizační činností při
přípravě, zpracování a realizaci vzdělávacích projektů včetně jejich
akreditace a technologického zabezpečení. Dále zajišťuje studijní kurz
pro realizátory distančního vzdělávání, který je veden distanční
formou studia. Na univerzitě probíhá také řada kurzů v rámci
univerzity 3.věku a další aktivity na jednotlivých fakultách.

Celkový seznam kurzů naleznete v rámci distančních kurzů na NCDiV na adrese
http://www.csvs.cz/databaze/kurzy_div/UPOL.html.

Centrum dalšího vzdělávání při Technické univerzitě v Liberci -
http://www.rdv.vslib.cz/
Vzdělávání zde probíhá jiţ 10 let. Nabízeny jsou kurzy z různých
oblastí v rámci dalšího vzdělávání a univerzity 3.věku. Centrum je
vybaveno počítačovou učebnou, která je k dispozici studentům
distančního vzdělávání. Mezi zajímavé odkazy patří informace o
distanční literatuře a odkazy na vzdělávání pedagogických pracovníků
na jiných vysokých školách.

Centrum distančního vzdělávání při Akademii J.A. Komenského
v Praze - http://www.akademie.cz
Středisko distančního vzdělávání Akademie J.A. Komenského Praha
je pracovištěm, které nabízí veřejnosti moţnost distančního studia
a rozšiřuje tak dosavadní širokou nabídku prezenčního studia.
Distanční vzdělávání realizované v Akademii prostřednictvím
zmíněného centra je specifickou multimediální formou vyučování


                                    69
a učení, kde studující jsou odděleni od svých lektorů (konzultantů)
v čase a v prostoru po celou nebo převáţnou část studia. Jeho
nejobecnějším znakem je vysoká kvalita specifických studijních
materiálů obsahujících metodické pokyny pro samostatné studium.

Centrum pro další vzdělávání MU v Brně -
http://www.cdvu.muni.cz/
Centrum pro další vzdělávání (CDV) je pedagogickým výzkumným,
poradenským a školicím pracovištěm. Projektuje a realizuje programy
celoţivotního vzdělávání orientované na profesní, občanské a
zájmové vzdělávání zaměstnanců převáţně škol a školských zařízení,
státní správy a širší veřejnost. Analyzuje a informačně zpracovává
trendy rozvoje celoţivotního vzdělávání, strategii vytváření
podpůrných systémů a jejich hodnocení. V rámci MU plní i funkci
manaţerského a marketingového pracoviště. Úzce spolupracuje
s fakultami MU a s významnými pracovišti působícími v této oblasti
v České republice a v zahraničí. CDV má vlastní vzdělávací středisko
s ubytovací kapacitou ve Šlapanicích u Brna, které je strategickým
místem celostátního významu v oboru celoţivotního vzdělávání.

Ústav celoţivotního vzdělávání ZČU - http://www.ucv.zcu.cz/
index_cz.html
Ústav celoţivotního vzdělávání (ÚCV) zajišťuje vzdělávací aktivity z
oblasti celoţivotního vzdělávání, tj. mimo rámec prezenčního, resp.
distančního vzdělávání nabízeného univerzitou. ÚCV vytváří
rozsáhlou nabídku vzdělávacích aktivit pro pracovníky i studenty
univerzity, pro širokou veřejnost, pro zaměstnance i vedoucí
pracovníky firem, pro učitele všech typů škol, ale i pro seniory na
aktivním odpočinku.
Distanční vzdělávání nabízí na ZČU fakulta ekonomická –
                                http://www.fek.zcu.cz/cz/studium.htm#distanc.

VŠE - fakulta podnikohospodářská - http://distancni.fph.vse.cz/
Pouze tato fakulta má od červa 2002 ucelený akreditovaný studijní
program pro plně distanční formu studia (magisterské navazující
studium). Studium je tříleté, předpokládaný počet studentů na 1 rok je
100. Počet studujících se v budoucích letech má zvýšit na 300
z celkového počtu 3000 studujících. Studijní program je plně pokryt
elektronickými publikacemi.


                                            70
Kromě distančního vzdělávání je na VŠE řada kurzů v rámci
celoţivotního vzdělávání a univerzity 3.věku - vzdělávání
zaměstnanců, jazykové kurzy, kurzy pro odbornou veřejnost,
akreditované programy.

Podrobné informace na adrese http://www.vse.cz/kategorie.php3?IDkat=722.


Virtuální univerzita na Ostravské univerzitě -
http://virtualni.osu.cz/
V současné době poskytuje Virtuální univerzita řadu zajímavých
informací z oblasti distančního vzdělávání a eLearningu včetně kurzů
v rámci celoţivotního vzdělávání na jednotlivých fakultách univerzity.

VirtUniv - e-Learningový portál Moravskoslezského regionu -
http://www.virtuniv.cz/
Projekt tří fakult vysokých škol Moravskoslezského kraje (Ekonomická
fakulta VŠB TU Ostrava, PřF OU Ostrava, Obchodně podnikatelská
fakulta SU Karviná).




                                           71

				
DOCUMENT INFO
Shared By:
Categories:
Tags:
Stats:
views:18
posted:11/24/2011
language:Czech
pages:71